scieee Science in your language
[cs] (orig)

Šedesát let českých (československých) archeologických výzkumů v Abúsíru

Abstract

49

Read accessible full text

Šedesát let českých (československých) archeologických výzkumů v Abúsíru

Author: Bareš, Ladislav
Publisher: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta,Praha
Year: 2020
Source: https://dspace.cuni.cz/bitstream/20.500.11956/123016/1/Ladislav_Bares_49-63.pdf
ŠEDESÁT LET VýZKUMů PES XXIV/2020 49
1 Ta o p áce znikla  ámci p og amu Uni e zi y Ka lo y P og es Q 11 snáz em Komplexi a a esilience. S a oegyp ská ci ilizace mul idis-
cipliná ní amul ikul u ní pe spek i ě aza podpo y p ojek u K ea i i a aadap abili a jako předpoklad úspěchu E opy p opojeném s ě ě,
eg. č.: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_019/0000734, inanco aného zE opského ondu p o egionální oz oj.
Šedesá le českých (českoslo enských) a cheologických
ýzkumů Abúsí u1
Six y yea s o he Czech (Czechoslo ak) a chaeological wo k a Abusi
Ladisla Ba eš
abs ak
České a cheologické ýzkumy p obíhají na s a oegyp ském pohřebiš i uAbúsí u již od oku1960. Až do oku1974 se sou-
s řeďo aly na P ahšepseso u h obku, čás ečně známou již od konce19. s ole í, k e á se ukázala bý nej ě ší nek álo skou
h obkou Egyp a doby 3. isícile í př. n. l. Od oku1976 ýzkum p obíhá na no é ozsáhlé koncesi, zah nující celou cen ální
ajižní oblas abúsí ského pohřebiš ě. Zde jsou odk ý ány jednak k álo ské s a by a ozsáhlé pohřebiš ě hodnos ářů zdoby
S a é říše, jednak skupina elkých šach o ých h obek zdoby kolem polo iny 1. isícile í př. n. l. Knej ýznamnějším obje ům
pa ří p ozkoumání nedokončeného py amido ého komplexu a aona 5. dynas ie Rane e e a aodk y í ne yloupené šach o-
é h obky kněze Iu ay zPozdní doby. Na ýzkumu se k omě p aco níků Českého (dří e Českoslo enského) egyp ologického
ús a u dlouhodobě ozsáhle podílí iřada odbo níků zpří odo ědných a echnických obo ů.
kLíčo á sLo a
Českoslo enský/Český egyp ologický ús a – ýzkumy Abúsí u– česká a cheologická koncese– S a á říše– Pozdní doba
abs ac
A Abusi , Czechoslo ak/Czech a chaeological exca a ions s a ed in 1960. Un il 1974, he wo k concen a ed on he
mas aba o P ahshepses, he la ges p i a e omb om he Thi d Millennium BC cu en ly known om Egyp , which had been
pa ly unea hed al eady a he end o he nine een h cen u y. In1976, he Ins i u e ob ained anew, la ge a chaeological
concession co e ing he en i e cen al and sou he n pa s o he Abusi nec opolis. In ha a ea, he bu ial s uc u es o
he membe s o he oyal amily o he Old Kingdom ha e been examined, as well as mas abas o highe digni a ies o he
same ime and se e al la ge sha ombs da ing o he mid-Fi s Millennium BC. Among he mos impo an monumen s
exca a ed so a , he un inished py amid complex o Fi h-Dynas y King Rane e e and he sha omb o p ies Iu aa, ound
in ac , dese e o be men ioned. In addi ion o Egyp ologis s, anumbe o schola s specialised in a ious scien i ic and
echnical disciplines ha e aken pa in he wo k a Abusi .
keywo ds
Czechoslo ak/Czech Ins i u e o Egyp ology– exca a ions a Abusi – Czech a chaeological concession– Old Kingdom–
La e Pe iod
50 PES XXIV/2020 ŠEDESÁT LET VýZKUMů
2 Kpočá kům diploma ických s yků mezi Egyp em aČeskoslo enskem iz Jůno á Macko á (2014). VP aze os a ně hledal inspi aci ain o -
mace p o založení uni e zi y (dnešní Káhi ské uni e zi y)  oce1911 i ehdy egyp ský ko unní p inc Fuád, iz ukopis Lexo a p oje u při
příleži os i ná š ě y Fuáda I. P aze  oce1929, Masa yků ús a aA chi Akademie ěd, Osobní ond F an išek Lexa, ka . 21, in . č. 510.
