Petro Vileišio aritmetikos vadovėlio „Keturi svarbiausiejie veikalai aritmētikos“ terminai

Termíny v učebnici aritmetiky Petra Vileišise Čtyři nejdůležitější pojednání o aritmetice DIANA ŠILOBRITAITĖ Institut litevského jazyka KLÍČOVÁ SLOVA: matematické termíny, původ matematických termínů, tvoření matematických termínů Ke 160. výročí narození Petra Vileišise Petras Vileišis (1851–1926) – lietuvių visuomenės veikėjas, prisidėjęs prie draudžiamosios lietuviškos spaudos leidimo ir platinimo. Jis parašė ar išvertė nemažai mokslo populiarinimo knygelių (apie 100) ir aritmetikos, fizikos, geometrijos, istorijos vadovėlių. P. Vileišis buvo atkaklus kovotojas už lietuviškos spaudos laisvę ir prisidėjo prie įvairių sričių, tarp jų ir matematikos, terminijos kūrimo. Jo Rinktinių raštų pratarmėje rašoma, kad „Jis dirbo didžiulį šviečiamąjį darbą – savo triūsu ir 154 D. Šilobritaitė | Petro Vileišio aritmetikos vadovėlio Keturi svarbiausieji veikalai aritmetikos terminai svými prostředky opatřil krajanům univerzální lidovou knihovničku a šířil základy národního podnikání. P. Vileišis byl mecenášem litevské kulturní činnosti, oživil ve Vilniusu litevský národní život a učinil z Vilniusu jeho centrum. Byl také iniciátorem, vydavatelem a redaktorem prvního litevského deníku Vilniaus žinios“ (Vileišis 2004: 11). V roce 1886 vyšla v Tylži učebnice P. Vileišise (podepsal se pseudonymem Petras Nėris) Čtyři nejdůležitější pojednání o aritmetice – nevelká učebnice aritmetiky (50 stran). Podle matematika Petra Rumše vytvořil P. Vileišis při psaní této učebnice originální a zajímavé aritmetické termíny (Rumšas 1978: 58). Je třeba uvést, že jde o druhé tištěné litevské pojednání o aritmetice. První tištěná litevská sbírka aritmetických úloh Užduotinas, tai ira Rankius užduocziu Aritmetikos arba Rokundos mokslo vyšla v roce 1885 v Tylži. Byla to sbírka úloh Jona Spudulia (1860–1920), významného litevského veřejného činitele z konce 19. a počátku 20. století a „samouka, jazykovědce a lékaře“ (Sabaliauskas 1979: 177). V knihovně Vrublevskis Litevské akademie věd se uchovává kopie rukopisu této sbírky úloh (Aritmetikos uždavinynas iš kurio mokė kunigas Katelė. Gauta pas Paliepio gyventoją Šinkūnienę) (podrobněji viz Šilobritaitė 2009: 186–197). V pojednávané učebnici P. Vileišise jsou uvedeny nejen úlohy, jako ve sbírce J. Spudulia, ale vysvětlují se v ní také některé aritmetické termíny, např.: Sumetimu1 („sčítáním“) se nazývá postup, při němž se z několika čísel stejného druhu získá jedno číslo nazývané součet, které obsahuje tolik jednotek, kolik jich bylo ve všech sčítaných číslech2 Vlš 10; Atitraukimas („odčítání“) je postup, při němž se při znalosti součtu dvou čísel stejného druhu a jednoho z těchto čísel hledá druhé Vlš 16. Je důležité uvést, že učebnice obsahuje definice matematiky a dvou jejích odvětví: Matematika se nazývá vědou, jejímž cílem je měření a vzájemné porovnávání množství Vlš 3; Aritmetika se nazývá naukou o číslech Vlš 4; Počítání se nazývá naukou o vyslovování a zapisování všech druhů čísel Vlš 4. Cílem tohoto článku je prozkoumat původ, způsoby a prostředky tvoření aritmetických termínů používaných v učebnici P. Vileišise a jejich synonymní vyjádření. Pro výzkum bylo shromážděno přibližně 150 termínů. 