ANTROPOWEBZIN 1–2/2019: STUDIE 13
P oje y moci pamě i op ikou
Michela Foucaul a
Ma ina Palečko á Taube o á
Ka ed a an opologie, Fakul a ilozo ická, Západočeská uni e zi a Plzni
ma aub[email p o ec ed]
Mani es a ions o Powe in Memo y h ough he Lens
o Michel Foucaul
Abs ac —Based on he amewo k p oposed by Michel
Foucaul , his a icle explo es he ole o powe ela-
ions in he cons i u ion o memo y. I analyses he
da a p o ided by ou in e iewees in na a i e and
semi-s uc u ed in e iews, iden i ying he ob ious and
less-ob ious mani es a ions o powe in hei memo-
ies. All he in e iewees eside and ha e spen mos
o hei li es in he Tacho egion o he Czech Repub-
lic (which is a Czech-Ge man bo de land a ea special
in i s cul u e, geog aphy and his o y) and can hus be
conside ed in eg al pa s o his speci ic en i onmen .
Keywo ds—e e yday li e; Czech-Ge man bo de land;
memo y; na a ion; powe
„Společnos ,bez mocenských z ahů‘ je pouhá
abs akce.“ (Foucaul 1996, 220)
Ú od
Hla ním éma em ex u je moc, esp.
ůzné podoby moci od ážející se pamě i
jedinců, k eří doposud zůs á ali bezejmennými
jedinci naší společnos i. Téma a ýsledky ex u
ycházejí z ši šího ýzkumu indi iduální a ko-
lek i ní pamě i oby a el acho ského poh a-
ničí cíleného na každodenní ži o oby a el na
pozadí elkých událos í egionu d uhé polo-
iny 20. s ole í.1Zámě em je zachycení malých
dějin podobě „ži o ních příběhů obyčejných
1Předložené ýsledky jsou dílčím ýs upem ý-
zkumu p obíhajícího ámci dok o ského s udia a di-
se ační p áce Ma iny Palečko é Taube o é s náz em
Každodennos a moc pamě i oby a el Tacho ska na
Ka edře an opologie FF ZČU Plzni.
lidí“ odeh á ajících se na pozadí dějin elkých.
Výzkum, jímž byla získána da a p o o bu o-
ho o ex u, je poja jako z . domácí e nologie,
neboť se p o ádí mís ě, k e é je p os o o ou
i kul u ní součás í České epubliky, a je zacílen
na mode ního člo ěka komplexní společnos i.
Cílem oho o článku je na yb aných pří-
kladech ukáza , jak za pomoci Foucaul o a
odkazu lze analyzo a a in e p e o a zje né
a nezje né p oje y moci nalezené e zpo-
mínkách in o má o ů, u nichž se předpokládá
li na u áření jejich ži o ů, pos ojů, názo ů
a z ahů p omí ajících se do každodenní ži é
eali y p os ředí, k e é je obklopo alo a obklo-
puje. K demons o ání oho o cíle byly au o -
kou yb ány ú y ky z na ací č yř z olených
in o má o ů, u nichž jsou iden i iko ány a in-
e p e o ány ýznamné cha ak e is iky eřej-
ných i souk omých mocenských li ů ucho-
aných pamě i ěch o lidí žijících celý ži-
o či jeho pods a nou čás na dnešním území
Tacho ska. V in encích he meneu ického pří-
s upu spočí ajícím e z olené me odologii je
p oje ena snaha o po ozumění a následnou
adek á ní in e p e aci zkoumaného enoménu
(Schnegg 2015, 21–53), k e ým jsou zejména
nezje né p oje y moci pamě i. Jedná se
o p oje y moci přímo ne yjádřené, čas o ne-
u ědomo ané, k e é je nu né hleda z . „mezi
řádky“. Vzhledem k omu, že po ozumění sdě-
lení d uhého člo ěka se od íjí od ozpoznání
komunikačního zámě u mlu čího, přičemž zá-
isí na znalos i kul u ního kon ex u ako ého
sdělení, je ámci p o áděných ozho o ů a je-
jich následné analýze yuži o předpokladů in-
e enční s a egie komunikaci (Hájek 2014,
44–45).
14 ANTROPOWEBZIN 1–2/2019: STUDIE
Moc, paměť a každodennos
Hla ní eze článku ychází z poje í moci inspi-
o aného pos s uk u alis ou Michelem Fou-
caul em, jenž moc obecně nímá jako „an o-
pomo ního čini ele, k e ý exis uje mnoha
a ech a o mách a přichází z mnoha smě ů“
(Ku z 2001, 29). To o poje í předpokládá ne-
o nos i e s uk uře lidských z ahů a in-
e akcích. Moc zde neznamená „nějaký p o ní
a základní p incip moci, k e ý o ládá celou
společnos če ně jejích indi iduálních p ků;
znamená o šak, že na základě é o možnos i
působi na jednání os a ních, k e ou lze oz-
šíři na každý společenský z ah, jsou ůzné
o my moci de ino ány ozličnými p oje y in-
di iduální ne o nos i, cílů, ins umen álního
yba ení, jímž ládneme my, jímž ládnou jiní,
ůznými o mami ins i ucionalizace, čás ečné
či globální, a íce či méně e lek o ané o gani-
zace. Fo my a speci ická mís a „ lády“ jedněch
nad d uhými jsou dané společnos i mnohé;
přek ý ají se, kříží, omezují a někdy uší, jindy
se posilují“ (Foucaul 1996, 222).
P os řednic ím ex o é analýzy je p o á-
děna analýza kon ex u p omlu a ýznamů
zje ného i nezje ného p oje u moci (poli ické,
ins i ucionální, sociální, kul u ní, gende o é
aj.) a mocenských z ahů e lek ujících se ať
ědomě či ne ědomě e zpomínkách. Mocen-
ské z ahy, o nichž au o ku inspi ující Michel
Foucaul ho oří spíše než o moci, jsou zakoře-
něny sociální s uk uře společnos í, nichž
jsou jedinci, k e é označuje jako „subjek y“,
s obodní a mohou ak u o mocenskou s uk-
u u níma a zdo o a jí. Mocenský z ah je
pak způsob jednání, k e é nepůsobí na os a ní
přímo, ale na jejich las ní jednání. Moc dle o-
ho o poje í předs a uje z ah mezi jedno li ci,
k e ý je součás í naší každodenní zkušenos i.
