Profesoriaus Povilo Brazdžiūno „Bendrosios fizikos“ vadovėlio (1960–1965) terminija

Terminologie učebnice profesora Povila Brazdžiūna Obecné fyziky (1960–1965) ANGELĖ KAULAKIENĖ Institut litevského jazyka ÚVODNÍ POZNÁMKY Dne 18. září 2007 uplynulo 110 let od narození akademika, profesora Povila Brazdžiūnase, průkopníka moderní experimentální fyziky v Litvě. Byl prvním žákem prof. Vincase Čepinskise, na Litevské univerzitě připravoval první laboratorní práce z fyziky, jako první napsal diplomovou práci z fyziky a jako první absolvent této univerzity odjel do zahraničí prohloubit si znalosti experimentální fyziky (Makariūnienė 1990: 6). Na univerzitě v Curychu navštěvoval přednášky prof. Erwina Schrödingera, který právě zveřejnil významné práce o vlnové mechanice, a na seminářích se setkával s nejvýznamnějšími fyziky 20. století, mezi nimi s Nilsem Bohrem (Šiuolaikinė fizika 1997: 280). Po dokončení studia a získání doktorátu filozofie se vrátil do Litvy a znovu začal pracovat na Litevské univerzitě. Jeho výjimečná osobnost a široký záběr jeho činnosti vědce a pedagoga jsou předmětem mnoha publikací vydaných v Litvě (Akademikas 1992; Blažienė 1987; Fizikos istorija 1988; LTE II 1977: 255; Makariūnienė 1990, 1994, 2001; MLTE I 1966: 262; Šenavičienė 1982; Šiuolaikinė fizika 1997). P. Brazdžiūnas si velmi dobře uvědomoval význam vědy pro kulturu národa a zastával názor, že k jejímu rozvoji je nezbytný litevský vědecký jazyk, a zejména terminologie. Profesor zřejmě ne náhodou publikoval v litevštině téměř tři čtvrtiny svých prací (Blažienė 1987). O otázky normalizace a sjednocování litevské fyzikální terminologie se zajímal po celý život. V předmluvě ke Slovníku fyzikálních termínů (dále jen F) z roku 1958 napsal: „K vyjadřování přesných pojmů je zapotřebí přesná, přísná a jednotně používaná terminologie. Termíny používané fyziky v naší republice však v současnosti tyto vlastnosti nemají: velmi často se k vyjádření jednoho a téhož pojmu používají dva nebo dokonce tři termíny, objevují se nevhodné novotvary, zejména v překladové populární fyzikální literatuře, někdy se mění již ustálené, běžné termíny apod. Proto je třeba fyzikální terminologii uspořádat – je to důležitá a naléhavá záležitost“ (F 1958: 92 Angelė Kaulakienė | Profesoriaus Povilo Brazdžiūno Bendrosios fizikos… 3). Přesných, přísných a jednotně chápaných terminologických zásad se držel při psaní vědeckých prací, popularizačních článků i učebnic. Je to jasně patrné z vysokoškolské učebnice prof. P. Brazdžiūnase Obecná fyzika, která vyšla přibližně čtyřicet let po vydání první litevské vysokoškolské učebnice fyziky – Přednášek z fyziky V. Čepinského. Učebnice se skládá ze čtyř částí. První tři vydalo Státní nakladatelství politické a vědecké literatury, čtvrtou nakladatelství „Mintis“. Rozsah každé části je přibližně stejný: 1. část Mechanika a molekulární fyzika, 1960, 416 s.; 2. část Elektřina a elektromagnetismus, 1961, 407 s.; 3. část Optika, 1963, 359 s.; 4. část (bez názvu), 1965, 438 s. Každou část posoudili odborní recenzenti, hodnocení bylo kladné a zvláště se zdůrazňovalo, že učebnice je napsána jasným, kvalitním a správným jazykem (Jonaitis 1962: 175; Puodžiukynas 1962: 37). Jak uvádí Henrikas Horodničius, „Obecná fyzika, její IV. částí, završuje rozsáhlé a pro litevské fyziky i představitele dalších exaktních věd velmi potřebné dílo prof. P. Brazdžiūnase. V litevštině jde po Přednáškách z fyziky V. Čepinského, které byly napsány ve spěchu a měly řadu metodických nedostatků, a nyní jsou bibliografickou raritou, o první fyzikální dílo takového rozsahu a jednotně vysoké úrovně. Zahrnuje všechny obory současné fyziky a, což je zvláště patrné v posledním, IV. svazku, přináší poznatky i o nejnovějších úspěších fyziky“ (Horodničius 1967: 877). Po tak příznivém hodnocení odborníků se tedy nabízí podívat se, jaká je terminologie prof. P. Brazdžiūnase v jeho Obecné fyzice a čím se liší od terminologie Přednášek z fyziky V. Čepinského. Právě těmto otázkám se článek věnuje. 2. TERMÍNY UČEBNICE BENDROJI FIZIKA. JEJICH STRUKTURA A PŮVOD 2.1. Fyzika úzce souvisí s elektronikou, elektrotechnikou, radiotechnikou, technikou a dalšími fyzikálními a technologickými vědami, a proto se i v P. Brazdžiūnasově Bendrojoje fizikoje vyskytují obecné termíny těchto věd, např.: okolí BF III 173, vinutí BF II 314, bouře BF II 164, veličina BF I 30, mřížka BF IV 379, železo BF II 208, řetěz BF II 72, hrom BF II 143, kotva BF II 318, napětí BF II 145, pohyb BF I 53, pás BF II 347, smyčka BF II 58, náboj BF III 35, stupeň BF II 116, čočka BF III 323, slitina BF I 354, stopa BF II 272, svazek BF II 271, příměs BF II 103, oblast BF Terminologija | 2007 | 14 9 3 II 57, jádro BF II 190, dráha BF II 272, mezera BF II 150, voda BF I 131, průměr BF II 41, kmitání BF II 333, znak BF I 189 atd. Některé termíny obecné fyziky lze nalézt již v Keleivis (1849–1880), Aušra (1883–1886), Populariszkame rankvedyje fyzikos (1889), v K. Šakenisově Fizikoje (1920), v rukopisné učebnici fyziky J. Končiuse Fizikos vadovėlyje (1919) a ve slovníčku Terminai fizikos reikalams (1923–1924), ve V. Čepinskisově Fizikos paskaitose (1923–1926). To znamená, že tyto termíny měly do druhé poloviny 20. století již více než stoletou tradici a pokud bychom počítali až do současnosti, pak tradici užívání dlouhou 150 let, např.: osa BF I 344, srov. K 1851 25 981, PF 11, ŠF II 60, 726T2, FP I 93, aszis A 1884 5–6 209; výška BF I 134, srov. ŠF I 88, augštis FP I 33, augsztis A 1884 5–6 167; stav BF I 221, srov. buvis A 1886 1 28; pára BF I 327, srov. A 1884 5–6 171; kibirķštis BF II 145, srov. K 1851 11 42–43, ŠF II 76, FP VII 114, kibirksztis A 1885 10–11 319; materiál BF II 42, srov. KF 2, ŠF III 10–11, 108T, FP VII 13, medega A 1883 2 48, PF 3, medžgina KF 2; vzduch BF II 139, srov. K 1850 6 24; slunce BF II 8, srov. A 1886 6 177; paprsek BF III 35, srov. K 1852 24 96, KF 