Vliv pandemie koronaviru na změny ve slovní zásobě tuniské francouzštiny

issn 0008-7386 © filozofická fakulta, univerzita karlova vpraze ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1, S. 109–121 Vliv pandemie koronaviru na změny ve slovní zásobě tuniské francouzštiny* jaromír Kadlec (Olomouc) IMPACT OF CORONAVIRUS PANDEMIC ON TUNISIAN FRENCH VOCABULARY The article describes and analyses the changes in Tunisian French vocabulary that were brought about by the Coronavirus pandemic. The common language borrows lexical units from academic language and foreign languages, particularly from English language. It can be observed that the usage frequency of commonly seldom used expressions is growing as well as the number of occasionalisms. However, there are far fewer units borrowed from academic and from English language in Tunisian French than in French used in France. The number of occasionalisms is also significantly smaller. KEYWORDS neologism, occasionalism, vocabulary, Tunisia, French KLÍČOVÁ SLOVA neologismus, okazionalismus, slovní zásoba, Tunisko, francouzština DOI https://doi.org/10.14712/23366591.2021.1.6 1. ÚVOD Pandemie koronaviru poměrně výrazně ovlivnila slovní zásobu prakticky všech jazyků na světě. Kromě velkého množství okazionalismů příležitostně utvořených pro ozvláštnění jazykového projevu, tedy jednotek vázaných kjednomu či několika textům (Janovec, 2013, s.113), nebo hapax legomen, tedy jednotek majících vtextech pouze jeden výskyt (Novotná, 2013, s.47), vzniklých mnohdy na sociálních sítích atvořících velkou část nových pojmenování objevujících se vinternetových slovnících, jako je americký Urban Dictionary1 či český projekt Čeština 2.0,2 které vytváří sami jejich uživatelé ajejichž cílem je často také snaha ulevit si vpsychicky náročné situaci apobavit ostatní, vznikla také řada neologismů, jež se staly součástí slovní zásoby prakticky veškeré populace. Jazyky velmi rychle reagovaly na změny vmimojazykové skutečnosti, které bylo nutné pojmenovat. Neologismy jsou nezbytné pro lidskou komunikaci apro rozvoj jazyka obecně (Clim, 2014, s.117). Kromě pojmenování * Příspěvek vznikl za podpory MŠMT ČR udělené UP vOlomouci (IGA_FF_2021_022). 1 Tento slovník založil vroce 1999 ve Spojených státech amerických Aaron Peckham. Slovník je provozován na portálu https://www.urbandictionary.com. 2 Uzrodu projektu stál vroce 2008 novinář Martin Kavka. Slovník je dostupný na webu https://cestina20.cz. OPEN ACCESSOPEN ACCESS 110 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1 nových skutečností apotřeby kategorizace světa (Sablayrolles, 2017, s.27) je však také nutné vyjádřit naše vnímání světa (Starobová, 2010, s.169) anaše ztotožnění se skulturou askupinou (Moussouni-Mami— Bouzidi, 2019, s.80). Vdobě pandemie koronaviru vznikla řada neologismů, neboť bylo nezbytné zaplnit terminologické mezery (Scurtu, 2009, s.186), arovněž výrazně vzrostla frekvence užívání některých již existujících lexikálních jednotek. Vhistorii lidstva sice existují období, kdy se výrazným způsobem změnila mimojazyková skutečnost, na což musely jazyky reagovat, jako bylo například období po pádu komunistických režimů ve střední avýchodní Evropě, kdy došlo kvýrazným změnám vlexiku jazyků užívaných vdaných zemích, avšak tyto změny nebyly nikdy tak rychlé anetýkaly se tolika jazykových společenství jako vobdobí pandemie koronaviru. Astejně rychle reagovali na tuto výjimečnou situaci itvůrci slovníků. Například do elektronické verze slovníku Petit Robert 2021 byla nově zařazena slova covid, déconfinement (déconfiner), téléconsultation, výrazy geste barrière, distanciation sociale (physique), immunité collective (de groupe), patient zéro, traçage numérique ařada hesel, jako například aérosol, cluster, confinement, coronavirus, épicentre, foyer, pandémie, réserviste, traçage, vague nebo ventilateur, musela být aktualizována. Jazyk se samozřejmě neustále vyvíjí aislovník Petit Robert začleňuje do svých nových vydání neologismy označující nové skutečnosti nebo nové způsoby nazírání na mimojazykovou skutečnost. Veškeré výše uvedené výrazy byly do slovníku zařazeny nezvykle rychle, pouze několik měsíců po vypuknutí pandemie koronaviru.3 Tak rychlé začlenění atedy ioficiální uznání nových slov (Manoli, 2015, s.166) není zrovna běžné, neboť oněkterých výrazech se debatuje roky, než se objeví ve slovníku. Je tedy zřejmé, že minimálně vpřípadě výše uvedených jednotek se nebude jednat ookazionalismy či efemerní neologismy, nýbrž oneologismy, které se již trvale integrovaly do jazyka (Sablayrolles, 2000, s.166). 2. PODOBY ASPECIFIKA TUNISKÉ FRANCOUZŠTINY Podle tuniské ústavy je národním ajediným úředním jazykem vzemi arabština, avšak francouzština se užívá vTunisku mnohem více než vřadě zemí černé Afriky, kde je francouzština jediným úředním jazykem, ikdyž její skutečné postavení vTunisku odpovídá stále více spíše prvnímu cizímu jazyku (Mejri, 2009, s.54) než druhému jazyku země (Souilah, 2018, s.28). Dobře francouzsky mluví asi 5 % obyvatelstva adalších přibližně 15 % ovládá aspoň základy tohoto jazyka (Kadlec, 2012, s.87). Francouzština vTunisku není obdobně jako vdalších zemích Maghrebu jednotná amůžeme se zde setkat se třemi rozdílnými variantami tohoto jazyka. Vysokoškolsky vzdělaní mluvčí užívají variantu (akrolekt), která je velmi blízká standardní evropské francouzštině. Střední třída, kterou představují vzdělaní mluvčí, komunikuje pomocí mezolektu. Osoby, které se nenaučily francouzsky ve škole nebo předčasně 3 Vtištěné verzi slovníku Le Petit Robert de la langue française 2021, která vyšla 4.června 2020, se tyto změny ještě neobjevily, neboť vdobě vypuknutí pandemie koronaviru již byl slovník vtisku. OPEN ACCESS jAROMÍR KADLEC 111 ukončily školní docházku, hovoří bazilektem. Zatímco vústní komunikaci se užívají všechny tři varianty, knimž je třeba přiřadit ještě promluvu, ve které se střídá francouzština sarabštinou (code switching) akde dochází kvelkému množství jazykových interferencí (Manzano, 2011, s.20), vpsaném projevu se užívá pouze akrolekt amezolekt. Užívání akrolektu vmluveném jazyce je však omezeno pouze na oficiální komunikaci, zejména vpřípadě, že se jí účastní cizinec. Všechny přítomné varianty francouzštiny svýjimkou akrolektu jsou výrazně ovlivněny tuniskou arabštinou avpřípadě vzdělaných mluvčích istandardní arabštinou. Více než 60 % lexikálních zvláštností tuniské francouzštiny tvoří výpůjčky zarabštiny. Přibližně čtvrtina specifik je francouzského původu azbytek připadá na výpůjčky zjiných jazyků ahybridní lexikální jednotky (Kadlec, 2012, s.99). Cílem lexikálních zvláštností vtuniské francouzštině je popsat zejména rozdílnou mimojazykovou realitu. Ztohoto důvodu narazíme na nejvíce lexikálních zvláštností voblasti náboženského aspolečenského života, stravování aoblékání. 3. ZMĚNY VE SLOVNÍ ZÁSOBĚ TUNISKÉ FRANCOUZŠTINY VDOBĚ PANDEMIE KORONAVIRU Předmětem našeho zájmu bude vliv koronavirové krize na slovní zásobu francouzštiny užívané vTunisku. Tento vliv budeme analyzovat na základě korpusu tvořeného články okoronaviru zveřejněnými vtuniském tisku, konkrétně vdenících La Presse de Tunisie aLe Temps, vobdobí od 31.ledna 20204 do 23.