Daktaras Jonas Basanavičius ir jo „Medega musu tautiszkai vaistinykystai“

Palmira ZEMLEVIČIŪTĖ Litevský jazykový institut DOKTOR JONAS BASANAVIČIUS A JEHO MEDEGA MUSU TAUTISZKAI VAISTINYKYSTAI Kiekvienam lietuviui daktaro Jono Basanavičiaus (1851–1927) vardas yra brangus. Šis „didysis ir garbingasis lietuvis, sukūręs ištisą tautinio renesanso epochą“ (Albumas 1937: 57), visą savo gyvenimą ir sveikatą paaukojęs Lietuvai ir jos žmonių gerovei, pelnė tautos atgimimo Tėvo, Patriarcho ir Pranašo vardą. J. Basanavičius buvo ir gydytojas. Ši jo veiklos sritis labiausiai susijusi su Bulgarija, kurioje išgyveno apie 25 metus. Čia J. Basanavičius dirbo ne vien tik praktinį gydytojo darbą. Rusų medicinos laikraščiuose skelbė straipsnius. Dažnai lankėsi kaimuose, užrašinėjo, kaip ligas aiškina burtininkai ir liaudies gydytojai, kreipė dėmesį į bulgarų kalbą, būdą ir papročius (Autobiografija 1936: 33–39; Basanavičius 1994: 28; Nezabitauskis 1990: 110–114; Visockis 1992: 57–59). Lom Palankos (dab. Lomas) apylinkėse ištyrė 2116 vyrų ir 167 moteris ir sudarė jų antropologines charakteristikas. Taigi J. Basanavičius tapo antropologijos pradininku Bulgarijoje (Visockis 1992: 91). 1891 m. buvo išleista jo monografija „Материали за санитарната етнография на България“, kurioje „daug vietos skirta krašto antropologijai, archeologijai, ekonomikai, etnografijai, istorijai, medicinai, švietimui, tautosakai, net ir gamtos problemoms“ (Visockis 1992: 92). Šis J. Basanavičiaus veikalas buvo plačiai pripažintas ir aukštai įvertintas. Be to, Bulgarijos švietimo ministerijos prašymu jis parengė instrukciją antropometrinei medžiagai rinkti, kuria „vėliau naudojosi daugelis bulgarų tyrinėtojų. J. Basanavičiaus surinktą ir apibendrintą antropologinę medžiagą naudojo ne tik bulgarai“ (Visockis 1992: 113), bet ir kiti Europos mokslininkai. V roce 1898 ve Varně napsal J. Basanavičius slovníček termínů lidového léčitelství – Medega musu tautiszkai vaistinykystai, – který byl nejprve otištěn roku 1898 v Shenandoahu v novinách „Dirva“, vydávaných A. Milukem, a téhož roku vyšel jako 32stránková brožura nákladem téhož A. Miluka. Existuje také další exemplář slovníčku o 38 stranách, rozšířený o 35 termínů, rovněž vydaný téhož roku. 103 (Bibliografie 1985: 227–228). V článku byly použity oba exempláře slovníčku. Dr. J. Basanavičius při psaní Medegų musu tautiškai vaistinykystai využil materiál, který mu roku 1885 zaslali M. Davainis-Silvestraitis a jeho pomocník V. Bakutis: „Soubor všemožných nemocí, o nichž bylo slyšet od lidí, z farnosti Raseiniai, z oblasti Kalnujai“. V předmluvě autor píše: „‚Soubor‘, který zahrnuje zčásti poměrně podrobně popsaných 159 nemocí a zčásti různé patologické příznaky nemocí označené pouze zvláštními názvy, je proto důležitý, že se v něm často odrážejí názory Litevců z hlediska etiologie. Ačkoli pan Silvestraitis, stejně jako jeho pomocník V. Bakutis, coby neodborníci nedokázali všechno od lidí tak pečlivě vyptat a jasně popsat tu či onu nemoc, jak by to dokázal lékař, jejich zaznamenaný materiál přesto bude mít nemalý význam i v očích samotných lékařů a snad v nich probudí chuť ještě důkladněji zkoumat naše lidové léčitelství1“ (Medega 1898: 1). Dr. J. Basanavičius ke všem nemocem zaznamenaným M. Davainisem-Silvestraitisem ještě připojil nemoci, které roku 1878 zaznamenal v Ožkabaliai, a nemoci zaznamenané doktorem F. Janušisem v oblasti Biržai. V Medegoje je abecedně seřazeno 277 lékařských termínů (včetně synonym a variant). Za pomlčkou jsou uvedena latinská pojmenování; někdy latinské pojmenování chybí a následuje pouze vysvětlení nebo otazník, např.: gniusas R. –?; nikstas R. –?; rožė lekiančioji R. –?; někdy se otazník píše i u uvedených latinských pojmenování, např.: aptaka R. – abscessus?; gervių kapojimas R. – dermatitis?; smurgylys R. – ozaena? To lze vysvětlit slovy samotného dr. J. Basanavičiuse: „ <…> snažil jsem se všude, kde to jen bylo možné, doplnit jejich [nemocí] odbornou nomenklaturu; k těm litevským názvům, které jsem nedokázal označit odbornými termíny, všude připojuji, stejně jako k ostatním názvům, vysvětlení pana Silvestraitise, jak byla zaznamenána od lidí“ (Medega 1898: 1). Termíny jsou vytištěny rozestřeným písmem a za každým z nich následují písmena R, O nebo B: „pod písmenem O je třeba rozumět názvy nemocí zaznamenané v Ožkabaliai (Suvalkų gubernija), pod R – v okolí Raseiniai, pod 1Zde i dále je uváděn autentický text dr. J. Basanavičiuse. 104 B – apie Biržus (Kauno gub.)