Dimensions of Terminology Work

Dimenze terminologické práce ANITA NUOPPONEN University of Vaasa KLÍČOVÁ SLOVA: terminologická práce, normativní terminologická práce, deskriptivní terminologická práce, dichotomie, terminologická práce zaměřená na překlad, terminografie, správa terminologie, standardizace, orientace na pojmy, orientace na termíny 1. ÚVOD Normativní/deskriptivní, systematická/ad hoc, jedno-/dvoj-/vícejazyčná, orientovaná na pojmy/termíny jsou některé z dichotomií či trichotomií v literatuře o terminologických činnostech. Johan Myking (2007: 265) ve svém článku Dichotomies: impossible and indispensable? podrobně rozebírá nejběžnější di-/trichotomie týkající se teoretického základu terminologie. Považuje je za „důležité rysy metadiskurzu této disciplíny“ a tvrdí, že jejich studium může „přispět k lepšímu pochopení současného stavu terminologie i aktuálního napětí a vývojových trendů v tomto oboru“. Tyto dichotomie často slouží také jako východiska při zdůvodňování nových teoretických přístupů (viz např. Myking 2001, 2007; Budin 2001; Antia 2001; Cabré 1999, 2003; Temmerman 2000). V tomto článku jsou dichotomie a trichotomie související s praktickou terminologickou prací chápány jako vyjádření dimenzí terminologické práce. Tento článek přispívá k výzkumu současného stavu terminologické práce. Nastiňuje se v něm předběžná multidimenzionální typologie (systém pojmů) terminologické práce, která zahrnuje třináct klasifikačních kritérií neboli „dimenzí“, seskupených podle toho, zda se týkají cílové skupiny, účelu, zpracovatele, produktu nebo metody. Kromě některých ustálených di-/trichotomií z odborné literatury jsem hledala i nové, které lze odhalit při zkoumání různých způsobů práce s terminologiemi. Odhalují klasifikační kritéria pro různé typy terminologické práce i hranice mezi tím, co lze považovat za terminologickou práci, a tím, co patří například do lexikografie. Některé ustálené dichotomie byly navíc nově uspořádány. 6 Anita Nuopponen | Dimensions of Terminology Work Mezi zdroje patří literatura o teorii a praxi terminologie: odborné časopisy, zprávy z konferencí, přehledy oboru, příručky (např. Wright & Budin 1997a, b; Steurs & Kockaert 2014; Felber 1984), učebnice (např. Cabré 1999; Picht & Draskau 1985; Sager 1990), pokyny a normy (ISO 1087; ISO 704). V následujícím textu se probírá pojem terminologické práce a její označení a stanovuje se rámec pro analýzu různých dimenzí a charakteristik terminologické práce. Poté se každá z nich podrobněji zkoumá. 2. TERMINOLOGICKÁ PRÁCE Norma ISO 1087-1 (2000) definuje terminologickou práci jako „práci spojenou se systematickým shromažďováním, popisem, zpracováním a prezentací pojmů a jejich označení“. Norma ISO 704 (2009: v) uvádí jako hlavní činnosti terminologické práce: — „identifikace pojmů a vztahů mezi pojmy; — analýza a modelování pojmových systémů na základě identifikovaných pojmů a vztahů mezi pojmy; — vytváření znázornění pojmových systémů prostřednictvím pojmových diagramů; — definování pojmů; — přiřazování označení (především termínů) ke každému pojmu v jednom či více jazycích; — zaznamenávání a prezentace terminologických údajů, zejména v tištěných a elektronických médiích (terminografie).“ Obecně se ztotožňuji s definicí terminologické práce podle ISO 1087 (2000), avšak pro účely této studie bych ji raději do určité míry rozšířila, abych mohla mimo jiné zahrnout také „nesystematické“ činnosti související s terminologií a prozkoumat rozmanitější postupy. V odborné literatuře se setkáváme přinejmenším s těmito alternativními označeními pro terminologickou práci: terminografie, správa terminologie, zpracování terminologie a terminologie. Poslední označení (terminologie) se v odborné literatuře objevuje často. Například Vesna Lušicky a Tanja Wisisik (2015: 8) definují tuto činnost následovně: „Cílem terminologie je zaznamenávat a uspořádávat význam a užívání odborných termínů a zpřístupňovat je v různých terminologických zdrojích, jako jsou (online) termbáze, slovníky, glosáře a terminologické normy, aby je bylo možné používat v textech, překladech a odborném diskurzu.“ Terminologija | 2018 | 25 7 Raději bych se však vyhnul mnohoznačnému užívání termínu terminology, protože z kontextu není vždy jasné, o kterém „terminology“ autoři hovoří (výzkumné pole, disciplína, terminologická práce, soubor termínů, terminologický slovník atd.). Termín terminography, vytvořený analogicky k lexicography, navrhl Alain Rey v sedmdesátých letech pro „aplikovanou deskriptivní terminologii“ (Rey 1995: 23, 129). Terminography se vedle výrazu terminology work prosadil v mezinárodním užívání angličtiny. Objevuje se například ve výše uvedené normě ISO 704 (2009) a také v normě ISO 1087 (2000), kde však označuje „část terminologické práce zabývající se zaznamenáváním a prezentací terminologických údajů“, které „mohou být prezentovány ve formě terminologických bank, glosářů, tezaurů nebo jiných publikací“. Sue Ellen Wright a Gerhard Budin (1997a) místo výrazů terminology work nebo terminography používají termín terminology management s odůvodněním, že lépe odpovídá úzu anglického jazyka a je analogický výrazu „information management“ (tamtéž, 1997a: 2). Podle nich se terminology management skládá ze „strukturování, ukládání, výměny, šíření a používání terminologických informací při tvorbě textů (včetně slovníků atd.)