159, ŠF III 14, 1417T, FP VI 6; proud BF I 132, srov. K 1851 11 43, A 1886 6 177, ŠF II 71, 544T, FP VI 7, srioė A 1885 10–11 319; sloup BF II 7, srov. K 1851 11 43; teplo BF I 324, srov. sziluma A 1883 6 173; šilima K 1851 11 42, KF 147, ŠF I 11, 1275T, FP III 3, szilima A 1884 5–6 171; světlo BF III 71, srov PF 82, ŠF III 50, FP VI 6, szviesa A 1884 5–6 195; blesk BF II 6, srov. K 1856 27 107, PF 96, ŠF II 76, FP VII 122 atd. Za termíny s o něco kratší tradicí užívání lze považovat například tyto: vlna BF I 173, srov. ŠF III 74, FP VI 113; jádro BF IV 196, srov. FP III 80; částice BF IV 196, srov. PF 41, ŠF I 113, FP IV 34; práce BF I 45, srov. KF 160, ŠF III 91, 789T, FP VII 332; zákon BF I 364, srov. FP I 25; plyny BF II 133, srov. ŠF I 77, FP VII 385, plyn KF 161; vlastnost BF II 62, srov. PF 82, FP VII 263; síla BF I 28, srov. KF 39, ŠF I 24, 386T, FP II 48; úhel BF II 49, srov. ŠF III 72, 1321T, FP I 87; dráha BF II 90, srov. FP I 13; množství BF II 6, srov. FP VII 34; směr BF II 13, srov. FP I 9; pec BF II 87, srov. FP VII 187; těleso BF III 35, srov. KF 157, ŠF III 35, 1377T, FP I 62; oblouk BF II 149, srov. ŠF II 51, FP VII 187; pole BF II 6, srov. ŠF II 56, FP VII 313; rovnice BF I 223, srov. FP VI 55; povrch BF III 130, srov. ŠF II 17, 915T, FP VI 56; rameno BF I 53, srov. ŠF I 15, petis 1 První číslice označují rok vydání Keleivis a Aušra, druhé číslo vydání a třetí stránku. 2 Číslo označuje číslo termínu ve slovníčku Terminai fizikos reikalams (dále jen T). 94 Angėlė Kaulakienė | Profesoriaus Povilo Brazdžiūno Bendrosios fizikos... FP I 64; destička BF II 25, srov. ŠF II 31, FP IV 39; rovina BF II 162, srov. FP I 80; rovnováha BF I 99, srov. 1028T, FP I 63, rovnováha ŠF I 40; hodnota BF I 9, srov. FP I 35; jev BF II 5, srov. FP I 3; koule BF II 25, srov. ŠF III 90, FP I 66; poměr BF II 153, srov. FP VI 58; číslo BF IV 79, srov. FP VII 421; vrstva BF II 245, srov. ŠF III 69, sluoksnys PF 65, sluogsnis FP II 3; proud BF III 22, srov. sriautas FP VII 59; pramen BF II 6, srov. FP VI 47; pravidlo BF II 102, srov. FP VII 167; bod BF III 35, srov. FP IV 37; síť BF II 364, srov. FP VII 192; věnec BF II 146, srov FP VII 387; trubka BF II 267, srov. FP VII 385; odpor BF II 72, srov. FP VII 167; pramen BF II 14, srov. FP VI 7; jednotka BF I 30, srov. FP I 12; země BF II 21, srov. FP I 39; kruh BF II 99, srov. ŠF II 71, FP VII 283; svíčka BF III 22, srov. FP VI 9 atd. 2.2. Z hlediska struktury jsou termíny obecné fyziky, stejně jako termíny všech vědních oborů, jednoslovné a víceslovné. Většinu jednoslovných termínů tvoří terminologizovaná jednoduchá litevská slova a odvozeniny. Z odvozenin převažují deriváty tvořené příponami a koncovkami, poněkud méně je prefixálních derivátů a složenin. 2.2.1. Ze sloves se nejčastěji tvoří slovesná abstrakta neboli názvy dějů s příponami –imas/–ymas, např.: otočení BF IV 110, otočení se BF IV 240, odražení BF III 38, odpuzování BF II 5, odečet BF I 40, zvětšení BF III 44, zdvojení BF II 347, rozpad BF II 145, rozptýlení BF III 206, uvolnění BF III 244, rozšíření BF III 126, degenerace BF I 297, zachování BF I 49, roztažení BF II 143, vytlačení BF II 5, spojení BF II 306, pád BF II 151, lom BF I 186, změna BF II 98, rozložení BF I 293, otočení BF I 193, otočení BF I 349, naklonění BF II 162, přenášení BF II 101, průraz BF II 108, zředění BF II 155, projasnění BF III 124, nasycení BF I 332, vidění BF III 95, štěpení BF IV 193, štěpení BF II 115, záření BF IV 269, proudění BF II 330, tuhnutí BF I 337, zhoustnutí BF II 23, porucha BF II 7, záření BF II 146, shlukování BF II 111, přeměna BF II 98 atd. Některé odvozeniny se stejnými příponami –imas/–ymas lze najít také v Čepinskisových Fizikos paskaitose (Kaulakienė 2006: 80–81). Některé deriváty s příponou –imas, které se významově konkretizovaly jak ve V. Čepinskisových Fizikos paskaitų, tak v P. Brazdžiūnasově Bendrosios fizikos, lze považovat za názvy výsledku děje, např.: projev „jev“: „Předmětem a úkolem dnešní fyziky je zkoumání těchto přírodních projevů, k nimž se… Terminologija | 2007 | 14 95 … složení těles, neboli jejich látka, se vůbec nemění“ FP I 4; ohyb „zakřivení“: „Vznik stínů dokazuje, že se světlo šíří v přímých liniích, bez jakýchkoli ohybů“ FP VI 4; napětí „elektrické napětí“: „Z toho tedy plyne, že elektrické napětí působí pouze v prostředí a končí na povrchu vodiče“ FP VII 55; nasycení „saturace“: „Nazývá se saturační křivkou“ BF I 332; stlačení „tlak“: „Tyto dodatečné tlaky se nazývají zvukovými neboli akustickými tlaky“ BF I 193; přeměna „fázový přechod“: „Za fázové přeměny prvního druhu považujeme takové <...>“ BF I 330; p-n přechod „rozhraní“: „p-n přechod tedy odděluje elektrony a díry vytvořené světlem <...>“ BF III 255. Termínem přechod se jak v Obecné fyzice, tak obecně i v tehdejších fyzikálních publikacích označoval určitý druh kontaktu v elektrickém obvodu, při němž se spojují dva materiály, změna stavu elektronu (nebo pozitronu), například při absorpci či emisi světla, i určitá změna látky nebo energie. Jedním termínem se tedy označovalo několik různých jevů. Z terminologického hlediska takový mnohoznačný termín ztěžuje pochopení pojmu; nerozlišené užívání termínu na druhé straně ztěžuje i komunikaci mezi odborníky. Proto byl ve FTŽ termín přechod opuštěn a uvedené pojmy byly pojmenovány českými termíny: rozhraní (asymetrické, hluboké, polovodičové, pn, přímé, tažené apod.), skok (zpětný, jaderný, vícekvantový, elektronový, jednostranný apod.), přeměna (jádra, energie, fázová, samovolná apod.) (Kaulakienė 1982: 41–42). Poněkud menší skupiny odvozenin s příponami tvoří názvy výsledku děje utvořené příponami -inys, -tis, např.: spojení BF II 157, slitina BF I 354, jev BF IV 409, řešení BF I 159, otáčení BF I 59, výstřel BF I 139; náraz BF II 144, složení BF II 106, kluz BF I 111, tření BF I 104 a další; názvy nástrojů či prostředků k provedení děje, utvořené příponami -iklis, -yklė, -uoklis, -uoklė, -tuvas, např.: hořák BF I 142, odběrač BF II 60, míchač BF II 349, ukazatel BF II 93, počítadlo BF IV 212, rozpouštědlo BF I 337, motor BF I 302; váha BF I 310; pružina BF I 95; násobič BF II 254, zesilovač zvuku BF IV 215, urychlovač BF IV 217, přijímač BF I 209, usměrňovač BF II 244, rozprašovač BF I 137, vysílač BF II 344, zesilovač BF IV 420; názvy činitelů a nositelů slovesné vlastnosti utvořené příponami -ėjas, -tojas, např.: [nábojový] nosič BF II 47, [hmotnostní] zářič BF II 348: „Injekce minoritních nosičů náboje z kovu do polovodiče byla využita k zesílení signálů“ BF IV 14; „Vlnová délka vln vyzářených hmotnostním zářičem kolísala mezi 96 Angelė Kaulakienė | Profesoriaus Povilo Brazdžiūno Bendrosios fizikos... 