Leksikologiškiausiam terminologui Jonui Klimavičiui – 80

Nejlexikologičtějšímu terminologovi Jonu Klimavičiusovi – 80 AUŠRA RIMKUTĖ-GANUSAUSKIENĖ Kaunská koleje Před osmdesáti lety, 26. listopadu 1938, se v Suvalkiji narodil Jonas Klimavičius, jeden z těch jazykovědců, které znají a uznávají nejen kolegové jazykovědci, redaktoři a stylisté, ale i široká veřejnost. Doktor humanitních věd, jazykovědec, terminolog, lexikolog, terminograf, lexikograf, kodifikátor jazykové normy, podporovatel jazykové kultury, redaktor, člen redakčních rad, překladatel, konzultant, autor, expert, recenzent, básník… – to je jen malá část charakteristik, které se hodí při hovoru o J. Klimavičiusovi a jeho rozmanité a široké vědecké činnosti. Krásné osmdesáté výročí je skvělou příležitostí pohovořit o životě a díle nesmírně pracovitého a svědomitého jazykovědce. Rodiče jubilanta měli v obci Geruliškė v okrese Marijampolė pět hektarů půdy. V rodině vyrůstaly ještě další tři děti. Od šesti let se o něj starala a poslala ho na studia teta Marija se svým manželem – manželé Muraškauskasovi z vesnice Varakiškė, Terminologija | 2018 | 25 245 v okrese Vilkaviškis. Navštěvoval základní školu ve Višakiškė, v roce 1956 dokončil střední školu v Pilviškiai a nastoupil na tehdejší Vilniuský pedagogický institut, kde studoval litevský jazyk a literaturu. Po získání vysokoškolského diplomu s vyznamenáním začal v roce 1961 pracovat v Institutu litevského jazyka (tehdy Institutu litevského jazyka a literatury). „Ke studiu jazykovědy mě šťastně přivedl Kazimieras Kuzavinis,“ napsal a vyprávěl J. Klimavičius nejednou o svém učiteli (Klimavičius 2005: 7). Jeho jazykovědná činnost však byla téměř na dva roky přerušena – na podzim roku 1961 byl mladý vědec povolán k výkonu povinné vojenské služby. Ještě během jeho služby vyšla 1. března 1962 v tisku jeho první publikace – recenze Slovníčku literárněvědné terminologie. „Z počátku mého vědeckého života bylo vyškrtnuto 20 měsíců,“ vzpomíná jubilant na začátky své dráhy jazykovědce (www.lki.lt). Sedm let, od roku 1963 do konce roku 1970, psal Jonas Klimavičius na podnět Jona Kruopase spolu s dalšími lexikografy text akademického velkého Slovníku litevského jazyka. „Je to vyčerpávající práce, ale také všestranná jazyková škola, skutečná laboratoř“ (Klimavičius 2005: 7). Tato práce jazykovědce neopustila ani později: „Slovník litevského jazyka (sv. 1–20, 1941–2002) je pro mě posvátná věc i prvořadý zdroj jazykových údajů“ (Klimavičius 2005: 7). J. Klimavičius je spoluautorem svazků VIII (1970), IX (1973), X (1976), XIV (1986) a XV (1991) – napsal celkem asi dvě stě sedmdesát stran. Významně přispěl také k druhému vydání II. svazku (1969) – připravil více než čtyři sta stran. Jak vyplývá z jeho díla, Slovník litevského jazyka je pro vědce zásadním zdrojem jazykových údajů. J. Klimavičius se spolu s dalšími podílel také na některých vydáních Slovníku současného litevského jazyka – byl členem redakční rady 3. vydání (1993) a 4. vydání (2000) a také elektronického vydání, které vyšlo v roce 2002. V roce 1971 začal jazykovědec pracovat ve skupině pro terminologii. „Dostal jsem se do ní jako vyhnanec, ale zakořenil jsem – později jsem se už ani po pozvání nevrátil: pocítil jsem, že v terminologii lze pro jazyk hodně udělat“ (www.lki.lt). Tak začala odborná praktická práce v terminologii: nejprve na oddělení terminologie Institutu litevského jazyka, později v Terminologickém centru, a také v letech 1994–2002 ve Státní komisi pro litevský jazyk a poté v její terminologické podkomisi (do roku 2012). Práce terminologa je stejně jako práce lexikologa náročná a