Podoby p o oka Muhammada
e opské izuální kul uře*
Tomáš Janků
FORMS OF THE PROPHET MUHAMMAD IN EUROPEAN VISUAL CULTURE
Based on indi idual isual exp essions c ea ed wi hin he amewo k o Eu opean cul u e, he aim
o his s udy is o obse e and analyse he changing ace o Muhammadʼs depic ions in he Eu opean
cul u al a ea and o d aw aæen ion o changes in he a is sʼ mo i a ions.
KEYWORDS:
Muhammad; Islam; isual cul u e; ca ica u es; Jyllands-Pos en; case o he wel e ca ica u es o he
P ophe Muhammad
Je-li „běžný“ oby a el České epubliky do ázán, jaké jsou obecné cha ak e is iky is-
lámu a kul u ní z yky jeho yzna ačů, jeho odpo ěď ě šinou zah nuje následující
sku ečnos i: muslimo é mají zákaz poží a alkohol a epřo é maso, jejich ženy chodí
zahalené, bý ají o e o is é a aké nemají žádné ob azy, k e é by zpodobňo aly lid-
skou pos a u.1 Poslední bod z ýč u se nicméně s al E opě obecně známým až po
o iš ění d anác i ka ika u p o oka Muhammada dánském deníku Jyllands-Pos en
oce 2005, k e é y olalo lnu p o es ů přede ším zemích, kde je islám s á ním
nábožens ím nebo kde se ě šina oby a el k islámu hlásí. Díky omu se po ědomí
o zákazu zob azo ání ži ých by os í islámské kul uře, po ažmo islámu,2 s alo jed-
* Ten o ex znikl ámci bezpečnos ního ýzkumu — p ojek u „Islám ČR: e ablo ání
muslimů e eřejném p os o u“ (VG20132015113).
1 Ta o sku ečnos se zakládá na ealizo aných ýzkumech, jejichž ýsledky jsou obsaženy
například publikaci Miloš MENDEL — B onisla OSTŘANSKÝ — Tomáš RATAJ, Islám
s dci E opy: li y islámské ci ilizace na dějiny a současnos českých zemí, P aha 2007.
2 Op o i mylnému názo u, že islámské ý a né adici neexis uje igu ální zob azení
( esp. zob azení Muhammada), můžeme kons a o a , že islámské adici a o zob aze-
ní exis ují, a o přede ším pe ských a osmanských ukopisech. Sku ečnos í je, že až na
ýjimky (zničení d ou Buddhů z Bamjánu) nenajdeme muslimském s ě ě doklady o po-
lačo ání igu a i ního umění (a malířs í ůbec); ob az oří jednu z nej ýznamnějších
součás í umělecké p odukce a islámské umění se za s é dlouhé a složi é his o ie obohaco-
alo ikonickou adicí jiných kul u , na základě níž muslimš í umělci y ořili las ní iko-
nickou adici. P o příklad izualizace Muhammada nám mohou poslouži knižní minia-
u y z díla Jamiʼ al-Tawa ikh (His o ie s ě a) od Rashid al-Din Hamadani, k e é pocházejí
z Í ánu z počá ku 14. s ole í. Co se ýče zob azo ání Muhammada současnos i, é odí
zde ob azy ze ší’i ského p os ředí. S yl ob azů se podobá ka olickému lido ému yob aze-
ní s ě ců, kdy dominují pas elo é ba y. Více: E ns J. GRUBE, Islámské umění, P aha 1973,
s. 12.; Jy e KLAUSEN, The Ca oons Tha Shook he Wo ld, Massachuse s 2009, s. 138.
280 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2014
nou ze šeobecně známých sku ečnos í a o o éma začalo bý dále yuží áno a oz-
p aco á áno ( y ářením dalších di amujících zob azení Muhammada) ámci sou-
časného „boje“ něk e ých islamo obních hnu í a poli ických skupin p o i islámu, a o
přede ším sou islos i s mig ací oby a el z muslimských zemí do E opy.