července 2020. Celkově se jedná o724 článků, znichž bylo 436 otištěno vdeníku La Presse de Tunisie, zbytek pak vdeníku Le Temps.5 Zkorpusu bylo excerpováno celkem 139 lexémů, přičemž ukaždého znich byla zaznamenána rovněž četnost výskytu. 3.1 UŽÍVÁNÍ LÉKAŘSKÉ TERMINOLOGIE Typickým rysem jazyka vdobě pandemie koronaviru je intenzivní rozostření hranic mezi odbornou terminologií ajazykem běžných uživatelů (obecně otomto rozostření hranic viz Radimský, 2003, s.12), kteří používají výrazy, jež byly až do této doby vyhrazeny pro odborný jazyk. Do běžné mluvy přešla zejména řada výrazů zlékařské terminologie.6 Jedněmi znejčastěji se objevujících lexikálních jednotek vtuniské francouzštině se staly výrazy épidémie, pandémie, coronavirus acovid-19.7 Velmi 4 Den, kdy se vdeníku La Presse de Tunisie objevil první článek okoronaviru. 5 Jedná se odva nejvýznamnější deníky vydávané vTunisku ve francouzštině, určené široké veřejnosti ovládající francouzský jazyk. Noviny La Presse de Tunisie byly založeny již vroce 1936, deník Le Temps začal vycházet vroce 1975. 6 Nejedná se onový fenomén, zjiž existujících příkladů můžeme uvést například fracture, symptôme nebo syndrome. 7 Grafická podoba tohoto výrazu je vtuniské francouzštině ještě méně ustálená než ve francouzštině užívané ve Francii. Kromě podoby covid-19 aCOVID-19 či Covid-19 narážíme vtuniském tisku ina varianty covid19 nebo COVID 19. OPEN ACCESS 112 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1 zajímavá je otázka gramatického rodu výrazu covid-19, který je zkratkou zanglického coronavirus disease 2019. Zpočátku se užíval ve Francii výhradně vrodě mužském podle rodu první části této složeniny, posléze se však začal objevovat ivrodě ženském, neboť francouzský ekvivalent anglického disease, tedy maladie, je rodu ženského. Užívání ženského rodu vbřeznu 2020 doporučil iÚřad pro francouzský jazyk (Office de la langue française) vQuébeku8 aposléze iFrancouzská akademie, neboť zkratky pocházející zjiných jazyků mají ve francouzštině většinou rod podle francouzského ekvivalentu slova, které je základem dané zkratky. Francouzská akademie se však vyjádřila kotázce rodu substantiva covid až vkvětnu 2020, aproto se ve Francii na rozdíl od Kanady používalo vobdobí první vlny koronaviru toto podstatné jméno většinou vrodě mužském.9 Vdobě, kdy se začal výraz covid-19 objevovat, však lidé většinou nevěděli, že covid je zkratka označující nemoc způsobenou koronavirem, azpočátku užívali oba výrazy synonymně apřiřadili podstatnému jménu covid rod podle rodu podstatného jména virus. Na rozdíl od Francie se vTunisku užívá inadále covid-19 takřka výhradně vrodě mužském. Ve dvou článcích zveřejněných vbřeznu, tedy vdobě, kdy se covid-19 užíval ve Francii výhradně vrodě mužském, jsme narazili vtuniském tisku na rod ženský, avšak vdalším pokračování textu už byl užit rod mužský, aproto se můžeme domnívat, že se jednalo spíše ochybu autora článku než ojeho znalost etymologie daného pojmenování. Ve Francii ivTunisku se také objevuje výraz maladie covid-19, který řeší jednoznačně otázku gramatického rodu, ale je redundantní, neboť součástí lexikální jednotky covid-19 je už anglický ekvivalent francouzského podstatného jména maladie.10 Vpočátcích epidemie jsme také narazili vtuniském tisku na podobu virus corona,11 která se objevovala sporadicky ive francouzském tisku, ana grafickou podobu corona virus. Tvar virus corona však odpovídá pravidlům francouzské slovotvorby mnohem lépe než coronavirus, vytvořený podle zvyklostí pro vznik nových pojmenování vangličtině, neboť specifikující část pojmenování se ve francouzštině klade na rozdíl od angličtiny za, anikoliv před výraz, jehož význam zužuje či zpřesňuje. Podstatné jméno coronavirus není neologismem, avšak až do roku 2020 ho znala apoužívala jen velmi malá skupina populace. Vtuniském tisku se běžně objevují idalší lékařské termíny, jako jsou anticorps „protilátky“, dépistage „testování“, quarantaine „karanténa“ či asymptomatique „asymptomatický“, „bezpříznakový“. Těchto termínů je však vtuniských periodicích mno8 Předtím se ive frankofonní Kanadě užívalo toto podstatné jméno výhradně vrodě mužském. 