S ana p o esionálních e olucionářů?
Poli ická kul u a mezi álečné KSČ
jakub Rákosník
THE PARTY OF PROFESSIONAL REVOLUTIONARIES?
THE POLITICAL CULTURE OF THE INTERWAR CZECHOSLOVAK COMMUNIST PARTY
This a icle deals wi h he poli ical cul u e o he in e wa Czechoslo ak Communis Pa y. The issue
is s udied h ough he p ism o he p o agonis sʼ li e expe ience and p ac ice. A en ion is ocused
on h ee subjec a eas (1. he signi icance o he Communis o ganiza ion; 2. he use o Ma xis -Le-
ninis ideology; 3. he public/p i a e di ision in pe sonal li e) and on how hese we e e lec ed in he
beha iou o bo h p ominen and less p ominen pa y membe s.
KEYWORDS:
Czechoslo akia; i s epublic; Communis Pa y; poli ical cul u e
Poli ická kul u a pa ří soudobé domácí sociální ědě k ela i ně hojně e lek o a-
ným éma ům.1 Jakkoli jde o p oblema iku íce zajímající poli ology či sociology, i his-
o iko é přispěli s ým dílem — z pods a y s ého obo u íce empi ickým než koncep-
uálním.2 Os a ně sociálních ědách panuje íceméně shoda názo u, že „poli ická
kul u a je a o ána ná odní his o ií a kon inuálním p ocesem sociální, ekonomické
a poli ické ak i i y“,3 a p o o snad p á ě his o iko é by měli bý schopni naplňo a kon-
cep uální schéma a os a ních sociálních ěd ele an ními empi ickými da y z minu-
los i. S ohledem na značný ozp yl de inic, jenž sociálních ědách nas al od dob p ů-
kopnické p áce Gab iela Almonda a Sidneyho Ve by z p ní polo iny šedesá ých le
minulého s ole í,4 zde ezignujeme na p ecizní de ino ání poli ické kul u y.5 P agma-
1 Příspě ek znikl ámci p ojek u P ouk P12, jehož nosi elem je Filozo ická akul a UK
(His o ie in e discipliná ní pe spek i ě).
2 E a BROKLOVÁ, Poli ická kul u a německých ak i is ických s an Českoslo ensku 1918–1938,
P aha 1999; TÁŽ, Sonda do poli ické kul u y českoslo enské společnos i, in: Ja osla Valen-
a — Emil Vo áček — Jose Ha na (edd.), Českoslo ensko 1918–1938: Osudy demok acie
e s řední E opě I, P aha 1999, s. 123–128; Jose HARNA, K ize e opské demok acie a Čes-
koslo ensko 30. le 20. s ole í, P aha 2006; Ka el ŠIMA, Poli ická kul u a — „To je o, co nemá-
me“. Od koncep u poli ické kul u y ke kul u ním dějinám poli ického p os o u, in: Jan Randák —
Pe Kou a (edd.), H dins í a zbabělos české poli ické kul uře 19. a 20. s ole í, P aha
2008, s. 30–37 (V é o publikaci je řada s a í ěno ána ema ice poli ické kul u y his o-
ické pe spek i ě, če ně odkazů na další ele an ní p áce).
3 Jan BUREŠ — Jakub CHARVÁT — Ma in ŠTEFEK — Pe e JUST, Česká demok acie po oce
1989: ins i ucionální základy českého poli ického sys ému, P aha 2012, s. 432.
4 Gab iel ALMOND — Sidney VERBA, The Ci ic Cul u e: Poli ical A i udes and Democ acy in
Fi e Na ions, Newbu y Pa k 1963.
5 Viz např. Emanuel PECKA, Poli ická kul u a ČR, P aha 2000; Ma ek SKOVAJSA, Poli ická
kul u a: přís upy, k i iky, upla nění e zkoumání poli iky, P aha 2006; Emil VORÁČEK (ed.),
136 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2014
icky ji přijmeme jako koncep , pomocí něhož se pokusíme ( e)kons uo a os ojo ání
si ob azu s ě a, u ářeného komunis ickou o ganizací a jejím ideologickým apa á em,
ze s any dobo ých ýznamných i zcela neznámých ak é ů hnu í. His o iog a ie a-
dičně kladla dů az na důkladné ozbo y ý oje komunis ické ak iky a s a egie, při-
čemž pozna ky če pala přede ším z p og amo ých dokumen ů, sjezdo ých zp á či
no ino ých diskusí. V om o příspě ku šak zaměříme s ou pozo nos na opačnou pe -
spek i u. Namís o oho o adičního ýkladu „sho a“ se následující ýklad sous ředí
na každodenní p axi komunis ického hnu í, níž ak éři os ojené ideologické p ojekce
dále ep odukují s ým jednáním. Rozmě kon e enčního příspě ku je pochopi elně
p o ako ý cíl nedos ačující, p o o bude pozo nos sous ředěna jen na yb ané p ky
poli ické kul u y, jež šak na d uhé s aně lze po ažo a za ús řední eo ii i p axi me-
zi álečného bolše ismu.6 Za ím o účelem se budeme níže ěno a : 1) chápání komu-
nis ické o ganizace; 2) pojímání ma xis icko-leninského s ě onázo u jako bez ozpo -
ného; 3) s í ání dicho omie eřejného a souk omého činnos i ak i ních komunis ů.