Předmě em oho o příspě ku je analýza his o ie yob azení Muhammada e -
opské izuální kul uře. Cílem příspě ku je na základě jedno li ých izuálních p o-
je ů y ořených e opskou kul u ou zhodno i , jakou p oměnu p odělalo zob azení
Muhammada e opském kul u ním p os ředí. Zámě em je při om přede ším upo-
zo ni na ans o maci mo i ace ů ců se zaměřením na o ázku, jaké skupiny yu-
ží aly „ izuální boj“ s islámem minulos i a nyní a zda se ždy jednalo o náboženské
skupiny.
Jako p amen p o zachycení ans o mace zob azo ání Muhammada e opské
izuální kul uře mi posloužil online a chi Mohammed Image A chi e: Depic ions o
Mohammed  oughou His o y, k e ý obsahuje bezmála 400 zob azení p o oka Mu-
hammada ze šech his o ických období, kul u a žán ů a znikl jako eakce na o iš-
ění d anác i ka ika u Muhammada dánském deníku Jyllands-Pos en oce 2005.3
P imá ním cílem s ánek, jejichž p os řednic ím jsou sh omažďo ána jedno li á
yob azení, při om byla alzi ikace ozšířené eze, že Muhammad nebyl a není zob-
azo án islámské a e opské kul uře.
Dří e, než bude nas íněna samo ná p oblema ika p oměn zob azo ání p o oka
Muhammada e opském kon ex u, je hodné předs a i , jak je Muhammad popiso-
án islámské adici. Obecně pla í, že pos a a p o oka Muhammada je p o šechny
yzna ače islámu ím nejlepším příkladem, k e ý je hodno následo a , a jeho ži o
a činy se s aly zo em p o ži o šech muslimů na s ě ě: „A ě u má e nyní poslu
Božím příklad přek ásný p o každého, kdo dou á Boha a den poslední a kdo Boha
hojně zpomíná.“4
Ohledně Muhammado a yzického a psychického popisu lze islámské adici
če pa z několika zd ojů. Jsou jimi Ko án, hadí hy a ži o opis P o oků . Na ozdíl od
hadí hů Ko án neobsahuje příběhy o Muhammado ě na ození, mládí nebo misii, ani
žádný jeho yzický popis. Na základě ěch o p amenů můžeme říci, že o Muhamma-
do i bý á pojednáno e řech základních o inách, a o jako o s á níku, bojo níku
a o ci odiny. Jeho yzický popis je uceleně p ezen o án hiljích ( akz aná ozdoba)5.
Obecně se jedná o popis oho o ypu: „P o ok byl s ředního z ůs u, p sou a pase
silnější a činil dojem obus nos i, k čemuž přispí aly silné kos i. Hla a byla elká,
čelo ši oké a ysoké, obličej kula ý nebo o álný, bílé ple i, p o kaný če enými žil-
kami. Oči měl če né, nos zahnu ý, ús a dos elká se silnými a elkými zuby. Vlasy
zůs aly až do sm i če né a hus é, lehce z lněné, splý aly mu až na amena a byly
up os řed ozčísnu y na pěšinku. Jeho ous byl s ejně mohu ný jako jeho kš ice. Tělo
měl pok y é jemným chmýřím.“6
3 S o . h p://www.zombie ime.com/mohammed_image_a chi e/.
4 Ko án 33:21.
5 Hilja jsou speci ickou o mou kalig a ické podoby Muhammada, jedná se o s anda dizo a-
nou kalig a ickou kompozici y inu ou p ůběhu 18. a 19. s ole í osmanskými kalig a y.
6 I an HRBEK — Ka el PETRÁČEK, Muhammad, P aha 1967, s. 83.
TOMÁŠ JANKŮ 281
Samo ný popis Muhammado y osoby lze cha ak e izo a jako elmi zidealizo-
aný a i přes elké množs í in o mací o jeho pos a ě je řeba říci, že je cha ak e is-
ický p o ě šinu oby a el semi ského pů odu. Z ýč u Muhammado ých las nos í,
k e é jsou p ezen o ány hiljích, yplý á pouze elmi obecný popis jeho yzických
a psychických las nos í (byl s ředního z ůs u, p sou a pase silnější a působil o-
bus ním dojmem, měl zahnu ý nos, če né lasy a oči). To znamená, že jeho osoba
nebyla ýjimečná na základě s ých yzických las nos í, ale pouze s ými činy.
