Kompiuterija ir jos pagrindiniai terminai

ÚVAHY, NÁVRHY Angelė KAULAKIENĖ, Vytautas VALIUKĖNAS VÝPOČETNÍ TECHNIKA A JEJÍ ZÁKLADNÍ TERMÍNY V jednom z čísel deníku „Lietuvos rytas“ se psalo, že ani nedávno v Litvě vydaný „Výkladový slovník výpočetní techniky“ K. V. Paulauskase a R. Jasinevičiuse, ani o něco později vydaný výkladový slovníček „Informatika a počítačové vybavení“, který připravili V. Dagys, A. Klušaitė a A. Žandaris, dosud nezměnily každodenní jazyk počítačových odborníků ani běžných počítačových nadšenců [1]. Je samozřejmé, že jej dosud nezměnily a sotva se tak stane v dohledné době. Obecně se litevská terminologie výpočetní techniky ve srovnání s terminologií jiných vědních oborů vytváří poněkud neobvykle. První výpočetní pracoviště se v Litvě začala zřizovat kolem roku 1960 a na konci roku 1969 již fungovalo 200 výpočetních kanceláří a 30 výpočetních stanic; používalo se 11 000 klávesnicových a 79 souprav děrnoštítkových počítacích strojů. Ve výpočetních střediscích se k zpracování různých informací začaly používat děrnoštítkové výpočetní komplexy, výkonné a rychlé elektronické počítače s programovým řízením [2]. Spolu s novou výpočetní technikou se objevila také řada nových zařízení, přístrojů, součástek, jejich provozních vlastností a pracovních úkonů, které bylo třeba pojmenovat. Odborníci se setkali se zjevným nedostatkem litevských termínů pro výpočetní techniku. Tuto mezeru tehdy částečně zaplnil „Rusko-litevsko-anglický slovník termínů výpočetní techniky“, vydaný v roce 1971, který byl po dlouhou dobu snad jediným slovníkem z tohoto oboru. V posledních letech, kdy se vyvalil příval nových pojmů z oblasti výpočetní techniky, na nichž se často neshodnou ani sami odborníci, vyvstal další problém, totiž: který termín zvolit – přejaté slovo, nebo litevský ekvivalent, anebo užívat oba střídavě. Takový stav odráží terminologie rubriky „Kompiuterika“ v deníku „Lietuvos rytas“, učebnic [3–5] i nejnovějších slovníků výpočetní techniky [6–7]. Je v ní mnoho přejatých slov, synonym i variant. Současná etapa vývoje terminologie výpočetní techniky je tedy jakoby 56 počáteční etapou jejího utváření, jejíž hlavními rysy jsou synonymie a variantnost. Částečně je podmiňuje i vliv jiných jazyků. Jak se uvádí v předmluvě k „Výkladovému slovníku výpočetní techniky“ [7], v mnoha vědeckých centrech a laboratořích vzniká současně značné množství stejných či velmi podobných pojmů, často se však pojmenovávají různě. Zvláště mnoho synonymních termínů z oblasti výpočetní techniky existuje v angličtině, protože země, v nichž se tímto jazykem mluví, jsou průkopníky výpočetní techniky. Množství anglických synonym je na druhou stranu také důvodem, proč v Anglii a USA neexistují státní instituce pro normování vědeckého a technického jazyka [7]. Synonymie a variantnost v počáteční etapě utváření litevské terminologie výpočetní techniky jsou tedy přirozeným vývojovým procesem. Není proto třeba příliš se znepokojovat ani rozčilovat, jestliže jsou v jednom slovníku jako názvy souboru dat uložených v externí paměti, který má své jméno, uvedeny termíny byla, rinkmena [6], v jiném pak failas, rinkmena [7]. Teprve čas ukáže, který z těchto synonymních termínů se prosadí. Uživatelé si budou schopni vybrat. Ale co dělat, když není z čeho vybírat a vnucují se cizí výrazy, například hostai, srov. angl. hosts, formatavimas, srov. angl. formatting, portas, srov. angl. port, routeris, srov. angl. router, svopingas, srov. angl. swapping atd. V tomto článku bychom také chtěli probrat některé zvolené otázky a zamyslet se nad několika termíny z oblasti výpočetní techniky. 