V d ama u gii lidských ži o ů ji lze ůzných
obměnách a nuancích pocí i e šech ú o -
ních z ahů mezi lidmi. Samo ný ýkon moci
je způsob jednání, jímž jedni působí na d uhé,
esp. na jejich možná jednání (ibid., 195–222).
Michel Foucaul e s é knize Myšlení
nějšku ozlišuje mezi řemi ypy mocenských
z ahů – kapaci ou předmě ů, mocenským
z ahem mezi jedno li ci a z ahem komuni-
kace, z nichž je p o u o p áci pods a ný pouze
mocenský z ah mezi jedno li ci,2k e ý je
ozšířen o mocenský z ah mezi jedno li cem
a ůznými o málními ins i ucemi,3 nichž
lze naléz ne o nos i při upla ňo ání moci
ámci lidské in e akce. Michel Foucaul , ač-
koli nepředkládá konk é ní me odické po-
s upy, na huje, aby se při analýze mocenských
z ahů zkoumal sys ém di e enciací, ypy cílů,
modali y p os ředků, o my ins i ucionalizace
a s upně acionalizace. Do sys ému di e enci-
ací Foucaul řadí ozdíly yplý ající z p á a,
adice, ze společenského, ekonomického, jazy-
ko ého, kul u ního pos a ení, z dělby p áce, ze
zdělání apod. P o mocenský z ah předs a-
ují ozdíly jak jeho podmínku, ak jeho úči-
nek, do olují působi na jednání d uhých.4Je-
dinec či ins i uce působící na jednání d uhých
sleduje u či é ypy cílů. Ty ycházejí z olby
p io i y ako ého působi ele. Může se jedna
o zisk, unkci, p o esi, získání či ud žení si p i-
ilegia, p osazení se jako au o i y aj. Modali u
p os ředků lze chápa jako p os ředek, jímž je
moc ykoná ána, např. u či ým d uhem ná-
silí ( yzickým, psychickým), řečí, jazykem, eko-
nomickou ne o nos í, konk é ním dohledem či
kon olou. P ocesem ins i ucionalizace us á-
lené o my cho ání, hodno , ole, předs a y
společnos i jsou dalším bodem Foucaul em na-
ho ané analýzy mocenských z ahů. Do é o
analy ické ka ego ie je možné zařadi ůzné
společenské s e eo ypy yplý ající z adice,
p á ní s uk u y, z yku, módu, z hie a chie
a d. S ýkonem moci jsou pak spojeny s upně
acionalizace zah nující s upeň účinnos i ná-
s ojů, jis o y ýsledků s ohledem k ynalo-
ženým nákladům při jednání poli možnos í,
k e é jsou ždy nějakým způsobem omezené
(ibid., 220–221). Posledním bodem se en o
článek nebude blíže zabý a , neboť sou isí í-
ceméně s koncep em h y,5což si zaslouží sa-
mos a né oz edení a publiko ání. V analýze
ozho o ů a dalších písemných podkladů jsou
zohledněny ozdíly, k e é h ají mnohdy pod-
s a nou oli zákulisí ne o ných/mocenských
2Vz ah mezi jedno li ci je chápán jako ne o mální
ins i uce, k e é in e agují bez p á ního uko ení (př.
z ahy sousedské, pa ne ské, odinné aj.)
3Mezi o mální ins i uce jsou řazeny s á , škols í,
zd a o nic í, manžels í aj.
4Exis uje zde podobnos se symbolickým kapi á-
lem, o němž pojedná á Pie e Bou dieu (1998).
5Au o em koncep u h y je F. G. Bailey (2001).
MARTINA PALEČKOVÁ TAUBEROVÁ: PROJEVY MOCI V PAMĚTI OPTIKOU MICHELA FOUCAULTA 15
z ahů, abs aho ány o my ins i ucionalizace,
zhodnoceny p os ředky, jimiž je konk é ní moc
ykoná ána, a odhado ány u či é cíle.
Předmě em zkoumání je paměť, k e á je
běžně ozlišo ána do d ou ka ego ií, k e é se
zájemně o li ňují, a o na paměť indi iduální
a kolek i ní. Zde je šak zacíleno na z . kul-
u ní paměť, jež je d uhem pamě i kolek i ní,
esp. sociální (Mücke a Vaněk 2015, 126–128),
k e á se pojí s p incipem zpomínání odha-
lujícím sociokul u ní ozmě ži o a jedince,
jehož kon ex u, e spoji os i se současnými
znalos mi a po řebami jedince, se u áří se-
lek o aná minulos a edy i indi iduální zpo-
mínky (E ll a Nünning 2008, 3–6). Paměť je
odhalo ána ámci au obiog a ických yp á-
ění pamě níků a řadě případů éž kon on o-
ána za pomoci dos upných a chi álií. Podob-
ným způsobem přis upují k ýzkumu éma u
pamě i e azbě na iden i á ní z ahy či mi-
nulos i další au oři (např. Bu zo á Lup áko á
e al. 2013; Kapus a 2011).
Vyp á ění lidí o s ých ži o ech a yp á-
ění ze ži o a se z ahují k z . kul uře šed-
ního dne. „Vyp á ění je kul u ní echnikou,
k e á činí minulé uchopi elným a pochopi el-
ným ím, že je sdělo áno o, co je po ažo áno
za zajíma é a důleži é, edy hodné p o další
předá ání, čímž edle osobnos i člo ěka od áží
sociální eali u a podá á in o mace o u či ém
kul u ně sdíleném kon ex u daného p os ředí
a u či é kul u ně podmíněné e zi s ě a. Vy-
p a ěč yp á í o om, co má p o něj nějakou
hodno u, je ím osobně zasažen, iden i ikuje se
s ím, co yp á í. Vyp á ění ak lze po ažo a
za ele an ní p amen p o analýzu osobní a ko-
lek i ní iden i y.“ (Lozo iuk 2005, 30) U e-
dená ci ace implici ně pos ihuje sku ečnos i,
jež en o ex be e na zře el a s nimiž po-
čí á. Inspi aci k jejich ýkladu lze naléz eo-
ii ekons uk i ní unkce lidského myšlení od
Geo ge He be a Meada, k e ý již oce 1936
e s é knize Mo emen s o Though in he
Nine een h Cen u y ho ořil o lidské schop-
nos i neus álé ekons ukce událos í z las -
ního hlediska (Mead 1936, 417). Jiří Šub u o
myšlenku oz íjí a ys ě luje. Minulos ne-
zůs á á kons an ní. Člo ěk jakož o „jednající
o s příli em no ých zkušenos í e o muluje
minulos z hlediska pří omnos i“ (Šub 2012,
31). Tu o pozici podepí á i další ci ace, její-
miž au o y jsou naši o ální his o iko é Pa el
Mücke a Mi osla Vaněk (2015, 134): „každé
yp á ění je ekons ukcí minulos i z dnešního
pohledu, němž se p olínají naše současné
a minulé pos oje“. Na zdo y p oblémům se-
lek i i y, zapomínání, zk eslení a ans o mace
jemů a zpomínek (ibid., 133), nepředs a ují
y o podmínky analýze moci žádnou ob íž,
naopak. Ve změně yslo eného a edy i zpo-
mínaného se od áží je , k e ý je zde ozk ý án
a k e ý lze k ali iko a jako nezje ný p oje
moci. Re o mulace událos í, pos ojů, názo ů,
p oži ých zkušenos í je p oces, jenž se děje ě-
domě i ne ědomě. Jejich ein e p e ace od áží
sociální eali u a li y působící na en o ob a .