CO UTVÁŘELO POHLED EVROPANŮ NA ISLÁM
A POSTAVU MUHAMMADA
Dří e než bude zodpo ězena o ázka, jakých podobách a obdobích byl (a je) E -
opě eden akz aný izuální boj p o i islámu, měli bychom si nejp e odpo ědě na
o ázku, co u ářelo pohled E opanů na islám a pos a u Muhammada.
V období elké expanze islámu byl Muhammad s ými odpů ci nejp e popiso-
án jako křesťanský he e ik. Mnozí sla ní muži aného křesťanského s ředo ěku se
p o o začali zaobí a jeho učením. I s a ý Cy il, než přišel na Velkou Mo a u, ho li ě
disku o al s muslimy. Podobně na om byla i celá la inská E opa. Zpočá ku pouze
nečinně pozo o ala, jak A abo é o ládli S ředozemní moře obsazením Ibe ského po-
loos o a (období islámského Španělska) a na ušili jeho s a ou jedno u. S upe ňo á-
ním eudalismu šak E opa (z las ních zd ojů) mohu něla a změnila se z ob ánce na
ú očníka ozpínajícího se smě em na Byzanc a O ien s cílem dobý S a ou zemi. Díky
křižáckým álkám se E opa dos ala do přímého kon ak u s islámem a s odkazem
jeho zaklada ele Muhammada. Na základě oho o s ře u ( ojenského i ideologického)
začalo znika mnoho polemik, spisů a ak á ů p o i Muhammado i a islámu. V oce
1143 byl na popud Pe a C ihodného, opa a kláš e a Cluny, pop é přeložen Ko án do
la iny.7 K omě překladu Ko ánu om o období znikla i genealogie Muhammado a
odu ses a ená He manem Ko u anským a překlad apologe ického T ak á u (Risála)
od Al-Kindího. P á ě y o ři ex y ořily soubo , k e ý byl pod náz em Collec io To-
le ana na Západě ( křesťanské E opě) po s ale í po ažo án za nejuzná anější ze
šech islámských děl.8
Ve 14. s ole í se obje il no ý nepří el E opy podobě Osmanské říše, k e á ob-
sadila Balkán, po azila s bské ojsko na Koso ě poli a í ězs ím bi ě u Moháče
oce 1526 získala elkou čás Uhe ska. O om o období až do po ážky Tu ků u Vídně
oku 1683 můžeme ho oři jako o období akz aného u eckého nebezpečí, k e é
spadá jedno s obdobím e o mace. V období e o mace p o iislámská ys oupení
ka olíků i p o es an ů napadala muslimský mili a ismus, ze s any něk e ých p o-
es an ů byl nicméně obecný pos oj ůči muslimům smířli ější. Na d uhé s aně pak
i sami p o es an é byli ze s any ka olické cí k e označo áni za nepřá ele. Lu he
například Tu ky nazý al jako nás oj Božího hně u y olaný modloslužebnic ím,
za ímco z ka olické s any byl sám, s ejně jako Muhammad, označen za jednu z hla
7 Muhammed Ibn ISHÁK, Ži o Muhammada, Posla Božieho, B a isla a 1967, s. 10–11.
8 F anco CARDINI, E opa a islám, P aha 2004, s. 110.
282 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2014
dese ihla é apokalyp ické šelmy s . Jana (Zj 13,1–10).9 Pos oj Lu he a k Tu kům byl
d ous anný, na jednu s anu je haněl za nesp á ná ě oučná dogma a a na s anu
d uhou je ch álil za něk e é mo ální k ali y.10 Pos a a Tu ka byla po s ale í symbo-
lem zlého nepří ele a yp á ění o jeho k u os i bylo éma em ážné li e a u y i lido-
ých zkazek a písní. Islám a sám Muhammad při om byli z o ožňo áni p á ě s Tu ky
a s mili a ismem.