1 Význam termínu uvedený v uvozovkách určila autorka článku. 2 Příklady jsou uváděny v autentické podobě. Terminologija | 2011 | 18 155 1. JEDNOSLOVNÉ TERMÍNY V učebnici P. Vileišise bylo nalezeno 62 jednoslovných termínů (42,2% všech nalezených termínů). Podle původu se dělí na termíny litevského původu, nelitevského původu a hybridní termíny. 1.1. Původ jednoslovných termínů 1.1.1. TERMÍNY LITEVSKÉHO PŮVODU Většina (47 termínů, tj. 75,8% jednoslovných matematických termínů nalezených v učebnici) je litevského původu, např.: apskriedimas „ohraničení“ Vlš 10, derėjimas: Tas visas vienok galima parašyti pasigaunant minėtomis rokūtinėmis ir atsimenant ant szių trijų derėjimu Vlš 7, dalis: Aiszku, jog skaitlei sumetami pažymėti, budami ne kuriomis dalimis jieszkomosios sumos, tur būti ir tos paczios veislės, nės dalis visuomet yra tos paczios gymės, kaip ir labas, prie kurio ji prigul Vlš 10, daugumas: Daugumu vadinasi kožnas didumas, galimas būti padalytas į keliatą daliu Vlš 3, didumas: Del nusklempimo didumo nekurio daugumo reikia jį palyginti su kitu tos paczios veislės daugumu, kurio didumas per visus yra nutartas ir kurs vienybe vadinasi Vlš 3, gymė: Skaitlius paeina nū susidėjimo vienybiu, arba ju daliu, ir tai vienos ir paczios gymės Vlš 4, įpatybė: Tas atsitikimas atsiremia ant szių įpatybiu: 1. Liekana pasididina ant nekurio daugumo, padidinant didesnį skaitlių ant to paties daugumo, ir atliekant skaitlių mažesnį be atmainos Vlš 18, lavinimas „cvičení“ Vlš 10, palyginimas „porovnání“ Vlš 3, parodymas: Parodymu vadina išteisinimą nekurios apreiškztos teisybės Vlš 14, pasigavimas: pasigavimas sumetimo; pasigavimas atitraukimo; pasigavimas padauginimo Vlš 46, priegimtis: Kožnoje rokund oje isz pradžios yra žinoma priegimtis jieszkomojo labo, reikia tiktai jo skaitlių atrasti <...> Vlš 4, rėžis: Rėžiu vadiname kožną susidėjimą vienybiu, deszimcziu ir suimtu paskui sekancziu Vlš 7, rodyklė: Yra nutarta rasyti tiktai vieną isz lygiu vaisiaus dirbėju, statant virszumi jo truputį į deszinę pusę smulkią rokūtinę, rodykle vadinamą, kuri rodo skaitlių lygiu dirbėju, arba žingi jieszkomosios galybės Vlš 32, skyrius: Yra du skyrei vienybiu: vienybė veislinė, kaip tai: vienas žmogus, ir vienybė matematikine Vlš 3, svarbumas: Drauge su tūmi kaip kuri norint isz sziu rokūtin iu persikelia per vieną eilę į kairę pusę, ji aptur svarbumą deszimtį kartu didesnį Vlš 7, teisybė: Parodymu vadina išteisinimą nekurios apreiškztos teisybės Vlš 14, veislė: Vienybė tada yra nutartas ir neatsimainąs daugumas pasi- 156 D. Šilobritaitė Petro Vileišio aritmetikos vadovėlio Keturi svarbiausieji veikalai aritmetikos terminai gaunąs dėl mėravimo daugumu tos pačios veislės Vlš 3, žingis: Iš teisybės, dėl apturėjimo galybės nekurio žingio dúto skaitliaus užtenka szį skaitlių padauginti per jį patį tiek kartu, kiek yra vienybiu be vienos žingyje galybės Vlš 32, žymė „znak“ Vlš 11. Většina litevských