Лексикография и терминоведение

Lexikografie a terminologie СЕРГЕЙ ГРИНЕВ-ГРИНЕВИЧ Moskevský humanitně-pedagogický institut Univerzita v Bělostoku Výrazný nárůst zájmu jazykovědců o otázky lexikografie a terminologie v posledních letech umožňuje posoudit současné tendence jejich vývoje a vzájemného působení. Toto vzájemné působení nabylo tak širokého rozsahu, že se v polovině 80. let 20. století oblast průniku lexikografie a terminologie ustavila jako samostatná disciplína – terminologická lexikografie, vědeckotechnická lexikografie nebo terminografie. Předmětem terminografie je rozvoj metodologie a konkrétních postupů při sestavování slovníků odborné lexiky; nejdůležitějšími úkoly jsou rozvoj zásad klasifikace terminologických slovníků, stanovení vědecky podložených zásad výběru odborné lexiky pro jednotlivé typy terminologických slovníků a také stanovení jednotných zásad co nejúčinnějšího popisu (výkladu, překladu, atribuce atd.) a prezentace terminologické lexiky ve speciálních slovnících (Grinev 1995). Je všeobecně známo, že lexikografie úzce souvisí s lexikologií: v mnohém využívá výsledků lexikologického výzkumu a zároveň poskytuje materiál pro formulování a řešení lexikologických problémů. Stejně úzký vztah existuje mezi terminografií a terminologií – vědou o speciálních lexikálních jednotkách jazyka. Mnohé problémy, jimiž se zabývají terminologové, vyvstaly v praxi tvorby terminologických slovníků a jejich řešení ovlivňuje metody sestavování slovníků. Studium jakékoli oblasti odborné lexiky je zároveň neodmyslitelně spojeno s terminografií. Část problémů – výběr, rozlišení 30 Сергей Гринев-Гриневич | Лексикография и терминоведение jednotlivých typů a určení významů speciálních lexikálních jednotek – se zkoumá jak v terminografii, tak v terminologii. Existují tři přístupy k určení místa terminografie v systému současných věd: jako odvětví lexikografie (Gerd 1986, Grinev 1986), jako odvětví terminologie (Gaida 1990, Grinev 1993, Lejčik 2006) a jako samostatné vědy (Grinev 1995); tyto přístupy však její obsah neovlivňují. Terminografie vznikla jako odvětví lexikografie, vždy však tíhla k terminologii, neboť problémy, jako je stanovení synonymie, homonymie a polysémie termínů, určování významů termínů a hledání jejich cizojazyčných ekvivalentů, se tradičně řeší v rámci terminologie. Mnozí terminologové proto považují terminologii za teoretický základ terminografie, nebo dokonce terminografii pokládají za odvětví terminologie. V poslední době se však vymezil okruh problémů vlastních terminografii, což umožňuje chápat ji jako samostatnou oblast poznání na pomezí lexikografie a terminologie. Předpoklady pro vznik teorie terminografie byly: – vznik koncepce lexikografického parametru v průběhu vědeckého výzkumu spojeného s rozvojem typologie slovníků; – potřeba zobecnění zkušeností získaných při tvorbě různých typů terminologických slovníků (výkladových, překladových, informačních atd.); – chápání terminologického slovníku jako zvláštního žánru odborné prózy a konečně, – automatizace terminografických prací a problémy spojené s tvorbou automatických slovníků a terminologických databank. V souladu s tím patří mezi hlavní směry rozvoje současné teorie terminografie: – vytvoření spolehlivé klasifikace a typologie odborných slovníků, – inventarizace terminografických parametrů, – analýza vlivu metodického zaměření slovníku a jeho jednotlivých parametrů na kvalitu a specifika jeho realizace, Terminologija | 2008 | 15 31 – výzkum specifik kompozice slovníku speciální lexiky, – studium způsobů výběru a organizace terminologických informací v rámci slovníku a také způsobů strojového zpracování