50–0,082 mm“ BF II 349. Jak vyplývá z kontextu, těmito termíny jsou označeny určité předměty. Později za ně byly navrženy vhodné náhrady nosič náboje (Klimavičius 2005: 210–214) a zářič, které fyzikové užívají dodnes, srov. FTŽ a RTŽ. 2.2.2. Mezi odvozeninami s příponami utvořenými od jmen a příčestí převažují názvy vlastností s příponou -umas, např.: reverzibilita BF III 36, osvětlenost BF III 23, aerodynamický tvar BF I 150, odolnost BF I 107, mnohotvárnost BF IV 106, frekvence BF IV 74, skvrnitost BF II 164, výkon BF I 47, působivost BF II 193, citlivost BF II 107, pohyblivost BF II 117, tvrdost BF I 108, viskozita BF I 139, křivost BF I 24, vodivost BF II 105, rovnost BF IV 241, výkonnost BF III 33, neurčitost BF IV 173, nehomogenita BF IV 239, kapacita BF III 294, propustnost BF II 199, jasnost BF III 24, stlačitelnost BF I 114, strmost BF II 275, pevnost BF I 86, svítivost BF III 96, kapacita BF II 131 a další. Část z nich se shoduje s odvozeninami s příponou –umas z díla V. Čepinskise Přednášky z fyziky (Kaulakienė 2006: 81). Jak ukazují příklady, až na několik výjimek je většina odvozenin s příponou -umas v Obecné fyzice utvořena od přídavných jmen s prostým a slovotvorně nenáročným kmenem. V Obecné fyzice lze tu a tam najít také termíny utvořené od podstatných jmen v dřívějších fyzikálních publikacích příponami -ininkas a -ynas, např.: vodič BF II 24, rezistor BF II 73. Snad nejpočetnější skupinu tvoří deminutiva odvozená od podstatných jmen, která mají specializovaný nebo přenesený význam. V části II Obecné fyziky bylo nalezeno například toto množství deminutiv: řádek BF II 18, mřížka BF II 103, pásek BF II 34, zátka BF II 9, očko BF II 176, oblouček BF II 37, lístek BF II 9, klec BF II 111, přepážka BF II 123, ploténka BF II 25, ručička BF II 5, kulička BF II 26, nitka BF II 86, dírka BF II 25, stéblo BF II 9, kartáček BF II 65, mezírka BF II 336, můstek BF II 82, mřížka BF II 25, zrcátko BF II 176, káča BF II 197, zajíček BF II 176, kroužek BF II 69 a další. Není pochyb o tom, že deminutiv by nebylo o nic méně ani v dalších částech této učebnice. Zdá se, že lze vyvodit závěr, že tehdejší odborný jazyk měl sklon označovat malé věci deminutivními termíny a přisuzovat jim specializovaný, nebo dokonce přenesený význam. 2.2.3. Většina odvozenin vzniklých konverzí z sloves zakončených na -a, např.: vynoří se BF I 174, napětí BF II 145, odštěpek BF II 36, změna BF I 355, příměs BF II 103, interakce BF II 7, a s koncovkami –is, –ys, např.: obvod BF I 82, stav BF I 216, záře BF IV 419, vzdálenost BF II 13, řez BF I 313, Terminologija | 2007 | 14 97 pokrypis BF IV 239, poslinkis BF II 41, pošvytis BF IV 418, ryšys BF II 13, smūgis BF II 142 atd., označují výsledek děje. 2.2.4. Odvozeniny tvořené koncovkami od jmen s koncovkou -is, např.: aukštis BF I 134, dydis BF II 156, ilgis BF I 175, lze nalézt také v učebnici Fizikos paskaitų V. Čepinského (Kaulakienė 2006: 82). 2.2.5. Z častěji se vyskytujících složenin v učebnici P. Brazdžiūna lze zmínit například: garsakalbis BF II 343, gretasienis BF II 18, laikrodis BF II 64, pusamžis BF IV 188, pusašė BF I 81, pusbangė BF IV 384, pusiaušvyra BF I 99, puslaidininkis BF I 357, pusšešėlis BF III 36, skerspjūvis BF I 138, tarpmazgis BF II 103, vandentiekis BF I 138, žaibolaidis BF II 68, žemėlapis BF II 162 atd. 2.3. Vedle jednoslovných litevských termínů tvoří další vrstvu terminologie Bendrosios fizikos mezinárodní termíny a hybridy. Většina mezinárodních jednoslovných termínů je latinského a řeckého původu, např.: absorbcija BF IV 384 (lat. absorb tio „pohlcování“), akumuliatorius BF II 132 (lat. accumulator „shromažďovatel“), anodas BF II 268 (řec. anodos „cesta vzhůru“), anizotropija BF I 343 (řec. anisos „nerovný“ + řec. tropos „směr; vlastnost“), deformacija BF I 106 (lat. deformatio „změna tvaru“), dispersija BF III 198 (lat. dispersio „rozptyl“), efektas BF II 110 (lat. effectus „účinek; výsledek“), emisija BF III 295 (lat. emissio „vyzařování“), fononas BF IV 385 (řec. phōné „zvuk“), generatorius BF II 66 (lat. generator „výrobce“), indikatorius BF II 60 (lat. indicator „ukazatel“), katodas BF II 114 (řec. kathodos „cesta dolů“), metodas BF II 236 (řec. methodos „cesta zkoumání“), momentas BF II 53 (lat. momentum < moveo „pohybuji“), neutronas BF II 8 (lat. neutrum „ani jedno“), protonas BF II 8 (řec. prōtos „první“), rotacija BF IV 352 (lat. rotatio „otáčení“), sistema BF I 329 (řec. systēma „uspořádání“), struktūra BF IV 49 (lat. structura), teorija BF II 106 (řec. theōria „zkoumání“), termodinamika BF I 279 (řec. thermos „teplý“ + řec. dynamikos „silový“), vektorius BF I 30 (lat. vector „nosič“) atd. Jen několik desítek mezinárodních termínů pochází přímo nebo zprostředkovaně z angličtiny, např.: strimeris BF II 144 (angl. stream „téci“), trekas BF II 272 (angl. track „stopa“) atd., nebo pochází z angličtiny, ale má latinský původ, např.: impedansas BF II 291 (angl. impedance < lat. impedio „bráním“), kohereris BF II 337 (angl. coherer < lat. cohaerere); z francouzštiny, např.: barjeras BF II 249 (franc. barrière), biuretė BF II 114 (franc. burette), izoliatorius