Lietuvių ir latvių kalbų terminų su šaknimi „termin-“ mikrosistema

Mikrosystém litevských a lotyšských termínů s kořenem termin- REGINA KVAŠYTĖ Šiaulská univerzita KLÍČOVÁ SLOVA: litevské termíny, lotyšské termíny, odvozeniny, jednoslovné termíny, víceslovné termíny, užívání termínů ÚVODNÍ POZNÁMKY Terminologie jako vědní obor, který se začal rozvíjet ve třetím a čtvrtém desetiletí 20. století, je považována za poměrně nový, a proto se ve většině jazyků, včetně litevštiny a lotyštiny, vědecký aparát stále rozšiřuje a zdokonaluje. Předmětem článku jsou litevské a lotyšské termíny utvořené s kořenem termin-. Cílem výzkumu je určit podobnosti a rozdíly v metajazyce terminologie obou baltských jazyků. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny následující úkoly: 1) shromáždit co největší soubor různých termínů s daným kořenem; 2) analyzovat strukturu a sémantiku termínů; 3) porovnat litevské a lotyšské termíny; 4) pokud možno objasnit vznik určitých termínů a tendence jejich rozšíření a užívání. Při výzkumu byly použity analyticko-deskriptivní a srovnávací metody, přičemž termíny byly shromažďovány z hlavních lexikografických, terminografických a encyklopedických publikací obou jazyků (Lietuvių kalbos žodynas (LKŽ), Dabartinės lietuvių kalbos žodynas (DLKŽ), Lietuvių kalbos enciklopedija (LKE), Kalbotyros terminų žodynas (KTŽ), Mokomasis terminologijos žodynėlis (MTŽ); Latviešu literārās valodas vārdnīca (LLVV), Latviešu valodas vārdnīca (LVV), Valodniecības pamatterminu skaidrojošā vārdnīca (VPSV)), jakož i z vědeckých prací litevských a lotyšských jazykovědců a terminologů (Janiny Barauskaitė, Vincentase Drotvinase, Kazimierase Gaivenise, Evaldy Jakaitienė, Angelė Kaulakienė, Stasise Keinyse, Jona Klimavičiuse, Antanase Lyberise, Pranase Skardžiuse, Stasise Šalkauskise; Ainy Blinkeny (Aina Blinken(a), Jurise Baldunčikse (Juris Baldunčiks), Mārise Baltiņše (Māris Baltiņš), Ernestse Drezense (Ernests Drezens), Rūdolfa Grabise (Rūdolfs Grabis), Alise Laua (Alise Laua), Valentiny Skujiņi (Valentina Skujiņa)). Terminologija | 2013 | 20 123 POJEM TERMÍN A JEHO KORELÁTY V LITEVŠTINĚ A LOTYŠTINĚ Základem mikrosystému utvořeného s kořenem termin- je termín latinského původu [lat. terminus – hranice, mez], který má podle definice ve Tarptautinių žodžių žodyne (TŽŽ) celkem 3 významy, z nichž předmětu výzkumu odpovídá první. Je to „slovo nebo slovní spojení přesně označující určitý pojem z oblasti umění, vědy, techniky aj.“ (TŽŽ 2013: 811). Do litevského TŽŽ jsou zahrnuta také slova s daným kořenem terminija, terminologija a terminologizacija, tj. přeměna slova v termín (více o tom viz níže). Podobný přístup k této výpůjčce je i v lotyštině: ve slovníku cizích slov (SV) se termínem rozumí slovo nebo slovní spojení, které vyjadřuje určitý pojem z oblasti umění, vědy, techniky aj. [„vārds vai vārdkopa, kas izteic kādu jēdzienu kādā mākslas, zinātnes, tehnikas nozarē u. c.“]1 (SV 2008: 911). Kromě základního slova jsou do SV zařazena ještě dvě podstatná jména téhož kořene, každé se dvěma významy. Jde o terminografija [terminografie] ve významu „1. lingv. systematizace a publikování termínů ve slovnících a bulletinech; 2. lingv. soubor terminologických slovníků“ a terminologija [terminologie] – „1. lingv. soubor termínů určitého jazyka; rovněž soubor termínů určitého oboru; 2. obor jazykovědy, který zkoumá termíny“, a také přídavné jméno terminologiškas [terminologický] „související s terminologií, pro ni charakteristický“ (SV 2008: 911). V jiných litevských a lotyšských lexikografických a terminografických pramenech, stejně jako v lingvistické a terminologické literatuře, se formulace termínu poněkud liší. DLKŽ uvádí, že slovo terminas má 3 významy, z nichž předmětu výzkumu odpovídá pouze první: „1. lingv. slovo nebo slovní spojení, které přesně označuje určitý pojem z oblasti vědy, techniky, umění, náboženství či jiného oboru“ (DLKŽ 2006; DLKŽ 2012: 840). Takto je definován i v LKŽ: „1. lingv. slovo nebo spojení přesně označující určitý pojem z oblasti vědy, techniky či umění“ (LKŽe). Z analýzy litevských lexikografických pramenů vyplývá, že DLKŽ kromě dříve probíraného základního slova terminas obsahuje odvozeniny terminija „lingv. soubor termínů“, terminologija „lingv. 1. nauka o termínech; 2. viz terminija“ a terminologas, -ė „odborník na terminologii“ (DLKŽ 2006; DLKŽ 2012: 840). Tatáž podstatná jména, jejichž definice významů se zcela shodují, jsou zařazena i v LKŽ. V LKŽ bylo nalezeno také přídavné jméno termininis, které má 3 významy, z nichž první 1 Všechny citace z lotyšských pramenů (zpravidla uvedené v hranatých závorkách), stejně jako termíny, pokud není uvedeno jinak, přeložila do litevštiny autorka článku. 124 Regina Kvašytė | Lietuvių ir latvių kalbų terminų su šaknimi termin- mikrosistema dvě souvisejí s danou mikrosoustavou: „1. náležející k terminologii; 2. charakteristický pro termín“ (LKŽe) (přídavné jméno se užívá ve složených termínech – viz dále) a tři slovesa: termininti „terminologizovat“, sutermininti „proměnit v termín“, terminologizuoti „využít pro terminologii“ (LKŽe). Poslední uvedená slovesa do souboru zkoumané mikrosoustavy jako samostatné lexikální jednotky nespadají, protože se vychází z tradice považovat za termíny podstatná jména. V LKE byl kromě již probíraného terminai nalezen termín terminologija (LKE 1999: 648; LKE 2008: 552–553; s ohledem na specifika encyklopedie je tam uveden také název periodika Terminologija). V lotyšském slovníku LLVV jsou rozlišeny dva významy slova termins, z nichž první je definován jako slovo nebo slovní spojení označující určitý pojem (například v určité oblasti vědy, techniky či umění) a mající specializovaný význam a oblast užití (LLVV 7₂, 1991: 507). Abecedně jsou do LLVV, stejně jako do LVV, zařazeny ještě tři odvozeniny podstatných jmen s kořenem termin– – terminoloģija a samostatně uvedená označení činitelů mužského a ženského rodu terminologs, terminoloģe, jakož i již zmíněné přídavné jméno terminoloģisks) (LLVV 7₂, 1991: 507; LVV 2006: 1091). Lexikoložka E. Jakaitienė zdůrazňuje, že termíny patří do vrstvy odborné slovní zásoby a „jsou to názvy pojmů užívaných v jazyce určité oblasti lidské činnosti“ (Jakaitienė 2010: 182) (srov. dřívější tvrzení citované autorky: „Terminologická slovní zásoba neboli prostě termíny jsou slova pojmenovávající přesně vymezený vědecký pojem a užívaná v jazyce některého vědního oboru“ (Jakaitienė 1980: 70)). J. Barauskaitė, která zkoumala slovní zásobu, tvrdí, že termíny jsou „slova (mohou to být i spojení <...>), která přesně vyjadřují pojem z vědy, techniky či umění“ (LK 1995: 48). Jak již bylo konstatováno, slovo terminas má v litevštině tři významy, z nichž pouze jeden náleží do oblasti terminologie (druhý označuje pojem z logiky a třetí časový úsek), zatímco v lotyštině pomáhá částečně předcházet víceznačnosti slovo terminš, které označuje časový úsek. Lotyšská lexikoložka A. Laua definuje termín jako slovo pojmenovávající pojem určité vědy, které si zachovává jeden a tentýž význam jak v jakémkoli kontextu konkrétní vědní oblasti, tak mimo kontext [„termins ir vārds, kas apzīmē stingri noteiktu kādas zinātnes jēdzienu un kas vienu un to pašu nozīmi saglabā gan jebkurā noteiktas zinātnes nozares kontekstā, gan arī ārpus konteksta“] (Laua 1981: 138–139). V litevských terminografických zdrojích, především v KTŽ, se uvádí, že terminas je „slovo nebo ustálené slovní spojení, kterým se označuje zvláštní oblast vědy, techniky, umění či jiné oblasti společenského života Terminologija | 2013 | 20 125 sąvoka arba daiktas“ (KTŽ 1990: 210; taip pat ASLKTŽ 2008: 112). Termino apibrėžčių randama ir kituose terminiją fiksuojančiuose šaltiniuose, pavyzdžiui, LKE rašoma, kad terminai (vartojama daugiskaita) – tai „mokslo, technikos, meno sąvokų pavadinimai“ (LKE 1999: 648; LKE 2008: 552–553). Palyginimui galima paminėti, kad į tarybinę enciklopediją 1983 m. įtraukta S. Kein io suformuluota termino apibrėžtis, perspausdinta jo straipsnių rinkinyje: „Žodis arba pastovus atributinis žodžių junginys, turintis labai apibrėžtą reikšmę tam tikros žmonių veiklos srities kalboje. Jo paskirtis – pavadinti bet kurios srities sąvokas kaip tam tikros sistemos narius <...>“ (Keinys 2005: 229). Terminologijos klausimams skirtose mokslinėse publikacijose taip pat rasta ne viena apibrėžtis, pavyzdžiui, filosofas ir terminologas S. Šalkauskis teigė, kad tai yra „žodis, reiškiąs sąvoką, turinčią specialios reikšmės kuriam nors mokslo dalykui“ (Šalkauskis 1991: 15). Dabar galiojančiame Lietuvos Respublikos standarte nurodyta, kad terminu vadinamas „žodis arba žodžių junginys, vartojamas sąvokai įvardyti“ (LRST 1115-90: 11), o K. Gaivenis pabrėžia, kad terminas – „ne koks ypatingas žodis ar pastovus žodžių junginys, bet įvardijamasis kalbos vienetas, kurio turinį atskleidžia termin inės reikšmės apibrėžimas2“ (Gaivenis 2002: 13). Za zmínku stojí také to, že v litevštině lze synonymicky užívat domácí termín įvardas. Objevuje se v názvu terminologického slovníku z roku 1924 Įvardai, arba terminai, priimti Terminologijos komisijos (LKTŽ 2008: 18), ačkoli tento útvar není předmětem této studie (a v současné terminologii se ani neujal). Autorství zřídka užívaného termínu se připisuje Antanasi Vireliūnasovi, tajemníkovi Terminologické komise působící v letech 1921–1926 (podrobněji viz Auksoriūtė 2011), který jím, jak již bylo zmíněno, nazval terminologický slovníček sestavený v roce 1924 (Klimavičius 2005: 248). Konstatuje se, že v současné litevštině „<...> téměř zanikl i dobrý termín A. Vireliūnase (?) įvardas (: įvardyti) (užívali jej však litevští terminografové v zahraničí B. Stundžia a P. Mažeika; V. Vintartas dokonce vytvořil įvardotyra) <...>“ (Klimavičius 2005: 261). Podobný název nese také terminologický slovník vydaný v Kanadě Jūriniai įvardai: stručný anglicko-litevský slovník / Bronys Stundžia. Toronto: vydání Námořního knižního fondu, 1996 (LKTŽ 2008: 135). Je pravda, že V. Drotvinas při rozboru lexikologické terminologie hodnotí snahu zavést tento termín jako neúspěšný pokus P. Skar- 2 Nyní by bylo přesnější užívat termín apibrėžtis, srov. „Zákonem o bance termínů Litevské republiky (č. IX-1950 ze dne 23. prosince 2003) se namísto apibrėžimo autoritativně prosadil termín apibrėžtis, známý již z RLŽ 1932, s. 321 [Baronas, J. Rusų–lietuvių žodynas, Kaunas: Spindulys] a hojně užívaný (S. Šalkauskisem a dalšími)“ (Klimavičius 2005: 248). 126 Regina Kvašytė Lietuvių ir latvių kalbų terminų su šaknimi termin- mikrosistema džiusův pokus (srov. „Pranas Skardžius ve zmíněné knize3 uvedl litevské ekvivalenty dvaadvaceti mezinárodních lexikologických termínů (Skardžius, 1975, 1998). Jejich osud (ať už šlo o dříve známé, nebo jím samým vytvořené) byl dvojí. Některé litevské ekvivalenty existují vedle mezinárodních <...