Jak edy z u edeného yplý á, období 14. až 17. s ole í se u ářel pohled E opanů
na islám a jeho yzna ače přede ším na základě ýše nas íněných, esk ze nega i -
ních kon ak ů a zkušenos í. Byl u ářen s achem, nená is í, ale i ouhou po muslim-
ském boha s í.11
Ten o pohled na Muhammada a islám se čás ečně ans o mo al až období ko-
loniální nad lády e opských s á ů a o mo ání ědy o O ien u, akz ané o ien a-
lis iky. To o období (počá ek 19. s ole í) je cha ak e is ické s ým okouzlením ším,
co pocházelo z O ien u.12 Jedná se o období, kdy byl sh omažďo án ma e iál o islámu
a Muhammado i a byla překládána a komen o ána jedno li á a abská díla. Ten o s a
u či ém ohledu pře á á do současnos i. Na základě s ře ů ideologií se šak zá o-
eň posledních několika dese ile ích (od konce d uhé s ě o é álky, s příchodem
p ních ln p aco ních mig an ů z islámských zemí, akz aných gas a bei e ů) čás
E opy na ací k pohledu na islám, jak jej známe ze s ředo ěku a enesance a k e ý
bychom mohli cha ak e izo a jako pomyslný zápas mezi „křesťanským západem“
a „islámským ýchodem“.
ROZDĚLENÍ OBRAZOVÉHO MATERIÁLU DLE ČASOVÝCH OBDOBÍ
P o účel oho o příspě ku bylo zkoumané pole ozděleno na ři základní období, k e á
se čás ečně přek ý ají, ale každém z nich můžeme iden i iko a jiný dominující
účel zob azo ání Muhammada.
P ním je období s ředo ěku a enesance, k e é jsem ymezil le y 476 až 1492.
Renesanci pokládám za období časo ě spadající do doby s ředo ěku (zah nuji ob-
dobí ecen o a quaæ ocen o), přičemž s ejně jako s ředo ěk ji uza í ám obje ením
Ame iky, jež p o účel é o p áce po ažuji za počá ek epochy kolonialismu. D uhým
obdobím je období kolonialismu, k e ý znikl 15. s ole í a lze ho ozděli do d ou
zájemně se přek ý ajících ází. P ní áze je ymezena časo ým obdobím od oku
1492 zh uba do oku 1800, d uhá áze začíná počá kem 19. s ole í a je zakončena d u-
hou s ě o ou álkou. To o období je uza í áno dekolonizací, k e á byla zakončena
de adesá ých le ech 20. s ole í.13 Poslední období je ymezeno na základě o iš ění
9 F. CARDINI, E opa a islám, s. 38.
10 Tam éž, s. 48.
11 Více: Tomáš RATAJ, České země e s ínu půlměsíce: ob az Tu ka aně no o ěké li e a uře z čes-
kých zemí, P aha 2002.
12 Tam éž, s. 11–12.
13 Jiří TOMEŠ, Kon lik s ě ů a s ě kon lik ů: s ře y idejí a zájmů současném s ě ě, P aha 2007,
s. 54.
TOMÁŠ JANKŮ 283
d anác i ka ika u a jejich předchůdcům, edy od oku 1997, kdy byla u eřejněna ka-
ika u a Heb onu, až po současnos .
STŘEDOVĚK A RENESANCE
P o období s ředo ěku bylo elmi čas é, že Muhammad a islám byli p ezen o áni jako
přímá an i eze křesťanského modelu. P o o bý al Ko án předs a o án jako Muham-
madů zákon — analogicky ke K is o u zákonu, přičemž ale Muhammadů zákon
byl yob azen jako de o mo aná napodobenina křesťans í. Sám Muhammad pak
bý al po o ná án s Ježíšem, předs a o al šak jeho nap os ý opak; s ými odpů ci byl
aké popiso án jako křesťanský he e ik.
V ámci analyzo aného ob azo ého ma e iálu spadajícího do oho o období je
možné iden i iko a ři hla ní éma a zob azení Muhammada. P ním je Muham-
mad a íno (či inná é a), d uhým je pokořený Muhammad a posledním je kázající
(či přednášející) Muhammad, kdy je p ezen o án jako alešný p o ok.