Vyjdeme-li od nejobecnějších de inic, pak můžeme poli ickou kul u u de ino-
a jako „subjek i ní ak o společenských základů poli ického sys ému“, edy jako
„komplex pos ojů, hodno a zo ců cho ání exis ujících dané společnos i; sou i-
sejí se zájemnými z ahy moci (s á u) a občana a zah nují y o ka ego ie: znalos
poli iky, hodnocení poli ických je ů, emo i ní aspek poli ických pos ojů a zo ce
poli ického cho ání“.7 Odmí ání českoslo enského s á u s ejně jako „bu žoazní“ de-
mok acie ze s any komunis ů bylo příslo ečné. P o o aké zřejmě mezi his o iky ne-
znikla po řeba zpochybňo a p esumo anou an idemok a ickou poli ickou kul u u
českoslo enských komunis ů — s ýjimkou, k e ou předs a uje nesnadno in e p e-
o a elný ob a k poli ice lido ých on po oce 1935.8 Bada elé nejednou s áli doslo a
šoko áni nad i acionali ou něk e ých požada ků či ak ických pos upů mezi áleč-
ných komunis ů.9 Výzkumná pe spek i a ob acející se k subjek i i ě ak é ů může
pomoci acionalizo a by os nou an isys émo ou po ahu KSČ10 a an idemok a ickou
Poli ická kul u a: Německo — Česká epublika, P aha 2004; Pe SKALNÍK (ed.), Poli ická kul-
u a: an opologie, sociologie, poli ologie, P aha 2004.
6 S . Zdeněk KÁRNÍK, P a é i le é poli ické ex émy českých zemích a Českoslo ensku přede-
ším mezi álečné doby, z láš ě pak ašismus a komunismus, in: Zdeněk Ká ník — Michal Ko-
peček (edd.): Bolše ismus, komunismus a adikální socialismus Českoslo ensku III, P a-
ha 2004, s. 12–57.
7 Zdeňka VAJDOVÁ, Poli ická kul u a — eo e ický koncep a ýznam, in: Sociologický časopis
32, 1996, s. 339–351, zde s. 342.
8 S o . Miloš HÁJEK, Jedno ná on a: K poli ické o ien aci Komunis ické in e nacionály le ech
1921–1935, P aha 1969, s. 248–270; Václa ČADA, S a égia a ak ika KSČ okoch 1921–1938,
B a isla a 1982, s. 201–266; Anna KRIVÁ, Zápas o no ou o ien áciu: P ínos KSČ k o mo a-
niu s a égie a ak iky Komunis ickej in e nacionály idsia ych okoch, B a isla a 1982,
s. 139–194; Jacques RUPNIK, Dějiny Komunis ické s any Českoslo enska: Od počá ků do pře-
ze í moci, P aha 2002, s. 103–134.
9 S o . např. Ma in NECHVÁTAL, 15. 5. 1921 — založení KSČ: e službách Komin e ny, P aha
2002; Zdeněk KÁRNÍK, České země éře I. epubliky (přede ším II. díl), P aha 2002.
10 Dan URBAN, S o nání olebních kampaní KSČ le ech 1925, 1929 a 1935, diplomo á p áce Fi-
lozo ické akul y Uni e zi y Ka lo y 2010, s. 17–21; Jakub RÁKOSNÍK, Příčiny olebních
jaKuB RÁKOSníK 137
poli ickou kul u u oho o hnu í s ejně jako i mnohé pos upy ak é ů mezi álečného
komunis ického hnu í, jež se na p ní pohled je í jako nap os o i acionální. Čas o
zcela nesmyslné požada ky, k e é komunis ič í zás upci předkládali ať již pa la-
men u nebo jiných olených o gánech,11 nebo sous a né obs ukce a poh dání exis-
ujícím poli ickým sys émem se z hlediska podmínek komunis ické poli ické kul u y
s á ají s ozumi elnými a kon ex u hnu í, jež se sous a ně musí e z ahu k Mosk ě
legi imizo a jako p a dě bolše ické, i acionálními.
Mezi álečné komunis ické s any se od s ých poli ických konku en ek řadě
ohledů odlišo aly. Za p é, jak známo, nebyly samos a nými poli ickými subjek y,
nýb ž „sekcemi“ Komin e ny. Možnos i jejich samos a ného jednání byly omezenější,
než omu bylo případě českoslo enských s an působících pouze ámci epubliky.