3 Viz k omu Na á ilo á (2018a: 61–62) sodkazy na další li e a u u; aké Zídek (2002). Kčeskoslo ensko-egyp ským z ahům 50. až 80.
le ech iz Zídek– Siebe (2009: 50–90), sodkazy na další li e a u u.
Vle ošním oce si připomínáme šedesá le od zahá-
jení českých ( ehdy českoslo enských) a cheologických
ýzkumů  Abúsí u. To o s a oegyp ské pohřebiš ě,
pojmeno ané po nedaleké s ejnojmenné esnici ležící
asi20 km jihozápadně od Káhi y, je od é doby hla ním
působiš ěm české a cheologické expedice  Egyp ě.
Ten o článek se nesnaží bý yče pá ajícím zhodnoce-
ním šedesá i le p áce Abúsí u– o by si os a ně y-
žádalo pods a ně ě ší p os o amělo by bý ýsledkem
diskuse –, ale je spíše s učným (ado značné mí y po-
chopi elně subjek i ním) sh nu ím jeho hla ních e ap
a ýsledků.
Možnos és las ní ýzkumy na egyp ském území
byla snem přinejmenším d ou gene ací českých egyp-
ologů, počínaje Ja osla em Če ným, k e ý jako p ní
český ědec měl již od oku1925 možnos ak i ně se
účas ni a cheologické p áce Egyp ě (Onde ka– Na-
á ilo á2014: 21–22 apassim). Usku ečnění é o my-
šlenky bylo ýsledkem několikale ého šes anného
úsilí jeho žáka Zbyňka Žáby, podpořeného nespo ným
li em jejich společného uči ele F an iška Lexy, bylo
šak zá o eň umožněno shodou okolnos í přízni ých
p o znik ako ého p aco iš ě i Egyp ě. S yky é o ze-
mě s ehdejším Českoslo enskem, pomě ně ozsáhlé už
době k álo ského ežimu,2 se ješ ě zin enzi nily po
če enco é e oluci  oce1952 azejména od polo iny
50. le , kdy p os řednic ím Českoslo enska Egyp zís-
kal elkou dodá ku zb aní a ojenského ma e iálu od
ehdejšího So ě ského s azu ajeho spojenců.3 Ta o spo-
lup áce se oz íjela i oblas i kul u y, přede ším díky
ces ě elké českoslo enské kul u ní delegace do Egyp a
 oce1956, jejímiž členy byli iLexa aŽába (Jůno á
Ob . 1 Pohled na P ahšepseso u h obku ajejí okolí před zahájením ýzkumu  oce1960 ( o o J. No o ný) / Fig. 1 Gene al iew o he mas aba
o P ahshepses be o e he beginning o he exca a ion in1960 (pho o J. No o ný)
ŠEDESÁT LET VýZKUMů PES XXIV/2020 51
4 Viz k omu Na á ilo á (2018a: 68–72), sodkazy na další li e a u u.
5 K é o meziná odní akci iz Ve ne (1990: 8–10); Ve ne (2008: 33–93); Na á ilo á (2018a: 64–73).
Macko á2011). Výsledkem jednání, knimž během po-
by u českoslo enské kul u ní delegace Egyp ě došlo,
bylo mj. ozšíření ýuky češ iny na káhi ské uni e -
zi ě Ain Šams. Lek o em češ iny (působícím zde le-
ech1957–1959) se s al p á ě Žába (Macko á2006a;
Ond áš2017) azískal ak jedinečnou možnos sezná-
mi se bezp os ředně s ou o zemí ana áza po řebné
s yky segyp skými kolegy aadminis a i ou.
Po suezské k izi, cholící iz aelským ú okem p o i
Egyp u na podzim1956, na němž se ak icky podíle-
la iF ancie aVelká B i ánie, byla dočasně pozas a e-
na činnos b i ských a ancouzských a cheologických
p aco išť  é o zemi,4 k e á na zdo y u či ému omeze-
ní předchozí době předs a o ala ozhodující čás zde
působících zah aničních egyp ologických ak i i . Již
od počá ku 2. s ě o é álky zde na íc byla pozas a ena
činnos německé egyp ologie, nakonec obno ená  o-
ce1957 (Keh e 2007: 10–12). Zh uba e s ejné době,
do níž spadá Žábo o úsilí, se os a ně Egyp ě e ablo a-
la ipolská egyp ologie, na azující na dá né před álečné
ak i i y (Michałowski1990: 766–808).