9 To je také důvod, proč je ve slovníku Petit Robert 2021 uveden uhesla covid rod mužský iženský. 10 Redundantní výraz nemoc covid-19 se ostatně užívá ivčeštině, kde se navíc musí řešit ještě otázka skloňování. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky ve své jazykové poradně (http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zajimave-dotazy/200729-zajimave- -dotazy-covid.html) nabízí rovněž možnost využívání opěrného podstatného jména nemoc nebo onemocnění, kdy se pak vtextu skloňuje jen toto opěrné substantivum asamotný název nemoci zůstává vnominativu. Vpřípadě užití bez opěrného podstatného jména doporučuje název covid skloňovat (pacient zemřel scovidem-19). 11 Případně virus Corona. OPEN ACCESS jAROMÍR KADLEC 113 hem méně než ve francouzském tisku, kde je možné se běžně setkat například stermíny typu comorbidité „přítomnost více nemocí ujednoho pacienta“,12 immunisation „imunizace“,13 anosmie „ztráta čichu“, agueusie „ztráta chuti“, cohorte „kohorta“, „skupina osob účastnících se lékařské studie“,14 které se však vnašem korpusu neobjevily. Ifrekvence užití čtyř výše uvedených termínů ztuniského tisku je vtéto africké zemi mnohem menší než ve Francii anapříklad místo adjektiva asymptomatique se užívá sain, jako třeba ve spojení porteur sain, které označuje přenašeče viru, jenž sám nemá žádné příznaky nemoci. Lékařské termíny jsou také součástí syntagmat jako durée d’incubation „inkubační doba“,15 kit de dépistage „testovací sada“, essais cliniques „klinické zkoušky“, test de dépistage rapide „rychlotest“, dépistage massif „hromadné testování“, ventilation artificielle „umělá plicní ventilace“,16 immunité collective „kolektivní imunita“, transmission communitaire „komunitní přenos“, contamination interhumaine „přenos nákazy mezi lidmi“, patient zéro „pacient nula“, „člověk, který se nakazil infekční nemocí jako první“, insuffisance respiratoire „dechová nedostatečnost“, oxygénation par membrane extracorporelle „mimotělní oběh“.17 Jen velmi málo se vtuniské francouzštině objevuje lékařský termín gestes barrières,18 jeden znejčastěji užívaných výrazů vdobě pandemie koronaviru ve Francii označující zásady, které musí každý člověk dodržovat pro snížení rizika nákazy, to znamená mýt si pravidelně ruce, kašlat akýchat do oblasti předloktí, používat papírové kapesníky, zdravit se bez polibku apodání ruky. Ostatně ani vČeské republice žádný podobný výraz neexistuje amluví se pouze ododržování zásad prevence či opreventivních opatřeních. VTunisku byly první případy koronaviru zaznamenány obdobně jako vČeské republice uosob vracejících se zItálie, která přes moře sousedí sTuniskem akde žije více než dvě stě tisíc Tunisanů. Proto se již od počátku epidemie koronaviru vTunisku rozlišovaly případy, kdy se nakazily osoby, které navštívily oblasti nakažené koronavirem, tedy zpočátku zejména Itálii anásledně iFrancii (transmission importée), od případů, kdy se obyvatelé Tuniska nakazili ve své zemi (transmission locale). Pro případy, kdy se koronavirem nakazili lidé bez vazby na osoby, které navštívily oblasti sprokazatelným výskytem onemocnění nebo ukterých byla nemoc prokázána, se užívá ve Francii termín transmission communautaire „komunitní přenos“, „komunitní šíření“. Obdobně se také vTunisku rozlišují cas importés acas locaux, popřípadě 12 Vevropské francouzštině se užívá isynonymum polymorbidité. 