“ (Medega 1898: 1–2). Daugiausia žodžių užrašyta apie Raseinius ir Ožkabaliuose. Tik keturi žodžiai užrašyti apie Biržus. Prie šešių Medegos žodžių nenurodyta jų užrašymo vieta. Neretai ta pati sąvoka skirtingose vietovėse yra kitaip vadinama, kartais skiriasi ir toje pačioje vietovėje užrašyti terminai, pvz.: burbuliavimas, burbulys O.; dedervinė R., diderinė O.; karsztligė, sziltinė O., karsztinė R.; klejojimas O. bludnastis R.; maras O., pavietrė R.; pagirios O., pagirio jimas R.; raup lės vėjo, vėjaraup lės R. ir kt. Nemažai terminų aiškinimų paremta tuo „aitiologišku įžvilgiu“: „Maras O. pavietrė R. – <…> Maro laike, kaip apie Gižus (Vilkaviškio pav.) pasakoja, vaikščioję po kaimus trys jaunos dailios mergos, gražiai baltai apsirengusios ilgais drabužiais ir, saulei nusileidus, vaikščiodamos išz namų į namus, nežinia ar vandeniu ar kuom, laszinušios viską. Jei tik ant ko užkrito laszelis, jau tas gyvas neizsliko. Užeje į namus jos klausė „ar yra kas namie“, nes visi nuo jų slėpasi. Jei kas atsisza ukdavo, jos sakydavo: „kas gyvas, tas teg’ ir bus gyvas“, o jei kursai ne atsiliepdavo, tai jos vėl sakydavo: „kaip nieks ne atsiszaukia, tegul ir niekad’ ne atsiszauks“ – ir tie išmirė. <…>“; „Slogutis O. – „Slogutis esąs duszia mirusio nekriksztyto kudykio; jis dienomis paėziais po akmenimis lindo jas ir kaip kada pavidale balto katino pasirodąs; naktimis jis va idinąsis ir, pavidale plaukuoto, apžėlusio vyro, sloginąs ypačiai moteris <…>“. Významy termínů Medegos a současná odborná terminologie Dr. J. Basanavičius v předmluvě k MedegaMedegos napsal: „Kdo si přečte materiál, který jsme zde shromáždili, jak doufám, přesvědčí se, že Litevci znají téměř všechny nemoci a mají svou vlastní, originální terminologii“ (Medega 1898: 2). Ne všechna slova ve slovníčku označují nemoci – jsou zde i anatomické termíny. Lze je rozdělit do tří skupin: 1) shodující se s termíny „Slovníku lékařských termínů“, např.: pilvas O. – abdomen; plaucziai O. – pulmones; raumuo O. – musculus; 2) částečně se neshodující s termíny „Slovníku lékařských termínů“, např.: gimtynė O. – uterus (uterus – PNA děloha MTŽ); naris 105 R. – articulatio (articulatio – PNA artikulace: 1. kloub MTŽ); pažastis O. – fossa axillaris (fossa axillaris – PNA podpažní jamka MTŽ); šonkaulis O. – os costae (os costale – PNA žeberní kost MTŽ); žandas O. – maxilla (maxilla – PNA horní čelist MTŽ); 3) zcela se neshodující s termíny „Slovníku lékařských termínů“, např.: alkūnė R. – antebrachium (antebrachium – PNA předloktí MTŽ); karpa O. – papilla mammae (papilla mammae – PNA prsní bradavka MTŽ); kasa O. – lien (lien – PNA slezina MTŽ); kulė O. – scrotum (scrotum – PNA šourek MTŽ); kirksnis O. – regio inguinalis (regio inguinalis – PNA tříslo MTŽ); kurkštena R. – brachium (brachium – PNA 1. paže MTŽ); nibrė O. – vulva (vulva – viz pudendum femininum – PNA ženské zevní pohlavní orgány MTŽ); nugarkaulis O. – columna vertebralis (columna vertebralis – PNA páteř MTŽ); strėnos O. – regio lumbalis (regio lumbalis – PNA bederní krajina MTŽ); uolektis R. – articulatio cubiti (articulatio cubiti – PNA loketní kloub MTŽ); vėdarai O. – intestina, entera (intestina – střeva, střevní trakt MTŽ). Názvy nemocí v Medega jsou uvedeny ve skupinách podle četnosti. Infekční nemoci: aptaka R. – abscessus? (abscessus – absces, hnisavé ložisko MTŽ); drugys R. – febris intermittens (febris intermittens – intermitentní horečka MTŽ); gangrina R. – gangraena (gangraena – gangréna, odumření části těla MTŽ); karbonka R., karbunkulas O. – carbunculus (carbunculus – karbunkl, zhoubný vřed MTŽ); karsztligė, šiltinė O., karštinė R. – typhus abdominalis (typhus abdominalis – břišní tyfus MTŽ); kolera R. – cholera asiatica (cholera asiatica – asijská cholera MTŽ); kraujatriznė O., kruvinoji trizna R. – dysenteria (dysenteria – úplavice MTŽ); likava O. – epidemia, epizootia (epidemia – epidemie; epizootia – epizootie, šíření nakažlivých nemocí zvířat MTŽ); maras O., pavietrė R. – pestis (pestis – 1. mor MTŽ); pakunės didžiosios R. – furunculus (furunculus – furunkl, nežit MTŽ); pasiutimas, padukimas O., R. – lyssa, hydrophobia (lyssa – viz rabies – vzteklina; hydrophobia – hydrofobie: 2. viz rabies MTŽ); perauga R. – panaritium (panaritium – panaricium, zánět nehtového lůžka MTŽ); pikutės, pakunės mažosios (pikutė = piktyvotė 1. „nežit, bolestivý vřed“ LKŽ IX); priemetis B. – tetanus (tetanus – tetanus: 1. 106 tetanus MTŽ); m a l i g n í p u s t u l a O. – pustula maligna, anthra (pustula maligna – zhoubný vřed při sněti; anthrax – 1. sněť MTŽ); l e p r a O. – lepra (lepra – lepra, malomocenství MTŽ); k o ž n í s n ě ť R. – anthra, pustula maligna (anthrax – 1. sněť; pustula maligna – zhoubný vřed při sněti MTŽ); v a r i o l a R. – variola vera (variola – neštovice MTŽ); v ě t r n é n e š t o v i c e R. – variolois (variolois – viz varioloidum – varioloid, lehké neštovice MTŽ); b í l á r ů ž e R. – phlegmone (phlegmone – flegmóna, hnisavý zánět MTŽ); s t ě h u j í c í r ů ž e R. –? (? erysipelas migrans – stěhovavá růže MTŽ); č e r v e n á r ů ž e R. – erysipelas (erysipelas – růže MTŽ); a b s c e s O. – abscessus (abscessus – absces, hnisavé ložisko MTŽ); s k r y t á m a l á r i e R. – febris intermittens larvata (febris intermittens – přerušovaná horečka; larvatus – viz latens – latentní, skrytý MTŽ); s p á l a O., s k a r l a t i n a R. – scarlatina (scarlatina – spála MTŽ); v ř e d R. – furunculus (furunculus – furunkl, vřed MTŽ); f i l a r i e R. – filiaria hominis? (Filaria – filárie, nitěnka (čeleď parazitických červů třídy hlístic); homo, inis – člověk MTŽ); plané neštovice (varicella – varicela, plané neštovice MTŽ); anální absces R. – abscessus ani (abscessus – absces, hnisavé ložisko; anus – řiť, anální otvor MTŽ); o p a r R. – febris? (febris – 1. horečka, horkost MTŽ). Kožní nemoci: č e r n é h l a v y R. – comedo (comedo – komedon, černý uher MTŽ); z n a m é n k o R., z n a m é n k a