Projevy moci v paměti optikou Michela Foucaulta

ANTROPOWEBZIN 1–2/2019: STUDIE 13 P oje y moci pamě i op ikou Michela Foucaul a Ma ina Palečko á Taube o á Ka ed a an opologie, Fakul a ilozo ická, Západočeská uni e zi a Plzni ma aub[email p o ec ed] Mani es a ions o Powe in Memo y h ough he Lens o Michel Foucaul Abs ac —Based on he amewo k p oposed by Michel Foucaul , his a icle explo es he ole o powe ela- ions in he cons i u ion o memo y. I analyses he da a p o ided by ou in e iewees in na a i e and semi-s uc u ed in e iews, iden i ying he ob ious and less-ob ious mani es a ions o powe in hei memo- ies. All he in e iewees eside and ha e spen mos o hei li es in he Tacho egion o he Czech Repub- lic (which is a Czech-Ge man bo de land a ea special in i s cul u e, geog aphy and his o y) and can hus be conside ed in eg al pa s o his speci ic en i onmen . Keywo ds—e e yday li e; Czech-Ge man bo de land; memo y; na a ion; powe „Společnos ,bez mocenských z ahů‘ je pouhá abs akce.“ (Foucaul 1996, 220) Ú od Hla ním éma em ex u je moc, esp. ůzné podoby moci od ážející se pamě i jedinců, k eří doposud zůs á ali bezejmennými jedinci naší společnos i. Téma a ýsledky ex u ycházejí z ši šího ýzkumu indi iduální a ko- lek i ní pamě i oby a el acho ského poh a- ničí cíleného na každodenní ži o oby a el na pozadí elkých událos í egionu d uhé polo- iny 20. s ole í.1Zámě em je zachycení malých dějin podobě „ži o ních příběhů obyčejných 1Předložené ýsledky jsou dílčím ýs upem ý- zkumu p obíhajícího ámci dok o ského s udia a di- se ační p áce Ma iny Palečko é Taube o é s náz em Každodennos a moc pamě i oby a el Tacho ska na Ka edře an opologie FF ZČU Plzni. lidí“ odeh á ajících se na pozadí dějin elkých. Výzkum, jímž byla získána da a p o o bu o- ho o ex u, je poja jako z . domácí e nologie, neboť se p o ádí mís ě, k e é je p os o o ou i kul u ní součás í České epubliky, a je zacílen na mode ního člo ěka komplexní společnos i. Cílem oho o článku je na yb aných pří- kladech ukáza , jak za pomoci Foucaul o a odkazu lze analyzo a a in e p e o a zje né a nezje né p oje y moci nalezené e zpo- mínkách in o má o ů, u nichž se předpokládá li na u áření jejich ži o ů, pos ojů, názo ů a z ahů p omí ajících se do každodenní ži é eali y p os ředí, k e é je obklopo alo a obklo- puje. K demons o ání oho o cíle byly au o - kou yb ány ú y ky z na ací č yř z olených in o má o ů, u nichž jsou iden i iko ány a in- e p e o ány ýznamné cha ak e is iky eřej- ných i souk omých mocenských li ů ucho- aných pamě i ěch o lidí žijících celý ži- o či jeho pods a nou čás na dnešním území Tacho ska. V in encích he meneu ického pří- s upu spočí ajícím e z olené me odologii je p oje ena snaha o po ozumění a následnou adek á ní in e p e aci zkoumaného enoménu (Schnegg 2015, 21–53), k e ým jsou zejména nezje né p oje y moci pamě i. Jedná se o p oje y moci přímo ne yjádřené, čas o ne- u ědomo ané, k e é je nu né hleda z . „mezi řádky“. Vzhledem k omu, že po ozumění sdě- lení d uhého člo ěka se od íjí od ozpoznání komunikačního zámě u mlu čího, přičemž zá- isí na znalos i kul u ního kon ex u ako ého sdělení, je ámci p o áděných ozho o ů a je- jich následné analýze yuži o předpokladů in- e enční s a egie komunikaci (Hájek 2014, 44–45). 14 ANTROPOWEBZIN 1–2/2019: STUDIE Moc, paměť a každodennos Hla ní eze článku ychází z poje í moci inspi- o aného pos s uk u alis ou Michelem Fou- caul em, jenž moc obecně nímá jako „an o- pomo ního čini ele, k e ý exis uje mnoha a ech a o mách a přichází z mnoha smě ů“ (Ku z 2001, 29). To o poje í předpokládá ne- o nos i e s uk uře lidských z ahů a in- e akcích. Moc zde neznamená „nějaký p o ní a základní p incip moci, k e ý o ládá celou společnos če ně jejích indi iduálních p ků; znamená o šak, že na základě é o možnos i působi na jednání os a ních, k e ou lze oz- šíři na každý společenský z ah, jsou ůzné o my moci de ino ány ozličnými p oje y in- di iduální ne o nos i, cílů, ins umen álního yba ení, jímž ládneme my, jímž ládnou jiní, ůznými o mami ins i ucionalizace, čás ečné či globální, a íce či méně e lek o ané o gani- zace. Fo my a speci ická mís a „ lády“ jedněch nad d uhými jsou dané společnos i mnohé; přek ý ají se, kříží, omezují a někdy uší, jindy se posilují“ (Foucaul 1996, 222). P os řednic ím ex o é analýzy je p o á- děna analýza kon ex u p omlu a ýznamů zje ného i nezje ného p oje u moci (poli ické, ins i ucionální, sociální, kul u ní, gende o é aj.) a mocenských z ahů e lek ujících se ať ědomě či ne ědomě e zpomínkách. Mocen- ské z ahy, o nichž au o ku inspi ující Michel Foucaul ho oří spíše než o moci, jsou zakoře- něny sociální s uk uře společnos í, nichž jsou jedinci, k e é označuje jako „subjek y“, s obodní a mohou ak u o mocenskou s uk- u u níma a zdo o a jí. Mocenský z ah je pak způsob