Tarptautinė mokslinė konferencija „Aktuāli valodas prakses jautājumi“

Mezinárodní vědecká konference Aktuāli valodas prakses jautājumi SOLVITA LABANAUSKIENĖ Ústav litevského jazyka Rok 2008 byl v Lotyšsku vyhlášen rokem Letoniky, věnovaným připomenutí 90. výročí vyhlášení Lotyšské republiky a stoletého výročí současného pravopisu. Cílem programu Letonika je vytvářet nové vědecky podložené teorie lotyšského jazyka, dějin a kultury Lotyšska. Jednou z akcí programu Letonika byla mezinárodní vědecká konference a diskuse u kulatého stolu Aktuāli valodas prakses jautājumi (Aktuální otázky jazykové praxe), která se konala 24. října 2008 v Rize, v Lotyšské akademii věd. Akademička Valentīna Skujiņa a habilitovaný doktor věd Ojārs Bušs v úvodním projevu nastolili hlavní otázku tohoto projektu: Co je pro lotyštinu nejnebezpečnější? V první sekci zazněly příspěvky, které představily zkušenosti s kontaktními jazyky. Doktor filologie z Ventspilské vysoké školy Juris Balduņčiks ve svém příspěvku Valodas kultūra un dominējošās kontaktvalodas spiediens: angļu valodas ietekmes desmit izpausmes veidi (Jazyková kultura a tlak dominantního kontaktního jazyka: deset podob vlivu angličtiny) hovořil o zaplavování lotyštiny anglicismy a škodlivosti tohoto jevu pro strukturu lotyšského jazyka. Ieskats angļu valodas praksē (Pohled na praxi angličtiny) – tak zněl název přehledu novinek v užívání angličtiny, který přednesla Maija Brēde, profesorka Ústavu srovnávací lingvistiky a překladů Fakulty moderních jazyků. Zdůraznila jazykové varianty rapu a hip hopu, jakož i vznik termínu tintnīcas (česky inkoustovky) – takzvaných dlouhých slov, k jejichž napsání je potřeba mnoho inkoustu. Hostující lektorka Helsinské univerzity a docentka Lotyšské univerzity Laimutė Balodė ve svém příspěvku No somu valodas prakses pieredzes (Ze zkušeností s jazykovou praxí ve finštině) pojednala o praxi finského jazyka. Podle vědkyně má Finsko silnou tradici hovorového jazyka: v zemi se mluví Terminologija | 2008 | 15 255 slangu, oblíbeného zkracování jazyka. Úředním jazykem této země je nejen finština, ale také švédština, proto se Finové rádi označují za švédsky mluvící Finy. Tím dávají najevo toleranci a úctu k jinému jazyku. Taková dvojjazyčnost ovšem přináší i řadu nepříjemností. Zástupce z Ruska Pavel Kolubkov ve svém příspěvku Par valodas kultūras stāvokli Krievijā (Apie kalbos kultūros padėtį Rusijoje) uvedl informace o jazykových zvyklostech v ruštině. Doktorandka Solvita Labanauskienė, zástupkyně Institutu litevského jazyka, se věnovala tématu Aktualais valodas praksē Lietuvā (Apie lietuviams aktualius kalbos praktikos klausimus). Zdůraznila nejen současné jazykové problémy (vliv anglicismů, pravopis textových zpráv a e-mailů atd.), ale i preventivní opatření, která přijímají Státní komise pro litevský jazyk, Institut litevského jazyka a další instituce. Na její téma navázala doktorka Regina Kvašytė, docentka Šiauliaiské univerzity, a představila zkušenosti této univerzity (Šaulių universitātes pieredze). První část konference zakončil příspěvek Vity Kalninas-Kalnarājas Aktuāli risināmi problēmjautājumi: lielie sākumburti ES tiesību aktu tekstos (Aktualūs sprendžiami probleminiai klausimai: didžiosios raidės ES teisės aktų tekstuose). Aktuální otázky jazykové praxe v lotyštině (Aktuālais latviešu valodas praksē) se probíraly v druhé konferenční sekci. Lotyšská terminoložka, doktorka Iveta Pūtēle, přednesla příspěvek Valodas prakses vērtējuma aptaujas rezultāti (Kalbos praktikos vertinimo apklausos rezultatai). Lotyšští lingvisté, novináři, učitelé, studenti a další skupiny uživatelů jazyka, kteří se průzkumu zúčastnili, odpovídali na důležité otázky dnešní doby, například: Remdamiesi dabartine kalbos praktika, įvertinkite kalbos kultūros lygį, – 54,5% dotázaných hodnotí úroveň jako uspokojivou, více než 40% jako neuspokojivou; Koks, jūsų nuomone, yra svarbiausias spręstinas kalbos kultūros klausimas arba Ką turi daryti kalbininkai, – sledovat jazykové procesy, ale nebýt didaktičtí; více popularizovat činnost lingvistů; urychlit tvorbu lotyšských termínů v rychle se rozvíjejících oborech atd.1 1 