O. – naevus (naevus – névus, mateřské znaménko MTŽ); l i š e j R., l i š e j O. – lichen (lichen – 1. lék. lišej, zatímco dedervinė znamená pityriasis – pityriáza MTŽ); z á n ě t v l a s o v ý c h f o l i k u l ů R. – dermatitis? (dermatitis – dermatitida, zánět kůže MTŽ); p l i c a p o l o n i c a R. – plica polonica (plica polonica – zast. plica polonica, slepené vlasy MTŽ); p l i c a p o l o n i c a k i a u r a s i s R. – favus capillitis (favus capilliti – favus vlasaté části hlavy MTŽ); b r a d a v i c e R., b r a d a v i c e O. – verruca (verruca – bradavice MTŽ); l i s z u n i s R. –? (liežuonis „nemoc prstů na nohou, při níž se prostor mezi prsty zapaří a vznikají v něm ranky“ LKŽ VII); s v r a b O., v e l k ý s v r a b R. – scabies (scabies – svrab MTŽ); s v ě d ě n í O. – titillatio; pruritus (titillatio – lechtání; pruritus – svědění MTŽ); h e r p e s n a r t e c h R. – herpes labialis (herpes labialis – opar na rtech MTŽ); v y r á ž k a n a z a d k u R. (nupuškėti „osypat se puchýřky, pupínky“ LKŽ X; rūra (l. rura, brus. pypa < něm. Rohr, Röhre) 2. vulg. „zadek, prdel, řiť“ 107 LKŽ XI); piktszasiai R. – eczema scrophulosum (eczema – ekzém; scrophulosus – skrofulózní MTŽ); lupy O. – seborrhoea capillitis (seborrhoea – seborea, zvýšená sekrece mazových žláz; capillitium, ii – vlasy na hlavě (jako celek), furfur – 2. lupy MTŽ); šupinky R. – eczema (eczema – ekzém MTŽ); puchýř O. – 2) pustula (pustula – pustula, puchýřek MTŽ); otok R. – oedema, anasarca (oedema – edém, otok, zduření; anasarca – anasarka, vodnatelnost kůže, otok podkožního vaziva MTŽ); svrab, drobný svrab R. – scabies (scabies – svrab MTŽ); zánět nehtového lůžka R. – onychia, onyx is, paronychia (onychia – onychie, zánět nehtového lůžka; ony xis – viz onychia; paronychia – paronychie, zánět nehtového valu MTŽ); růže O. – inflammatio, dermatitis erysipelosa (inflammatio – inflamace, zánět; dermatitis – dermatitida, zánět kůže; erysipelatosus – růžový MTŽ); vši O., mandaviaszkos R. – morpiones, pediculi pubis (srov. morpio – viz phthirius pubis – veš muňka, pediculus – 1. veš; pubes – PNA ohanbí, ochlupení ohanbí MTŽ). Chirurgie a traumatologie: cizí těleso O., aksztin’s R. – corpus alienum (corpus alienum – cizí těleso MTŽ); výhřez R. (apoptosis – apoptóza, výhřez; defluxio – defluxie: 1. výhřez, effluvium – 2. výhřez MTŽ); kýla O., kýla R. – hernia inguinalis (hernia inguinalis – tříselná kýla MTŽ); vykloubení R. – luxatio? (luxatio – luxace, vykloubení MTŽ); podvrtnutí R. –? podvrtnutí O. – distorsio (distorsio – distorze, podvrtnutí kloubních vazů MTŽ); bolestivá popálenina R. – combustio (combustio – popálenina MTŽ); tříska (assula – tříska; sarculus – tříska, surculus – tříska MTŽ); omrzlina pod nehtem R. – congelatio (congelatio – omrzlina MTŽ); zhmoždění R. – contusio (contusio – kontuze, zhmoždění MTŽ); výhřez konečníku R. – prolapsus ani (prolapsus ani – výhřez konečníku MTŽ); zhmoždění kloubu R. – contusio articulationis, distorsio (contusio – kontuze, zhmoždění; articulatio, onis – PNA artikulace: 1. kloub; distorsio – distorze, podvrtnutí kloubních vazů MTŽ); zhmoždění žebra R. – contusio thoracis (contusio – kontuze, zhmoždění; thorax, acis – PNA hrudník MTŽ); opaření R. – combustio (combustio – popálenina MTŽ); udušení R.; udušení- 108 í O. – asphyxia (asphyxia – asfyxie MTŽ); vodnatelnost O. – hydrops ascites, anasarca (hydrops – vodnatelnost; ascites – ascites, břišní vodnatelnost; anasarca – anasarka, vodnatelnost kůže, otok podkožního vaziva MTŽ); zimní otok R. – pernio, congelatio (pernio – omrzlina; congelatio – omrzlina MTŽ). Nemoci nervové soustavy: bublání, bublavá řeč O. – pselismus, anarthria literalis, blaesitas (psellismus – viz balbuties – koktání; anarthria – anartrie, neschopnost mluvit jasně a artikulovaně, anarthria literalis – písmenná anartrie MTŽ); chrapot R. – aphonia (aphonia – afonie, ztráta hlasu MTŽ); blouznění O., bludnost R. – delirium (delirium – delirium, blouznění MTŽ); noční děs R. – pavor nocturnus (pavor nocturnus – noční děs MTŽ); závrať O. – vertigo (vertigo – závrať MTŽ); křeč R. – crampus, spasmus (crampus – viz spasmus – spasmus, křeč MTŽ); hluchoněmost O. – surdomutitas (surdomutitas – hluchoněmost MTŽ); ochrnutí O., záchvat ochrnutí R. – paralysis (paralysis – ochrnutí, ztráta schopnosti pohybu MTŽ); ústřel B. – lumbago (lumbago – lumbago, bolest v kříži MTŽ); bolest v kříži R. – lumbago (lumbago – lumbago, bolest v kříži MTŽ); ztráta hlasu O. – aphonia (aphonia – afonie, ztráta hlasu MTŽ); ztráta řeči R. – aphasia (aphasia – afázie, neschopnost mluvit MTŽ); mužská nemoc R. – neuralgia spermatica (neuralgia spermatica – neuralgie semenného provazce MTŽ); ztráta řeči O. – aphasia (aphasia – afázie, neschopnost mluvit MTŽ); škytavka O. – singultus (singultus – škytavka MTŽ); škytavka R. – singultus (singultus – škytavka MTŽ). Nemoci trávicího traktu: žlučníková kolika R. – termina ventris (termina – střevní kolika; venter, tris – břicho MTŽ); říhání se zvracením R. – ructatio (ructatio – viz eructatio – eruktace, říhání MTŽ); bolest žaludku R. – gastralgia, enteralgia; gastritis (gastralgia – gastralgie, bolesti žaludku; enteralgia – enteralgie, bolesti střev; gastritis – gastritida, zánět žaludku MTŽ); pokles střev R. – enteroptosis (morbus Glenardi) (enteroptosis – enteroptóza, pokles střev MTŽ); pokles žaludku O., pokles žaludku R. – gast-roptosis (gastroptosis – gastroptóza, pokles žaludku MTŽ); kýla, střevní kýla O., kýla R. – ileus, volvulus, kompresis (ileus – 109 ileus, neprůchodnost střev; volvulus – zauzlení střev; compressio – komprese, stlačení MTŽ); pálení žáhy R. – pyrosa (pyrosis – pálení žáhy MTŽ); říhání, odříhávání O., říhání R. – ructus, ructitatio (ructus – viz eructatio – eruktace, říhání, odříhnutí MTŽ); křeče konečníku R. – proctospasmus? (proctospasmus – proktospasmus, křeče konečníku MTŽ); průjem O., žyvatas R. – enteritis follicularis (enteritis – enteritida, zánět tenkého střeva; enteritis follicularia – folikulární enteritida MTŽ); úplavice O. – diarrhoea (diarrhoea – diarrea, průjem MTŽ); zažívací potíže R. – dyspepsia interalgia? (dyspepsia – dyspepsie, porucha trávení MTŽ); zvracení O., R. – vomitus, emesis (vomitus – zvracení; emesis – emeze, zvracení MTŽ); průjem O. – enteritis catarrhalis, diarrhoea (enteritis – enteritida, zánět tenkého střeva; catarrhalis – katarální; diarrhoea – diarrea, průjem MTŽ). Nemoci uší, krku a nosu: zvonění v uších, zvonění R. (sonitus aurium – zvonění v uších MTŽ); hluchota O., ohluchnutí R. – surditas (surditas – hluchota MTŽ); chrčení R. – rhonchi sibilantes et sonores; stertor (rhonchi sibilantes – pískavé chrůpky; rhonchi sonori – hrubé chrůpky; stertos, oris – stertor; chrápání MTŽ); dušení R. – laryngitis (srov. laryngitis – laryngitida, zánět hrtanu MTŽ); rýma O. – catarrhus nasi, rhinitis catarrhalis (srov. catarrhus – katar, zánět sliznice; nasus, i – PNA nos; rhinitis – rinitida, rýma; catarrhalis – katarální MTŽ); rýma R. – febris catarrhalis, influenza? (febris – 1. horečka, horkost; catarrhalis – katarální; influenza – influenza, chřipka MTŽ); ucpaný nos B. – catarrhus nasi, rhinitis catarrhalis (catarrhus – katar, zánět sliznice; nasus, i – PNA nos; rhinitis – rinitida, rýma; catarrhalis – katarální MTŽ); dušení O. – 1) angina diphtherita; 2) angina phlegmonosa (angina diphtherica – záškrtová angína; phlegmonosus – flegmonózní, hnisavý MTŽ); smurglys R. – ozaena? (ozaena – ozéna, páchnoucí rinitida MTŽ; ozéna, páchnoucí rinitida, páchnoucí rýma ME II). Gynekologie a porodnictví: porod R. – partus, puerperium (partus – porod; puerperium – období po porodu MTŽ); potrat O. – abortus (abortus – abortus: 1. potrat, vypuzení plodu; 2. předčasný (narozený předčasně); 3. předčasné ukončení 110 (patologického nebo normálního procesu) MTŽ); priemetis B. – eclampsia (eclampsia – eklampsie, záchvat křečí MTŽ); ztvrdnutí ženských prsou R. – mastitis (mastitis – mastitida, zánět prsu MTŽ); andrapanės O. – menstrua, katamenia (menstrua – viz menstruatio – menstruace; catamenia – viz menstruatio MTŽ); bílý měsíční výtok R. – leucorrhoea (leucorrhoea – viz fluor albus – bělotok MTŽ); červená menstruace R. – metrorrhagia (metrorrhagia – metroragie, děložní krvácení MTŽ); vynechání menstruace R. – amenorrhoea (amenorrhoea – amenorea, absence menstruace MTŽ). Duševní nemoci: záchvat opilosti R. – alcoholismus acutus (alcoholismus – alkoholismus; acutus – akutní (o nemoci) MTŽ); opilství O. – alcoholismus chronicus (alcoholismus – alkoholismus; chronicus – chronický, dlouhodobý MTŽ; alcoholismus chronicus – viz chronický alkoholismus; chronický alkoholismus (alcoholismus chronicus) TPTŽ); nenasytnost R. – bulimia, akoria (bulimia – bulimie, vlčí hlad; acoria – akorie, nenasytnost MTŽ); smutek R. – melancholia (melancholia – melancholie MTŽ); náměsíčnost R. – somnambulismus (somnambulismus – somnambulismus, náměsíčnost MTŽ); epilepsie R., padoucnice, padoucný záchvat O. – epilepsia (epilepsia – epilepsie MTŽ); kocovina O., kocovinový stav R. (kocovina TPTŽ); pomatení mysli R. Oční nemoci: zánět očí R. – keratitis (keratitis – keratitida, zánět rohovky MTŽ); zákal očí O. – cataracta (cataracta – katarakta, zákal čočky MTŽ); oční nemoc R. – conjunctivitis (conjunctivitis – konjunktivitida, zánět spojivky MTŽ); zánět očí R. – conjunctivitis (conjunctivitis – konjunktivitida, zánět spojivky MTŽ); ječné zrno O., ječné zrno R. – hordeolum (hordeolum – ječné zrno, hnisavý zánět mazové žlázy na okraji víčka MTŽ); šeroslepost O., šeroslep R. – hemeralopia (hemeralopia – hemeralopie, šeroslepost, noční slepota MTŽ); slabozrakost R. – asthenophia, myopia (asthenopia – astenopie, únava zraku; myopia – myopie, krátkozrakost MTŽ). Nemoci dýchacích orgánů: souchotiny O. – phthisis pulmonum? (phthisis – zast. 1. viz tuberculosis – tuberkulóza, souchotiny; pulmo, onis – PNA plíce MTŽ); kašel R. – tussis (tussis – kašel MTŽ); plíc- 111 ní zánět R. – pneumonia crouposa (pneumonia crouposa – krupózní zápal plic MTŽ); hnisání plic R. – gangraena pulmonum? (gangraena – gangréna, odumření části těla; pulmo, onis – PNA plíce MTŽ); noční můra O. – asthma nocturnum; succubus etincubus (asthma – astma; nocturnus – noční; oneirodynia passiva – noční můra (stav úzkosti a ztíženého dýchání během spánku; často po přejedení) MTŽ); těžký kašel R. – asthma, dyspnoe (asthma – astma; dyspnoea – dyspnoe, dušnost MTŽ). Dětské nemoci: lišej R. – soor, aphthae (soor – viz candidamycosis – kandidamikóza; aphtha – afta, vřídek MTŽ); červi, červivost O., červová nemoc R. – helminthiasis (helminthosis – helmintóza, červové onemocnění MTŽ); dlouhý kašel O., černý kašel R. – tussis convulsiva (tussis – kašel; convulsivus – křečovitý; pertussis – černý kašel MTŽ); krupózní kašel O., krupová nemoc R. – croup, laryngitis crouposa (croup – krup, krupózní laryngitida; laryngitis crouposa – krupózní laryngitida, krup MTŽ). Nemoci zubů a ústní dutiny: bolest zubů O., zubní bolest R. – odontalgia (odontalgia – odontalgie, bolest zubu MTŽ); zkažení zubů R.; nemoc jazyka R. – glossitis (glossitis – glositida, zánět jazyka MTŽ). Nemoci srdce a cév: mdloba R. – collapsus, syncope, shoc (collapsus – kolaps: 1. akutní cévní nedostatečnost; syncope – mdloba; shock – šok MTŽ); bušení srdce R., tlukot srdce, bušení O. – palpit atio cordis, stenocardia? (palpit atio cordis – silné a rychlé bušení srdce; stenocardia – stenokardie MTŽ; angina pectoris, stenokardie ME I); bolest srdce R. – gastralgia? (cardialgia – kardialgie: 1. bolesti srdce MTŽ). Pohlavní nemoci: syfilis R. – syphilis (syphilis – syfilis MTŽ); šankr R. – ulcus venericum molle, chancre? (ulcus venereum – viz ulcus molle – měkký vřed, chancre – šankr, (pohlavní) vřed MTŽ); kapavka R. – urethritis blenorrhagica (urethritis – uretritida, zánět močové trubice; blennorrhagia – viz blennorrhoea – blenorea: 3. viz gonorrhoea – kapavka, urethritis gonorrhoica – kapavková uretritida MTŽ). 112 Nemoci látkové výměny a endokrinních žláz: obezita O. – obesitas (obesitas – obezita MTŽ); vodnatelnost R. – diabetes insipidus, polyuria (diabetes insipidus – diabetes insipidus; polyuria – polyurie, nadměrné močení MTŽ); struma O. – struma (struma – struma, vole MTŽ). Nemoci kloubů: revmatismus R. (sausgėla 1. „bolesti kostí a kloubů, revmatismus“ LKŽ XII); revmatismus O., ramatiza R. – rheumatismus muscularis (rheumatismus musculorum – revmatismus kloubů MTŽ). Onkologie: nádor O. (neoplasma – neoplazie, nádor; atheroma – aterom, nahromadění tuku [lipoidů]; myoma – myom, svalový nádor MTŽ); rakovina R. – carcinoma (carcinoma – karcinom, rakovina MTŽ). Urologická onemocnění: močové kameny O. – cysto lithiasis, calculus vesicae, c. urethrae (cystolithiasis – cystolitiáza, močové kameny v močovém měchýři; calculus – kámen; vesica, ae – měchýř; urethra – močová trubice MTŽ). Avitaminózy: kurděje R. – scorbutus (scorbutus – kurděje MTŽ). Kromě toho se vyskytují názvy příznaků nemocí, např.: kýchání O. – ptarmus (srov. ptarmus – kýchání MTŽ); třes R. – tremor (tremor – tremor, třes, chvění MTŽ); slinotok R., slinění O. – sialorhoea, ptyalismus, salivatio (sialorrhoea – sialorea, slinění; ptyalismus – viz sialorrhoea, salivatio – 2. viz sialorrhoea MTŽ); bolest R. – dolor (dolor – bolest MTŽ); termíny lékařské techniky, např.: lázeň B. – balneum (balneum – koupel, lázeň MTŽ); baňky O. – cucurbitae siccae et cruent es (cucurb itula – baňka, baňka na pouštění krve MTŽ); termíny označující další lékařské pojmy, např.: hrb O. – gibbus (gibbus – hrb MTŽ); vzhled O. – physiognomia (physiognomia – fyziognomie, výraz tváře MTŽ); hloupost R. – amnesia? (amnesia – amnézie, ztráta paměti MTŽ); smrt O. – mors (mors – smrt MTŽ); vřed O. – exulcerare (exulcerans – ulcerující; exulceratio – exulcerace, tvorba vředu MTŽ); tělesně sešlý O. – inanis (inanis – vyhublý MTŽ); znecitlivění R. – anaesthesia (anaesthesia – anestezie: 1. necitlivost; 2. znecitlivění MTŽ); holohlavost – calvities, phalakrosis (calvities – plešatost; phalacrosis – viz 113 alopecia – alopecie: 2. plešatost MTŽ); šedivění O. – canities, poliosis (canities – šedivění; poliosis – šedivění MTŽ); hnis O. – pus (pus – hnis MTŽ); husí kůže O. – cutis anserina (cutis ancerina – husí kůže MTŽ). V Medegoje se vyskytují vícevýznamové termíny, např.: kolika O., neuralgie R. – colica, neuralgia (colica – kolika; neuralgia – neuralgie, bolesti nervů MTŽ); zánět prsu R. – mastitis, parotitis (mastitis – mastitida, zánět prsu; parotitis – parotitida, zánět příušní žlázy MTŽ); dušnost R. – bronchitis, catarrhalis chron, emphasema pulmonum (bronchitis – bronchitida, zánět průdušek; emphysema pulmonum – plicní emfyzém MTŽ); bolest R. – arthralgia, chirargia, omodynia, omalgia (arthralgia – artralgie, bolesti kloubů; chiralgia – chiralgie, bolest ruky; omodynia – viz omalgia – omalgie, bolesti ramene MTŽ); menstruace R. – menstruatio, dysmenorrhoea (menstruatio – menstruace; dysmenorrhoea – dysmenorea, porucha menstruace MTŽ); puchýř O. – 1) vesica urinaria; 2) pustula (vesica urinaria – PNA močový měchýř; pustula – pustula, puchýřek MTŽ); bolest R. – myalgia? neuralgia? (myalgia – myalgie, bolesti svalů; neuralgia – neuralgie, bolesti nervů MTŽ). Je třeba vyčlenit skupinu termínů z Medegos, k nimž nejsou uvedeny latinské ekvivalenty. Nelze je porovnat s údaji ve „Slovníku lékařských termínů“, např.: drigantligė R. –? (? satyriais – satyriáza, nadměrná mužská chlípnost MTŽ); knistelėjimas R. (knystelėjimas → knystelėti 1. „leknout sebou úlekem“ LKŽ VI); pagara-vimas, garų užbraukimas (? intoxicatio – intoxikace, otrava; vapor carbonis – oxid uhelnatý MTŽ; pagaruoti „omámit se výpary“ LKŽ III); pakerėjimas