lexikografických a terminologických dat. Přehled oblastí terminologické činnosti ukazuje, že slovník je jedním z hlavních způsobů prezentace a existence speciální lexiky. Jednou z hlavních oblastí terminologické práce je inventarizace terminologie, tj. shromažďování a popis všech termínů určitého oboru poznání nebo jedné z jeho částí. Může jít o samostatnou práci, jejímž výsledkem je popisný terminologický slovník – etymologický, historický, dialektální či frekvenční terminologický slovník, slovník neologických termínů atd.; inventarizace je však často předběžnou podmínkou a etapou práce na uspořádání terminologie a jejím výsledkem je pak seznam termínů – soubor termínů uspořádaných podle určitého kritéria, například abecedního nebo tematického. V případech, kdy jsou odchylky od jednoznačného chápání termínu nepřípustné (ve výrobě, obchodu apod.), je výsledkem uspořádání terminologická norma, která je pro odborníky závazná. Jestliže by však příliš přísné normy mohly bránit rozvoji vědeckého myšlení, je výsledkem uspořádání sborník doporučených termínů. Terminologické normy a sborníky doporučených termínů jsou druhy výkladových terminologických slovníků. Při mezijazykovém srovnávání a uspořádávání terminologií se sestavují překladové terminologické slovníky. Za účelem zdokonalování terminologií a tvorby nových termínů se sestavují slovníky termínových prvků. Terminologické slovníky se uplatňují také při takových terminologických činnostech, jako je terminologická redakce (posuzování správnosti užívání termínů a nahrazování nevhodných termínů doporučenými a standardizovanými podobami), informačně-terminologické služby a terminologické vzdělávání 32 Сергей Гринев-Гриневич | Лексикография и терминоведение (příprava odborníků a výuka cizojazyčné speciální lexiky), k čemuž se používají učební terminologické slovníky. V jazykové podpoře počítačových informačních, řídicích a projekčních systémů, stejně jako inteligentních systémů, zaujímají ústřední místo informační terminologické slovníky (tezaury, klasifikátory atd.). Slovníky speciální lexiky jsou tedy výsledkem nebo nástrojem prakticky všech hlavních druhů terminologické činnosti. Proto neustále roste význam speciálních slovníků, rozšiřují se oblasti jejich použití a zvyšuje se jejich počet. V 80. letech 20. století bylo v SSSR vytvořeno více než dva tisíce terminologických norem a používalo se více než 25 tisíc normativních dokumentů obsahujících přes 200 tisíc termínů (Волкова, Сафонкина 1988); bylo vypracováno přes 400 informačních deskriptorových slovníků, několik stovek rubrikátorů a klasifikátorů a velké množství učebních terminologických slovníků (Гринев 1988). V současnosti se v Rusku používá 792 terminologických norem, 22 368 norem pro výrobky, technologické procesy a služby, které obsahují oddíl „Termíny a definice“, a 1122 norem pro výrobky obsahujících terminologické přílohy. Při zkoumání současných problémů tvorby a používání různých typů slovníků speciální lexiky je třeba především upozornit na vznik řady nových oblastí práce vedle tradičních směrů. Problémy kvality slovníků a metod jejího ověřování a zvyšování souvisejí především s uplatňováním systémového přístupu všude, kde je to možné. Při sestavování slovníku se hlavní část práce provádí na sémantické úrovni: ve výkladových slovnících jde o definování termínů, v překladových slovnících o hledání cizojazyčných ekvivalentů, v učebních slovnících o obojí a v informačních slovnících o určení sémantického okolí termínu. Ve všech těchto případech je třeba zohlednit systémovost speciální lexiky. Problematika projevů systémovosti v oblasti speciální lexiky, především