Terminologijos komisijos (1921–1926) vaidmuo lietuvių literatūros mokslo terminijos istorijoje

Role Terminologické komise (1921–1926) v dějinách terminologie litevské literární vědy ASTA MITKEVIČIENĖ Institut litevského jazyka KLÍČOVÁ SLOVA: Terminologická komise, termíny literární vědy, termíny versologie, názvy stylistických prostředků, synonymie termínů V březnu 1921 byla v Litvě při ministerstvu školství zřízena Terminologická komise – oficiálně tak byla zahájena organizovaná terminologická práce (podrobněji viz Keinys 1967: 38–41; Auksoriūtė 2011). Článek podává přehled činnosti této komise v oblasti terminologie literární vědy; část projednávaných termínů je srovnána s termíny z 19. století a s termíny z učebnice literární teorie Kazise Bizauskase (1922). Terminologická komise, jak vyplývá z jejích protokolů, pověřila již v prvním roce své činnosti – v říjnu 1921 – prozaika, literárního historika a kritika Juozase Tumas-Vaižgantase, aby sestavil komisi pro literární terminologii (podkomisi). Bylo navrženo přizvat do ní spisovatele Liudase Giru a Vincase Krėvė-Mickevičiuse (TKP č. 13). Už na následujícím zasedání předložila tato komise Terminologické komisi seznam termínů literární vědy sestavený K. Bizauskasem, autorem první litevské učebnice literární teorie; referoval o něm J. Tumas-Vaižgantas. Tyto termíny byly projednávány na sedmi zasedáních v říjnu a listopadu téhož roku. Je třeba poznamenat, že všech těchto zasedání se účastnil Jonas Jablonskis a pěti z nich Kazimieras Būga. Šesti zasedáním předsedal Antanas Smetona, tajemníkem byl Antanas Vireliūnas. Zasedání se účastnili také stálí členové Terminologické komise Pranas Mašiotas (6 zasedání), Aleksandras Dambrauskas-Adomas Jakštas (5), J. Tumas-Vaižgantas (3), Pranas Dovydaitis (3), Adomas Varnas (2) a přizvaný „spolupracovník“ V. Krėvė-Mickevičius (3). Samotný předkladatel termínů K. Bizauskas se zúčastnil pouze jednoho zasedání. Terminologická komise bohužel na rozdíl od právních, dopravních, geografických a dalších termínů nezveřejnila usnesení o termínech literární vědy v samostatném seznamu. O projednávání literárních termínů v Terminologické komisi se dočteme— 172 Asta Mitkevičienė Terminologijos komisijos (1921–1926) vaidmuo lietuvių literatūros mokslo terminijos istorijoje —autor seznamu termínů K. Biz auskas Obr. 1. Protokol Terminologické komise č. 16 174 Asta Mitkevičienė Terminologijos komisijos (1921–1926) vaidmuo lietuvių literatūros mokslo terminijos istorijoje termínů jednotlivých uměleckých oblastí, např.: architektura, sochařství atd. Je třeba poznamenat, že K. Bizauskas a pozdější autoři meziválečných prací z literární teorie zastávali široké pojetí literatury (předmětem literární vědy nejsou pouze beletristické, ale také odborné texty a veřejné projevy), a tomu odpovídaly i širší hranice samotné terminologie literární vědy. Většinu zde vyjmenovaných termínů lze snadno rozpoznat i dnes a jejich převážná část se používá dodnes. V protokolech Terminologické komise je celkem přibližně 450 termínů (ukázku protokolu viz obr. 1) – nejen podstatných jmen a jmenných spojení, ale také přídavných jmen a několika sloves, z nichž lze tvořit složené termíny literární vědy, např.: dramatický, -á; eiletas; vzrušující „emocionální“; poetický, básnický; názorný, obrazný; systematický, systémový; personifikovat, zlidštit atd. Je možné, že tehdy byly i tyto výrazy považovány za termíny. Některé jednotlivě vytržené slovo by dnes ani nebylo řazeno k terminologii, např.: smíšený, -á; vnitřní; upřímný apod. U některých termínů jsou v protokolech uvedeny ruské ekvivalenty a tu a tam se zmiňuje i užívání či význam termínů, např.: „Literatura má označovat tentýž pojem jako toto slovo v cizích jazycích.