Tedy če ně enoménu moci.
Pouze ok ajo ě bude zmíněno, co již bylo
jiným ýše ci o aným au o em nas íněno, a o
že během yp á ění dochází yp á ějícím aké
k upe ňo ání celis ého ob azu o jeho osobní
iden i ě o mou na a i ní e aluace. „Velké pří-
běhy jsou ep ezen ací s ě a a předs a ují ja-
kési ,ho o é‘, ,dokončené‘ iden i y, zaujímající
u či é mís o jeho ámci. Malé každodenní
příběhy naopak umožňují lépe pos ihnou sa-
mo ný p oces u áření iden i y, neboť p á ě
ěch o malých příbězích jsou iden i y p ů-
běžně u ářeny, yjedná ány, yuží ány a es-
o ány.“ (Mlynář 2014, 220–234) O iden i ě,
ačkoli není éma em é o p áce, u a am
bude řeč. Pojí se o iž se způsobem yp á ění,
k e é je é o p áci s ěžejní, a o s yp á ě-
ním au obiog a ickým. V om o d uhu yp á-
ění se p o ínají osobní i kolek i ní iden i y
a lze edy do odi , že s au obiog a ickou pa-
mě í je o z o na ak, edy že obsahuje s opy
osobní i kolek i ní pamě i (ibid., 228). Mimo-
chodem je přímým nás ojem me ody o ální
his o ie, k e á je s ým k ali a i ním cha ak-
e em nejbližší me odám e nologického zkou-
mání člo ěka a šeho, co s ním sou isí. O ální
his o ie e lek uje každodennos a indi idu-
ální p oži ky a zkušenos i opomíjených s-
e společnos i, zabý á se dějinami psanými
„zdola“ (Mücke a Vaněk 2015, 19). Au obiog a-
ická paměť je speci ický sys ém lidské pamě i,
k e ý se obje uje již p ůběhu aného dě s í,
zah nuje šechny událos i, zkušenos i a p o-
ži ky sou isející s las ním já, u áří se u -
či ém sociálním a kul u ním p os ředí a ak i-
uje se momen ě, kdy je yp á ěn las ní
16 ANTROPOWEBZIN 1–2/2019: STUDIE
ži o / ži o ní příběh. Ta o paměť je osobní,
neboť zah nuje ži o ní his o ii jedno li ce. Je
šak zá o eň zá islá na sociálních z azích
a ling is ických p ak ikách, neboť byla u či-
ým způsobem socializo ána a je edy součás í
kul u ního dědic í. V důsledku oho se au o-
biog a ická paměť liší podle jedno li ce a o -
něž kul u y (Hessenbe ge 2013, 27). Kul u ně
di e zní příh aniční egion Tacho ska nabízí
příleži os p os řednic ím au obiog a ické pa-
mě i poodhali osobní i kul u ní speci ika i ko-
lek i ně sdílené zo ce cho ání a ýznamy.
Tacho sko – ýzkum každodennos i
a pamě i
Zkoumanou lokali ou je současné území Ta-
cho ského ok esu, kdy se jedná o česko-
ba o skou poh aniční oblas , dří e známou
jako Sude y, k e á byla po 2. s ě o é álce ý-
azně p oměněna skladbou oby a el. S áleč-
ným odsunem pře ážné čás i „českých Němců“
z é o oblas i na západ do Německa, k e ý
hla ní lně podobě o ganizo aného odsunu
p obíhal na Tacho sku až do lis opadu oku
1946,6již současně docházelo k pos upnému
osidlo ání oho o poh aničí českými oby a eli
z ni ozemských oblas í Čech, občany ze Slo-
enska, ale éž eemig an y z Polska, Uk ajiny,
Rumunska a Maďa ska. Něk e é obce byly na
Tacho sku dosídleny až oce 1947 a mnoho
obcí oho o poh aničí éž pos upně zcela za-
niklo, např. obec Jedlina ( iz Kolek i au o ů
1990; Kolek i au o ů FF ZČU 2014; Valáš-
ko á a Uhe ek 2006). Po oce 1948 sou islos i
s meziná odními dopady s udené álky dochá-
zelo k šíření ideologie, y áření společného
nepří ele a edy k ý azné mili a izaci společ-
nos i a s ím sou isející z ýšené os aze h a-
nice. P á ě oblas i poh aničí, jako je Ta-
cho sko, se z dů odu blízkos i železné opony
nacházely základny poh aniční s áže a o-
jenských kasá en. Poli ický sys ém ehdejšího
6In o mace nalezená a chi ních záznamech ke
zkoumané oblas i SOkA Tacho , ONV TC. Odsun
Němců z Tacho ska nalezen éž záznamech SOkA
Tacho , MěNV Tacho , Pamě ní kniha měs a 1. díl.
Téma em odsunu Němců se e s é knize Odsun Němců
z Českoslo enska 1945–1947 (1991) a éž zejména
2. dílu několikas azko é publikace Vysídlení Němců
a p oměny českého poh aničí 1945–1951 (2011, zde ja-
kož o spoluau o A. Von A bu ga) zabý á éž český
au o Tomáš S aněk.
Českoslo enska byl o li něn dobo ou p opa-
gandou, k e á zasaho ala nejen do hospoda-
ření s á u, ale i do každodenního ži o a lidí.