jednání, k e é nepůsobí na os a ní přímo, ale na jejich las ní jednání. Moc dle o- ho o poje í předs a uje z ah mezi jedno li ci, k e ý je součás í naší každodenní zkušenos i. V d ama u gii lidských ži o ů ji lze ůzných obměnách a nuancích pocí i e šech ú o - ních z ahů mezi lidmi. Samo ný ýkon moci je způsob jednání, jímž jedni působí na d uhé, esp. na jejich možná jednání (ibid., 195–222). Michel Foucaul e s é knize Myšlení nějšku ozlišuje mezi řemi ypy mocenských z ahů – kapaci ou předmě ů, mocenským z ahem mezi jedno li ci a z ahem komuni- kace, z nichž je p o u o p áci pods a ný pouze mocenský z ah mezi jedno li ci,2k e ý je ozšířen o mocenský z ah mezi jedno li cem a ůznými o málními ins i ucemi,3 nichž lze naléz ne o nos i při upla ňo ání moci ámci lidské in e akce. Michel Foucaul , ač- koli nepředkládá konk é ní me odické po- s upy, na huje, aby se při analýze mocenských z ahů zkoumal sys ém di e enciací, ypy cílů, modali y p os ředků, o my ins i ucionalizace a s upně acionalizace. Do sys ému di e enci- ací Foucaul řadí ozdíly yplý ající z p á a, adice, ze společenského, ekonomického, jazy- ko ého, kul u ního pos a ení, z dělby p áce, ze zdělání apod. P o mocenský z ah předs a- ují ozdíly jak jeho podmínku, ak jeho úči- nek, do olují působi na jednání d uhých.4Je- dinec či ins i uce působící na jednání d uhých sleduje u či é ypy cílů. Ty ycházejí z olby p io i y ako ého působi ele. Může se jedna o zisk, unkci, p o esi, získání či ud žení si p i- ilegia, p osazení se jako au o i y aj. Modali u p os ředků lze chápa jako p os ředek, jímž je moc ykoná ána, např. u či ým d uhem ná- silí ( yzickým, psychickým), řečí, jazykem, eko- nomickou ne o nos í, konk é ním dohledem či kon olou. P ocesem ins i ucionalizace us á- lené o my cho ání, hodno , ole, předs a y společnos i jsou dalším bodem Foucaul em na- ho ané analýzy mocenských z ahů. Do é o analy ické ka ego ie je možné zařadi ůzné společenské s e eo ypy yplý ající z adice, p á ní s uk u y, z yku, módu, z hie a chie a d. S ýkonem moci jsou pak spojeny s upně acionalizace zah nující s upeň účinnos i ná- s ojů, jis o y ýsledků s ohledem k ynalo- ženým nákladům při jednání poli možnos í, k e é jsou ždy nějakým způsobem omezené (ibid., 220–221). Posledním bodem se en o článek nebude blíže zabý a , neboť sou isí í- ceméně s koncep em h y,5což si zaslouží sa- mos a né oz edení a publiko ání. V analýze ozho o ů a dalších písemných podkladů jsou zohledněny ozdíly, k e é h ají mnohdy pod- s a nou oli zákulisí ne o ných/mocenských 2Vz ah mezi jedno li ci je chápán jako ne o mální ins i uce, k e é in e agují bez p á ního uko ení (př. z ahy sousedské, pa ne ské, odinné aj.) 3Mezi o mální ins i uce jsou řazeny s á , škols í, zd a o nic í, manžels í aj. 4Exis uje zde podobnos se symbolickým kapi á- lem, o němž pojedná á Pie e Bou dieu (1998). 5Au o em koncep u h y je F. G. Bailey (2001). MARTINA PALEČKOVÁ TAUBEROVÁ: PROJEVY MOCI V PAMĚTI OPTIKOU MICHELA FOUCAULTA 15 z ahů, abs aho ány o my ins i ucionalizace, zhodnoceny p os ředky, jimiž je konk é ní moc ykoná ána, a odhado ány u či é cíle. Předmě em zkoumání je paměť, k e á je běžně ozlišo ána do d ou ka ego ií, k e é se zájemně o li ňují, a o na paměť indi iduální a kolek i ní. Zde je šak zacíleno na z . kul- u ní paměť, jež je d uhem pamě i kolek i ní, esp. sociální (Mücke a Vaněk 2015, 126–128), k e á se pojí s p incipem zpomínání odha- lujícím sociokul u ní ozmě ži o a jedince, jehož kon ex u, e spoji os i se současnými znalos mi a po řebami jedince, se u áří se- lek o aná minulos a edy i indi iduální zpo- mínky (E ll a Nünning 2008, 3–6). Paměť je odhalo ána ámci au obiog a ických yp á- ění pamě níků a řadě případů éž kon on o- ána za pomoci dos upných a chi álií. Podob- ným způsobem přis upují k ýzkumu éma u pamě i e azbě na iden i á ní z ahy či mi- nulos i další au oři (např. Bu zo á Lup áko á e al. 2013; Kapus a 2011). Vyp á ění lidí o s ých ži o ech a yp á- ění ze ži o a se z ahují k z . kul uře šed- ního dne. „Vyp á ění je kul u ní echnikou, k e á činí minulé uchopi elným a pochopi el- ným ím, že je sdělo áno o, co je po ažo áno za zajíma é a důleži é, edy hodné p o další předá ání, čímž edle osobnos i člo ěka od áží sociální eali u a podá á in o mace o u či ém kul u ně sdíleném kon ex u daného p os ředí a u či é kul u ně podmíněné e zi s ě a. Vy- p a ěč yp á í o om, co má p o něj nějakou hodno u, je ím osobně zasažen, iden i ikuje se s ím, co yp á í. Vyp á ění ak lze po ažo a za ele an ní p amen p o analýzu osobní a ko- lek i ní iden i y.