>, jiné se v úzu neujaly, například senybė–archaizmas, mišrūnas, mišruolis–hibridas, įvardas–terminas“ (Drotvinas 2002: 19–20) (srov. „terminas 3b (lat. terminus ‚hranice‘), přesné označení pojmu z některé vědy, techniky či umění; įvardas“ (Skardžius 1973: 61)). J. Baldunčikas, který zkoumal vznik a rozšíření lotyšských lingvistických termínů v lotyštině, zjistil, že slovo termins bylo poprvé užito v roce 1871 – vliv mohlo mít užívání rozšířeného mezinárodního výrazu terminus technikus. Slovo terminoloģija bylo poprvé zaznamenáno v německo-lotyšském slovníku Gustava Bražy (Gustavs Braže), vydaném roku 1880. O něco později, roku 1886, definoval Jūlijs Dravniekas (Jūlijs Dravnieks) ve slovníku cizích slov vědecký pojem terminoloģija, který se začal šířeji užívat v osmdesátých letech (Baldunčiks 2008: 32–33). O definici termínů se pokoušeli různí autoři; například lotyšský terminolog E. Drezens tvrdil, že jde o názvy vyjadřující určité pojmy (Drezens 2002: 7), zatímco R. Grabis tak označoval slova s přísně omezeným a vymezeným obsahem (Grabis 2006a: 221). Převládající názor v současné lotyšské terminologické teorii formulovala V. Skujiņa ve své monografii: termín je jednotkou terminace4 – slovem nebo terminologickým slovním spojením –, které v terminologickém systému určitého vědního oboru vyjadřuje (pojmenovává a označuje) určitý vědecký pojem [„termins ir termi­nācijas vienība – vārds vai terminoloģiska vārdkopa –, kas attiecīgās zinātnes nozares terminu sistēmā izteic (nosauc un iezīmē) noteiktu zinātnes jēdzienu“] (Skujiņa 2002: 9). Ve výkladovém slovníku lotyšských lingvistických termínů VPSV je terminas definován takto: slovní označení pojmu z konkrétní tematické oblasti či odborného oboru – slovo nebo slovní spojení, které vyjadřuje (pojmenovává a označuje) určitý pojem příslušné oblasti (oboru) jako součást systému pojmů daného oboru [„konkrētas tematiskās jomas, speciālās nozares jēdziena vārd do apzīmējums – vārds vai vārdkopa, kas izteic (nosauc un iezīmē) attiecīgās jomas (nozares) noteiktu jēdzienu kā nozares jēdzienu sistēmas sastāvdaļu...“] (VPSV 2007: 399–400). 3 P. Skardžius. Lietuviški tarptautinių žodžių atitikmenys, Chicago: Pedagogický institut litevistiky, 1973 (v článku V. Drotvinase 1975) (P. Skardžius. Rinktiniai raštai 3, Vilnius: Institut pro vydávání vědy a encyklopedií, 1998, 427–507). 4 Takový termín se v litevštině neužívá; citát pouze reprodukuje lotyšské slovo. Terminoloģija | 2013 | 20 127 Po objasnění pojetí pojmu terminas a jeho korelátů byly dále deriváty s kořenem termin- (jednoslovné i víceslovné termíny) vyhledávány v litevských a lotyšských terminologických slovnících a odborných textech. JEDNOSLOVNÉ TERMÍNY S KOŘENEM TERMIN- V KTŽ byly nalezeny tři litevské termíny utvořené s kořenem termin-: terminas, terminija, terminologija (KTŽ 1990: 210; také ASLKTŽ 2008: 112), zatímco do MTŽ, speciálního slovníku věnovaného terminologii, bylo zařazeno a abecedně uspořádáno do heslových hnízd osm jednoslovných generických termínů (některé z nich mají více než jeden specifický termín – podrobněji o nich v následující části článku): determinizavimas (29), reterminizavimas (53), terminas (65), terminija (75), terminizavimas (76), terminografija (77), terminologija (77) a transterminizavimas (83). Jak uvádí sám autor, termíny terminografija, terminizacija, transterminizacija, determinizacija, které si na podzim roku 1970 přivezl z Kyjeva, rozšířil v současné litevštině J. Klimavičius (2005: 249) (srov. „Terminų leksikografija – terminografija (16) se začala užívat nedávno, ale všeobecně. Mimochodem, termíny terminografija, terminizacija, transterminizacija, determinizacija jsem přivezl na podzim roku 1970 z Kyjeva (Ковалик 1970: 14). Jiný význam termínu terminografijos – ‚historiografie termínů či terminologie‘ (16) – je v litevské terminologii neznámý a podle mého názoru chybný“ (Klimavičius 2005: 249)). Je třeba poznamenat, že MTŽ uvádí také lotyšské ekvivalenty všech zařazených termínů, těm však tento článek nevěnuje pozornost, protože ne všechny mají v lotyšské terminologii ustálené užívání; některé jsou pouze přeložené, a nebylo by tedy korektní považovat je za samostatné jednotky lotyšské terminologie. V litevských textech se kromě termínů již zařazených do slovníků podařilo nalézt také termíny terminologizavimas, terminoidas, terminy nas, terminotyra ir kvaz termin as. [terminas] (399), terminzinātne [věda o termínech] (401). Ve slovníku VPSV bylo celkem nalezeno dvacet jedna jednoslovných termínů z pojednávané tematické skupiny (o termínech s tímto kořenem viz také recenzi slovníku zveřejněnou v Terminologijoje (Kvašytė 2008: 244–245)). To lze částečně přičíst vlastnosti lotyštiny nahrazovat slovní spojení (v terminologii by odpovídala víceslovným termínům) složeninami, tedy měnit je na jednoslovné termíny. Tento rys lotyštiny uplatněný v terminologii zdůraznil také S. Keinys ve své stati o monografii V. Skujiniové: „Při četbě knihy jsem nabyl dojmu, že se lotyšská terminologie po stránce jazykové stavby pravděpodobně značně liší od litevské terminologie. Mnohé lotyšské termíny se zdají mít podstatně složitější podobu; slovní spojení (víceslovné termíny) se v jejich jazyce poměrně snadno nahrazují složeninami. V litevštině by takové složeniny v nejednom případě byly prostě nemožné, například samotné termíny z terminologie defiskoptermins ‚termín psaný s pomlčkou‘, hibrīdtermins ‚hybridní termín‘, inicialsaliktenis7 ‚zkratka‘, salikten̦termins ‚složený termín‘, strupinājumsaliktenis8 ‚zkrácené slovo, zkratka‘, termina kontekstne-atkarība ‚nezávislost termínu na kontextu‘, termindarinājums ‚odvozený termín‘, termindarināšana ‚tvoření termínů‘, terminelements ‚součást termínu‘, vārdkoptermins ‚víceslovný termín‘ aj. Těmito tendencemi se lotyšská terminologie bude více podobat německé než terminologii svých nejbližších příbuzných, Litevců“ (Keinys 2005: 263–264). Některé ze složených termínů uvedených v citátu jsou zařazeny také do VPSV: defiskoptermins (81), hibrīdtermins (140), salikten̦termins (339), terminelements (397), vārdkopter-mīns (435); zařazena je zde také dosud málo rozšířená (novější) složenina jauntermins [nový termín] (174). Úspěšně se užívají také v textech – jak původních, tak přeložených –, například: „Piemēram, sākumā tikai terminoloģiskajā leksikā bija sastopami s a l i k - t e n t e r m i n i9, kurus darināja kā ekvivalentus krievu valodas defissavienojumiem..