BF II 24 (franc. isolateur), kontūras BF II 333 (franc. contour), relė BF II 208 (franc. relais), nebo má latinský či řecký původ a byla převzata přes francouzštinu 98 Angėlė Kaulakienė | Profesoriaus Povilo Brazdžiūno Bendrosios fizikos... jazyk, např.: kondensatorius BF II 30 (franc. condensateur < lat. condenco „zahušťuji“), poliarizacija BF III 168 (franc. polarisation < řec. polos „pól“), rezonansas BF I 164 (franc. résonance < lat. resonans „znít spolu“), statistika BF IV 205 (franc. statistique < lat. status „stav“); z němčiny nebo nizozemštiny, např.: dreifas BF II 94 (niz. drifen „hnát“), droselis BF II 293 (něm. drosseln „tlumit“), konduktansas BF II 293 (něm. Konduktanz), lempa BF II 273 (něm. Lampe) atd. Některé mezinárodní termíny z učebnice P. Brazdžiūna Bendroji fizika, které se zachovaly dodnes, lze nalézt už ve starších fyzikálních publikacích, např.: centras BF I 41, srov. ŠF I 40, FP I 87; dina BF I 30, srov. F III 84, FP I 56; elektra BF II 8, srov. A 1883 8–10 281, PF 94, F II 29, FP VII 385; elektrolitas BF II 117, srov. F II 44, FP VII 204; energija BF IV 388, srov. F III 91, FP I 56; fizika BF I 7, srov. F I 3, FP I Prakalba, kvizika A 1884 1–3 35; gramas BF I 30, srov. F I 3, FP I 11; konstanta BF II 41, srov. FP VII 82; linija BF II 160, srov. PF 5, FP VI 3; magnetas BF II 157, srov. K 1851 11 42, F II 11, FP VII 3, magnasas A 1885 10–11 319; magnetizmas BF II 200, srov. FP VII 3, magnetismas A 1886 6 170, magnetystė K 1851 12 46; masė BF IV 25, srov. ŠF III 84, FP I 24; mašina BF I 100, srov. FP I 61, maszina A 1884 5–6 168, maszyna A 1885 9 288; materija BF II 13, srov. A 1886 5 140, FP VII 385; mechanika BF I 13, srov. FP I 69, mekanika ŠF III 84, mēkanika A 1883 7 207; motoras BF II 306, srov. ŠF II 75, FP VII 313; pol(i)us BF II 138, srov. A 1885 10–11 320, ŠF II 6, polis A 1884 5–6 209, FP VII 249; spektras BF III 125, srov. PF 89, ŠF II 6, FP VII 3 atd. Z toho vyplývá, že uvedené mezinárodní termíny se v litevské fyzikální terminologii používají již dlouho – některé 120–150 let. Kromě toho byla u části z nich v Bendrojoje fizikoje ustálena dnes běžná fonetická či morfologická podoba, která nevyvolává pochybnosti, např.: amplitudė BF I 173, anijonas BF II 115, baterija BF II 138, cilindras BF II 171, formulė BF I 129, grammolekulė BF I 220, hipotezė BF I 7, jonas BF II 110, molekulė BF IV 26, osmosas BF I 337, skalė BF I 223 atd. Pro označení křivek stejných hodnot zvolil P. Brazdžiūnas tuto morfologickou podobu: izodinama (křivka stejné intenzity), izogona (křivka stejné odchylky), izoklina (křivka stejného sklonu) BF II 164; srov. také izobara, izochora, izogona, izoklina, izoterma, izotropa F 1958: 38–39, které byly o několik desetiletí později nahrazeny podobami: izobarė, izobatė, izochorė, izochromatė, izochronė, izodinama, izogonė, izotačė, izotermė FTŽ 1979. V nově připraveném Fizikos terminų žodyne (2007) se však znovu vrátilo k morfologické podobě názvů těchto křivek, kterou uváděla učebnice P. Brazdžiūna. Terminologija | 2007 | 14 99 V učebnici Obecné fyziky se užívají hybridní termíny vytvořené z komponent a afixů různého původu. Lze uvést například tyto: 1) mezinárodní základové slovo a litevský afix, přesněji příponu -imas, např.: autofazavimas BF IV 218 (: autofazavo), įelektrinimas BF II 5 (: įelektri-no), išsielektrinimas BF II 7 (: išsielektrino), persielektrinimas BF II 141 (: per-sielektrino), įmagnetėjimas BF II 190 (: įmagnetėjo), įmagnetinimas BF II 202 (: įmagnetino), jonizavimas BF IV 210 (: jonizavo); -umas, např.: elastingumas BF I 115 (: elastingas), intensyvumas BF IV 366 (: intensyvus), koherentiš-kumas BF III 106 (: koherentiškas), multipletumas BF IV 107 (: multipletus), poliarizuojamumas BF III 174 (: poliarizuojamas), proporcingumas BF I 107 (: proporcingas), radioaktyvumas BF IV 195 (: radioaktyvus), reliatyvumas BF III 286 (: reliatyvus), stabilumas BF IV 258 (: stabilus) atd.; 2) litevské základové slovo a mezinárodní komponenta, např.: ampervalanda BF II 71, ampervija BF II 185, antidalelė BF IV 200, antimagzis BF I 174, an-timedžiaga BF IV 336, bilėšis BF III 109, elektrovara BF II 90, fotodaugintu-vas BF II 255, fotolaidumas BF III 248, fotoplokštelė BF IV 206, fotosluoksnis BF IV 208, fotosrovė BF III 240, fotovarža BF III 248, hiperbranduolys BF IV 330, kilovatvalanda BF II 86, magnetovara BF II 183, ortovandenilis BF IV 367, paravandenilis BF IV 367, piezoašis BF II 63, piezogarsikal-bis BF II 60, superlaidininkis BF II 98, superlaidumas BF II 97, supertakumas BF II 100, termoelektrovara BF II 256, termokryžius BF II 258, ultragarsas BF I 207 atd. Takto vytvořených je také několik přídavných jmen nebo příčestí, která vystupují jako vedlejší komponenty víceslovných termínů, např.: antiužtveriamasis [vrstva] BF II 245, autosvyruojanti [systém] BF I 170, elektroneigiamos [plyny] BF I 217, hipersmulkioji [struktura] BF IV 139, ultraprarė­tintas [stav] BF I 257, ul-tratrumpoji [rádiová vlna] BF II 348 atd. 2.4. V učebnici jsou zřejmě nejpočetnější víceslovné termíny – dvouslovné a tříslovné. Podle hlavní komponenty mohou tvořit určité řady a podřady, např.: osa: elektrická o. BF II 10, vodorovná o. BF II 36, magnetická o. BF II 158, nepolární o. BF II 61, optická o. BF II 61, polární o. BF II 61, segnetoelek-trinė o. BF II 57; vlna: elastická v. BF II 63, elektromagnetická v. BF II 331, elektronová v. BF III 315, fázová v. BF III 313, podélná v. BF I 175, vyzařovaná rádiová v. BF II 345, koherentní v. BF III 107, mikrorádiová v. BF II 358, neutlumitelná rádiová v. BF II 340, rovinná v. BF I 183, rádiová v. BF III 19, kulová v. BF I 100 Angelė Kaulakienė | Profesoriaus Povilo Brazdžiūno Bendrosios fizikos... 