13 Včeštině se kromě výrazu imunizace užívá ihojně diskutovaný aspejorativními konotacemi spojovaný ekvivalent promořování. 14 Toto slovo pochází zlatinského cohors apůvodně označovalo římskou vojenskou jednotku čítající přibližně 500 mužů. 15 Ve Francii se užívá mnohem častěji période d’incubation, ale vyskytují se ispojení temps d’incubation nebo délai d’incubation. 16 Ve Francii se neužívá ventilation artificielle, ale ventilation mécanique. 17 Ve Francii se kromě zkratky OMEC užívá mnohdy obdobně jako včeštině anglická zkratka ECMO zextracorporeal membrane oxygenation, zatímco vTunisku jsme na tuto anglickou zkratku nikde nenarazili. 18 Tento termín, který vznikl vrámci francouzštiny, byl poprvé použit vroce 2006 vsouvislosti sptačí chřipkou. OPEN ACCESS 114 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1 autochtones. Tuniským specifikem je irozlišování contamination verticale upřípadů, kdy je zdroj nákazy znám, acontamination horizontale, kdy se neví, od koho se člověk nakazil, neboť vmedicíně se termín contamination verticale užívá pro případy přenosu nakažlivé nemoci, jako jsou koronavirus či AIDS, zmatky na dítě. Rozdíl mezi francouzštinou užívanou ve Francii avTunisku existuje ivoznačování roušek arespirátorů. Podstatné jméno masque označuje ve francouzštině nejen roušky, ale irespirátory (masque FFP3), apokud je potřeba rozlišit mezi rouškou arespirátorem, tak se pro roušky užívá označení masque chirurgical apro respirátory masque de protection respiratoire případně masque médical. Termín respirateur označuje pouze dýchací přístroje vnemocnicích určené pro pacienty napojené na umělou plicní ventilaci. VAfrice se užívá často pro označení roušek ataké respirátorů podstatné jméno bavette (bavette FFP2) označující vevropské francouzštině dětský bryndák. Vtuniském tisku se pro označení roušek irespirátorů užívají oba výrazy, tedy jak masque, tak ibavette. Frekvence výskytu těchto výrazů je však poměrně malá, neboť nošení roušek nebylo vobdobí první vlny koronaviru vTunisku povinné aodborníci doporučovali nosit roušky až po rozvolnění opatření, neboť vTunisku byl jednak roušek nedostatek, amohly by proto chybět pracovníkům ve zdravotnictví, ajednak proto, že odhozené jednorázové roušky by přispívaly kšíření nákazy. Ivtuniském tisku se někdy užívá neologismus quatorzaine vytvořený ve Francii hned na počátku pandemie zpodstatného jména quarantaine, které pochází zitalské číslovky quaranta, neboť vdobě moru ve čtrnáctém století mohli lidé vystoupit zlodí na břeh až po uplynutí 40 dnů.19 Postupem času získalo substantivum quarantaine generický význam aoznačuje období izolace bez ohledu na délku jejího trvání. Výraz quatorzaine je pak mnohem konkrétnější, neboť odkazuje na inkubační dobu vdélce dvou týdnů, během něhož se onemocnění koronavirem projeví. Nicméně frekvence výskytu tohoto neologismu je vTunisku není příliš vysoká, neboť tuniská varianta francouzštiny je výrazně konzervativnější než varianta evropská aneologismy se vní šíří mnohem méně. Obdobně jako vČeské republice, kde vsouvislosti skoronavirem žádný podobný neologismus nevznikl, se ivTunisku mluví většinou očtrnáctidenní karanténě (quarantaine de 14 jours). 