Lidé odkudkoli usídlení na Tacho sku, ačko-
li se a o oblas yznačo ala méně ú odnou
půdou, byli sous ředěni pře ážně zemědělské
p odukci a p o hojný ýsky lesů éž lesním
hospodářs í. S pos upným oz ojem kolek i-
izace se zde zakládala JZD, k e á byla poz-
ději nah azena sp á ou S á ních s a ků. Ro -
něž se na mnoha mís ech egionu p o áděla
ěžba u anu. Do každodennos i oby a el na
Tacho sku samozřejmě zasáhly další his o ické
událos i jako např. ok 1968, ok 1989, če ně
le polis opado ých a současných. Všechny po-
li ické i apoli ické ins i uce s ou pří omnos í
a působením měly možnos o li ňo a kaž-
dodenní ži o oby a el, zasaho a do jejich
domácnos í, sousedských i odinných z ahů.
To o his o ické pozadí lidských ži o ů je myš-
leno jako akz ané elké dějiny.
Jád em oho o článku a celého e nog a ic-
kého ýzkumu je eminiscence zachycující ži-
o ní příběh jedince, zde chápaný jako malé
dějiny. Da a byla získána me odou na a i ních
a semis uk u o aných ozho o ů s pamě níky
a pamě nicemi e ěku 70 le a ýš žijícími
celý nebo ě šinu s ého ži o a na sích či e
měs ech nalézajících se na území dnešního a-
cho ského egionu, k eří jsou ůzného zdělání,
p o esí, sociálních olí a pů odem z ůzného
sociokul u ního p os ředí (češ í Němci, eemi-
g an i, Češi, Slo áci). In o má oři byli yhle-
dá áni na základě osobní a mís ní znalos i ý-
zkumnice, za pomoci předs a i elů cí k e a za-
měs nanců obcí a přede ším me odou snowball
sampling me hod (nabalo ání sněho é koule),7
kdy in o má oři dopo učili někoho známého,
o němž ěděli, že je obdobném ěku jako
oni a splňuje k i é ia ypu ýbě u in o má-
o ů. S os a ními, ale i se zde yb anými in-
o má o y byly p o áděny nejp e opako ané
na a i ní a později semis uk u o ané ozho-
o y. Nash omážděná da a zešlá ze s é ol-
ného zpomínání oří s ěžejní ma e iál p o
analýzu kon ex u. Semis uk u o ané ozho-
o y nejenže snižují poče dalších ná š ě , ale
o mou již přip a ených konk é ních o ázek
7Jedná se o nep a děpodobnos ní yp ýbě u in o -
má o ů sociálně ědním ýzkumu nazý aný éž ýbě
ře ězo ý (Toušek 2012, 53).
MARTINA PALEČKOVÁ TAUBEROVÁ: PROJEVY MOCI V PAMĚTI OPTIKOU MICHELA FOUCAULTA 17
umožňují in o má o o i na ně opě olně od-
po ída a ýzkumníko i současně získa kon-
olu nad případným dalším odkláněním se
od éma u (Be na d 2006, 210–212). Po celou
dobu bylo pos upo áno dle e ických zásad spo-
čí ajících in o mo anos i in o má o ů o ý-
zkumu před zahájením ozho o ů, e yžádání
jejich souhlasu s p o edením ozho o ů, za-
cho ání anonymi y, á-li si na ní in o má o ,
apod. I případě, že in o má o nemá p o-
blém s publiko áním a souhlasí se z eřejně-
ním s ých údajů, je om o článku z dů odu
och any souk omí in o má o ů a zacho ání dis-
k é nos i,8použi o pouze p ní písmeno jména
in o má o a a jiné, jen elice nezby né, údaje.
Rozho o y byly nah á ány na souk omý dik-
a on, příp. nesouhlasil-li in o má o se z uko-
ým záznamem jeho yp á ění, byl ozho o
zaznamená án klasickým způsobem užkou na
papí .
Je b áno na zře el, že yp á ění a ýpo-
ědi pamě níků jsou o li něny řadou ak o ů.
Jedním z nich je pozice ýzkumnice jakož o
p ku na ušujícího s ou pří omnos í každo-
denní chod ži o ů in o má o ů, dalšími nejed-
noznačnos a zk eslenos yp á ěných příběhů,
k e é jsou důsledkem p oměn ob azů sociál-
ních a osobních čase a p os o u, a selek i-
i a pamě i, k e á z hlediska zpomínání po-
ažuje něk e é aspek y ži o a za nepods a né,
a ak je ne yjádří či naopak z po řeby zacho-
ání sebeúc y je pře áří cha ak e ní příběhy.
„Egocen ické zk eslo ání pasuje yp á ějícího
do ole buď malého či naopak elkého s ědka,
sděluje a zdů azňuje pouze y záži ky, o k e-
ých se domní á, že jsou [ ohledu k his o ic-
kému a sociálnímu ý oji] pods a né.“ (Mücke
a Vaněk 2015, 134–135) Člo ěk má endence
yp á ě příběh posloupném časo ém sledu,
a o i p o o, aby zdů odnil, jak a p oč se
dos al do současné pozice (ibid.). Má zálibu
celis ých uza řených příbězích a událos i
ak odhaluje souh nně, zjednodušeně a zk es-
leně (Taleb 2007, 31). Při ozho o ech si bylo
šímáno slo ního p oje u, z olených ý azů,
in onace, odmlk, přeskako ání e yp á ění,
mlčení, ne yslo ení, emocí, ý azu áře, po-
zice a pohybu ěla apod. Za účelem předchá-
zení nep a d bylo p aco áno s ele an ními
8Něk e é na á o em popiso ané ži o ní příhody
a si uace jsou elice ci li é.
his o ickými p ameny, pokud byly k dispo-
zici, k e é byly následně kon on o ány s ý-
po ěďmi in o má o ů. Všechny u áděné díly
ýzkumné mozaiky do áří ob az osobnos i in-
o má o a a poodk ý ají sk y é ýznamy, s ni-
miž bylo p aco áno následné analýze a in e -
p e aci. Současně bylo do u či é mí y yuži o
éž k ali a i ní me ody zúčas něného pozo o-
ání oslo ených in o má o ů, k eří byli pů od-
ními s a ousedlíky nebo dosídlenci, za účelem
dok eslení his o ického pozadí nejen zkoumané
lokali y.
