Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning – Seen under a standardisation perspective

Interoperabilita obsahu jako předpoklad opětovného využití a nového účelového využití položek strukturovaného obsahu jako vzdělávacích objektů v e-learningu – pohled z hlediska standardizace CHRISTIAN GALINSKI, BLANCA STELLA GIRALDO PÉREZ Infoterm KLÍČOVÁ SLOVA: strukturovaný a nestrukturovaný obsah, verbální a neverbální reprezentace, pojmenování, morfologie a morfémy, frazeologie a frazémy, kolokace a víceslovné termíny, vzdělávací objekty s vysokou složitostí (HC-LO) a vzdělávací objekty s nízkou složitostí (LC-LO), obecný jazyk (LGP) a jazyk pro speciální účely (LSP), osoby se zdravotním postižením (PwD) a asistivní technologie, normy a standardizace, certifikace, datové modely a modelování dat, federovaná úložiště, požadavky na kvalitu a interoperabilitu 1. S T R U K T U R O V A N Ý O B S A H „Obsahem“ se zde rozumí strukturovaný obsah na úrovni lexikální sémantiky zahrnující jazykové i nejazykové reprezentace pojmů (chápaných ve vědecké teorii jako určitý druh „nehmotných objektů“). Tyto reprezentace mohou být designativní (například označení v terminologii, zahrnující termíny, symboly a pojmenování), deskriptivní (například různé druhy definic, vysvětlení či neverbálních reprezentací) nebo hybridní. Neverbálním označením a reprezentacím pojmů, stejně jako pojmenováním (tj. vlastním jménům zastupujícím jednotlivé pojmy), se v terminologické teorii a metodologii dosud věnovala nedostatečná pozornost. Mohou však být velmi důležité při navrhování vzdělávacích objektů (LO) v určitých doménách nebo oblastech použití – nemluvě o jazykovém vzdělávání a překladu. Pro navrhování vícejazyčných, multimodálních a víceúčelových LO jsou stejně důležité a) podobnosti mezi záznamy LGP a LSP: – Designativní reprezentaci záznamu (lemma LGP nebo termín LSP) může tvořit jedno slovo, složené slovo nebo víceslovná jednotka; – Verbální designativní reprezentaci může doplňovat neverbální designativní reprezentace (např. gesto, mimika, Bliss- 6 Christian Galinski, Blanca Stella Giraldo Pérez Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning symboliky1 atd.), nebo ji – je-li to třeba – dokonce nahradit (např. grafickým či jiným neverbálním symbolem); – Každý záznam představující jeden pojem má jedinečný identifikátor záznamu (který může například odkazovat na výskyty v textových korpusech); ◦ V záznamech LSP by každé označující vyjádření mělo mít vlastní identifikátor položky, což by mimo jiné umožnilo sledovat změny pojmu v čase, ◦ V záznamech LGP by každý význam označujícího vyjádření měl mít vlastní identifikátor položky, což umožňuje vytvářet vícejazyčné záznamy, ◦ Analogicky k autonomii termínu se autonomie vyjádření uplatňuje také u LSP a LGP, jakož i u neverbálních vyjádření, ◦ Popisná vyjádření LGP (včetně vysvětlení, kontextů atd.) lze zpracovávat analogicky k vyjádřením LSP (vysvětlením, kontextům atd.), avšak nezahrnují definice v užším smyslu, ◦ Mohou být k dispozici další pole pro poznámky, příklady, zdroje atd. – Verbální označující vyjádření zastupující pojem LGP i pojem LSP může být – v závislosti na míře kvazisynonymie – nutné zachytit ve dvou záznamech s příslušnými vzájemnými odkazy. b) výslovnosti verbálních položek entit strukturovaného obsahu, které by měly být alespoň potenciálně předvídány v každém záznamu. c) neverbální označující vyjádření a neverbální popisná vyjádření, která by měla být alespoň potenciálně předvídána v každém záznamu, protože v závislosti na oboru či oblasti použití mohou být stejně důležitá jako verbální vyjádření a někdy mohou být dokonce upřednostňována. d) složky entit strukturovaného obsahu, například morfémy verbálních označujících vyjádření nebo prvky definice, vysvětlení, kontextu atd. Měly by být označeny/tagovány, aby se usnadnilo vzájemné odkazování nebo opětovné použití jako jiný LO (například předpony a přípony v lékařské nomenklatuře). e) větší entity strukturovaného obsahu, například idiomy, kolokace LGP nebo frazémy LSP, stejně jako metafory, které lze formálně zpracovávat podobně jako verbální označující vyjádření v LGP (s příslušnými vzájemnými odkazy na relevantní prvky dané entity). V tomto 1 Blissymbolics je ideografický systém písma pro osoby s kognitivním postižením. Každý z několika set základních symbolů představuje pojem; jejich kombinováním lze vytvářet nové symboly představující nové pojmy. Blissymboly vůbec neodpovídají zvukům žádného mluveného jazyka. Terminologija | 2012 | 19 7 Na této úrovni je v korpusové lingvistice nutné dále zpřesnit výše uvedené rozlišení, pravděpodobně však nikoli pro LO. Může být také méně důležité, zda je význam nekompozicionální, nebo kompozicionální. V korpusové lingvistice existují nástroje k identifikaci a extrakci i takových větších jednotek strukturovaného obsahu. f) poskytování polí zástupných symbolů nebo odkazů na příslušná označující vyjádření pro osoby se zdravotním postižením, například v Braillově písmu, znakovém jazyce nebo Blissymbolics. Zdroje strukturovaného obsahu na úrovni lexikální sémantiky byly dosud chápány především jako soubory lexikografických a terminologických dat a dalších typů reprezentací pojmů, včetně několika neverbálních, například vizuálních symbolů (např. veřejných symbolů). Mohou však existovat také akustické / zvukové symboly, haptické / taktilní symboly a další, které se ve správě terminologie mohou vyskytovat jako označení nebo dokonce jako popisy pojmů (například neverbální reprezentace (ISO 10241-1:2011)). Pro systematický přístup ke správě strukturovaného obsahu v širším měřítku mohou být zapotřebí další informace – a příslušné datové kategorie. S ohledem na výše uvedené můžeme druhy strukturovaného obsahu na úrovni lexikální sémantiky rozlišit takto: - Lexikografická data, například: ◦ lexikální jednotky (včetně složenin apod.), ◦ morfémy (morfologie), ◦ kolokace, metafory; - Terminologie a podobné druhy jazykových zdrojů a další zdroje obsahu, například: ◦ nomenklatury, taxonomie, typologie, glosáře, slovníky atd., ◦ terminologické morfémy (morfologie), ◦ terminologické frazémy (frazeologie), ◦ vlastní jména všeho druhu, používaná například jako položky v různých typech adresářů, ◦ grafické symboly a jiná neverbální označení, ◦ vlastnosti (produktů), charakteristiky, atributy atd.; - Tezaury, klasifikační schémata (ISO/DIS 22274:2011), klíčová slova a jiné druhy dokumentačních jazyků (nebo řízených slovníků); - Encyklopedická (znalostní) hesla, zahrnující mimo jiné: ◦ terminologická hesla obohacená o znalosti, 8 Christian Galinski, Blanca Stella Giraldo Pérez Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning ◦ (vysvětlená) vlastní jména a další druhy údajů úzce souvisejících s vlastními jmény; – Ontologie, tematické mapy a další druhy systémů pro strukturování znalostí. Stejně jako v terminologii může mít kterýkoli z dalších výše uvedených