3.2 UŽÍVÁNÍ TERMINOLOGIE DALŠÍCh OBORŮ Pro slovní zásobu jazyka vobdobí koronaviru je také typické užívání termínů zoblasti matematiky astatistiky. Zde však musíme poznamenat, že počet těchto výrazů vtuniském tisku je mnohem menší než ve Francii nebo iČeské republice, což může být způsobeno jednak tím, že koronavirus zasáhl vprvní vlně Tunisko mnohem méně než jiné země, ataké tím, že Tunisko je zemí snižší úrovní vzdělanosti, aproto není možné vmédiích uvádět příliš velké množství mnohdy poměrně složitých informací této povahy. Vnašem korpusu se objevovaly zejména termíny, jejichž základem byla podstatná jména courbe, taux apic. Jako příklad můžeme uvést courbe épidémique (épidémiologique) „epidemiologická křivka“, courbe des infections „křivka nákazy“, courbe des décès „křivka úmrtí“, courbe des guérisons „křivka uzdravených osob“, courbe ascen19 Původně to bylo 30 dnů. OPEN ACCESS jAROMÍR KADLEC 115 dante „stoupající křivka“, courbe descendante „klesající křivka“, courbe plate (aplatie) „plochá (zploštěná) křivka“, taux de mortalité „úmrtnost“, taux d’infection (de reproduction, de transmission) „reprodukční číslo“, pic de l’épidémie (épidémique) „vrchol epidemie“, pic de la propagation du virus „vrchol šíření viru“, pic des contaminations „vrchol počtu nakažených“. Na rozdíl od Francie se vTunisku obdobně jako vČeské republice neužívá běžně pro označení člověka, který je šiřitelem nákazy, biologický termín vecteur.20 Pouze výjimečně jsme narazili na spojení vecteur de la maladie „přenašeč nemoci“, vecteur de propagation du coronavirus „přenašeč koronaviru“ avecteur silencieux „tichý přenašeč“. Zdopravní terminologie byly převzaty výrazy distance de sécurité „bezpečná vzdálenost“, „rozestupy“, pont aérien „letecký most“21, couloir aérien „vzdušný koridor“ ataké vol de rapatriement „repatriační let“. Zoblasti jakosti průmyslové výroby byl převzat výraz traçabilité (traçabilité des produits) „identifikovatelnost výrobků“, tedy postup umožňující získat veškeré informace ovýrobku od jeho výroby až po jeho spotřebování, který se vsouvislosti skoronavirem užívá pro trasování, tedy pro vyhledávání kontaktů osob nakažených koronavirem. Itoto podstatné jméno se však zdůvodu nepříliš častého použití této techniky vTunisku oproti třeba Francii nebo České republice používá jen výjimečně. Zoblasti krizového managementu pochází spojení cellule de crise „krizový štáb“, užívané hojně ive Francii. Mnohem častěji než vdobě před pandemií koronaviru se užívá vTunisku také spojení régime àséance unique. Tato složenina označuje nepřetržitou azkrácenou pětihodinovou pracovní dobu bez polední přestávky platnou vTunisku většinou včervenci, srpnu aběhem ramadánu. Vroce 2020 byla zavedena již vbřeznu na počátku pandemie. Zvojenské terminologie byl převzat termín réserviste označující dobrovolníky, kteří by byli povoláváni vpřípadě rozšíření epidemie. Toto slovo se hojně užívalo ve Francii, kde se na seznamy dobrovolníků zapsaly desetitisíce lidí, kdežto vTunisku jsme zaznamenali pouze spojení réserve sanitaire označující materiální alidské zdroje, které by bylo možné využít vpřípadě nekontrolovaného šíření nemoci.22 Vlivem přechodu na jiný způsob života apráce se stala součástí běžné slovní zásoby řada výrazů zoblasti informatiky anových komunikačních technologií. Zdůvodu menšího rozšíření těchto postupů vTunisku, způsobených nejen menší mírou vybavenosti těmito nástroji, ale často ikonzervatismem, se tyto výrazy objevují vnašem korpusu pouze ojediněle. Například na školách se nepřešlo na distanční výuku, ale byly vyhlášeny prázdniny. Distanční výuku odmítalo nejen ministerstvo školství, protože by neodpovídala schváleným vzdělávacím plánům,23 ale isamotní studenti poukazovali na to, že takováto výuka by nebyla dostatečně kvalitní azískané diplomy by nebyly ekvivalentní.24 Vnašem korpusu se objevily výrazy télétravail, travail àdistance25, 20 Vecteur de transmission. 