Terminologija Latvijoje

ZAHRANIČNÍ AKTUALITY Regina KVAŠYTĖ TERMINOLOGIE V LOTYŠSKU Lotyšskou terminologii ve všech oborech spravuje a zavádění standardizovaných termínů do praxe koordinuje Terminologická komise Lotyšské akademie věd (LMA TK). Tato komise působí již téměř 50 let (od roku 1946). V roce 1959 byla převedena do Ústavu jazyka a literatury LMA a po jeho reorganizaci v roce 1992 působí TK v Ústavu lotyšského jazyka. Činnost LMA TK řídí plénum, které se podle statutu TK svolává podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Vedení komise schvaluje na pět let zasedání Senátu LMA. TK vede předseda. Od roku 1976 tuto funkci zastává akademička MA, habilitovaná doktorka Aina Blinkena. Pomáhají jí dva zástupci, schválení v loňském roce: akademik MA, habilitovaný doktor Juris Ekmanis a korespondující členka MA, habilitovaná doktorka Valentina Skujinia. Čestným členem TK je její dlouholetý předseda, lingvista Rūdolf Grabis. Funkci vědecké tajemnice TK zastává magistryně filologie Marika Kirytė. Plénum v poslední době tvoří 33 odborníků z různých oborů, také lingvisté a zástupci nakladatelství. Pro pravidelnou činnost byl ustaven aktiv pléna TK – vedení TK a 5–7 nejaktivnějších zástupců jednotlivých oborů. Tento aktiv má mimo jiné právo přijímat rozhodnutí o normování termínů. Terminologii jednotlivých oborů připravují v počáteční fázi projednávání příslušné podkomise, jejichž členy jsou odborníci daného oboru a alespoň jeden lingvista. Podkomise termíny shromažďují, zobecňují a systematizují a projednávají první verze seznamů termínů. Na počátku činnosti měla Terminologická komise 10 podkomisí, ve 40. roce její činnosti jich však má již 22.1 Počet podkomisí se průběž- 1 Skujinia V. LPSR ZA Terminologijos komisijos darbības ceturtā desmitga-de un galvenās terminoloģiskā darba problēmas // Valodas aktualitātes. R., 1987., 72.–73. lpp. 70 ně mění, protože jednotlivé komise po dokončení určité práce nebo přípravě a vydání terminologického slovníku přestávají aktivně působit. Lze však pozorovat i opačný proces – vznikne-li potřeba, mohou znovu zahájit činnost (případně v obnoveném složení). Zřizují se také podkomise pro nové obory. Podmínkou jejich vzniku je praktická potřeba standardizovat termíny v tom či onom oboru. Iniciativa obvykle vychází od odborníků z daného oboru. V poslední době aktivně působí 9 podkomisí: pro lékařství, zemědělskou techniku, bibliografii a knihovnictví, informatiku, energetiku, ochranu rostlin, chemickou technologii silikátů, geologii a muzejnictví. Úkolem LMA TK je připravovat a schvalovat vědecky podloženou a sjednocenou lotyšskou terminologii pro různé oblasti vědy a praxe; připravovat k vydání terminologické slovníky a příručky; posuzovat a schvalovat seznamy termínů připravené jinými organizacemi i jednotlivé termíny předložené ke konzultaci; řešit spory odborníků v terminologických otázkách a přijímat společné rozhodnutí; koordinovat terminologickou práci v Lotyšsku. Běžná správa terminologie probíhá na Terminologickém oddělení Ústavu litevského jazyka, kde v současnosti pracuje 6 zaměstnanců. Zde se nově předložené seznamy termínů porovnávají s dříve přijatými standardizovanými termíny a rukopisy terminologických