issn 0008-7386 © ilozo ická akul a, uni e zi a ka lo a p aze
ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1, S. 109–121
Vli pandemie ko ona i u na změny
e slo ní zásobě uniské ancouzš iny*
ja omí Kadlec (Olomouc)
IMPACT OF CORONAVIRUS PANDEMIC ON TUNISIAN FRENCH VOCABULARY
The a icle desc ibes and analyses he changes in Tunisian F ench ocabula y ha we e b ough
abou by he Co ona i us pandemic. The common language bo ows lexical uni s om academic
language and o eign languages, pa icula ly om English language. I can be obse ed ha he us-
age equency o commonly seldom used exp essions is g owing as well as he numbe o occasion-
alisms. Howe e , he e a e a ewe uni s bo owed om academic and om English language in
Tunisian F ench han in F ench used in F ance. The numbe o occasionalisms is also signi ican ly
smalle .
KEYWORDS
neologism, occasionalism, ocabula y, Tunisia, F ench
KLÍČOVÁ SLOVA
neologismus, okazionalismus, slo ní zásoba, Tunisko, ancouzš ina
DOI
h ps://doi.o g/10.14712/23366591.2021.1.6
1. ÚVOD
Pandemie ko ona i u pomě ně ý azně o li nila slo ní zásobu p ak icky šech ja-
zyků na s ě ě. K omě elkého množs í okazionalismů příleži os ně u ořených p o
oz láš nění jazyko ého p oje u, edy jedno ek ázaných kjednomu či několika ex-
ům (Jano ec, 2013, s.113), nebo hapax legomen, edy jedno ek majících  ex ech
pouze jeden ýsky (No o ná, 2013, s.47), zniklých mnohdy na sociálních sí ích
a ořících elkou čás no ých pojmeno ání obje ujících se in e ne o ých slo ní-
cích, jako je ame ický U ban Dic iona y1 či český p ojek Češ ina 2.0,2 k e é y áří
sami jejich uži a elé ajejichž cílem je čas o aké snaha ule i si psychicky ná očné
si uaci apoba i os a ní, znikla aké řada neologismů, jež se s aly součás í slo ní zá-
soby p ak icky eške é populace. Jazyky elmi ychle eago aly na změny mimoja-
zyko é sku ečnos i, k e é bylo nu né pojmeno a . Neologismy jsou nezby né p o lid-
skou komunikaci ap o oz oj jazyka obecně (Clim, 2014, s.117). K omě pojmeno ání
* Příspě ek znikl za podpo y MŠMT ČR udělené UP Olomouci (IGA_FF_2021_022).
1 Ten o slo ník založil  oce 1999 e Spojených s á ech ame ických Aa on Peckham. Slo -
ník je p o ozo án na po álu h ps://www.u bandic iona y.com.
2 Uz odu p ojek u s ál  oce 2008 no inář Ma in Ka ka. Slo ník je dos upný na webu
h ps://ces ina20.cz.
OPEN ACCESSOPEN ACCESS
110 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1
no ých sku ečnos í apo řeby ka ego izace s ě a (Sablay olles, 2017, s.27) je šak aké
nu né yjádři naše nímání s ě a (S a obo á, 2010, s.169) anaše z o ožnění se skul-
u ou askupinou (Moussouni-Mami— Bouzidi, 2019, s.80). Vdobě pandemie ko o-
na i u znikla řada neologismů, neboť bylo nezby né zaplni e minologické meze y
(Scu u, 2009, s.186), a o něž ý azně z os la ek ence uží ání něk e ých již exis-
ujících lexikálních jedno ek. Vhis o ii lids a sice exis ují období, kdy se ý azným
způsobem změnila mimojazyko á sku ečnos , na což musely jazyky eago a , jako
bylo například období po pádu komunis ických ežimů e s řední a ýchodní E opě,
kdy došlo k ý azným změnám lexiku jazyků uží aných daných zemích, a šak
y o změny nebyly nikdy ak ychlé ane ýkaly se olika jazyko ých společens í jako
období pandemie ko ona i u.
