Jungtinė Lietuvių kalbos instituto ir Lietuvių terminologijos forumo konferencija

Společná konference Institutu litevského jazyka a Fóra litevské terminologie RITA DEDONIENĖ Generální ředitelství Evropské komise pro překlady Ve dnech 1.–2. června 2017 se ve Vilniusu již podruhé konala společná konference Institutu litevského jazyka a Fóra litevské terminologie (LTF). Konference se skládala ze dvou částí: první den byl věnován diskusi o teoretických a vědeckých otázkách terminologie, zatímco druhý se zaměřil spíše na praktická témata. První den konference se v Institutu litevského jazyka (Vileišio g. 5) konala mezinárodní vědecká konference o terminologii „Vědecké, administrativní a vzdělávací úrovně terminologie“, zatímco druhý den se v konferenčním sále III. budovy Seimasu (Gedimino pr. 53) konala každoroční (již sedmá) konference LTF. Konferenci pořádaly Terminologické centrum Institutu litevského jazyka, koordinační skupina Fóra litevské terminologie, Litevské jazykové oddělení Generálního ředitelství Evropské komise pro překlady (VRGD), Kancelář Seimasu Litevské republiky, Státní komise pro litevský jazyk, Litevské jazykové oddělení Ředitelství pro překlady Generálního sekretariátu Rady Evropské unie a „Infoterm“ (Mezinárodní centrum pro terminologické informace). Vědeckou konferenci zahájila a účastníky přivítala ředitelka Institutu litevského jazyka prof. dr. Jolanta Zabarskaitė. Zdůraznila význam konferencí, na nichž se diskutuje o teoretických i praktických otázkách terminologie, pro rozvoj jazyka a jeho každodenní užívání. Podle J. Zabarskaitė lexikologové pojmenovávají svět, zatímco terminologové jej vytvářejí tím, že pojmenovávají pojmy a tvoří nové termíny. Poté přednesli příspěvky v angličtině dva pozvaní řečníci – prof. Rute Costa z univerzity NOVA v Lisabonu a dr. Christian Galinski z „Infoterm“. Prof. R. Costa hovořila o úloze textu při zkoumání terminologie a představila metody terminologické práce na lisabonské univerzitě NOVA. Podle řečnice jsou odborné texty nejúčinnějším prostředkem vzájemného porozumění a komunikace v rámci odborné komunity; odrážejí nejen ustálené pojmy a jejich vztahy, ale také odbornou polemiku, která zachycuje vývoj pojmů, a proto jsou texty při terminologické práci velmi důležité— Terminologija | 2017 | 24 195 —v terminologické práci. Zdůraznila také úlohu odborníka z daného oboru při vytváření pojmových map a význam vazeb mezi terminologií a dalšími oblastmi, například lingvistikou, informatikou, vědou o znalostech a počítačovým inženýrstvím. Další pozvaný host, dr. Ch. Galinski, přednesl velmi zajímavý příspěvek „Internet věcí: mýty a realita“. Přednášející se zabýval problematikou terminologie internetu věcí a zdůraznil rychlost změn, které internet věcí přináší. Zmínil v současnosti často užívané termíny z oblasti e-reality, jako například e-bankovnictví, e-nákupy, e-zdraví, a uvedl řadu zajímavých příkladů a faktů o chytrých a propojených zařízeních a jejich vlivu na společnost, podnikání, komunikaci a jazyk. Například s rostoucí oblibou trojrozměrných tiskáren klesá potřeba skladovat zboží, protože požadovaný výrobek (předmět) lze na takové tiskárně „vytisknout“ právě tehdy, když je potřeba. Stále však zůstává mnoho nevyřešených otázek týkajících se internetu věcí a elektronického prostoru – bezpečnost dat, soukromí, důvěra v elektronickém prostoru, kybernetická kriminalita a podobně. Podle přednášejícího je však internet věcí bez obsahu pouhou technologií, a proto je nutné hovořit o kvalitě obsahu, informací a dat, o jejich interpretaci a pružné a decentralizované správě. Zdá se, že hlavním úkolem je nyní vypořádat se s množstvím informací a pojmenovat nové jevy, zatímco rozvoji terminologické vědy a vývoji teoretického myšlení se věnuje méně pozornosti. Po příspěvcích pozvaných hostů pokračovala práce ve čtyřech sekcích: současně probíhaly dvě sekce, takže si účastníci museli vybrat příspěvky, které je nejvíce zajímaly. Bylo opravdu z čeho vybírat: zaznělo více než 20 příspěvků. Jejich autory byli odborníci z Litvy a hosté z Lotyšska, Estonska, Běloruska, Polska, Kaliningradské oblasti, Gruzie, Nizozemska, Rakouska, Chorvatska, Portugalska, Španělska a dokonce i vzdálené Kolumbie. Témata příspěvků byla velmi široká – od rozboru teoretických otázek terminologie až po zkoumání zvláštností odborného jazyka. V první sekci se hovořilo o zvláštnostech terminologické práce. Například host z Estonska Peep Nemvalts vyprávěl o výuce terminologie na Tallinské univerzitě a o správě estonských termínů. Podle přednášejícího je jedním z nejdůležitějších znaků funkčnosti termínu jednoznačnost, i když ne vždy se lze vyhnout víceznačnosti. Toto tvrzení přednášející ilustroval na příkladu termínu terminologija. Přednášející z Nizozemska Jan Roukens shrnul terminologickou politiku Evropské komise v letech 1992–1999, zatímco Viačeslav Ščerbina z Centra systémové analýzy a strategických studií Národní akademie věd Běloruska hovořil o nutnosti posílit vazby mezi běloruskými průmyslovými podniky a vědou 196 Rita Dedonienė Jungtinė Lietuvių kalbos instituto ir Lietuvių terminologijos forumo konferencija spolupráci institucí v oblasti výměny informací a terminologie, připravovat příručky o nejnovějších vědeckých a průmyslových oborech a zdokonalovat odborný jazyk, protože úplný kontext termínu lze nalézt pouze ve specializovaných monografiích a odborných encyklopediích. Ve druhé sekci byla věnována větší pozornost teoretickým aspektům terminologie. Markas Paura (Vilniuská univerzita) představil myšlenku rozšířeného terminologického hesla. Kromě standardních údajů by terminologické heslo mohlo obsahovat různé doplňující informace, například o tvoření termínu, jeho historickém vývoji a místě v systému hierarchických vztahů. To by přineslo vzdělávací přínos a pomohlo dát smysl terminografickému výzkumu. Jurgita Mikelionienė (Technologická univerzita v Kaunasu) zkoumala aspekty apelativizace termínů. Přednášející tento způsob tvorby názvů pojmů ilustrovala četnými eponymickými termíny z různých oborů a pojednala o motivech jejich vzniku. Violeta Černiauskaitė (Litevská národní knihovna Martyna Mažvyda) podala přehled prací a směrů zaměřených na tvorbu, výzkum a normalizaci profesní slovní zásoby knihovníků. Nijolė Bliūdžiuvienė (Litevská národní knihovna Martyna Mažvyda, Vilniuská univerzita) pojednala o problematice vysvětlování pojmů a navrhování nových termínů v disertacích z oblasti komunikačních a informačních věd. Práci sekce uzavřel Egidijus Zaikauskas (Evropská komise). Ve svém příspěvku zkoumal funkce metaznaček termínů v překladech: mohou označovat novost, exotičnost či metaforičnost termínu, jeho vztah k jazykové normě a podobně. V odpoledních sekcích se nejvíce hovořilo o odborném jazyce jednotlivých oborů, správě jejich terminologie a konkrétních výzkumech. Ve třetí sekci se řada příspěvků věnovala metodickým otázkám správy a výzkumu termínů. Ivana Šutej ze Stomatologické fakulty Záhřebské univerzity představila vícejazyčnou databázi farmakologických termínů FARMANA, která vzniká s cílem uspořádat chorvatskou farmakologickou terminologii a zajistit její důslednější užívání. Termíny zařazované do této databáze se shromažďují z nejvýznamnějších farmakologických publikací. Metodikou tvorby terminologických glosářů a jejími pragmatickými aspekty se zabývala také Blanca Stella Giraldo Perez („Infoterm“). Elena Logunova (Kaliningradská