“. I pro ně je terminografie činností, při níž se terminologické informace zaznamenávají, nikoli širší aktivitou. Klaus-Dirk Schmitz (2009) naopak upřednostňuje užití výrazu terminology work podle normy ISO 704, ale místo terminography chce používat termín terminology management (viz také Lušický & Wissik 2015: 8). Juan Sager (1990) používá výraz terminology processing, který se však nerozšířil tolik jako ostatní. V tomto článku se bude výraz terminology work používat pro širší činnost související s terminologiemi, zatímco terminology management je – jak jej chápe K.-D. Schmitz (2009) – „část terminologické práce zabývající se zaznamenáváním a prezentací terminologických údajů“. V terminologické literatuře jsou různé typy terminologické práce popisovány značně odlišně. Existuje mnoho synonymních termínů a případů mnohoznačnosti. V této studii mě však více zajímají prvky různých typů terminologické práce, a proto se soustředím především na jejich charakteristiky. Různé typy terminologické práce popsané v literatuře jsou zde chápány jako vzájemně se doplňující (obrázek 1). Zaměření na charakteristiky terminologické práce představuje také teoretický pokus o vytvoření mnohostranné a vícerozměrné teorie terminologie, o níž se zmiňuje G. Budin (2001: 20). Klasifikace je předběžná a otevřená další diskusi a rozvíjení. V následujícím textu, 8 Anita Nuopponen | Dimensions of Terminology Work budou různé charakteristiky jednotlivých přístupů odděleny a zkoumány víceméně jako prvky, které lze mnoha různými způsoby kombinovat. Z několika možností, jak uspořádat různá kritéria dělení, jsem zvolil pět hlavních skupin, které se řídí základními otázkami: pro koho, proč, kým, jaký produkt a jak? (Viz obrázek 1). Obrázek 1. Dimenze terminologické práce Terminologija | 2018 | 25 9 3. PRO KOHO JE TERMINOLOGICKÁ PRÁCE? Cílová skupina. Terminologická práce má různé cílové skupiny, které mají poněkud odlišné potřeby. Otázky „pro koho“ a „kým“ jsou navíc vzájemně propojené a nelze je vždy oddělit. Normativní terminologická práce a terminologická normalizace vznikly s cílem řešit překážky v komunikaci mezi odborníky v daných oborech a naplňovat jejich terminologické potřeby. Další velkou skupinou uživatelů terminologie jsou překladatelé a často se zdůrazňuje, že jejich potřeby se liší od potřeb oborových specialistů (viz Wright & Wright 1997: 148). Překladatelé navíc sami vykonávají terminologickou práci (podrobněji v kapitole 5). Zvláštní pozornost byla skutečně věnována tomu, jak začlenit terminologickou práci jako součást překladatelské práce (terminologie orientovaná na překlad; např. Hohnhold 1990; Wright & Wright 1997). Kromě těchto dvou skupin může být terminologická práce zaměřena například na interní uživatele (např. technické redaktory) či externí uživatele v organizacích nebo společnostech (např. zákazníky), studenty, laiky a širokou veřejnost. Ne všichni uživatelé jsou navíc lidé: terminologická práce se provádí také pro strojový překlad, strojově čitelné ontologie a potřeby různých typů informačních systémů. 4. PROČ TERMINOLOGICKÁ PRÁCE? Existuje nespočet důvodů, proč je terminologická práce potřebná. Zaměřím se však pouze na dvě základní dichotomie, které jsou jejím základem. První se týká naléhavosti potřeb uživatele: terminologická práce buď potřebám uživatele předchází, nebo se provádí na vyžádání. Druhá se týká účelu práce: jejím cílem je buď ovlivnit, nebo popsat užívání termínů a pojmů v daném oboru. Naléhavost. Z hlediska naléhavosti uživatelských potřeb může být terminologická práce proaktivní, prováděná právě včas (just-in-time) nebo představovat něco mezi tím (LISE Guidelines 2013: 21–23). V. Lušický a T. Wissik (2015: 9), kteří se zaměřují na terminologickou práci orientovanou na překlad, definují proaktivní terminologickou práci jako „terminologickou práci založenou na textu, která se zabývá shromažďováním, popisem, zpracováním a prezentací pojmů a jejich označení před zahájením překladatelského procesu“. Naproti tomu LISE Guidelines (2013) používají tento termín pro širší činnost zahrnující všechny typy terminologické práce, které jsou „prováděny na základě posouzení pravděpodobných 10 Anita Nuopponen | Dimensions of Terminology Work budoucí potřeby týkající se oblastí, o nichž se má jednat, textů, které mají být přeloženy, právních předpisů, které mají být přijaty atd. Terminologové se snaží předvídat budoucí potřeby tím, že pracují s celými obory a s terminologií specifickou pro texty, která dosud není obsažena v příslušném terminologickém zdroji.