21 Užívá se zejména vsouvislosti sdovozem zdravotnického materiálu zČíny. 22 VTunisku totiž žádné seznamy dobrovolníků stejně jako vČeské republice nevznikly. 23 Když některé soukromé školy zahájily distanční výuku, byly za to ministerstvem školství kritizovány aobviňovány zanarchie. 24 Další příčinou bylo pochopitelně nedostatečné technické vybavení aznalosti vyučujících. 25 Tyto termíny jsou přesnější než vČechách používaný anglicismus home office, neboť pracovat na dálku není nutné vždy pouze zmísta svého bydliště. OPEN ACCESS 116 ČASOPIS PRO MODERNÍ FILOLOGII 103, 2021, Č.1 télétravailleur, téléconsultation, télésanté, télé-médecine, télé-enseignement, webinaire, réunion zoom, cours en ligne (àdistance), vidéo conférence avisio(-)conférence. Velmi často se užívá rovněž přídavné jméno virtuel, například ve spojení conclave (concert, cabaret, assistant, monde, sommet, débat, salon, cours, tournoi, safari, forum) virtuel, foire (exposition, invitation, conférence, rencontre, visite, classe, école) virtuelle.26 Obdobně jako ve Francii je ivTunisku vyhlašován nouzový stav (état d’urgence) vdobě závažného ohrožení bezpečnosti populace, například zdůvodu teroristických útoků. Pro francouzskou populaci je nouzový stav spojen se ztrátou občanských svobod amá pejorativní konotaci. Proto také ve Francii na počátku pandemie nebyl vyhlášen.27 VTunisku je situace odlišná, neboť vzemi stále platí nouzový stav zavedený po teroristických útocích vroce 2015. Počínaje 18.březnem 2020 vyhlásil tuniský prezident zákaz vycházení (couvre-feu) od šesti večer do šesti ráno.28 Couvre- -feu je složenina ze slovesa couvrir apodstatného jména feu používaná vtomto významu proto, že vminulosti museli lidé vurčitý čas zhasnout světla ajít spát (atedy již nevycházet ven). Dne 20.března bylo potom vTunisku obdobně jako ve Francii přijato opatření zvané confinement.29 Tento termín se ve Francii dříve používal pro omezení pohybu lidí nebo zvířat snakažlivou nemocí (confinement du bétail) ataké pro systémy omezení průniku radioaktivních látek (barrière de confinement) vjaderných elektrárnách. Po teroristických útocích se začal termín confinement používat pro cvičení ve školách simulující vniknutí teroristů do vzdělávacích zařízení, kdy se žáci mají schovat pod lavice, jsou uzamčeny dveře anikdo nesmí dělat hluk. Toto podstatné jméno je odvozeno od slovesa confiner svýznamem „hraničit“ (La France confine àl’Espagne), „sousedit“ (Les champs confinent àla rivière), „omezit vpohybu“ (confiner au monastère). Existuje izvratné sloveso se confiner mající význam „uzavřít se“, „izolovat se“ (se confiner dans sa maison). VTunisku se vtéto souvislosti užívala zpočátku, když byla opatření plošná, obdobně jako ve Francii spojení typu confinement (sanitaire) général, confinement (sanitaire) total anásledně, když už nebyla opatření plošná, ale cílená, tak zejména confinement partiel ciblé. Tuniský stát však uplatňoval jiný přístup kosobám, které by mohly trpět nemocí covid-19, než Francie. Pokud byla taková osoba (zejména po návratu ze zahraničí) umístěna do státního ubytovacího zařízení (hotely nebo vysokoškolské koleje), používal se termín confinement sanitaire (obligatoire), pokud se musela uchýlit do zdravotnického zařízení, pak se užívaly výrazy isolement médical, isolement sanitaire (préventif) či isolement obligatoire. Pokud tito lidé zůstávali vmístě svého bydliště, tak se užívaly složeniny, jejichž součástí bylo auto, jako auto-isolement (sanitaire, préventif, àdomicile),30 auto-confinement31 nebo 26 Kromě toho vzrostla frekvence užívání řady dalších slov, jako například pénurie „nedostatek“ (de masques, de gels hydroalcooliques). 