1. Výpočetní technika, nebo informatika V současnosti se pro označení vědního a technického oboru zahrnujícího projektování, výrobu, provozování počítačů atd. používají dva termíny – výpočetní technika a informatika. Který z nich bychom měli zvolit? Zdá se, že autoři termínu informatika přidali k anglickému slovu computer francouzskou příponu -ique, která se obvykle používá k tvoření přídavných jmen, například chimie (česky chemie) – chimique (česky chemický), économie (česky ekonomie) – économique (česky ekonomický) atd. Některá taková přídavná jména se časem ve francouzštině změnila na podstatná jména, například électronique (česky elektronika), balistique (česky balistika) atd. 57 Z francouzštiny přešly do litevštiny, ruštiny a dalších jazyků. V učebnici „Kompiuterika“ [4] se píše, že „navržený termín dobře zapadá do celé soustavy analogických termínů: technika, ekonomika, informatika, matematika a další“. O tomto tvrzení je třeba pochybovat. Zaprvé, uvedené termíny souvisejí s řeckými (technikos, oikonomikē (technē), mathēmatikē < mathēma) a latinskými (informare) slovy, jejichž francouzskými ekvivalenty jsou technique, économique, informatique, mathématique. Zadruhé, Francouzi pro označení tohoto vědního oboru používají termín science des ordinateurs [9]. Z toho vyplývá, že vytváříme francouzský termín a snažíme se jej ospravedlnit na základě analogických názvů vědních oborů, které skutečně existují. V angličtině se používají termíny computer science „věda o počítačích, tj. vědní a technický obor zkoumající elektronické počítače a principy jejich používání“ [10–12], computing „používání počítačů“ [10]. Nechceme-li používat sousloví věda a technika počítačů, mohli bychom zvolit termín výpočetní technika; srov. také angl. engineering, franc. ingénierie [9], čes. inženýrství. Proto bychom měli dát přednost termínu výpočetní technika. 2. Druhové termíny pro počítače Část druhových termínů pro počítače dosud není ustálená, například přenosný či portativní počítač, osobní či personální počítač. Vycházejíce ze slov prof. S. Šalkauskise, průkopníka naší terminologie, že přejímání slov „je pro účely terminologie ospravedlnitelné především tehdy, když potřebný termín nelze získat ani přizpůsobením slova z běžné mluvy, ani vytvořením nového termínu skládáním či odvozováním“ [13], můžeme v tomto případě bez váhání navrhnout české ekvivalenty. Z toho vyplývá, že přejatý druhový člen složeného termínu personální počítač personální je třeba nahradit českým ekvivalentem osobní. V angličtině se takový počítač označuje dvěma synonymy: personal computer a private computer [11], ve francouzštině dokonce třemi – ordinateur personnel, ordinateur individuel a ordinateur privé [9]. Namísto termínu portativní počítač se má používat přenosný 58 počítač. Do skupiny osobních počítačů se řadí domácí počítače, srov. angl. domácí počítač, franc. domácí počítač, (ležaté) stolní počítače, srov. angl. stolní počítač, franc. přenosný počítač, přenosné počítače, srov. angl. přenosný počítač, laptop, notebook, franc. přenosný počítač, a další. V současnosti se příčestím nešiojamas, -a (přenosný) pokouší nahradit tři anglická slova s různými významy. Příčestí nešioti (nosit) odvozené od slovesa nešiojamas, -a by možná nejlépe odpovídalo anglickému slovu portable nebo francouzskému slovu portatif. Anglický termín laptop computer znamená „počítač pokládaný na klín“. Lze jej nazývat skreitinis kompiuteriu. Jde o samostatně napájený přenosný počítač o hmotnosti 4–5 kg. Notebook computer by se měl nazývat kišeniniu kompiuteriu. Notebook computer má synonymum hand-held computer [10]. Kromě uvedených počítačů lze ještě zmínit velký, někdy nazývaný univerzální, počítač, srov. angl. mainframe c., vestavěný počítač, srov. angl. embedded c., pomocný počítač, srov. angl. satellite c., hlavní počítač, srov. angl. host c., master c., source c., podřízený počítač, srov. angl. slave c., počítač rozhraní, srov. angl. interface c., cílový počítač, srov. angl. target c., object c., řídicí počítač, srov. angl. control c., pracovní stanici, srov. angl. work-station, která je obvykle výkonnější než osobní počítač a slouží k automatizaci pracoviště. Nazývá se také pracovní stanicí. V poslední době se v tisku objevil také síťový počítač, srov. angl. network computer. 