Českoslo enský egyp ologický ús a Uni e zi y
Ka lo y byl po u či ých pe ipe iích nakonec o málně
založen na konci oku1958 jako p aco iš ě zaměře-
né přede ším na získá ání as udium pů odního p a-
menného ma e iálu p o poznání dějin Egyp a a ý-
oje ehdejší egyp ské společnos i (Macko á 2006b;
Ve ne 2008: 25–31; Jůno á Macko á2017). Ke zni-
ku ús a u nepochybně přispěly iak uální ú ahy o o -
mě českoslo enské účas i na elké meziná odní akci
UNESCO zaměřené na zách anu adokumen aci pa-
má ek oh ožených s a bou no é asuánské přeh ady.5
Vnásledujícím oce1959 pak bylo o e řeno ikáhi ské
p aco iš ě ús a u a o y ořilo důleži ý předpoklad
p o zahájení las ní a cheologické činnos i na egyp -
ské půdě.
Ob . 2 Ja osla Če ný smanželkou při ná š ě ě ýzkumu P ahšepseso ě h obce dop o odu Zbyňka Žáby (  opické helmě)
aE žena S ouhala ( o o M. Zemina) / Fig. 2 Ja osla Če ný and his wi e on a isi o he mas aba o P ahshepses, oge he wi h Zbyněk Žába
and Eugen S ouhal (pho o M. Zemina)
52 PES XXIV/2020 ŠEDESÁT LET VýZKUMů
6 Vsoučasnos i zde dlouhodobě p acuje japonská a cheologická mise ( iz Kawanishi– Tsujimu a– Hanasaka2017).
7 Později, až do oku1996, zde p aco ala i alská a cheologická mise uni e zi y Pise ( iz B esciani– Fo nacia i– Sil ano1996).
8 Nepochybně k omu přispělo i ý azné omezení p os ředků na činnos Egyp ě, kněmuž došlo důsledku hospodářských po íží českoslo-
enského s á u  oce1961.
Mimořádně důleži ým momen em, k e ý (jak se
ukázalo, elmi šťas ně) o li nil další ý oj české (čes-
koslo enské) egyp ologie, byla i olba ýzkumné loka-
li y. Žába, jmeno aný  oce1959 p o eso em egyp olo-
gie na UK ana počá ku následujícího oku, po Lexo ě
sm i, i ředi elem no ě založeného ús a u, pů odně
z ažo al ři možnos i, a o s a oegyp ské měs o s oz-
sáhlými ch ámy apohřebiš i dnešní Tehně el-Gebel
(asi200 km jižně od Káhi y),6 p os o skalních h obek
na ýchodním úbočí sakká ského pohřebiš ě7 a el-
kou h obku ypu mas aby Abúsí u, k e á pa řila e-
zí u P ahšepseso i abyla čás ečně známá již od kon-
ce19.s ole í (Mo gan 1894) (ob . 1). Na adu Če ného,
k e ý P ahšepseso ě h obce ozh uba d ace le dří e
s udo al ná š ě nické nápisy zdoby No é říše abyl si
dobře ědom možnos í, jaké a o pamá ka posky uje, se
Žába nakonec ozhodl p o poslední ze ří a ian (Ve -
ne 2008: 122) (ob . 2).
Vk ě nu oku1960 ak malý ým– egyp olog Zbyněk
Žába, o og a akonze á o Ja osla No o ný aa abis-
a (a zá o eň lek o češ iny na uni e zi ě Ain Šams)
Rudol Veselý– začal p aco a P ahšepseso ě mas abě
Abúsí u (Ve ne [ed.]1976: 17–18; Ve ne 1990: 11–13).
Jak se záhy ukázalo, a o h obka byla pods a ně ě ší
asloži ější, než se kdysi domní al Jacques de Mo gan,
apo s ém odk y í se s ala nej ě ší nek álo skou h ob-
kou známou zdoby S a é říše.