“ „Ústní a písemné dílo, mluvené a psané dílo, podle toho, který rod vyžadují jazyková pravidla.“ „Proporcionalita neboli vyváženost. Dílo je proporcionální, vyvážené, jehož všechny části jsou rozvinuty přiměřeně a rovnoměrně, ani příliš, ani nedostatečně“ (TKP č. 14, v protokolu podtrženo). Zastavme se u několika významových skupin termínů, především u termínů versifikace. Základy litevské (poměrně systematické) terminologie versifikace byly položeny již na konci 19. století. V. Kudirka v roce 1898 ve Varpe otiskl Tiesas eilėms rašyti. Jde o první litevskou poetiku. Terminologická komise projednávala poměrně málo termínů versifikace. Komise zaznamenala mezinárodní termíny rimas (V. Kudirka používal výraz atsiliepimą Vrp 1898 1 14), cezūra (V. Kudirka užíval perkirtimas Vrp 1898 1 14, caesura Vrp 1898 2 28), a vedle výrazu užívaného V. Kudirkou a dalšími autory 19. století, posmo baltského či ruského původu, je v protokolech zaznamenáno také sruoga. Ten podle údajů LKŽe navrhl J. Jablonskis, avšak neujal se (v K. Bizauskově Literatūros teorijoje (1922) – posmas 91 a strofa 91). V. Kudirka používal termíny metriškos // toniškos // siliabiškos eilės Vrp 1898 1 14, s téměř totožnými Terminologija | 2013 | 20 175 druhovými složkami smíšeného původu jsou utvořeny také termíny Terminologické komise metriškas // toniškas // silabiškas eiliavimas. V uvedené učebnici K. Bizauskase se vyskytuje metriška eilėdara BizL 82, silabiška eilėdara BizL 81 a synonyma toniška eilėdara BizL 82 a garsinė eilėdara BizL 82. Terminologická komise zaznamenala tři jednoslovné termíny označující tentýž pojem „versifikace“ – eilėdėtis, eilėdara a versifikacija, ačkoli z předchozích příkladů je patrné, že složené termíny obsahují složku eiliavimas. K. Bizauskas nejčastěji užíval eilėdarą BizL 78, použil však také versifikacija BizL 78 (v předchozím vydání – eiliavimas BizR 54 a versifikacija BizR 52). Eilėdėtis se neujalo. V protokolech Terminologické komise jsou zaznamenána synonyma logikos // loginis kirtis, baltosios // berimės eilės (srov. V. Kudirkovo baltos / baltosios eilės Vrp 1898 3 40); v učebnici K. Bizauskase pouze logikos kirtis BizL 79 a baltosios eilės BizL 91. K. Bizauskas tedy nepřebíral vše z usnesení Terminologické komise, ačkoli je třeba poznamenat, že se zúčastnil právě schůze, na níž se projednávaly termíny versifikace. Užitečné je také porovnat názvy stylistických prostředků s odpovídajícími termíny v článku Kazimierase Maciuse o lidových písních, který vyšel roku 1900 v časopise Žinyčia. V tomto článku byla většina názvů stylistických prostředků v litevštině užita snad vůbec poprvé. Je třeba říci, že část termínů se v něm shoduje s termíny v protokolech Terminologické komise, např.: ironija, metonimija, tropas; jiné představují fonetické či morfologické varianty. Například K. Macius užíval antiteza Žnč 1900 1 80, figura Žnč 1900 1 72, giperbola Žnč 1900 1 78, sinekdoка Žnč 1900 1 82, zatímco v protokolech Terminologické komise nacházíme antitezė, figūra, hiperbola, sinekdocha atd. K. Macius nazýval elipsu išleidimu Žnč 1900 1 82; Terminologická komise navrhovala synonyma elipsė a išleidimas. K. Macius užíval výraz užtylėjimas