As ejně ychle eago ali na u o ýjimečnou si uaci i ů ci slo níků. Napří-
klad do elek onické e ze slo níku Pe i Robe 2021 byla no ě zařazena slo a co id,
décon inemen (décon ine ), éléconsul a ion, ý azy ges e ba iè e, dis ancia ion sociale
(physique), immuni é collec i e (de g oupe), pa ien zé o, açage numé ique ařada he-
sel, jako například aé osol, clus e , con inemen , co ona i us, épicen e, oye , pandémie,
ése is e, açage, ague nebo en ila eu , musela bý ak ualizo ána. Jazyk se samo-
zřejmě neus ále y íjí aislo ník Pe i Robe začleňuje do s ých no ých ydání neo-
logismy označující no é sku ečnos i nebo no é způsoby nazí ání na mimojazyko ou
sku ečnos . Veške é ýše u edené ý azy byly do slo níku zařazeny nez ykle ychle,
pouze několik měsíců po ypuknu í pandemie ko ona i u.3 Tak ychlé začlenění
a edy io iciální uznání no ých slo (Manoli, 2015, s.166) není z o na běžné, neboť
oněk e ých ý azech se deba uje oky, než se obje í e slo níku. Je edy zřejmé, že
minimálně případě ýše u edených jedno ek se nebude jedna ookazionalismy či
e eme ní neologismy, nýb ž oneologismy, k e é se již ale in eg o aly do jazyka
(Sablay olles, 2000, s.166).
2. PODOBY ASPECIFIKA TUNISKÉ FRANCOUZŠTINY
Podle uniské ús a y je ná odním ajediným úředním jazykem zemi a abš ina,
a šak ancouzš ina se uží á Tunisku mnohem íce než řadě zemí če né A iky,
kde je ancouzš ina jediným úředním jazykem, ikdyž její sku ečné pos a ení Tu-
nisku odpo ídá s ále íce spíše p nímu cizímu jazyku (Mej i, 2009, s.54) než d u-
hému jazyku země (Souilah, 2018, s.28). Dobře ancouzsky mlu í asi 5 % oby a el-
s a adalších přibližně 15 % o ládá aspoň základy oho o jazyka (Kadlec, 2012, s.87).
F ancouzš ina Tunisku není obdobně jako dalších zemích Magh ebu jedno ná
amůžeme se zde se ka se řemi ozdílnými a ian ami oho o jazyka. Vysokoškol-
sky zdělaní mlu čí uží ají a ian u (ak olek ), k e á je elmi blízká s anda dní e -
opské ancouzš ině. S řední řída, k e ou předs a ují zdělaní mlu čí, komunikuje
pomocí mezolek u. Osoby, k e é se nenaučily ancouzsky e škole nebo předčasně
3 V iš ěné e zi slo níku Le Pe i Robe de la langue ançaise 2021, k e á yšla 4.če na
2020, se y o změny ješ ě neobje ily, neboť době ypuknu í pandemie ko ona i u již byl
slo ník  isku.
OPEN ACCESS
jAROMÍR KADLEC 111
ukončily školní docházku, ho oří bazilek em. Za ímco ús ní komunikaci se uží ají
šechny ři a ian y, knimž je řeba přiřadi ješ ě p omlu u, e k e é se s řídá an-
couzš ina sa abš inou (code swi ching) akde dochází k elkému množs í jazyko-
ých in e e encí (Manzano, 2011, s.20), psaném p oje u se uží á pouze ak olek
amezolek . Uží ání ak olek u mlu eném jazyce je šak omezeno pouze na o ici-
ální komunikaci, zejména případě, že se jí účas ní cizinec. Všechny pří omné a i-
an y ancouzš iny s ýjimkou ak olek u jsou ý azně o li něny uniskou a abš inou
a případě zdělaných mlu čích is anda dní a abš inou. Více než 60 % lexikálních
z láš nos í uniské ancouzš iny oří ýpůjčky za abš iny. Přibližně č ina spe-
ci ik je ancouzského pů odu azby ek připadá na ýpůjčky zjiných jazyků ahyb-
idní lexikální jedno ky (Kadlec, 2012, s.99). Cílem lexikálních z láš nos í  uniské
ancouzš ině je popsa zejména ozdílnou mimojazyko ou eali u. Z oho o dů odu
na azíme na nej íce lexikálních z láš nos í oblas i náboženského aspolečenského
ži o a, s a o ání aoblékání.
3. ZMĚNY VE SLOVNÍ ZÁSOBĚ TUNISKÉ FRANCOUZŠTINY
VDOBĚ PANDEMIE KORONAVIRU
Předmě em našeho zájmu bude li ko ona i o é k ize na slo ní zásobu ancouz-
š iny uží ané Tunisku. Ten o li budeme analyzo a na základě ko pusu oře-
ného články oko ona i u z eřejněnými  uniském isku, konk é ně denících La
P esse de Tunisie aLe Temps, období od 31.ledna 20204 do 23.če ence 2020. Celko ě
se jedná o724 článků, znichž bylo 436 o iš ěno deníku La P esse de Tunisie, zby ek
pak deníku Le Temps.5 Zko pusu bylo exce po áno celkem 139 lexémů, přičemž
ukaždého znich byla zaznamenána o něž če nos ýsky u.
