Dėl vieno sociolingvistikos termino: „giminė“ ar „lytis“

K JEDNOMU SOCIOLINGVISTICKÉMU TERMÍNU: ROD NEBO POHLAVÍ1 Vznikem různých interdisciplinárních studií přibylo vědních oborů, které dříve v Litvě neexistovaly. Je pochopitelné, že spolu s výzkumem nových směrů je třeba také termínů pro pojmenování pojmů těchto oborů. Spolu se studiem antropologie vzrostl zájem o různé sociální průřezy společnosti – zkoumají se typické jevy charakteristické pro většinu společnosti i to, co je patrné pouze na určitých okrajích. Jedním z takových směrů studia je analýza kultury mužů a žen, stejně jako analýza lidí, kteří svou identitu (nebo jejichž identitu ostatní) chápou jinak. Souvisí to také se vznikem feministické teorie, neboť z těchto studií, které zpočátku zaměřovaly pozornost na postavení ženy ve společnosti, se rozvinuly širší studie, jež se začaly zajímat také o kulturní typy mužů a lidí, kteří se nepovažují za příslušníky některého z biologicky vymezených pohlaví. Mezi dalšími kulturními znaky nabývá na významu také analýza jazyka, na který se nahlíží jak jako na systém, tak jako na realizaci tohoto systému. Proto je značná část prací věnována analýze výrazové stránky a struktury řečových aktů. V angličtině, v níž vychází také největší počet feministických a antropologických studií, se k tomuto účelu používá termín gender. Ten, stejně jako samotná studia tohoto směru, není starý; začal se používat teprve ve druhé polovině 20. století. Některé jazyky nehledaly ekvivalent, ale jednoduše převzaly anglický termín. Termín gender používají Lotyši, Poláci, Češi, Slováci, Slovinci, Rusové a Estonci. Dokonce i v němčině, kde se obvykle cizím slovům vyhýbají, byl zaveden termín Gender a tvoří se s ním složená slova či slovní spojení: Genderforschung, Gender Akademie atd. V anglicko-litevských slovnících se význam slova gender „pohlaví“ buď neuvádí, nebo se označuje pouze jako hovorový výraz. V litevské jazykovědě se angl. gender ani žádné jeho obměny nepoužívaly ani v sociolingvistice, ani v sociologii či jiných studiích. J. Džežulskienė patrně jako první, opírajíc se o sociologii, navrhla slovo giminė k označení jednoho z předmětů sociolingvistického výzkumu; vymezuje celý komplex sociálních, kulturních a psychologických vlastností souvisejících s pohlavím (Džežulskienė 1994: 55). O vhodnosti tohoto termínu se dosud zřejmě nediskutovalo, neboť sociolingvistických studií v Litvě není mnoho a ty existující se obvykle obejdou bez označení vyrų kalba ir moterų kalba. Navrhovaný termín giminės se výrazněji neujal. 1 Článek vznikl s podporou Fondu pro vědu a studium LR. Projekt – Lyčių studijų žodynas. 148 Toto slovo není jako sociolingvistický termín příliš vhodné. Jednak je giminė již termínem jazykovědy a mnohoznačnosti termínů v rámci téhož vědního oboru je třeba se vyhýbat. Jak v publikaci Terminologijos abėcėlėje uvádí S. Keinys: „Jednoznačnost termínu není totéž co jednoznačnost běžného jazykového slova. Požadovat, aby byl termín jednoznačný v celém slovníku jazyka, by bylo zcela nesmyslné. Znamenalo by to zatěžovat jazyk různými neologismy nebo výpůjčkami. Jednoznačnost termínu se vyžaduje, nebo alespoň žádá, v terminologii oboru, k němuž náleží2. V témže významu se má užívat i v příbuzných a dalších oborech, do nichž zasahuje…“ (Keinys 1980: 29). Z tohoto hlediska je tedy termín giminė pro sociolingvistiku nevhodný. Jednak má toto slovo v současné litevštině až pět významů; především označuje vztahy mezi různými generacemi a příbuzenské