“ (Grabis 2006b: 258); „Saliktie termini dalāmi s a l i k t e n t e r - m i n o s (kas ir vienvārda termini) un v ā r d k o p t e r m i n o s“ (Skujiņa 2002: 26–27); „Latīņu un daļēji grieķu valoda Eiropas tautām devusi ne vien virkni vārdu celmu (piemēram, elektr, kombin, aero), ale také grama- 7 Má být inicialsaliktenis. Nejde však o jednotku zkoumané mikrosoustavy, protože neobsahuje zkoumaný kořen (VPSV 2007: 157). 8 Má být strupinājumsaliktenis. Ani toto není jednotka zkoumané mikrosoustavy, protože neobsahuje zkoumaný kořen; navíc to vyplývá z definice a poznámky, že je charakteristické pro hovorový jazyk (VPSV 2007: 377–378). 9 Zde a dále, není-li uvedeno jinak, zvýraznila R. K. Terminologija | 2013 | 20 129 tické termíny t e r m i n e l e m e n t u (například –ācija, –ifikācija, –ator[s], –or[s])“ (Drezens 2002: 20). Vznikají také nové složeniny, které dosud nebyly zařazeny do slovníků: „Tadēļ visdrīzākajā laikā nepieciešams.. izstrādāt metodiska rakstura materialus, kuri noderētu visiem, kuri iesaistīti praktiskajā t e r m i n r a d ē“ (Baltiņš 2006: 78). V litevských zdrojích bylo celkem nalezeno čtrnáct různých jednoslovných termínů s pojednávaným kořenem, v lotyšských dvacet sedm (jejich ekvivalenty podle tradice užívání termínů v litevštině a lotyštině viz tabulka 1; nehodnotí se postoj ke každému konkrétnímu termínu ani rozšířenost a frekvence termínů). Tabulka 1. Mikrosoustava jednoslovných termínů s kořenem termin- Litevština Lotyština Litevština Lotyština terminas termins – podtermín terminologie – – boční termín terminologie terminologie – definitorický termín terminografie terminografie – hybridní termín – terminologizace – nový termín terminologizace terminologizace – složený termín terminologizování terminizace – víceslovný termín determinologizace determinologizace – nadřazený termín reterminologizace reterminologizace – terminace transterminologizace – terminoid terminoid – reterminologizace terminologický výzkum – terminolog terminolog terminologický slovník – – terminograf – terminologismy terminologie – tvorba termínů [prvek termínu]10 prvek termínu kvazitermín kvazitermín – terméma 10 Složený litevský termín odpovídající složenému lotyšskému termínu se do celkového počtu jednoslovných termínů nezapočítává (srov. ekvivalent daného termínu v recenzi S. Keinia (2005: 264) „sudėtine termino dalis“). Ekvivalenty ostatních lotyšských termínů nejsou uvedeny, protože pokud se takové termíny v litevštině vůbec používají, nejde o jednoslovné termíny. 130 Regina Kvašytė Lietuvių ir latvių kalbų terminų su šaknimi termin- mikrosistema Soubor jednoslovných termínů lotyšského jazyka je podstatně větší, proto existuje více termínů bez ekvivalentů v litevštině; z litevských termínů nemají ekvivalenty v lotyšském termínovém systému pouze terminija, terminotyra a terminynas. V prozkoumaném souboru litevských termínů s daným kořenem byl nalezen jeden složený útvar (terminotyra), všechny ostatní jsou odvozeniny s předponami a/nebo příponami (kromě prvního terminas). V lotyštině převažují složeniny (deset ze všech jednoslovných termínů je vytvořeno skládáním). VÍCESLOVNÉ TERMÍNY S KOŘENEM TERMIN- Ve litevském KTŽ nebyly nalezeny víceslovné termíny složené z komponentů s kořenem termin-, přesto se jich v textech vyskytují různé typy (viz dále); z 200 termínů zařazených do MTŽ, jejichž jedním komponentem by byl termín s daným kořenem, je jich padesát tři. Jde o termíny různého složení, protože byly nalezeny jak hlavní, tak vedlejší komponenty odvozené od tohoto kořene a jeho derivátů. Termíny, v nichž je hlavním komponentem prvek dané mikrosoustavy, označují například jednotlivé termíny nebo druhy terminologie: dvouslovné aprašomasis terminas (65), hibridinis terminas (67), metaforinis terminas (68), neteiktinas terminas (69), rūšinis terminas (69), sudėtinis terminas (70), tarpmokslinis terminas (72), vientisinis terminas (74), gimininis terminas (67), liaudies terminija (75), mokslinė terminija (75); tříslovné bendrasis mokslo terminas (66), sav os kalbos terminas (70). Existují také víceslovné termíny s jiným sémantickým významem než názvy druhů termínů: dvouslovné termino forma (76), termino patikimumas (77), termino turinys (78), čtyřslovné aiškinamasis verčiamasis terminų žodynas (81), abėcėlinė terminų žodyno sandara (82), lizdinė terminų žodyno sandara (82). Existují také termíny s daným kořenem, které se častěji užívají v množném čísle: terminų tvarkyba (80), tekstinė terminų tvarkyba (80), terminų žodyno lizdas (82), terminų žodyno sandara (82). Vedlejším komponentem, tj. přívlastkem, může být u daného kořene a) přídavné jméno, b) genitiv jednotného čísla podstatného jména nebo c) genitiv množného čísla podstatného jména. Nejčastěji jde o dvouslovné termíny, které jsou zařazeny do heslových hnízd hlavních komponentů (nadřazených termínů), pokud jsou v daném slovníku vyznačena: a) termininis antonimas (12), termininė leksika, termininių žodynas (39), termininė reikšmė (53); b) termino forma (76), termino straipsnis (78); c) terminų standartas (80), terminų žodynas (80), terminų reikalavimai (79). Mimochodem, vedlejšími komponenty mohou být jak základová slova, jako v předchozích příkladech, tak