“ (Lozo iuk 2005, 30) U e- dená ci ace implici ně pos ihuje sku ečnos i, jež en o ex be e na zře el a s nimiž po- čí á. Inspi aci k jejich ýkladu lze naléz eo- ii ekons uk i ní unkce lidského myšlení od Geo ge He be a Meada, k e ý již oce 1936 e s é knize Mo emen s o Though in he Nine een h Cen u y ho ořil o lidské schop- nos i neus álé ekons ukce událos í z las - ního hlediska (Mead 1936, 417). Jiří Šub u o myšlenku oz íjí a ys ě luje. Minulos ne- zůs á á kons an ní. Člo ěk jakož o „jednající o s příli em no ých zkušenos í e o muluje minulos z hlediska pří omnos i“ (Šub 2012, 31). Tu o pozici podepí á i další ci ace, její- miž au o y jsou naši o ální his o iko é Pa el Mücke a Mi osla Vaněk (2015, 134): „každé yp á ění je ekons ukcí minulos i z dnešního pohledu, němž se p olínají naše současné a minulé pos oje“. Na zdo y p oblémům se- lek i i y, zapomínání, zk eslení a ans o mace jemů a zpomínek (ibid., 133), nepředs a ují y o podmínky analýze moci žádnou ob íž, naopak. Ve změně yslo eného a edy i zpo- mínaného se od áží je , k e ý je zde ozk ý án a k e ý lze k ali iko a jako nezje ný p oje moci. Re o mulace událos í, pos ojů, názo ů, p oži ých zkušenos í je p oces, jenž se děje ě- domě i ne ědomě. Jejich ein e p e ace od áží sociální eali u a li y působící na en o ob a . Tedy če ně enoménu moci. Pouze ok ajo ě bude zmíněno, co již bylo jiným ýše ci o aným au o em nas íněno, a o že během yp á ění dochází yp á ějícím aké k upe ňo ání celis ého ob azu o jeho osobní iden i ě o mou na a i ní e aluace. „Velké pří- běhy jsou ep ezen ací s ě a a předs a ují ja- kési ,ho o é‘, ,dokončené‘ iden i y, zaujímající u či é mís o jeho ámci. Malé každodenní příběhy naopak umožňují lépe pos ihnou sa- mo ný p oces u áření iden i y, neboť p á ě ěch o malých příbězích jsou iden i y p ů- běžně u ářeny, yjedná ány, yuží ány a es- o ány.“ (Mlynář 2014, 220–234) O iden i ě, ačkoli není éma em é o p áce, u a am bude řeč. Pojí se o iž se způsobem yp á ění, k e é je é o p áci s ěžejní, a o s yp á ě- ním au obiog a ickým. V om o d uhu yp á- ění se p o ínají osobní i kolek i ní iden i y a lze edy do odi , že s au obiog a ickou pa- mě í je o z o na ak, edy že obsahuje s opy osobní i kolek i ní pamě i (ibid., 228). Mimo- chodem je přímým nás ojem me ody o ální his o ie, k e á je s ým k ali a i ním cha ak- e em nejbližší me odám e nologického zkou- mání člo ěka a šeho, co s ním sou isí. O ální his o ie e lek uje každodennos a indi idu- ální p oži ky a zkušenos i opomíjených s- e společnos i, zabý á se dějinami psanými „zdola“ (Mücke a Vaněk 2015, 19). Au obiog a- ická paměť je speci ický sys ém lidské pamě i, k e ý se obje uje již p ůběhu aného dě s í, zah nuje šechny událos i, zkušenos i a p o- ži ky sou isející s las ním já, u áří se u - či ém sociálním a kul u ním p os ředí a ak i- uje se momen ě, kdy je yp á ěn las ní 16 ANTROPOWEBZIN 1–2/2019: STUDIE ži o / ži o ní příběh. Ta o paměť je osobní, neboť zah nuje ži o ní his o ii jedno li ce. Je šak zá o eň zá islá na sociálních z azích a ling is ických p ak ikách, neboť byla u či- ým způsobem socializo ána a je edy součás í kul u ního dědic í. V důsledku oho se au o- biog a ická paměť liší podle jedno li ce a o - něž kul u y (Hessenbe ge 2013, 27). Kul u ně di e zní příh aniční egion Tacho ska nabízí příleži os p os řednic ím au obiog a ické pa- mě i poodhali osobní i kul u ní speci ika i ko- lek i ně sdílené zo ce cho ání a ýznamy. Tacho sko – ýzkum každodennos i a pamě i Zkoumanou lokali ou je současné území Ta- cho ského ok esu, kdy se jedná o česko- ba o skou poh aniční oblas , dří e známou jako Sude y, k e á byla po 2. s ě o é álce ý- azně p oměněna skladbou oby a el. S áleč- ným odsunem pře ážné čás i „českých Němců“ z é o oblas i na západ do Německa, k e ý hla ní lně podobě o ganizo aného odsunu p obíhal na Tacho sku až do lis opadu oku 1946,6již současně docházelo k pos upnému osidlo ání oho o poh aničí českými oby a eli z ni ozemských oblas í Čech, občany ze Slo- enska, ale éž eemig an y z Polska, Uk ajiny, Rumunska a Maďa ska. Něk e é obce byly na Tacho sku dosídleny až oce 1947 a mnoho obcí oho o poh aničí éž pos upně zcela za- niklo, např. obec Jedlina ( iz Kolek i au o ů 1990; Kolek i au o ů FF ZČU 2014; Valáš- ko á a Uhe ek 2006). Po oce 1948 sou islos i s meziná odními dopady s udené álky dochá- zelo k šíření ideologie, y áření společného nepří ele a edy k ý azné mili a izaci společ- nos i a s ím sou isející z ýšené os aze h a- nice. P á ě oblas i poh aničí, jako je Ta- cho sko, se z dů odu blízkos i železné opony nacházely základny poh aniční s áže a o- jenských kasá en. Poli ický sys ém ehdejšího 6In o mace nalezená a chi ních záznamech ke zkoumané oblas i SOkA Tacho , ONV TC. Odsun Němců z Tacho ska nalezen éž záznamech SOkA Tacho , MěNV Tacho , Pamě ní kniha měs a 1. díl. Téma em odsunu Němců se e s é knize Odsun Němců z Českoslo enska 1945–1947 (1991) a éž zejména 2. dílu několikas azko é publikace Vysídlení Němců a p oměny českého poh aničí 1945–1951 (2011, zde ja- kož o spoluau o