termínů zkoumaného pramene se dnes v matematice nepoužívá nebo má jiný význam. Termínem veikalas Vlš 14 označil P. Vileišis matematický pojem veiksmas „základní matematická operace“. Išzteisinimu nekurio veíkalo vadina kitą veikalą, kuriúmi pasigauna dėl atradimo, ar labas dútas per pirmutinį veikalą yra kitoks Vlš 14. Mimochodem, autor prvního litevského sborníku matematických úloh J. Spudulis označil tento pojem termínem veikmė. Je třeba poznamenat, že dnes se nepoužívá žádné z názvů základních aritmetických operací uvedených v učebnici P. Vileišise: sumetimas „sčítání“ Vlš 4, atitraukimas „odčítání“ Vlš 4, padauginimas „násobení“ Vlš 4, dalijimas „dělení“ Vlš 4. Ve zmíněném sborníku úloh J. Spudulise jsou názvy operací označeny příslušně termíny sudėjimas, atėmimas, dauginimas, dalijimas. Podle matematika Zigmas Žemaitise „v jiných jazycích se název samotné matematické operace obvykle nerozlišuje od názvu procesu jejího konkrétního provádění, zatímco logicky by se měly odlišovat. Proto se později schválilo nazývat operace sudėtis, atimtis, daugyba, dalyba, zatímco používané termíny dauginimas, dalijimas byly ponechány pro označení provádění operací (např. trupmeninių skaičių dauginimas)“ (Žemaitis 1966: 196). Je třeba zmínit, že se neujaly ani litevské termíny označující čísla, s nimiž se provádějí aritmetické operace: liekana „rozdíl“ Vlš 16, padalys „dělenec“ Vlš 35, dal ytojas „dělitel“ Vlš 35, padalė „podíl“ Vlš 35, padaugintinis „činitel“ Vlš 22, padaugintojas „násobitel“ Vlš 22, vaisius „součin“ Vlš 223. Za zmínku stojí termín labas Vlš 5, který se neujal ve významu výsledku aritmetické operace: Labas deszimties deszimcziu tapė pavadintas szimtu Vlš 5. Pagal tą, kas pasakyta, galima sumesti sieksnius su sieksneis, svarus su svarais, etc., norint apturėti labą pažymėtą; bet nėra galima sumesti rublius su úlektėmis, stalus su namais, etc., jeigut mes tiktai neįsieszkosime labo bevardžio Vlš 10–11. Tento význam termínu labas není zaznamenán ani v LKŽe, ani v současných matematických pracích. 3 Nezachovaly se ani dvouslovné termíny didesnis skaitlius „menšenec“ Vlš 16, mažesnis skaitlius „menšitel“ Vlš 16, sumetamas skaitlius „sčítanec“ Vlš 11. Terminologija | 2011 | 18 157 V matematické terminologii se nepoužívá ani termín ištaisininimas Vlš 14, který v pojednávaném prameni označuje ověření provedení základních aritmetických operací (sčítání, odčítání, násobení a dělení). Další nedochované aritmetické termíny, například: dirbėjas4: Skaitlius rakūtiniu vaisiaus dviejų dirbėju yra lygus sumai rokūtiniu tu dirbėju, arba tai sumai be vienos vienybės Vlš 32, galybė „mocnina“: Galybė nekurio daugumo vadinasi vaisius keliato dirbėju lygiu tam daugumui Vlš 32, kertūtis „čtverec“ (druhá mocnina čísla): Galybė 2. žingio vadinasi kertūcziu <…>. Vlš 32, sanarys „člen“: Skaitlius didesnis ir skaitlius mažesnis yra vadinami dviem sanareis liekanos Vlš 16, vienybė „jednotka“: Yra du skyrei vienybiu: vienybė veislinė, kaip tai: vienas žmogus, ir vienybė matematikine, kaip tai vienas sieksnis Vlš 3. 