deriváty, např.: terminizuotas žodis (90), terminologijos mokykla (77), terminologinė kompetencija (77). V textech byly nalezeny Terminologija | 2013 | 20 131 jak víceslovné termíny zaznamenané ve slovnících, tak ty, které v nich nejsou zařazeny: „Vedle litevských j e d n o s l o v n ý c h t e r m í n ů tvoří další vrstvu Bendrosios fizikos terminologie m e z i n á r o d n í t e r m í n y a hybridy“ (Kaulakienė 2009: 144); „Z užívání synonymních a variantních termínů z oblasti elektřiny a magnetismu je patrné, že autoři učebnic často po prvním pojmenování pojmu s y n o n y m n í m i nebo v a r i a n t n í m i t e r m í n y na dalších stranách volí a užívají už jen jeden z nich“ (Kaulakienė 2009: 167). Ve vědeckých pracích se rovněž vyskytují víceslovné termíny, jejichž hlavním komponentem je derivát s daným kořenem terminologija: obecná terminologie, typologická terminologie, kontrastivní terminologie, sémasiologická terminologie, onomasiologická terminologie (Gaivenis 2002: 16). V lotyšském terminografickém zdroji VPSV je uvedeno šestnáct víceslovných termínů, v nichž termins rovněž vystupuje jako hlavní nebo vedlejší komponent (genitiv jednotného či množného čísla nebo přídavné jméno od něj odvozené). Víceslovných termínů, jejichž hlavním komponentem je výraz s daným kořenem, je ve slovníku málo – jde o čtyři dvouslovné termíny, jejichž vedlejšími komponenty jsou příčestí: ieteicamais termins [doporučený termín] (151), noraidītais termins [odmítnutý termín] (258), novecojis termins [zastaralý termín] (262), pieļaujamais termins [přípustný termín] (298). Bylo však zjištěno několik typů užití vedlejších komponentů: a) přívlastek je vyjádřen genitivem jednotného čísla: termina ekvivalents [ekvivalent termínu] (396), termina noteikšana a synonymní termina identificēšana, utvořené od slovesa označujícího činnost, s typickou lotyšskou příponou -šana [určení / identifikace termínu] (396–397); b) přívlastek je vyjádřen genitivem množného čísla: terminu atbilstība ir terminu ekvivalence [shoda / ekvivalence termínů] (400), terminu saskaņošana [sjednocování termínů] (400), terminu sistēma [systém termínů] (400), terminu vārdnīca [slovník termínů] (401); c) přívlastek je vyjádřen přídavným jménem odvozeným od základového slova: terminatīvā funkcija [terminační funkce] (397) (srov. v textu: „Vyjádřit pojem termínem znamená pojmenovat pojem termínem. Spojení nominativní a definitivní funkce, resp. terminologickou funkci, lze proto jinými slovy nazvat t e r m i n a č n í [zvýraznila V. S.] funkcí..“ (Skujiņa 2002: 9)); d) přívlastek je vyjádřen přídavným jménem odvozeným od derivátu: terminoloģiskā funkcija [terminologická funkce] (399), terminoloģiskais trīsstūris [terminologický trojúhelník] (399). Kromě toho byly ve slovníku nalezeny i některé víceslovné termíny, například terminu pienė- 1 3 2 Regina Kvašytė Lietuvių ir latvių kalbų terminų su šaknimi termin- mikrosistema mamībās vērtės skala [škála hodnocení přijatelnosti termínů] (397). V textech se vyskytují také další víceslovné termíny, např.: „Na konci 19. století, kdy se začíná utvářet lotyšská národní věda, vzniká zvýšená potřeba vědecké terminologie“ (Blinkena 1997: 91); „Odvozená slova, nazývaná afiksālajiem terminiem, se dělí na prefiksālajos terminos neboli priedēkļterminos a sufiksālajos terminos neboli piedēkļterminos“ (Skujiņa 2002: 26–27). Celkem bylo v litevských slovnících nalezeno padesát tři víceslovných termínů (je třeba připomenout, že terminografický zdroj MTŽ je určen pouze terminologii tohoto oboru), v lotyšštině pak šestnáct. Několik dalších termínů nezařazených do slovníků bylo zjištěno jak v litevských, tak v lotyšských textech (pět, respektive jeden). Jejich rozmanitost neumožňuje sestavit souhrnný přehled; lze pouze poznamenat, že převažují určité modely tvorby termínů: v litevštině i lotyštině se vyskytují víceslovné termíny, jejichž vedlejší komponenty jsou vyjádřeny genitivem jednotného i množného čísla. V lotyštině byl na rozdíl od litevštiny nalezen pouze jeden termín utvořený přídavným jménem s daným kořenem (přídavné jméno se snáze tvoří od derivátu terminoloģija). NĚKTERÉ TENDENCE V UŽÍVÁNÍ TERMÍNŮ S KOŘENEM TERMIN- Dále se výzkum od rozboru údajů ze slovníků obrací k užívání. Některé litevské a lotyšské termíny se shodují jen na první pohled, například litev. terminologija a lot. terminoloģija. Rozborem jejich významů zjistíme, že litevština rozlišuje názvy vědy a souhrnu termínů, které se označují jako terminologija a terminija. Toto rozlišení je zakotveno již v dílech S. Šalkauskise, tedy ve dvacátých letech 20. století: „Litevština může vedle sebe užívat dva výrazy v různých významech – terminija a terminologija, zatímco jiné jazyky v příslušných případech obvykle užívají jen jeden, totiž výraz terminologijos. Protože náš jazyk vyjadřuje soubor stejnorodých věcí příponou -ija, znamená tedy terminija příslušně soubor technických termínů určitého vědního či uměleckého oboru. <...