A. Von A bu ga) zabý á éž český au o Tomáš S aněk. Českoslo enska byl o li něn dobo ou p opa- gandou, k e á zasaho ala nejen do hospoda- ření s á u, ale i do každodenního ži o a lidí. Lidé odkudkoli usídlení na Tacho sku, ačko- li se a o oblas yznačo ala méně ú odnou půdou, byli sous ředěni pře ážně zemědělské p odukci a p o hojný ýsky lesů éž lesním hospodářs í. S pos upným oz ojem kolek i- izace se zde zakládala JZD, k e á byla poz- ději nah azena sp á ou S á ních s a ků. Ro - něž se na mnoha mís ech egionu p o áděla ěžba u anu. Do každodennos i oby a el na Tacho sku samozřejmě zasáhly další his o ické událos i jako např. ok 1968, ok 1989, če ně le polis opado ých a současných. Všechny po- li ické i apoli ické ins i uce s ou pří omnos í a působením měly možnos o li ňo a kaž- dodenní ži o oby a el, zasaho a do jejich domácnos í, sousedských i odinných z ahů. To o his o ické pozadí lidských ži o ů je myš- leno jako akz ané elké dějiny. Jád em oho o článku a celého e nog a ic- kého ýzkumu je eminiscence zachycující ži- o ní příběh jedince, zde chápaný jako malé dějiny. Da a byla získána me odou na a i ních a semis uk u o aných ozho o ů s pamě níky a pamě nicemi e ěku 70 le a ýš žijícími celý nebo ě šinu s ého ži o a na sích či e měs ech nalézajících se na území dnešního a- cho ského egionu, k eří jsou ůzného zdělání, p o esí, sociálních olí a pů odem z ůzného sociokul u ního p os ředí (češ í Němci, eemi- g an i, Češi, Slo áci). In o má oři byli yhle- dá áni na základě osobní a mís ní znalos i ý- zkumnice, za pomoci předs a i elů cí k e a za- měs nanců obcí a přede ším me odou snowball sampling me hod (nabalo ání sněho é koule),7 kdy in o má oři dopo učili někoho známého, o němž ěděli, že je obdobném ěku jako oni a splňuje k i é ia ypu ýbě u in o má- o ů. S os a ními, ale i se zde yb anými in- o má o y byly p o áděny nejp e opako ané na a i ní a později semis uk u o ané ozho- o y. Nash omážděná da a zešlá ze s é ol- ného zpomínání oří s ěžejní ma e iál p o analýzu kon ex u. Semis uk u o ané ozho- o y nejenže snižují poče dalších ná š ě , ale o mou již přip a ených konk é ních o ázek 7Jedná se o nep a děpodobnos ní yp ýbě u in o - má o ů sociálně ědním ýzkumu nazý aný éž ýbě ře ězo ý (Toušek 2012, 53). MARTINA PALEČKOVÁ TAUBEROVÁ: PROJEVY MOCI V PAMĚTI OPTIKOU MICHELA FOUCAULTA 17 umožňují in o má o o i na ně opě olně od- po ída a ýzkumníko i současně získa kon- olu nad případným dalším odkláněním se od éma u (Be na d 2006, 210–212). Po celou dobu bylo pos upo áno dle e ických zásad spo- čí ajících in o mo anos i in o má o ů o ý- zkumu před zahájením ozho o ů, e yžádání jejich souhlasu s p o edením ozho o ů, za- cho ání anonymi y, á-li si na ní in o má o , apod. I případě, že in o má o nemá p o- blém s publiko áním a souhlasí se z eřejně- ním s ých údajů, je om o článku z dů odu och any souk omí in o má o ů a zacho ání dis- k é nos i,8použi o pouze p ní písmeno jména in o má o a a jiné, jen elice nezby né, údaje. Rozho o y byly nah á ány na souk omý dik- a on, příp. nesouhlasil-li in o má o se z uko- ým záznamem jeho yp á ění, byl ozho o zaznamená án klasickým způsobem užkou na papí . Je b áno na zře el, že yp á ění a ýpo- ědi pamě níků jsou o li něny řadou ak o ů. Jedním z nich je pozice ýzkumnice jakož o p ku na ušujícího s ou pří omnos í každo- denní chod ži o ů in o má o ů, dalšími nejed- noznačnos a zk eslenos yp á ěných příběhů, k e é jsou důsledkem p oměn ob azů sociál- ních a osobních čase a p os o u, a selek i- i a pamě i, k e á z hlediska zpomínání po- ažuje něk e é aspek y ži o a za nepods a né, a ak je ne yjádří či naopak z po řeby zacho- ání sebeúc y je pře áří cha ak e ní příběhy. „Egocen ické zk eslo ání pasuje yp á ějícího do ole buď malého či naopak elkého s ědka, sděluje a zdů azňuje pouze y záži ky, o k e- ých se domní á, že jsou [ ohledu k his o ic- kému a sociálnímu ý oji] pods a né.“ (Mücke a Vaněk 2015, 134–135) Člo ěk má endence yp á ě příběh posloupném časo ém sledu, a o i p o o, aby zdů odnil, jak a p oč se dos al do současné pozice (ibid.). Má zálibu celis ých uza řených příbězích a událos i ak odhaluje souh nně, zjednodušeně a zk es- leně (Taleb 2007, 31). Při ozho o ech si bylo šímáno slo ního p oje u, z olených ý azů, in onace, odmlk, přeskako ání e yp á ění, mlčení, ne yslo ení, emocí, ý azu áře, po- zice a pohybu ěla apod. Za účelem předchá- zení nep a d bylo p aco áno s ele an ními 8Něk e é na á o em popiso ané ži o ní příhody a si uace jsou elice ci li é. his o ickými p ameny, pokud byly k dispo- zici, k e é byly následně kon on o ány s ý- po ěďmi in o má o ů. Všechny u áděné díly ýzkumné mozaiky do áří ob az osobnos i in- o má o a a poodk ý ají sk y é ýznamy, s ni- miž bylo p aco áno následné analýze a in e - p e aci. Současně bylo do u či é mí y yuži