“ (LISE Guidelines 2013: 23) V tomto smyslu proaktivní terminologická práce zahrnuje činnosti vyžadované terminologickým plánováním, například posuzování současných a budoucích potřeb organizace, podniku, oboru, jazyka, země atd. Například EU vytvořila dalekosáhlé strategie terminologického plánování, které stanovují, jaká terminologická práce má být provedena (viz např. Fischer 2010). Proaktivní je také terminologická standardizace, stejně jako terminologická práce ve společnostech. Kara Warburton (1997: 677) zdůrazňuje, že společnosti musí „včas identifikovat své terminologické potřeby a naplánovat postup, jak tyto potřeby uspokojit, aby se v budoucnu snížilo množství práce“. Zatímco proaktivní terminologická práce předjímá potřeby s dostatečným předstihem, na opačném konci kontinua se nachází terminologická práce prováděná v okamžiku, kdy potřeba vznikne. Často se označuje jako terminologická práce ad hoc, ale její povahu dobře vystihují také výrazy terminologická práce just-in-time, na vyžádání, expresní či příležitostná (viz např. Ghallchobhair 2008; LISE Report 2013). Výraz terminologická práce ad hoc používají různí autoři pro různé pojmy, například jako protiklad k „systematické terminologické práci“, k níž se vrátím později. Terminologickou práci ad hoc či just-in-time provádí buď uživatel („terminologická práce svépomocí“), nebo různé typy terminologických služeb a center či interní terminologové („terminologie na vyžádání“). Claudia Dobrina (2010: 82) popisuje druhý případ jako „terminologickou pohotovost“, která „vznikla s cílem uspokojit naléhavé a ne příliš rozsáhlé terminologické potřeby“. Je zapotřebí tehdy, když je nutné v krátké době vyřešit jeden terminologický problém nebo jejich soubor (LISE Guidelines 2013: 23; Cabré 1999: 152). Potřeby. Dále lze rozlišovat terminologickou práci orientovanou na obor a na text (např. Schmitz 2009). Potřeba prvního typu vychází z oboru a jeho poznání slouží jako výchozí bod. Shromažďují se rozsáhlé materiály zahrnující různé typy relevantních dokumentů a také rozhovory s odborníky z oboru a konzultace s nimi (Wright & Wright 1997: 148). Příkladem terminologické práce orientované na text je přípravná práce, kterou překladatelé vykonávají při řešení terminologických problémů nalezených v překládaných textech. Činí tak tím, že vyhledávají v dalších textech… Terminologija | 2018 | 25 11 …ekvivalenty a další terminologické údaje ještě před překladem textu. Namísto systematického studia oboru si překladatelé spíše vytvářejí vlastní terminologické zdroje „předkládané v podobě náhodných výňatků z určité oblasti“ (Wright & Wright 1997: 148). Systematická terminologická práce (správa) se označuje také jako „řízená oborem“, zatímco terminologická práce ad hoc orientovaná na překladatele jako „řízená textem“ (Wright & Wright 1997: 147; Faber 1999: 98). Účel. Hlavním účelem a úkolem terminologické práce od samého počátku bylo usnadňovat vzájemné porozumění v rámci oborů i napříč jazykovými a jinými hranicemi. K tomu lze přistupovat dvěma způsoby: terminologickou prací deskriptivní či normativní (preskriptivní). Deskriptivní terminologická práce by měla v ideálním případě vést k terminologickým produktům (slovníkům, terminologickým databázím atd.), které zachycují veškerou terminologickou a pojmovou variabilitu cílového oboru a popisují vztahy mezi variantami, přičemž výběr nejvhodnější varianty ponechávají na uživateli. Cílem normativní neboli preskriptivní terminologické práce je přimět „cílovou skupinu k tomu, aby přijala upřednostňovaný termín a vyhýbala se odmítaným termínům“ (Karsch 2014: 294), například v terminologii týkající se produktu či služby společnosti, právního systému atd. Pro většinu pracovních postupů lze použít stejné metody, protože deskriptivní práce tvoří první část normativního pracovního postupu (viz Cabré 1999: 132). In addition to these two types of terminology work, Helmut Felber (1984: 189) reminds us that there is also the type of terminography “used by scientific communities which is based on the idea that scientific concepts are in a constant flux. For them scientific terminology can only be recommended but not prescribed.” 5. KÝM? Odbornost. Lidi, kteří se tak či onak zabývají terminologií, lze zhruba rozdělit do tří překrývajících se kategorií: „tvůrci“, „sestavovatelé a zprostředkovatelé“ a „uživatelé“. První skupinu tvoří odborníci v daném oboru (syn. specialisté na obor, odborníci na danou problematiku, SME), kteří v prvé řadě vytvářejí a používají pojmy a termíny svého oboru (Sager 1990: 197; Cabré 1999: 121). Vytvářejí pojmové systémy, definují pojmy a sjednocují terminologii – nebo prosazují vlastní. Výsledky tohoto typu terminologické práce se dokumentují buď výslovně, nebo implicitně v… 12 Anita Nuopponen | Dimensions of Terminology Work příručky, manuály, články, učebnice, technické dokumenty atd. Terminologické metody, normy ISO a příručky jsou určeny této skupině. Práci těchto „tvůrců“ terminologie lze považovat za „primární“ v protikladu k tomu, co dělají terminologové a další zapojení do shromažďování a analýzy terminologických údajů a tvorby a šíření terminologických produktů („sekundární“). Třetí skupinu, „uživatele“, tvoří ti, kdo ve své práci potřebují termíny a pojmy, například překladatelé, techničtí redaktoři, učitelé, odborníci na informace a dokumentaci, laici a studenti, jakož i ti, kdo pracují v daném oboru. Terminologická práce, kterou „uživatelé“ vykonávají, spočívá například ve vyhledávání relevantních termínů, pojmů, definic a ekvivalentů („terciární“). Rozdíl mezi skupinami vykonávajícími terminologickou práci lze spatřovat v jejich vztahu k předmětu terminologické práce a v míře jejich odbornosti v dané oblasti. Na jednom konci kontinua jsou oboroví odborníci, kteří terminologii „vlastní“, tj. znají terminologii svého oboru a mají možnost rozhodovat o tom, které termíny vybrat a jak definovat pojmy. V terminologických projektových skupinách mají rozhodující úlohu a terminologové s nimi musí konzultovat (viz např. Picht & Draskau 1985: 167; Cabré 1999: 121) a také dokumenty, které tito odborníci napsali. Na druhém konci kontinua jsou ti, kdo se terminologické práci věnují nebo terminologii vyhledávají, aniž by byli oborovými specialisty. Mezi těmito dvěma krajními body leží typ terminologické práce, která se vykonává ve spolupráci terminologů a oborových odborníků (viz níže). Je třeba poznamenat, že odborník je zároveň „uživatelem“ a například terminolog nebo překladatel může být také odborníkem a „tvůrcem“ (o odbornosti více např. v Karsch 2014: 295–296). Spolupráce. Pokud jde o organizaci práce, lze rozlišovat terminologickou práci podle míry spolupráce, tedy zda jde o individuální úsilí, úsilí v rámci organizace či úsilí mezi organizacemi. Od samého počátku je přítomna také dimenze národní a mezinárodní spolupráce. V ideálním případě je terminologická práce společným úsilím a v literatuře byly navrženy různé modely spolupráce (Felber 1984: 29; Picht & Draskau 1985; Karsch 2014); základní model vyžaduje spolupráci alespoň terminologa a oborového odborníka. Heribert Picht & Jennifer Draskau (1985: 167) dokonce upozorňují, že „terminologové [–], kteří se domnívají, že jejich práce může uspět bez odborné rady [–], nepochopili některé základní principy svého povolání“. Terminologija | 2018 | 25 13 základní principy svého povolání“. Nejnovějším vývojem jsou crowdsourcingové aktivity umožněné webovými platformami a cloudovými službami (Karsch 2014). Kontinuita. Terminologická práce může být samostatnou jednorázovou či opakovanou činností, anebo může jít o průběžnou praxi začleněnou do procesů organizace nebo například do práce překladatele. Některé projekty se uskutečňují pouze jednou, jindy se opakují – jako například při normalizaci. Je tomu tak proto, že obory nejsou neměnné, nýbrž dochází v nich ke změnám, které ovlivňují také pojmy, pojmové systémy a termíny. Terminologické projekty mohou mít rozsah od rozsáhlých až po omezenější podniky; začínají ustavením projektové skupiny, plánováním a sestavením rozpočtu atd. a končí například hotovým produktem v podobě slovníku nebo souboru hesel v terminologické databázi. Terminologická literatura poměrně často popisuje terminologickou práci jako projekt, ačkoli takový rozsah není vždy možný, ba ani nezbytný. V mnoha případech postačí terminologická práce menšího rozsahu, například ad hoc práce, vyřizování dotazů nebo údržba terminologické databáze za účelem vyhledání chybějících hesel, ekvivalentů či terminologie podoborů. Jak již bylo uvedeno, terminologická práce se vykonává také jako průběžný proces, například ve společnosti nebo organizaci. Tento typ terminologické práce lze označit termínem terminologické řízení, zejména pokud se používá systém terminologického řízení. Cristina Valentini (2016: 35) například popisuje terminologické řízení v databázi Patent Cooperation Treaty Termbase (PCT) takto: „Pracovníci PCT – terminologové, překladatelé a krátkodobí terminologičtí stážisté – denně přispívají novými pojmy a termíny. Příspěvky mohou spočívat ve vytvoření nových záznamů pro pojmy, které v databázi PCT dosud nejsou, nebo v doplnění stávajících záznamů o chybějící jazyky.“ 6. J A K Ý P R O D U K T? Produkt. V závislosti na produktu se procesy terminologické práce navzájem liší – přinejmenším v závěrečných krocích, kdy se výsledky sestavují a prezentují. Na jednom konci „kontinua produktů“ stojí jednotlivý termín, definice nebo ekvivalenty, například při vyřizování terminologických dotazů nebo při přidávání hesel do termbanky. Na druhém konci je rozsáhlý terminologický slovník například v tištěné podobě, jako e-kniha, soubor PDF, webové stránky, soubor hesel v termbance nebo celá termbanka. Další 14 Anita Nuopponen | Dimensions of Terminology Work typ produktů lze nalézt například v terminologické práci zahrnuté do informačního či znalostního systému nebo integrované do něj, případně jako součást práce na ontologii. Jazyk. Podle jazyka (jazyků) zvoleného pro produkt může být terminologická práce jednojazyčná, dvojjazyčná nebo vícejazyčná. V terminologických učebnicích a příručkách se proces terminologické práce často představuje z jednojazyčného hlediska, protože se předpokládá, že se stejné kroky zopakují pro každý jazyk a teprve poté se výsledky spojí (viz např. Cabré 1999: 151). Tento postup odhaluje podobnosti a/nebo rozdíly mezi pojmy v obou pojmových systémech a pomáhá posoudit ekvivalenci či míru ekvivalence mezi termíny, které tyto pojmy označují. Jde o ideální postup, který se ne