183, příčná v. BF I 175, postupující v. BF I 173, rázová v. BF I 150, stojatá v. BF I 181, ale stojící v. BF III 127, stojatá elektromagnetická v. BF II 336, světelná v. BF III 128, ultrazvuková v. BF II 63, ultrakrátká rádiová v. BF II 348; zákon: Ampérův z. BF II 172, zobecněný Coulombův z. BF II 54, Bio-Savartův z. BF II 168, zákon elektromagnetické indukce BF II 6, Faradayův z. BF II 120, Faradayův zákon elektrolýzy BF II 110, Faradayův zákon indukce BF II 324, Fermiho rozdělovací z. BF II 91, Keplerův z. BF II 12, Curieův z. BF II 194, klasický (Maxwellův) rozdělovací z. BF II 91, Coulombův z. BF II 11, Lenzův z. BF II 226, Maxwellovo rozdělovací z. BF II 91, Ohmův z. BF II 109, zákon zřeďování BF II 117, Poulův z. BF II 108; energie: aktivační e. BF II 109, atomová e. BF I 48, chemická e. BF I 48, elektrická e. BF I 48, energie elektrického pole BF II 34, elektrokinetická e. BF II 230, elektromagnetická e. BF I 48, kinetická energie elektronu BF II 142, energie elektrického proudu BF II 85, energie nabitého vodiče BF II 34, ionizační e. BF II 142, aktivační energie iontů BF II 110, kinetická e. BF I 46, volná e. BF I 297, magnetická e. BF I 48, mechanická e. BF I 48, nulová e. BF I 361, povrchová e. BF I 308, potenciální e. BF I 47, energie potenciálové bariéry BF II 249, vazebná e. BF I 359, energie záření BF I 48, akumulovaná e. BF II 34, vázaná e. BF I 297, excitační e. BF II 106, tepelná e. BF I 48; rychlost: rychlost elektronů BF II 142, úhlová r. BF I 26, rychlost katodových částic BF II 153, kritická r. BF II 187, okamžitá r. BF I 20, konstantní r. BF II 139, relativistická r. BF I 36, rychlost světla BF II 187, unášivá r. BF I 36, střední r. BF I 20; síla: atomová s. BF II 42, odpudivá s. BF II 158, elektrická s. BF II 13, elektrostatická s. BF II 117, elektromotorická s. BF II 79, gravitační s. BF II 12, setrvačná s. BF II 89, proměnná ponderomotorická s. BF II 177, řídicí s. BF II 43, Coulombova s. BF II 13, ale Coulombova odpudivá s. BF II 24, magnetomotorická s. BF II 183, síla molekul BF II 42, ponderomotorická s. BF II 173, mezimolekulární s. BF II 133, termoelektromotorická s. BF II 256, přitažlivá s. BF II 158, valenční s. BF II 117; krystal: dielektrický k. BF II 110, dvojosý k. BF I 344, iontový k. BF II 42, molekulární k. BF I 357, segnetoelektrický k. BF II 57, kapalný k. BF I 344, valenční k. BF I 357, jednoosý k. BF I 344; náboj: elektrický n. BF II 8: elektrický náboj částice BF II 40, elementární elektrický n. BF II 38, prostorový elektrický náboj³ BF II 9, indukovaný elektrický n. BF II 27, pa- 3 Tento a další víceslovné termíny, jejichž hlavní komponentou je termín náboj nebo proud (viz dále), vedlejší Terminologija | 2007 | 14 101 povrchový elektrický náboj BF II 10, specifický elektrický náboj BF II 89, vázaný elektrický náboj BF II 45, bodový elektrický náboj BF II 9, objemový elektrický náboj BF II 71, indukovaný náboj BF II 26, záporný dipólový náboj BF II 55, povrchový náboj BF II 45, kladný dipólový náboj BF II 55, ale kladný prostorový náboj BF II 144; vodivost: defektní vodivost BF II 105, elektrická vodivost plynů BF II 133, elektrická vodivost BF II 72, elektronová vodivost BF IV 389, nesamostatná vodivost plynů BF II 135, vodivost vzduchu BF II 68, příměsová vodivost polovodiče BF II 104, vlastní vodivost polovodiče BF II 104, děrová vodivost BF IV 389, měrná vodivost BF II 73, tepelná vodivost BF II 101; pole: elektrické pole BF II 6, elektrické silové pole BF II 13, elektromagnetické pole BF II 324, kritické magnetické pole BF II 210, magnetické pole BF II 6, magnetické silové pole BF II 159, ničivé elektrické pole BF II 59, polarizující vnější pole BF II 27, potenciální pole BF II 22, solenoidální silové pole BF II 183, rotační magnetické pole BF II 307, vířivé bezzdrojové pole BF II 183, vířivé elektrické pole BF II 325, homogenní magnetické pole BF II 99, zemské elektrické pole BF II 66, zemské magnetické pole BF II 162; záření: elektronové záření BF II 106, záření gama BF II 106, kanálové záření BF II 154, katodové záření BF II 153, kosmické záření BF II 135, neutronové záření BF II 106, rentgenové záření BF II 153, tvrdé rentgenové záření BF II 155, měkké rentgenové záření BF II 155, světelné záření BF III 35; proud: bezobjemový proud BF II 301, vířivý proud BF II 229, elektrický proud BF II 70: dvoufázový elektrický proud BF II 304, Foucaultův elektrický proud BF II 232, nabíjecí elektrický proud BF II 131, vybíjecí elektrický proud BF II 131, střídavý elektrický proud BF II 286, konvekční elektrický proud BF II 170, kvazistacionární elektrický proud BF II 287, molekulární elektrický proud BF II 159, stejnosměrný elektrický proud BF II 69, nestacionární elektrický proud BF II 286, posuvný elektrický proud BF II 325, stacionární elektrický proud BF II 286, trojfázový elektrický proud BF II 305; proud ideálních kapalin BF I 132, ionizační proud BF II 135, koncentrační proud BF I 346, konvekční proud BF II 68, vodivostní proud BF II 325, laminární proud BF I 131, nasycený ionizační proud BF II 138, proud kapaliny BF I 131, stacionární proud BF I 132, proud stojícího vzduchu BF II 68, turbulentní proud BF I 131 atd. P. Brazdžiūno má ve srovnání s V. Čepinského Obecná fyzika mnohem více druhových termínů než Přednášky z fyziky. Kromě toho se část rodových i druhových termínů v obou učebnicích, které označují stejné pojmy, liší, např.: Součást elektřina se zdá být nadbytečná, srov. FTŽ: prostorový náboj, specifický náboj, bodový náboj, objemový náboj; dvoufázový proud, Foucaultův proud, střídavý proud, konvekční proud, kvazistacionární proud, nestacionární proud, stejnosměrný proud, stacionární proud. 