3.1 UŽÍVÁNÍ LÉKAŘSKÉ TERMINOLOGIE
Typickým ysem jazyka době pandemie ko ona i u je in enzi ní ozos ření h anic
mezi odbo nou e minologií ajazykem běžných uži a elů (obecně o om o ozos -
ření h anic iz Radimský, 2003, s.12), k eří použí ají ý azy, jež byly až do é o doby
yh azeny p o odbo ný jazyk. Do běžné mlu y přešla zejména řada ý azů zlékař-
ské e minologie.6 Jedněmi znejčas ěji se obje ujících lexikálních jedno ek  u-
niské ancouzš ině se s aly ý azy épidémie, pandémie, co ona i us aco id-19.7 Velmi
4 Den, kdy se deníku La P esse de Tunisie obje il p ní článek oko ona i u.
5 Jedná se od a nej ýznamnější deníky ydá ané Tunisku e ancouzš ině, u čené ši oké
eřejnos i o ládající ancouzský jazyk. No iny La P esse de Tunisie byly založeny již  oce
1936, deník Le Temps začal ycháze  oce 1975.
6 Nejedná se ono ý enomén, zjiž exis ujících příkladů můžeme u és například ac u e,
symp ôme nebo synd ome.
7 G a ická podoba oho o ý azu je  uniské ancouzš ině ješ ě méně us álená než e an-
couzš ině uží ané e F ancii. K omě podoby co id-19 aCOVID-19 či Co id-19 na ážíme  u-
niském isku ina a ian y co id19 nebo COVID 19.
OPEN ACCESS
112 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1
zajíma á je o ázka g ama ického odu ý azu co id-19, k e ý je zk a kou zanglického
co ona i us disease 2019. Zpočá ku se uží al e F ancii ýh adně  odě mužském po-
dle odu p ní čás i é o složeniny, posléze se šak začal obje o a i  odě ženském,
neboť ancouzský ek i alen anglického disease, edy maladie, je odu ženského. Uží-
ání ženského odu březnu 2020 dopo učil iÚřad p o ancouzský jazyk (O ice de la
langue ançaise) Québeku8 aposléze iF ancouzská akademie, neboť zk a ky pochá-
zející zjiných jazyků mají e ancouzš ině ě šinou od podle ancouzského ek i a-
len u slo a, k e é je základem dané zk a ky. F ancouzská akademie se šak yjádřila
ko ázce odu subs an i a co id až k ě nu 2020, ap o o se e F ancii na ozdíl od Ka-
nady použí alo období p ní lny ko ona i u o o pods a né jméno ě šinou  odě
mužském.9 Vdobě, kdy se začal ý az co id-19 obje o a , šak lidé ě šinou ne ěděli,
že co id je zk a ka označující nemoc způsobenou ko ona i em, azpočá ku uží ali
oba ý azy synonymně apřiřadili pods a nému jménu co id od podle odu pods a -
ného jména i us. Na ozdíl od F ancie se Tunisku uží á inadále co id-19 akřka ý-
h adně  odě mužském. Ve d ou článcích z eřejněných březnu, edy době, kdy se
co id-19 uží al e F ancii ýh adně  odě mužském, jsme na azili  uniském isku
na od ženský, a šak dalším pok ačo ání ex u už byl uži od mužský, ap o o se
můžeme domní a , že se jednalo spíše ochybu au o a článku než ojeho znalos e y-
mologie daného pojmeno ání. Ve F ancii i Tunisku se aké obje uje ý az maladie
co id-19, k e ý řeší jednoznačně o ázku g ama ického odu, ale je edundan ní, ne-
boť součás í lexikální jedno ky co id-19 je už anglický ek i alen ancouzského pod-
s a ného jména maladie.10 Vpočá cích epidemie jsme aké na azili  uniském isku
na podobu i us co ona,11 k e á se obje o ala spo adicky i e ancouzském isku, ana
g a ickou podobu co ona i us. T a i us co ona šak odpo ídá p a idlům ancouz-
ské slo o o by mnohem lépe než co ona i us, y ořený podle z yklos í p o znik
no ých pojmeno ání anglič ině, neboť speci ikující čás pojmeno ání se e an-
couzš ině klade na ozdíl od anglič iny za, anikoli před ý az, jehož ýznam zužuje
či zpřesňuje. Pods a né jméno co ona i us není neologismem, a šak až do oku 2020
ho znala apouží ala jen elmi malá skupina populace.