Již od následujícího oku1961 se pozo nos ús a u
e s ále ě ší míře začala zaměřo a na činnos  ám-
ci meziná odní akce UNESCO Núbii (Ve ne 1990:
8–10), a ýzkum P ahšepseso y mas aby se ak zp u
dos al do pozadí anakonec byl po oce1962 na několik
le zcela zas a en (Ve ne [ed.]1976:19–21).8 Během
p ních ří le ýzkumu P ahšepseso y mas aby se po-
dařilo odk ý azdokumen o a elkou čás ni řních
p os o é o h obky, k e é nep ozkoumal de Mo gan,
a o če ně pů odního monumen álního s upního
po iku s uniká ními osmis olými lo oso o mními
sloupy (Ko ecký1976; K ejčí2009). Zá o eň s ím se
podařilo y oři zázemí p o činnos expedice Abúsí-
u, přede ším ybudo a e énní skladiš ě nálezů (Ve -
ne [ed.]1976:19) (ob .3). Rok1962 byl p o činnos
české (českoslo enské) a cheologické mise  Egyp ě
ýznamný izjiného dů odu– p á ě  é době, kdy se
do p áce Abúsí u zapojil eis Abdo Muhammad el-
Ke é í ( ehdy e ěku 35 le ), začala dlouhole á úspěšná
Ob . 3 Fo og a
Českoslo enského
egyp ologického ús a u Milan
Zemina spolu sinspek o em
Egyp ské pamá ko é sp á y
Muhammadem es-Sughajja em
při p áci e skladu
( o o M. Zemina) /
Fig. 3 Pho og aphe o he
Czechoslo ak mission, Milan
Zemina, oge he wi h he
inspec o o he Sup eme
Council o An iqui ies
Muhammad el-Sughayya
(pho o M. Zemina)
ŠEDESÁT LET VýZKUMů PES XXIV/2020 53
9 Způ odního ýmu, k e ý se pod edením Žáby podílel na zkoumání P ahšepseso y h obky, se Ja omí Málek po oce1970 ne á il z ědec-
kého poby u e Velké B i ánii aJán Midžiak byl zpoli ických dů odů zFF UK p opuš ěn.
10 V60 le ech na pok aji penzijního ěku.
11 Docen ma xis icko-leninské ilozo ie aod .1971 edoucí no ě založené ka ed y ma xis icko-leninské ilozo ie, iz aké Pe áň (2015: 480–482
apassim).
spolup áce mise s ou o odinou předáků egyp ských
dělníků, k e á ala íce než půl s ole í (Ba eš2012).
Zkoumání P ahšepseso y h obky pok ačo alo až
 oce1966, po skončení českoslo enské účas i núbij-
ské akci UNESCO. Ve řech sezónách, usku ečněných
e d oule ých in e alech (1966, 1968 a1970), byl do-
končen ýzkum celého ni řního p os o u é o mas a-
by azčás i odk y ijejí nější líc– celá se e ní a ý-
chodní s ěna ( če ně jiho ýchodního ná oží, ob . 4)
a elká čás západní s ěny; nep ozkoumáno ak zůs alo
jen okolí h obky podél její jižní azčás i izápadní s ěny
(Ve ne [ed.]1976: 23–32).
Okolnos i spja é spoli ickým ý ojem  oce1968
a následujících le ech nas upující no malizace9 edly
éměř kukončení a cheologické p áce ús a u Abúsí-
u. Celou si uaci ješ ě zkompliko ala náhlá,  54 le-
ech předčasná sm Zbyňka Žáby  lé ě oku 1971
ajen málo chybělo k omu, aby o znamenalo izánik
egyp ologie unás (Ve ne 2008: 144–145). Zbylý ým
p aco níků ús a u, němž byli už jen d a egyp ologo-
é– F an išek Váhala (1911–1974)10 aMi osla Ve ne –,
byl přičleněn ke Ka edře ěd ozemích Asie aA iky.
Jen díky zdů aznění exis ujících meziná odních zá az-
ků, yplý ajících zdohod mezi Egyp em a ehdejším
Českoslo enskem, se podařilo přes ědči edení Filo-
zo ické akul y, jejímž čele  oce1973 s anul Václa
Ráb,11 ajeho p os řednic ím idalší k omu příslušné
o gány, že je po řeba ýzkum P ahšepseso y mas aby
Abúsí u odpo ídajícím způsobem dokonči . Na po-
čá ku oku1974 ak do Egyp a odjel pomě ně poče ný
ým, němž k omě d ou egyp ologů (F an iška Váha-
ly aMi osla a Ve ne a) byli d a s uden i egyp ologie,
esp. a cheologie (au o ěch o řádků aPe Cha á ),
o og a Milan Zemina, a chi ek Vladimí Fiala, an-
opolog E žen S ouhal, p aco ník Vojenského o-
pog a ického ús a u  Dob ušce Vladimí Ma inák,
k e ý pomocí o og amme ie h obku dokumen o al
(Ma inák1976), a aké his o ik Zdeněk Uhe ek, jenž
působil jako ajemník yslané skupiny, ale zá o eň za-
jišťo al i  é době nezby ný s anický dohled (Ve ne
[ed.]1976: 33–37) (ob . 5). Úkolem é o ýp a y, podle
pů odního zámě u poslední yslané do Abúsí u, esp.