1.1.2. TERMÍNY NELITEVSKÉHO PŮVODU V učebnici bylo nalezeno málo termínů nelitevského původu (13 termínů, tj. 21% všech nalezených jednoslovných termínů). Některé z nich se v současné matematické terminologii již nepoužívají. Jde o výpůjčky ze slovanských jazyků5: ližma „číslo“ Vlš 6, mėris „míra“ Vlš 3 a rokunda „počítání“ Vlš 4. Mezinárodní termíny aritmētika Vlš 4, klasa Vlš 6, kubas Vlš 32, lyni-ja Vlš 12, matēmātika Vlš 3, minus Vlš 16, numeracija Vlš 4, plius Vlš 11, suma Vlš 10 a teorēma Vlš 28 se používají dodnes (liší se pouze pravopis některých termínů). 1.1.3. HYBRIDNÍ TERMÍNY V pojednávaném prameni byly nalezeny dva hybridní termíny (k nelitevskému termínovému základu je připojena litevská přípona): mėravimas Vlš 3, rokūtinė6 Vlš 7. Tvoří 3,2% všech nalezených jednoslovných termínů. Podle P. Rumšase je termín rokūtinė nejstarším termínem označujícím pojem „číslice“. Tento termín se vyskytuje v slabikáři J. Veise a ve slovnících P. Ruigia, K. Milka a F. G. H. Nesselmanna (podrobněji viz Rumšas 1978: 54). Teprve v aritmetických učebnicích vydaných v letech 1915–1916 se objevuje termín skaitmuo, který byl uznán za vhodnější než ostatní pro označení tohoto pojmu (Rumšas 1979: 54). 4 Dirbėjais P. Vileišis označuje padaugintinį „násobenec“ a padaugintoją „násobitel“. 5 Při určování původu termínů se vychází z LKŽe a slovníků E. Fraenkela. 6 V učebnici je použit také variantní tvar tohoto termínu rakūtinė Vlš 32. 158 D. Šilobritaitė Petro Vileišio aritmetikos vadovėlio Keturi svarbiausieji veikalai aritmetikos terminai 1.2. Tvoření jednoslovných termínů Jednoslovné matematické termíny užívané v učebnici P. Vileišise se dělí na primární a sekundární. 1.2.1. PRIMÁRNÍ SLOVA Byly nalezeny pouze dva jednoslovné matematické termíny tvořené primárními slovy (představují jen 4,1% nalezených jednoslovných termínů)7: labas Vlš 5 a spūgas Vlš 22. Termínem spūgas P. Vileišis označoval znaménko násobení: Násobení dvou čísel označíme tak, že násobitele napíšeme po pravé straně násobence a oddělíme je vodorovným křížkem (X), nebo tečkou (.) Vlš 22. 1.2.2. SEKUNDÁRNÍ SLOVA Většinu nalezených matematických termínů tvoří odvozeniny8 (95,9% nalezených jednoslovných termínů). Dělí se na předponová a příponová odvození a složeniny. 1.2.2.1. Příponová odvození. V učebnici P. Vileišise převažují slovesná abstrakta s příponami -imas (-ymas): apskréidimas Vlš 10, atitraukimas Vlš 4, dalijimas Vlš 4, derėjimas Vlš 7, išteisininimas Vlš 14, lavinimas Vlš 10, mėravimas Vlš 3, padauginimas Vlš 4, palyginimas Vlš 3, parodymas Vlš 14, pasigavimas Vlš 46, pažymėjimas Vlš 3, skaitliavimas Vlš 4, sudėjimas9 Vlš 3, sumetimas Vlš 4. Poněkud méně příponových odvozenin tvoří termíny utvořené pomocí jiných přípon: -umas: daugumas Vlš 3, didumas Vlš 3, ilgumas Vlš 15, svarbumas Vlš 7 (tyto termíny jsou odvozeny od jmenných slov a označují vlastnosti); -ybė: galybė Vlš 32, įpatybė Vlš 18, lygybė Vlš 11, teisybė Vlš 14, vienybė Vlš 3; -uotis: kertūtis Vlš 32; -tis: priegtimtis Vlš 4; -tojas: dalytojas Vlš 35, padaugintojas Vlš 22. Je třeba upozornit, že příponou -tojas tvořené odvozeniny užívá P. Vileišis nikoli pro osoby, nýbrž pro čísla, s nimiž se provádějí pojmenované matematické operace. U ostatních přípon byl nalezen vždy jen jeden příklad: -alas: veikalas Vlš 14; -ana: liekana Vlš 16; -ėjas: dirbėjas Vlš 22; -yklė: rodyklė Vlš 32; -lė: veislė Vlš 3; -tinė: rokūtinė Vlš 7; -tinis: padaugintinis Vlš 22. 