slovníků či jiných publikací věnovaných terminologii se sjednocují a redigují. Teoretické zásady tvorby lotyšské terminologie jsou popsány v monografii dlouholeté vedoucí oddělení Valentiny Skujiņas „Principy uspořádání lotyšské terminologie“ („Latviešu terminoloģijas izstrādes principi“, R., 1993), za niž autorka získala vědeckou hodnost habilitované doktorky. Cílem činnosti TK je také zavádění normovaných termínů do praxe a odstraňování nesprávných či nepřesných termínů z jazyka. Aby bylo možné tento úkol úspěšně plnit, je třeba seznamovat veřejnost s rozhodnutími komise. Nejdůležitější rozhodnutí se zveřejňují v oficiálním věstníku Lotyšské republiky „Latvijas Vēstnesis“ a ve věstníku LMA „Zinātnes Vēstnesis“. Rozsáhlejší soubory termínů se zveřejňují v bulletinech nebo slovnících. Bulletiny často tvoří terminologický slov- 71 … základ. Dosud vyšlo 63 bulletinů a 15 slovníků v řadě vědecké terminologie. V poslední době se organizace vydávání slovníků výrazně změnila. Nyní mnoho vzdělávacích institucí, podniků a dalších organizací samostatně shromažďuje termíny a vydává soubory termínů pro vlastní potřebu. Mají-li tyto publikace mít normativní charakter, musí být koordinovány a schváleny TK LMA. Takových publikací je však nedostatek. Nakladatelské firmy často nekoordinují svou činnost a každá z nich z vlastní iniciativy vydává slovníky nebo jiné publikace, v nichž se používají nekoordinované termíny. Se souhlasem TK bylo v poslední době vydáno několik rozsáhlých souborů termínů. Zde je třeba zmínit především čtyřjazyčný ilustrovaný „Slovník archeologických termínů“ („Arheoloģijas terminu vārdnīca“ R., 1994), který připravil historik Jānis Grauduoņis a za nějž jeho autor získal cenu Spīdola udělovanou Lotyšským kulturním fondem. Vyšel také výkladový anglicko-rusko-lotyšský slovník „Systémy přenosu a zpracování dat“ („Datu pārraides un apstrādes sistēmas“ R., 1995), který připravila podkomise pro informatiku. Tento slovník je pěkným příkladem toho, co mohou dokázat nadšenci do své práce i v takové oblasti, kde jsou výpůjčky z jiných jazyků velmi rozšířené. Lotyšské ekvivalenty navržené v tomto slovníku se nyní úspěšně používají místo anglicismů, např.: reference – atsauce, converter – pārveidotājs; driver – dzinis, draiveris, port – pieslēgvieta, ports (doporučuje se používat termín uvedený jako první). Dokonce i název samotného zařízení dators (angl. computer) je novotvar, který se již vžil. Je utvořen z běžného lotyšského slova dati („údaje“) a přípony -ors, pomocí níž se často tvoří názvy zařízení. Tento termín se úspěšně používá místo anglicismu kompiūters. Podle požadavků TK a s její podporou byly vydány i slovníky termínů z dalších oborů. Často jde o oblasti, v nichž měla dosud velký význam ruština a chyběla lotyšská terminologie. Specialisté i další lidé nyní mohou využívat tyto slovníky: „Rusko-lotyšský slovník vojenské terminologie“ („Krievu-latviešu militārās leksikas vārdnīca“ R., 1993) s 3500 termíny a lexikálními jednotkami, „Slovník přístavních termínů“ („Ostas terminu vārdnīca“ Ventspils, 1995), který připravili vedoucí ropné oblasti ventspilského obchodního přístavu Jurij Oleinik a pracovnice Ústavu lotyšského jazyka Marika