Žnč 1900 1 82 ve významu „zamlčení“, zatímco komise – neujatý termín nutrūkimas. V článku K. Maciuse nacházíme termín atkartojimas Žnč 1900 1 79; v protokolech komise jsou zaznamenány výrazy pakartojimas, atkartojimas. K. Macius užíval také termíny šaukimas Žnč 1900 1 72, laipsniavimas Žnč 1900 1 82, apostrofa / apostropa, arba atsigrežimas Žnč 1900 1 43. Terminologická komise zaznamenala pro označení rétorického zvolání termíny šūkis, sušukimas, pro gradaci – kilimas? (gradacija) (srov. lat. gradatio – postupný vzestup) a pro apostrofu – kreipimasis, apostrofa. K. Bizauskas se opět slepě neřídil Terminologickou komisí: užíval variantu hiperbola a připojil k ní litevský termín perdėjimas BizL 68; zvolil termíny nutylėjimas BizL 76, avšak 176 Asta Mitkevičienė Terminologijos komisijos (1921–1926) vaidmuo lietuvių literatūros mokslo terminijos istorijoje ne přerušení, opakování BizL 71, zvolání BizL 77, používal také synonyma stupňování (gradace) BizL 74 (srov. zesílení nebo stupňování (gradace) BizR 49), oslovení neboli apostrofa BizL 70. Z probíraných termínů je patrné, že Terminologická komise se nevyhýbala synonymii termínů. Vedle synonymie domácích a mezinárodních termínů, která je v terminologii opodstatněná, upoutává pozornost nemotivovaný nadbytek synonymních složených termínů. Například umělecký // umělecký román „beletristický román?“; krásné // krásný // půvabné vyprávění; didaktický // didaktizující román (existuje i poučný román); velká // první // starší postava – герои; spojovací // sdružené perioda; mýtický // mytický epos; bajka o zvířatech a zvířecí bajka; prozaické // prozaické // prozaické dílo; romantická // romantická poema; rodinný // rodinný román atd. V zápisech jsou zaznamenány také synonymní jednoslovné termíny litevského původu, např.: povídka a povídka; deník a deník (nyní rozlišováno); inspirace a inspirace; poučení a poučení; zpověď, výpověď a svěřování; [periody] doznívání a pokles atd. Znamená to, že uživatelé literárněvědných termínů dostávají možnost volby? Nebo se snad sama komise nedokázala plně shodnout na některých projednávaných termínech? S největší pravděpodobností jsou tyto termíny, jak napsal K. Bizauskas v uvedené předmluvě, pozůstatkem období diskusí. „Tiksl ingenu?“ Terminologija | 2013 | 20 177 ZÁVĚRY 1. V roce 1921 Terminologická komise na sedmi zasedáních projednala přibližně 450 termínů z literární vědy a příbuzných oborů, jakož i obecných vědeckých termínů (především podstatných jmen a substantivních spojení, dále přídavných jmen a několika sloves), které předložil K. Bizauskas. Všech jednání se účastnil J. Jablonskis. 2. Při srovnání termínů Terminologické komise s termíny užívanými V. Kudirkou (1898) a K. Maciusem (1900) lze pozorovat jak změny v terminologii (rimas místo atsiliepimas, šūkis ir sušukimas místo šaukimas), tak tradici užívání (posmas, išleidimas „elipsa“). V protokolech Terminologické komise jsou také termíny, které se později neujaly, například eilėdėtis „veršování“. 3. Protokoly obsahují velké množství synonymních termínů. K. Bizauskas si v některých případech vybral jedno ze synonym, v jiných případech jsou v jeho učebnici rovněž synonyma (stejná či jiná), případně je pojem pojmenován jinak. 