druhů strukturovaného obsahu – jednu (nebo více) fonetických reprezentací, reprezentací ve znakovém jazyce atd.; – grafické a další neverbální označující reprezentace, stejně jako neverbální popisné reprezentace (některé vedle verbální reprezentace, jiné vytvořené jako neverbální reprezentace nezávislé na verbálních). Neverbální druhy strukturovaného obsahu mají zvláštní význam v aplikacích, jako je e-learning, a jsou zásadně důležité při komunikaci: – s osobami se zdravotním postižením a mezi nimi (přímo nebo prostřednictvím zařízení ICT fungujících jako asistenční technologie), – mezi osobami se zdravotním postižením a zařízeními, která používají, a – mezi těmito zařízeními. Tvůrci dopravních značek označují prvky dopravních značek jako „morfologii“ (analogicky k morfémům v lingvistice). Totéž by bylo možné uplatnit i na jiné neverbální označující reprezentace. Již byly vyvinuty vyhledávací metody umožňující vyhledávat celé obrázky / grafické reprezentace prostřednictvím jednotlivých prvků, které obsahují. Následující obrázek uvádí příklad „morfologie“ grafických symbolů (v tomto případě dopravní značky): (z prezentace Schmitze na TSTT 20062; viz Schmitz 2006) 2 3. mezinárodní konference o terminologii, standardizaci a přenosu technologií (TSTT 2006), Peking, Čína, 25.–26. srpna 2006 Terminologija | 2012 | 19 9 V některých oborech (např. v biologických nomenklaturách) existují dokonce příklady neverbálních popisných reprezentací, které nahrazují zdlouhavé definice nebo jiné popisy pojmů a které by mohly být užitečné také pro účely eLearningu: (z Gonnissen a Mornie 1983, pták č. 50) Stačí poměrně krátká legenda s vysvětlivkami k symbolům (v několika jazycích) a grafickému znázornění snadno porozumějí odborníci, studenti i amatérští ornitologové. Všechny výše uvedené druhy strukturovaného obsahu jsou dnes stále snadněji digitálně dostupné (jako eContent – stále častěji také prostřednictvím mobilních zařízení) a mohou – vyskytovat se v digitálních textech (například v technické dokumentaci, vědeckotechnických textech apod.), – být vzájemně kombinovány nebo do sebe vkládány, – mít podobné jazykové prvky (písmena, hlásky, morfémy apod.) nebo odlišné prvky (například neverbální reprezentace), – tvořit komplexní obsahové položky, – vyžadovat integrated nebo zajištění interoperable s ostatními v určitých aplikacích. V současnosti však většina existujících úložišť strukturovaného obsahu není v rámci jednoho úložiště konzistentní a někdy si dokonce jednotlivá úložiště vzájemně odporují. Většinou nejsou založena na vhodných metodách modelování metadat a dat, a proto je nelze integrovat, nejsou spolehlivá a vykazují řadu nedostatků. To je nepřijatelné například v aplikacích, které podporují osoby se zdravotním postižením (PwD), zejména v našich stárnoucích společnostech, 10 Christian Galinski, Blanca Stella Giraldo Pérez Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning kde stále více lidí má – někdy i vícečetná – postižení. Jejich efektivní využití pro účely eLearningu to navíc neumožňuje – což opět znevýhodňuje osoby se zdravotním postižením. Na rozdíl od strukturovaného obsahu lze korpus popsat jako nestrukturovaný obsah, tedy „soubor přirozeně se vyskytujícího jazyka“ (McEnery, Xiao, Tono 2006), čímž se korpus odlišuje od seznamů slov, slovníků a databází. Podobně je řečový korpus (nebo korpus mluveného jazyka) úložištěm zvukových souborů řeči (a jejich textových přepisů). Tyto definice jsou nedostatečné, pokud jde o nelingvistické prvky v textech (například v technické dokumentaci) a o prvky neverbální komunikace (například gesta, mimiku atd.), které v reálném životě nutně doprovázejí mluvená data. Podíváme-li se na to, kde se položky strukturovaného obsahu nacházejí, zjistíme, že většina z nich není vytvářena jako cíl sama o sobě, ale představuje nezbytné prvky nestrukturovaného obsahu, jako jsou textové korpusy, řečové korpusy atd. Proto je třeba dále zkoumat vztah mezi strukturovaným obsahem a korpusy – zejména s ohledem na to, jak strukturovaný obsah obsažený v nestrukturovaném obsahu produktivně využít například pro eLearning ve formě LO. Dnes je největším korpusem na světě Internet. Ve většině případů jsou však k získávání LO zapotřebí texty se zaručenou kvalitou – což představuje výzvu pro klasifikaci a hodnocení kvality textů i jejich odpovídající označování. 2. O T Á Z K Y S T A N D A R D I Z A C E V Z T A H U K S T R U K T U R O V A N É M U O B S A H U Normativní dokumenty dnes zahrnují nejen technické normy v tradičním smyslu, ale také normy pro terminologii, zkoušení, výrobky, procesy, služby, rozhraní, data atd. Některé jsou základní normy se širokým záběrem nebo obsahující obecná ustanovení pro konkrétní oblast, jiné jsou metodické normy. Normalizovanou terminologii dané oblasti lze považovat za základní normu. Metodické normy týkající se zásad a metod terminologické práce a normalizace terminologie jsou proto základem veškeré terminologické práce a normalizace či sjednocování terminologie v rámci normalizace obecně i mimo ni. Výše uvedené druhy norem navíc představují pouze některé běžné typy a vzájemně se nevylučují; například konkrétní norma pro výrobek může být také Terminologija | 2012 | 19 11 považována za zkušební normu, pokud stanovuje zkušební metody pro vlastnosti daného výrobku. Protože je dnes obsah nezbytný téměř ve všech oblastech vědy a techniky, mohou normy týkající se obsahu spadat pod kterýkoli z výše uvedených typů norem. Podle ISO/IEC Guide 2:2001 je normalizace činnost spočívající ve stanovování ustanovení pro stávající nebo potenciální problémy, určených k společnému a opakovanému použití, s cílem dosáhnout optimálního stupně uspořádání v daném kontextu. Tato činnost sestává zejména z procesů tvorby, vydávání a uplatňování norem. Mezi důležité přínosy normalizace patří zlepšení vhodnosti výrobků, procesů a služeb pro jejich zamýšlený účel, předcházení překážkám obchodu a usnadňování technické spolupráce. Příprava norem je založena na konsenzu, tedy na obecném souhlasu, který se vyznačuje neexistencí trvalého odporu k podstatným otázkám ze strany kterékoli významné části zainteresovaných subjektů a procesem, který zahrnuje snahu zohlednit názory všech dotčených stran (tj. průmyslu, výzkumu, veřejné správy a spotřebitelů) a sladit případné protichůdné argumenty. Normalizační činnost se řídí vysoce systematickými přístupy. Metodické normy se zaměřují zejména na obecná řešení, která jsou vhodná i pro různé aplikace. To platí také pro metodické normy týkající se strukturovaného obsahu, například normy pro transkripci a transliteraci, datové modely, výměnné formáty, identifikátory zdrojů (ISO 12615:2004), nemluvě o řízení projektů. Platí to také pro některé druhy samotného normalizovaného strukturovaného obsahu, například kódy jazyků (řada ISO 639), kódy písem (ISO 15924:2004) a kódy zemí (řada ISO 3166). V posledních letech se aspekty interoperability