Snahou é o p áce je s ým dílem, ycháze-
jícím ze zde p ezen o aného eo e ického před-
pokladu, přispě do ši ší deba y od íjející se
od doposud získaných pozna ků z ýzkumů
ealizo aných e speci ickém kul u ním p o-
s ředí Tacho ska a ím o speci ickým způso-
bem na áza na nedá né s udie o bádaném
egionu, k e é byly o ien o ané kupříkladu na
z ah k ajiny a člo ěka, z nichž zešla pub-
likace z oku 2014 s náz em Tacho sko: k a-
jina pamě i/paměť k ajině (Kolek i au-
o ů FF ZČU 2014)9či populá ně naučné
d ojjazyčné dílo z oku 2018 s náz em Ta-
cho ská kuchařka ecep ů, příběhů a zpomínek
/ Tachaue Kochbuch de Rezep e, Geschich-
en und E inne ungen (Fa ko á e al. 2018),10
němž se ýzkumnice zabý ají sou islos mi
mezi pamě í a jídlem jakož o kul u ním p o-
s ředkem u áření kolek i ní iden i y a soci-
ální soud žnos i.
Analy ický ko pus
Da a získaná ansk ipcí nah aných ozho o ů
s in o má o y a podobě a chi ních záznamů
předs a ují in o ma i ní ma e iál o zkoumané
sociální eali ě naplněné ýznamy. T ansk ipce
ozho o ů je doslo ná (Hendl 2005, 207–208).
Přepisem z uko ého záznamu byly yp odu-
ko ány ex y, jež byly následně pod obeny
analýze. Zúčas něné pozo o ání bylo p ůběžně
o mou poznámek zaznamená áno na papí
9Výzkum je počinem akademických p aco níků
a s uden ů Ka ed y an opologie a Ka ed y a cheologie
Fakul y ilozo ické Západočeské uni e zi y Plzni.
10 Mezi au o ky se řadí Mg . And ea Königsma -
ko á, Ph.D. z Ka ed y ge manis iky a sla is iky FF
ZČU Plzni, Mg . Gab iela Fa ko á, Ph.D. a PhD .
Te eza Šleho e o á, Ph.D., obě z Ka ed y an opologie
FF ZČU Plzni.

18 ANTROPOWEBZIN 1–2/2019: STUDIE
a z něj následně přepsáno o něž ex o é
podobě do ex o ého edi o u souk omém
počí ači au o ky. K ali a i ní da a sesbí aná
me odou zúčas něného pozo o ání a o mou
ozho o ů a následně pře edená do ex u na-
zý áme e nog a ickými da y. „Při analýze e -
nog a ických da nepos upujeme podle přesně
daného algo i mu.“ (ibid., 238) To umožňuje
z oli si las ní pos up při jejich analýze a y-
oři sys ém kódo ání in o mací do jedno li-
ých éma a jejich ka ego ií, příp. podka ego-
ií a dalších analy ických pods upňů (Be na d
a Ryan 2010, 53–62; Hendl 2005, 207–212).
Vlas ní kódo ání p oběhlo mechanicky. Kódo-
áním ýznamů ex u byla y ořena d ě
hla ní analy ická éma a: zje né a nezje né
p oje y moci. Obě éma a byla dále ozčle-
něna do ka ego ií předs a ujících ypy in-
s i ucí působících na zájemná jednání jed-
no li ců nebo skupin – ka ego ie gende o á,
ins i ucionální, kul u ní, poli ická, odinná, so-
ciální. Ka ego ie jsou e zájemném kon ex u-
álním souladu s konk é ním éma em, k němuž
jsou přiděleny a ýznamo ě se s ním shodují.
In e p e ace se po é od íjí od ýznamu naleze-
ného obsahu ex u. Současně je dop o ázena
in e p e ací něk e ých Foucaul em na žených
bodů analýzy mocenských z ahů.
V na azující čás i ex u u edené ci ace
z ozho o ů ří in o má o ek (d ou eemig an-
ek z Rumunska, jedné odilé české Němky)
a jednoho in o má o a (Čecha na ozeného na
Tacho sku) byly z celko ého množs í ozho-
o ů p o áděných ámci ši šího ýzkumu
s celkem 33 in o má o y11 yb ány p o o, že
ep ezen ují dle klíčo ých k i é ií zkoumanou
skupinu (zejm. dle ěko ých k i é ií, mís a pů-
odu, gende u, délky poby u na současném
území Tacho ska).
Rede ino ané zpomínky yb aných pa-
mě níků odhalují dnes u ědomo ané, ale i ne-
u ědomo ané mocenské z ahy, k e é se s aly
nejen součás í jejich každodenního ži o a, ale
éž p os ředí, k e é je obklopo alo. Zje né
a nezje né p oje y moci odhalo ané pamě i
in o má o ů jsou jednoznačně spja y éž s u -
či ým územím, němž se yb aní in o má oři
odili, žili a nejp a děpodobněji budou i umí-
a . Jejich paměť a zpomínky jsou p o ázány
s p os o em, němž se u ářely kolek i ně
11 K omu s o . pozn. 1.
(in e subjek i ně) sdílené ýznamy (Halb-
wachs 2009, 200).
P ní yb anou in o má o kou je paní M.
z Lesné, k e á se na odila oce 1930 poblíž
měs a Ta na Ma e současném Rumunsku.
V oce 1947, když jí bylo 17 le , se se s ými
odiči, sou ozenci a dalšími příbuznými přis ě-
ho ala do západočeského poh aničí, konk é ně
do obce Lesná, kde po é žila se s ým manže-
lem z Rumunska a dě mi, k e é se zde na o-
dily. V Lesné p aco ala pře ážně lesnic í.
V době posky o ání ozho o u jí bylo 88 le .
Kon ak na ni byl získán za spolup áce am-
ního obecního úřadu. Další in o má o kou je
paní A. z Lesné. Na odila se oce 1925 o -
něž poblíž měs a Ta na Ma e na území součas-
ného Rumunska. Se s ými odiči přijela osidlo-
a poh aničí oce 1947, kdy jí é době
bylo již 22 le . V é době již byla daná,
manžel po ykonání po inné základní ojen-
ské služby její odchod z Rumunska následo-
al oce 1949. Její odina měla Rumun-
sku hospodářs í a Lesné o něž p aco ali
zeměděls í a lesnic í. V době posky o-
ání ozho o u jí bylo 93 le . Kon ak na ni
byl získán za s any amního obecního úřadu.