Egyp a, bylo dokončení ýzkumu P ahšepseso y h ob-
ky auza ření šech meziná odních zá azků spojených
Ob . 4 Odk ý ání p os o u
pů odního monumen álního
s upu do P ahšepseso y
h obky  oce1970
( o o M. Zemina) /
Fig. 4 Unco e ing o he o iginal
en ance o he mas aba o
P ahshepses in1970
(pho o M. Zemina)

54 PES XXIV/2020 ŠEDESÁT LET VýZKUMů
12 Se zámě em ukonči ýzkumy Egyp ě sou iselo i o, že au o Gaz, k e é sloužilo po řadu le jako e énní ozidlo expedice, bylo od ezeno zpě
do Českoslo enska. Tu o celku dob od užnou ces u ba i ě popisuje e s é zpomínko é knize Milan Zemina (2010: 87–91).
13 V é době zejména akademika Jose a Poulíka, ředi ele A cheologického ús a u Českoslo enské akademie ěd (ČSAV) B ně a le ech1972–1977
imís opředsedy Českoslo enské akademie ěd.
14 K olbě p á ě é o oblas i, k e á se nakonec ukázala bý mimořádně ýznamná, edly Ve ne a mj. idiskuse spředákem dělníků Abdoem
Muhammadem el-Ke é ím. Ten se na ýzkumech Abúsí u podílel již od oku1962.
spředchozími českoslo enskými a cheologickými ak i-
i ami Egyp ě.12
Expedice, jež měla bý poslední, nakonec skončila e-
la i ně úspěšně. Na zdo y omu, že byla zkoumána jen
zdánli ě nijak ýznamná čás nejbližšího okolí, přinesla
něk e é zajíma é obje y, zejména dodnes disku o aný
ane zcela yjasněný nález cholku elkého obelisku
zče ené žuly, k e ý se se kal spomě ně značným me-
ziná odním ohlasem (Ve ne  1976). V zá ě u expe-
dice došlo na íc kdělení čás i nálezů mezi egyp skou
a českoslo enskou s anu (Ve ne [ed.] 1976: 36–37;
Ve ne 2008: 154–155); získané předmě y se pak s aly
součás í sbí ek Náp s ko a muzea. Zřejmě i y o sku-
ečnos i, pře á ající podpo a no ého edení Filozo-
ické akul y a o něž kladný pos oj českoslo enského
el yslanec í  Káhiře ( esp. minis e s a zah anič-
ních ěcí) a edoucích pos a a cheologického bádání
unás13 edly nakonec k omu, že pů odní zámě de-
ini i ně ukonči a cheologické ýzkumy Egyp ě byl
opuš ěn abyla dána možnos jedna ojejich možném
pok ačo ání (Ve ne 2008: 160–161).
V oce1975 se ak s elkým osobním nasazením Mi-
osla a Ve ne a, k e ý po úm í F an iška Váhaly zůs al
unás las ně jediným egyp ologem (nepočí áme-li d a
p á ě  om oce končící s uden y oho o obo u– Bře-
isla a Vachalu aau o a ěch o řádků), podařilo získa
no ou a cheologickou koncesi zah nující elkou čás
abúsí ského pohřebiš ě.14 To o území dodnes zůs á á
jednou z nej ě ších a cheologických koncesí přiděle-
ných k e ékoli zah aniční misi zóně py amido ých
polí, klíčo é oblas i zhlediska pozná ání s a oegyp -
ských dějin (ob . 6). Vdobo é si uaci byl o šem sou-
hlas spok ačo áním a cheologické činnos i Egyp ě
do značné mí y podmíněn ím, že každá následující
sezóna musí přinés ýsledky a ýs upy dos a ečně k a-
li ní aodpo ídající hlediskům ehdejších sch alo acích
o gánů (Ve ne 2008: 160–167).
Výzkum na no é a cheologické koncesi byl p o o
hned  oce 1976 zahájen na d ou mís ech, k e á se
zdála bý slibná. Byl o přede ším malý py amido ý
komplex, k e ý ležel jižně od Ne e i ka eo y py amidy
apodle šeho měl bý mís em posledního odpočinku
Ob . 5 Tehdejší edoucí
Českoslo enského
egyp ologického ús a u
F an išek Váhala (zcela le o)
spolu seZdeňkem Uhe kem
aLadisla em Ba ešem
při o ěřo ání unkčnos i
ele oodpo o é me ody
geo yzikálního měření
P ahšepseso ě h obce,
ok1974 ( o o M. Zemina) /
Fig. 5 F an išek Váhala (le )
oge he wi h Zdeněk Uhe ek
and Ladisla Ba eš du ing
geophysical measu emen s
in he mas aba o P ahsepses
in1974 (pho o M. Zemina)
ŠEDESÁT LET VýZKUMů PES XXIV/2020 55
15 Nepochybně k omu přispěla iná š ě a již zmíněného akademika Jose a Poulíka Abúsí u  oce1976 (Ve ne 2008: 176–177).
16 Té o expedice se zúčas nili Jiří S oboda, p aco ník A cheologického ús a u ČSAV B ně, aDa ina Bieliko á aS anisla Šiška zA cheologic-
kého ús a u SAV Ni ře.