Na podzim roku 2008 se v Institutu litevského jazyka uskutečnil průzkum týkající se současné jazykové situace a nejdůležitějších otázek jazykové kultury, které je třeba řešit. Zúčastnili se ho lingvisté a studenti litevštiny. Za nejdůležitější otázky, které je třeba řešit, považovali tvorbu litevských termínů a zachování internacionalismů; řešení problému anglicismů; zvýšení prestiže jazyka; odstranění hrubých jazykových chyb; normalizaci vztahů mezi jazykovými odborníky a uživateli jazyka; péči lingvistů o jazykové vzdělávání mládeže se zdůrazněním úcty k litevštině atd. 256 Solvita Labanauskienė | Tarptautinė mokslinė konferencija... Docentka Liepājské pedagogické akademie Dzintra Šulce hovořila na téma Valodas prakses pētījumi Liepājas Universitātē (Kalbos praktikos tyrinėjimai Liepojos universitete). Podle průzkumů mezi studenty je třeba věnovat zvláštní pozornost řečnickému umění, a proto je nutné vytvářet podmínky, aby studenti mohli častěji vystupovat na veřejnosti. O hlavních způsobech tvoření termínů hovořila čestná doktorka Lotyšské akademie věd Ilzė Ilziņa. V příspěvku ISO standartu ietekme uz latviešu valodas praksi: informātikas terminoloģijas izstrādes pieredze (ISO standartu ietekme latvju kalbos praktikai: informatikos terminologijos tvarkybos patirtis) byly zmíněny čtyři způsoby tvorby termínů: používání existujících forem a vytváření nových; tvoření termínů pomocí zkrácených forem; tvoření termínů logickým rozšířením významu; vytváření termínů přejímáním. Podle přednášející by se nově vytvořené termíny měly ihned zařazovat do databáze a měly by být vytvořeny podmínky pro jejich změnu, pokud by uživatelé navrhli lepší variantu. Doktorandka Anita Ščucka (Riga) přednesla příspěvek No Terminoloģijas un valodas kultūras grupas sežu pieredzes: ieskats vēsturē (Iš Terminologijos ir kultūros grupės posėdžių patirties: istorinis žvilgsnis), v němž byly uvedeny hlavní úkoly: budování terminologické kartotéky; sledování periodik věnovaných jazyku; poskytování ústních a písemných konzultací; pořádání dnů jazykové praxe a jazykových týdnů; organizování schůzí věnovaných jazykové praxi za účelem řešení sporných otázek. Konsultācijas biežāk uzdotie jautājumi (Dažniausi konsultacijų metu užduodami klausimai) – téma Ditė Liepa, konzultantky Státní jazykové agentury. Upozornila na existenci dvou aktuálních jazykových problémů – lotyšského pravopisu a pravopisu vlastních jmen v budoucnosti. Podle přednášející se objevují i zajímavosti, například žádosti odstranit z projevu toho či onoho politika parazitní slůvko teiksim (saky­kim) a podobně. Na rétorickou otázku architektky a veřejné činitelky Maiji Sinky Quo vadis, latviešu valoda? (Kur eini, latvių kalba?) zazněla odpověď, že jazyková situace je kritická a současné období lze označit za období zmatku. V tématu směsi jazykových stylů pokračovala profesorka Maija Baltiņa – Valodas prakse kultūru krustcelēs (Kalbos praktika kultūrų kryžkelėse). Agris Timuška, ředitel Státního jazykového centra (příspěvek Valsts valodas centrs latviešu valodas praksei (Valstybinės kalbos centras latvių kalbos praktikai)), litoval, že na práci v oblasti jazykové regulace nejsou vyčleňovány finanční prostředky a že nejpalčivějším problémem současnosti je psaní různých názvů s velkými počátečními písmeny. Terminologija | 2008 | 15 257 Na závěr účastníci mezinárodní konference Aktuální otázky jazykové praxe pořádané agenturou Litevské univerzity „Institut lotyšského jazyka Lotyšské univerzity“ předložili rezoluci, v níž byly zdůrazněny tyto zásadní otázky jazykové praxe: aktivizace práce Komise odborníků pro lotyšský jazyk; šíření informací o aktuálních jazykových otázkách; propagace jazykové kultury ve školách, na univerzitách a v dalších institucích; upevňování vztahů jazykových institucí s veřejností i s Lotyši žijícími v jiných zemích aj. Problémy jazykové praxe v lotyštině nejsou cizí ani litevštině. Máme se od sebe navzájem co učit. Přijato 2008-12-12 Institut litevského jazyka, P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius. E-mail: [email protected] 258 Solvita Labanauskienė | Tarptautinė mokslinė konferencija…