o éž k ali a i ní me ody zúčas něného pozo o- ání oslo ených in o má o ů, k eří byli pů od- ními s a ousedlíky nebo dosídlenci, za účelem dok eslení his o ického pozadí nejen zkoumané lokali y. Snahou é o p áce je s ým dílem, ycháze- jícím ze zde p ezen o aného eo e ického před- pokladu, přispě do ši ší deba y od íjející se od doposud získaných pozna ků z ýzkumů ealizo aných e speci ickém kul u ním p o- s ředí Tacho ska a ím o speci ickým způso- bem na áza na nedá né s udie o bádaném egionu, k e é byly o ien o ané kupříkladu na z ah k ajiny a člo ěka, z nichž zešla pub- likace z oku 2014 s náz em Tacho sko: k a- jina pamě i/paměť k ajině (Kolek i au- o ů FF ZČU 2014)9či populá ně naučné d ojjazyčné dílo z oku 2018 s náz em Ta- cho ská kuchařka ecep ů, příběhů a zpomínek / Tachaue Kochbuch de Rezep e, Geschich- en und E inne ungen (Fa ko á e al. 2018),10 němž se ýzkumnice zabý ají sou islos mi mezi pamě í a jídlem jakož o kul u ním p o- s ředkem u áření kolek i ní iden i y a soci- ální soud žnos i. Analy ický ko pus Da a získaná ansk ipcí nah aných ozho o ů s in o má o y a podobě a chi ních záznamů předs a ují in o ma i ní ma e iál o zkoumané sociální eali ě naplněné ýznamy. T ansk ipce ozho o ů je doslo ná (Hendl 2005, 207–208). Přepisem z uko ého záznamu byly yp odu- ko ány ex y, jež byly následně pod obeny analýze. Zúčas něné pozo o ání bylo p ůběžně o mou poznámek zaznamená áno na papí 9Výzkum je počinem akademických p aco níků a s uden ů Ka ed y an opologie a Ka ed y a cheologie Fakul y ilozo ické Západočeské uni e zi y Plzni. 10 Mezi au o ky se řadí Mg . And ea Königsma - ko á, Ph.D. z Ka ed y ge manis iky a sla is iky FF ZČU Plzni, Mg . Gab iela Fa ko á, Ph.D. a PhD . Te eza Šleho e o á, Ph.D., obě z Ka ed y an opologie FF ZČU Plzni. 18 ANTROPOWEBZIN 1–2/2019: STUDIE a z něj následně přepsáno o něž ex o é podobě do ex o ého edi o u souk omém počí ači au o ky. K ali a i ní da a sesbí aná me odou zúčas něného pozo o ání a o mou ozho o ů a následně pře edená do ex u na- zý áme e nog a ickými da y. „Při analýze e - nog a ických da nepos upujeme podle přesně daného algo i mu.“ (ibid., 238) To umožňuje z oli si las ní pos up při jejich analýze a y- oři sys ém kódo ání in o mací do jedno li- ých éma a jejich ka ego ií, příp. podka ego- ií a dalších analy ických pods upňů (Be na d a Ryan 2010, 53–62; Hendl 2005, 207–212). Vlas ní kódo ání p oběhlo mechanicky. Kódo- áním ýznamů ex u byla y ořena d ě hla ní analy ická éma a: zje né a nezje né p oje y moci. Obě éma a byla dále ozčle- něna do ka ego ií předs a ujících ypy in- s i ucí působících na zájemná jednání jed- no li ců nebo skupin – ka ego ie gende o á, ins i ucionální, kul u ní, poli ická, odinná, so- ciální. Ka ego ie jsou e zájemném kon ex u- álním souladu s konk é ním éma em, k němuž jsou přiděleny a ýznamo ě se s ním shodují. In e p e ace se po é od íjí od ýznamu naleze- ného obsahu ex u. Současně je dop o ázena in e p e ací něk e ých Foucaul em na žených bodů analýzy mocenských z ahů. V na azující čás i ex u u edené ci ace z ozho o ů ří in o má o ek (d ou eemig an- ek z Rumunska, jedné odilé české Němky) a jednoho in o má o a (Čecha na ozeného na Tacho sku) byly z celko ého množs í ozho- o ů p o áděných ámci ši šího ýzkumu s celkem 33 in o má o y11 yb ány p o o, že ep ezen ují dle klíčo ých k i é ií zkoumanou skupinu (zejm. dle ěko ých k i é ií, mís a pů- odu, gende u, délky poby u na současném území Tacho ska). Rede ino ané zpomínky yb aných pa- mě níků odhalují dnes u ědomo ané, ale i ne- u ědomo ané mocenské z ahy, k e é se s aly nejen součás í jejich každodenního ži o a, ale éž p os ředí, k e é je obklopo alo. Zje né a nezje né p oje y moci odhalo ané pamě i in o má o ů jsou jednoznačně spja y éž s u - či ým územím, němž se yb aní in o má oři odili, žili a nejp a děpodobněji budou i umí- a . Jejich paměť a zpomínky jsou p o ázány s p os o em, němž se u ářely kolek i ně 11 K omu s o . pozn. 1. (in e subjek i ně) sdílené ýznamy (Halb- wachs 2009, 200). P ní yb anou in o má o kou je paní M. z Lesné, k e á se na odila oce 1930 poblíž měs a Ta na Ma e současném Rumunsku. V oce 1947, když jí bylo 17 le , se se s ými odiči, sou ozenci a dalšími příbuznými přis ě- ho ala do západočeského poh aničí, konk é ně do obce Lesná, kde po é žila se s ým manže- lem z Rumunska a dě mi, k e é se zde na o- dily. V Lesné p aco ala pře ážně lesnic í. V době posky o ání ozho o u jí bylo 88 le . Kon ak na ni byl získán za spolup áce am- ního obecního úřadu. Další in o má o kou je paní A. z Lesné. Na odila se oce 1925 o - něž poblíž měs a Ta na Ma e na území součas- ného Rumunska. Se s ými odiči přijela osidlo- a poh aničí oce 1947, kdy jí é době bylo již 22 le . V é době již byla daná, manžel po ykonání po inné základní ojen- ské služby její