> Když se vedle takto chápané terminijos užívá výraz terminologijos, míní se tím už něco zcela jiného. V souladu s etymologickým významem slova je třeba mít na paměti, že terminologija je věda o terminiji, nebo alespoň její teorie. Takto chápaná terminologija má objasňovat například takové otázky, jako je podstata a vlastnosti termínu, zdroje termínů, katego- Terminologija | 2013 | 20 133 rijas, terminų vartoseną ir taisykles terminams sudaryti“ (Šalkauskis 1991: 10) (plg. „Modernioji lietuvių terminija pradėjo formuotis ir plėtotis tarpukario Lietuvoje. Vienas jos formavimosi pamatų kūrėjas – filosofas Stasys Šalkauskis (1886–1941)“ (Lyberis 2009: 60)). Iki tol ir lietuvių kalboje „terminologija bendrinėje kalboje turėjo ir tebeturi ne vieną reikšmę: juo vadinama ir terminų bei tvarkybos teorija, ir tam tikros srities terminų visuma“ (Gaivenis 2002: 15). Latvių kalboje abiem reikšmėmis, t. y. dviem sąvokoms – ir mokslo sričiai ir terminų visumai – pavadinti vartojamas terminas terminoloģija. Kiekvieną iš šių reikšmių palaiko tiek tradicija, tiek analogija su kitais dariniais [oprojām divās nozīmēs (t. i., divu jēdzienu izteikšanai) ir lietots termins terminoloģija: ‘zinātnes nozare’ un ‘terminu kopums’. Katru no šīm nozīmēm latviešu valodā balsta gan tradīcija, gan analoģija ar citiem darinājumiem (sal.: frazeoloģija)] (Skujiņa 2002: 26). Vis dėlto būta siūlymų pasitelkti kitus terminus, pavyzdžiui, terminų visumai pavadinti pasirinktas žodis terminklatūra (pagal analogiją su nomenklatūra), tačiau jis neįsitvirtino praktikoje (Skujiņa 2002: 26). V litevštině bylo zjištěno, že při volbě některých termínů vznikají nejasnosti. I při teoretické znalosti platných zásad se je v praxi ne vždy daří dodržovat, například při výběru nejvhodnějšího z termínů terminologizacija, terminizacija nebo jejich synonyma s litevskou příponou terminizavimas. V textech se někdy ve stejném významu užívá také terminimas. V tomto případě by bylo vhodné vycházet z myšlenky S. Keinysa, kterou formuloval na základě názorů ruského terminologa Dmitrije Lotteho (Дмитрий Лотте): „O stručnost termínu je třeba usilovat stejně jako o jeho přesnost. Tento požadavek vztahoval nejen na samotné termíny, ale i na jejich slovotvorné afixy, například přípony“ (Keinys 2005: 79). První z uvedených termínů – terminologizacija – vychází z pojmu vědy či teorie, tj. terminologija, například: „Terminologie litevské lexikologie se vytvářela a stále vytváří třemi způsoby: 1) obecná slova se mění v termíny (t e r m i – n o l o g i z a c i j a) <...>“ (Drotvinas 2002: 18). Z uvedeného příkladu je však patrné, že při mluvení o přeměně slov v termíny je vhodnější vycházet z pojmu terminija, tj. souhrnu termínů, a proto je logickou a požadavku stručnosti odpovídající podoba terminizacija (nebo hybridní podoba s litevskou příponou terminizavimas), jak ji užívá například J. Klimavičius: „Je zaznamenána pluralizace t e r m i n i z a v i m a s, ale opomenuta poměrně častá terminizace deminutiv t e r m i n i z a v i m a s <...>“ (Klimavičius 2005: 250). Lotyšská 1 3 4 Regina Kvašytė Lietuvių ir latvių kalbų terminų su šaknimi termin- mikrosistema jazyk má pro označení tohoto procesu rovněž různé podoby: vhodné odvozeniny s lotyšskou příponou –šana (terminoloģizēšana [terminologizování], terminēšana [terminování]) nebo s mezinárodní příponou –ācija (terminoloģizācija [terminologizace]), které se hodí i k označení výsledků procesu. V této části výzkumu se především přehledově zkoumá užívání různých jednoslovných termínů s daným kořenem, které nebyly zařazeny do odborných slovníků, neboť to ukazuje potenciál tohoto kořene, tj. že tyto termíny mohou v budoucnu mikrosystém doplnit; v některých případech se tak odráží tradice, která se utváří v zahraničí. V textech byly kromě již dříve probíraných jednoslovných termínů daného mikrosystému nalezeny doklady užívání dalších litevských termínů, například terminoidas, terminklatūra: „Výrazem t e r m i n o i d a s se označuje pojem s nejasným obsahem, který souvisí s termíny, ale není součástí jejich systémů <...>“ (Gaivenis 2002: 15); „Se slovem terminija souvisejí také termíny nomenklatūra a t e r m i n k l a t ū r a. První termín označuje souhrn názvů reálií určité vědní, technické či jiné oblasti <...>, zatímco druhý – vzácný termín téhož významu, který užívali jen někteří zahraniční terminologové“ (Gaivenis 2002: 16). Podobné termíny byly zaznamenány také v lotyšských textech: „Daži pētnieki tādus vispārzinātniskos terminus kā sistema, struktūra, kas izsaka ļoti vispārīgus jēdzienus iekļauj t e r m i n o i d u kategorijā..“ [Někteří badatelé řadí takové všeobecně vědecké termíny jako sistema, struktūra, které vyjadřují velmi obecné pojmy, do kategorie terminoidů <...>] (Skujiņa 2002: 38); „Ir bijuši priekšlikumi [228, 316; 321] terminu kopumu nosaukt ar citu vārdu, piemēram, t e r m i n - k l a t ū r a (pēc analogijas ar nomenklatūra), taču praksē tas nav ieviesies“ [Byly návrhy [228; 316; 321] označovat souhrn termínů jiným slovem, například terminklatūra (podle analogie s nomenklatūra), v praxi se však tento výraz neujal] (Skujiņa 2002: 26). Existují také pokusy rozlišovat názvy pojmů terminoloģiskā leksika [terminologická slovní zásoba] a terminoloģismi [terminologismy]: „... termini terminoloģiskā leksika un terminoloģismi jēdzieniski ir šķirami, jo terminoloģiskā leksika attiecināma tikai uz vārdiem, bet terminoloģismos ietilpināmi gan vārdi, gan vārdkopas, gan cita rakstura terminoloģiskas vienības..“ [<...> termíny terminologická slovní zásoba a terminologismy je třeba pojmově rozlišovat, protože terminologickou slovní zásobou se označují pouze slova, zatímco terminologismy zahrnují slova, slovní spojení i terminologické jednotky jiného typu <...>] (Skujiņa 2002: 33). Terminologija | 2013 | 20 135 Za nové termíny lze považovat litevské odvozeniny terminynas a terminotyra, jejichž doklady užívání lze nalézt v textech, např.: „Protože se nyní vytváří další – Banka termínů Litevské republiky určená pro potřeby státu, je první banka sestavená z terminologických slovníků a určená spíše pro vědecké potřeby nyní nazývána Litevským t e r m i n y n a s (po určitou dobu se nazývala databází termínů)“ (Klimavičius 2005: 258); „Poté, co v roce 1969 obhájila kandidátskou disertaci z filologie o tvorbě lotyšské technické terminologie, se [Valentina Skujiņa – R. K.] již příliš nevzdálila od zkoumání otázek lotyšské terminologie a obecné t e r m i n o t y r o s <...