vyčerpávající. Témat a problémů je mnoho. Sečíst napsané články a kratší příspěvky, terminologické slovníky a slovníčky, posudky norem, recenze a poskytnuté konzultace je snad dokonce nemožné (už v roce 2008 246 Aušra Rimkutė-Ganusauskienė Leksikologiškiausiam terminologui Jonui Klimavičiui – 80 Ve vydané Bibliografijos rodyklėje najdeme více než tisíc různých položek1). Pečlivě a kompetentně napsané poznámky zlepšily kvalitu nejedné publikace. Všem těmto pracím věnoval nejeden volný večer či dokonce celý den, který mohl strávit s blízkými. Vraťme se však k počátkům vědecké práce. V letech 1967–1970 studoval J. Klimavičius v aspirantuře (tak se tehdy říkalo doktorskému studiu). Kandidátskou disertaci Tarptautiniai žodžiai dabartinėje lietuvių kalboje včas nedokončil, ačkoli napsal velmi mnoho, přes dvě stě stran. Téma bylo velmi složité a obsáhlé. „Příliš mnoho pozornosti věnoval teoretické části a dějinám mezinárodních slov v litevštině,“ píše se v osobním spise (Bibliografijos rodyklė 2008: 11). O mezinárodní slova se zajímal i později – v roce 2010 vydal spolu s kolegyněmi Irenou Ermanye, Violetou Černe a Lijanou Puziniene Mokyklinį tarptautinių žodžių žodyną. V úvodu knihy „Mezinárodní slova v litevštině“ J. Klimavičius napsal, že v Evropě neexistuje jednotné pojetí mezinárodních slov, pojednal o vydaných slovnících mezinárodních slov a navrhl definici mezinárodních slov. Disertaci úspěšně obhájil 14. prosince 1993. Její téma však bylo úplně jiné – Melioracijos terminų sistema. V disertaci vědec zkoumal nikoli tolik vědecké pojmové mikrosystémy jako spíše jazykové sémantické mikrosystémy termínů; pojednal o nich nejen z terminologického, ale i z lexikografického hlediska. Ještě před obhajobou disertace připravil J. Klimavičius v roce 1992 spolu s Kazimierasem Gaivenisem, Angelem Kaulakiene a Stasiem Keiniem knihu Terminologijos taisymai, v níž se „vyhranila kritéria a zásady normování terminologie, které se dočkaly dokonce několika alternativních recenzí“ (Rosinas 2008: 29). Velmi plodné období terminologického výzkumu začalo s odborným časopisem Terminologija. Zpočátku byl jubilant členem redakční rady prvního čísla (první číslo vyšlo pod názvem Terminologijos vagos), od roku 1995 se stal zástupcem odpovědného redaktora a v letech 2001 až 2008 šéfredaktorem. Jazykovědec nejednou zmínil, že redakční práce ho stála mnoho času a sil. Autorka těchto řádků měla možnost připravit k vydání rozsáhlé dílo – soubor článků publikovaných ve vědeckém tisku Leksikologijos ir terminologijos darbai: norma ir istorija, který vyšel v roce 2005. J. Klimavičius se v něm představuje jako lexikolog i terminolog. Zajímalo ho především alespoň minimálně objasnit základní otázku – co je lexikum spisovného jazyka? V knize důsledně propojil historický a normativní aspekt výzkumu. Zvláštní pozornost věnoval systémovosti lexika a terminologie. Tento soubor článků patří k oblíbeným příručkám terminologů, zejména mladší generace. Terminologija | 2018 | 25 247 „Nejvíce mě přitahoval úžasný a tajemný svět slov; ve své nekonečné rozlehlosti se v něm má vědecká činnost rozvětvila do mnoha směrů. Všechno tak určily okolnosti (otroctví kolektivní práce – samozřejmě z pochopení, dobrovolné), povaha (průbojnost a zvídavost), osud – příklad Učitele, stejně jako Jonase Jablonskise a zvláště Kazimierase Būgy. A to mnohostranné zaměření patrně sjednocovalo credo credo – theoria cum praxis, odkoukané právě od Nich: snad přesněji praxe s teorií. Teorie, která nic neříká o člověku, jenž mluví, někdy působí neplodně, jako by praxi nedokázala oplodnit – je jalová; praxe bez teorie je buď zcela