odchod z Rumunska následo- al oce 1949. Její odina měla Rumun- sku hospodářs í a Lesné o něž p aco ali zeměděls í a lesnic í. V době posky o- ání ozho o u jí bylo 93 le . Kon ak na ni byl získán za s any amního obecního úřadu. Paní H. z Třemešné se na odila oce 1938 Tacho ě, její ma ka i p a odiče se na odili Souměři, esp. Zumme n na Tacho sku. Po několik gene ací žilo a hospodařilo její příbu- zens o jakož o německy mlu ící oby a elé na území dnešního Tacho ska, bý alých Sude- ech. Na podzim oku 1946 celá její odina byla nucena jen s osobními ěcmi opus i s ůj domo a od ud byla pře ezena do sbě ného s řediska Tacho ě y ořeného za účelem řízeného odsunu německého oby a els a za h anice. Jejich odsun nebyl ealizo án a po šes i ýdnech se á ili zpě do Souměře. Poz- ději se přemís ili do, o několik kilome ů zdá- lenější, osady na Tacho sku z ané O lo . Ve s ých 16 le ech se dala za muže, jehož o- diče přišli dosídli poh aničí ze Slo enska. Od 16 le doposud žije Třemešné. V době p o- ádění ozho o u jí bylo 79 le . Kon ak o ána byla osobně ze s any ýzkumnice, k e á si ji pama o ala z dě s í. Posledním zde u ádě- ným in o má o em je pan J. z Tacho a, k e ý se Tacho ě oce 1948 na odil po é, co se am jeho odiče ámci akce osidlo ání po- h aničí přis ěho ali. O ec pocházel ze Šuma y MARTINA PALEČKOVÁ TAUBEROVÁ: PROJEVY MOCI V PAMĚTI OPTIKOU MICHELA FOUCAULTA 19 a ma ka z Ha líčko a B odu. Pan J. se yučil Plzni jako malíř pokojů a po é s é řemeslo upla nil u Jáchymo ých (u ano ých) dolů na Tacho sku. Oženil se se s ou sousedkou z dě - s í, k e á se s ými odiči přišla z Plzně do Ta- cho a oce 1948. Celý ži o žije Tacho ě. V době p o ádění ozho o u mu bylo 70 le . Kon ak byl získán přes známého ýzkumnice. Vyb ané osoby sekundá ní linii zájmu é o p áce ep ezen ují zo ek pů odní, osidlující i čás i eemig an ské kul u ní di e zi y oby a- el po álečného acho ského egionu. Nepomě zas oupení žen a mužů je souladu s obec- nou s a is ikou, kdy muži se doží ají nižšího ěku než ženy.12 Muž in o má o je zde spíše ep ezen a i ním zo kem. Zje né a nezje né p oje y moci V pamě i in o má o ů se e lek ují aspek y moci, k e é o mou yp á ění ži o ních pří- běhů, ůzných p oži ků p o ně z ůzných pří- čin důleži ých událos í a si uací yplou ají na po ch a pomáhají pochopi sociální ea- li u u či ého p os ředí. Na příkladu zde u ede- ných ci ací celkem ří in o má o ek a jednoho in o má o a, k eří jsou ci o áni s klíčo ými a ibu y,13 budou in e p e o ány yb ané mo- censké z ahy ozdělené do hla ních éma , ka ego ií é o p áce. Při om není opomíjeno „o čem se yp á í a o čem nikoli , jak je yp á- ění o z oleném éma u u ářeno, jaké p ky ámci éma u jsou zdů azněny či po lačeny“ (Mlynář 2014, 228). Zde předložené ci ace au obiog a ického yp á ění dokládají příklady zje ných a ne- zje ných p oje ů moci (mocenských z ahů), k e é se od ážejí e zpomínkách yb aných in o má o ů. Zje né p oje y moci jsou chá- pány jako přímo působící nebo přímo yjád- řené, pře ážně u ědomo ané yp á ějícím pa- mě níkem. Nezje né p oje y moci naopak jako nepřímo působící nebo jen nepřímo yjádřené, čas o až neu ědomo ané ze s any yp á ě- jícího. U ci ací jsou u edeny údaje osobního ázu pouze nezby ně nu ném ozsahu, a o pouze případě, že jsou po řebné k pochopení celého kon ex u konk é ní in e p e ace. 12 V celém p ojek u jsou z 33 in o má o ů pouze 4 muži. 13 Věk, kde žijí a odkud pocházejí. „Vdá ala jsem se sko o, a ínek pospíchal. Bál se, že zůs anu s a á pana. [...] Co yb ali, o jsem musela zí . Kdybych byla řekla, že ne- chci, ak o by mě a ínek...“ (paní M. z Lesné, 88 le , pů . z Rumunska) P ní ci aci paní M. z Lesné lze in e p e- o a kon ex u zje né moci kul u ní, a šak éž mocenském z ahu gende o ém a odin- ném. Vyjadřuje moc ypickém webe o ském duchu, kdy dce a je nás ojem, o němž, do- konce i o jejím budoucím manželo i, dle a- dice ozhoduje o ec. Je zde pa ný and ocen- ismus a moc podobě s achu z mocensky li nější osoby (o ce). In o má o ka se na- chází subjek i ně nímané, ale éž kolek i ně uzná ané a sociálně ep oduko ané nižší po- zici, a o jak konk é ním pos a ení jakož o dce y, ak obecném pos a ení ženy. Na en o ozdíl na azuje ýkon moci o ce, jehož cílem je zacho ání adice (společenského s e eo ypu) a s é au o i y. Jakož o p os ředek k upla - nění s é moci uží á o ec psychického násilí s h ozbou násilí yzického. K é o si uaci došlo době po álečné, kdy odina Rusínů s in o - má o kou eemig o ala z Ta na Ma e Ru- munsku do západočeského poh aničí a usadila se obci Lesná. Sňa ek in o má o ky byl do- mlu ený před do šením jejích 18 na ozenin. „Nesměli jsme mlu i o nikom zle, báli jsme se o někom něco říc , přes ože se k nám ne- cho al dobře, p o ože za o nás mohli klidně hned za ří . Šli bysme do ězení. O nikom jsme nesměli mlu i , nedej bože by o někdo slyšel a nahlásil. To by byl s námi konec.