V uniském isku se běžně obje ují idalší lékařské e míny, jako jsou an ico ps
„p o ilá ky“, dépis age „ es o ání“, qua an aine „ka an éna“ či asymp oma ique „asym-
p oma ický“, „bezpříznako ý“. Těch o e mínů je šak  uniských pe iodicích mno-
8 Před ím se i e anko onní Kanadě uží alo o o pods a né jméno ýh adně  odě muž-
ském.
9 To je aké dů od, p oč je e slo níku Pe i Robe 2021 u eden uhesla co id od mužský
iženský.
10 Redundan ní ý az nemoc co id-19 se os a ně uží á i češ ině, kde se na íc musí řeši ješ-
ě o ázka skloňo ání. Ús a p o jazyk český Akademie ěd České epubliky e s é jazyko-
é po adně (h p://www.ujc.cas.cz/jazyko a-po adna/zajima e-do azy/200729-zajima e-
-do azy-co id.h ml) nabízí o něž možnos yuží ání opě ného pods a ného jména nemoc
nebo onemocnění, kdy se pak  ex u skloňuje jen o o opě né subs an i um asamo ný ná-
ze nemoci zůs á á nomina i u. Vpřípadě uži í bez opě ného pods a ného jména dopo-
učuje náze co id skloňo a (pacien zemřel sco idem-19).
11 Případně i us Co ona.
OPEN ACCESS
jAROMÍR KADLEC 113
hem méně než e ancouzském isku, kde je možné se běžně se ka například s e -
míny ypu como bidi é „pří omnos íce nemocí ujednoho pacien a“,12 immunisa ion
„imunizace“,13 anosmie „z á a čichu“, agueusie „z á a chu i“, coho e „koho a“, „sku-
pina osob účas nících se lékařské s udie“,14 k e é se šak našem ko pusu neobje ily.
I ek ence uži í č yř ýše u edených e mínů z uniského isku je  é o a ické zemi
mnohem menší než e F ancii anapříklad mís o adjek i a asymp oma ique se uží á
sain, jako řeba e spojení po eu sain, k e é označuje přenašeče i u, jenž sám nemá
žádné příznaky nemoci. Lékařské e míny jsou aké součás í syn agma jako du ée
d’incuba ion „inkubační doba“,15 ki de dépis age „ es o ací sada“, essais cliniques „kli-
nické zkoušky“, es de dépis age apide „ ychlo es “, dépis age massi „h omadné es o-
ání“, en ila ion a i icielle „umělá plicní en ilace“,16 immuni é collec i e „kolek i ní
imuni a“, ansmission communi ai e „komuni ní přenos“, con amina ion in e humaine
„přenos nákazy mezi lidmi“, pa ien zé o „pacien nula“, „člo ěk, k e ý se nakazil in-
ekční nemocí jako p ní“, insu isance espi a oi e „decho á nedos a ečnos “, oxygé-
na ion pa memb ane ex aco po elle „mimo ělní oběh“.17 Jen elmi málo se  uniské
ancouzš ině obje uje lékařský e mín ges es ba iè es,18 jeden znejčas ěji uží aných
ý azů době pandemie ko ona i u e F ancii označující zásady, k e é musí každý
člo ěk dod žo a p o snížení izika nákazy, o znamená mý si p a idelně uce, kašla
akýcha do oblas i předlok í, použí a papí o é kapesníky, zd a i se bez polibku
apodání uky. Os a ně ani České epublice žádný podobný ý az neexis uje amlu í
se pouze odod žo ání zásad p e ence či op e en i ních opa řeních.
VTunisku byly p ní případy ko ona i u zaznamenány obdobně jako České e-
publice uosob acejících se zI álie, k e á přes moře sousedí sTuniskem akde žije
íce než d ě s ě isíc Tunisanů. P o o se již od počá ku epidemie ko ona i u Tu-
nisku ozlišo aly případy, kdy se nakazily osoby, k e é na š í ily oblas i nakažené
ko ona i em, edy zpočá ku zejména I álii anásledně iF ancii ( ansmission impo -
ée), od případů, kdy se oby a elé Tuniska nakazili e s é zemi ( ansmission locale).