102 Angelė Kaulakienė | Profesoriaus Povilo Brazdžiūno Bendrosios fizikos... vlna: příčná vlna BF I 175 a příčná vlna FP I 56; stav BF I 221 a stav FP VII 206; prvek: koncentrační prvek BF II 123 a prvek koncentrace FP VII 223; energie: chemická energie BF I 48 a energie chemie FP I 60, elektrická energie BF I 48 a energie elektřiny FP I 60, potenciální energie BF I 47 a potenční energie FP I 59, tepelná energie BF I 48 a energie tepla FP I 60; rychlost BF I 26: úhlová rychlost BF I 26, stejnoměrná rychlost BF I 19–20, střední rychlost BF I 26 a rychlost FP I 85: úhlová rychlost FP I 85, rovnoměrná rychlost FP I 52, střední rychlost FP I 17; síla: elektromotorická síla BF II 79 a elektromotorická síla FP VII 167, třecí síla BF I 103 a třecí síla, třecí síla FP I 27; jev BF II 6: piezoelektrický jev BF II 61 a fenomén FP VII 1: piezoelektrický fenomén FP VII 118; proud: dvoufázový elektrický proud BF II 304 a dvoufázový proud FP VII 334, trojfázový elektrický proud BF II 305 a trojfázový proud FP VII 334; kyvadlo BF I 95 a kyvadlo FP I 90 atd. Existuje však mnoho terminů, které se shodují v obou učebnicích i v rámci jednotlivých druhů (Kaulakienė 2006: 87). To ukazuje, že část tehdejších fyzikálních termínů se již ustálila. Zvláště mnoho se jich zachovalo dodnes v Obecné fyzice; srov.: elektrická, magnetická, optická osa; elektromagnetická, elektronická, podélná, rovinná4 (FTŽ rovinná), rádiová, sférická, příčná, šířící se (FTŽ šířící se), světelná, ultrazvuková vlna; Ampèrův, Bio-Savartův (FTŽ Bioův a Savartův), Faradayův indukční, Keplerův, Curieův, Coulombův, Ohmův zákon; aktivační, atomová, chemická, elektrického pole, elektrokinetická, elektromagnetická, kinetická, volná, magnetického pole, nulová, vazebná, zářivá, akumulovaná (FTŽ akumulovaná), vázaná, excitační, tepelná energie; úhlová, okamžitá, konstantní (FTŽ konstantní), světla, střední rychlost; atomová, elektrická, elektrostatická, elektromotorická, gravitační, setrvačná, magnetomotorická, ponderomotorická, mezimolekulární, termoelektromotorická, přitažlivá síla; dvouosý, iontový, molekulární, feroelektrický, tekutý krystal; elektrický, elementární (FTŽ elementární) elektrický, indukovaný (FTŽ indukovaný) elektrický, vázaný elektrický náboj; elektrická, elektronická, vlastní polovodičová, děrová, měrná vodivost; 4Většina složených termínů z Obecné fyziky má vedlejší složky tvořené přídavnými jmény nebo participii v neurčitých tvarech. Terminologija | 2007 | 14 1 0 3 elektrické, elektromagnetické, magnetické, potenciální, solenoidální pole; gama, kanálové, katodové, tvrdé rentgenové (FTŽ Rentgeno), měkké rentgenové (FTŽ Rentgeno), rentgenové (FTŽ Rentgeno), kosmické záření atd. Taková rozmanitost dosud užívaných termínů v učebnici obecné fyziky svědčí o tom, že autor učebnice i redaktoři vykonali značnou normativní práci. Jen několik složených dvouslovných či trojslovných termínů, které autor podle všeho pokládal za sporné, je psáno v uvozovkách, např.: „množství magnetismu“ BF II 157, model „hmotného bodu“ BF II 91, síla „tření“ BF II 89, ačkoli některé z nich se užívají dodnes: hmotný bod, třecí síla (FTŽ). V učebnici se vyskytují také složené čtyřslovné či dokonce pětislovné termíny, které většinou tvoří názvy podkapitol nebo jsou v textu vyznačeny kurzivou, např.: složka5: složka intenzity elektrického pole BF II 18; energie: magnetická energie elektrických proudů BF II 231; generátor: magnetronový generátor ultrakrátkých vln BF II 352, generátor netlumených rádiových vln BF II 340, generátor brzdného elektrického pole BF II 349, generátor točivého elektrického proudu BF II 318, generátor ultrakrátkých rádiových vln BF II 348; rychlost: úhlová rychlost oběhu elektronu BF II 195; setrvačnost: setrvačnost nosičů elektrického náboje BF II 90; síla: síla vzájemného působení magnetických pólů BF II 157, ponderomotorická síla magnetického pole BF II 172; koeficient: koeficient vnitřního tření plynů BF II 41, koeficient roztažnosti ideálních plynů BF II 96, teplotní koeficient odporu kovů BF II 95, koeficient absorpce rentgenového záření BF II 156, měrný koeficient elektrické polarizace BF II 53; náboj: elektrický náboj opačného znaménka BF II 35; vodivost: samostatná elektrická vodivost plynů BF II 133, ale nesamostatná elektrická vodivost plynů BF II 133; soustava: absolutní soustava Gaussových magnetických jednotek BF II 160, absolutní soustava praktických jednotek MKSA BF II 188; záření: radioaktivní záření vodních pramenů BF II 135; proud: elektrický proud zvukové frekvence BF II 177, sinusový střídavý elektrický proud BF II 287, trojfázový střídavý elektrický proud BF II 304; kapacita: elektrická kapacita zeměkoule BF II 31; 5Takových termínů, které se skládají z dějových podstatných jmen nebo přídavných jmen, je v Obecné fyzice P. Brazdžiūna několik, např.: výslednice: výslednice složek BF II 225, výslednice tahových sil BF II 308; složka: vodorovná složka BF II 49, tečná složka BF II 149, složka magnetického momentu BF II 198, normálová složka BF II 46, kolmá složka BF II 49; násobek: násobek elementárního elektrického náboje BF II 40; tečna: tečna kružnice BF II 90. 104 Angelė Kaulakienė | Profesoriaus Povilo Brazdžiūno Bendrosios fizikos... hustota: hustota energie elektrického pole BF II 35; odpor: odpor obvodu střídavého elektrického proudu BF II 288; jednotka: jednotka síly magnetického pólu BF II 158; přeměna: fázová přeměna druhého druhu BF II 98, fázová přeměna prvního druhu BF II 98. U některých složených tříslovných či čtyřslovných termínů je poněkud neobvyklý slovosled, např.: elektrická vodivost plynů BF II 133, elektrolytická polarizace elektrod BF II 119, kinetická energie elektronu BF II 142, volná dráha elektronů BF II 90, diskrétní struktura elektřiny BF II 38, magnetická energie elektrických proudů BF II 230, magnetický moment gramatomu BF II 193, volná dráha iontů BF II 135, termoionická emise katody BF II 148, elektrická polarizace vodičů BF II 27, dielektrická polarizace látky BF II 43, teplotní koeficient odporu kovů BF II 95, elektrická rezonance proudu BF II 295, teplotní koeficient odporu BF II 96 atd. Z nepočetných složených souřadných termínů lze uvést tyto: elektroda–kolektor BF II 253, elektroda–mřížka BF II 274, kapka–částice BF II 39, solenoid–toroid BF II 168, zdroj–etalon BF III 21 atd. 3. SYNONYMICKÉ A VARIANTNÍ VYJÁDŘENÍ OBECNÝCH FYZIKÁLNÍCH TERMÍNŮ V učebnici Obecné fyziky P. Brazdžiūnase je ve srovnání s učebnicí Přednášek z fyziky V. Čepinskise případů synonymického a variantního vyjádření termínů velmi málo. 3.1. Nachází se několik synonymních jednoslovných termínů spojených oddělovací spojkou nebo, před níž se píše či nepíše čárka, anebo se jeden ze synonymních jednoslovných termínů uvádí v závorkách, např.: mnohonásobnost, nebo multiplet BF IV 106, defekt, nebo příměs BF II 103, dielektrikum, nebo izolant BF II 24, emulze nebo suspenze BF I 333, coulomb, nebo ampérsekunda BF II 12, spin, nebo spin BF II 204, otáčení, nebo rotace BF I 243, odporová dekáda, nebo reostat BF II 76, watthodina nebo kilowatthodina BF II 85; hmotnost (nebo váha) BF I 44, ale těžiště nebo těžiště BF I 41, rázy (pulzace) BF I 179, soudržnost (koheze) BF I 216. Několik pojmů je označeno složeným a jednoslovným termínem nebo dvěma či více složenými termíny, které mají tentýž význam. Takové synonymní termíny se rovněž spojují spojkou odlišující významy nebo, případně se jeden z nich uvádí v závorkách, např.: dvouelektrodová lampa neboli dioda BF II 273, rozptyl zvuku neboli disperze BF I 201, zmagnetování neboli Terminologija | 2007 | 14 105 magnetická polarizace BF II 190, induktivní odpor neboli induktance BF II 293, rekombinace iontů neboli molizace BF II 116, avšak molizace neboli koeficient rekombinace BF II 116, první anoda neboli urychlovací elektroda BF II 268, koeficient vlastní indukce neboli vlastní indukce BF II 229, kapacitní odpor neboli konduktance BF II 293, kmitající elektrický dipól neboli oscilátor BF II 334; vícenásobný term (multiplet) BF IV 108 atd. 3.2. Poněkud více je složených termínů, které se liší synonymními vedlejšími složkami. Takové termíny jsou spojeny spojkou nebo, případně je jeden z nich uveden v závorkách, např.: pohybu neboli kinetická energie BF I 46, jiskrový neboli průrazný potenciál BF II 144, kondenzační neboli Wilsonova komora BF II 271, kubický neboli objemový koeficient roztažnosti BF I 358, polohová neboli potenciální energie BF I 47, luminiscenční neboli zářivky BF II 152, nejmenší neboli elementární elektrický náboj BF II 40, přitažlivých sil molekul neboli kohezní tlak BF I 308, nehomogenní pole BF II 55, energie excitace neboli aktivační energie polovodičů BF II 106, přijímač s regenerativním neboli zpětnovazebním obvodem BF II 346, vlastní indukce neboli extra proud BF II 229, děrový neboli polovodič typu p BF II 105, kapalinový neboli elektrolytický reostat BF II 77, stlačitelnosti neboli koeficient komprese BF I 114, povrchový neboli skinový efekt proudu BF II 234, strunový neboli vláknový elektrometr BF II 37, teplota tuhnutí neboli mrznutí BF I 337, modul smyku neboli torzní modul BF I 111, valenční neboli optický elektron BF II 90, homogenní pole BF II 55, ekvipotenciální plocha BF II 22; vektor indukce (nebo posunutí) BF II 28, pomalu se měnící (kvazistacionární) elektrický proud BF II 183, molekulární (molární) teplo BF I 243, tepelná (neuspořádaná) rychlost pohybu BF II 94. Takto se obvykle uvádějí termíny při jejich prvním zmínění, zatímco dále v textu se užívá pouze jeden z nich, např.: „Takové otáčení elektronu nazýváme spin neboli rotace. Při otáčení elektronu vzniká přídavný magnetický spinový moment. Magnetické momenty spinů dvou sousedních atomů jsou ve feromagnetiku orientovány rovnoběžně <...>“ BF II 204. „<...> obvykle zapojujeme do obvodu rezistory neboli reostaty. Za tímto účelem měníme odpor rezistorů v obvodu <...>. <...> v laboratoři se nejčastěji používají rezistory s posuvným kontaktem“ BF II 76, srov. také: dekádový, grafitový, platinový, drátový rezistor BF II 77. 106 Angelė Kaulakienė | Profesoriaus Povilo Brazdžiūno Bendrosios fizikos... „Energii, kterou má pohybující se těleso, nazýváme energií pohybu neboli kinetickou energií. Diferencujme výraz kinetické energie <...>.“ BF I 46. „Derivace kinetické energie podle rychlosti vyjadřuje hybnost pohybujícího se tělesa“ BF I 47. „Elektrické pole, jehož intenzita je <...> všude stejná, nazýváme homogenním polem“ BF II 55. „V homogenním elektrickém poli bude na těleso působit moment síly <...> v homogenním poli se dielektrické těleso nakloní ve směru elektrického pole <...>“ BF II 56 aj. Existuje jen jeden další případ, kdy jsou složené termíny lišící se synonymními vedlejšími členy uváděny v celém učebnicovém textu oba, například: „Tento druh deformace nazýváme smykem. Popisujeme ji modulem smyku neboli modulem torze< >.... G je modul smyku neboli modul torze, který závisí pouze na elastických vlastnostech materiálu. <...> V tomto případě můžeme G vyjádřit jako modul smyku neboli modul torze <...>“ BF I 111. 3.3. Kromě uvedených případů synonymního vyjádření vedlejších členů složených termínů se v P. Brazdžiūnasově Obecné fyzice vyskytuje jen několik případů variantního vyjádření vedlejších členů složených termínů, například: Jouleovo teplo BF II 87 a Jouleovo teplo BF II 202, éterová hypotéza BF II 6 a hypotéza éteru BF II 52, Coulombova síla BF II 13 a Coulombova odpudivá síla, kladný dipólový náboj BF II 55 a kladný prostorový náboj BF II 144 aj. Z těchto nepočetných případů synonymního a variantního vyjádření vedlejších členů jednočlenných i složených termínů lze usuzovat, že většina termínů v P. Brazdžiūnasově Obecné fyzice již byla ustálena. Opírali se o ni jak pozdější autoři fyzikálních publikací, tak sestavovatelé slovníků fyzikálních termínů. 