terminologické lexiky, patří k nejkomplikovanějším problémům terminologie a terminografie. Souvisí to především s mnohotvárnou a komplexní povahou systémovosti v této oblasti lexiky. Terminologija | 2008 | 15 3 3 Je nezbytné hovořit o třech úrovních systémovosti pozorovaných v oblasti odborné slovní zásoby: – o volné lexikální systémovosti, kterou termíny mají jako jednotky slovní zásoby jazyka; – o volné odborné systémovosti, kterou termíny mají jako jednotky odborné slovní zásoby jazyka, odrážející systémové vztahy mezi pojmy z určité odborné oblasti poznání, a konečně – o vlastní přísné systematičnosti, kterou vykazují některé terminologie, jež prošly systematizací a uspořádáním. Za těchto podmínek nabývá v terminografii zvláštního významu systémový přístup. V současnosti je předběžná systematizace termínů povinná při sestavování jak informačních, tak normativních výkladových slovníků. Její absence při přípravě slovníků překladových, studijních a nenormativních výkladových však vede k podstatnému snížení jejich kvality (nepřesnosti definic, chyby při výběru cizojazyčných ekvivalentů, neúplné zachycení slovní zásoby, orientace na mechanické zapamatování, což snižuje efektivitu osvojování cizojazyčné slovní zásoby atd.). Je přitom třeba poznamenat, že systematizace termínů náročnost přípravy slovníku nezvyšuje, nýbrž snižuje. Ve fázi výběru slovní zásoby a přípravy hesláře umožňuje systematizace určit míru pokrytí a zachycení jednotlivých tematických vrstev odborné slovní zásoby, stanovit jasné hranice slovníku, vyřadit nahodilé termíny, které do jeho tematického zaměření nepatří, odhalit případná synonyma a lexikální mezery, a zajistit tak úplnost slovníku. Například při sestavování druhého vydání Encyklopedického slovníku lékařských termínů (první vydání vyšlo v letech 1982–84) byl heslář uspořádaný podle 60 tematických okruhů podroben systematizaci. Díky tomu bylo zjištěno velké množství opomenutých termínů (až 10 tisíc) a nesprávné tematické zařazení mnoha termínů (v některých okruzích tvořily termíny náležející k jiným tématům až 15–20% slovní zásoby). V řadě případů byly odhaleny dublety, které byly v prvním vydání uvedeny jako samostatná hesla s prakticky totožnými definicemi (například lapače plynů a zařízení na čištění plynů, biologické řízení a řízení 34 Сергей Гринев-Гриневич | Лексикография и терминоведение biologické, epitelióm a epiteliální nádor). Tyto nedostatky se objevily navzdory desetileté práci početného kolektivu na přípravě slovníku, a to v důsledku přijatého abecedního principu sestavování tematických heslářů; systematizace je umožnila odhalit bez větší námahy. Systematizace tedy výrazně usnadňuje výběr odborné slovní zásoby, omezuje vliv subjektivních faktorů při výběru a umožňuje sebekontrolu při práci. Ve fázi sestavování hlavního slovníkového rejstříku systematizace termínů a pojmů, které vyjadřují, výrazně usnadňuje tvorbu a zpřesňování definic – vědeckých vymezení termínů –, neboť díky ní lze názorně představit jak nejbližší nadřazené termíny, tak termíny souřadné; jejich porovnání umožňuje vymezit nezbytné rozlišovací znaky, které mají být v definici uvedeny. Tento princip je vhodné uplatňovat i v obecné lexikografii: „Aby se ve slovníku předešlo nejednotnosti, neměl by lexikograf pracovat s abecedním seznamem slov, nýbrž s určitými lexikálními skupinami v rámci jednotlivých slovních druhů. Jen tak lze dosáhnout jednotnosti při rozlišování významů, stejného typu výkladů, nerozporných postupů při uvádění frazeologismů a příkladů, důslednosti a jednotnosti stylistických charakteristik... Při zpracování slovníkových hesel poslouží samotná systémová organizace