Za d uhé o byly s any, k e é měly za cíl nikoli jen ámci plu ali ní sou ěže dobý
moc e s á ě, nýb ž i undamen álně změni celý společenský sys ém, jakmile k omu
budou mí příleži os — a nijak se ím ne ajily. Za ře í, a k omu směřo ala z . bol-
še izace d uhé polo ině d acá ých le ,12 komunis ická s ana neměla bý běžnou
poli ickou s anou, nýb ž s anou p o esionálních e olucionářů. To o leninské, či
přesněji leninsko-s alinské,13 poje í s any hluboce o li ňo alo pos oje řado ých ko-
munis ů. A přesně o měl na mysli Václa Kopecký, když na V. sjezdu KSČ úno u
1929 p ohlašo al smě em k delegá ům: „Soud uzi […], doposud naší s aně disci-
plína nebyla pojímána bolše ickém smyslu, nýb ž, co se dělalo pod jménem disci-
plíny, o bylo pask ilem bolše ické disciplíny. Musíme do és k pla nos i leninskou
úspěchů KSČ p ní epublice: Ú aha nad in e p e ačními možnos mi, Fo um His o iae 1/2013,
s. 5–16 (Dos upné elek onické podobě. S a ke dni 31. 1. 2014 iz www. o umhis o iae.
sk/documen s/10180/191412/ akosnik.pd ).
11 Viz Jakub RÁKOSNÍK, Zásady och any a boje nezaměs naných kon ex u p og amu KSČ le-
ech 1921–1938, in: Zdeněk Ká ník — Michal Kopeček (edd.), Bolše ismus, komunismus
a adikální socialismus Českoslo ensku I, P aha 2003, s. 43–62.
12 To o heslo y yčil V. kong es Komin e ny če enci 1924. V českoslo enských podmín-
kách sledo ala bolše izace zásadě ři cíle: 1. důsledně podřídi KSČ moske skému cen -
u; 2. op os i se od dědic í „sociáldemok a ismu“, edy y oři důslednou s anu p o e-
sionálních e olucionářů; 3. ozejí se s poje ím českoslo enského s á u e jménu ná od-
nos ního „os obození až do od žení“. S o . J. RUPNIK, Dějiny Komunis ické s any Českoslo-
enska, s. 87.
13 Pů odně u o koncepci „s any no ého ypu“ předs a il Lenin na počá ku 20. s ole í ( le-
ech 1901–1902). Viz Vladimí I. LENIN, Co děla ? Palči é o ázky našeho hnu í, P aha 1947.
P oces důsledné bolše izace o šem zahájil až S alin (zp u podpo o án Zino ě em, jenž
době V. kong esu a po něm byl jako šé Komin e ny dokonce daleko idi elnějším p o-
pagá o em é o ans o mace komunis ických s an). Příznačně aké době z . bubniki-
ády odpů ci bolše izace ČSR ú očili p á ě na Zino ě a, za ímco S alin byl s ěží zmíněn.
S o . Je hlas poslance Bubníka sku ku hlasem p a dy?, Komunis ická e ue 2, 1925, s. 193. Viz
éž Jose V. STALIN, O základech leninismu, P aha 1946; S. G. ZELENOV, V. I. Lenin a J.V.S a-
lin o ideologických základech ma xis ické s any dělnické řídy, P aha 1951. K dlouhodobým
konsek encím oho o poje í s any p o u áření sys émů s á ního socialismu E opě po
II.s ě o é álce iz Zdeněk MLYNÁŘ, Leninská s ana a plu ali ní poli ická demok acie, in:
ýž, Socialis ou na olné noze, P aha 1992, s. 102–107.
138 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2014
ideu, že komunis ická s ana jako před oj e oluční řídy musí bý přímo ojensky
ukázněna, že každý člen s any dos ane s oje mís o a že na něm musí za šech okol-
nos í y a .“14 To o ědomí bez ýh adné oddanos i ěci příznačně i po dese ile ích
p oniká na po ch např. pamě ech Ma ie Š e mo é, k e á ozsáhle popisuje s é
ehdejší mladické oz pčení nad zjiš ěním, že mnozí mladí muži z hnu í s ní nena a-
zo ali kon ak jen k ůli společnému boji za komunis ické ideje, nýb ž aké (a něk eří
i ýh adně) s cílem na ázání milos ného pomě u.15
Š e mo á om o smě u předs a o ala ( e webe iánském smyslu) bolše ický
ideální yp, nicméně členská základna KSČ jako celek měla e řicá ých le ech a ješ ě
íce dekádě předchozí k omu o cíli daleko. Na IV. sjezdu březnu 1927 bylo kon-
s a o áno, že jen pouhých 25 % členů koná p a idelně s anickou p áci, za ímco plné
ři č iny jen zcela náhodně. Ani po go waldo ském ob a u ozhodně nedocházelo
k ychlému zlepšení. S ou oli spíše seh ála masi ní edukce poč u člens a, než jeho
u ědomělá disciplinace e smě u k p o esionálnímu e olucionářs í.16 Pomě ně ý-
mlu né jsou é o ěci nepubliko ané a chi ní dokumen y mapující s a s any před
VI. sjezdem (březen 1931),17 edy plné d a oky po om, co z í ězilo Go waldo o křídlo.
To se při om e ni os anickém boji před V. sjezdem legi imizo alo přede ším a -
gumen em, že po o nání s Jílko ým edením do ede bolše izaci KSČ k ychlému
a úspěšnému dokončení. V řadě ěcí očeká ání jis ě splnilo, hned p ní elké p a dě
legendá ní Go waldo o ys oupení poslanecké sněmo ně, e k e ém yhlašo al,
že „my se od uských bolše iků do Mosk y chodíme uči , jak ám zak ou i i k k“,18
bylo s nej ě ší p a děpodobnos í íce u čeno uším Komin e ně než p ažským po-
sluchačům. Můžeme odhado a , že p á ě ako á p ohlášení měla hla ně legi imizo-
a no é edení e z ahu k moske skému cen u.