7Do tohoto počtu nejsou zahrnuty termíny nelitevského původu. 8Při určování způsobů a prostředků tvoření termínů se vychází z prací S. Ambraza (1993; 2000), St. Keinia (1999; 2005), P. Skardžia (1943) a V. Urbučio (2009). 9 Výrazem Sudėjimu P. Vileišis označuje sčítání a násobení: pro sčítání čísel se užívají dva způsoby: sčítání a násobení Vlš 4. Terminologija | 2011 | 18 159 Samostatně stojí za zmínku derivát se sufixem -lius skaitlius „číslo“ Vlš 3, který se ustálil kolem poloviny 19. století, ačkoli se vyskytuje již v litevských textech 16. století (v Mažvydově katechismu, Wolfenbüttelské postile, Vilentových evangeliích, Bretkūnasově bibli a postile) (Rumšas 1978: 52–54). Je důležité říci, že v učebnicích pro začátečníky z počátku 19. století se objevuje současný termín skaičius, od nějž se však později upustilo. P. Skardžius v díle Lietuvių kalbos žodžių daryboje píše, že skaitlius je typické pro Žemajty a litevské obyvatele Východního Pruska, zatímco Aukštajti obvykle užívali termín skaičius (Skardžius 1943: 170). V matematických učebnicích vydávaných od roku 1906 nahrazuje termín skaitlius výraz skaičius, v dobovém periodickém tisku se však, byť zřídka, objevuje také termín skaitmuo. 1.2.2.2. Deriváty s koncovkou. V učebnici P. Vileišise byly nalezeny také deriváty s koncovkou: -is (-ys): dalis Vlš 10, padalys Vlš 35, rėžis Vlš 7, sąnarys Vlš 11, žingis Vlš 32; -ė: gymė Vlš 4, padalė Vlš 35, žymė Vlš 11; -(i)us: skyrius Vlš 3, vaisius Vlš 22. Všechny tyto derivační formy s koncovkou jsou utvořeny od sloves. 1.2.2.3. Složeniny. V učebnici byla nalezena pouze jedna složenina stalveikslis Vlš 50: Virszumi padėtas stalveikslis užtur savępi vaisius vienos rokūtinės Vlš 50. Tento termín není zaznamenán v LKŽe; lze se pouze domnívat, že by mohl znamenat „tabulku“ (srov. stalveikslis padauginimo „násobilková tabulka“ Vlš 50 (viz obrázek)). Obr. Stalveikslis padauginimo 160 D. Šilobritaitė │ Petro Vileišio aritmetikos vadovėlio Keturi svarbiausieji veikalai aritmetikos terminai 2. VÍCESLOVNÉ TERMÍNY Složené termíny nalezené v učebnici P. Vileišise se dělí na dvouslovné a trojslovné. Tvoří 57,8% všech nalezených termínů. 2.1. Dvouslovné termíny V tomto článku se dvouslovné termíny z hlediska vyjádření dělí na spojení se shodným a neshodným přívlastkem. Převážnou většinu tvoří termíny, jejichž oba členy jsou litevského původu. Bylo nalezeno jen několik dvouslovných termínů, u nichž je jeden z členů cizího původu: apturėjimas sumos Vlš 11, czelas skaitlius Vlš 11, gulsčias kryžius Vlš 22, rokūtinė svarbi Vlš 7, skaitlius czelas Vlš 5, status kryžius Vlš 11, vardas klasos Vlš, vienybė matematikinė Vlš 3. Shodná atributivní spojení užívaná v učebnici jsou dvojího typu. Jednu skupinu tvoří termíny, v nichž shodný přívlastek stojí před určovaným hlavním