P o případy, kdy se ko ona i em nakazili lidé bez azby na osoby, k e é na š í ily ob-
las i sp okaza elným ýsky em onemocnění nebo uk e ých byla nemoc p okázána,
se uží á e F ancii e mín ansmission communau ai e „komuni ní přenos“, „komu-
ni ní šíření“. Obdobně se aké Tunisku ozlišují cas impo és acas locaux, popřípadě
12 Ve opské ancouzš ině se uží á isynonymum polymo bidi é.
13 Včeš ině se k omě ý azu imunizace uží á ihojně disku o aný aspejo a i ními kono a-
cemi spojo aný ek i alen p omořo ání.
14 To o slo o pochází zla inského coho s apů odně označo alo římskou ojenskou jedno ku
čí ající přibližně 500 mužů.
15 Ve F ancii se uží á mnohem čas ěji pé iode d’incuba ion, ale ysky ují se ispojení emps
d’incuba ion nebo délai d’incuba ion.
16 Ve F ancii se neuží á en ila ion a i icielle, ale en ila ion mécanique.
17 Ve F ancii se k omě zk a ky OMEC uží á mnohdy obdobně jako češ ině anglická zk a -
ka ECMO zex aco po eal memb ane oxygena ion, za ímco Tunisku jsme na u o anglickou
zk a ku nikde nena azili.
18 Ten o e mín, k e ý znikl  ámci ancouzš iny, byl pop é použi  oce 2006 sou is-
los i sp ačí chřipkou.
OPEN ACCESS

114 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1
au och ones. Tuniským speci ikem je i ozlišo ání con amina ion e icale upřípadů,
kdy je zd oj nákazy znám, acon amina ion ho izon ale, kdy se ne í, od koho se člo ěk
nakazil, neboť medicíně se e mín con amina ion e icale uží á p o případy pře-
nosu nakažli é nemoci, jako jsou ko ona i us či AIDS, zma ky na dí ě.
Rozdíl mezi ancouzš inou uží anou e F ancii a Tunisku exis uje i označo-
ání oušek a espi á o ů. Pods a né jméno masque označuje e ancouzš ině nejen
oušky, ale i espi á o y (masque FFP3), apokud je po řeba ozliši mezi ouškou a e-
spi á o em, ak se p o oušky uží á označení masque chi u gical ap o espi á o y
masque de p o ec ion espi a oi e případně masque médical. Te mín espi a eu ozna-
čuje pouze dýchací přís oje nemocnicích u čené p o pacien y napojené na umě-
lou plicní en ilaci. VA ice se uží á čas o p o označení oušek a aké espi á o ů
pods a né jméno ba e e (ba e e FFP2) označující e opské ancouzš ině dě ský
b yndák. V uniském isku se p o označení oušek i espi á o ů uží ají oba ý azy,
edy jak masque, ak iba e e. F ek ence ýsky u ěch o ý azů je šak pomě ně malá,
neboť nošení oušek nebylo období p ní lny ko ona i u Tunisku po inné aod-
bo níci dopo učo ali nosi oušky až po oz olnění opa ření, neboť Tunisku byl
jednak oušek nedos a ek, amohly by p o o chybě p aco níkům e zd a o nic í,
ajednak p o o, že odhozené jedno ázo é oušky by přispí aly kšíření nákazy.
I  uniském isku se někdy uží á neologismus qua o zaine y ořený e F ancii
hned na počá ku pandemie zpods a ného jména qua an aine, k e é pochází zi alské
číslo ky qua an a, neboť době mo u e č nác ém s ole í mohli lidé ys oupi zlodí
na břeh až po uplynu í 40 dnů.19 Pos upem času získalo subs an i um qua an aine
gene ický ýznam aoznačuje období izolace bez ohledu na délku jejího ání. Vý az
qua o zaine je pak mnohem konk é nější, neboť odkazuje na inkubační dobu délce
d ou ýdnů, během něhož se onemocnění ko ona i em p oje í. Nicméně ek ence
ýsky u oho o neologismu je Tunisku není příliš ysoká, neboť uniská a ian a
ancouzš iny je ý azně konze a i nější než a ian a e opská aneologismy se ní
šíří mnohem méně. Obdobně jako České epublice, kde sou islos i sko ona i em
žádný podobný neologismus ne znikl, se i Tunisku mlu í ě šinou oč nác idenní
ka an éně (qua an aine de 14 jou s).