Naopak hma a elné ýsledky bolše izace o ganizační s uk uře KSČ byly po-
mě ně sk omné. V něk e ých k ajích měl nás up „ka línských kluků“ o iž za násle-
dek komple ní ozklad exis ující o ganizační s uk u y s any — nemlu ě o odbo o-
ých o ganizacích, k e é po secesi Jose a Haise musely bý íce méně budo ány od
oku 1929 zno u a pod no ým náz em.19 Zp á a sek e a iá u ÚV KSČ k VI. sjezdu uka-
zuje, že např. na Pa dubicku či Českobudějo icku le ech 1929–1930 k ajské a ok esní
edení ani neexis o alo, dalších k ajích p aco alo elmi neuspokoji ě (Os a sko,
14 P o okol V. řádného sjezdu KSČ, ed. Hana Tichá, P aha 1978, s. 406.
15 S o .: „Já jsem s nikým nechodila, žila jsem jen p o hnu í.“ Viz Ma ie ŠVERMOVÁ, Vzpo-
mínky, P aha 2008, s. 49–50.
16 P o okol IV. řádného sjezdu KSČ, ed. Pe Kyncl, 1984, s. 49. Viz éž Ná odní a chi P aha
(dále jen NA), ond KSČ — Ús řední ýbo 1921–1945, Celos á ní kon e ence 1921–1937,
ka on 3, a ch. jedn. 10, P o okol o g. kon e ence ze dne 2. a 3. k ě na 1931.
17 NA, ond VI. Sjezd KSČ p osinec 1930 — březen 1931, ka on č. 1 a 2.
18 7. schůze Poslanecké sněmo ny NS, olební období 1929–1935, 21. p osince 1929, dos up-
né z h p://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/s enp o /007schuz/s007001.h m [náhled 22. 8.
2014].
19 Jakub RÁKOSNÍK, Bolše izace odbo ů oce 1929 očima „po ažených“, in: Zdeněk Ká ník —
Michal Kopeček (edd.), Bolše ismus, komunismus a adikální socialismus Českoslo en-
sku IV, P aha 2005, s. 34–54.
jaKuB RÁKOSníK 139
Slo ensko). Če nos s ížnos í na nedos a ečnou ak i i u s anického apa á u se ne-
zdá bý o nic nižší, než omu bylo éře předchozích s anických edení e d acá ých
le ech. Až s přímoča ou o e řenos í popsalo si uaci oce 1931 edení hodonínského
k aje, když ús řednímu ýbo u sdělilo: „Ideologická ú o eň člens a je slabá. Jes sice
u či é plus za poslední dobu, ale s ím se nelze spokoji i. Školení buňkách se zane-
dbá á. Mnozí členo é ůbec neč ou udý isk, na ož b ožu y s any.“20
Jedním z hla ních k i é ií úspěšnos i bolše izace byl ůs poč u zá odních buněk
a podílu jejich člens a na celko é členské základně s any. Na s ánkách Komunis-
ické e ue již oce 1924 Jan Š e ma přesně yjádřil, co je smyslem o ganizační pře-
s a by s any na sys ém zá odních buněk: „Zá odní o ganisace komunis ická jes
zá odním měří ku oním jád em neju ědomělejších, nejčis ších a nejod ážnějších
příslušníků dělnické řídy, ona, u ni ř zacho á ajíc s ou e oluční k ali u, zasahuje
každý dílčí zápas […] V zá odech, na om o k a ém bojiš i řídní álky, s a í se
e olucionáři čelo každé s á ky […] s ým od ážným a nekomp omisním pos u-
pem získá ají dů ě u dělnic a, yjadřujíce ědomě ne ědomý řídní ins ink masy,
s á ají se uznanými ůdci dělnic a zá odě. A jako malé, ale e olučně čis é jád o
komunis ů s á á se předs a i elem ůle šech dělníků.“21 Výsledky přes a by šak
byly elmi chabé — za Jílka s ejně jako za Go walda. Jes liže oce 1927 bylo zá od-
ních buňkách 15 % členů, o ok později, oce 1928, dokonce jen 12 %. To byl mocný
a gumen ehdejší s anické opozice p o i Jílko u edení. Po V. sjezdu se šak mnoho
nezměnilo. S a z oku 1927 byl s ěží y o nán ep e oce 1931.22
Za další znak bolše ické u ědomělos i bylo po ažo áno placení co nej yšších
s anických příspě ků, ačkoli již době zakládání s any něk eří z ůdců namí-
ali, že příspě ek je nas a ený příliš ysoko.23 Příznačně om o smě u hřímal za-
sloužilý libe ecký předák Ka l Kneschke na IV. sjezdu s any oce 1927: „Kdo pla í
1Kč příspě ků, nejsou komunis é, ale sympa izující. Máme podle oho malé bolše-
ické jád o a značné množs í sympa izujících. Čes bý komunis ou nemůže bý
ak laciná.“ Plný členský příspě ek činil 3 Kč a en oce 1927 bylo ocho no pla i
jen pouhých 30% členů.24 Je při om zajíma é, že zde byly pa né i ozdíly podle e -