Paní H. z Třemešné se na odila oce 1938
Tacho ě, její ma ka i p a odiče se na odili
Souměři, esp. Zumme n na Tacho sku. Po
několik gene ací žilo a hospodařilo její příbu-
zens o jakož o německy mlu ící oby a elé na
území dnešního Tacho ska, bý alých Sude-
ech. Na podzim oku 1946 celá její odina
byla nucena jen s osobními ěcmi opus i s ůj
domo a od ud byla pře ezena do sbě ného
s řediska Tacho ě y ořeného za účelem
řízeného odsunu německého oby a els a za
h anice. Jejich odsun nebyl ealizo án a po
šes i ýdnech se á ili zpě do Souměře. Poz-
ději se přemís ili do, o několik kilome ů zdá-
lenější, osady na Tacho sku z ané O lo . Ve
s ých 16 le ech se dala za muže, jehož o-
diče přišli dosídli poh aničí ze Slo enska. Od
16 le doposud žije Třemešné. V době p o-
ádění ozho o u jí bylo 79 le . Kon ak o ána
byla osobně ze s any ýzkumnice, k e á si ji
pama o ala z dě s í. Posledním zde u ádě-
ným in o má o em je pan J. z Tacho a, k e ý
se Tacho ě oce 1948 na odil po é, co se
am jeho odiče ámci akce osidlo ání po-
h aničí přis ěho ali. O ec pocházel ze Šuma y
MARTINA PALEČKOVÁ TAUBEROVÁ: PROJEVY MOCI V PAMĚTI OPTIKOU MICHELA FOUCAULTA 19
a ma ka z Ha líčko a B odu. Pan J. se yučil
Plzni jako malíř pokojů a po é s é řemeslo
upla nil u Jáchymo ých (u ano ých) dolů na
Tacho sku. Oženil se se s ou sousedkou z dě -
s í, k e á se s ými odiči přišla z Plzně do Ta-
cho a oce 1948. Celý ži o žije Tacho ě.
V době p o ádění ozho o u mu bylo 70 le .
Kon ak byl získán přes známého ýzkumnice.
Vyb ané osoby sekundá ní linii zájmu é o
p áce ep ezen ují zo ek pů odní, osidlující
i čás i eemig an ské kul u ní di e zi y oby a-
el po álečného acho ského egionu. Nepomě
zas oupení žen a mužů je souladu s obec-
nou s a is ikou, kdy muži se doží ají nižšího
ěku než ženy.12 Muž in o má o je zde spíše
ep ezen a i ním zo kem.
Zje né a nezje né p oje y moci
V pamě i in o má o ů se e lek ují aspek y
moci, k e é o mou yp á ění ži o ních pří-
běhů, ůzných p oži ků p o ně z ůzných pří-
čin důleži ých událos í a si uací yplou ají
na po ch a pomáhají pochopi sociální ea-
li u u či ého p os ředí. Na příkladu zde u ede-
ných ci ací celkem ří in o má o ek a jednoho
in o má o a, k eří jsou ci o áni s klíčo ými
a ibu y,13 budou in e p e o ány yb ané mo-
censké z ahy ozdělené do hla ních éma ,
ka ego ií é o p áce. Při om není opomíjeno
„o čem se yp á í a o čem nikoli , jak je yp á-
ění o z oleném éma u u ářeno, jaké p ky
ámci éma u jsou zdů azněny či po lačeny“
(Mlynář 2014, 228).
Zde předložené ci ace au obiog a ického
yp á ění dokládají příklady zje ných a ne-
zje ných p oje ů moci (mocenských z ahů),
k e é se od ážejí e zpomínkách yb aných
in o má o ů. Zje né p oje y moci jsou chá-
pány jako přímo působící nebo přímo yjád-
řené, pře ážně u ědomo ané yp á ějícím pa-
mě níkem. Nezje né p oje y moci naopak jako
nepřímo působící nebo jen nepřímo yjádřené,
čas o až neu ědomo ané ze s any yp á ě-
jícího. U ci ací jsou u edeny údaje osobního
ázu pouze nezby ně nu ném ozsahu, a o
pouze případě, že jsou po řebné k pochopení
celého kon ex u konk é ní in e p e ace.
12 V celém p ojek u jsou z 33 in o má o ů pouze
4 muži.
13 Věk, kde žijí a odkud pocházejí.
„Vdá ala jsem se sko o, a ínek pospíchal.
Bál se, že zůs anu s a á pana. [...] Co yb ali,
o jsem musela zí . Kdybych byla řekla, že ne-
chci, ak o by mě a ínek...“ (paní M. z Lesné,
88 le , pů . z Rumunska)
P ní ci aci paní M. z Lesné lze in e p e-
o a kon ex u zje né moci kul u ní, a šak
éž mocenském z ahu gende o ém a odin-
ném. Vyjadřuje moc ypickém webe o ském
duchu, kdy dce a je nás ojem, o němž, do-
konce i o jejím budoucím manželo i, dle a-
dice ozhoduje o ec. Je zde pa ný and ocen-
ismus a moc podobě s achu z mocensky
li nější osoby (o ce). In o má o ka se na-
chází subjek i ně nímané, ale éž kolek i ně
uzná ané a sociálně ep oduko ané nižší po-
zici, a o jak konk é ním pos a ení jakož o
dce y, ak obecném pos a ení ženy. Na en o
ozdíl na azuje ýkon moci o ce, jehož cílem je
zacho ání adice (společenského s e eo ypu)
a s é au o i y. Jakož o p os ředek k upla -
nění s é moci uží á o ec psychického násilí
s h ozbou násilí yzického. K é o si uaci došlo
době po álečné, kdy odina Rusínů s in o -
má o kou eemig o ala z Ta na Ma e Ru-
munsku do západočeského poh aničí a usadila
se obci Lesná. Sňa ek in o má o ky byl do-
mlu ený před do šením jejích 18 na ozenin.