3.2 UŽÍVÁNÍ TERMINOLOGIE DALŠÍCh OBORŮ
P o slo ní zásobu jazyka období ko ona i u je aké ypické uží ání e mínů zob-
las i ma ema iky as a is iky. Zde šak musíme poznamena , že poče ěch o ý azů
 uniském isku je mnohem menší než e F ancii nebo iČeské epublice, což může
bý způsobeno jednak ím, že ko ona i us zasáhl p ní lně Tunisko mnohem méně
než jiné země, a aké ím, že Tunisko je zemí snižší ú o ní zdělanos i, ap o o není
možné médiích u ádě příliš elké množs í mnohdy pomě ně složi ých in o mací
é o po ahy. Vnašem ko pusu se obje o aly zejména e míny, jejichž základem byla
pods a ná jména cou be, aux apic. Jako příklad můžeme u és cou be épidémique (épi-
démiologique) „epidemiologická kři ka“, cou be des in ec ions „kři ka nákazy“, cou be
des décès „kři ka úm í“, cou be des gué isons „kři ka uzd a ených osob“, cou be ascen-
19 Pů odně o bylo 30 dnů.
OPEN ACCESS
jAROMÍR KADLEC 115
dan e „s oupající kři ka“, cou be descendan e „klesající kři ka“, cou be pla e (apla ie)
„plochá (zploš ěná) kři ka“, aux de mo ali é „úm nos “, aux d’in ec ion (de ep oduc-
ion, de ansmission) „ ep odukční číslo“, pic de l’épidémie (épidémique) „ chol epide-
mie“, pic de la p opaga ion du i us „ chol šíření i u“, pic des con amina ions „ chol
poč u nakažených“. Na ozdíl od F ancie se Tunisku obdobně jako České epub-
lice neuží á běžně p o označení člo ěka, k e ý je šiři elem nákazy, biologický e -
mín ec eu .20 Pouze ýjimečně jsme na azili na spojení ec eu de la maladie „pře-
našeč nemoci“, ec eu de p opaga ion du co ona i us „přenašeč ko ona i u“ a ec eu
silencieux „ ichý přenašeč“. Zdop a ní e minologie byly pře za y ý azy dis ance de
sécu i é „bezpečná zdálenos “, „ ozes upy“, pon aé ien „le ecký mos “21, couloi aé ien
„ zdušný ko ido “ a aké ol de apa iemen „ epa iační le “. Zoblas i jakos i p ůmy-
slo é ý oby byl pře za ý az açabili é ( açabili é des p odui s) „iden i iko a elnos
ý obků“, edy pos up umožňující získa eške é in o mace o ý obku od jeho ý oby
až po jeho spo řebo ání, k e ý se sou islos i sko ona i em uží á p o aso ání,
edy p o yhledá ání kon ak ů osob nakažených ko ona i em. I o o pods a né jméno
se šak zdů odu nepříliš čas ého použi í é o echniky Tunisku op o i řeba F ancii
nebo České epublice použí á jen ýjimečně. Zoblas i k izo ého managemen u po-
chází spojení cellule de c ise „k izo ý š áb“, uží ané hojně i e F ancii. Mnohem čas ěji
než době před pandemií ko ona i u se uží á Tunisku aké spojení égime àséance
unique. Ta o složenina označuje nepře ži ou azk ácenou pě ihodino ou p aco ní
dobu bez polední přes á ky pla nou Tunisku ě šinou če enci, s pnu aběhem
amadánu. V oce 2020 byla za edena již březnu na počá ku pandemie. Z ojenské
e minologie byl pře za e mín ése is e označující dob o olníky, k eří by byli po-
olá áni případě ozšíření epidemie. To o slo o se hojně uží alo e F ancii, kde se
na seznamy dob o olníků zapsaly dese i isíce lidí, kdež o Tunisku jsme zazname-
nali pouze spojení ése e sani ai e označující ma e iální alidské zd oje, k e é by bylo
možné yuží případě nekon olo aného šíření nemoci.22
Vli em přechodu na jiný způsob ži o a ap áce se s ala součás í běžné slo ní zá-
soby řada ý azů zoblas i in o ma iky ano ých komunikačních echnologií. Zdů odu
menšího ozšíření ěch o pos upů Tunisku, způsobených nejen menší mí ou yba-
enos i ěmi o nás oji, ale čas o ikonze a ismem, se y o ý azy obje ují našem
ko pusu pouze ojediněle. Například na školách se nepřešlo na dis anční ýuku, ale byly
yhlášeny p ázdniny. Dis anční ýuku odmí alo nejen minis e s o škols í, p o ože
by neodpo ídala sch áleným zdělá acím plánům,23 ale isamo ní s uden i poukazo-
ali na o, že ako á o ýuka by nebyla dos a ečně k ali ní azískané diplomy by ne-
byly ek i alen ní.24 Vnašem ko pusu se obje ily ý azy élé a ail, a ail àdis ance25,
20 Vec eu de ansmission.
21 Uží á se zejména sou islos i sdo ozem zd a o nického ma e iálu zČíny.
22 VTunisku o iž žádné seznamy dob o olníků s ejně jako České epublice ne znikly.
23 Když něk e é souk omé školy zahájily dis anční ýuku, byly za o minis e s em škols í
k i izo ány aob iňo ány zana chie.