vazby. Jedno z jeho základních sémat vyjadřuje společnost, určité spojení – označují se jím útvary související s generačními a pokrevními vazbami. Často se užívá také jako hromadné podstatné jméno označující určitou skupinu lidí, srov.: Jeho široké příbuzenstvo; Podívej se, do jaké rodiny se přivdává [tj. přichází sňatkem]]. Sémém „lytis“ tohoto slova je pouze druhotný a souvisí s gramatickým termínem. Literární vědci a kulturologové ostatně po určitou dobu tento termín užívali buď střídavě s termínem lytis (Giminė 1995; Feminizmas 1996), nebo se bez něj pokoušeli obejít (Kavolis 1992). Později se v jejich pracích ustálil termín lytis. Z uvedených důvodů není termín giminė přijatelný ani pro antropologická či filozofická studia, ani pro sociolingvistiku. V současnosti se tedy v různých interdisciplinárních studiích pro označení téhož jevu, téhož pojmu, používají dvě slova: rod a pohlaví. Není to nutné. Užívání několika slov vnáší do studií zmatek (zejména když se studenti musí seznamovat s interdisciplinárními tématy) a komplikuje komunikaci mezi odborníky z různých oborů. Jako termín by byl z tohoto hlediska vhodnější výraz pohlaví. Status termínu má odedávna v medicíně a biologii. Výhodné je také to, že nejde o mnohoznačné slovo. V současné litevštině má pouze dva významy, z nichž první souvisí s charakteristikou samčích a samičích bytostí. Jeho primární séma tedy přímo souvisí s různými biologickými počátky. Je pochopitelné, že se v lidském společenství doplňují sociálními, kulturními a psychologickými vlastnostmi, to však neruší biologické pojetí pohlaví. V sociolingvistice se slovo lytis dosud jako termín nepoužívalo, v jiných studiích se však již používá. Patrně nejprve 2 Zvýraznění moje – G. Č. 149 jis imtas vartoti verstinėje feministinėje literatūroje (Gruodis 1995). Kiek vėliau terminas lytis įsitvirtino kituose visuomenės moksluose (antropologijoje, filosofijoje ir kt.), jis vartojamas visų Lietuvos universitetų studijų programose. Závěry 1. Sémantická analýza slov giminė a lytis ukazuje, že prvnímu je vlastní séma spojení, druhému séma odlišení. V sociolingvistice se v tomto ohledu nemluví o spojení, nýbrž o odlišení, proto je vhodnějším termínem lyties. 2. Termín giminės užívaný v lingvistice označuje gramatickou, nikoli však sociální příslušnost. V terminologii téhož vědního oboru je třeba se vyhýbat mnohoznačnosti téhož slova užívaného jako termín. 3. V pracích z různých společenských a humanitních věd (filozofie, antropologie, sociologie, práva atd.) se již deset let k označení tohoto jevu užívá termín lyties. 4. Slovo lytis by se pro terminologii sociolingvistiky hodilo lépe než slovo giminė, pomohlo by dorozumění a předešlo zmatkům. LITERATŪRA Džežulskienė J. 1994: Kalba ir giminė. – Sociolingvistika ir kalbos kultūra: straipsnių rinkinys, Vilnius, 55-61. Feminizmas 1996: Feminizmas ir literatūra, Vilnius. Giminė 1995: Giminė ir literatūra: Gender and Literature, Vilnius. Gruodis K. 1995: Feminizmo ekskursai: Moters samprata nuo antikos iki postmodernizmo. Antologija. Sudarė K. Gruodis, Vilnius. Kavolis V. 1992: Moterys ir vyrai lietuvių kultūroje, Vilnius. Keinys S. 1980: Terminologijos abcėlė, Vilnius. Mokomasis anglų kalbos žodynas – English Dictionary for Speakers of Lithuanian, Vilnius, 2000. Piesarskas B. 1998: Anglų–lietuvių kalbų kompiuterinis žodynas Alkonas, Vilnius. Giedrė ČEPAITIENĖ Gauta 2005-03-05 Šiaulių universitetas P. Višinskio g. 38, LT-76352 Šiauliai E. paštas [email protected] 150