„Nesměli jsme mlu i o nikom zle, báli jsme
se o někom něco říc , přes ože se k nám ne-
cho al dobře, p o ože za o nás mohli klidně
hned za ří . Šli bysme do ězení. O nikom jsme
nesměli mlu i , nedej bože by o někdo slyšel
a nahlásil. To by byl s námi konec.“ (paní H.
z Třemešné, 79 le , pů . česká Němka ze Sou-
měře/Zumme n na Tacho sku)
D uhou ci aci paní H. z Třemešné je
možné in e p e o a kon ex u moci zje né
ins i ucionální. Paní H. z Třemešné yja-
dřuje oba u yplý ající z ins i ucionálního
pos ihu ze s any ehdejších kompe en ních
úřadů a současně ze společnos i, k e á ji a její
odinu obklopo ala, a měla dané době mo-
censky li nější pos a ení. Paní H. z Třemešné
se s ou ma kou, b a em a p a odiči byli za-
h nu i do posledního anspo u od ážejícího
„sude ské“ Němce za h anice, k e ý nebyl usku-
ečněn14 a oni jakož o odbo níci zeměděls í
14 V lis ině naz ané „Seznam osob německé ná od-
nos i obci Souměři podléhajících odsunu“ z oku 1947
je u edeno jméno paní H. i jména dalších členů její
20 ANTROPOWEBZIN 1–2/2019: STUDIE
zůs ali Čechách. Rozdíl i účinek zde na-
bý ají podoby kul u ní, esp. e nické a jazy-
ko é. Moc zde na jednání pos ižených působí
p os řednic ím s á em zřízených úřadů a y-
ořených nařízení, jejichž cílem je dod žo ání
ěch o uznaných p a idel a současně sociální
kon ola nad osobami, k e é jsou kul u ně
i ins i ucionálně zne ýhodněném pos a ení.
„No a po om am ch ěli dá ý Souměři
JZD a můj děda za boha nech ěl jí do JZD,
a šel na en O lo se zep a , p o ože am byli
samí Němci, jes li by am nebylo mís o. No
am byl jeden ba ák a byly am 4 cim y, a ak
oni i jedni měli jednu holku, dce u, a ak i byli
ěch d ou mís nos ech, no a my jsme dos ali
3 mís nos i. Byli jsme am jako jedna odina.“
(paní H. z Třemešné, 79 le , pů . česká Němka
ze Souměře/Zumme n na Tacho sku)
V ci aci lze ozliši nezje ný p oje moci
nesoucí sociální aspek . Paní H. z Třemešné
zde nepřímo u ádí s ou inklinaci k ehdy ma -
ginalizo ané skupině osob již českém p o-
s ředí, s níž se sama z o ožňuje. Moc y-
cházející z ěch o in encí předjímá ne o né
ozlišo ání mezi „my“ a „oni“. Rozdíl kul u ní,
esp. e nický je, ač nepřímo yjádřený, zcela
zřejmý. Cílem oho o mocenského z ahu je
po zo ání poci u sociální koheze s jednou
skupinou, zde éž jazyko ě di e enco anou,
a ymezení se ůči skupině ládnoucí, ě ši-
no é. Ten o pos oj můžeme chápa jako ychá-
zející z us ano o ané předs a y o společnos i
a jejího s a i iko aného uspořádání.
„Tako ej padesá ej osmej ok, o ady ně-
jaký byli, ono po om šedesá ým ře ím oce
sem přišli ho níci z Ho ního Sla ko a. Ale i se
ám s ašně ychle ady zabydleli, dos ali aky
by , jako každej jinej p aco ali. Ne žádný, že
by se ulej ali. Zk á ka zapadli do ý komuni y
ěch ho níků elice dobře, elice dobře bydleli,
pěkně se oblíkali, jako no mální lidi.“ (pan J.
z Tacho a, 70 le , pů . z Tacho a)
Obdobně jako u ci ace paní H. z Tře-
mešné se e yp á ění pana J. z Tacho a od-
áží nepřímo yjádřený kul u ně-sociální po-
s oj ůči osobám, jež nesly e ike u e nických
odiny s poznámkou, že šichni jsou zaměs náni ze-
měděls í (SOkA Tacho , ONV TC, s azek VIII/8, Se-
znamy Němců podléhajících odsunu, seznamy Němců,
k eří již mají příbuzné us. zóně, seznam smíšených
manžels í a jiné seznamy).
Romů ( ozho o u Cikánů). Opě se edy
jedná o nezje ný p oje moci mající základ
ne o ném přís upu k sobě jakož o součás i
u či é skupiny ůči skupině jiné. Vychází ze
s e eo ypního podceňo ání ma ginalizo ané
skupiny, k e á je ypizo ána na základě kolek-
i ní shody o její příslušnos i. Mocenský z ah
je e iden ní p á ě e zení pamě níka, k e ý
příchozí skupinu Romů oce 1963 zhodno il
jako „no mální lidi“ z dů odu, že p aco ali jako
jiní lidé. Cílem je po zo ání é o sociální od-
lišnos i.
„Blízko u h anic, kde jsem pásla en doby-
ek, ak jsem měla udělanou lanku a on am
chodil. P o ože jsem uměla německy, a ješ ě
ochu umím, ak jsme mlu ili ždycky akhle.
Ale jednou za mnou přišli ojáci a p ali se: ,Vy
js e mlu ila s Němcema?‘ Já říkám: ,No a co,
co na om?‘ Říkám: ,To byla špina á poli ika
mezi nima, že bojo ali, ne?‘ No oni se na mě
ak podí ali, a pak o žalo ali našemu ředi elo i
ze S á ních s a ků. A en říká: ,Paní... y js e
mlu ila s Němcem?‘ Já říkám: ,No a co na
om? On ady chodí k ybníkům, já ady dě-
lám lanko a budu z icha nebo co?!‘ Říkal: ,Vy
js e nebezpečná‘.“ (paní A. z Lesné, 93 le , pů .
z Rumunska)
Na ci aci, budeme-li na ni nahlíže ak, že
se popsaná si uace sku ečně ak o či ob-
dobném duchu udála, je možné pohlíže jako
na nezje ný p oje moci ins i ucionální ze
s any s anických o gánů a poli ické ze s any
ládnoucího ežimu, k e ý e s ém ideologic-
kém základu po ažo al občany Spolko é e-
publiky Německo za nepřá ele socialis ických
zemí. Nebyl nalezen ele an ní p amen po -
zující en o příběh in o má o ky, o níž mělo bý
ze s any ředi ele S á ních s a ků zeno, že je
„nebezpečná“. Zde yjádřená snaha s á em po-
ěřených osob o kon olu občanů nad dod žo-
áním „socialis ických zásad“ ychází z oba y
z na ušení p osazo aných společenských hod-
no . Nad yp á ěnou eakcí in o má o ky je
možné se zamysle hned několika způsoby. In-
o má o ka si s ou pozici e s á ajícím sys-
ému neu ědomo ala nebo ji ne espek o ala.