4. Ačkoli seznam termínů literární vědy projednávaných Terminologickou komisí nebyl samostatně zveřejněn v tisku, lze přesto tvrdit, že projednávání termínů literární vědy v Terminologické komisi nebylo marné. Velká část těchto termínů se okamžitě dostala do užívání prostřednictvím učebnice literární teorie K. Bizauskase z roku 1922, z níž se vyučovalo a kterou pravděpodobně používali i pozdější autoři literárněvědných prací. Role Terminologické komise v dějinách terminologie literární vědy je tedy nepřímá. LITERATURA A PRAMENY Auksoriūtė A. 2011: Terminologijos komisijos (1921–1926) veiklos apžvalga. – Terminologija 18, 80–91. Bizauskas K. 1923: Literatūros teorija. Vadovėlis aukštesniosioms mokykloms, 4-asis leid., Kaunas. BizL – Bizauskas K. Teorie literatury. Učebnice pro vyšší školy, 3. vyd., Kaunas, 1922. BizR – Bizauskas K. Raštijos bei literatūros teorija. Pirmoji dalis, Kaunas, 1918. Keinys St. 1967: Lietuvių terminologijos kūrimo apžvalga (iki 1940 m.). – Lietuvių terminologijos raida, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 2012, 29–56. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (I–XX, 1941–2002), elektroninis variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005. – www.lkz.lt. TKP – Protokoly Terminologické komise (č. 13–21), 1921. Uloženy v Ústavu litevského jazyka. TŽŽe 2002: Interleksis. Kompiuterinis tarptautinių žodžių žodynas. Ats. red. A. Kinderys, Vilnius (el. leidimas). Vrp – V. K. [V. Kudirka]. Tiesos eilėms rašyti. – Varpas, 1898, č. 1, 14–15; č. 2, 28–30; č. 3, 40–42. Žnč – Samogita [K. Macius]. Prasmė ir gražumas Lietuvos dainų. – Žinyčia, 1900, Nr. 1, 33–84. ÚLOHA TERMINOLOGICKÉ KOMISE (1921–1926) V DĚJINÁCH LITEVNÉ LITERÁRNÍ TERMINOLOGIE V roce 1921 byla v Litvě při ministerstvu školství zřízena Terminologijos komisija (Terminologická komise). Subkomise pro literární termíny byla ustavena v říjnu 1921. Hned na následujícím zasedání Terminologické 178 Asta Mitkevičienė Terminologijos komisijos (1921–1926) vaidmuo lietuvių literatūros mokslo terminijos istorijoje komise předložila subkomise soubor literárních termínů (a také termínů příbuzných oborů a základních vědních termínů), který sestavil Kazys Bizauskas, autor první litevské učebnice literární teorie. Tyto termíny byly projednány na sedmi následujících zasedáních za účasti nejvýznamnějších litevských lingvistů Jonase Jablonskise a Kazimierase Būgy. Terminologická komise projednala přibližně 450 termínů: základní literární termíny (turinys „obsah“), názvy stylistických prostředků (elipsė „elipsa“), termíny versologie (pėda „stopa“), názvy žánrů (istorinis romanas „historický román“), názvy rysů souvisejících s literaturou (rimo vaizdingumas „obraznost rýmu“), názvy činností souvisejících s literaturou a literární tvorbou (aprašymas „popis“) atd. Ve srovnání s prameny literárních termínů z 19th. století byly některé termíny změněny, zatímco u jiných bylo zachováno tradiční užívání. Některé z projednávaných termínů se neujaly, například sruoga „strofa“ (dnes posmas, strofa). V zápisech Terminologické komise se vyskytuje poměrně mnoho synonymních termínů. Zdá se pravděpodobné, že termíny byly zaznamenány ve fázi projednávání. Ačkoli seznam projednávaných termínů nebyl zveřejněn v tisku, práce Terminologické komise v oblasti literárních termínů byla přínosná. Většina termínů se začala užívat prostřednictvím učebnice Kazyse Bizauskase Literatūros teorija (Literární teorie) (1922), ačkoli se neřídil všemi doporučeními Terminologické komise. Doručeno 2013-10-22 Asta Mitkevičienė Institut litevského jazyka P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E-mail: [email protected] Terminologija | 2013 | 20 179