státní technická univerzita) hovořila o využití metodiky sémantiky rámců v terminologii a o výzkumu ekonomických termínů užívaných na internetových fórech, který byl touto metodikou proveden. Aleksandra Makowska (Lodžská univerzita) zkoumala termíny z mikroelektroniky, telekomunikací a výpočetní techniky na základě údajů ze specializovaného korpusu. Anita Butāne z Institutu lotyšského jazyka Lotyšské univerzity hovořila o tvorbě botanických termínů: velmi často se termí- Terminologija | 2017 | 24 197 ny jednoduše překládají z jiných jazyků. Například latinský termín Helianthus (< z řec. helios „slunce“ + anthos „květina“) se v mnoha dalších jazycích rovněž překládá jako „sluneční květina“ (kvůli vizuální podobnosti) nebo „květina, která se obrací ke slunci“ – litev. saulėgrąža, lat. solsequium, ital. tornasole, něm. Sonnenwende, rus. solncevo-rot; dále také něm. Sonnenblume, angl. sunflower, lotyš. saulgrieze a saulespuķe. Lotyšští odborníci v daném oboru se často domnívají, že doslovný překlad termínů je hlavním způsobem tvorby botanických termínů, a upozorňují, že mnohé z těchto termínů odpovídají latinskému či jinému jazykovému modelu. Podle latinského příkladu odpovídá název rostliny jejímu vědeckému názvu, zároveň se však ztrácejí lidová či tradiční pojmenování rostlin. Hostka z Kolumbie María Cecilia Plested-Alvarez (Antio-kijská univerzita) pojednala o problémech praktického školení oborových odborníků pro terminologickou práci: obtížně rozlišují terminologii od lexikologie, slovo od termínu a chápou, jak se definují pojmy. Představila průběh praktického školení: od vyhledávání definic pojmů, přes tvorbu definic pro vymezení nových pojmů a vytváření termínů pro jejich pojmenování až po harmonizaci terminologie a její validaci na seminářích. Práce ve čtvrté sekci začala příspěvkem o automatické identifikaci litevských termínů a kolokací. Erika Rimkutė (Univerzita Vytautase Velikého) představila projekt autorského kolektivu, jehož cílem je vytvořit metodiku výzkumu ustálených slovních spojení. Dr. RasUolė Vladarskienė z Institutu litevského jazyka podala přehled problematiky rozsahu, správy a skutečného užívání terminologie kreativních průmyslů. V 21. století, kdy se technologie stále více prosazují ve všech oblastech, se kreativita stává obzvlášť důležitou kompetencí současného pracovníka. Objevil se a rozšířil termín kūrybinės industrijos, označující velmi široký pojem zahrnující oblast činnosti, v níž se prolínají podnikání, komunikace, technologie, kultura a umění. Vzhledem k rozmanitosti této oblasti je její terminologie uspořádána velmi nestejnoměrně: například základní termíny tradičních uměleckých oborů jsou poměrně dobře zpracovány, vyšlo několik kvalitně připravených slovníků a správné termíny se uvádějí v encyklopediích a odborné literatuře. Problematická je však situace u termínů z oblasti komunikace; zde jsou obzvlášť rozšířeny internetové slovníky a slovníčky, které pro označení specifických, úzce užívaných pojmů často uvádějí žargonové profesionalismy. Několik příspěvků se věnovalo terminologii informatiky a výpočetní techniky. Dr. Albina Auksoriūtė z Institutu litevského jazyka přednesla příspěvek o synonymii a vývoji termínů z informatiky a výpočetní techniky. Dr. Robertas Stunžinas (Institut litevského jazyka) zkoumal metaforické počíta- 198 Rita Dedonienė Jungtinė Lietuvių kalbos instituto ir Lietuvių terminologijos forumo konferencija …terminologické termíny. Neopomněli projednat ani postoj veřejnosti k počešťování informatiky a počítačových termínů: Asta Mitkevičienė (Litevský jazykový institut) zkoumala postoje veřejnosti na základě internetového diskurzu – diskusí, komentářů a blogů (2004–2015). Shrneme-li