materiálu, samotný výběr a sousedství slov jako záruka jednotných a nerozporných rozhodnutí a odstranění chyb, opomenutí a nedůsledností“ (Švedova 1981). Systematizace termínů také umožňuje vybrat ze synonym jako základní termín ten, který má nejvhodnější podobu, nebo přinejmenším tento výběr provést zcela vědomě. Bez takové systematizace lze naproti tomu ve výkladových slovnících často najít synonymní termíny uvedené v samostatných heslech bez jakékoli vzájemné souvislosti. V překladových slovnících umožňuje systematizované představení porovnávaných vícejazyčných terminologií volit vhodnější, méně příležitostné ekvivalenty, zúžit okruh překladových ekvivalentů a zvýšit jejich spolehlivost. Při překládání cizojazyčných výkladových slovníků, které se často praktikuje při přípravě- Terminologija | 2008 | 15 3 5 … překladových slovníků se přebírají také všechny chyby a subjektivní představy autorů cizojazyčných slovníků, což snižuje spolehlivost překladového slovníku. Systematičnosti v překladovém slovníku je třeba dosáhnout již ve fázi sestavování slovníku, aby bylo zajištěno zahrnutí všech potřebných termínů výchozí etapy a zabránilo se vlivu terminologické soustavy cílového jazyka. Systém termínů lze samozřejmě nejspolehlivěji stanovit porovnáním definic termínů, a proto by bylo nesmírně užitečné sestavovat k jednomu tématu rovnou dva typy slovníků – překladový a výkladový. To by umožnilo zvýšit jejich kvalitu (zejména systematičnost a rozlišení významů termínů v překladovém slovníku) a zajistit jejich slučitelnost a bezrozpornost. Je třeba dodat, že systematizace termínů tvořících korpus slovníku značně usnadňuje vytváření vzájemných odkazů. Kromě toho umožňuje systematizace vytvářet rozsáhlé slovníky tak, že se jednotlivé tematické oddíly rozdělí mezi více autorů s ohledem na jejich specializaci a kvalifikaci; to rovněž usnadňuje přípravu slovníku a přispívá ke zvýšení jeho kvality. Systematizace má zvláštní význam při určování a výkladu významů termínů ve speciálních slovnících, kde pomáhá nejen vyhnout se nejčastějším chybám (které se vyskytují téměř na každé stránce současných slovníků), ale také ušetřit práci zjednodušením výběru základních rysů každého termínu a také výběru cizojazyčných ekvivalentů termínů. V poslední době se rozšířil okruh využití slovníků. Spolu s tím, jak se v současné lingvistice od 90. let 20. století zvýšil zájem o otázky lidské kultury a rozvoje poznání, se otevřely nové možnosti využití historických slovníků. Rozvoj historického terminologického bádání jako samostatné vědecké disciplíny umožnil na jejich základě zkoumat vznik a vývoj terminologií, a tím i vznik a vývoj odborných znalostí. Ukázalo se, že slovníky synonym lze využít ke shromažďování lexikálního materiálu a určování 36 Сергей Гринев-Гриневич | Лексикография и терминоведение hranic sémantických polí. Byla vytvořena a ověřena zvláštní metodika, která umožňuje odhalit nejtypičtější přednosti a nedostatky současných slovníků synonym. Analýza procesů vzniku a vývoje sémantických polí, od obecné slovní zásoby přes prototerminologie až po současné terminologie, umožňuje rekonstruovat utváření představ, poznatků a současné lidské mentality. Srovnání současných slovníků synonym různých jazyků ukázalo značné rozdíly v jejich přípravě. Zatímco většina anglických slovníků navzdory všem svým nedostatkům poskytuje poměrně úplné informace o lexikálních prostředcích anglického jazyka, i ty nejlepší polské slovníky trpí neúplností a nedůsledností při prezentaci informací.1 Nejnižší kvalitu lze zaznamenat u ruských slovníků; například heslo monarcha ve Slovníku synonym ruského jazyka Z. E. Alexandrovové (M., Russkij jazyk, 2003) obsahuje kromě synonyma vladař také opisná spojení nejvyšší osoba, korunovaná osoba, Jeho Veličenstvo, zastaralá a dnes již nepoužívaná slova nositel koruny, purpurový nositel a pomazaný boží, chybějí v něm však slova král, car, císař, která by tu měla být; ve slovníku vůbec nejsou. Chybí mnoho běžných slov, zatímco je v něm mnoho slangových a zastaralých slov, což vytváří zkreslenou představu o ruštině jako o jazyce chudém ve srovnání s angličtinou. S rozvojem terminologického bádání se mění pohled na vztah mezi obecnou a odbornou slovní zásobou. Jde pouze o funkční přístup v souladu se známou formulí G. O. Vinokura: „Termíny nejsou zvláštní slova, nýbrž pouze slova ve zvláštní funkci.“ Četné výzkumy zvláštností utváření terminologií umožnily odhalit počáteční období jejich vyčleňování z obecné slovní zásoby v podobě prototerminologií. V této souvislosti lze běžné historických slovníků využít jako prostředku ke zkoumání a rekonstrukci vývoje nejen terminologií, ale také národních a obecných lidských představ. Významy mnoha slov ze staroanglického období jsou rovněž mimořádně široké – slovo wit znamenalo porozumění; smysl; vědomí; důvtip; rozum; slovo tūn mělo významy ohrazené místo; usedlost; vesnice; Terminologija | 2008 | 15 3 7 město (srov. v ruštině zahrada a město); slovo wiht – stvoření; bytost; osoba; věc; kousek. Původně slovo apple (jablko) označovalo také jakýkoli plod, což se odrazilo ve slovní zásobě řady jazyků – něm. Apfelsine (pomeranč – doslova čínské jablko), ital. pomo d'oro (rajče – doslova zlaté jablko), fr. pommes de terre (brambory – doslova zemská jablka). Vysvětluje se to tím, že jablko bylo prvním plodem, který člověk poznal, a následně byl každý druh ovoce či zeleniny vnímán jako jablko; teprve poté docházelo k jejich rozlišování a hledání nových názvů. Podobné skutečnosti lze využít k určení pořadí, v jakém člověk objevoval a osvojoval si různé předměty a druhy činnosti, nejsou-li k dispozici jiné doklady. Na přílišnou šíři významu mnoha slov starých jazyků upozorňují všichni badatelé. Tento jev se v antropolingvistice označuje jako sémantický synkretismus. K předběžnému studiu tohoto jevu ve staré angličtině jsme použili slovník uvedený v příloze Čítanky z dějin anglického jazyka (Ivanova 1973). Jednou z pozoruhodných vlastností staroanglických slov byla rozmanitost významů, které tvořily jejich sémantickou strukturu, například: ambyr – vznikající; stejný nebo rovný; krásný, příznivý; beodan – prosit, zvát, přikazovat, oznamovat, nabízet, dávat; bliþ – radostný, veselý, něžný, laskavý, milý, klidný; brucan – používat, těšit se, jíst, najímat; ceap – dobytek; prodej, obchod, záležitost, trh; spēd – rychlost, úspěch, štěstí, prostředky, majetek. V mnoha případech význam anglosaského slova zahrnuje mnoho moderních představ, například: ārædan – radit se, pečovat, určovat, vykládat, hádat; cynn – druh, typ, rasa, rodina, národ; cræft – moc, síla, umění, dovednost, povolání, znalost, lstivost, plavidlo; ellen – síla, energie, odvaha; feoh – dobytek, peníze, hodnota, honorář, odměna, majetek; 38 Сергей Гринев-Гриневич | Лексикография и терминоведение lār – vzdělávání, poučení, doktrína, věda, princip; rūn – šepot, tajemství, tajnost, písmeno. Dalším zajímavým rysem významů starých slov je spojování složek, které jsou z moderního hlediska jen málo slučitelné. Například slovo feolah má následující významy – štípat, zapichovat, přilnout, dosáhnout, přijít, projít; dreorig – krvavý, zarmoucený, žalostný, krutý, zraněný; pēd – úspěch, štěstí, bohatství, moc, rychlost; cofa – jeskyně, komnata, sklad; duguð – mužnost, množství, sláva, moc, výhoda, rozkvět. Často