>“ (Keinys 2005: 262). Novější, dosud nezdomácnělé termíny se vyskytují i v porovnávaném jazyce, například v lotyštině se užívají odvozeniny terminēšana a terminācija. „Vyjádřit pojem termínem znamená pojem terminovat. Spojení nominativní a definitivní funkce, resp. terminologickou funkci, lze tedy jinými slovy nazvat t e r m i n a t ī v o [zvýraznila V. S.] funkcí, vyjadřování pojmů termínem pak t e r - m i n ē š a n a pojmu a celý tento proces jako celek t e r m i n ā c i j a <...> termín je jednotkou t e r m i n ā c i j a s – slovem nebo terminologickým souslovím –, které v terminologickém systému příslušného vědního oboru vyjadřuje (pojmenovává a vymezuje) určitý vědecký pojem“ [zvýraznila V. S.] (Skujiņa 2002: 9). V. Skujiņa podrobněji pojednává o vzniku termínu terminēma v lotyštině a o jeho chápání: „Oriģinālu domu izteicis igauņu terminologs H. Sāri, kurš par principu izvirza neitrālu attieksmi pret vārdšķirām. Viņš atzīst par lietderīgu termina izpratni reducēt uz terminoloģiski nozīmīgām morfēmām kā centrālajām terminoloģiskajām vienībām [226, 110]. Tomēr par centrālo terminoloģisko vienību atzīstams termins, kas ir vārdisk(i) noformēts. Taču, tālāk attīstot H. Sāri domu, šķiet lietderīgi izvirzīt t e r - m i n ē m a s jēdzienu [zvýraznila V. S.]“ [Originální myšlenku vyslovil estonský terminolog H. Saar, který jako zásadu prosazuje neutrální postoj k slovním druhům. Považuje za užitečné redukovat chápání termínu na terminologicky významné morfémy jakožto ústřední terminologické jednotky [226, 110]. Za ústřední terminologickou jednotku je však třeba považovat termín, který má slovní podobu. Při dalším rozvíjení myšlenky H. Saara se však zdá užitečné navrhnout pojem t e r m i n ē m a] (Skujiņa 2002: 32). Je zřejmé, že takové novotvary způsobují při překladu problémy, protože je obtížné najít pro ně vhodné ekvivalenty (nejčastěji jde o doslovné překlady, 136 Regina Kvašytė Lietuvių ir latvių kalbų terminų su šaknimi termin- mikrosistema (neodrážející obsah pojmu), jejich prosazení v terminologii je však, jak lze předpokládat, pouze otázkou času. ZÁVĚRY Po shromáždění termínů utvořených od kořene termin- z hlavních lexikografických a terminografických publikací a také z různých odborných prací z oblasti terminologie v litevštině a lotyštině a po jejich porovnání lze dospět k závěru, že kořen termin- je z hlediska slovotvorby praktický a produktivní pro tvoření termínů v litevštině i lotyštině. Při porovnávání litevských a lotyšských termínů bylo přihlédnuto k několika aspektům, především k terminologickým významům pojmů a k ekvivalentům jejich názvů. Některé litevské a lotyšské termíny se shodují, jiné se pouze na první pohled zdají podobné (například terminologija a terminoloģija). V litevských pramenech bylo nalezeno celkem čtrnáct jednoslovných termínů s probíraným kořenem, v lotyšských pak dvacet sedm. Soubor jednoslovných termínů v lotyštině je podstatně rozsáhlejší, a proto je v něm více termínů bez ekvivalentů v litevštině; z litevských termínů nemají ekvivalenty v lotyšském terminologickém systému pouze terminija, terminotyra a terminynas. V analyzovaném souboru litevských termínů s probíraným kořenem byl nalezen jeden složený termín (terminotyra), všechny ostatní jsou prefixální a/nebo sufixální odvozeniny (s výjimkou prvního terminas). V lotyštině převažují složeniny (deset ze všech jednoslovných termínů bylo utvořeno skládáním). V litevských slovnících bylo celkem nalezeno padesát tři víceslovných termínů, v lotyšských šestnáct. Lze pozorovat, že převažují určité slovotvorné modely: v litevštině i lotyštině se vyskytují víceslovné termíny, jejichž rozvíjející člen je vyjádřen genitivem jednotného i množného čísla. V lotyštině byl na rozdíl od litevštiny nalezen pouze jeden termín utvořený pomocí přídavného jména odvozeného od probíraného kořene (přídavné jméno lze snadněji utvořit od odvozeniny terminoloģija). Mikrosystém kořene termin- je v litevské i lotyšské terminologii značně rozvinutý a lze jej dále zdokonalovat, neboť existují možnosti tvořit stále nové termíny. Zvláště produktivní je tvoření víceslovných termínů; v lotyštině pak vzhledem k tendenci používat složeniny také tvoření jednoslovných termínů. Terminologija | 2013 | 20 137 LITERATURA A PRAMENY ASLKTŽ 2008: Buivydienė V., Žukienė R. Aiškinamasis svarbiausių literatūros ir kalbotyros terminų žodynėlis, Vilnius: Vilniaus kolegija. Auksoriūtė A. 2011: Terminologijos komisijos (1921–1926) veiklos apžvalga. – Terminologija 18, 80–91. Baldunčiks J. 2008: Latviešu valodniecības terminoloģijas attīstība 19. gadsimtā. – Valodniecības raksti 2, Rīga: Latvijas Zinātņu akadēmija, 23–35. Baltiņš M. 2006: Latviešu terminoloģijas attīstība: mantojums, problēmas un perspektīvas. – Valodniecības raksti, Rīga: Latvijas Zinātņu akadēmija, 72–79. Blinkena A. 1997: Attieksme pret svešvārdiem latviešu literārās valodas vēsturē. – Savā valodā. Latvijas Zinātņu akadēmijas goda loceklim Rūdolfam Grabim veltīts piemiņas krājums, Rīga: Latvijas Zinātņu Akadēmijas Vēstis, 83–96. DLKŽ 2006: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Šeštas (trečiasis elektroninis) leidimas, ats. red. S. Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. DLKŽ 2012: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Septintas, pataisytas ir papildytas leidimas, ats. red. S. Keinys, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Drezens E. 2002: Zinātniskās un tehniskās terminoloģijas internacionalizācija. Vēsture, pašreizējais stāvoklis un perspektīvas. Saīsināts un tulkots izdevums, Rīga: LU Latviešu valodas institūts. Drotvinas V. 2002: Ar lietuviški leksikologijos terminai? – Žmogus ir žodis 1, 18–21. Gaivenis K. 