Mintys apie pedagogikos terminų žodyną

např.: ekonomická (=ekonomiky) reforma, státní (=státu) příjmy, státní (=státu) půjčky, státní (=státu) banka, státní (=státu) rozpočet atd. Na s. 224 je uveden termín jednotná energetická soustava (podle ruského единая энергетическая система). Vedle něj se jej pokoušeli opravit na „společná energetická soustava“, ale oba tyto termíny jsou nevhodné. Místo nich by se hodilo „společný energetický systém“. Ve výkladech termínů se vyskytují i nesprávné termíny, například echolot „elektronavigační (=elektronické navigace) přístroj k měření hloubky moře ultrazvukovými vlnami <...>“. Nebyl by snad místo ekonomického termínu zapsaného v geografickém slovníku kapitálové investice (s. 89) vhodnější výraz kapitálové vklady? Ve slovníku jsou velmi kategorická, ale nepřesná tvrzení, například „Mezinárodní jazyky jsou angličtina a francouzština“ (heslo „Jazyk“, s. 87); „Mezinárodními jazyky jsou angličtina a francouzština“ (heslo „Jazyky světa“, s. 145). Jsou však za mezinárodní považovány pouze tyto dva jazyky? Zde není možné hodnotit tento slovník podrobněji. Tentokrát šlo pouze o to ukázat hrstku jeho zjevných nepřesností a chyb. Galutis LAUKAGALIS MYŠLENKY O SLOVNÍKU PEDAGOGICKÝCH TERMÍNŮ V roce 1993 vyšel velmi potřebný výkladový překladový slovník „Pedagogické termíny“, který připravil prof. L. Jovaiša a v nákladu 3000 výtisků vydalo nakladatelství „Šviesa“1. Jde o první výkladový slovník pedagogických termínů vydaný v Litvě, který zahrnuje asi 1000 běžnějších termínů teoretické a aplikované pedagogiky, její historie a metodologie. Prohlédli jej a označili přízvuky také jazykovědci, kteří jej společně s dalšími vědci recenzovali. Publikace je užitečná jak pro vědce, tak pro vyučující, učitele i studenty připravující se na učitelskou profesi. V předmluvě slovníku se píše, že jde o „první pokus popsat a systematizovat pojmy vědy o výchově člověka v litevštině“ (s. 3). Již dávno jsme však měli, pravda, poprvé vytištěnou z rukopisu jen o pár let dříve, nedokončenou práci prof. St. Šalkauskise 1 J o v a i š a L. Pedagogikos terminai. K.: Šviesa, 1993, 264 p. 98 slovník pedagogických termínů2, zahrnující 1600 termínů s ekvivalenty ve francouzštině, němčině a ruštině. Značná část termínů tohoto slovníku se shoduje s termíny ve slovníku, o němž pojednáváme; není však jasné, zda L. Jovaiša používal slovník St. Šalkauskise a zda z něj čerpal pedagogické termíny. Například termíny, které uvádí L. Jovaiša, atakla, įsitikinimas, se v „Lietuvių kalbos žodynas“ nevyskytují, nemůžeme je však považovat za současné neologismy, protože je již používal St. Šalkauskis. Neologismy mohou být termíny uvedené v probíraném slovníku: savivaizdis, saviveiklumas, veiktis, neboť se nevyskytují ani v „Lietuvių kalbos žodynas“ (slovo veiktis bylo hledáno v kartotéce tohoto slovníku), ani v uvedeném slovníku pedagogických termínů St. Šalkauskise. Nejprve bychom chtěli probrat otázky týkající se struktury slovníku. V předmluvě se uvádí, že „při vymezení termínu se nejprve podává logická definice a poté podrobné vysvětlení“ (s. 3). Je-li termín víceznačný, uvádějí se všechny jeho významy. Ačkoli se v předmluvě píše, že významy víceznačných termínů „se obvykle uvádějí v jednom hnízdě“ (s. 3; zde by bylo třeba upřesnit – v jednom hesle), slovník není hnízdový: víceslovné termíny se stejně jako jednoslovné řadí podle abecedy podle prvního slova. Například termíny agresyvus elgesys a elgesys; aiškinamasis skaitymas a skaitymas se uvádějí samostatně, ačkoli se tato zásada z nějakého důvodu vždy nedodržuje. Například termíny neuropsichiniai sindromai, psychopathologiniai sindromai nejsou uvedeny v abecedním pořadí, nýbrž až za termínem sindromas. Když už mluvíme o řazení termínů, je třeba dodat, že se zde nedodržuje ustálený požadavek litevské lexikografie na sestavování slovníků, který je v „Dabartinės lietuvių kalbos žodynas“ formulován takto: „Při řazení slov podle abecedy se nerozlišují dlouhé a krátké samohlásky (a, ą; i, į; y; u, ų, ū) ani široké a úzké samohlásky e, ę, ė; například se nejprve uvádí slovo ūpas, potom upė, nejprve tręšti, potom trempti, trešti“3. V publikaci jsou nejprve uvedeny pedagogické termíny s písmenem i, poté s į a nakonec s y; stejně je tomu i v dalších případech. 