členem termínu, druhou pak termíny, v nichž přívlastek stojí za určovaným hlavním členem termínu. Shodné přívlastky v těchto termínech, které stojí před určovaným slovem, jsou v učebnici vyjádřeny přídavnými jmény (bevardė padalė Vlš 36, dalinis padalys Vlš 40, didesnis skaitlius Vlš 16, mažesnis skaitlius Vlš 16, pirmutinis skaitlius Vlš 5, prasta vienybė Vlš 26, visūmetinis svarbumas Vlš 7) a příčestími činnými nebo trpnými (apreikšta teisybė Vlš 14, atsakanti rokūtinė Vlš 8, atsimainantis svarbumas Vlš 7, neatsimainantis svarbumas Vlš 7, neatsimainąs daugumas Vlš 3, nutartas daugumas Vlš 3). Je třeba uvést, že učebnice P. Vileišise užívá také určité tvary přívlastků (přídavných jmen a příčestí): augščiausiasis režis Vlš 8, jieszkomaſis labas Vlš 12, jieszkomaſis skaitlius Vlš 16, jieszkomaſis vaisius Vlš 24, norimasis labas Vlš 4, padūtas skaitlius Vlš 4, sumestieji skaitlei Vlš 20, sumetamasis skaitlius Vlš 11. Poměrně početnou skupinu tvoří dvouslovné termíny, v nichž shodný přívlastek stojí za určovaným členem. Přívlastky v těchto dvouslovných termínech jsou rovněž vyjádřeny přídavnými jmény (dalijimas paprastinis Vlš 41, labas bevardis Vlš 11, padalė teisinga Vlš 41, skaitlius bevardis Vlš 4, skaitlius dalinis Vlš 3, vaisius dalinis Vlš 27, vaisius visūtinas Vlš 27, vienybė veislinė Vlš 3) a příčestími trpnými (labas pažymėtas Vlš 10, skaitliavimas kalbėtas Vlš 5, skaitliavimas raszytas Vlš 6, skaitlius maiszytas Vlš 3, skaitlius pažymėtas Vlš 4). Téměř všechny neshodné přívlastky jsou vyjádřeny genitivem jednotného nebo množného čísla. Většina takových termínů se užívá v dnes neobvyklém slovosledu: augimas skaitliu Vlš 4, izsguldymas režo Vlš 7, izstarimas Terminologija | 2011 | 18 161 počet Vlš 9, zmenšování velikosti Vlš 3, porovnání množství Vlš 3, odčítání Vlš 46, dělení Vlš 47, násobení Vlš 46, sčítání Vlš 46, přičítání jednotky Vlš 4, člen podílu Vlš 35, jednotkové číslice Vlš 3, násobení pod sebou Vlš 50, sčítání jednotek Vlš 4, podíl Vlš 35, značka odčítání Vlš 16, značka dělení Vlš 35, značka rovnosti Vlš 11, značka násobení Vlš 22, značka sčítání Vlš 11, mocninný krok Vlš 32. Za zmínku stojí dvouslovný termín s neshodným přívlastkem a předložkou be – rokūtinė be svarbumo „nula“ Vlš 7. V učebnici se vyskytují také dvouslovné termíny s neshodným přívlastkem obvyklé podoby, v nichž přívlastek stojí před rozvíjeným slovem: skaitliu izskirimas Vlš 4, skaitliu kilimas Vlš 4, skaitliu sumetimas Vlš 4, skaitliaus skyrei Vlš 3. 2.2. Tříslovné termíny Všechny složky tříslovných aritmetických termínů jsou litevského původu a téměř všechny jsou utvořeny s termínem jednotka (označuje třídy jednotek). Hlavní složka těchto termínů má neshodný přívlastek se svým shodným přívlastkem; oba stojí za hlavní složkou: jednotka druhého řádu Vlš 5, jednotka osmé řádu Vlš 6, jednotka desáté řádu Vlš 6, jednotka deváté řádu Vlš 6, jednotka dvanácté řádu Vlš 6, jednotka čtvrté řádu Vlš 6, jednotka páté řádu Vlš 6, jednotka prvního řádu Vlš 5, jednotka sedmé řádu Vlš 6, jednotka šesté řádu Vlš 6, jednotka třetího řádu Vlš 5, jednotka jedenácté řádu Vlš 6. Další tříslovné termíny tohoto typu jsou původ hledaného čísla Vlš 4, součin několika činitelů Vlš 28. Termíny druhý člen rovnosti Vlš 11 a první člen rovnosti Vlš 11 jsou vyjádřeny jinak – shodným a neshodným přívlastkem. Kromě toho je třeba upozornit, že slovosled těchto dvou termínů je neobvyklý. V učebnici se vyskytuje tříslovný termín, jehož rozvíjené slovo má dva shodné přívlastky: du rūžai lygatstogei Vlš 11. 