Kyrytė. Vyšel také „Anglicko-lotyšský slovník energetiky a elektrotechniky“ („Angļu-latviešu enerģētikas un elektrotehnikas vārdnīca“ R., 1995), který obsahuje přibližně 12 000 slov; dříve vyšel rusko-lotyšský slovník z tohoto oboru „Krievu-latviešu enerģētikas terminu vārdnīca“ (R., 1992). Nejnovější prací TK je právě vydaný velmi potřebný „Slovník termínů ekonomiky, administrativy a organizace práce“ („Ekonomikas, lietvedības un darba organizavimo terminu vārdnīca“ R., 1995), který shromažďuje přibližně 11 000 lotyšských termínů a jejich ruských, anglických a německých ekvivalentů. Slovník obsahuje rozsáhlý terminologický materiál: termíny z ekonomiky různých odvětví hospodářství, administrativy, obchodní činnosti, organizace práce, plánování, automatizace těchto procesů a zpracování dat, bankovnictví a také terminologická slovní spojení a statistické termíny. V nejbližší době očekáváme vydání výkladového slovníku z téhož oboru, který připravila docentka Lotyšské univerzity Rūta Grevinia. 72 Ústavu lotyšského jazyka. Vyšly také „Anglicko-lotyšský slovník energetiky a elektrotechniky“ („Angļu-latviešu enerģētikas un elektrotehnikas vārdnīca“ R., 1995), který obsahuje asi 12 000 slov; dříve vyšel rusko-lotyšský slovník tohoto oboru „Krievu-latviešu enerģētikas terminu vārdnīca“ (R., 1992). Nejnovější prací TK je právě vydaný velmi potřebný „Slovník termínů ekonomiky, administrativy a organizace práce“ („Ekonomikas, lietvedības un darba organizavimo terminu vārdnīca“ R., 1995), v němž je shromážděno přibližně 11 000 lotyšských termínů a jejich ekvivalentů v ruštině, angličtině a němčině. Slovník obsahuje rozsáhlý terminologický materiál: termíny z ekonomiky různých odvětví hospodářství, administrativy, obchodní činnosti, organizace práce, plánování, automatizace těchto procesů a zpracování dat, bankovní činnosti a také terminologická slovní spojení i statistické termíny. V nejbližší době očekáváme vydání výkladového slovníku z téhož oboru, který připravila docentka Lotyšské univerzity Rūta Grevinia. Lidé stále velmi potřebují „Rusko-lotyšský polytechnický slovník“ („Krievu-latviešu politehniskā vārdnīca“), vydaný v roce 1977, který se již stal bibliografickou vzácností. V současnosti se rediguje rozsáhlý slovník stavebních termínů, který sestavil nadšenec tohoto oboru Tālivals Keivs. Vydáno bylo také několik souborů námořních termínů – před několika lety „Bulletin námořních termínů“ („Jūrniecības terminu biļetens“) a letos „Základy námořní technické terminologie“ („Jūrniecības tehniskās terminoloģijas pamati“ R., 1995). Vydávání terminologických slovníků je nyní poměrně dobře organizováno, a přestože tato práce vyžaduje mnoho finančních prostředků, možnosti vydávat je se přesto dají najít. Dalším směrem činnosti TK je tvorba terminologických norem. K této práci zatím bohužel chybějí jak pracovní síly, tak finanční prostředky. Na začátku práce na uspořádání terminologie byly všechny termíny schválené TK evidovány v kartotéce. Nyní se díky lepším technickým podmínkám kartotéka převádí do počítače, děje se to však poměrně pomalu. Mimochodem, s touto prací se začalo teprve nedávno. TK pořídila jeden počítač a doufá, že získá ještě jeden, modernější. Zatím