3. Termíny pro počítačová zařízení S počítačem obvykle souvisí také mnoho dalších zařízení, nazývaných periferní zařízení, srov. angl. peripheral device, peripheral, franc. dispositif périphérique. 3.1. Patří k nim tiskárna, srov. angl. printer, skener, srov. angl. scanner, a čtečka, srov. angl. reader, franc. lecteur, plotr, srov. angl. plotter, klávesnice, srov. angl. keyboard, myš, srov. angl. mouse, franc. souris a další. Tiskárny jsou jehličkové, srov. angl. dot-matrix printer, stylus 59 printer, wire printer, bubnové, srov. angl. barrel printer, drum printer, elektrické tepelné, srov. angl. electrothermal printer, elektrografické, srov. franc. imprimante électrographique, elektrostatické, srov. angl. electrostatic printer, terminálové, srov. franc. imprimante terminale, páskové, srov. angl. band printer, laserové, srov. angl. laser printer, maticové, srov. angl. matrix printer, bezkontaktní, srov. angl. non-impact printer, inkoustové, srov. angl. ink-jet printer, kontaktní, srov. angl. impact printer, tepelné, srov. angl. thermal printer, margarétové (neboli tiskárny s „kopretinou“ [3]), srov. angl. daisy-wheel printer, petal printer, franc. imprimante à marguerite, imprimante à rosace, vysokorychlostní, srov. franc. imprimante rapide a další. Obecně mohou být tiskárny jednobarevné, srov. angl. monochrome printer, a vícebarevné, srov. angl. color printer. Jednobarevné tiskárny tisknou text pouze jednou barvou, zatímco vícebarevné mohou tisknout několika barvami. Domníváme se, že anglický termín color printer by se dal nazývat barevnou tiskárnou. Českým ekvivalentem anglického termínu display by mohl být odvozený výraz vaizduoti od slovesa znamenajícího „vyjadřovat, zobrazovat obraz (pomocí obrazů)“ [14], a to vaizduoklis, neboť jde o „zařízení pro zobrazování textových a grafických informací“ [10]. Periferní zařízení nazývané anglicky scanner, by se v informatice mělo nazývat čtečkou, nikoli skenerem. Toto anglické slovo je mnohoznačné. V některých technických oborech (např. v oscilografii) označuje vychylovací zařízení neboli rozkladové zařízení, v radiokomunikacích (např. v radiolokaci) pak průzkumné zařízení neboli vyhledávací zařízení, v informatice lexikální analyzátor. Kromě toho se v informatice a při faxovém přenosu termínem scanner označují zařízení, která rozpoznávají a (na)snímají psaný text při procesech rozkladu a vyhledávání. Zařízení tohoto typu bychom měli nazývat zařízením pro (na)snímání nebo snímačem. Výraz skaitys by však lépe odpovídal zařízení nazývanému anglicky reader, francouzsky lecteur, rusky читающее устройство, устройство считывания. Českým ekvivalentem anglického termínu scanner by tedy bylo čtečka. Existují plošné, miniaturní, přenosné i jiné čtečky. Snímače se široce používají v obchodech a skladech při počítačovém vedení evidence zboží k zaznamenávání názvů zboží, hmotnosti nebo množství výrobků, jejich ceny atd. para- 60 pro stanovení metrů. 3.2. K externím zařízením patří také takzvaná koncová zařízení, srov. angl. terminal. Uživatel nebo operátor koncového zařízení komunikuje s výpočetním systémem. Ke koncovým zařízením se řadí zařízení pro vstup nebo výstup informací či dat (klávesnice, zobrazovací jednotka, tiskárna). Několik počítačů a koncových zařízení lze propojit do společného systému, tj. lze vytvořit počítačovou síť, srov. angl. computer network. Pokud spolu několik osobních počítačů komunikuje, taková síť se nazývá síť osobních počítačů, srov. angl. personal computer network. Dále se dělí na místní, srov. angl. local area network, LAN, rozsáhlé neboli mezinárodní, srov. angl. wide area network, WAN, globální počítačové, srov. angl. global