3. SYNONYMICKÉ VYJADŘOVÁNÍ TERMÍNŮ Případů synonymického vyjadřování je v učebnici P. Vileišise málo. Synonyma se zapisují do závorek, oddělují se čárkou nebo spojkou nebo. Byly nalezeny dvojčlenné synonymické řady (minus (méně) Vlš 16, neměnný nebo vyšší řád důležitosti Vlš 7, prostá jednotka nebo jednotka prvního řádu Vlš 5, původ, nebo řád Vlš 36, počítání (číslování) Vlš 4, svislý křížek, plus Vlš 11) a trojčlenná synonymická řada (rokūtinė be svarbumo, nebo nulius (zero) Vlš 7). 162 D. Šilobritaitė Petro Vileišio aritmetikos vadovėlio Keturi svarbiausieji veikalai aritmetikos terminai ZÁVĚRY Petras Vileišis byl významným představitelem litevské společnosti, který přispěl k tvorbě terminologie v různých oborech, včetně matematiky. Jeho učebnice Keturi svarbiausiejie veikalai aritmetikos (1886) je pro dějiny terminologie důležitá a zajímavá, protože patří k prvním tištěným litevským učebnicím aritmetiky, a autor proto musel vytvořit značné množství nových termínů. Důležité je, že autor v učebnici uvádí definice některých matematických termínů. Charakteristickým rysem zkoumané učebnice je litevský původ termínů. Jednoslovné termíny litevského původu, které tvoří základ víceslovných termínů, představují plných 75,8% všech nalezených termínů. Většina těchto termínů se dnes v aritmetice již nepoužívá, např.: išteisininimas, padaugintinis, vaisius. Termíny nelitevského původu tvoří 21%, hybridní termíny 3,2%. V učebnici byly nalezeny pouze 2 jednoslovné termíny, které jsou primitivními slovy (4,1%): labas, spūgas. Většinu sekundárních slov tvoří odvozeniny (sufixální a koncovkové deriváty a jedno složené slovo) – celkem 95,9% všech jednoslovných termínů. Převládají sufixální deriváty; nejpočetnější skupinu z nich tvoří deriváty se sufixem -imas (-ymas), o něco méně sufixálních derivátů tvoří termíny utvořené pomocí jiných sufixů: -umas, -ybė, -uotis, -tis, -tojas, -alas, -ana, -ėjas, -yklė, -lė, -tinė, -tinis. Koncovkové deriváty jsou utvořeny pomocí koncovek -is (-ys), -ė, -(i)us. Složené termíny použité v učebnici P. Vileišise tvoří 57,8% všech nalezených termínů. Jde o dvouslovné a trojslovné termíny, které lze rozdělit na spojení se shodným a neshodným přívlastkem. Většina zkoumaných termínů je zaznamenána v akademickém Slovníku litevského jazyka, některé termíny nebo jejich významy v něm však obsaženy nejsou, např.: stalveikslis, padaugintinis, labas. HLAVNÍ PRAMEN Vlš – P. Vileišis Keturi svarbiausiejie veikalai aritmetikos (napsal Petras Nėris), Tilžė, 1886. LITERATURA A DOPLŇUJÍCÍ ZDROJE Ambrazas S. 1993: Daiktavardžių darybos raida, Vilnius. Ambrazas S. 2000: Daiktavardžių darybos raida II, Vilnius. Fraenkel E. 1955: Litauisches etymologisches Wörterbuch 1. A – priviekuoti, Heidelberg. Fraenkel E. 1962: Litauisches etymologisches Wörterbuch 2. Privykėti – žvolgai, Göttingen. Keinys St. 