je tedy 73 zpracován pouze materiál nového „Slovníku termínů ekonomiky, administrativy a organizace práce“ a „Rusko-lotyšského polytechnického terminologického slovníku“. Vytvořený program umožňuje v databance vyhledat kterýkoli termín, jeho ekvivalenty v jiných jazycích i jeho synonyma. Počítačizace postupuje pomalu z několika důvodů. Jedním z nich je, že TK nemůže vyčlenit dostatek finančních prostředků na odměňování programátorů a počítačových specialistů za jejich práci. V jiných oborech jsou služby těchto specialistů dobře placeny, a proto je těžké najít dobrého odborníka, který by chtěl pracovat na vytváření terminologické databanky. Dalším směrem činnosti TK je popularizace výsledků její práce. Nejde jen o vydávání slovníků a publikování článků ve sbornících či tisku, ale také o pořádání různých konferencí nebo účast na konferencích pořádaných jinými institucemi. S rozvojem kontaktů se zahraničními kolegy se naskýtají příležitosti účastnit se terminologických konferencí v zahraničí, na nichž se probírají teoretické i praktické otázky terminologie. Mezi nejvýznamnější vědecké konference pořádané v Lotyšsku lze uvést mezinárodní konferenci „Terminologická věda: stav a perspektivy“, která se konala v Jūrmale v roce 1992. Zúčastnili se jí terminologové ze 14 zemí. Byla věnována stému výročí narození významného lotyšského terminologa E. Drezenea. V roce 1996, kdy se bude připomínat 50. výročí TK LMA, se připravuje konference „Národní terminologie: historie, současnost a perspektivy“. Tentokrát půjde o celostátní akci, na niž se však plánuje pozvat také terminology ze sousedních zemí, aby si vyměnili názory a zkušenosti. V oblasti terminologie zůstává v Lotyšsku ještě mnoho neuděláno. V budoucnu by se měla věnovat větší pozornost tvorbě norem, mělo by se rozvíjet vydávání slovníků a urychlit automatizace terminologické databáze, stejně jako prohloubit teoretický výzkum. Málo se udělalo v oblasti výuky základů terminologie – odborníkům by se neměly pouze přednášet jednotlivé přednášky, ale terminologie by se měla vyučovat jako samostatný předmět také studentům vysokých a odborných škol. 74 Bibliografie nejnovějších lotyšských terminologických slovníků (1990–1995) 1. Angļu-latviešu enerģētikas un elektrotehnikas vārdnīca. R.: Pētergailis, 1995.– 143 lpp. (Anglicko-lotyšský slovník energetiky a elektrotechniky). 2. Angļu-latviešu-krievu vārdnīca Radiotehnikas fakultātes studentiem. Sast.L.Maizīte. R.: RTU, 1991.– 61 lpp. (Anglicko-lotyšsko-ruský slovník pro studenty radiotechnických fakult). 3. Angļu-latviešu-krievu šūšanas rūpniecības terminu vārdnīca. Sast.I.Blūmfelde. R.: RTU, 1990. 1.d.(A – K)– 204 lpp., 2.d. (K – Z)– 205 lpp. (Anglicko-lotyšsko-ruský slovník termínů oděvního průmyslu). 4. Angļu-latviešu-krievu terminoloģijas vārdnīca Celtniecības fakultātes studentiem. Sast.G.Čākure u.c. R.: RTU, 1992. 1.d. – 194 lpp., 2.d. – 162 lpp. (Anglicko-lotyšsko-ruský terminologický slovník pro studenty stavební fakulty). 5. Apgādes, tirdzniecības un finanšu lietvedības termini. LZATK 61. biļetens. R.: Zinātne, 1990. – 95 lpp. (Termíny zásobování, obchodu a finanční administrativy). 6. Augu un dzīvnieku nosaukumi: krievu-latīņu-latviešu vārdnīca. Sast. R.