strukturovaného obsahu staly významným tématem v mnoha oblastech. Normy týkající se kvality dat, správy dat, správy obsahu a pracovních postupů se proto stávají stále naléhavější potřebou. Interoperabilitou obsahu se zabývá několik technických komisí, které řeší její různé – více či méně obecné – aspekty, například: - ISO/TC 37 Terminologie a další jazykové a obsahové zdroje - ISO/IEC-JTC 1/SC 32 Správa a výměna dat (zejména její WG 2 Metadata); - ISO/IEC-JTC 1/SC 36 Informační technologie pro učení, vzdělávání a odbornou přípravu; 12 Christian Galinski, Blanca Stella Giraldo Pérez Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning - ISO/TC 184 Automatizační systémy a integrace (zejména jeho SC 4 Průmyslová data); - ISO/TC 46 Informace a dokumentace. Normy vypracované těmito výbory dosud nezohledňují specifické požadavky e-learningu, pokud jde o obsahovou interoperabilitu entit strukturovaného obsahu na úrovni lexikální sémantiky. ISO/TC 37 byl prvním výborem, který plně zohlednil vícejazyčnost (ve skutečnosti jako jednu ze základních zásad veškerého svého normalizačního úsilí, které je orientováno na pojmy, tj. od samého počátku nezávislé na jazyce a = vícejazyčné) – ostatní technické výbory tento přístup následovaly, ale v praxi tuto zásadu často nedodržují dostatečně. Dnes se k orientaci na pojmy přiklonila dokonce i lexikografie (=vícejazyčnost), jak dokládají produkty několika vydavatelů slovníků a rozsáhlé online slovníky dostupné na internetu. To by mělo platit také pro vzdělávací objekty (LO) na úrovni lexikální sémantiky. Vzhledem k tomu, že obsahové interoperability lze dosáhnout pouze na základě obecně přijímaných pravidel, totiž mezinárodních norem, je třeba spolupracovat a koordinovat nejdůležitější normalizační činnosti týkající se obsahové interoperability. Nové normalizační činnosti zaměřené na různé aspekty obsahové interoperability - jsou na jedné straně podněcovány technickým vývojem směrem k tvorbě obsahu založené na webu a na spolupráci či participaci prostřednictvím ICT (v podobě sociálních sítí, platforem pro spolupráci, mobilní komunikace atd.); - budou mít na druhé straně velký dopad na různé druhy správy obsahu a znalostí (zejména v e-aplikacích, jako jsou e-learning, e-přístupnost a e-začleňování, e-zdravotnictví, vícejazyčná správa produktových dat v e-byznysu atd.). Dosavadní normalizační úsilí ISO/TC 37 Terminologie a další jazykové a obsahové zdroje týkající se strukturovaného obsahu se zaměřovalo na metodické normy související s - datovými kategoriemi (které nejsou zcela totožné s metadaty) používanými při koncepčním návrhu záznamů strukturovaného obsahu; - datovými modely a metodami modelování dat; Terminologija | 2012 | 19 13 – Metamodely k zajištění interoperability konkurenčních datových modelů; – výše uvedené aplikace; a do jisté míry standardizace těch druhů obsahu, které jsou pro TC relevantní. Pokud zahrneme ontologie ve smyslu reprezentace znalostí, je třeba výše uvedené metamodely rozšířit o metaontologie a dokonce o jazyk metaontologií (ISO/CD 17347:2012), aby bylo možné zajistit interoperabilitu ontologií. V této souvislosti je ontologie chápána jako „formální, explicitní specifikace sdílené konceptualizace“ (Gruber, June 1993), která představuje sdílený slovník a taxonomii modelující určitou oblast – tedy definici pojmů a dalších informačních objektů, jakož i jejich vlastností a vztahů. Jazyk ontologií – odlišný od pouhé reprezentace znalostí – poskytuje metamodel pro takové formální, explicitní specifikace sdílené konceptualizace. Téměř všechny technické komise ISO a IEC standardizují nejdůležitější termíny a definice ve svých příslušných oborech či předmětných oblastech. Některé standardizují také další druhy jazykových a obsahových zdrojů. 3. OBJEMY STRUKTUROVANÉHO OBSAHU: TERMINOLOGIE A DALŠÍ JAZYKOVÉ A OBSAHOVÉ ZDROJE Podle ELRA (European Language Resource Association) jsou jazykové zdroje: – textové korpusy, – řečové korpusy, – (lexikografická data a) terminologie. In a recent article (Galinski, Reineke 2011), an attempt was made to quantify the volumes of lexicographical and terminological entries in an ever increasing number of domains or subjects. The lexis of LGP in the highly developed languages may comprise up to 500,000 lexemes (including a considerable share of terminology). However, the total number of scientific-technical concepts across all domains or subjects may well comprise ~100–150 million. The number of identifiable chemical substances alone has passed the 60 million mark in 2011. In the light of these figures – Interoperabilita obsahu je předpokladem pro zamezení obrovskému zdvojování úsilí; – Přístup ISO/TC 37 nabývá stále většího významu; 14 Christian Galinski, Blanca Stella Giraldo Pérez Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning - Je třeba vyvinout nové přístupy a metody a přizpůsobit ty stávající; - Většina současných nástrojů pro správu terminologií je nedostatečná; - Potřeba standardizace – zejména s ohledem na kvalitu založenou na normách – bude narůstat. To je zvláště důležité vzhledem ke skutečnosti, že mnoho nebo většina terminologických záznamů (či jiných položek strukturovaného obsahu) představuje potenciální vzdělávací objekty v eLearningu. Ve výše uvedených obrázcích vlastní jména a jiné druhy pojmenování nejsou zahrnuty, ačkoli v eLearningu představují nepostradatelná data (reprezentující jednotlivé pojmy). V závislosti na jazyce (nebo písmu) a oblasti použití mohou - Mít různé jazykové verze (podobné či nepodobné); - V různých jazycích se vyslovovat odlišně; - Být přepisována do různých písemných systémů; - Muset být v některých jazycích „překládána“; - Podléhat zvláštním právním podmínkám (například ochranným známkám). Počty existujících vlastních jmen a jiných druhů pojmenování jsou nevyčíslitelné – mohou jich být stovky milionů. I v těchto případech se mohou vyskytovat neverbální reprezentace, například grafická loga apod. 4. POTŘEBA FEDEROVANÝCH REPOZITÁŘŮ VZDĚLÁVACÍCH OBJEKTŮ ODVOZENÝCH ZE STRUKTUROVANÉHO OBSAHU Sečteme-li všechny položky strukturovaného obsahu na úrovni lexikální sémantiky, jak bylo nastíněno výše, které by se alespoň potenciálně mohly stát LO, můžeme snadno dospět k číslu několika set milionů položek. Kelly Washbourne z Kent State University jednou s politováním prohlásil: „Terminologii se bohužel nelze vyhnout; můžeme jen doufat, že ji dokážeme zvládnout.