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. Grabis R. 2006a: Par latviešu terminoloģijas attīstību un izstrādi. – Darbu izlase, Rīga: LU Latviešu valodas institūts, 221–229. Grabis R. 2006b: Zinātniskās terminoloģijas izstrāde un terminoloģijas vārdnīcu veidošana. – Darbu izlase, Rīga: LU Latviešu valodas institūts, 252–259. Jakaitienė E. 1980: Lietuvių kalbos leksikologija, Vilnius: Mokslas. Jakaitienė E. 2010: Leksikologija, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Kaulakienė A. 2009: Lietuvių fizikos terminijos raida, Vilnius: Technika. Keinys S. 2005: Dabartinė lietuvių terminologija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Klimavičius J. 2005: Leksikologijos ir terminologijos darbai: norma ir istorija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. KTŽ 1990: Gaivenis K., Keinys S. Kalbotyros terminų žodynas, Kaunas: Šviesa. Kvašytė R. 2008: [Rec.:] Valodniecības pamatterminu skaidrojošā vārdnīca. Sastādījis autoru kolektīvs Valentīnas Skujiņas vadībā. – Terminologija 15, 242–248. Laua A. 1981: Latviešu leksikoloģija. Otrs, papildināts izdevums, Rīga: Zvaigzne. Lyberis A. 2009: Žodžių atrankos problema „Dabartinės lietuvių kalbos žodyne“. – Leksikografijos teorija ir praktika, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 56–65. LK 1995: Barauskaitė J. ir kt. Lietuvių kalba 1. Leksikologija, fonetika, akcentologija, dialektologija, rašyba, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. LKE 1999: Lietuvių kalbos enciklopedija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. LKE 2008: Lietuvių kalbos enciklopedija. 2-asis patikslintas ir papildytas leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. LKTŽ 2008: Gaivenytė-Butler J., Keinys S., Noreikaitė A. Lietuvių kalbos terminų žodynai. Anotuota 1900–2005 m. bibliografijos rodyklė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. LKŽe – Lietuvių kalbos žodynas (I–XX, 1941–2002), elektroninis variantas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005 – www.lkz.lt. LLVV 1972–1996: Latviešu literārās valodas vārdnīca, 1.–8. sēj., Rīga: Zinātne. LRST 1990: Terminologijos principai ir metodai. Lietuvos RST 1115–90 (ISO 704–87), Vilnius. LVV 2006: Latviešu valodas vārdnīca, Rīga: Avots. MTŽ 2005: Kvašytė R. Mokomasis terminologijos žodynėlis, Šiauliai: VšĮ Šiaulių universiteto leidykla. Skujiņa V. 2002: Latviešu terminoloģijas izstrādes principi. Otrais, labotais un papildinātais izdevums, Rīga: Latviešu valodas institūts. SV 2008: Svešvārdu vārdnīca, Rīga: Avots. Šalkauskis S. 1991: Raštai 2, Vilnius: Mintis. TŽŽ 2013: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Alma littera. VPSV 2007: Valodniecības pamatterminu skaidrojošā vārdnīca. Sast. aut. kol. V. Skujiņas vad., Rīga: LU Latviešu valodas institūts, Valsts valodas aģentūra. 138 Regina Kvašytė Lietuvių ir latvių kalbų terminų su šaknimi termin- mikrosistema THE MICROSYSTEM OF LITHUANIAN AND LATVIAN TERMS WITH THE ROOT TERMIN- Cílem výzkumu je analyticko-deskriptivní a komparativní metodou stanovit podobnosti a rozdíly metalanguage litevské a lotyšské terminologie. Porovnání termínů utvořených od kořene termin-, získaných z hlavních publikací litevské a lotyšské lexikografie a terminografie i z různých prací o terminologii, umožňuje dospět k závěru, že kořen termin- je z hlediska slovotvorby produktivní a snadno použitelný při tvorbě termínů v litevštině i lotyštině. Při porovnávání litevských a lotyšských termínů bylo zohledněno několik aspektů, především terminologické významy a ekvivalentní názvy pojmů. Některé litevské a lotyšské termíny jsou podobné, jiné se podobají pouze na první pohled (například terminologija a terminoloģija). Určit autorství konkrétních termínů je obtížné, někdy je to však možné. V litevských pramenech bylo nalezeno třináct jednoslovných termínů s kořenem termin-, v lotyšských dvacet sedm. Protože je soubor lotyšských termínů rozsáhlejší, je také více lotyšských termínů, které nemají litevské ekvivalenty; pouze tři litevské termíny terminija, terminotyra and terminynas nemají ekvivalenty v terminologickém systému lotyštiny. V litevském souboru byl nalezen jeden složený termín (terminotyra) s kořenem termin-. Ostatní termíny jsou prefixální a/nebo sufixální odvozeniny (s výjimkou základového terminas (termín)). V lotyštině na rozdíl od litevštiny převažují složeniny (deset termínů v tomto souboru byly složeniny). V litevských slovnících bylo nalezeno padesát tři víceslovných termínů, v lotyšských šestnáct. Je patrné, že převažují určité způsoby tvoření termínů: v litevštině i lotyštině se vyskytují víceslovné termíny s rozvíjejícím členem v genitivu (jednotného či množného čísla). V lotyštině byl na rozdíl od litevštiny nalezen pouze jeden termín vytvořený pomocí přídavného jména odvozeného od kořene termin- (přídavné jméno lze snadněji utvořit od odvozeniny terminoloģija). Mikrosystém kořene termin- je v litevštině i lotyštině značně rozvinutý a lze jej dále rozšiřovat, protože existují možnosti tvořit nové termíny. Zvláště produktivním způsobem tvorby termínů je vytváření víceslovných termínů; v lotyštině je běžné také tvoření jednoslovných termínů, a to vzhledem k tendenci tvořit složeniny. Obdrženo 2013-11-11 Regina Kvašytė Šiauliská univerzita ul. P. Višinského 38, LT-76352 Šiauliai E. paštas: [email protected] Terminologija | 2013 | 20 139