Āva. R.: LU, 1990. – 98 lpp. (Názvy rostlin a živočichů: rusko-latinsko-lotyšský slovník). 7. Blūma D. Pedagoģijas un metodikas leksikas minimums angļu-latviešu un latviešu-angļu valodā. R.: LU, 1992. – 83 lpp. (Lexikální minimum pedagogiky a metodiky v anglicko-lotyšském a lotyšsko-anglickém jazyce). 8. Datu apstrādes un pārraides sistēmas. Angļu-krievu-latviešu skaidrojošā vārdnīca. R.: A/s SWH Informātivās sistēmas, 1995. – 247 lpp. (Systémy zpracování a přenosu dat). 9. Ekonomikas, lietvedības, darba organizācijas terminu vārdnīca. sast. aut.kolekt. V.Skujiņas vadībā. R.: LIC, 1.d.(A – D)– 123 lpp. (Slovník termínů ekonomiky, administrativy a organizace práce). 10. Ekonomikas, lietvedības un darba organizācijas termini latviski, krieviski, angliski, vāciski. R., 1995. – 911 lpp (Termíny ekonomiky, administrativy a organizace práce v lotyštině, ruštině, angličtině, němčině- 75 německém jazyce). 11. Slovník ekonomických termínů v lotyšském, ruském, anglickém, německém, francouzském, litevském a estonském jazyce. Sest. J.Porietis. R.: LU, 1992. – 163 s. (Slovník ekonomických termínů v lotyštině, ruštině, angličtině, němčině, francouzštině, litevštině a estonštině). 12. Výklad základních termínů používaných v energetických zákonech a normativních materiálech. R., 1996. – 31 s. (Výklad základních termínů používaných v energetických zákonech a normativních dokumentech). 13. Graudonis J. Slovník archeologických termínů: v lotyšském, ruském, anglickém a německém jazyce. R.: Zinātne, 1994. – 453 s. (Slovník archeologických termínů). 14. Gravniece S. Slovník pro ženy: Kuchařství. Německo-lotyšsko-ruský slovník. R.: Baltika, 1993. – 75 s. (Slovník pro ženy: kuchařství. V němčině, lotyštině a ruštině). 15. Stručný rusko-lotyšský slovník energetických termínů. Sest. autorský kolektiv. R., 1990. – 248 s. (Stručný rusko-lotyšský slovník energetických termínů). 16. Stručný rusko-lotyšský slovník výrobních termínů: Zemědělská technika. Sest. J.Pommers. R.: Zvaigzne, 1991. – 64 s. (Stručný rusko-lotyšský slovník výrobních termínů. Zemědělská technika). 17. Slovník standardních námořních navigačních frází (kolektiv autorů). R., 1995. – 192 s. (Slovník standardizovaných frází námořní navigace). 18. Jurkāne M. Slovník pro ženy: Kosmetika a hygiena. Anglicko-lotyšsko-ruský slovník. R.: Baltika, 1993. – 37 s. (Slovník pro ženy: Kosmetika a hygiena. Anglicko-lotyšsko-ruský slovník.) 19. Základy technické terminologie námořní plavby. Sest. M.Grinšteins, J.Baldunčiks. R.: Elfs, 1995. – 135 s. (Základy technické terminologie námořní plavby). 20. Kārkliņš L. Hudební lexikon. R.: Zvaigzne, 1990. – 336 s. (Hudební slovník). 21. Slovník kartografických termínů. Sest. J.Štrauhmanis. R.: LU, 1991. – 24 s. (Slovník kartografických termínů). 76 22. Lotyšsko-ruský slovník železniční terminologie. (3 části). Sest. J.Vanags. R.; 1991. – 241 s. (Slovník železniční terminologie rusko-lotyšských jazyků). 23. Lotyšsko-ruský slovník energetických termínů. R.: Latvenergo, 1992. – 208 s. (Slovník energetických termínů rusko-lotyšských jazyků). 24. Lotyšsko-ruský slovník účetních termínů. R.: firma AFS, 1994. – 47 s. (Slovník účetních termínů rusko-lotyšských jazyků). 