Všechny ýje y p ního ok uhu s u či ými modi ikacemi odkazují na zákaz po-
ží ání alkoholu islámu: „Vy, k eří ěří e! Víno, h a majsi , obě ní kameny a hání
losů šípy jsou ě u ěci hnusné z díla sa ano a. Vys říhej e se oho — a možná, že
bude e blaženi.“14
P ní d ě ilus ace z ahující se k omu o éma u pocházejí z ukopisu ces opisu
Jana Mande illa Ces y a pu o ání do S a é země, k e ý znikl kolem oku 1500. Na p -
ním dře o y u je zob azena ozzuřená žena, jak s ojí nad opilým Muhammadem.
D uhý ýje dle Ge y Hulla15 znázo ňuje následné odmí nu í ína jako pos ih za
aždu mnicha ( iz níže).
Další y ina pochází od nizozemského malíře a y ce Lucase an Leydena. Nese
náze Muhammad a za ažděný mnich Se gius a jedná se o ýje z příběhu, k e ý byl e
s ředo ěké E opě elmi populá ní. Podle oho o příběhu, když jednou Muhammad
společně se s ým pří elem mnichem Se giem pili íno, oba se ak opili, až usnuli. Než
se šak z oho o opojení p obudili, jeden z ojáků usm il Se gia a ložil meč do Mu-
hammado ých ukou. Když se Muhammad p obudil, oják a jeho společníci mu řekli,
že opilos i zabil s ého pří ele. Následkem oho Muhammad zakázal poží ání ína.
Jedná se o zajíma ý příběh, k e ý měl zdů odni , p oč je islámu zakázáno poží a
alkohol. Zajíma ějším éma em šak je pos a a mnicha Se gia,16 k e ý není nikdo jiný
než mnich Bahí a.17 P o křesťanskou polemiku s islámem se p á ě Bahí a s al p o-
s ředkem p o důkaz, že Muhammad nezaložil no é nábožens í (či neobno il s a é),
ale je pouze he e ikem. Bahí a jej měl nauči še, co Muhammad později ydá al za
zje ení, přičemž Bahí a byl následně ods aněn, aby nemohl o o zje ení zpochybni .
14 Ko án 5:90.
15 Ga y HULL, Muhammad: “The Banned” Images, New Ha en 2009, s. 24.
16 Jménem Se gius byl Bahí a nazý án Al-Kindím. Bahí a Muhammado i ozpoznal Pečeť
p o oků a nabádal Abú Táliba, aby jej ch ánil před židy.
17 Více iz Ba ba a ROGGEMA, The Legend o Se gius Bahī ā: Eas e n Ch is ian Apologe ics and
Apocalyp ic in Response o Islam, Bos on 2009.

284 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2014
Lucas an Leyden, Muhammad a za ažděný mnich Se gius, pře za o z G. HULL, Muhammad.
TOMÁŠ JANKŮ 285
D uhým mo i em obje ujícím se ob azo ém ma e iálu bylo pokoření či pod-
řízení islámu ( podobě pokoření Muhammada) křesťans í. To o éma bylo zob a-
zo áno jako pošlapání Muhammada, přičemž yjadřo alo kacířs í pošlapá aného
symbolu či osoby.
Posledním ok uhem ilus ací je zpodobnění Muhammada jako alešného p o oka,
k e ý káže lidu. Na ilus acích je možné idě , jak Muhammad s ojí na y ýšeném
s upínku a káže lidu; při om je obklopen a ibu y poukazujícími na o, že je alešným
p o okem. P ním ako ým a ibu em je bílá holubice, k e á bý á in e p e o ána
jako Duch s a ý. V případě Muhammada se šak mělo jedna o klam — údajně bílou
holubici yc ičil, aby mu jedla z ní z ucha a ud žel si ji ak na s ém ameni, což mělo
znači , že je eden Duchem s a ým. Dalším a ibu em, k e ý šak spíše odkazuje na
domnělé Muhammado o ša la áns í, je ochočený býk, k e ého Muhammad naučil
na s ých ozích nosi džbány s mlékem a medem, což mělo znázo ňo a hojnos .18
Na základě ěch o yob azení můžeme říci, že Muhammad byl období s ředo-
ěku a enesance zob azo án ždy nega i ně. Lze o do odi z jeho pozice na yob a-
zeních (schizma ik) i z jeho zob azení jako alešného p o oka a nap a eného alkoho-
lika; samo né námě y odkazo aly na polemiku mezi islámem a křesťans ím.