R., užkerėjimas O. (pakerėjimas → pakerėti „očarovat“, užkerėjimas → užkerėti 1. „seslat na někoho kouzla“ LKŽ V); zasažení bleskem R. (perkūnas 1. „hrom“, pritrenkimas → pritrenkti 1. „omráčit úderem“: Jednoho člověka zabil blesk, jednoho omráčil, Žemoji Panemunė LKŽ XVI); pleura R. – zast.slogutis; záchvat R., záchvat O. (priepuola viz priepuolis 2. „nervová nemoc projevující se občas prudkými záchvaty, abnormální duševní stav; projev takového stavu“: Vyděsil se, může dostat záchvat, Daukšiai. Často ji přepadnou záchvaty strachu, Aukštadvaris; 3. „epilepsie“ LKŽ X); suchá nemoc R. (sausli- 114 …gė 2. „souchotiny, tuberkulóza“ LKŽ XII); skurda R. (skurda 2. „nemoc, chřadnutí, hubnutí“ LKŽ XII); sprandak aulis R. (sprandak aulis viz sprandikaulis „krční obratle“ LKŽ XIII); sukata R. (²sukata 1. viz 2 sukatos „plicní tuberkulóza, souchotiny“; 2. „křivice“ LKŽ XIV); susna R. –? (susna 1. „kožní onemocnění způsobené plísní, favus, svrab“; 2. „souchotiny“, „bolest, postižení“ LKŽ XIV); šal tligė ir ražulis R. –? „Tyto nemoci chodí spolu: pořád je člověku zima a třese se, a když si sedne k ohni, je mu zima. To není zimnice, ale jiná nemoc“ (šal tligė „chřipka“ LKŽ XIV; ržulys „svíjení se, neklid“ LKŽ XI); szunpis R. –? (šumpis 2. „páteř“ LKŽ XV). Shrneme-li tuto kapitolu, je třeba říci, že některá slova z Medegos najdeme ve Slovníku lékařských termínů, například: třesavka, souchotiny, porod, hluchota, křeč, ječné zrno, obezita, kocovina, břicho, plíce, sval, pálení žáhy, škytavka a další. Existují také variantní termíny, například: mirys – smrt; gimtinė – děloha; apgama, apgamos – mateřské znaménko; visztakis, visztupis – šilhavost. Je však zřejmé, že v Medeze je mnoho termínů, které se neshodují s údaji ve Slovníku lékařských termínů. Některé z nich dnes označují jiné anatomické pojmy, například: alkūnė – antibrachium (dnes antebrachium – předloktí, zatímco alkūnė – cubitus), kasa – lien (dnes lien – slezina, zatímco kasa – pancreas), význam některých termínů se zúžil, například: tymai, skarlatina – scarlatina (dnes scarlatina označuje pouze spálu, zatímco tymai – morbilli), některé termíny dnes označují zcela jiné nemoci, například: dedervinė – lichen (dnes lichen znamená lišej, zatímco dedervinė – pityriázu), raupai – lepra (dnes lepra znamená lepru, zatímco raupai – variola). Mnohé termíny z Medegos lze považovat za rovnocenné dnes užívaným lékařským termínům, v jednotlivých případech dokonce za lepší (protože některé jsou litevské, tedy živé, jiné kratší a praktičtější). Pro současnou odbornou lékařskou terminologii mohly být vhodné například tyto termíny z Medegos: akstinas, paszinas – (dnes kuří oko); aptaka, skaudulys – (dnes absces, hnisavé ložisko); klejojimas – (dnes delirium, blouznění); klyksmas – (dnes noční děs); nugarkaulis – (dnes páteř); strėnos – (dnes bederní krajina); pusiaušopa, strėninis digulis – (dnes lumbago, bolest v kříži); putmena – (dnes edém, otok); springulis – (dnes laryngitida, zánět hrtanu); szasznagis – (dnes onychie, zánět nehtového lůžka); 115 sziurpułys – (dnes husí kůže); szlapdrugys – (dnes přerušovaná horečka); žado nustojimas – (dnes afázie, neschopnost mluvit) a další. Je třeba poznamenat, že v Medeze je ještě mnoho dobrých a pěkných litevských slov, namísto nichž se ve Slovníku lékařských termínů dnes užívají mezinárodní (nebo hybridní) termíny, například: užtroszkimas – (dnes asfyxie); likava – (dnes epidemie, epizootie); gimys – (dnes fyziognomie, výraz tváře); pleiskutės – (dnes ekzém); nikstas – (dnes distorze, podvrtnutí vazů kloubu); liudnumas – (dnes melancholie); krokulys – (dnes krup, krupózní laryngitida); vandeninė liga – (dnes diabetes insipidus) a další. Porovnáme-li tedy Medegu se Slovníkem lékařských termínů, lze dospět k závěru, že terminologie ve slovníčku dr. J. Basanavičiuse je nepochybně litevštější, lidovější, a tedy živější než dnešní vědecká, příliš standardizovaná lékařská terminologie. Výzvu, abychom naslouchali živému lidovému jazyku, vyjadřuje dr. J. Basanavičius i v závěru předmluvy ke slovníčku: „Ponechávaje tuto práci našim budoucím lékařům, chtěl bych zde vyjádřit jen naději, aby naši lékaři, žijíce mezi lidmi, pozorněji naslouchali jejich názorům na nemoci a léčení a všechno zapisovali, co v tomto ohledu považují za hodné zaznamenání“ (Medega 1898: 2–3). Při psaní tohoto slovníčku mu nepochybně záleželo také na čistotě odborné lékařské terminologie. Při této příležitosti je třeba zmínit prof. habil. dr. Gintautase Česnyse, který u příležitosti 150. výročí narození dr. J. Basanavičiuse napsal článek o dvou dílech Patriarchy – Medega, již charakterizuje jako „počátek našeho lékařského názvosloví“ (Česnys 2001: 16), a rukopisu „Anatomijos ir medicinos vardynas“. Autor poznamenává, že práce dr. J. Basanavičiuse vykonané v oblasti medicíny jsou „nezaslouženě zapomenut[é] nebo zcela neznám[é]“ (tamtéž). Dr. Basanavičius přitom patřil k osvícencům, kteří na konci 19. a na počátku 20. století stáli „u kolébky litevského lékařského názvosloví“ (Česnys 2001: 16). Lékařští terminologové tedy mají opravdu o čem přemýšlet. Medega a Slovník litevského jazyka Porovnáním slov z Medegos s údaji ve Slovníku litevského jazyka zjistíme, že jejich převážná většina je v uvedeném slovníku zaznamenána. 