vždy dodržuje, ani jej vždy nelze dodržet, jak poznamenávají například C. Valentini, Geoffrey Westgate a Philippe Rouquet (2016: 179) (viz také Tamás, Papp and Petz 2016). Zejména u rozsáhlého oboru vyžaduje značné úsilí provést stejně podrobnou analýzu materiálu ve všech jazycích, které mají být zahrnuty do glosáře nebo terminologické databáze. Proto se obvykle soustředíme na hlavní jazyk či jazyky projektu a používáme v nich systematické metody, zatímco ekvivalenty v ostatních jazycích se shromažďují víceméně ad hoc. V institucionálních terminologických databázích jsou terminologickou práci často vykonávají překladatelé a místo důkladnějšího systematického zkoumání „přidávají termíny, s nimiž se setkají při překládání“, ad hoc, jak uvádějí C. Valentini et al. (2016: 179). 7. JAK SE PROVÁDÍ TERMINOLOGICKÁ PRÁCE? Materiál. Volba reprezentativního materiálu je v terminologické práci klíčovým faktorem a jak uvádějí Picht & Draskau (1985: 167), „výsledky terminologického projektu mohou být pouze tak dobré, jak dobrý je výchozí materiál, z něhož vycházel.“ Terminologická práce by proto měla vycházet z původních pramenů daného oboru, což zdůrazňují i příručky. Kromě různých dokumentů se využívají také rozhovory s odborníky na danou oblast a konzultace s nimi, jak již bylo zmíněno. Pramenný materiál tvoří korpus, který se používá k získávání terminologických údajů (Sager 1990: 130; Cabré 1999: 121). J. Sager (1990: 130) popisuje systematickou terminologickou excerpci jako korpusově založenou a srovnává ji s dřívějšími lexikografickými postupy, při nichž byla slova „excerpována z předchozích seznamů nebo vyhledávána jednotlivě“ Terminologija | 2018 | 25 15 V současnosti korpus většinou označuje digitálně uloženou strukturovanou sbírku textů, kterou lze analyzovat pomocí specializovaného softwaru, například nástrojů pro korpusovou analýzu (Ahmad & Rogers 1997b: 726; Bowker et al. 2002: 1). Tradičnější korpus může sestávat také z různých druhů materiálu, který není strojově čitelný. Různé typy elektronických zdrojů – zejména na internetu – například zarovnané korpusy, paralelní texty a dvojjazyčné texty, jakož i překladové paměti umožňují získávat kandidátní ekvivalenty ve dvou či více jazycích. Ne všechny jazyky však dosud disponují stejně rozvinutými nástroji pro zpracování přirozeného jazyka jako například angličtina. Dalším problémem je, že výsledky jsou jen tak dobré, jako jsou například překlady v korpusech. Nástroj. Na jednom konci „nástrojového kontinua“ stojí manuální terminologická práce, na druhém pak práce plně automatizovaná. Mezi nimi jsou různé způsoby využití počítačů jako podpory terminologické práce (počítačem podporovaná terminologie). Terminologové poměrně rychle přizpůsobili počítače k ukládání termínových hesel a dalších terminologických údajů a k jejich digitálnímu zpřístupnění uživatelům (jeden z nejstarších odkazů: Wüster 1969: 5). V mnoha organizacích je dnes terminologická práce totožná se správou terminologické databáze. Nová hesla se přidávají buď systematicky, nebo ad hoc. Terminologické databáze mohou být také integrovány s nástroji počítačem podporovaného překladu, aby lépe sloužily překladatelům (viz např. Valentini et al. 2016: 173). Kromě toho se značný výzkum a vývoj uskutečňuje s využitím metod a nástrojů například korpusové lingvistiky, zpracování přirozeného jazyka a umělé inteligence, jejichž cílem je vytvářet různé typy softwaru pro automatické či poloautomatické získávání termínů a také pro získávání informací o vztazích mezi pojmy. Rozpoznávání termínů a dalších relevantních údajů je dovedností vyškoleného a zkušeného terminologa; automatizovat tento úkol představuje výzvu. Mezi výzvy výpočetní terminologie, které vyžadují „nové poznatky z teoretického i praktického hlediska“, řadí Didier Bourigault et al. (2001: ix) „automatickou identifikaci terminologických jednotek v souvislém textu“, seskupování variant (synonym či morfosyntaktických variant), aby uživatelé získali přesný obraz o obsahu dokumentu, a vyhledávání „sémantických a pojmových informací o termínech nebo znázorňování pojmových vztahů mezi termíny“. Zde terminologickým výzkumníkům pomáhají počítačoví lingvisté a informatici, kteří rovněž objevili význam terminologie při vývoji— 16 Anita Nuopponen | Dimensions of Terminology Work strojových a počítačem podporovaných překladových aplikací a aplikací pro tvorbu abstraktů a generování textů (Bourigault et al. 2001: ix). I při automatizovaných pracovních postupech je například stále zapotřebí manuální terminologická práce, která ověřuje správnost seznamu kandidátních termínů. Proto Lynne Bowker (2002: 165) upřednostňuje označení procesu jako „počítačem podporovaného“ či „poloautomatického“, nikoli „plně automatického“. Analýza pojmů a strukturování pojmových systémů, stejně jako tvorba definic, zůstávají z velké části úkolem terminologa, přestože se pro ně vyvíjejí nástroje. Orientace. Často citované rozlišení mezi terminologickou prací a lexikografií říká, že první je orientována na pojem, zatímco lexikografie je orientována na slovo. Rozdíl se popisuje také jako