18 G. HULL, Muhammad, s. 21.
Gio anni Boccaccio,
De Casibus Vi o um
Illus ium, pře za o
z G. HULL, Muham-
mad.
286 HISTORIE — OTÁZKY — PROBLÉMY 2/2014
KOLONIALISMUS
Po období s ředo ěku, jež bylo cha ak e is ické přede ším s ojí o e řenou polemikou
s islámem p os řednic ím jedno li ých ilus ací knih, se nyní zaměřím na zob azo-
ání Muhammada období kolonialismu. Období kolonialismu zásadním způsobem
pozměnilo ář dnešního s ě a, ale aké yp zob azo ání Muhammada. P os řednic-
ím záznamů a ces opisů, k e é byly pořízeny během p aco ních poby ů a ýp a
dob od uhů a bada elů z koloniálních elmocí na kolonizo aná území, se po ědomí
o ěch o k ajinách dos alo i k ši ší eřejnos i. Obecně se má za o, že li e a u a ko-
loniálním období h ála ús řední oli při o mo ání kul u ních au o i ; ex y se s aly
účinnou o mou poli ického o ládnu í oby a el kolonií.19 Z oho dů odu byly aké y-
dá ány knihy ěnující se islámu a Muhammado i. Čás ečně šak ješ ě om o období
dozní ají li y akz aného u eckého nebezpečí.
Na základě analýzy dos upného ma e iálu jsem jedno li á yob azení z oho o
období ozřadil podle jejich účelu, a o na ob azy ilus ační (obsažené na i ulních
s anách knih a knižních ilus ací), na malby umělecké, zob azující Muhammada
a ži o ěřících, a na ob azy Muhammada y ářené p o eklamní účely.
V ámci ka ego ie zob azení Muhammada, k e á jsou obsažena na i ulních s a-
nách knih a knižních ilus acích, lze kons a o a , že se nich p olínají neu ální
a nega i ní zob azení, což je zapříčiněno eakcí li e á ních děl na Osmanskou říši
a její ýboje. Příkladem může bý ilus ace z knihy La ie de Mahome z oku 1699,
k e á předs a uje Muhammada nega i ním zezření: Muhammad je yk eslen
jako pos a a d žící jedné uce meč a d uhé půlměsíc, za ímco nohama pošlapá á
zeměkouli, desa e o a kříž. Při om symbolika i zezření Muhammada odkazuje na
nebezpečí Osmanské říše.
P o konec 18. a začá ek 19. s ole í je cha ak e is ické, že Muhammadů ži o se s al
předlohou p o e opské umělce, k eří se hlásili k oman ismu. Zob azení Muham-
mada ěch o dílech šak nebylo běžným je em, ěch o ob azů zniklo pouze něko-
lik.20 Muhammad je na nich ě šinou yk eslen jako ýznamná pos a a, oje ůdce
či kaza el. Jedním z ako ých příkladů může bý ob az od i alského malíře Domenica
Mo elliho Kázání Muhammada.
Vli em popula i y O ien u mezi oby a eli koloniálních elmocí byly mo i y z Mu-
hammado a ži o a nebo jeho po é yuží ány i p o eklamní účely. Nej ýznam-
nějším ep ezen an em oho o p oudu, k e ý je obsažen analyzo aném ma e iálu,
je sé ie šes i eklamních ka e s ýje y nejdůleži ějších událos í z Muhammado a
ži o a, jež ydala i ma Liebig oce 1928. Zpodobnění Muhammada jako s a ého
muže bylo na přelomu 20. s ole í yuži o i jako obal p o ciga e y od i my Ogde.
Na základě analyzo aného ma e iálu můžeme říci, že op o i yob azení Muham-
mada období s ředo ěku zde již nas al u či ý posun a Muhammad bý á zob azo-
án i neu álně. Ta o neu ální z á nění jsou cha ak e is ická p o populá ně ě-
decké knihy o islámu a Muhammado i pocházející ze zemí, k e é byly koloniálními
19 J. TOMEŠ, Kon lik , s. 57.
20 Naopak omu bylo u ob azů, k e é če paly námě y obecně z islámské kul u y a každoden-
ního ži o a ěřících.