příspěvky prvního dne, lze vyzdvihnout dva aspekty: 1) terminologové stále více přecházejí k překládání a musí překládat stále více, zároveň také sjednocovat vyjadřování pojmů v různých jazycích; 2) trendy v oblasti terminologie informačních technologií a počítačů a postoj veřejnosti k nim. Zmíněný příspěvek A. Mitkevičienė z Litevského jazykového institutu působí optimisticky: navzdory některým postojům a zjevné potřebě terminologického vzdělávání již téměř nikdo nezpochybňuje nutnost hledat litevské termíny. Jak na závěr konference shrnula práci sekcí dr. R. Vladarskienė, „byl to široký a všestranný pohled na minulost, současnost a perspektivy terminologie. Jeden příspěvek doplňoval či navazoval na druhý – skutečné setkání spřízněných duší“. Na závěr lze také říci, že první část společné konference byla skvělým úvodem k setkání druhého konferenčního dne. Druhý den se konala konference Litevského terminologického fóra (LTF), na kterou se sjelo téměř sto padesát terminologů, překladatelů, redaktorů a odborníků z institucí EU a Litvy a vědeckých institucí. Další skupinka kolegů z Rady EU a Stálého zastoupení Litvy při EU se konference zúčastnila prostřednictvím videokonferenčního spojení s Bruselem. Konferenci zahájila pozdravným projevem místopředsedkyně Seimasu Irena Degutienė, která zdůraznila, jak důležité je dbát na to, aby právní předpisy byly sepsány správnou a plynulou litevštinou. Po ní vystoupil předseda LTF Arūnas Butkevičius (Evropská komise), který shrnul, co LTF vykonalo v uplynulém roce a jaké terminologické práce se plánují. Rita Dedonienė (Evropská komise) krátce pohovořila o konferenci „Vědecké, administrativní a vzdělávací roviny terminologie“, která se konala předchozího dne v Litevském jazykovém institutu. Příspěvky na letošní konferenci LTF se věnovaly dvěma hlavním tématům: otázkám litevské právní terminologie a terminologii internetové bezpečnosti a ochrany údajů. Příspěvky o právní terminologii přednesli dr. Alvydas Umbrasas (Státní komise pro litevský jazyk a Litevský jazykový institut), dr. Haroldas Šinkū- Terminologija | 2017 | 24 199 nas (Vilniuská univerzita) a dr. Sigita Rackevičienė (Univerzita Mykolase Romerise). O hrozbách v kyberprostoru a terminologii této oblasti hovořili Arnoldas Judinas (Úřad pro regulaci komunikací), dr. M. Paura (Vilniuská univerzita) a dr. Sigita Stankevičienė (Evropská komise). Po obědě účastníci konference diskutovali o aktuálních otázkách terminologie ve třech pracovních skupinách. 1. Terminologie právních předpisů EU a Litevské republiky v oblasti ochrany údajů a bezpečnosti v informačním prostoru (vedly dr. S. Rackevičienė a Vitalija Špokienė). Účastníci pracovní skupiny diskutovali o současném stavu právní terminologie a o potřebách, které se v této oblasti objevují. Jaké výzkumy, slovníky či terminologické databáze právníci, překladatelé a redaktoři v současnosti nejvíce postrádají? S ohledem na potřeby různých skupin je třeba zmínit, že chybějí dvojjazyčné či vícejazyčné slovníky právních termínů, zejména slovníky francouzštiny nebo polštiny; velmi užitečné by také bylo připravit podrobné slovníky jednotlivých oblastí práva, například evropského práva apod. Všichni se shodli, že současný uživatel potřebuje spolehlivé slovníky, odborně zpracované a přizpůsobené konkrétním potřebám. Při jejich přípravě lze využít specializované počítačové programy, které usnadňují vyhledávání, výběr, třídění, prezentaci a analýzu termínů. Počítačová terminografie otevírá mnoho nových možností a cest, zároveň je však třeba rozumně využívat již existující zdroje. Například právní termíny shromážděné v Terminologické bance a terminologické databázi IATE je třeba průběžně spravovat, aktualizovat a dále doplňovat. Je zřejmé, že správa právních termínů je velmi důležitá a zodpovědná práce, neboť jednotně chápané a označované pojmy jsou základem kvality činnosti nejen terminologů či odborníků v daném oboru, ale i struktur celé společnosti. 