116 Velká většina slov z Medegos se běžně užívá, například: tříslo, páteř, kocovina, kuří oko, břicho, močový měchýř, sval, neštovice, svrab, pálení žáhy, bolestivé místo, bolest, šíje, bedra, tyfus, zimnice, žebro, furunkl, spalničky, průjem, zvracení, rakovina, průjem. Existují však slova z Medegos, která se užívají velmi zřídka, například: kerpės R. – soor, aphthae (kerpė 12. „povlak, který se při nemoci (horečce) tvoří v ústech“: Kerpių pilna burna priaugo Sasnava LKŽ V); likava O. – epidemia, epizootia (lykava, likava 1. „mor; epidemie“ Eržvilkas LKŽ VII); patranka R. – contusio (patranka 3. „pohmožděné bolestivé místo“ Rudamina LKŽ IX); pažandės R. – adenitis submaxillaris, diphteritis faucium (pažandė 4. anat. „žláza pod dolní čelistí“ (glandula submaxillaris) Daukšiai, Karsakiškis LKŽ IX); sausligė R. (sausligė 2. „souchotiny, tuberkulóza“ Antanas Tatarė LKŽ XII); szlapdrugys R. – febris intermittens larvata (šlapdrugys 1. „horečka, třesavka se pocením, zimnice“ Šatės LKŽ XIV); szaltligė R. –? (šaltligė „chřipka“ Marijampolė LKŽ XIV). Místa užívání některých slov z Medegos, která uvádí dr. J. Basanavičius, lze podle LKŽ přesně dohledat, například: nikstas R. –? (nikstas 1. „podvrtnutí kloubu“ Raseiniai LKŽ VIII); pirdukulis O. – os coccygis (pirdukulis Bartninkai LKŽ IX); plautis O. – catarrhus nasi, rhinitis catarrhalis (²plautis 1. „rýma“ Bartninkai LKŽ X); riaugulis R. – ructus, ructitatio (riaugulys Raseiniai LKŽ XI); slunktas B. – catarrhus nasi, rhinitis catarrhalis (slanktas „zánět nosní sliznice, rýma“ Biržai LKŽ XII); smil kulis R. – myalgia? neuralgia? (smilk uly[s] „pronikavá bolest“ Raseiniai LKŽ XIII); suskus R. – scabies (suskis Raseiniai LKŽ XIV). Z poněkud vzdálenějších míst jsou známa také některá příznačná spojení z Medegos, například: kaltūnas kiaurasis (srov. Kiaurasis kaltūnas – kai prasiveria, tai ilgai negyja Sasnava LKŽ V); rožė lekiančioji (srov. Lekiančioji rožė po visą kūną mėčiosias Girdiškė. Lekiančioji rožė z ruky přeskočila na rameno Kuliai LKŽ XI); jeřábí klování (srov. Aptaka, šąs-nagis, perauga, gervių kapojimas taipgi pranyksta per panašų gydymą Raštai LKŽ XIV). Mnohá slova z Medegos, která ve Slovníku litevského jazyka nejsou, se v ní užívají v jiných variantách, například: angsz t ira R. – comedo (srov. ankšta- 117 ra, ankštaras, ankštera, ankšteras, ankštiras LKŽ I); besotis R. – bulimia, akoria (srov. besotė, besotybė, besotystė, besotiškumas, besotumas LKŽ I); digulis R. (srov. diegulys, dyğulys LKŽ II); kraujatriznė O. – dysenteria (srov. kraujatryda LKŽ VI); nuomirys O. – epilepsia (srov. nuomaris, nuomirinis, nuomirilis, nuomirnis LKŽ VIII) a další. Je třeba vyčlenit několik slov, která v Lietuvių kalbos žodyne nemají stejné významy jako slova uvedená v Medegoje, např.: gružas R. – arthralgia, chirargia, omodynia, omalgia (srov. 1gružas 1. „oděrka, odřenina“, 2. „vyžrané místo“, 3. viz gružė 1 zool. „malá rybka z čeledi kaprovitých“, 4. „tvrdá půda, podloží“, blízké je však 1grizas 1. „bolest v kloubu, který byl pohmožděn či přetížen, spojená s vrzáním; skřípání, vrzání“ LKŽ III); kvailastis R. – amnesia? (srov. kvailastis „hloupost“ LKŽ VI); nibrė O. – vulva (srov. 1nibrė 1. „rypák (nejčastěji vepřový)“; 2. „konec lýkové obuvi, špička“; 3. „překročení, přeskočení jedné větve při vedení lana“ LKŽ VIII); smurglys R. – ozaena? (srov. smurglys viz smurgas; smurgas 1. „rýma“ LKŽ XIII); uolektis R. – articulatio cubiti (srov. 1uolektis 1. „míra délky…“; 2. „nástroj k měření délky“; 3. „starověké rozměry lidské hlavy“; 4. „rukojeť pluhu“ LKŽ XVII). V Medegoje jsou slova nezaznamenaná v Lietuvių kalbos žodyne, např.: traukpirdė R. – proctospasmus?; kurksz tena R. – brachium (tj. 1. nadloktí) (srov. kukštera 1. „horní část zad u šíje, oblast mezi lopatkami; záda, hrb“ LKŽ VI); drigantligė R. –?; padmotai R. – tylosis callositas; skurmun’t’s R. – scorbutus. Je tu mnoho nezaznamenaných slovních spojení, např.: akių užvilkimas R., akių užvietrijimas R., dantų užrožijimas R., gerklės užkimimas R., liežuvio liga R., plaučių užsidegimas R., ugnies prisimetimas O., vyriška liga R. a další. Terminologické vyjádření Medegos Většina termínů ve slovníčku je jednoslovná – 78,3%. Většina z nich je litevská. Mnohé litevské termíny jsou jednoduchá slova, např.: alkunė, karpa, kasa, kerpės, kirmėlės, kupra, miežis, plaučiai, raumuo, sprandas, vėžys, žandas a další. Značný počet litevských jednoslovných termínů tvoří odvozeniny, nejčastěji příponové: -imas (názvy dějů) 118 ), např.: apalpimas, burbuliavimas, klejojimas, nutirpimas, pagaravimas, pasiutimas, užtroszkimas, viduriavimas a další; -ulys / -ulis (názvy výsledku děje), např.: cžiaudulys, įgulis, drebulys, kosulys, kvaitulys, nuomirulis, ražulis, skaudulys, žiogulis a další; příponou -inė je tvořeno pět odvozenin, např.: žiltinė, vandeninė, gimtynė, zatímco -umas, -utė, -lys mají po dvou odvozeninách, např.: liudnumas, pikutės, dieglys a další; u některých přípon byl nalezen pouze jeden derivát, např.: kvailastis, girtuoklysta, klyksmas, susna, putmena, rauplės a další. Ve slovníčku je několik desítek podstatných jmen tvořených koncovkami, např.: mirys, priemetis, prietvaris, žlibis; džiova, aptaka, patranka, priepuola a další, a pouze tři odvozeniny s předponami be- ir pa-, např.: besotis, pažastis, pažandės. Kromě toho je uvedeno několik desítek složenin, např.: akmenligė, geltligė, karstligė, nugarkaulis, szonkaulis, plikkaktis, dantagėla, seilėtakis, sausgėla. Kromě litevských termínů jsou v Medegoje také přejatá slova, např.: gangrina, gniusas, kolera, paralyžius, szankerįs, szkarletina, triperus, macica, mandaviaszkos, prancai, valasnikas, žyvatas a další, a hybridní výrazy, např.: drigantligė, krupīgė, naktinyczios, narinyczios, smauginýczia a další. Složených termínů, většinou dvouslovných, je v Medegoje pouze 21%. Více než polovina z nich jsou spojení s neshodným přívlastkem, např.: akių apvilkimas, garų užbraukimas, širdies skaudėjimas, ugnies prisimetimas, liežuvio liga, žiemos speiga, rauplė peklos, užmuszimas kalbos a další. Spojení se shodným přívlastkem jsou mnohem méně častá. Přívlastky jsou vyjádřeny zájmennými adjektivy, např.: kosulys ilgasis, niežai mažieji, rožė baltoji, puslė bjaurioji a další, existuje však několik přívlastků vyjádřených adjektivy s příponami -inis ir -iškas, např.: strėninis digulis, vandeninė liga, vyriszka liga a další. Byly nalezeny pouze dva trojslovné termíny, např.: nudegimas skaudžios ugnies, sukietėjimas krūtų moterų. Souhrnné závěry Z hlediska významu je terminologie Medegos poměrně rozsáhlá a velmi rozmanitá. Pro označení jedné nemoci jsou nezřídka uvedeny dva nebo tři synonymní termíny. Jak říká sám dr. J. Basanavičius, Litevci znají téměř všechny nemoci a mají pro jejich pojmenování vlastní litevská slova. Termíny v Medegoje jsou tedy litevštější, lidovější a živější než současné vědecké lékařské termíny. 119 Porovnáme-li Medegu s údaji ve Slovníku litevského jazyka, je patrné, že naprostá většina slov se široce užívá, existují však i slova s omezeným rozšířením, stejně jako slova (nebo jejich významy) a slovní spojení, která Slovník litevského jazyka nezaznamenává. Většinu Medegy tvoří jednoduchá slova. Odvozeniny a složeniny odpovídají způsobům tvoření slov v současné litevštině, a tedy i tvoření termínů. Ačkoli Medega pro naši lidovou lékárnickou praxi vyšla na konci 19. století, má význam pro dějiny litevské lékařské terminologie a nepochybně má trvalou hodnotu, zvláště dnes, kdy litevské termíny často vytlačují cizí slova. Výjimečným rysem této knížky je právě litevský charakter termínů. Neměli by tomu tedy věnovat pozornost i naši lékaři? ŠALTINIAI LKŽ – Lietuvių kalbos žodynas 1–20, Vilnius, 1941–2000. ME – Medicinos enciklopedija 1–2, Vilnius, 1991, 1993. MTŽ – Medicinos terminų žodynas, Vilnius, 1980. TPTŽ – Trumpas psichiatrijos terminų žodynas, Vilnius, 1996. LITERATŪRA Albumas 1937: Lietuvos atgimimo patriarcho d-ro Jono Basanavičiaus vaizdų albumas su biografija, Kaunas. Autobiografija 1936: D-ro Jono Basanavičiaus autobiografija, Vilnius. Basanavičius 1994: Jonas Basanavičius gydytojas ir mokslininkas, Vilnius. Bibliografija 1985: Lietuvos TSR bibliografija: Knygos lietuvių kalba [1862–1940] 2 (1), Vilnius. Česnys G. 2001: Jonas Basanavičius prie lietuviškojo medicinos vardyno ištakų. – Mokslas ir gyvenimas 11, 16–17. Medega 1898: Medega musu tautiškai vaistininkystai, Shenandoah, PA. Nezabitauskis A. 1990: Jonas Basanavičius, Vilnius. Visockis A. 1992: Bulgarija. Basanavičius. Lietuva, Vilnius. 120 DOCTOR JONAS BASANAVIČIUS AND HIS MEDEGA MUSU TAUTIŠKAI VAISTININKYSTAI (MATERIAL FOR OUR NATIONAL MEDICINE) Summary The article discusses the dictionary of folk medicine Medega musu tautiškai vaistininkystai (Material for our national medicine) written in Varna (Bulgaria) in 1898 by the patriarch of Lithuanian national rebirth doctor Jonas Basanavičius (1851–1927). The terms in this dictionary are discussed according to their meaning and expression and compared to contemporary dictionaries Medicinos terminų žodynas (Dictionary of medical terms) and Lietuvių kalbos žodynas (Dictionary of Lithuanian language). An abundance of terms is the characteristic feature of names of infectious, skin, nervous and alimentary canal diseases and also surgery and traumatology. Basanavičius’ terminology is more Lithuanian and popular than contemporary scientific terminology of medicine, which is too internationalised. In respect of expression, the majority of terms are one-word terms. Many Lithuanian terms are common words, for instance, drugys, plautis, vilkas. Quite a large part of Lithuanian one-word terms are derivates. There are some borrowings and hybrids. The number of complex terms is significantly smaller. After comparing terms from Medega with terms in Lietuvių kalbos žodynas the conclusion is drawn that the majority of words from Medega are widely used, though there are some words (or their meanings) and some word-combinations, which are narrowly spread and not fixed. Therefore, Medega is important for the history of Lithuanian medical terminology and it undoubtedly still has value today, because its exceptional and main feature is the Lithuanian origin of most of its terms. Palmira ZEMLEVIČIŪTĖ Gauta 2002-10-07 Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-2055 Vilnius E. paštas [email protected] 121