TOMÁŠ JANKŮ 287
elmocemi a nebyly přímo oh oženy Osmanskou říší. Neu ální z á nění pak dále
bylo cha ak e is ické i p o díla umělců, k eří jsou řazeni do oman ismu a k eří s é
námě y če pali z oman ické předs a y o O ien u. To o okouzlení O ien em je pa-
né i z ak u, že pos a a Muhammada a jeho ži o se aké s aly námě em eklamních
předmě ů. Nega i ní zob azení Muhammada se ysky ují publikacích, k e é se ě-
nují álečným kon lik ům, jako byla například publikace o německo- u ecké álce;
zde symbolika i zezření Muhammada odkazují na nebezpečí Osmanské říše.
KAUZA DVANÁCTI KARIKATUR PROROKA
MUHAMMADA V DENÍKU JYLLANDS-POSTEN
V é o pasáži se zaměřím na jeden z nejdůleži ějších kon lik ů, k e ý je současnos i
e z ahu k zob azení Muhammada znám. Jedná se o d anác ka ika u o iš ěných
dánském deníku Jyllands-Pos en oce 2005. Mohlo by se zdá , že ěch o d anác ka-
ika u bylo p ním ka iko aným zob azením Muhammada his o ii, a p o o aké
y olaly ako ou lnu nepokojů. Tak omu šak není. Muhammado y ka ika u y se
mode ní his o ii obje ily již před „dánskou kauzou“. Příkladem může bý například
ka ika u a Muhammada jako epře s pales inskou pok ý kou hla y, k e ý jedním ko-
pý kem s ojí na Ko ánu a d uhým do něj zapisuje. Ta o ka ika u a znikla oce 1997
Heb onu a její au o kou je Ta iana Soskin. Ač o na p ní pohled nemusí bý pa né,
a o ka ika u a obsahuje několik in e p e ací. P ní a nej íce zře elnou je označení
Muhammada jako nečis ého z íře e. Speci ická pok ý ka hla y pak poukazuje na o,
že a o ka ika u a byla p imá ně zaměřená p o i pales inským muslimům. Posled-
ním ýznamným symbolem je Ko án, přičemž je důleži é, že do něj Muhammad píše.
Z oho o bychom mohli do odi , že au o ka ka ika u y se snažila Ko án p ezen o a
jako ý o samo ného Muhammada a popří ím seslání Ko ánu Muhammado i p o-
s řednic ím Džib íla, jak o popisuje islámská adice. Reakcí p o i é o ka ika uře
byl zp u pokojný p o es Heb onu, k e ý se šak následně p oměnil k a ou po-
yčku mezi p o es ujícími a iz aelskými ojáky, k e ou ozpou alo dese mladíků há-
zejících kamení a zápalné lah e. Při demons aci bylo pos řeleno č yřiad ace Pales-
inců a d a iz aelš í ojáci byli z aněni ubko ou bombou.21
Další ka ika u a s náz em Co by řídil Muhammad? znikla z pe a Douga Ma leæ a
oce 2002. Jedná se o eakci na e o is ické ú oky z 11. září 2001. Na ob ázku je y-
k eslená dodá ka společnos i Reyde ,22 k e á náklado ém p os o u přep a uje nuk-
leá ní bombu a je údajně řízena Muhammadem. Později au o p ohlásil, že při k esbě
neměl na mysli Muhammada, ale spíše obecně „ ypického“ muslima. Jako eakci au o
21 Wal e RODGER, Pig insul spa ks Wes Bank iolence. Is aeli soldie s, Pales inians inju ed
[online], www.cnn.com/WORLD/9707/01/is ael.pales inians/index.h ml [náhled 24. 9.
2014].
22 Dodá ku é o společnos i použil Timo hy McVeigh p o s ůj e o is ický čin, bombo ý
a en á p o i ede ální budo ě Al ed P. Mu ah Building e měs ě Oklahoma Ci y. Až do
11. září 2001 šlo o nejk a ější e o is ický ú ok dějinách USA, při k e ém zemřelo 168
lidí.