2 Šalkauskis St. Raštai. V.: Mintis, 1991. T. 2. P. 227-345. 3 Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. V.: Moklo ir enciklopedijų l-kla, 1993. P. VIII. 99 z tohoto důvodu se například įgėdis ocitl za izoliavimas, ypatingumas za įžvalga, sąmonė za savybė, lėlių teatras za lenktyniavimas atd. Litevské termíny obsažené v tomto slovníku jsou přeloženy do angličtiny, němčiny a ruštiny, zatímco u mezinárodních termínů je uveden pouze jejich původ. Je však třeba říci, že ani tento strukturální princip se ne vždy dodržuje. Například u termínu euristinis mokymas jsou uvedeny ekvivalenty v jiných jazycích (jak by tomu mělo být), zatímco u fakultatyvinis mokymas se již vysvětluje původ (ekvivalenty chybějí); podle uvedeného principu je u mezinárodního dvouslovného termínu grupių homogeniškumas uveden původ, zatímco mezinárodní termíny grupės atmosferą a grupės diagnostika jsou přeloženy do jiných jazyků. U některých termínů, například oligofrenopedagogika, není uveden ani původ, ani ekvivalenty. Když už mluvíme o vztahu mezi původem termínů a jejich ekvivalenty, je třeba dodat, že uvedení původu nemůže nahradit ekvivalenty, a proto by slovník měl obsahovat také ekvivalenty mezinárodních termínů, neboť v různých jazycích mohou mít odlišný význam a jejich forma se také může do určité míry lišit. Ve slovníku se vyskytují případy, kdy odkazované termíny chybějí; například v hesle formalizacijos je uveden odkaz viz statistika 58, na konci hesla veiklos viz pedagoginė veikla 254, zatímco heslo mokytojų seminarija není ani vysvětleno, pouze je uvedeno viz pedagoginė mokykla 133; termíny statistika, pedagoginė mokykla, pedagoginė veikla však ve slovníku chybějí. Velmi často se odkazované termíny neshodují – termíny uvedené v odkazech se liší od těch, které jsou obsaženy ve slovníku, např.: klasifikacija, viz pedagogikos mokyklų klasifikacija 95, zatímco ve slovníku je pedagogikos disciplinų klasifikacija; masturbacija, viz seksualinis auklėjimas 113, ve slovníku seksualinė pedagogika; namų darbai, viz visos dienos grupė 136, ve slovníku visos dienos mokykla; veiksnys, viz statistinis tyrimas 255, ve slovníku statistinė analizė. Možná jsou tyto termíny z hlediska významu rovnocenné nebo blízké, ale ve slovníku by k takovým nesrovnalostem docházet nemělo. Názvy hesel ve slovníku mají vyznačen přízvuk. Přízvuk je vyznačen dobře, jen kvůli nízké polygrafické kvalitě jsou značky přízvuku na mnoha místech velmi nezřetelné, místy nejasné. Některé termíny však z nějakého důvodu zůstaly zcela bez přízvukového označení, například nepriežiūra, nuotaka, psichopatologiniai sindromai, tikslingumas, ugdymo dalyviai a další. Přejdeme-li k obsahu slovníku, je třeba zdůraznit, že u termínů 100 Náčrty a vysvětlení jsou rozsáhlé, podrobné a odpovídají terminologické normě, ale obsahují mnoho složitých klišé vědeckého stylu a vzácných slov vyžadujících vysvětlení. Možná to bylo dáno účelem publikace? Přesto by se něco dalo upravit, aby byl text jednodušší a srozumitelnější, například Normy se interiorizují, inkorporují (=utvářejí, zavádějí) do života osobnosti a stávají se faktorem regulujícím chování (heslo dorovinė norma, s. 45). V definicích a vysvětleních