nické příslušnos i. Za ímco ě šino ě německé k aje ykazo aly yšší čísla (Libe ec
69,1%, Aš 76,4 %, Ka lo y Va y 53,6 %, Ús í nad Labem 53,5 %), české k aje če ně ěch,
k e é měly dlouhou adici dělnického sd užo ání, ykazo aly podp ůmě né ci y
(Kladno 16,7 %, P aha 22,7 %, Nymbu k 18,8 %).25 Ani s ěmi o ukaza eli nedokázalo
Go waldo o edení něco uděla . P oblém byl na íc om, že nezanedba elný poče
členů ( jedno li ých k ajích šlo o přibližně 40 %) podle údajů z oku 1931 nepla il
20 NA, ond VI. sjezd KSČ p osinec 1930 — březen 1931, ka on 2, a ch. jedn. 2, Zp á a sek e-
a iá u ÚV KSČ k VI. řádnému sjezdu.
21 Jan ŠVERMA, P oblém e oluční s any maso é, Komunis ická e ue 1, 1924, s. 511–512.
22 Ke in MC DERMOTT — Je emy AGNEW, Komin e na, Dějiny meziná odního komunismu za
Lenino y a S alino y é y, P aha 2011, s. 81; Pa el REIMAN a kol., Dějiny KSČ, P aha 1961,
s. 184, 284, 305.
23 Řeč Aloise Neu a ha, in: Us a ující a slučo ací sjezd KSČ oku 1921, P aha 1958, s. 340.
24 P o okol IV. řádného sjezdu KSČ, ed. P. Kyncl, s. 58, 83.
25 Tam éž, ed. P. Kyncl, s. 491–493.

140 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2014
ůbec.26 Na d uhé s aně šak nelze b á a o čísla s přílišnou ážnos í a usuzo a
z nich přímočaře na nízkou disciplínu člens a či neschopnos Go waldo a edení.
O ien ace na ženy, mládež, neo ganizo ané a nezaměs nané, což byly skupiny, na
něž se měly bolše izo ané s any zaměři e řicá ých le ech přede ším, znamenala
s ohledem na maje ko é pomě y ěch o skupin ne yhnu elné iziko nižší pla ební
disciplíny. Vezmeme-li ú ahu, že oce 1931 bylo 40 % členů KSČ nezaměs na-
ných,27 ko elace p ocen a nepla ičů s ím o číslem je íce než zřejmá.
V čem naopak Go waldo o edení bylo nepochybně úspěšné, byla nap os á loa-
jali a ůči následo ání zák u gene ální linii Komin e ny, s ejně jako e schopnos i
nemilos dně elimino a jakékoli náznaky opozičního či akcionářského cho ání. Na
ozdíl od ýše u edených, čas o ci o aných ě o „k oucení k ků“ následující Go wal-
dů do ě ek ze s ejného p oje u z 21. p osince 1929 již bý á připomínán méně čas o:
„Přejde ás smích. My en o s ůj boj po edeme bez ohledu na obě i, houže na ě,
cíle ědomě do é doby, až aše pans í bude sme eno.“28 Tako ý pos up yžado al
p o esionální e olucionáře, k e ými o šem mohli bý jen lidé u či ého men álního
ypu — obě a í, houže na í, bez ýh adně oddaní p oměnli é ak ické linii s any
a zá o eň bezohlední.
V his o ické li e a uře bý á čas o yzd iho ána Šme alo a koncepce s any z po-
čá ku d acá ých le , k e á bý á dá ána do kon as u s leninským poje ím s any p o e-
sionálních e olucionářů. Šme al usilo al o o ládnu í d i é ě šiny členské základny
sociální demok acie a její získání p o komunis ický p og am.29 Kdyby byl om o
s ém snažení zcela úspěšný, znikla by s nej ě ší p a děpodobnos í nejsilnější poli-
ická s ana na ehdejší českoslo enské scéně, můžeme-li odhado a z ýsledků oleb
1925. Exis ence ako é maso é s any by šak nu ně yžado ala ideologické i p ak-
icko-poli ické komp omisy. Ve s ře u hodno y maso os i a ideologické čis o y dá ala
Komin e na a její domácí le í pří ženci jednoznačně přednos čis o ě. Ten o end
ješ ě zesílil po oce 1924. Maso á členská základna éře bolše izace měla p amalou
hodno ou. Jedině ak lze po ozumě ý okům Pa la Reimana na V. sjezdu: „Celá s a
komunis ických unkcionářů selhala […] Ale z á a není z á ou.“30 Ten o pos oj oz i-
nul Reiman dále e s ých pamě ech, když komen o al II. sjezd slo y: „To, co se snažil
nap a i Bohumí Šme al, pokazil zase An onín Zápo ocký. Jeho p ohlášení, že diskuse
s ála s anu 40 is. členů, k eří p ý přes ali pla i příspě ky, y olalo mezi le ými bouři
odpo u. Tím bylo bez obalu řečeno, že názo o ý boj o zásadní o ázky s aně škodí.“31
26 NA, ond VI. sjezd KSČ p osinec 1930 — březen 1931, ka on 2, Zp á a sek e a iá u ÚV KSČ
k VI. řádnému sjezdu.