4. ZÁVĚRY P. Brazdžiūnasova Obecná fyzika byla druhou litevskou čtyřdílnou učebnicí fyziky pro vysoké školy, která vyšla přibližně čtyřicet let po první vysokoškolské učebnici fyziky – Přednáškách z fyziky V. Čepinskise. Terminologii jak Obecné fyziky, tak Přednášek z fyziky tvoří nejen termíny z vlastní fyziky, ale i obecné termíny a termíny související s dalšími oblastmi přírodních a technických věd. 2. Terminologii Obecné fyziky tvoří terminologizovaná běžná litevská slova, odvozeniny a mezinárodní termíny. Z odvozenin se nejčastěji používají přípony -imas/-ymas, -umas, -ybė, -inys, -iklis, -yklė, -tuvas a koncovky -a, -is. Terminologija │ 2007 │ 14 107 odvozeniny a složeniny. Mezi složeninami jsou častější útvary s druhou složkou slovesného původu. Většina mezinárodních termínů je latinského a řeckého původu nebo přišla z latiny či řečtiny prostřednictvím angličtiny nebo francouzštiny. 3. Jak v učebnici Bendrosios fizikos, tak v Fizikos paskaitų se vyskytuje zřejmě nejvíce složených dvouslovných a trojslovných termínů, které lze podle hlavní složky rozdělit do určitých skupin. V učebnici Bendrosios fizikos je takových skupin nesrovnatelně více než v Fizikos paskaitose. Většina složených termínů v těchto skupinách z Bendrosios fizikos se užívá dodnes. To svědčí o tom, že autor učebnice i redaktoři odvedli značnou normotvornou práci. 4. Malý počet synonymních a variantních podob jednočlenných i složených termínů v učebnici Bendrosios fizikos ukazuje, že většina termínů užívaných v učebnici P. Brazdžiūna byla v té době již normována a stala se základem pozdějších terminografických publikací z fyziky. LITERATŪRA Akademikas 1992: Akademikas Povilas Brazdžiūnas. Sudarytojai E. Balnytė, V. Kalesinskas, E. Makariūnienė, Vilnius. Blažienė I. 1987: Povilas Brazdžiūnas. Literatūros rodyklė, Vilnius. Fizikos istorija 1988: Fizikos istorija Lietuvoje. I (1579–1940). Autorių kolektyvas: P. Brazdžiūnas, H. Horodničius, H. Jonaitis, A. Puodžiukynas, I. Šenavičienė, Vilnius. Horodničius H. 1967: Bibliografija, – Lietuvos fizikos rinkinys 7(4), 877–879. Jonaitis H. 1962: Bibliografija. – Lietuvos fizikos rinkinys 2 (1/2), 175. Kaulakienė A. 1982: Dėl kelių sudėtinių verstinių terminų. – Kalbos kultūra 43, 39–43. Kaulakienė A. 2003: Lietuviškų fizikos vadovėlių elektros ir magnetizmo terminai. – Terminologija 10, 107–116. Kaulakienė A. 2006: Pirmojo lietuviško aukštosios mokyklos fizikos vadovėlio terminija. – Terminologija 13, 76–96. Klimavičius J. 2005: Leksikologijos ir terminologijos darbai: norma ir istorija, Vilnius. LTE II 1977: Lietuviškoji tarybinė enciklopedija 2, Vilnius. Makariūnienė E. 1990: Povilas Brazdžiūnas. Kaunas. Makariūnienė E., Klimka L. 1994: Lietuvos fizikų ir astronomų sąvadas, Vilnius. Makariūnienė E., Klimka L. 2001: Lietuvos fizikų ir astronomų sąvadas, Vilnius. MLTE I 1966: Mažoji lietuviškoji tarybinė enciklopedija 1, Vilnius. Puodžiukynas A. 1962: Bendroji fizika. – Mokslas ir technika 3, 37. Šenavičienė I. 1982: Fizikos raida Lietuvoje (1579–1940), Kaunas. Šiuolaikinė fizika 1997: Šiuolaikinė fizika Lietuvoje. Sudarytojai: E. Makariūnienė, E. Rupšlaukis, D. Usorytė, Vilnius. ŠALTINIAI A – Aušra. Laikraštis, išleidžiamas per Dra. Bassanavičių (1883–1886). BF – Brazdžiūnas P. Bendroji fizika. 1–4 d., Vilnius, 1960–1965. F – Fizikos terminų žodynas. Red. P. Brazdžiūnas, Vilnius, 1958. FP – Čepinskis V. Fizikos paskaitos. I–VII sk., Kaunas, 1923–1926. FTŽ – Fizikos terminų žodynas. Vyr. red. P. Brazdžiūnas, Vilnius, 1979. 108 Angelė Kaulakienė | Profesoriaus Povilo Brazdžiūno Bendrosios fizikos… K – Keleivis iš Karaliaučiaus broliams lietuvininkams žinias parnešąs (1849–1879). KF – Končius I. Fizika: Fizikos vadovėlis gimnazijoms [Rankraštis] (VUBR. F1. F1039), 1919. PF – Neris P. Populiariskas rankvedis fyzikos, Šenandoras, 1889. RTŽ – Radioelektronikos terminų žodynas. Vyr. red. V. Palenskis, Vilnius, 2000. ŠF – Šakenis K. Fizika, Tilžė, 1920. T – Terminai fizikos reikalams. – Lietuva, 1923–1924. TERMINOLOGY OF THE TEXTBOOK BENDROJI FIZIKA BY POVILAS BRAZDŽIŪNAS Bendroji fizika (General physics) by Povilas Brazdžiūnas was the second original textbook of physics for universities in four parts written in Lithuanian. It was published approximately forty years after the first Lithuanian textbook of physics for higher schools Fizikos paskaitos (Lectures on physics) by V. Čepinskis. The terminology of Bendroji fizika and Fizikos paskaitos consists not only of pure terms of physics, but also of general terms and terms of physics related to other fields of physical and technological sciences. In Bendroji fizika terms are terminologized common words, word formations and international terms. Among the word formations the most frequent are derivatives with suffixes -imas/-ymas, -umas, -ybė, -inys, -iklis, -yklė, -tuvas, -alas and with endings -as and -is and compounds. Among the later more frequent are compounds with a verbal second element. The majority of international terms are of Latin or Greek origin or have come from Latin or Greek through English or French. In both textbooks Bendroji fizika and Fizikos paskaitos the majority of terms are two or three word complex terms, which could be separated into a few families of words according to their main element. In Bendroji fizika there are lots more of such families than in Fizikos paskaitos. The majority of complex terms from Bendroji fizika are still in use. This demonstrates how successful was the normalization performed by both the author and the editor of the textbook. All surnames of foreign scientists, which make subordinate elements of complex terms in Bendroji fizika have adapted forms with Lithuanian endings according to their approximate pronunciation. It can be concluded that foreign surnames in the language of science from the middle of the 20th century have an adapted form according to the pronunciation. Sparing usage of synonyms and variants of simple or complex terms shows that the majority of terminology of Povilas Brazdžiūnas’ textbook was already normalized and became the basis for the subsequent terminographical publications of physics. Gauta 2007-09-19 Angelė Kaulakienė, Lietuvių kalbos institutas, P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, E. paštas [email protected] Terminologija | 2007 | 14 1 0 9