17 P aco ník A cheologického ús a u AV ČR, . . i., Ladisla Va adzin se ozsáhle účas ní ýzkumu amesso ského ch ámu na ýchodním
ok aji abúsí ského pohřebiš ě ( iz dále).
manželky oho o a aona 5. dynas ie. Ačkoli Ludwig
Bo cha d , jehož expedice o o mís o k á ce zkoumala
počá kem minulého s ole í, označil u o s a bu za d o-
ji ou mas abu (Bo cha d 1910: 145–146), již p ních
dnech ýzkumu se po dil předpoklad, že jde opy a-
mido ý komplex k álo ny (Ve ne 1995a). Pok ačující
ýzkum přinesl další elké přek apení, p o ože se uká-
zalo, že zde ležící manželkou a aona Ne e i ka ea byla
jmeno kyní k álo ny Chen kaus I. pohřbené  Gíze,
k e á h ála mimořádně ýznamnou oli období pře-
chodu mezi 4. a5. dynas ií. Na íc, podobně jako její
gízská jmeno kyně, nesla i Abúsí u pohřbená Chen -
kaus II. i ul, jenž lze přeloži jako „ma ka d ou k álů
Ho ního aDolního Egyp a“ nebo „k ál Ho ního aDol-
ního Egyp a ama ka k ále Ho ního aDolního Egyp a“
( esp. jeho a ian y). Ten o i ul již od s ého p ního
obje ení nepřes á á bý předmě em ědecké diskuse;
a má o šem ýznamné důsledky ip o poznání dějin
daného období (Ve ne 2008:193–205; Ve ne 2011).
D uhým mís em, jehož ýzkum byl zahájen již  o-
ce1976 ak e é přineslo jen omálo méně ýznamné
acenné obje y, byla oblas ýchodně od abúsí ských
py amid, kde se již při zběžném po cho ém p ůzku-
mu ýso ala skupina h obek ypu mas aby. Hned p ní
z ěch o s a eb se ukázala bý h obkou do é doby ne-
známé p incezny Cheke e neb ej, dce y předposlední-
ho a aona 5.dynas ie Džedka e Isesiho, k e ý se sám
nechal pohřbí už  Sakkáře (Megahed 2016). Jak se
později ukázalo, h obka é o p incezny byla součás í
pomě ně ozsáhlého pohřebiš ě Džedka eo ých dce .
Z nějakého dů odu nebyly pohřbeny  blízkos i py-
amidy s ého o ce a ysokých hodnos ářů jeho d o a
(Ve ne – Callende 2002).
A cheologická sezóna  oce 1976, na zdo y p o-
blémům daným elmi omezeným ozpoč em, edy
íce než splnila pů odní zámě y a y ořila předpo-
klady p o další pok ačo ání ýzkumu Abúsí u. Ten
byl p o o  následujícím období zařazen do dlouho-
dobých plánů ědeckého ýzkumu  ehdejší ČSSR
(Ve ne 2008: 167–193) (ob . 7).15 Spolup áce sčeský-
mi aslo enskými a cheology y cholila  oce1987
účas í několika odbo níků přímo při p áci Abúsí u16
a  menší míře pok ačuje las ně i dodnes.17 Úspěš-
ný oz oj a cheologické p áce  Abúsí u neoh ozily
Ob . 6 Plocha no é
českoslo enské a cheologické
koncese Abúsí u, získané
 oce1975, při pohledu
z cholu Ne e i ka eo y
py amidy; pod pískem se ýsuje
py amido ý komplex k álo ny
Chen kaus II. ( popředí),
h obka p ince Ve kau ea
( le o od ní), py amido é
komplexy č. 24 a25 (za nimi)
adalší s a by cen ální
ajižní čás i pohřebiš ě. Zcela
pozadí ys upují py amidy
na pohřebiš ích Sakkáře
aDahšú u ( o o M. Zemina) /
Fig. 6 Gene al iew o he
Czechoslo ak a chaeological
concession a Abusi in1975,
as seen om he op o he
py amid o Ne e i ka e; wi h
he small py amid complex
o Queen Khen kaus II in he
middle, mas aba o P ince
We kau e ( o he le ) and
py amid complexes Lepsius
24 and 25 (behind) and o he
s uc u es in he cen al and
sou h pa o he nec opolis,
py amids o he ceme e ies a
Saqqa a and Dahshu in he
backg ound (pho o M. Zemina)
56 PES XXIV/2020 ŠEDESÁT LET VýZKUMů
18 Při jedné zpředchozích ná š ě oho o mís a yslo il Milan Zemina, dlouhole ý o og a expedice, předpoklad, že by mohlo jí iozby ky
jednoho zdosud neiden i iko aných slunečních ch ámů.