nemožná, anebo představuje jen bloudění. Normativní a výchovné aspekty bez aspektu výzkumného jsou pákami bez opěrného bodu,“ píše vědec v předmluvě ke knize Leksikologijos ir terminologijos darbai: norma ir istorija (Klimavičius 2005: 7). Během všech těch let věnovaných litevštině, počínaje již zmíněnou první publikací v časopise Tarybiniame mokytojuje v roce 1962, publikoval J. Klimavičius vedle četných odborných článků ve specializovaných vědeckých časopisech Lietuvių kalbotyros klausimai (Acta Linguistica Lithuanica), Kalbotyra, Baltistica, Kalbos kultūra (Bendrinė kalba), Terminologija také mnohem více popularizačních článků v publikacích věnovaných jazykové kultuře a vzdělávání, například Mūsų kalba, Gimtoji kalba, Gimtasisi žodis. Proto ho dobře znají redaktoři, stylisté i jazykoví korektoři. Právě jim věnoval mnoho rad, oprav a návrhů. Jak sám napsal: „Pustil jsem se do třetí části programu jazykové kultury, který jsem si sestavil v mládí [1) rozvíjet vlastní, 2) vytvářet nové, 3) revidovat staré]. Uvádím do života novotvary, některé se ujaly“ (www.lki.lt). „Podle svého credo jsem každou publikaci nepasoval na úroveň uznávané vědeckosti – teorii je vždy třeba mít, ale není nutné ji vystavovat na odiv. J. Jablonskis a K. Būga ji nikdy na odiv nedávali; teorie může být jako podšívka,“ napsal o své práci sám jazykovědec. A co teprve rozhlasové a televizní jazykové pořady (namluvil jich téměř celý den)… Zvlášť je třeba zmínit rozsáhlé terminologické slovníky, jejichž terminologem je J. Klimavičius: Medicinos terminų žodynas (1980, spolu s K. Gaivenisem), Elektrotechnikos terminų žodynas (1999), Aprangos žodynas: lietuvių–anglų–vokiečių–prancūzų–rusų kalbos aprangos žodynas (2002), Statybos terminų žodynas (2002), Artilerijos enciklopedinis žodynas (2004), Fizikos terminų žodynas: lietuvių, anglų, prancūzų, vokiečių ir rusų kalbomis (2007), Aiškinamasis medienos terminų žodynas: 3020 terminų lietuvių, anglų, vokiečių, prancūzų, rusų kalbomis (2014), Lietuvių etnografijos enciklopedinis žodynas (2015) a mnoho dalších. 248 Aušra Rimkutė-Ganusauskienė Leksikologiškiausiam terminologui Jonui Klimavičiui – 80 A to ještě není všechno. Jubilant až dodnes pracuje pilně a bez oddechu. Nachází si však čas i na své záliby, zejména na psaní poezie a překlady – činnosti, které jsou známy o něco méně. Podepisuje se pouze pseudonymem. V roce 2008 vyšla sbírka intelektuální poezie Pád hvězd, podepsaná pseudonymem Klemensas Gerulis. Po této sbírce představil dar k jubileu jména Litvy – dvacetidílnou píseň Tisíciletá Litva (2011). Pod týmž pseudonymem byla podepsána básnická píseň Tři křižovatky: národní ochránce Jonas Aistis (2012), knížka básní Blízko zrození a věční (2016) a výbor sonetů, písní, pověstí, parafrází a básní Živá Litva věků (2018). Lze jen hádat, kolik dalších slok dosud nebylo zveřejněno a právě vzniká… Možná právě proto, že rád tvoří, lze vědecké články J. Klimavičiuse rozpoznat podle osobitého stylu: bohatého jazyka, vzácných slov, novotvarů, různých metafor a dalších prostředků uměleckého vyjádření. Rád se vyjadřuje jízlivě a ironicky, předkládá množství pečlivě shromážděných jazykových faktů a podrobností a poměrně často vybízí čtenáře, aby se spolu s ním zamyslel a vyvodil zobecnění a závěry. S dr. J. Klimavičiusem jsem se seznámila v roce 2004 v Terminologickém centru Ústavu litevského jazyka. Po absolvování bakalářského studia na Vilniuské pedagogické univerzitě jsem začala pracovat jako hlavní laborantka Terminologického centra, o rok později jako mladší vědecká pracovnice. Od samého počátku mého působení v ústavu jsme s J. Klimavičiusem sdíleli