“ Toto tvrzení se vztahuje také na většinu druhů strukturovaného obsahu – nejen na jazykové – a zejména na LO na úrovni lexikální sémantiky. Proto musíme rozšířit tradiční metody a nástroje o nové přístupy, které usnadní efektivní správu množství i kvality strukturovaného obsahu. Správa zahrnuje metody, nástroje, procesy a spolupráci a koordinaci, jakož i kontrolní mechanismy a kontrolní nástroje. Pouze pokud toto vše vychází ze standardů, existuje možnost zvýšit interoperabilitu strukturovaného obsahu vytvářeného a udržovaného v úložištích obsahu. Terminologija | 2012 | 19 15 Situace popsaná výše vyžaduje zejména pro vytvoření většího počtu (federovaných) úložišť strukturovaného obsahu vyvíjených a udržovaných v souladu s požadavky na kvalitu, více – standardů metodiky, – standardů správy obsahu, – standardů pracovních postupů (zejména pokud jde o webový kooperativní / participativní vývoj strukturovaného obsahu), – standardů zajištění kvality (např. ISO/TS 8000-1:2011), – standardů databázových technologií, – schémat / nástrojů ověřování, validace a certifikace založených na standardech. Federace úložišť strukturovaného obsahu může mít několik dimenzí. Ve více statickém a pasivním pojetí může úložiště automaticky „informovat“ ostatní úložiště o veškerých změnách, které pak spustí procesy zpracování těchto změn. V dynamičtějším pojetí se změna v daném úložišti buď přímo zavede ve federovaných úložištích – samozřejmě po řádné validaci –, nebo se příslušná položka v jiném úložišti opírá o změny v úložišti, v němž vznikly. PŘÍKLAD: zobrazovací pole v úložišti produktových dat s údajem „LENGTH 5.4 cm“ se skládá ze tří prvků: – metadata LENGTH pro produkty, jako jsou hřebík nebo šroub, jejichž délka se měří v cm; tato metadata LENGTH mají ID metadat a popis v úložišti metadat (které slouží jako autoritní soubor) – nelze je zaměnit za LENGTH pro mikroprodukty měřené v nanometrech nebo velké produkty měřené v metrech; – proměnná hodnota 5.4 (která by v palcích činila 2.13); – jednotka „cm“, převzatá z jiného úložiště metadat (které slouží jako autoritní soubor), jež má vlastní ID a popis; ten může zahrnovat také převodní postupy na příslušnou jednotku imperiální soustavy, konkrétně „inch“. Většina standardizovaného strukturovaného obsahu v ISO a IEC by se teoreticky mohla stát vysoce kvalitními LO. Některé druhy strukturovaného obsahu, například základní terminologie, kódovací systémy (např. pro názvy zemí, měn, jazyků nebo bezpečnostní symboly), grafické symboly atd. jsou natolik 16 Christian Galinski, Blanca Stella Giraldo Pérez Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning důležité je, aby byly mezinárodně standardizovány samotné obsahové položky. V ISO/CDB (Databázi koncepčních dat ISO) je zahrnut následující standardizovaný obsah: - Terminologie, - Kódy, - Grafické symboly. Původně se měly zahrnout také: - Veličiny a jednotky, - Datové kategorie (metadata), - Údaje o klasifikaci produktů, - Údaje o vlastnostech produktů, - Chemické informace, - Komunikační nástroje pro určité osoby se zdravotním postižením (PwD), například Blissymbols, obsahové položky ve znakových jazycích (včetně zápisu znakových jazyků) atd. Mezinárodní normu ISO 10241–1:2011 Terminologické položky v normách – Část 1: Obecné požadavky a příklady prezentace vypracovala ISO/TC 37 s cílem zahrnout do ISO/CDB také další typy standardizovaného strukturovaného obsahu. Vychází z mezinárodních norem ISO 704:2009, ISO 860:2007 a ISO 15188:2001. Pro standardizaci terminologie v ISO a IEC je mezinárodní norma ISO 10241–1 závazná. Nejenže se na ni odkazuje ve směrnicích ISO/IEC, ale uplatňuje ji také mnoho organizací zabývajících se standardizací nebo harmonizací terminologie po celém světě. S ohledem na budoucí potřebu přijímat jednotlivé standardizované terminologické položky byla vypracována mezinárodní norma ISO 10241–2:2012 Terminologické položky v normách – Část 2: Přijímání standardizovaných terminologických položek. Tato norma bude významným mezníkem na cestě k vyšší interoperabilitě standardizovaného strukturovaného obsahu – také v prostředích založených na spolupráci a participaci. 5. VZDĚLÁVACÍ OBJEKTY ODVOZENÉ ZE STRUKTUROVANÉHO OBSAHU Podle ISO/IEC 2382–36:2008 (36.05.01) je vzdělávací zdroj „entita, na niž lze odkazovat a kterou lze využít pro učení, vzdělávání a výcvik“. V tomto příspěvku je vzdělávací objekt (LO) na úrovni lexikální sémantiky nejmenším možným vzdělávacím zdrojem (LR). Podle Terminologija | 2012 | 19 17 standardu metadat vzdělávacích objektů (LOM) (IEEE 1484-12.1:2002, 3.6) je „vzdělávací objekt [pro tento standard] definován jako jakákoli entita, digitální či nedigitální, kterou lze využít k učení, vzdělávání nebo výcviku“. Tento příspěvek se zaměřuje na digitální entity strukturovaného obsahu na úrovni lexikální sémantiky, které jsou považovány za vzdělávací objekty. Metadata (datové prvky) standardu LOM jsou rozdělena do 9 kategorií: a) Kategorie Obecné sdružuje obecné informace, které popisují vzdělávací objekt jako celek. b) Kategorie Životní cyklus sdružuje charakteristiky související s historií a současným stavem tohoto vzdělávacího objektu a s těmi, kdo tento objekt ovlivnili během jeho vývoje. c) Kategorie Meta-metadata sdružuje informace o samotné instanci metadat (nikoli o vzdělávacím objektu, který tato instance metadat popisuje). d) Kategorie Technické sdružuje technické požadavky a technické charakteristiky vzdělávacího objektu. e) Kategorie Vzdělávací sdružuje vzdělávací a pedagogické charakteristiky vzdělávacího objektu. f) Kategorie Práva sdružuje práva duševního vlastnictví a podmínky použití vzdělávacího objektu. g) Kategorie Vztah sdružuje charakteristiky, které vymezují vztah mezi vzdělávacím objektem a dalšími souvisejícími vzdělávacími objekty. h) Kategorie Anotace obsahuje komentáře k vzdělávacímu využití vzdělávacího objektu a informace o tom, kdy a kým byly komentáře vytvořeny. i) Kategorie Klasifikace popisuje tento vzdělávací objekt ve vztahu ke konkrétnímu klasifikačnímu systému. Tyto kategorie společně tvoří základní schéma LOM v1.0. Kategorie Klasifikace může sloužit k poskytování určitých typů rozšíření základního schématu LOM v1.0, protože lze odkazovat na jakýkoli klasifikační systém. IEEE 1484-12.1:2002 nedefinuje, jak systém vzdělávacích technologií reprezentuje nebo využívá instanci metadat vzdělávacího objektu. Následující úvahy jsou výsledkem malé studijní skupiny zaměřené na kartičky pro učení japonské slovní zásoby (se zaměřením na sinojaponské znaky kanji, ale zahrnující také příklady kombinací znaků kanji a fráze). Otázka zněla: jak by bylo možné kartičky vytvořit ve více jazycích a používat je na moderních zařízeních – pokud možno včetně mobilních zařízení. 