“ (paní H. z Třemešné, 79 le , pů . česká Němka ze Sou- měře/Zumme n na Tacho sku) D uhou ci aci paní H. z Třemešné je možné in e p e o a kon ex u moci zje né ins i ucionální. Paní H. z Třemešné yja- dřuje oba u yplý ající z ins i ucionálního pos ihu ze s any ehdejších kompe en ních úřadů a současně ze společnos i, k e á ji a její odinu obklopo ala, a měla dané době mo- censky li nější pos a ení. Paní H. z Třemešné se s ou ma kou, b a em a p a odiči byli za- h nu i do posledního anspo u od ážejícího „sude ské“ Němce za h anice, k e ý nebyl usku- ečněn14 a oni jakož o odbo níci zeměděls í 14 V lis ině naz ané „Seznam osob německé ná od- nos i obci Souměři podléhajících odsunu“ z oku 1947 je u edeno jméno paní H. i jména dalších členů její 20 ANTROPOWEBZIN 1–2/2019: STUDIE zůs ali Čechách. Rozdíl i účinek zde na- bý ají podoby kul u ní, esp. e nické a jazy- ko é. Moc zde na jednání pos ižených působí p os řednic ím s á em zřízených úřadů a y- ořených nařízení, jejichž cílem je dod žo ání ěch o uznaných p a idel a současně sociální kon ola nad osobami, k e é jsou kul u ně i ins i ucionálně zne ýhodněném pos a ení. „No a po om am ch ěli dá ý Souměři JZD a můj děda za boha nech ěl jí do JZD, a šel na en O lo se zep a , p o ože am byli samí Němci, jes li by am nebylo mís o. No am byl jeden ba ák a byly am 4 cim y, a ak oni i jedni měli jednu holku, dce u, a ak i byli ěch d ou mís nos ech, no a my jsme dos ali 3 mís nos i. Byli jsme am jako jedna odina.“ (paní H. z Třemešné, 79 le , pů . česká Němka ze Souměře/Zumme n na Tacho sku) V ci aci lze ozliši nezje ný p oje moci nesoucí sociální aspek . Paní H. z Třemešné zde nepřímo u ádí s ou inklinaci k ehdy ma - ginalizo ané skupině osob již českém p o- s ředí, s níž se sama z o ožňuje. Moc y- cházející z ěch o in encí předjímá ne o né ozlišo ání mezi „my“ a „oni“. Rozdíl kul u ní, esp. e nický je, ač nepřímo yjádřený, zcela zřejmý. Cílem oho o mocenského z ahu je po zo ání poci u sociální koheze s jednou skupinou, zde éž jazyko ě di e enco anou, a ymezení se ůči skupině ládnoucí, ě ši- no é. Ten o pos oj můžeme chápa jako ychá- zející z us ano o ané předs a y o společnos i a jejího s a i iko aného uspořádání. „Tako ej padesá ej osmej ok, o ady ně- jaký byli, ono po om šedesá ým ře ím oce sem přišli ho níci z Ho ního Sla ko a. Ale i se ám s ašně ychle ady zabydleli, dos ali aky by , jako každej jinej p aco ali. Ne žádný, že by se ulej ali. Zk á ka zapadli do ý komuni y ěch ho níků elice dobře, elice dobře bydleli, pěkně se oblíkali, jako no mální lidi.“ (pan J. z Tacho a, 70 le , pů . z Tacho a) Obdobně jako u ci ace paní H. z Tře- mešné se e yp á ění pana J. z Tacho a od- áží nepřímo yjádřený kul u ně-sociální po- s oj ůči osobám, jež nesly e ike u e nických odiny s poznámkou, že šichni jsou zaměs náni ze- měděls í (SOkA Tacho , ONV TC, s azek VIII/8, Se- znamy Němců podléhajících odsunu, seznamy Němců, k eří již mají příbuzné us. zóně, seznam smíšených manžels í a jiné seznamy). Romů ( ozho o u Cikánů). Opě se edy jedná o nezje ný p oje moci mající základ ne o ném přís upu k sobě jakož o součás i u či é skupiny ůči skupině jiné. Vychází ze s e eo ypního podceňo ání ma ginalizo ané skupiny, k e á je ypizo ána na základě kolek- i ní shody o její příslušnos i. Mocenský z ah je e iden ní p á ě e zení pamě níka, k e ý příchozí skupinu Romů oce 1963 zhodno il jako „no mální lidi“ z dů odu, že p aco ali jako jiní lidé. Cílem je po zo ání é o sociální od- lišnos i. „Blízko u h anic, kde jsem pásla en doby- ek, ak jsem měla udělanou lanku a on am chodil. P o ože jsem uměla německy, a ješ ě ochu umím, ak jsme mlu ili ždycky akhle. Ale jednou za mnou přišli ojáci a p ali se: ,Vy js e mlu ila s Němcema?‘ Já říkám: ,No a co, co na om?‘ Říkám: ,To byla špina á poli ika mezi nima, že bojo ali, ne?‘ No oni se na mě ak podí ali, a pak o žalo ali našemu ředi elo i ze S á ních s a ků. A en říká: ,Paní... y js e mlu ila s Němcem?‘ Já říkám: ,No a co na om? On ady chodí k ybníkům, já ady dě- lám lanko a budu z icha nebo co?!‘ Říkal: ,Vy js e nebezpečná‘.