27 P. REIMAN a kol., Dějiny KSČ, s. 305.
28 7. schůze Poslanecké sněmo ny NS, olební období 1929–1935, 21. p osince 1929, do-
s upné z h p://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/s enp o /007schuz/s007001.h m [náhled
22.8.2014].
29 Z. KÁRNÍK, České země éře I. epubliky I, P aha 2000, s. 146–147. K ý oji členské základ-
ny KSČ iz F an išek ŠTVERÁK, Schema ismus k dějinám Komunis ické s any Českoslo en-
ska (1921–1992), P aha 2010, s. 427.
30 P o okol V. řádného sjezdu KSČ, ed. H. Tichá, s. 67.
31 Pa el REIMAN, Ve d acá ých le ech: zpomínky, P aha 1966, s. 196.
jaKuB RÁKOSníK 141
Ve d acá ých le ech měla KSČ daleko k podobě s any p o esionálních e olucio-
nářů a mís ní o ganizace si nemalé míře žily las ním ži o em. Příznačně o o po-
s ihl e s ých zpomínkách předák z k álod o ských železá en Václa Ha elka, když
napsal: „Do é doby [V. sjezdu a následné o ganizační přes a by, pozn. au o a] se naši
členo é příliš mnoho nedo ěděli o om, co se děje celé s aně a jejím edení. Mís ní
o ganizace se čas o s a aly jen o s é komunální po řeby, in o mo anos členů byla
edy elmi nedos a ečná. Před V. sjezdem s any jsme ani ne ěděli, že exis uje nějaká
opozice. Také ok esní ýbo nás nijak nes olá al a nein o mo al. Věděli jsme ždy jen
o, co nám řekl Haken, nebo co jsem se do ěděl P aze sám, když jsem zajel na k ajský
ýbo .“32 V obdobném smyslu mířil do las ních řad na s ánkách Komunis ické e ue
oce 1925 i mladý Jose Gu mann, k e ý jako hla ní nedos a ky e ek i ního ungo-
ání s any po III. sjezdu označil pasi i u buněk omezujících se zásadně na admini-
s a i ní agendu, nedos a ečný zájem yšších o gánů o p o ádění dozo u a řízení,
ma iko é ( j. pasi ní) člens í, nep omyšlenou dělbu p áce apa á u, slabou akční
činnos a nedos a ek kompe en ních kád ů k p opagaci ma xismu-leninismu.33
Vedle lažnos i musela KSČ zá o eň zápasi aké s opačným ex émem, kdy ne-
znalos si uace byla kompenzo ána ysokou odbo nos í a b a u ou při o ládání
bolše ického hesláře, což dos ědčují i Go waldo a slo a z jednoho p oje u z oku
1931 (zaměřo al se na k i iku komunis ického s azu mládeže): „Vedoucí kád y
s azů mládeže si linii nabi lo aly dos i dobře. Vzbudí e-li up os řed noci něk e ého
edoucího unkcionáře a zep á e-li se ho znenadání: Co je hla ní úlohou s azu?,
jsem přes ědčen, že ám odpo í: Ob a ! Co je hla ní překážkou ob a u? Odpo í
ám dří e, než o e ře oči: Le é sek ářs í. A co je hla ním nebezpečím? Hla ním
nebezpečím je p a é nebezpečí. — To si dobře nadřeli.“ S uden i pak dle jeho slo
edli na schůzích scholas ické dispu ace, za ímco mladí dělníci se nudili a už příš ě
nepřišli.34 V obdobném smyslu připomněl jedné ze s ých knih Viliam Ple za ý-
mlu nou událos , jež se odeh ála na podzim 1929. Tehdy měli bý poz áni do P ahy
šichni sek e áři udých s a ebních odbo ů. Na schůzi e e o ali Jan Š e ma a E -
žen F ied. D uhý ze jmeno aných pří omným oznámil, že nadcházející zimě ne-
může s a ební dělnic o počí a s inančními podpo ami, p o ože komunis ické od-
bo y nemají žádné peníze. Když pří omní žádali, aby peníze byly obs a ány, p o ože