27 Nicméně od 24.března 2020 vyhlásila francouzská vláda na základě nového zákona poprvé ve francouzské historii zdravotnický nouzový stav (état d’urgence sanitaire). 28 Vobdobí ramadánu, tedy od 24.dubna do 24.května, pak od osmi večer do šesti ráno. 29 Ve Francii ho prezident Macron vyhlásil již 17.března. 30 Nebo pouze isolement či confinement àdomicile. 31 Někdy psáno bez pomlčky autoconfinement. OPEN ACCESS jAROMÍR KADLEC 117 auto-quarantaine.32 Od podstatného jména auto-isolement bylo dokonce vytvořeno sloveso s’auto-isoler. Od podstatného jména confinement byl ve Francii derivací utvořen výraz déconfinement označující to, čemu se vČeské republice říká uvolňování či rozvolňování opatření, anahrazující nepříliš často užívané spojení levée du confinement.33 Ostatně ekvivalent českého výrazu rozvolňování, tedy relâchement, se objevuje ivtuniském tisku. Velmi často se vTunisku hovoří obdobně jako unás například opostupném (déconfinement progressif nebo déconfinement graduel), částečném (déconfinement partiel) či cíleném rozvolňování (déconfinement ciblé) nebo ofázích rozvolňování (phases de déconfinement). Vnašem korpusu jsme narazili také na zvratné sloveso se déconfiner (Le pays est obligé de se déconfiner). 3.3 VÝPŮjČKY ZjINÝCh jAZYKŮ Pro příspěvky ve francouzském tisku ipro běžnou komunikaci mezi občany vtéto zemi je typické poměrně velké množství výpůjček zangličtiny, neboť nemoc covid-19 zasáhla celý svět, stala se nejdůležitějším tématem komunikace na internetu asociálních sítích avlivem společné mimojazykové situace došlo tedy nejen kimportu lexikálních jednotek ze zdrojového do cílového jazyka, ale ikimportu pojmenovávané mimojazykové skutečnosti (Sablayrolles, 2017, s.76). Slovní zásoba byla homogenizována, ikdyž tyto lexikální výpůjčky zangličtiny nezaujaly vždy vrůzných cílových jazycích (aani vjejich variantách) stejnou pozici (Hildenbrand— Polická, 2014, s.100). Výpůjčkami zangličtiny jsou například ve Francii hojně užívané výrazy cloud rave označující produkce diskžokejů šířené přes internet jako náhražka za uzavření klubů adiskoték, clapping „večerní aplaus zbalkonů aoken pro zdravotníky“,34 super spreader „superpřenašeč“, silent spreader „tichý přenašeč“,35 podstatné cluster označující ohnisko nákazy anemocné, kteří se nakazili nemocí na jednom místě,36 či anglicismus tracking užívaný pro určení místa pobytu člověka nakaženého koronavirem na základě jeho mobilního telefonu.37 Naopak vtuniském tisku se anglicismy vyskytují pouze výjimečně, jako příklad můžeme uvést lockdown „uzavření“,38 contact tracing „vyhledávání kontaktů nemocných“, test PCR,39 výrazy outgoing aincoming užívané pro cesty do zahraničí aze zahraničí nebo francouzsko-anglická syntagmata staff médical 32 Vpřípadě auto-quarantaine aauto-isolement se jedná pravděpodobně okalky anglických výrazů self-quarantine aself-isolation. 33 Vpřípadě, že by se epidemiologická situace zhoršila aúřady by se musely vrátit krestriktivním opatřením, tak je vysoce pravděpodobné, že by byla francouzská slovní zásoba obohacena oneologismus reconfinement. 34 Ekvivalentem je neologismus médicâliner vzniklý ze slovesa câliner „hýčkat si někoho“. 35 Existuje rovněž kalk contaminateur silencieux. 36 Místo tohoto anglicismu doporučují francouzští lingvisté užívat podstatné jméno foyer. 37 Užívá se ifrancouzský ekvivalent traçage. 38 Anglický výraz lockdown byl poprvé použitý vangličtině vsedmdesátých letech minulého století aprimárně popisoval nouzové uzavření věznice při vzpourách anepokojích. Nicméně až do doby pandemie koronaviru zůstával víceméně na okraji jazyka. 39 Zkratka zanglického Polymerase Chain Reaction. OPEN ACCESS