24 Další příčinou bylo pochopi elně nedos a ečné echnické yba ení aznalos i yučujících.
25 Ty o e míny jsou přesnější než Čechách použí aný anglicismus home o ice, neboť p a-
co a na dálku není nu né ždy pouze zmís a s ého bydliš ě.
OPEN ACCESS
116 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1
élé a ailleu , éléconsul a ion, élésan é, élé-médecine, élé-enseignemen , webinai e, é-
union zoom, cou s en ligne (àdis ance), idéo con é ence a isio(-)con é ence. Velmi čas o se
uží á o něž přída né jméno i uel, například e spojení concla e (conce , caba e , as-
sis an , monde, somme , déba , salon, cou s, ou noi, sa a i, o um) i uel, oi e (exposi ion,
in i a ion, con é ence, encon e, isi e, classe, école) i uelle.26
Obdobně jako e F ancii je i Tunisku yhlašo án nouzo ý s a (é a d’u gence)
době zá ažného oh ožení bezpečnos i populace, například zdů odu e o is ických
ú oků. P o ancouzskou populaci je nouzo ý s a spojen se z á ou občanských
s obod amá pejo a i ní kono aci. P o o aké e F ancii na počá ku pandemie ne-
byl yhlášen.27 VTunisku je si uace odlišná, neboť zemi s ále pla í nouzo ý s a
za edený po e o is ických ú ocích  oce 2015. Počínaje 18.březnem 2020 yhlásil
uniský p eziden zákaz ycházení (cou e- eu) od šes i eče do šes i áno.28 Cou e-
- eu je složenina ze slo esa cou i apods a ného jména eu použí aná  om o ý-
znamu p o o, že minulos i museli lidé u či ý čas zhasnou s ě la ají spá (a edy
již ne ycháze en). Dne 20.března bylo po om Tunisku obdobně jako e F ancii
přija o opa ření z ané con inemen .29 Ten o e mín se e F ancii dří e použí al p o
omezení pohybu lidí nebo z ířa snakažli ou nemocí (con inemen du bé ail) a aké
p o sys émy omezení p ůniku adioak i ních lá ek (ba iè e de con inemen ) jade -
ných elek á nách. Po e o is ických ú ocích se začal e mín con inemen použí a
p o c ičení e školách simulující niknu í e o is ů do zdělá acích zařízení, kdy se
žáci mají scho a pod la ice, jsou uzamčeny d eře anikdo nesmí děla hluk. To o pod-
s a né jméno je od ozeno od slo esa con ine s ýznamem „h aniči “ (La F ance con ine
àl’Espagne), „sousedi “ (Les champs con inen àla i iè e), „omezi pohybu“ (con i-
ne au monas è e). Exis uje iz a né slo eso se con ine mající ýznam „uza ří se“,
„izolo a se“ (se con ine dans sa maison). VTunisku se  é o sou islos i uží ala zpo-
čá ku, když byla opa ření plošná, obdobně jako e F ancii spojení ypu con inemen
(sani ai e) géné al, con inemen (sani ai e) o al anásledně, když už nebyla opa ření
plošná, ale cílená, ak zejména con inemen pa iel ciblé. Tuniský s á šak upla ňo al
jiný přís up kosobám, k e é by mohly pě nemocí co id-19, než F ancie. Pokud byla
ako á osoba (zejména po ná a u ze zah aničí) umís ěna do s á ního uby o acího
zařízení (ho ely nebo ysokoškolské koleje), použí al se e mín con inemen sani ai e
(obliga oi e), pokud se musela uchýli do zd a o nického zařízení, pak se uží aly ý-
azy isolemen médical, isolemen sani ai e (p é en i ) či isolemen obliga oi e. Pokud i o
lidé zůs á ali mís ě s ého bydliš ě, ak se uží aly složeniny, jejichž součás í bylo
au o, jako au o-isolemen (sani ai e, p é en i , àdomicile),30 au o-con inemen 31 nebo
26 K omě oho z os la ek ence uží ání řady dalších slo , jako například pénu ie „nedos a-
ek“ (de masques, de gels hyd oalcooliques).
27 Nicméně od 24.března 2020 yhlásila ancouzská láda na základě no ého zákona po-
p é e ancouzské his o ii zd a o nický nouzo ý s a (é a d’u gence sani ai e).