si ámci gen ského sys ému pla ili pojiš ění u komunis ických odbo ů, a měli edy
na něj ze zákona ná ok, jejich odiny na íc musely z něčeho ží , F ied jim údajně
yspílal do lik idá o ů.35
S a egický cíl a konk é ní ak ika nikdy komunis ickém hnu í neznamenaly
o éž. S a egie či jinými slo y gene ální linie e oluční a an ga dy p ole a iá u
směřo ala k dosažení konečného cíle — y oření dik a u y p ole a iá u. Tak ika
byla o ázkou olby konk é ních poli ických a o ganizačních o em a me ody k řešení
32 Miloš JANDA a kol. (edd.), Na začá ku ces y, P aha 1967, s. 155.
33 Jose GUTTMAN, Několik poznámek k o ganisačním úkolům s any po III. řádném sjezdu, Ko-
munis ická e ue 2, 1925, s. 593–597.
34 Kl. Go wald na XI. plénu EKI, Příspě ky k dějinám KSČ 9, 1969, s. 759.
35 Viliam PLEVZA, KSČ a e olučné hnu ie na Slo ensku 1929–1938, B a isla a 1965, s. 83.
142 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 1/2014
každodenních záleži os í, s nimiž bylo hnu í kon on o áno.36 Lze přijmou Reima-
nů názo z oku 1966, že éře S alina bylo ozlišo ání obou pojmů pods a ně důsled-
nější, než omu bylo za Lenina.37 Zá o eň zásadě pla í poněkud zjednodušená eze
McDe mo a a Agnewa, že e d acá ých le ech si jedno li é komunis ické s any za-
cho á aly ješ ě ela i ní olnos alespoň o ázkách ak iky, jakkoli s a egie byla již
ehdy s ik ně o mulo ána Mosk ě.38 Ve řicá ých le ech již ani ak ické odchylky
pods a ě nebyly možné, aniž by s ana či jedno li ec nebyli nařčeni z „he eze“.
Ví a e sp á nos s a egického cíle (p ole ářská e oluce) ješ ě nu ně nezname-
nala, že se šemi zák u ami ak ické linie (např. dok ína řída p o i řídě, sociál a-
šismus, sebeu čení až do od žení apod.) se řado ý komunis a nu ně z o ožnil. Za
účelem demons ace p oblémů, jimž musela KSČ čeli při upla ňo ání dané ak iky
českoslo enských podmínkách, jsme yb ali případ, k němuž došlo na Třebíčsku
oce 1928. Tehdy na š í il Třebíč Tomáš G. Masa yk. Tamní komunis é p eziden a-
-os obodi ele í ali s ejně jako os a ní občané a mís ní předák Václa Čech byl za o
po olán do P ahy na ká né řízení, že řebíčš í komunis ič í ůdci pozbyli li u na s é
člens o. Čecha nakonec k ůli omu ze s any yloučili, což mělo ješ ě doh u — p o
mezi álečné s anic í až ypickou.39
U ědomělý komunis a sice mohl mí subjek i ní pochybnos i o ak ice, řebaže
s pos upujícími oky bylo s ále méně bezpečné o nich ho oři nahlas či se s nimi s ě-
řo a ši šímu kolek i u s aníků. O konečném s a egickém cíli šak neměl mí žádné
pochybnos i — pak by z pods a y ěci přes á al bý přes ědčeným komunis ou. Tu o
logiku doslo né „ma xis icko-leninské í y“ bezděky yjádřil např. S anisla Kos ka
Neumann e s ém pam le u z oku 1930: „V é o nejis o ě, ěch o křečích kapi ali-
smu je jediná jis o a, aspoň p o nás komunis y: že impe ialis ická álka s ě o á musí
bý i a bude ychle p oměněna e s ě o ou e oluci sociální. Komunism je op imism
s ou í ou, že bu žoasii nepodaří se ani ako é ch íli zdola i p ole a iá a dohna i
chaos k ,zániku Západu‘, ke ka as o ě, k e á by si yžádala nesčíselných obě í, ale
ý oje k socialismu by přes o nezas a ila.“40 Ta o neo řesi elná jis o a zá o eň do-
dá ala komunis ům značné sebe ědomí napříč e opskými zeměmi, což ipně y-
jádřil nejmeno aný neo ganizo aný ancouzský sous užník ci o aný his o ikem
36 K eo e ické de inici obou pojmů iz pod obněji Anna KRIVÁ, Zápas o no ú o ien áciu: P í-
nos KSČ k o mo aniu s a égie a ak iky Komunis ickej in e nacionály idsia ych okoch, B a-
isla a 1982, s. 95–96.
37 Příspě ky k dějinám KSČ 6, 1966, s. 102.
38 Ke in MC DERMOTT — Je emy AGNEW, Komin e na: Dějiny meziná odního komunismu za
Lenino y a S alino y é y, P aha 2011, s. 14.