onomaziologický, respektive sémaziologický přístup. Toto rozlišení se znovu stalo aktuálním, neboť přinejmenším ve výzkumu začaly pokročilé metody lexikografie a jazykových technologií zahrnovat také jazyk pro speciální účely a terminologie pro různé účely. Také terminologové experimentují s nástroji a metodami, vyvíjejí je a zavádějí, aby například usnadnili automatické získávání terminologických údajů z rozsáhlejších či dvojjazyčných korpusů (viz Bourigault et al. 2001; Steurs & Kockaert 2014). V tomto smyslu bychom mohli rozlišovat terminologickou práci orientovanou na pojmy a na termíny. Termíny však vždy hrály ústřední úlohu při identifikaci a lokalizaci oborově specifických pojmů v textech a diskurzu. V praxi terminolog hledá klíčové pojmy a pojmové systémy daného oboru pomocí jejich jazykových označení, tj. termínů, a dalších výrazů. Pokud se v terminologické práci využívají metody orientované na slova či termíny, je rovněž třeba stanovit pojmové systémy, které umožní další extrakci termínů a prezentaci údajů. Podle studií se tato oblast stále zkoumá a často se postupuje manuálně. Systematičnost. Terminologická literatura obvykle rozlišuje mezi systematickou terminologickou prací a terminologickou prací „nesystematickou“, „ad hoc“ či „příležitostnou“. Jak již bylo uvedeno, norma ISO 1087 definuje terminologickou práci jako „práci zabývající se systematickým shromažďováním, popisem, zpracováním a prezentací pojmů a jejich označení“ a považuje systematičnost za základní rys terminologické práce. Systematičnost je výslovně či implicitně spojena alespoň se třemi prvky Terminologija | 2018 | 25 17 terminologická práce: 1) systematický způsob práce, tj. postupování podle metody na rozdíl od příležitostného/ad hoc vyhledávání; 2) orientace na pojmy, která zahrnuje vypracování pojmového systému jako základu pro další analýzu, na rozdíl od lexikografické orientace na slova; a 3) systematické uspořádání a prezentace výsledků na rozdíl od abecedního řazení. Pokyny LISE popisují systematickou terminologickou práci jako „činnost specifickou pro danou oblast“, která „se obvykle provádí v rámci projektu“ a „je časově náročná, ale umožňuje terminologům soustředit se na jednu oblast nebo soubor souvisejících témat. To prohlubuje jejich znalosti dané oblasti, umožňuje efektivnější shromažďování dokumentace a zahrnuje tvorbu pojmových systémů“. (LISE Guidelines 2013: 23–24) Pro ad hoc práci nejsou stanoveny žádné metody, avšak Kaisa Kuhmonen (1999: 155) z Finského terminologického centra tvrdí, že ačkoli se řešený terminologický problém netýká celých pojmových systémů, nýbrž izolovaných problémů s termíny, metoda používaná v poradenské službě se v zásadě neliší od metody používané v terminologických projektech. Zaměřují se na pojem a vztahy mezi pojmy, aby nalezli odpověď. Systematická terminologická práce v takovém případě nemusí zahrnovat celý projekt, lze však využít i velmi omezenou podobu této metody. 8. Z Á V Ě R Y Terminologická práce je činnost s mnoha dimenzemi. První analýzu jejích dimenzí provedl Eugen Wüster v roce 1969 ve svém příspěvku „Die vier Dimensionen der Terminologiearbeit“ v časopise pro tlumočníky a překladatele. Terminologickou práci popsal rozlišením čtyř dimenzí: obor (různé obory), jazyk (různé jazyky), přístup (účel: koordinace terminologické práce, používání terminologie, systematická terminologická práce) a úroveň abstrakce (případová studie, práce na principech) (Wüster: 1969 1–6; viz také Felber 1984: 3–12). Výsledky jeho analýzy tvoří vícerozměrnou klasifikaci charakteristik, kterou znázorňuje modelem „Kommodenbau“ (komoda se zásuvkami) (Wüster 1969: 2). Od Wüsterovy doby obor terminologie dospěl a nabyl mnoha podob; například všudypřítomná digitalizace nyní obor terminologie utváří mnoha způsoby. Rozšířil se také okruh zájemců o terminologický výzkum i těch, kteří vyvíjejí metody terminologické práce, například automatizované met- 18 Anita Nuopponen | Dimensions of Terminology Work ody extrakce termínů, sestavování korpusů a glosářů atd. Terminologická práce se ukázala jako užitečná také pro řadu dalších činností zahrnujících pojmové a jazykové uspořádání a přesnost; některé její prvky byly například začleněny do práce s ontologiemi, informačními systémy, archivy atd. V tomto článku byly zkoumány explicitní i implicitní dichotomie a trichotomie v pozdější literatuře s cílem zjistit charakteristiky a typologie současné terminologické práce. Rozlišované dimenze jsou cílová skupina (odborníci, překladatelé, další zainteresované strany, široká veřejnost, stroj atd.), naléhavost potřeby (proaktivní, právě včas), různé potřeby (orientace na obor nebo text), účel (normativní, doporučující, deskriptivní), odbornost (primární, sekundární...), spolupráce (kolaborativní, individuální), kontinuita (samostatná, kontinuální), produkt (slovník, databáze,..), jazyk (jednojazyčný, dvojjazyčný, vícejazyčný), materiál, nástroj (manuální, počítačem podporovaný, výpočetní), orientace (orientace na pojmy, na termíny) a systematičnost (systematická, příležitostná). Dichotomie/trichotomie (nebo i delší řady alternativ) se