28 Vobdobí amadánu, edy od 24.dubna do 24.k ě na, pak od osmi eče do šes i áno.
29 Ve F ancii ho p eziden Mac on yhlásil již 17.března.
30 Nebo pouze isolemen či con inemen àdomicile.
31 Někdy psáno bez pomlčky au ocon inemen .
OPEN ACCESS
jAROMÍR KADLEC 117
au o-qua an aine.32 Od pods a ného jména au o-isolemen bylo dokonce y ořeno slo-
eso s’au o-isole . Od pods a ného jména con inemen byl e F ancii de i ací u ořen
ý az décon inemen označující o, čemu se České epublice říká u olňo ání či oz-
olňo ání opa ření, anah azující nepříliš čas o uží ané spojení le ée du con inemen .33
Os a ně ek i alen českého ý azu oz olňo ání, edy elâchemen , se obje uje i  u-
niském isku. Velmi čas o se Tunisku ho oří obdobně jako unás například opo-
s upném (décon inemen p og essi nebo décon inemen g aduel), čás ečném (décon ine-
men pa iel) či cíleném oz olňo ání (décon inemen ciblé) nebo o ázích oz olňo ání
(phases de décon inemen ). Vnašem ko pusu jsme na azili aké na z a né slo eso se
décon ine (Le pays es obligé de se décon ine ).
3.3 VÝPŮjČKY ZjINÝCh jAZYKŮ
P o příspě ky e ancouzském isku ip o běžnou komunikaci mezi občany  é o
zemi je ypické pomě ně elké množs í ýpůjček zanglič iny, neboť nemoc co id-19
zasáhla celý s ě , s ala se nejdůleži ějším éma em komunikace na in e ne u asoci-
álních sí ích a li em společné mimojazyko é si uace došlo edy nejen kimpo u le-
xikálních jedno ek ze zd ojo ého do cílo ého jazyka, ale ikimpo u pojmeno á ané
mimojazyko é sku ečnos i (Sablay olles, 2017, s.76). Slo ní zásoba byla homogeni-
zo ána, ikdyž y o lexikální ýpůjčky zanglič iny nezaujaly ždy  ůzných cílo-
ých jazycích (aani jejich a ian ách) s ejnou pozici (Hildenb and— Polická, 2014,
s.100). Výpůjčkami zanglič iny jsou například e F ancii hojně uží ané ý azy cloud
a e označující p odukce diskžokejů šířené přes in e ne jako náh ažka za uza ření
klubů adisko ék, clapping „ eče ní aplaus zbalkonů aoken p o zd a o níky“,34 supe
sp eade „supe přenašeč“, silen sp eade „ ichý přenašeč“,35 pods a né clus e označu-
jící ohnisko nákazy anemocné, k eří se nakazili nemocí na jednom mís ě,36 či anglici-
smus acking uží aný p o u čení mís a poby u člo ěka nakaženého ko ona i em na
základě jeho mobilního ele onu.37 Naopak  uniském isku se anglicismy ysky ují
pouze ýjimečně, jako příklad můžeme u és lockdown „uza ření“,38 con ac acing
„ yhledá ání kon ak ů nemocných“, es PCR,39 ý azy ou going aincoming uží ané p o
ces y do zah aničí aze zah aničí nebo ancouzsko-anglická syn agma a s a médical
32 Vpřípadě au o-qua an aine aau o-isolemen se jedná p a děpodobně okalky anglických
ý azů sel -qua an ine asel -isola ion.
33 Vpřípadě, že by se epidemiologická si uace zho šila aúřady by se musely á i k es ik-
i ním opa řením, ak je ysoce p a děpodobné, že by byla ancouzská slo ní zásoba obo-
hacena oneologismus econ inemen .
34 Ek i alen em je neologismus médicâline zniklý ze slo esa câline „hýčka si někoho“.
35 Exis uje o něž kalk con amina eu silencieux.
36 Mís o oho o anglicismu dopo učují ancouzš í ling is é uží a pods a né jméno oye .
37 Uží á se i ancouzský ek i alen açage.
38 Anglický ý az lockdown byl pop é použi ý anglič ině sedmdesá ých le ech minulého
s ole í ap imá ně popiso al nouzo é uza ření ěznice při zpou ách anepokojích. Nic-
méně až do doby pandemie ko ona i u zůs á al íceméně na ok aji jazyka.
39 Zk a ka zanglického Polyme ase Chain Reac ion.
OPEN ACCESS