nelze takové významy rozlišit ani v kontextu a nelze vyloučit, že jde o široký význam, který spojuje v nerozlučný celek pojmy, jež jsou pro současného čtenáře odlišné. Někdy význam starého slova zahrnuje přímo protikladné složky; například slovo dreogan znamenalo „pracovat, dělat, trpět, radovat se“; dwellan – „odvádět pryč“ i „zůstávat“; gretan – „setkávat se“ i „doprovázet“. Slovník lze v současnosti, vzhledem k zájmu jazykovědy o jazykové aspekty psychologie a kultury člověka, chápat jako prostředek lexikálního vyjádření jazykového obrazu světa. Tuto vlastnost slovníků lze snadno pozorovat v nejstarších slovnících, kdy písmo nebylo fonetické a slovníky byly uspořádány podle tematického principu (příklady – Sumer, Egypt, Čína). Při výzkumu normativních slovníků je třeba věnovat pozornost problému vymezení oblasti tolerance (stanovení přípustných mezí) formálních variant a problému spolehlivých řešení (vylučujících paronymii). Otázka využívání slovníků profesních a regionálních dialektů a metadialektů k rozlišování rozcházejících se pojmů je dosud málo prozkoumána. V oblasti výkladových terminologických slovníků vyvstala potřeba vypracovat metodiku jejich hodnocení a kontroly kvality. Terminologija | 2008 | 15 3 9 Pokud jde o učební slovníky a problémy jejich tvorby, systémový princip uspořádání materiálu je v nich mimořádně užitečný, ačkoli se zde dosud neuplatňuje dostatečně důsledně. Klasifikace slov do tematických skupin přispívá nejen k racionálnímu seskupování významově blízkých slov, ale také k odhalování vnitřních vztahů mezi strukturou modelu, jehož je dané slovo součástí, a jeho lexikálním naplněním. Tematické uspořádání lexika umožňuje studentům průběžně studovat určité oddíly slovníku a dává jim možnost zvolit potřebné lexikální prostředky k formulaci sdělení na určité téma. Existují údaje, že v minulém století se tematické slovníky používaly také jako učebnice příslušného oboru (Opitz 1983). Tento způsob organizace lexika odpovídá věkovým zvláštnostem studentů (logicky motivované zapamatování), umožňuje rozdělit lexikum do témat, která lze propojit s tématy příslušných odborných kurzů, a konečně umožňuje názorně ukázat sémantické a slovotvorné vztahy mezi termíny. Pro vyhledávání termínů nejen podle obsahových, ale i formálních znaků lze jako pomůcku zařadit abecední rejstřík. Problém zvyšování kvality překladových slovníků a jejich využití v kontrastivním výzkumu jazyků může souviset s uplatněním reverzní metody. Správný překlad cizojazyčných termínů do značné míry určuje kvalitu překladu, a proto mnoho závisí na kvalitě překladových slovníků. Kdyby v překladovém slovníku každému cizojazyčnému termínu odpovídal pouze jeden ekvivalent, úloha překladatele by se podstatně zjednodušila a zároveň by byl učiněn obrovský krok ve vývoji průmyslových systémů strojového překladu. Studium současných překladových slovníků však ukazuje, že problém stanovení přesných ekvivalencí mezi termíny různých jazyků má k vyřešení ještě daleko. Ekvivalenci překladu termínů ve slovnících lze určit pomocí námi vyvinuté reverzní metody. Údaje z dostatečně úplných překladových slovníků umožňují odhalit specifika národních terminologií, ačkoli zřejmě ne 40 Сергей Гринев-Гриневич | Лексикография и терминоведение v plném rozsahu. Lze předpokládat, že řada po sobě jdoucích zpětných překladů umožňuje získat představu o sémantice dokonce i neznámého jazyka na základě složení a směrování překladových ekvivalencí, ačkoli tento předpoklad je třeba ověřit experimentálně. Další studium zvláštností vývoje sémantiky překladových ekvivalencí při postupných zpětných překladech termínů pomůže stanovit