ani zah aničně-poli ické ak o y,  é době ýznamně
o li ňující českoslo ensko-egyp ské z ahy, zejména
oz žka mezi Egyp em aSo ě ským s azem ajeho sa-
eli y, jež y cholila  oce1977 (Zídek– Siebe 2009:
79–84). Egyp ologie edy po u či ou dobu zůs ala jed-
nou zposledních o em z ahů oblas i kul u y mezi
Egyp em aČSSR ajejí ýznam ím ak icky spíše zesílil.
Výzkum py amido ého komplexu k álo ny Chen -
kaus II. askupiny h obek odiny ad ořanů Džedka e
Isesiho pok ačo al i  dalších d ou a cheologických
sezónách1978 a1980. V om o oce byly zá o eň zahá-
jeny p áce na dalších d ou mís ech, k e á íce než napl-
nila předběžná očeká ání ana něž se na řadu dalších le
sous ředila činnos expedice Abúsí u– na nedokon-
čený py amido ý komplex a aona Rane e e a (ob .8)
a na skupinu elkých šach o ých h obek z polo iny
1. isícile í př. n. l. (Ve ne 1982).
VRane e e o ě nedokončeném py amido ém kom-
plexu již kdysi k á ce p aco al Bo cha d se s ým ýmem
(Bo cha d 1910: 146). Tep e českoslo enský ýzkum
šak po dil o ožnos maji ele é o s a by asku eč-
nos , že zde byl– na zdo y nedokončenému s a u py-
amidy– nakonec ipohřben. Výzkum Rane e e o ě
py amido ém komplexu, k e ý po předčasné sm i o-
ho o a aona up a il do unkčního s a u jeho mladší
b a Niuse e, pok ačo al až do 90.le apřinesl řadu
mimořádně ýznamných a cenných obje ů, zejména
ozsáhlé pozůs a ky pů odního papy o ého a chi u
(Posene -K iége – Ve ne – Vymazalo á2006), k e ý
spolu s elkým soubo em peče í umožnil de ailně s u-
do a pů odní ch ámo é ak i i y a zp os ředko aně
ihospodářs í ehdejšího egyp ského s á u. Nečekaný
byl inález mnoha desí ek agmen ů k álo ských soch
z ůzných ma e iálů (Ve ne  2017), což byl nej ě -
ší nález s ého d uhu za několik posledních dese ile í.
Výzkum přinesl i ozsáhlé soubo y kamenných ná-
dob (Vlčko á2006) anás ojů (S oboda2006), s o ky
zlomků ajánso ých ýplní, jež kdysi zdobily ch ámo ý
náby ek (Landg á o á2006), ale i zácnou kolekci dře-
ěných sošek zaja ých nepřá el Egyp a (Ve ne 1985)
a množs í dalších d obnějších nálezů. Pozo uhodná
byla ia chi ek u a ch ámu, zah nující mimo jiné s é-
ho času nejs a ší  Egyp ě obje enou sloupo ou síň
a aké akz anou S a yni nože– i uální ja ka p o po-
ážení a další zp aco ání ho ězího doby ka (Ve ne
e al.2006: 87–99).