25. Lotyšsko-ruský slovník právních termínů. Red. J.Alfejeva. R.: Alkor, 1993. – 206 s. (Slovník právních termínů rusko-lotyšských jazyků). 26. Lotyšsko-ruský slovník termínů technologie keramiky. R.: RTU, 1993. – 95 s. (Slovník termínů technologie keramiky rusko-lotyšských jazyků). 27. Lotyšsko-ruský slovník vojenské lexiky. Sest. F.Justs. R.: Junda, 1993. – 119 s. (Slovník vojenské lexiky rusko-lotyšských jazyků). 28. Lotyšsko-ruský slovník termínů technologie skla. R.: RTU, 1993. – 110 s. (Slovník termínů technologie skla rusko-lotyšských jazyků). 29. Termíny krystalografie a mineralogie. LZATK 63. bulletin. R.: Zinātne, 1993, – 226 s. (Termíny krystalografie a mineralogie). 30. Krūmkalne L., Kukle S., Landsbergs A., Petersons L. Anglicko-lotyšsko-ruský výkladový slovník finančního účetnictví. R.: SIA “Mācību grāmata”, 1993. – 100 s. (Výkladový slovník finančního účetnictví v angličtině, lotyštině a ruštině). 31. Kupčs, J., Knipše G. Výkladový slovník sportovních termínů. R.: LIC, 1992. – 60 s. (Výkladový slovník sportovních termínů). 32. Lotyšsko-anglický slovník právních termínů. R.: 1993. – 175 s. (Slovník právních termínů v lotyštině a angličtině). 33. Lotyšsko-anglicko-německo-ruský slovník polygrafických a nakladatelských termínů. R.: Litta, 1995. – 343 s. (Slovník polygrafických a nakladatelských termínů v lotyštině, angličtině, němčině a ruštině). 34. Lotyšsko-ruský a rusko-lotyšský slovník termínů projektování budov a staveb. 1.sešit. Projektová a rozpočtová dokumentace 77 termini. Sast. J. Piešiņš. R., 1990. – 18 lpp. (Latvju-rušu ir rušu-latvju kalbų pastatų projektavimo terminų žodynas. 1 sąs. Projektų ir sąmatų dokumentų terminai). 35. Lotyšsko-ruský, rusko-lotyšský slovník právních termínů. Red. J. Vēbers. R.: Rasma, 1994. – 487 s. (Lotyšsko-ruský, rusko-lotyšský slovník právních termínů). 36. Názvy lotyšských ptáků. LZA TK 60. bulletin. R.: Zinātne, 1991. – 43 s. (Názvy ptáků Lotyšska). 37. Termíny kancelářského provozu. LZA TK 59. bulletin. R.: Zinātne, 1990. – 83 s. (Termíny spisové služby). 38. Lotyšsko-ruský a rusko-lotyšský slovník termínů nábytkářského průmyslu. Autoři: ZRA „Gauja“, Rīgas mēbeļu kombināts, LLA Kokapstrādes katedra, LZA Valodas un literatūras institūts. R., 1991. – 165 s. (Lotyšsko-ruský a rusko-lotyšský slovník termínů nábytkářského průmyslu). 39. Lékařské termíny. LZA TK 62. bulletin. R.: Zinātne, 1991. – 145 s. (Lékařské termíny). 40. Olejņiks J., Ķirīte M. Praktický rusko-lotyšský slovník přístavní tematiky. Slovník přístavních termínů. Ventspils, 1995. – 96 s. 41. Rikmanis O., Baldunciks J., Bibanajevs A. Námořnická abeceda: Námořní termíny. Příběhy o moři. R.: Sprīdītis, 1993. – 111 s. (Námořnická abeceda: námořní termíny. Příběhy o moři). 42. Rusko-lotyšsko-anglický slovník základních ekonomických termínů. Riga: LIC, 1991 – 49 s. 43. Skujiņa V., Kvašīte R. Slovník ustálených spojení. Pomůcka pro praxi kancelářského provozu. R.: Zinātne, 1991. – 104 s.: vyd. 1992. 44. Slovník termínů ekonomiky obchodu, organizace a řízení. R.: Zinātne, 1992. – 254 s. (Slovník termínů ekonomiky obchodu, organizace a řízení). 45. Veciņš E. Peněžní záležitosti: Výkladový slovník. R.: Zvaigzne, 1993. – 176 s. (Peněžní záležitosti). 78