formální kritéria sémantických odchylek v překladu termínů, upřesnit hranice polysémie a homonymie a odlišit úplná synonyma od částečných i synonymii od hyponymie. Podle našich předběžných údajů postačují dva úplné cykly k odhalení neekvivalentních variant překladu termínů. Odhalení a odstranění nepřesných a nadbytečných variant překladu nepochybně přispěje ke zvýšení kvality překladových terminologických slovníků a vytvoří příznivější podmínky pro zavádění kvalitních systémů strojového překladu. Údaje o specifikách národních lexikálních systémů umožní zahájit výzkum cest a příčin rozdílů mezi národními systémy představ (srov. slova позор, урод, черствый ve slovanských jazycích), případně umožní stanovit určité tendence projevující se při rozdílném vývoji národních systémů myšlení a extrapolovat je do budoucnosti, jakož i určit obecné a specifické rysy vývoje lidských systémů reprezentace znalostí, což je důležité pro výzkum vědeckého poznání a vývoj systémů umělé inteligence. ЛИТЕРАТУРА Волкова И. Н., Сафонкина С. А. 1988: Автоматизированные методы подготовки словарей и указателей стандартизованных терминов. – Научно-техническая терминология. Вып. 8, 1–9. Герд А. С. 1986: Основы научно-технической лексикографии, Ленинград. Гринев С. В. 1986: Введение в терминологическую лексикографию (учебное пособие), МГУ, Москва. Гринев С. В. 1988: Основные направления развития терминологического обучения в СССР. – Научно-техническая терминология. Вып. 7, 4–8. Гринев С. В. 1993: Введение в терминоведение, МГУ, Москва. Гринев С. В. 1995: Введение в терминографию, Москва. Лейчик В. М. 2006: Терминоведение: предмет, методы, структура. Изд. 2-е, испр. и доп., Москва. Шведова Н. Ю. 1981: Однотомный толковый словарь (специфика жанра и некоторые перспективы дальнейшей работы). – Русский язык. Проблемы художественной речи. Лексикология и лексикография, Москва, 166–179. Gaida S. 1990: Wprowadzenie do teorii terminu, Opole. Opitz K. 1983: Special Purpose Lexicography: Dictionaries for Technical Use. – Lexicography: Principles and Practice, – London, 163–180. Terminologija | 2008 | 15 4 1 LEKSIKOGRAFIJA IR TERMINOLOGIJOS MOKSLAS Straipsnyje aptariamos naujos neseniai leksikografijos ir terminologijos sandūroje susiformavusios mokslinės disciplinos – terminografijos – tyrinėjimo kryptys. Žodynas yra pagrindinė specialiosios leksikos pateikimo ir gyvavimo priemonė, terminų žodynų kūrimas ir tobulinimas – tai įvairios terminologinės veiklos rezultatas. Pabrėžiama sisteminio požiūrio nauda sudarant įvairių tipų žodynus. Supažindinama su istorinių ir sinonimų žodynų naudojimu atliekant terminologinius ir žmonių mąstysenos evoliucijos tyrimus. Siūlomas reversinis verčiamųjų žodynų kokybės įvertinimo metodas. LEXICOGRAPHY AND TERMINOLOGY SCIENCE New trends in investigating common ground of lexicography and terminology science where a new scientific discipline – terminography was formed lately are discussed. Dictionary serves as the main means of presentation and existence of special vocabulary, various types of terminological work resulting in elaborating terminological dictionaries. Benefits of systemic approach to compiling various types of dictionaries are presented. New applications of historic dictionaries and dictionaries of synonyms in terminological research and investigation of evolution of human mentality are introduced. Using the reversibility method in appraising quality of translation dictionaries is suggested. Gauta 2008-11-23 Сергей Гринев-Гриневич Университет г. Белостока Waska 4, m. 20, Bialystok, 15-481, Poland E-mail: [email protected] 4 2 Сергей Гринев-Гриневич | Лексикография и терминоведение