často překrývají a různé charakteristiky lze různě kombinovat. Terminologická práce může být například samostatným jednorázovým úsilím nebo opakovanou činností, jejímž výsledkem je terminologický slovník v tištěné podobě, jako e-kniha, pdf, na webových stránkách nebo jako soubor hesel v terminologické databázi. Pro společnosti a organizace je naopak vhodnější spravovat terminologii začleněním terminologické práce jako kontinuální praxe do jejich procesů. Terminologická práce pro ně může být totožná se správou terminologické databáze. Může jít o organizované úsilí projektové skupiny, týmu, oddělení nebo profesionálního terminologa s cílem sjednotit či harmonizovat používání termínů a pojmů; může také být součástí práce překladatele nebo technického redaktora, vykonávané průběžně nebo podle potřeby. Hlavním úkolem terminologické práce bylo usnadňovat vzájemné porozumění v rámci odborných oblastí i napříč jazykovými a jinými hranicemi. Proto byla v normách a příručkách zdůrazňována normativní terminologická práce. Jejím účelem je vést uživatele k přijetí upřednostňovaných termínů a definic a k vyhýbání se odmítaným termínům. Terminologická práce může být také deskriptivní a může se provádět s cílem informovat uživatele jazyka o různých existujících alternativních termínech, pojmech a pojmových systémech. V Terminologija | 2018 | 25 19 Navíc se terminologická práce často představuje z hlediska terminologických projektů, správy databází, jednojazyčné terminologické práce nebo systematické terminologické práce. Ad hoc terminologická práce či terminologická práce prováděná právě v okamžiku potřeby však vyžaduje vlastní přizpůsobení terminologických metod. Stručně řečeno, tento článek je pokusem prozkoumat možné způsoby uspořádání charakteristik a typů terminologické práce. V modelu lze stále doplnit mnoho možností dalšího členění. Dichotomie a trichotomie se ukázaly jako plodný přístup. J. Myking (2007: 281) uvádí, že dichotomie „jsou důležité, protože umožňují identifikovat předmět studia i teoretická a metodologická východiska. Cenou za to je však (nadměrné) zjednodušení.“ Jejich prezentování jako naprostých protikladů je didaktickou, názornou či rétorickou strategií, kterou využívají normy, příručky, učebnice nebo odborné články. Ve skutečnosti různé typy terminologické práce netvoří vždy jasně oddělené kategorie a jejich konkrétní podoby se nacházejí spíše na kontinuu. REFERENCES Ahmad K., Rogers M. 1997: Corpus Linguistics and terminology extraction. – Wright, Budin 1997b, Vol. 2, 725–760. Antia B. 2001: Metadiscourse in terminology: thesis, antithesis, synthesis. – IITF Journal 12, No. 1–2, 65–84. Bourigault et al. 2001: Recent Advances in Computational Terminology. Bourigault D., Jacquemin C., L’Homme M.-C. (eds.), Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. Bowker L. & Pearson J. 2002: Working with Specialized Language: A Practical Guide to Using Corpora, London: Routledge. Budin G. 2001: A critical evaluation of the state-of-the-art of terminology theory. – IITF Journal 12, No. 1–2, 7–23. Cabré M. T. 2003: Theories of terminology: Their description, prescription and explanation. – Terminology. International Journal of Theoretical and Applied Issues in Specialized Communication 9, Issue 2, 163–199. Cabré Castellví M. T. 1999: Terminology: Theory, methods and applications, Amsterdam/ Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. Dobrina C. 2010: Terminology on demand. Maintaining a terminological query service. – Terminology in Everyday Life. M. Thelen, and F. Steurs (eds.), Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 81–95. Faber P. 1999: Conceptual analysis and knowledge acquisition in scientific translation. – Terminologie et Traduction 2, 97–120. Felber H. 1984: Terminology Manual, Paris: Unesco, Infoterm. Fischer M. 2010: Language (policy), translation and terminology in the European Union. – Terminology in Everyday Life. M. Thelen & F. Steurs (eds.), Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 21–33. Galinski C., Budin G. 1993: New Trends in Translation-Oriented Terminology Management. – Scientific and Technical Translation. S. E. Wright, L. D. Wright (eds.), Amsterdam/ Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 209–216. Ghallchobhair F. N. 2008: Term Watch. The influence of translation on terminology and language. Slides. Available at: http://www.eaft-aet.net/fileadmin/files/SOMMET_2008/FN_Ghallchobhair_presentation.pdf. Hohnhold I. 1990: Übersetzungsorientierte Terminologiearbeit, Stuttgart: InTra. 