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių daryba, Vilnius. Keinys St. 2005: Dabartinė lietuvių terminologija, Vilnius. LKŽe: Slovník litevského jazyka (elektronické vydání), Vilnius. Rumšas P. 1978: Lietuvių aritmetikos terminai XIX amžiuje. – Kalbotyra XXIX(1), 52–60. Terminologija | 2011 | 18 163 Rumsas P. 1979: Prie matematikos terminijos ištakų. – Zigmas Žemaitis, 52–58, Vilnius. Sabaliauskas A. 1979: Lietuvių kalbos tyrinėjimo istorija, Vilnius. Skardžius P. 1943: Lietuvių kalbos žodžių daryba, Vilnius. Urbutis V. 2009: Žodžių darybos teorija, Vilnius. Šilobritaitė 2009: Pirmojo lietuviško aritmetikos uždavinyno terminai. – Terminologija 16, 186–197. Vileišis P. 2004: Rinktiniai raštai, Vilnius. Žemaitis Z. 1966: Lietuviškos matematinės terminologijos istorijai. – Lietuvių kalbotyros klausimai 8, 195–201. TERMÍNY V UČEBNICI ARITMETIKY PETRA VILEIŠISE Petras Vileišis byl významnou litevskou veřejnou osobností, která významně přispěla k tvorbě litevské terminologie v různých oborech, včetně matematiky. Jeho učebnice Keturi svarbiausieji veikalai aritmetikos (Čtyři základní aritmetické operace) (1886) je důležitá pro dějiny terminologie, protože šlo o jednu z prvních vydaných učebnic aritmetiky a její autor musel vytvořit některé nové termíny. Důležité je také to, že Vileišis v této učebnici uvedl definice některých matematických termínů. Charakteristickým rysem této učebnice je množství litevských termínů. Jednoslovné termíny litevského původu, které jsou hlavní složkou víceslovných termínů, tvoří 75,8% všech nalezených termínů. Většina těchto termínů se již nepoužívá. V běžném užívání zdomácněly pouze tři termíny. Termíny nelitevského původu tvoří 21%, hybridní termíny 3,2%. Existují pouze dva jednoslovné termíny, které nejsou odvozeninami – labas (výsledek) a spūgas (znaménko násobení). Naprostá většina (95,9%) jednoslovných termínů jsou odvozeniny (sufixové či koncovkové odvozeniny a jedna složenina). Nejčastější jsou sufixové odvozeniny. Nejpočetnější skupinu mezi nimi tvoří odvozeniny se sufixy -imas (-ymas), -umas, -ybė, -uotis, -tis, -tojas, -alas, -ana, -ėjas, -yklė, -lė, -tinė a -tinis; koncovkové odvozeniny jsou méně časté. Tvoří se pomocí koncovek -is (-ys), -ė a -(i)us. Složené termíny použité ve Vileišisově učebnici tvoří 57,8% všech nalezených termínů. Jde o dvou- a tříslovné termíny, které lze rozdělit na slovní spojení s přívlastek shodným a neshodným. Většinu zkoumaných termínů lze nalézt ve Slovníku litevského jazyka, ale některé termíny nebo jejich významy v něm zahrnuty nebyly, například stalveikslis (násobilka), padaugintinis (násobenec), labas (výsledek operace). Obdrženo 12. 12. 2011 Diana Šilobritaitė, Litevský jazykový institut, P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius, e-mail: [email protected] 164 D. Šilobritaitė Petro Vileišio aritmetikos vadovėlio Keturi svarbiausieji veikalai aritmetikos terminai