computer network, franc. réseau global, počítačové sítě pro přenos dat, srov. angl. data network a další sítě. Podle způsobu přenosu dat se místní sítě dělí na sítě s přímým přenosem (bez nosné), srov. angl. baseband LAN, franc. réseau local à la base de bande, a na širokopásmové sítě (s modulovanou nosnou), srov. angl. broadband LAN, franc. réseau à large bande, sítě. V počítačových sítích se za koncové zařízení považuje každé zařízení, které odesílá nebo přijímá data. Existuje proto mnohem více druhů koncových zařízení, než bylo uvedeno. Jsou to zařízení vstupní a výstupní, srov. angl. dumb terminal, tisková, srov. angl. hard-copy terminal, grafická, srov. angl. graphics terminal, editační, srov. angl. editing terminal, textová, srov. angl. alphanumeric terminal, character terminal, operátorská, srov. angl. console terminal, control terminal, paketová, srov. angl. packet-mode terminal, pro dávkové zpracování, srov. angl. remote batch terminal, podřízená, srov. angl. slave terminal, obrazová, srov. angl. CRT terminal, video terminal, vzdálená, remote terminal, specializovaná neboli účelová, srov. angl. job-oriented terminal, pokladní, srov. angl. point-of-sale, POS terminal, inteligentní, srov. angl. intelligent terminal, virtuální, srov. angl. virtual terminal a další koncová zařízení. K vytváření počítačových sítí se používají koaxiální, optická, kroucená a další kabeláž, mezilehlé přizpůsobovací prvky, srov. angl. adap- 61 ter, device adapter, síťová rozhraní, srov. angl. gateway, která by se dala nazývat síťovými bránami, souborové servery, srov. angl. file server, franc. serveur de fichiers, vzdálené souborové servery, srov. angl. remote file server, tiskové servery, srov. angl. print server, komunikační řadiče, srov. angl. communication controller a další zařízení. Mezi síťová rozhraní neboli síťové brány patří mosty, srov. angl. bridge, a filtry rozhraní, srov. angl. filter. Síťové rozhraní neboli brána zajišťuje propojení sítí. Most rozhraní zajišťuje spojení mezi místními sítěmi umístěnými v různých lokalitách, zatímco filtr rozhraní zajišťuje spojení mezi dvěma místními sítěmi stejného typu. Ten přijímá data z jedné místní sítě, ukládá je a přeposílá do jiné místní sítě. Síť řídí hlavní řídicí počítač, srov. angl. server, který by bylo možné nazývat jednoduše řadičem. Data putují od zdroje (nebo odesílatele) k přijímači (nebo příjemci) určitou částí sítě, která se nazývá trasa neboli směrovací cesta, srov. angl. route, franc. route, chemin. Trasa neboli směrovací cesta je soubor prostředků sítě pro přenos dat, jimiž se data přenášejí ze zdroje k přijímači. S tímto termínem se tvoří další složené termíny, tj. trasování neboli směrování, volba, srov. angl. routing, franc. routage, a směrovač tras neboli směrovač cest, srov. angl. router, franc. router. Směrovač tras neboli směrovač cest je zařízení, které přeposílá data z jednoho místa sítě na jiné a vybírá nejlepší trasy (směrovací cesty) a optimální parametry datových toků. 3.3. Počítačovými sítěmi lze vyměňovat písemné informace. Tomu se říká počítačová pošta, srov. angl. počítačová pošta, nebo elektronická pošta, srov. angl. electronic mail, e-mail. Francouzi používají jediný termín courrier électronique, který znamená „elektronickou korespondenci“, tj. výměnu dopisů nebo jiných písemných informací elektronickými prostředky a počítači připojenými k celostátním nebo celosvětovým počítačovým sítím. V současnosti se v litevské počítačové terminologii začíná prosazovat termín elektronická pošta. 