Další mís o, jehož odk ý ání bylo zahájeno  o-
ce1980 ak e é leželo pomě ně daleko pouš i jiho-
západně od abúsí ských py amid, přineslo hned po-
čá cích ýzkumu elké přek apení. Op o i pů odnímu
předpokladu, že a o s a ba zře elně se ýsující písku
pochází ze S a é říše,18 se ukázalo, že jde o elkou h ob-
ku šach o ého ypu da o anou do polo iny 1. isícile-
ípř.n.l. Po sé ii menších země řesení, k e á u o čás
Ob . 7 Akademik Jose Poulík naslouchá ýkladu Mi osla a Ve ne a kapli P ahšepseso y h obky, pozadí a chi ek expedice Vladimí
Fiala ( o o M. Zemina) / Fig. 7 Mi osla Ve ne explaining he deco a ion o he mas aba o P ahshepses o Jose Poulík, one o he leading
Czechoslo ak a chaeologis s o ha ime, wi h Vladimí Fiala, he a chi ec o he mission (behind) (pho o M. Zemina)
ŠEDESÁT LET VýZKUMů PES XXIV/2020 57
Egyp a zasáhla na počá ku 80. le , byl pak ýzkum é o
h obky na řadu le pře ušen, a ak ep e  oce1988
se podařilo odk ý las ní pohřební komo u au či je-
jího maji ele. I o bylo elkým (ap o nás příjemným)
přek apením, p o ože h obka pa řila ysokému hod-
nos áři Vedžaho esne o i (Ve ne 1989; Ba eš1999),
k e ý byl do é doby znám přede ším jako maji el sochy
dnes uložené e Va ikánském muzeu (Bo i– Roma-
nelli1951: 32–40). Díky biog a ickému nápisu na soše,
předs a ujícímu dosud nej ozsáhlejší pů odní egyp -
ský p amen p o poznání doby kolem oku 525 př. n. l.,
kdy se Egyp a zmocnili Pe šané, bý á Vedžaho esne
označo án jako „z ádce Egyp a“ nebo „kolabo an “
(Lloyd 1982). Zkoumání Vedžaho esne o y h ob-
ky alo až do počá ku 90. le . Tehdy se mj. podařilo
odk ý soubo z . základo ých depozi ů, k e é měly
podle s a oegyp ského z yku ymezi zjinak íceméně
neoh aničeného uni e za p os o u čený p á ě maji eli
é o h obky (Ba eš1996). Vedžaho esne o a h obka se
s ala p ní s a bou zkoumanou  é o čás i abúsí ské
nek opole, kde ýzkum dalších obdobných s a eb á
až dosud abude pok ačo a i budoucnos i.
Od počá ku 90. le se ýzkum Abúsí u e s ále ě -
ší míře sous řeďo al na ozsáhlé pole h obek na jižním
ok aji české a cheologické koncese, akz ané jižní po-
le, a po skončení hla ní áze ýzkumu Rane e e o a
nedokončeného py amido ého komplexu i na další,
menší py amido é komplexy adalší h obky ýchodně
ajiho ýchodně od é o s a by. P áce na jižním poli se
zp u sous řeďo aly přede ším na nej yšší bod oho o
paho ku, kde leží h obka ysokého hodnos áře Kaape-
a, ana s a by jeho okolí, a menší míře ina se e ní
a ýchodní ok aje é o y ýšeniny (Bá a2001). Zh u-
ba od polo iny 90. le se pozo nos přenesla na se e ní
ok aj paho ku, zp u na skupinu h obek sous ředěných
kolem mas ab ezí a Ka a asoudce In iho (Bá a e al.
2009), později ina s a by ležící ýchodněji, edy na ob-
o skou, kombino aně s a ěnou abohužel anonymní
h obku AS 31 a její blízkos i ležící skupinu h obek
hodnos ářů spja ých slékařským po oláním (Vymaza-
lo á e al.2011; Bá a e al.2014). S ím o seskupením
h obek sousedí iskupina h obek zčás i y esaných do
s ěn zahloubeného d o a, znichž nej ýznamnější pa-
řila dří e neznámé p incezně Še e neb ej, dceři a a-
ona Niuse ea (Vymazalo á– Dulíko á2014) (ob . 9).
Výzkum é o oblas i přinesl nedá né době mimo jiné
jedinečný nález elké, 18 m me ů dlouhé lodi pa řící
kh obce zkonce 3. dynas ie, jedné znejs a ších na úze-
mí české a cheologické koncese (Bá a2011).
V oblas i ýchodně od Rane e e o a py amido é-
ho komplexu byly pos upně p ozkoumány d a menší
py amido é komplexy k álo en, u nichž se bohužel
p oza ím nepodařilo zcela spolehli ě p okáza , komu
pa řily, ajsou ak s ále označo ány pouze čísly 24 a25,
Ob . 8 Nedokončený py amido ý komplex a aona 5. dynas ie Rane e e a před zahájením ýzkumu  oce1980, pozadí se ýsuje skupina
elkých šach o ých h obek zpolo iny 1. isícile í př. n. l. ( o o J. Šulc) / Fig. 8 The un inished py amid complex o Fi h-Dynas y King Rane e e
be o e he beginning o he a chaeological wo k, wi h ag oup o mid-Fi s Millennium BC sha ombs behind (pho o J. Šulc)