18 Christian Galinski, Blanca Stella Giraldo Pérez Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning Bylo zjištěno, že - Kartičky kanji jsou výukové objekty vysoké složitosti (HC-LO), tj. kombinace informací, které lze převzít z několika dalších výukových objektů nízké složitosti (LC-LO); - Je třeba vytvořit propojení mezi LO na úrovni oborů – v případě potřeby i mezi částmi daného oboru; - Vznikající datový model musí být od počátku vícejazyčný, aby umožňoval kooperativní či participativní vývoj a údržbu takových LO; - Propojení s textovými korpusy by zvýšilo možnosti systematického získávání příkladů slovní zásoby, příkladů užití apod.; - Informace každého LO se soustřeďují kolem základního prvku, který lze využít k procházení textů či databází za účelem identifikace a získávání dalších informací. Obecně se mělo za to, že systém pro vývoj a údržbu LO tohoto druhu by mohl vycházet z mezinárodních norem ISO/TC 37. Metodika ISO/TC 37 by však při použití na LO odvozené ze strukturovaného obsahu vyžadovala určité rozšíření. V každém případě je kartička kanji, jak je znázorněna níže, HC-LO, který lze podle potřeby sestavit ze dvou či více LC-LO. Ať už jde o HC-LO, nebo LC-LO, jejich základní prvky mohou sloužit jako odkaz na textové korpusy, což by umožnilo dále doplnit informace o užití, například kolokace, kontexty či ko-texty a metafory, a na druhé straně z těchto kontextů či ko-textů systematicky vytvářet cvičení, testové otázky apod. Na následujícím obrázku lze kartičku pro učení sinojaponských znaků kanji rozložit na řadu HC-LO nebo LC-LO. Kartičky kanji prokazatelně výrazně zvyšují rychlost učení kanji i účinnost jejich zapamatování. LO kanji je svou povahou vždy HC-LO, protože může - Mít jedno či více „čínských čtení“ onyomi, podle toho, v jakém historickém období bylo příslušné kanji převzato, z které oblasti Číny a s jakým významem (nehledě na to, že Japonci mohli postupem času přidat různé významy); - Mít jedno či více „japonských čtení“ kunyomi, přičemž se přebírá kunyomi pro samotný čínský znak nebo jeho kmen, ke kterému se přidává (jedno či Terminologija | 2012 | 19 19 další) koncovky (většinou flektivní prvky nebo částice, které mění kmen na přídavné jméno či příslovce atd.); výslednou podobu lze někdy považovat za pravidelně odvozené slovo, často však také za idiomatický výraz; - Lze je kombinovat s jinými znaky kandži a vytvářet tak dvojice, trojice atd. Jakékoli čtení kandži on’yomi nebo kun’yomi jako LO (některá z nich se významově překrývají) lze opět považovat za HC-LO, pokud mají různé významy (každé na nižší úrovni složitosti). (from Hodges and Okazaki s.a.) 20 Christian Galinski, Blanca Stella Giraldo Pérez Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning Na obrázku výše může čtení on’yomi kyû (jako L1 pro K1 休) nést jakýkoli význam čtení kun’yomi, avšak kyû lze použít pouze pro kandži, pokud se vyskytuje ve spojení kandži (nebo – což je výjimka – stojí-li kandži samostatně jako zkratka). Kyû jako LO by dávalo smysl pouze tehdy, pokud by se student chtěl z nějakého důvodu naučit všechny znaky kandži se čtením on’yomi kyû. Existuje mnoho znaků kandži, u nichž čtení on’yomi představuje jeden či více pojmů, a proto lze každé kandži spolu s jeho čtením on’yomi považovat za LO. L2 休む yasumu, L3 休まる yasumaru, L4 休める yasumeru, L5 休み yasumi označují různá – byť významově související – japonská čtení kunyomi příslušného znaku kandži, která mají kromě odvozené podoby také idiomatický význam, a každé z nich je tak samostatným LC-LO. Pokud však LO tohoto druhu má více než jeden význam, lze každý z nich v zásadě považovat za LC-LO. Znak 休 v čteních kun’yomi zastupuje pouze kmen yasu. Existují však i jiné kmeny vyslovované yasu s odlišným významem, zapisované jinými znaky kandži, například 安 ve slově yasui 安い; to může studenta přivést k dalším LO znaků kandži s japonským čtením yasu. L6 定休日 teikyûbi, L7 一休みする hitoyasumi suru a L8 休目 kyûjitsu vyjadřují význam složenin znaků kandži (dvojic, trojic atd., s koncovkami či bez nich) se čtením on’yomi, kun’yomi nebo smíšeným čtením. Základní prvek HC-LO K1 (休 kyû) této kartičky se znaky kandži tedy může - být kombinován se dvěma či více dalšími znaky kandži a vytvářet lexikografické LO, například L6 teikyûbi, L7 hitoyasumi suru a L8 kyûjitsu. Pokud má některé z nich více než jeden význam, mělo by se považovat za dvě či více LO; - odkazovat na jiné znaky kandži HC-O, například K2 一, K3 定, K4 日; - odkazovat na podobně vypadající znaky kandži, například K5 体 a K6 伏, nebo na jiné znaky kandži historického či jiného významu. Každé LO výše uvedených druhů by mělo mít předem vyhrazené zástupné pole pro: - výslovnost (nebo výslovnosti, protože jich může být dvě či více; u homofonů by měly odkazy vést na příslušné LO); - znakový jazyk a další druhy prostředků AAC (alternativní a augmentativní komunikace). Vysoce složitý japonský jazyk a písmo byly zvoleny k ilustraci metody skládání a rozkládání LO na úrovni lexikální sémantiky. Jako příklad je zvolena japonština, složitý jazyk s Terminologija | 2012 | 19 21 Použití komplikovaného písma jako základu pro návrh datových modelů LO pro repozitář LO na úrovni lexikální sémantiky má své výhody. Může usnadnit práci s jevy ve světě nejazykových symbolů, jak je znázorněno na obrázku níže. V některých zemích existují dokonce varianty téže dopravní značky podle toho, kde se používá, pokud jde o její umístění na silnici, nebo zda jde o tradiční dopravní značku, či o značku s proměnným sdělením (VMS) (Galinski 2011). Většina japonských znaků kandži se vyskytuje – často s nepravidelným čtením – v pojmenováních, tj. ve vlastních jménech osob, míst, organizací, budov a dalších objektů. Zejména v jazycích s nelatinkovými písemnými systémy představuje správný zápis a čtení vlastních jmen pro studenty často značné obtíže. Nemluvě o správném řazení jmen v takových písemných systémech. Při letu nad Sibiří do Číny lze na obrazovce v letadle přečíst čínský název Novosibirsku, který začíná znaky 新xin, znamenajícími „nový“ a převádějícími do čínštiny prvek novo v názvu. Zbytek názvu sibirsk=Siberia je přepsán čínskými znaky. Vlastní jména tedy může být nutné přepsat nebo (zčásti či zcela) „přeložit“. V každém případě mohou být vlastní jména – stejně jako terminologické a lexikografické entity – důležitými LO a lze s nimi pracovat stejným přístupem, jaký byl nastíněn výše. Přístup ISO/TC 37 může sloužit jako model pro všechny druhy strukturovaného obsahu. Jak však již bylo uvedeno výše, Data Category Registry for language resources (DCR) (ISO 12620:2009) ISO/TC 37 by měl, a ve skutečnosti může, být rozšířen i na jiné druhy strukturovaného obsahu než lexikografická a terminologická data a také na nové potřeby e-aplikací, například pro účely eLearningu a eAccessibility/eInclusion. Pro ty, které děsí složitost, může existovat východisko – sice ne příliš nové, ale ve skutečnosti zřídka využívané: federace zdrojů 22 Christian Galinski, Blanca Stella Giraldo Pérez Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning strukturovaného obsahu. V souladu s filozofií Dublin Core by měla být určitá vrstva datových kategorií (společná pro různé druhy strukturovaného obsahu) standardizována a implementována v každém zdroji, čímž by byla zaručena interoperabilita obsahu. Veškerá složitost se neimplementuje v jediném superzdroji, ale rozděluje se mezi několik zdrojů různých druhů strukturovaného obsahu. Tento způsob zajištění interoperability obsahu, který počítá s opakovaným využitím entit strukturovaného obsahu k jiným účelům, vyžaduje další zkoumání. 