39 Čech byl o iž značně zadlužený (hla ně z p o ozu časopisu) a po řebo al dluhy nějak
umoři . Začal p o o jedna s os a ními s anami, že by k nim pře edl mís ní komunis ic-
ké člens o, jež pomě ně e ek i ně kon olo al, přičemž mu bylo celkem lhos ejno, zda o
bude k ag á níkům nebo „s říb ňákům“. Nakonec s oupil do sociální demok acie za slib,
že obci Předín, kde byl Čech před ím s a os ou, sociální demok a é „přih ají“ z eřejných
zd ojů peníze na měšťanku a s a bu dělnického domu. NA, K ajské a ok esní ýbo y KSČ,
základní o ganizace KSČ 1921–1938, ka on 20, a ch. jedn. 249.
40 S anisla Kos ka NEUMANN, K ise ná oda, P aha 1930, s. 68.
jaKuB RÁKOSníK 143
Gé a dem Vincen em syn éze His o y o P i a e Li e: „Fak , že jsi komunis a, ješ ě
neznamená, že jsi nějaký bo ec. Znám pá komunis ů, co jsou pěkní pi omci […]. Ale
op o i os a ním běžným pi omcům, ohle jsou komunis ič í pi omci. Na zdo y omu,
jak jsou hloupí, oni se podílí na elké ans o maci společnos i.“41
Nesmíme o šem en o ý ok přeceňo a a po ažo a jej napříč členskou základ-
nou komunis ických s an za uni e zálně pla ný. Mo i ací ke s upu do komunis ic-
kého hnu í ozhodně nemusela bý jen ouha změni s ě . Z láš ě mladým a neklid-
ným o o hnu í posky o alo spous u příleži os í k dob od užs í, když např. ajným
edak o ům zá odních časopisů byly p o áděny domo ní p ohlídky anebo zaměs -
na a elé ypiso ali odměny na jejich dopadení. Ambiciózním mládežníkům, k eří e
společnos ech se s ále ješ ě elmi omezenou e ikální sociální mobili ou s ěží mohli
dou a na nějaké ychlé zlepšení s ého společenského s a usu, zase komunis ické
hnu í ský alo naději na dosažení p os řednic ím pozice apa á u žádoucí au o i y
(alespoň ámci hnu í) ela i ně nízkém ěku. Reálná zkušenos s u inou s a-
nické každodennos i přinesla zklamání nejednomu nadšenému mladému idealis o i.
Výs ižně ako ou hned d ojí s udenou sp chu zachy il memoá ech F i z Bee , nichž
popsal okolnos i s ého s upu do b něnské s anické buňky: „Po řebo al jsem í u,
[že] na oskách [ oho o řádu — doplnil au o ] půjde ys a ě říši ozumu a zákon-
nos i. Komunis ická s anická buňka zasedala zadním pokoji jedné hospody. Docela
jis ě o nebylo předsálí budoucí říše blahoby u, sp a edlnos i a s obody. Spíše sh o-
máždění una ených úče ních.“ Bee se zde záhy seznámil s dí kou Mi kou z p o-
s ředí b něnské chudiny, se k e ou jako nejmladší, s nimiž se z dospělých nikdo moc
neba il, chodili oznáše s anické le áky po měs ě. Vedle zakouřené mís nos i plné
úředníků, a nikoli e olucionářů, bylo její sdělení o osobních mo i acích přimknu í
se ke komunismu dalším zklamáním, k e é mladý Bee pocházející z bu žoazní o-
diny zažil, když mu lakonicky sdělila, že je e s aně jen k ůli omu, že se o ni pos a á:
„Já s anu po řebuju, abych přežila, p o Tebe je o jen luxus.“42
P incip s any p o esionálních e olucionářů předpokládal, že i souk omý ži o
komunis ického unkcionáře bude podřízen zcela po řebám s any, což pochopi elně
kladlo nemalé ná oky na odinný ži o jedno li ců. Lze plně souhlasi s pos řehem
his o ika A chieho B owna, k e ý e s é syn éze kons a uje: „Ži o členů komunis-
ických s an západních demok a ických s á ech měl aké hodně společného s ži o-
em členů ajných sek . Člens í bylo elmi nesnadné a ná očné. Čas yh azený p o
společenský ži o á ili s aníci e společnos i soud uhů. S é ži o ní pa ne y po-
ká ali komunis é e s aně, a když o k ůli menšímu poč u ženských členek nebylo
možné, čekalo se od mužů, že s é manželky získají p o člens í e s aně, jak k omu
aké ob ykle docházelo.“43 To o obecné kons a o ání můžeme podloži množs ím
p amenů domácí p o enience. Be ounský ak i is a Jose H ubý e s ých pamě ech
p ohlašo al: „U nás, placených unkcionářů s any, byla p ůmě ná denní p aco ní
41 Philippe ARIÈS — Geo ges DUBY — An oine PROST — Gé a d VINCENT, His o y o P i-
a e Li e: Riddles o Iden i y in Mode n Times V, Camb idge 1991, s. 319.
42 F i z BEER, A ys na Němce s řílel, dědo? Českoněmecký Žid mezi komunismem a nacismem, P a-
ha — Li omyšl 2008, s. 76–77.
43 A chie BROWN, Vzes up a pád komunismu, B no 2011, s. 162.