Další možnos í je, že až u ědoměným pohle-
dem dnešní doby si je in o má o ka ědoma
ýznamné „h dinské“ ole e ospek i ně popi-
so ané událos i a z idi elňuje s ůj zdo ůči
ežimu, jenž ji již nemůže oh ozi .
MARTINA PALEČKOVÁ TAUBEROVÁ: PROJEVY MOCI V PAMĚTI OPTIKOU MICHELA FOUCAULTA 21
Diskuse a zá ě
Výsledkem z ahu mezi ex em a jeho in e -
p e em je po ozumění, k e é je ysoce subjek-
i ní a kon ex uální. S ejný empi ický ma e iál
může mí edy mnoho in e p e ací (Schnegg
2015). Jak bylo ú odu zmíněno, cílem o-
ho o ex u bylo na příkladech u edených ci-
ací ukáza , jak lze p ak icky použí a oz-
inou Foucaul ů eo e ický koncep analýzy
mocenských z ahů. K naplnění oho o zámě u
byla y ořena d ě hla ní éma a – zje né
a nezje né p oje y moci a jejich společné ka-
ego ie – gende o á, ins i ucionální, kul u ní,
poli ická, odinná, sociální. K demons o ání
oho o cíle byly au o kou yb ány ú y ky z na-
ací č yř z olených in o má o ů, u nichž jsou
iden i iko ány a in e p e o ány ýznamné cha-
ak e is iky eřejných i souk omých mocen-
ských li ů ucho aných pamě i ěch o lidí,
po ozumění ýznamům, mínění odeh á ajícím
se e speci ickém kul u ním p os ředí dnešního
Tacho ska, e speci ických zpomínkách pa-
mě níků a éž e speci ickém his o ickém kon-
ex u, k e ý byl speci ickým způsobem z úhlu
jejich současného pohledu yp á ěn ěmi, co
u o speci ickou každodennos kdysi u či ým
způsobem p oží ali. Úkolem není odk ý sku-
ečnou podobu konk é ní událos i, edy zjis-
i , jak se u či á událos odeh ála, jak byla
ehdy p oží ána. Její e lexe odhalo aná po-
s upném yp á ění čas o ypo í mnohem íc
o ozpo ech, důsledcích ozhodnu í, manipula-
i ních p oje ech moci. V článku je zacíleno
na zachycení úhlu pohledu, cí ění se do si u-
ací, na snahu pochopi a adek á ně za pomoci
Foucaul o ých analy ických bodů in e p e o-
a mocenské z ahy, k e é se e zpomínkách
in o má o ů z ačí ědomě a ne ědomě, neboť
p á ě y o p oje y se nachází e s ředu zájmu
é o p áce.
Moc jakož o pojem byla odbo nou eřej-
nos í zp aco ána již z mnoha úhlů. Jedná se
o nejp obí anější a nej íce společensky sklo-
ňo aný e mín. Oblas pamě i e spoji os i
s mocí a jejím li em na každodennos člo-
ěka je e nog a ii za ím pouze ok ajo ě p o-
bádaným éma em. Jedinec nacházející se e
sple i os i mocenských li ů sám mocensky
působí a y áří účelo é s a egie, a o ě-
domě i ne ědomě. Východiskem p o y oření
oho o ex u je přes ědčení o ýznamné oli
mocenského působení p ocesu předpokláda-
jícím lidské úsilí p osadi a apliko a u či ou
o mu nad lády jednoho člo ěka nad d uhým
(Webe 1997) běžných mezilidských z a-
zích a každodenní in e akci za účelem získání
li u a kon oly nad čímkoli , co má p o je-
dince ak uální hodno u.15 Zmiňo aný li je
opě nezje ným mocenským ukaza elem, z .
ichou non e bální o mou moci (E iksen 2008,
197). Působení ůzných mocenských li ů kaž-
dodenně o muje ži o každého člo ěka, podílí
se na jeho ozhodo ání, y áření názo ů, po-
s ojů, přís upů k las nímu ži o u i ži o ů d u-
hých, na jeho nahlížení na užší i ši ší okolí,
ins i uce a poli iku ná odního, nadná odního,
meziná odní cha ak e u, o muje a dále ep o-
dukuje z ahy k sobě, k d uhým, ke s ě u. Člo-
ěk se podílí na kul u ním dědic í p á ě ím,
že jej u či ém s a u předá á dalším gene a-
cím.
Zje né a nezje né p oje y moci, o jejichž
odhalení pamě i zasazené do území Tacho -
ska zde šlo, předpokládají mocenský z ah,
k e ý zniká a p obíhá in e akci. Mocenský
z ah předpokládá s ou nads a bu podobě
z ahu sociálního (Webe 2009, 156–157). So-
ciální z ah dle Maxe Webe a „označuje cho-
ání íce lidí, jež je co do s ého smyslu za-
měřeno zájemně, a ím o ien o áno“ (ibid.,
156). Jedná se o z ah minimálně d ous an-
ného jednání, k e é má ůzný obsah, jehož
smysl se může měni a může mí cha ak e pře-
chodný nebo éž alý (ibid., 157). Sociální
z ah edy předpokládá zájemně zaměřené
jednání. Naše jednání je edy sociální, je-li o i-
en o áno na smysl. Bez něj přes á á exis o a .
Smyslem mocenského jednání e společnos i je,
již dle Webe a, p osadi las ní ůli i p o i
ůli d uhých.16 To o jednání při ozené kaž-
dému jedno li ci je zd ojem kon lik u, k e ý je
u či ým způsobem egulo án ze s any ůzných
ins i ucí a mechanismů (Sokol 2015, 25–26,
40, 66). Maxem Webe em je inspi o án Michel
Foucaul e s ém poje í mocenských z ahů.
Z Webe o a acionálně ozhodujícího se
15 Inspi ace neop ocesuální eo ii.
16 Kupříkladu neop ocesuální pa adigma ak éž y-
chází z předpokladu, že jedinec se snaží p osadi las ní
ůli i p o i ůli d uhých, přičemž si šímá s a egií,
k e é jedinec ( ě šinou poli icky angažo aný) y áří
za účelem naplnění las ních zájmů.