6. B U D O U C Í P O T Ř E B Y S T A N D A R D I Z A C E S ohledem na výše uvedené může ISO/DCR vyžadovat další datové kategorie. ISO/DCR dnes obsahuje základní a mnoho rozšířených datových kategorií pro terminologická a lexikografická data. terminologický datový model i lexikografický datový model jsou na nich založeny. Použití datových kategorií (které nejsou zcela totožné s metadata ani s datovými prvky) se jeví jako velmi vhodné pro strukturovaný obsah obecně a zejména pro LO na úrovni lexikální sémantiky. Datové kategorie lze navíc rozlišit na primární datové kategorie a sekundární datové kategorie (ISO 10241-1:2011) (nebo dokonce terciární datové kategorie). Primární datové kategorie se vztahují k základním datům, jako jsou termín, definice atd. Sekundární datové kategorie se mimo jiné vztahují k atributům, jako jsou (termíny) preferovaný, přípustný nebo zastaralý. Terciární datové kategorie se vztahují k doplňujícím informacím (pokud nejsou považovány za sekundární datové kategorie), například k prvkům zdrojových odkazů terminologických dat (použitelným také pro jiné druhy strukturovaného obsahu), jak je uvedeno v normě ISO 12615:2004 Bibliographic references and source identifiers for terminology work. Primární datové kategorie podle normy ISO 10241-1 upravené pro LO jsou (ve srovnání s tabulkou 1 v příloze 1): - číslo záznamu – jedinečné pro záznam v databázi LO; - (kategorie metadat:) označující reprezentace strukturovaného obsahu → tj. termíny, včetně synonym, homonym atd.; tento pojem je třeba rozšířit na jakýkoli druh označující reprezentace strukturovaného obsahu, přičemž každá z nich by měla mít vlastní ID entity, a tím rozšířit autonomii termínu na autonomii reprezentace; - (kategorie metadat:) popisná reprezentace strukturovaného obsahu → tj. definice, vysvětlení, kontexty atd., jejichž rozsah je třeba rozšířit Terminologija | 2012 | 19 23 k jakémukoli druhu deskriptivního znázornění strukturovaného obsahu, včetně neverbálních deskriptivních znázornění; – (kategorie metadat:) příklad → v případě potřeby rozdělit na různé typy příkladů; – (kategorie metadat:) poznámka → v případě potřeby rozdělit na různé typy poznámek; – (kategorie metadat:) zdroj → v případě potřeby rozdělit na různé typy zdrojů a jejich příslušné podmínky použití. Je-li entita označujícího znázornění strukturovaného obsahu verbální, platí opakovatelnost podle jazyka a také opakovatelnost v rámci jazyka v případě synonym (každé z nich by mělo mít také vlastní ID entity). Je-li entita označujícího znázornění strukturovaného obsahu neverbální, platí opakovatelnost podle oblasti použití / aplikace. Může existovat také určitý druh opakovatelnosti v rámci oblasti použití / aplikace (například dopravní značky omezující rychlost v závislosti na tom, zda se nacházejí u silnice, nebo uprostřed dálnice v některých zemích, případně dopravní značky se stejným významem, které se v jednotlivých státech USA liší). V rámci téhož znakového jazyka existují varianty znakového jazyka, stejně jako varianty Blissymbols. Výše uvedené ukazuje, že opakovatelnost by se měla řídit „komunitou uživatelů“ (tj. locale v lokalizaci), nikoli jazykem. Komunitou uživatelů může být samozřejmě také jazyková komunita, ale opakovatelnost podle místních prostředí i v jejich rámci poskytuje větší flexibilitu pro pokrytí všech jevů, se kterými se setkáváme ve strukturovaném obsahu. community of use 7. Z Á V Ě R Y Během posledních 10 let se jasně ukázala omezení sémantické interoperability z hlediska informatiky. Kromě technické (tj. související s hardwarem a softwarem) a organizační interoperability by sémantická interoperabilita měla zahrnovat syntaktickou, konceptuální a pragmatickou interoperabilitu. Interoperabilita obsahu nabízí ještě širší a obecnější přístup ke komunikačním reprezentacím informací a znalostí – zohledňuje také plnohodnotnou možnost opětovného použití a nového využití entit různých druhů strukturovaného obsahu (Galinski, Van Isacker 2010). Nové využití může zahrnovat například úpravu stávajících terminologických záznamů 24 Christian Galinski, Blanca Stella Giraldo Pérez Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning – jako vzdělávací objekty (LO) v eLearningu nebo – pro využití osobami se zdravotním postižením (PwD) k obecné komunikaci a samozřejmě také ke vzdělávacím účelům. Mezinárodní normy pro interoperabilitu obsahu jsou předpokladem pro: – zamezení obrovskému zdvojování úsilí, – vývoj metod (včetně certifikace) a zařízení k zajištění kvality obsahu, – zavádění interoperability obsahu do vzdělávacích a školicích programů, – umožnění mnoha e-aplikacím rozsáhle znovu využívat a přizpůsobovat stávající strukturovaný obsah. Stále více by měl být každý druh strukturovaného obsahu znovu využitelný a přizpůsobitelný napříč systémovými platformami. Kromě toho by se mělo ve spolupráci s příbuznými obory a v rámci integrativního přístupu zavádět stále více webových kooperativních a distribuovaných metod vývoje obsahu. V této souvislosti bude mít intenzivnější využívání mobilních technologií obrovský dopad: eContent se mění v mContent (mobilní obsah). V průběhu tohoto vývoje by stálo za to rozvíjet silnější metodologické a systémově-návrhové vazby mezi správou zdrojů obsahu a korpusovou lingvistikou, aby bylo možné lépe využívat – stávající i budoucí korpusy s vylepšenými funkcemi, například pro systematické získávání jednotlivých položek strukturovaného obsahu (se zohledněním četnosti výskytu v závislosti na oboru, úrovni / registru a aplikaci, aby se zlepšilo získávání vzdělávacích objektů v kontextu); – položky strukturovaného obsahu ve stávajících i budoucích repozitářích, aby se zlepšilo zpracování korpusů pro další nové účely, například didaktické; – stávající i vznikající metody a nástroje v oborech, které dosud vykazují nízkou míru metodologické provázanosti a integrace, ve prospěch vzájemného přínosu; – systematicky (a za účasti zainteresovaných stran) vytvářené a udržované vzdělávací objekty, zejména pro CLIL (obsahově a jazykově integrované učení). Terminologija | 2012 | 19 25 Úsilí o standardizaci (a spolupráci při standardizaci) by mělo být posíleno. Správné začlenění požadavků AAC do datového modelování strukturovaného obsahu by prospělo nejen těm ve společnosti, kteří to nejvíce naléhavě potřebují, ale v konečném důsledku všem. To vyžaduje co nejčasnější důraz na příslušné asistivní technologie ve vzdělávání a odborné přípravě souvisejících s ICT. Účastníci konference ICCHP 20103 potvrdili, že stávající odborná příprava a formální studium nejsou dostatečné – ani v případě certifikace v rámci daných certifikačních / atestačních systémů – pokud jde o dovednosti a kvalifikace nezbytné k seznámení se s otázkami globální interoperability obsahu a zejména eAccessibility&eInclusion. „Doporučení k zásadám vývoje softwaru a obsahu 2010“ (viz příloha 2) bylo formulováno na zvláštním workshopu na konferenci ICCHP 2010 a poté jej podpořilo několik technických komisí v oblasti standardizace a v roce 2012 také řídicí skupina (MoU/MG) Memoranda o porozumění ITU-ISO-IEC-UN/ECE týkajícího se standardizace elektronického podnikání. REFERENCES Galinski Ch. 2011: A sign equals thousand words. Consistency of traffic / road signs and verbal messages. – Infrastructure and safety in a collaborative world. Road traffic safety. Evangelos Bekiaris, Marion Wiethoff, Evangelia Gaitanidou eds., Heidelberg, Dordrecht, London, New York: Springer, 263–284. Galinski Ch., Reineke D. 2011: Vor uns die Terminologieflut. – eDITion 2/2011, 8–12. Galinski Ch., Van Isacker K. 2010: Standards-based Content Resources: A Prerequisite for Content Integration and Content Interoperability. – Computers helping people with special needs. 