“ (paní A. z Lesné, 93 le , pů . z Rumunska) Na ci aci, budeme-li na ni nahlíže ak, že se popsaná si uace sku ečně ak o či ob- dobném duchu udála, je možné pohlíže jako na nezje ný p oje moci ins i ucionální ze s any s anických o gánů a poli ické ze s any ládnoucího ežimu, k e ý e s ém ideologic- kém základu po ažo al občany Spolko é e- publiky Německo za nepřá ele socialis ických zemí. Nebyl nalezen ele an ní p amen po - zující en o příběh in o má o ky, o níž mělo bý ze s any ředi ele S á ních s a ků zeno, že je „nebezpečná“. Zde yjádřená snaha s á em po- ěřených osob o kon olu občanů nad dod žo- áním „socialis ických zásad“ ychází z oba y z na ušení p osazo aných společenských hod- no . Nad yp á ěnou eakcí in o má o ky je možné se zamysle hned několika způsoby. In- o má o ka si s ou pozici e s á ajícím sys- ému neu ědomo ala nebo ji ne espek o ala. Další možnos í je, že až u ědoměným pohle- dem dnešní doby si je in o má o ka ědoma ýznamné „h dinské“ ole e ospek i ně popi- so ané událos i a z idi elňuje s ůj zdo ůči ežimu, jenž ji již nemůže oh ozi . MARTINA PALEČKOVÁ TAUBEROVÁ: PROJEVY MOCI V PAMĚTI OPTIKOU MICHELA FOUCAULTA 21 Diskuse a zá ě Výsledkem z ahu mezi ex em a jeho in e - p e em je po ozumění, k e é je ysoce subjek- i ní a kon ex uální. S ejný empi ický ma e iál může mí edy mnoho in e p e ací (Schnegg 2015). Jak bylo ú odu zmíněno, cílem o- ho o ex u bylo na příkladech u edených ci- ací ukáza , jak lze p ak icky použí a oz- inou Foucaul ů eo e ický koncep analýzy mocenských z ahů. K naplnění oho o zámě u byla y ořena d ě hla ní éma a – zje né a nezje né p oje y moci a jejich společné ka- ego ie – gende o á, ins i ucionální, kul u ní, poli ická, odinná, sociální. K demons o ání oho o cíle byly au o kou yb ány ú y ky z na- ací č yř z olených in o má o ů, u nichž jsou iden i iko ány a in e p e o ány ýznamné cha- ak e is iky eřejných i souk omých mocen- ských li ů ucho aných pamě i ěch o lidí, po ozumění ýznamům, mínění odeh á ajícím se e speci ickém kul u ním p os ředí dnešního Tacho ska, e speci ických zpomínkách pa- mě níků a éž e speci ickém his o ickém kon- ex u, k e ý byl speci ickým způsobem z úhlu jejich současného pohledu yp á ěn ěmi, co u o speci ickou každodennos kdysi u či ým způsobem p oží ali. Úkolem není odk ý sku- ečnou podobu konk é ní událos i, edy zjis- i , jak se u či á událos odeh ála, jak byla ehdy p oží ána. Její e lexe odhalo aná po- s upném yp á ění čas o ypo í mnohem íc o ozpo ech, důsledcích ozhodnu í, manipula- i ních p oje ech moci. V článku je zacíleno na zachycení úhlu pohledu, cí ění se do si u- ací, na snahu pochopi a adek á ně za pomoci Foucaul o ých analy ických bodů in e p e o- a mocenské z ahy, k e é se e zpomínkách in o má o ů z ačí ědomě a ne ědomě, neboť p á ě y o p oje y se nachází e s ředu zájmu é o p áce. Moc jakož o pojem byla odbo nou eřej- nos í zp aco ána již z mnoha úhlů. Jedná se o nejp obí anější a nej íce společensky sklo- ňo aný e mín. Oblas pamě i e spoji os i s mocí a jejím li em na každodennos člo- ěka je e nog a ii za ím pouze ok ajo ě p o- bádaným éma em. Jedinec nacházející se e sple i os i mocenských li ů sám mocensky působí a y áří účelo é s a egie, a o ě- domě i ne ědomě. Východiskem p o y oření oho o ex u je přes ědčení o ýznamné oli mocenského působení p ocesu předpokláda- jícím lidské úsilí p osadi a apliko a u či ou o mu nad lády jednoho člo ěka nad d uhým (Webe 1997) běžných mezilidských z a- zích a každodenní in e akci za účelem získání li u a kon oly nad čímkoli , co má p o je- dince ak uální hodno u.15 Zmiňo aný li je opě nezje ným mocenským ukaza elem, z . ichou non e bální o mou moci (E iksen 2008, 197). Působení ůzných mocenských li ů kaž- dodenně o muje ži o každého člo ěka, podílí se na jeho ozhodo ání, y áření názo ů, po- s ojů, přís upů k las nímu ži o u i ži o ů d u- hých, na jeho nahlížení na užší i ši ší okolí, ins i uce a poli iku ná odního, nadná odního, meziná odní cha ak e u, o muje a dále ep o- dukuje z ahy k sobě, k d uhým, ke s ě u. Člo- ěk se podílí na kul u ním dědic í p á ě ím, že jej u či ém s a u předá á dalším gene a- cím. Zje né a nezje né p oje y moci, o jejichž odhalení pamě i zasazené do území Tacho - ska zde šlo, předpokládají mocenský z ah, k e ý zniká a p obíhá in e akci. Mocenský z ah předpokládá s ou nads a bu podobě z ahu sociálního (Webe 2009, 156–157). So- ciální z ah dle Maxe Webe a „označuje cho- ání íce lidí, jež je co do s ého smyslu za- měřeno zájemně, a ím o ien o áno“ (ibid., 156). Jedná se o z ah minimálně d ous an- ného jednání, k e é má ůzný obsah, jehož smysl se může měni a může mí cha ak e pře- chodný nebo éž alý (ibid., 157). Sociální z ah edy předpokládá zájemně zaměřené jednání. Naše jednání je edy sociální, je-li o i- en o áno na smysl. Bez něj přes á á exis o a . Smyslem mocenského jednání e společnos i je, již dle Webe a, p osadi las ní ůli i p o i ůli d uhých.16 To o jednání při ozené kaž- dému jedno li ci je zd ojem kon lik u, k e ý je u či ým způsobem egulo án ze s any ůzných ins i ucí a mechanismů (Sokol 2015, 25–26, 40, 66). Maxem Webe em je inspi o án Michel Foucaul e s ém poje í mocenských z ahů. Z Webe o a acionálně ozhodujícího se 15 Inspi ace neop ocesuální eo ii. 16 Kupříkladu neop ocesuální pa adigma ak éž y- chází z předpokladu, že jedinec se snaží p osadi las ní ůli i p o i ůli d uhých, přičemž si šímá s a egií, k e é jedinec ( ě šinou poli icky angažo aný) y áří za účelem naplnění las ních zájmů.