2. Současnost a budoucnost litevské právní terminologie (vedly S. Stankevičienė a Inga Rimkevičienė). Pracovní skupina zahájila svou činnost přehledem nedávno přijatých a připravovaných právních předpisů EU a Litevské republiky a stručným shrnutím terminologických obtíží, s nimiž se setkáváme při jejich překladu, přípravě nebo začleňování do vnitrostátního práva. Byla položena otázka, jaké nové litevské termíny jsou již zapotřebí nebo budou zapotřebí v nejbližší době. Diskuse, která začala vlažně, ožila při přechodu ke konkrétním termínům. Rozsáhle se diskutovalo o možných ekvivalentech termínu computer hygiene navrženého agenturou ENISA. Zvažovalo se, zda by termín kompiuterinė higiena (počítačová hygiena) byl vhodný a dostatečně srozumitelný, zda by se mohly objevit i další termíny se složkou higiena (hygiena), tedy zda by se tak vytvořil systém pojmů. Bylo odsouhlaseno, že takový termín lze používat při formulování doporučení pro bezpečné používání počítače 200 Rita Dedonienė | Jungtinė Lietuvių kalbos instituto ir Lietuvių terminologijos forumo konferencija určených soukromým osobám, je však obtížné představit si jeho použití při formulování právních bezpečnostních požadavků. Krátce se diskutovalo také o litevských ekvivalentech dalších termínů z oblasti bezpečnosti dat a informačních sítí, jako jsou data localization, data harvesting apod. Bylo konstatováno, že nemáme jednotnou koncepci, jak řešit problém těchto nových metaforických termínů, a že by o něm terminologové jednotlivých institucí mohli diskutovat a případně se dohodnout. 3. Metafora v terminologii informačních technologií (vedli dr. R. Stunžinas a dr. M. Paura). Na úvod R. Stunžinas navrhl diskutovat o nových metaforách z oblasti kybernetické bezpečnosti a ochrany počítačů, které pocházejí z angličtiny, například: ransomware, crimeware, scareware, greyware, blended malware, dumpster diving a další. Diskutovalo se o tom, zda by se metafory měly opouštět, nebo zda by se pojmy přece jen měly označovat termíny v nepřeneseném významu. Některé nové metafory mohou působit nejasnosti. Například anglická složka host může označovat hlavní zařízení (host computer – pagrindinis kompiuteris) i objekt, který lze infikovat (host application – galima užkrėsti programa). Anglické host použité spolu s termínem computer by označovalo jak hlavní počítač, tak počítač, který lze infikovat. M. Paura předložil řadu metaforických termínů označujících škodlivé programy: victim, target, payload, infection, carrier. Podle jeho názoru, jsou-li základní termíny z oblasti počítačové bezpečnosti metaforické, mohou být metaforické i související termíny. Živá diskuse účastníků pracovní skupiny ukázala, že problém přenášení metaforického významu z jedné vědní oblasti do jiné je v rychle se měnícím oboru výpočetní techniky obzvlášť důležitý. Závěrečné slovo na konferenci pronesla předsedkyně Státní komise pro litevský jazyk dr. Daiva Vaišnienė. Zdůraznila význam práce terminologů pro hladké fungování institucí a správy celého státu a poukázala také na nutnost mít kvalitně zpracované terminologické slovníky z různých oblastí a řádně fungující terminologické databáze, které se průběžně spravují a aktualizují, jako jsou Terminologická banka Litevské republiky a IATE. Obdrženo 2017-11-14 Rita Dedonienė Europos Komisija Bâtiment T2 02/C004, 1-7 Boulevard Pierre Frieden, L-1543 Luxembourg, Luxembourg E. paštas [email protected] Terminologija | 2017 | 24 201