12th International Conference, ICCHP 2010, Vienna, Austria, July 2010. Proceedings, Part I., K. Miesenberger e.a. (eds.), Berlin, Heidelberg, New York: Springer, 573–579. Gonnissen L., Mornie G. 1983: Bestimmen und erkennen leicht gemacht. Vögel. Die wichtigsten heimischen Arten [Birds of Europe], translated from French by Sieglinde Summerer and Gerda Kurz, Zürich/Köln: Benziger Verlag. Gruber T. R., June 1993: A translation approach to portable ontology specifications (PDF). Knowledge Acquisition 5 (2), 199–220. – http://tomgruber.org/writing/ontolingua-kaj-1993.pdf. Hodges M., Okazaki T. Japanese kanji flashcards. Series 2, volume 1, Tokyo: White Rabbit Press, s.a. Kitazawa T., Windhab R., Galinski Ch. 2007: Untersuchung von Flashcardsystemen (elektronische Lernkarteien) für CALL (computergestützten Spracherwerb) und CASPLL (computergestützten Fachsprachenerwerb) auf Anfängerniveau. Mit dem Schwerpunkt auf Japanisch-Lernen zum Erwerb einer hohen lexikalischen Sprachkompetenz – ohne das langfristige Ziel einer mehrsprachigen Flashcard-Lernplattform zu vernachlässigen. McEnery T., Xiao R., Tono Y. 2006: Corpus-based Language Studies: An Advanced Resource Book, London/New York: Routledge. Schmitz K.-D. 2006: Data modeling: From terminology to other multilingual structured content. – TSTT 2006. International Conference on Terminology, Standardization and Technology Transfer. Proceedings. Beijing, China, 2006-08-25/26. Yuli Wang, Yu Wang, Ye Tian (eds.), Beijing: Encyclopedia of China Publishing House. 3 12th International conference on computers helping people with special needs (ICCHP 2010), Vienna, Austria, July 2010 26 Christian Galinski, Blanca Stella Giraldo Pérez Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning REFERENCED STANDARDS ISO/IEC Guide 2:2004 Standardization and related activities – General vocabulary. ISO 639 (series) Codes for the representation of names of languages. ISO/IEC 2382-36:2008 Information technology – Vocabulary – Part 36: Learning, education and training. ISO 3166 (series) Codes for the representation of names of countries and their subdivisions. ISO/TS 8000-1:2011 Data quality – Part 1: Overview. ISO 10241-1:2011 Terminological entries in standards – Part 1: General requirements and examples of presentation. ISO 10241-2:2012 Terminological entries in standards – Part 2: Adoption of standardized terminological entries. ISO 12615:2004 Bibliographic references and source identifiers for terminology work. ISO 12620:2009 Terminology and other language and content resources – Specification of data categories and management of a Data Category Registry for language resources. ISO 15924:2004 Information and documentation – Codes for the representation of names of scripts. ISO/CD 17347:2012 Ontology Integration and Interoperability (OntoIOp) – Part 1: The Distributed Ontology Language (DOL). ISO/DIS 22274:2011 Systems to manage terminology, knowledge and content – Concept-related aspects for developing and internationalizing classification systems. IEEE (Institute of Electrical and Electronics Engineers, Inc.). LOM standard 1484.12.1-2002 Draft Standard for Learning Object Metadata. TURINIO SĄVEIKUMO BŪTINYBĖ NAUDOJANT STRUKTŪRIZUOTO TURINIO VIENETUS KAIP ELEKTRONINIO MOKYMOSI OBJEKTUS PAKARTOTINAI AR PAGAL KITOKIĄ PASKIRTĮ Daugėja internetinių turinio platformų, siūlančių vartotojams vieną ar daugelį išteklių, bet vis dar trūksta teorinio ir metodologinio tokios veiklos pagrindimo, mažai atsižvelgiama į geriausias turinio sąveikumo užtikrinimo patirtis. Tokių platformų skaičius augs ir toliau, nes vis daugiau išteklių kuriama ir naudojama taikant nepakankamai veiksmingus metodus. Kad būtų užtikrinta turinio kokybė, o pirmiausiai patikimumas, reikalingas įvairių priemonių derinimas (standartai, informacinės ir komunikacinės technologijos, sertifikavimas ir kt.). Elektroniniam mokymuisi svarbus skirtumas tarp bendrosios kalbos (angl. LGP) ir specialiosios kalbos (angl. LSP). Tam, kad būtų galima sukurti daugiakalbius, daugiamodalinius, daugelio paskirčių mokymosi objektų duomenų modelius, leksinės semantikos lygmeniu būtina tobulinti ribotas dabartinių duomenų bazių galimybes. Reikėtų daugiau dėmesio skirti: a) duomenų bazėse pateikiamų bendrosios kalbos ir specialiosios kalbos įrašų panašumui; b) duomenų bazių įrašų žodinių elementų tarimo nuorodoms; c) pateikimui nežodinių žymenų ir atvaizdų, kurie, atsižvelgiant į taikymo sritį, gali būti tokie pat svarbūs kaip žodiniai žymenys ir net labiau už juos pageidautini; d) leksinių vienetų dėmenims, pavyzdžiui, morfologiniams elementams; e) didesniems leksiniams vienetams, pavyzdžiui, bendrosios kalbos kolokacijoms ar specialiosios kalbos frazemoms; f) neįgaliųjų komunikacinėms reikmėms. Straipsnyje pateikiami argumentai dėl žemiau išvardytų dalykų būtinumo: – standartų, kuriuose būtų pateikti pasaulinio turinio sąveikumo užtikrinimo reikalavimai ir gairės, įskaitant elektroniniam mokymuisi keliamus reikalavimus; Terminologija | 2012 | 19 27 – koordinuotos strategijos, skatinančios tokių standartų taikymą (pavyzdžiui, pasitelkiant sertifikavimą); – priemonių, užtikrinančių standartų laikymąsi plėtojant sistemas. Šie standartai ir priemonės galėtų padėti suvaldyti jau dabar daugiau ar mažiau chaotišką turinio plėtrą (sukeliančią didžiulį veiklos dubliavimą) ar bent jau leistų aiškiai išskirti patikimo turinio saugyklas. Gauta 2012-03-20 Christian Galinski International Information Centre for Terminology (Infoterm) Gymnasiumstrasse 50, 1190 Vienna, Austria E-mail [email protected] Blanca Stella Giraldo Pérez International Information Centre for Terminology (Infoterm) Gymnasiumstrasse 50, 1190 Vienna, Austria E-mail [email protected] 28 Christian Galinski, Blanca Stella Giraldo Pérez Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning ANNEX 1 Table 1 — Overview of data categories of a standardized terminological entry in accordance with ISO 10241-1 Primary data categoriesa Secondary data categoriesb (including administrative data and usage information) Name Mandatory/optional; repeatable/non-repeatable entry number... Mandatory; non-repeatable — termc (or string of five half-high dots “...” or other slot holder sign,...) in the order preferred term(s), admitted term(s), deprecated term(s) Mandatory; repeatable grammatical information in accordance with the rules of the standardizing body: e.g. gender, number, part of speech language code or script code, or both geographical use (e.g. country code) pronunciation normative status letter symbol... Optional (unless the letter symbol is internationally standardized); repeatable language code or script code, or both geographical use (e.g. country code) normative status graphical symbol... Optional (unless the graphical symbol is internationally standardized); repeatable geographical use (e.g. country code) normative status definition... Mandatory (unless a non-verbal representation is used by convention within the respective domain or subject); non-repeatable domain or subject, if necessary Terminologija | 2012 | 19 29 Primary data categoriesa Secondary data categoriesb (including administrative data and usage information) Name Mandatory/optional; repeatable/non-repeatable non-verbal representation … Mandatory (if exists – complementing a definition or used instead of a definition by convention within the respective domain or subject); non-repeatable — example … Optional; repeatable — note to entry (including note to term, letter symbol, graphical symbol, definition, context, non-verbal representation, example, a given language section of a multilingual terminological entry or the entire terminological entry) … Optional; repeatable — source of entire terminological entry (including source of term, letter symbol, graphical symbol, definition, context, non-verbal representation, example) or any language section of a multilingual terminological entry Optional (unless the terminological entry or a language section of a multilingual terminological entry is taken from an external authoritative source); repeatable additional information relating to the source, such as page number or clause number a All primary data categories except the data category “entry number” are repeatable by language and, therefore, apply to multilingual standards. Additional rules for terminological entries in a multilingual terminology standard are given in Clause 7. b All secondary data categories are optional except where they are crucial for disambiguation (…) and in cases where multilingual information is included in one terminological entry, in which case the primary data categories shall be complemented by a code for names of language in accordance with ISO 639, if necessary in combination with codes for names of countries in accordance with ISO 3166 or codes for names of scripts in accordance with ISO 15924. c For simplicity, only “term” is specified in Table 1 although other verbal designations, such as any existing synonymous terms, variants, full forms, abbreviated forms, homographs, antonyms, as well as equivalent terms in other languages are included under this data category name. 30 Christian Galinski, Blanca Stella Giraldo Pérez Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning ANNEX 2 RECOMMENDATION ON SOFTWARE AND CONTENT DEVELOPMENT PRINCIPLES 2010 Formulated at the ICCHP 2010 and endorsed by ISO/TC 37 and other technical committees PURPOSE This recommendation addresses decision makers in public as well as private frameworks, software developers, the content industry and developers of pertinent standards. Its purpose is to make aware that multilinguality, multimodality, eInclusion and eAccessibility need to be considered from the outset in software and content development, in order to avoid the need for additional or remedial engineering or redesign at the time of adaptation, which tend to be very costly and often prove to be impossible. BACKGROUND In software development, globalization1, localization2 and internationalization3 have a particular meaning and application. In software localization they have been recognized as interdependent and of high importance from a strategic level down to the level of data modelling and content interoperability. In 2005 the Management Group of the ITU-ISO-IEC-UN/ECE Memorandum of Understanding on eBusiness standardization adopted a statement (MoU/MG N0221), which defines as basic requirements for the development of fundamental methodology standards concerning semantic interoperability the fitness for – multilinguality (covering also cultural diversity), – multimodality and multimedia, 1 Globalization refers to all of the business decisions and activities required to make an organization truly international in scope and outlook. G11N is the transformation of business, processes and products to support customers around the world, in whatever language, country, or culture they require. 2 Localization is the process of modifying products or services to account for differences in distinct markets. Therefore, L10N is an integral part of G11N, and without it, other globalization efforts are likely to be ineffective. The interdependence of G11N and L10N has also been coined glocalization. 3 Internationalization is the process of enabling a product at a technical level for localization. An internationalized product does not require remedial engineering or redesign at the time of localization. Instead, it has been designed and built from the outset to be easily adapted for a specific application after the engineering phase. Terminologija | 2012 | 19 31 – eInclusion and eAccessibility, – multi-channel presentations, which have to be considered at the earliest stage of – the software design process, and – data modelling (including the definition of metadata), and hereafter throughout all the iterative development cycles. The above requirements are a prerequisite for global content integration and aggregation as well as content interoperability. Content interoperability is the capability of content to be combined with or embedded in other (types of) content items and to be extensively re-used as well as re-purposed for other kinds of eApplications. In order to achieve this capability, software must support these requirements from the outset. The same applies to the methods and tools of content management – including web content management. R E C O M M E N D A T I O N Software should be developed and data models for content prepared in compliance with the above-mentioned requirements to facilitate the adaptation to different languages and cultures (localization) or new applications (re-purposing), the personalization for different individual preferences or needs, including those of persons with disabilities. These requirements should also be referenced in all pertinent standards. 32 Christian Galinski, Blanca Stella Giraldo Pérez Content interoperability as a prerequisite for re-using and re-purposing items of structured content as learning objects in eLearning