jednu kancelář. Zde začalo přátelství mezi zrozenou Žemaitkou a racionálním Suvalčancem. Tehdy mi šéfredaktor časopisu Terminologija připadal velmi náročný, trochu odměřený, trochu tajemný, vždy něco píšící a soustředěný, přitom však měl skvělý smysl pro humor a kolegy překvapoval verši vlastní tvorby, zejména při narozeninách. Od samého počátku mé práce v ústavu jsem cítila otcovskou péči J. Klimavičiuse, zvláště když jsem psala své první vědecké články. Dodnes si pamatuji, jak netrpělivě a s obavami (stejně jako ostatní mí mladí kolegové, pravda) jsem čekala na recenze svého prvního článku pro časopis Terminologijos, zejména na recenzi od šéfredaktora. Jeho připomínky, rady a výtky pro mě byly velmi důležité. Každý článek J. Klimavičius pečlivě četl (a ne jen jednou!), důkladně redigoval a nešetřil připomínkami ani návrhy. Dobře si pamatuji podzim roku 2007, kdy jsem J. Klimavičiuse požádala, aby se stal mým školitelem. Souhlasil. Trpělivě, otcovsky a věcně mě podporoval po celou dobu doktorského studia. Každá z mnoha hodin strávených čtením rukopisu disertace pro mě byla tou nejlepší školou, jakou jsem si jen mohla přát. V roce 2011 jsem úspěšně obhájila disertaci Katechismy z let 1883–1916: terminologie náboženství Terminologija | 2018 | 25 249 . Tak připadl J. Klimavičiovi i úkol podílet se na výchově nepočetného zástupu terminologů. S jubilantem jsem spolupracovala také v Terminologické podkomisi Státní komise pro litevský jazyk. Mladí terminologové zde mohli vidět, kolik času vědec věnoval projednávání terminologických slovníků, norem a dalších textů, a měli tak skvělou příležitost učit se. J. Klimavičius vždy přicházel připravený, každý termín i každou definici měl prostudované a měl na věc vlastní názor. Jeho pevný a zásadový názor se kolegům ne vždy zamlouval, býval však podložený a jasný a měnil se jen zřídka. Mluvit o dr. Jonasi Klimavičiusovi není snadné – jubilanta nejlépe charakterizují jeho díla. Ta mluví sama za sebe. Téměř šest desetiletí věnoval jazyku, pečlivé a soustavné práci v oblasti jazykovědy i jazykové praxe. Bez jeho práce bychom byli skutečně mnohem chudší. A když víme, že má zásuvky plné materiálů a konceptů a hlavu plnou myšlenek, dočkáme se ještě nejednoho zajímavého a hodnotného díla. Proto bychom mu při tak krásném jubileu chtěli popřát pevné zdraví a sílu při práci ve prospěch mateřského jazyka. Mnoho dalších let, učiteli! LITERATŪRA Balašaitis A. 2012: Kalbininkai ir poezija. – Mokslas ir gyvenimas 1, 13–15. Dr. Jonas Klimavičius. – Lietuvių kalbos instituto tinklalapis, www.lki.lt. Prieiga per internetą: http://old.lki.lt/LKI_LT/index.php?option=com_content&view=article&id=186&Itemid=1 (žiūrėta 2018-09-03). Jonas Klimavičius: bibliografijos rodyklė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2008. Klimavičius J. 1993: Melioracijos terminų sistema. Humanitarinių mokslų kalbotyros krypties daktaro disertacijos tezės, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Klimavičius J. 2005: Leksikologijos ir terminologijos darbai: norma ir istorija, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. Mokyklinis tarptautinių žodžių žodynas, Kaunas: Šviesa, 2010. Pupkis A. 2005: Kalbos kultūros studijos, Vilnius: Gimtasisi žodis, 256–257. Rosinas A. 2008: Žymus gimtojo žodžio tyrėjas. – Gimtoji kalba 2, 29–31. Umbrasas A. 2008: Jonas Klimavičius – leksikologiškiausias terminologas. – Kalbos kultūra 81, 336–339. Gauta 2018-09-04 Aušra Rimkutė-Ganusauskienė Kauno kolegija Pramonės g. 20, 50468 Kaunas E. paštas [email protected] 250 Aušra Rimkutė-Ganusauskienė Leksikologiškiausiam terminologui Jonui Klimavičiui – 80