3.4. Data (nebo informace) se zapisují, uchovávají a zpracovávají v zařízeních, která se v litevské literatuře nazývají paměť, srov. angl. memory, storage, franc. mémoire. Mnozí autoři na jednom místě spo- 62 paměť, tj. schopnost pamatovat si, a také elektronické zařízení, v němž jsou uloženy informace a údaje o nějaké věci či události. Takové zařízení používané v informatice by bylo vhodnější nazývat paměťovým modulem. Existují různé typy. Je to polovodičová, srov. angl. semiconductor memory, integrovaná, srov. franc. mémoire intégrée, diodová, srov. franc. mémoire à diodes, feritová, srov. franc. mémoire à ferrite, magnetooptická, srov. franc. mémoire magnéto-optique, optoelektronická, srov. franc. mémoire opto-électronique, disková, srov. angl. disk storage, statická, srov. angl. static memory, dynamická, srov. angl. dynamic memory, vnitřní, srov. angl. internal memory, vnější, srov. angl. auxiliary memory, external memory, external storage, peripheral storage, backing storage, hlavní, srov. angl. main memory, franc. mémoire primaire, mémoire principale, přídavná, srov. angl. add-in memory, rychlá, srov. angl. immediate access memory, nevolatilní, srov. angl. non-volatile memory, volatilní, srov. angl. volatile memory, jednorázově zapisovatelná, srov. angl. writeonce memory, operační, srov. franc. mémoire opérationnelle, mémoire opératrice, superoperační, srov. angl. cache memory, scratchpad memory, franc. mémoire cachable, mémoire cache, obrazová, srov. angl. image memory, paměť pouze pro čtení, srov. angl. read-only memory, s přímým přístupem, srov. angl. random-access memory, programovatelná paměť pouze pro čtení, srov. angl. programmable read-only memory, a další paměti. 4. Rychlost a výkonnost V tisku lze narazit a v rozhlase či televizi zaslechnout výroky jako „firma prodala svůj nejrychlejší superpočítač“, „počítač je velmi rychlý“, „data se přenášejí rychlostí 5 Mb/s“, „zvyšuje se rychlost čtení kompaktních disků“ apod. Ve všech těchto příkladech je třeba slovo rychlost nahradit slovem výkonnost. Počítač se přece nepohybuje, jeho poloha v prostoru se nemění, tj. jeho rychlost je nulová. Chceme popsat jeho výkonnost, tj. počet operací (nebo událostí) provedených za jednotku času. Proto by se uvedené výrazy měly opravit takto: firma prodala svůj nejvýkonnější počítač, zvyšuje se výkonnost čtení kompaktních disků atd. Terminologizací slova výkonnost by bylo možné vytvořit i mnoho dalších složených termínů, např.: výkonnost dat (informa- 63 rychlost přejmenování, zápisu, čtení nebo tisku, čtečka s dvojnásobnou nebo čtyřnásobnou rychlostí apod. 5. Čas a trvání Neměli bychom zaměňovat pojmy čas a časový úsek (trvání). V literatuře lze často nalézt složené termíny, jako jsou doba přístupu, doba vzorkování, doba výběru apod. Vhodnější by bylo psát a říkat trvání přístupu, trvání výběru, trvání spojení, trvání pozorování, trvání přenosu dat (informací), trvání zápisu nebo čtení, trvání vzorkování, trvání provádění příkazu nebo programu atd. Literatūra 1. Burgis B. Kada žodynų terminai prigis kalboje? / Lietuvos rytas, 1996 m. balandžio 29 d., Nr.99. 2. Kulvietis P. Gamybos mokslinis techninis potencialas ir jo efektyvumas. V., 1972. 3. Viljamas R., Maklynas K. Kompiuteriai mokykloje / Vertė V.Dagys, M.Žukaitė. K., 1989. 4. Burgis B., Čirica V., Kulikauskas A., Lašienė A., Smolinskas J. Kompiuterika. K. 1994. 5. Kovertaitė V.R. Internet. K., 1995. 6. Informatika ir kompiuterių įranga: Aiškinamasis anglų-lietuvių kalbų terminų žodynėlis / Parengė V.Dagys, A.Klupšaitė, A.Žandaris. V., 1995. 7. Paulauskas K.V., Jasin(evičius) R. Aiškinamasis kompiuterijos žodynas. K., 1995. 8. Petit Larousse illustré. Paris, 1972. 9. Боровкова А.Л. Французско-русский словарь по информатике и вычислительной технике. М., 1994. 10. Борковский А.Б. Англо-русский словарь по программированию и информатике (с толкованием). М., 1992. 11. Кузьмич Н.М., Никитин В.П. Англо-русский словарь по радио- и микроэлектронике. Минск, 1994. 12. Толковый словарь по вычислительным системам. М., 1989. 13. Šalkauskis S. Raštai. V., 1991.T.2. 14. Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. / Vyr.red.St.Keinys. V., 1993. 64