termínů se vyskytují nepřesnosti. Význam slova negalia je v DŽ3 vysvětlen jako „neduh, nezdraví“, proto je třeba opravit: neschopnost rodičů a společnosti (=nemožnost) pečovat o výchovu dětí a dospívajících v důsledku rozpadu rodiny, =útěku dětí z domova a dalších příčin (heslo nepriežiūra, s. 139). Ačkoli se dnes termíny aspirãntas, aspirantūra v Litvě staly historismy, oba byly do slovníku zařazeny a vysvětleny, zatímco aktuální termín doktorãntas chybí, přestože daktarantūra (=doktorantūra) uvedena je. Mimochodem, významy termínů aspirantūra a doktorantūra se v nedávné minulosti lišily, ačkoli ve slovníku jsou slity dohromady; píše se tam, že aspirantūra se „také nazývá doktorantūra“ (s. 17, srov. též heslo daktar antūra, s. 35). V definicích a vysvětleních termínů se objevují drobné jazykové a stylistické chyby, například: Tvorbu hypotézy podmiňují (=určují) také objektivní podmínky pro její realizaci (heslo hipotezės kūrimas, s. 68); V pracovním procesu tempo podmiňuje (=určuje) produktivitu činnosti (heslo darbo tempas, s. 38); Umožňuje (=dovoluje, pomáhá, vytváří podmínky), aby člověk nejen poznal sám sebe, ale také zdokonaloval svou činnost a vztahy k okolí (heslo refleksija, s. 197). Pokud jde o samotné termíny uvedené ve slovníku, je třeba ještě říci, že, jak se píše v předmluvě, „velká pozornost je věnována podobným a sporným termínům, které se autoři snaží rozlišovat a popsat co nejpřesněji“ (s. 3). Není však správné, že se při rozlišování přistoupilo i k uznávání slov považovaných za jazykové chyby. Například termín užsiėmimas by se rozhodně neměl užívat ve významu „vyučovací hodina, domácí příprava na vyučování apod. <...>“. Při vysvětlování termínu atlikimas autor publikace nabízí formulace— 101 vyučovací hodina se koná, vyučovací hodina proběhla v tomto významu: „Když říkáme ‚učitel vede hodinu‘, máme na mysli proces; ‚vedl hodinu‘ znamená, že ji nedokončil, zatímco ‚uskutečnil hodinu‘ znamená, že ji vedl a dokončil“ (s. 18). Sloveso atlikti však nemusí nutně souviset s vedením a dokončením hodiny – může znamenat také naučení se, například: udělat domácí úkoly, splnit úkoly. Výraz „uskutečnil hodinu“ by tedy mohl být chápán i jako „byl na vyučování“ nebo „naučil se látku“. Na závěr je třeba říci, že tyto připomínky v žádném případě nesnižují vědeckou a normativní hodnotu slovníku. Tato publikace podněcuje k zájmu o pedagogickou vědu a k jejímu dalšímu rozvoji i k rozvíjení její litevské terminologie. Nijolė Banevičienė SLOVNÍK PSYCHOLOGIE Vydání každého nového terminologického slovníku je významnou událostí jak pro daný vědní obor, tak pro terminologii obecně. Tím spíše, jde-li o první takový slovník, neboť může rozhodnout o podobě terminologie daného oboru a zároveň alespoň částečně ukázat směřování samotné vědy i její další vývoj. Psychologie se začala těšit zájmu a její terminologie se začala utvářet již v předválečné Litvě. Ve slovníčcích filozofie a pedagogiky sestavených St. Šalkauskisem (ten druhý, pravda, tehdy nakonec ani nevyšel) můžeme najít také poměrně mnoho psychologických termínů (pocit, vědomí a další). Ani později nebyla psychologie opomíjena: vycházely články a knihy (byť jich možná nebylo dost), v nichž se samozřejmě nebylo možné obejít bez oborových termínů. První slovník se však objevil až v roce 1993. Šlo o „Psychologický slovník“ vydaný nakladatelstvím Mokslo ir enciklopedijų leidykla1. Podle samotných sestavovatelů slovníku je určen jak psychologům, tak odborníkům z jiných oborů i lidem, kteří se o psychologii zajímají z vlastního vzdělávacího zájmu. Z tohoto důvodu by měl být slovník připraven mimořádně pečlivě. Nemnoho 1 Psichologijos žodynas. V.: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1993. 368 p. 102