20 Anita Nuopponen | Dimensions of Terminology Work ISO 1087-1 2000 Terminology work – Vocabulary – Part 1. Theory and application, Geneva: International Organization for Standardization. ISO 704 2009 Terminology work – Principles and methods, Geneva: International Organization for Standardization. Karsch B. 2014: Terminology work and crowdsourcing. Coming to terms with the crowd. – Handbook of Terminology. F. Steurs, H. Kockaert (eds.), Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 291–303. Kuhmonen K. 1999: Kurkistus termipalvelun kulissien taakse. – Toimikunnista termitalkoisiin. K. Kuhmonen (ed.), Helsinki: Tekniikan Sanastokeskus, 154–158. Laurén C., Myking J., Picht H. 1997: Terminologi som vetenskapsgren, Lund: Studentlitteratur. LISE Guidelines 2013: Chiocchetti E., Heinisch-Obermoser B., Löckinger G., Lušicky V., Ralli N., Stanizzi I. & Wissik T. Guidelines for collaborative legal/administrative terminology work, Bolzano: EURAC Research. Lušicky V., Wissik T. 2015: Procedural Manual on Terminology. Translation-Oriented Terminology Work. Available at: http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.731.8552&rep=rep1&type=pdf. Myking J. 2001: Socioterminology, terminology planning and standardization. – IITF Journal 12, No. 1–2, 49–64. Myking J. 2007: Dichotomies: impossible and indispensable? – Evidence-based LSP – Translation, text and terminology. Ahmad K., Rogers M. (eds.), 265–283. Also at: http://www.computing.surrey.ac.uk/lsp2003/LSP PROCEEDINGS.pdf. Picht H., Draskau J., 1985: Terminology: An Introduction, Surrey: University of Surrey. Pointer Report POINTER – Proposals for an operational Infrastructure for terminology in Europe. 1996. At: http://www.computing.surry.ac.uk/ai/pointer/report/intro.html. Rey A. 1995: Essays on Terminology. Translated and edited by J.C. Sager, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. Sager J. 1990: A Practical Course in Terminology Processing, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. Schmitz K.-D. 2009: Applied Principles of Terminology Work. Slides. Terminology Summer School, 06–10 July 2009, Cologne. Available at: http://www.termnet.org/downloads/english/events/tss2009/TSS2009_KDS_TerminologyWork.pdf. Steurs F., Kockaert H. 2014: Handbook of Terminology 1, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. Tamás D., Papp M. E., Petz A. 2016: Translator as Terminologist. – The Modern Translator and Interpreter. Ildikó Horváth (ed.), Budapest: Eötvös Loránd University, 57–78. Available: http://www.eltereader.hu/media/2016/04/HorvathTheModernTranslator.pdf. Temmerman R. 2000: Towards New Ways of Terminology Description: The sociocognitive approach, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. Valentini C. 2016: Quality Control in Terminology Management. – Term Bases and Linguistic Linked Open Data. H. Erdman Thomsen, A. Pareja-Lora, B. Nistrup Madsen (eds.), Copenhagen Business School, 34–43. Available at: http://openarchive.cbs.dk/handle/10398/9323. Valentini C., Westgate G., Rouquet P. 2016: The PCT Termbase of the World Intellectual Property Organization. Designing a database for multilingual patent terminology. – Terminology. International Journal of Theoretical and Applied Issues in Specialized Communication 22, Issue 2, 171–200. Warburton K. 1997: Globalization and terminology management. – Handbook of Terminology Management: Application-oriented terminology 2. Compiled by S. E. Wright, G. Budin, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 677–696. Wright S. E., Budin G. 1997a: Handbook of Terminology Management: Basic aspects of terminology 1, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. Wright S. E., Budin G. 1997b: Handbook of Terminology Management: Application-oriented terminology 2, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company. Wright S. E., Wright L. D. 1997: Terminology Management for Technical Translation. – Handbook of Terminology Management 1: Basic aspects of terminology. Compiled by S. E. Wright, G. Budin, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins Publishing Company, 147–159. Wüster E. 1969: Die vier Dimensionen der Terminologiearbeit. – Mitteilungsblatt für Dolmetscher und Übersetzer 2/15 (März), 1–6. Terminologija | 2018 | 25 2 1 TERMINOLOGIJOS DARBO ASPEKTAI Straipsnyje aptariami įvairūs terminologijos darbo aspektai. Nagrinėjama terminologijos literatūra, ieškant aiškių ir numanomų dichotomijų ir trichotomijų, susijusių su tikslinė grupė, poreikio tenkinimo skuba, įvairiais poreikiais, tikslu, ekspertize, bendradarbiavimu, tęstinumu, produktu, kalba, medžiaga, priemone, orientacija ir sistemiškumu. Kaip tyrimo rezultatas pateikta daugiaaspektė terminologijos darbo tipologija (sąvokų sistema), kurios kategorijos gali būti įvairiai derinamos. Pavyzdžiui, terminologijos darbas gali būti savarankiška vienkartinė ar pasikartojanti veikla, kurios produktas – spausdintas, el. knygos ar pdf formatu parengtas, tinklalapyje pateiktas ar kaip terminų straipsnių rinkinys terminų banke įdėtas terminų žodynas. Be to, terminologijos darbas gali būti organizuota, bendradarbiavimu paremta veikla, kurios imasi projekto grupė, organizacijos padalinys ar profesionalus terminologas, jis gali būti vertėjo ar specialiųjų tekstų rengėjo darbo dalis, atliekama nuolat ar pagal poreikį. Šiuolaikinis terminologijos darbas labai įvairus. Jam reikia tokių metodų ir principų, žinynų ir vadovėlių, kurie galėtų aprėpti įvairius poreikius ir suteiktų tinkamą pagrindą skirtingų tipų terminologijos darbui: terminologijos planavimui, greitai atliktinam terminologijos darbui, įvairioms tikslinėms grupėms numatytai veiklai, įskaitant kompiuterijos sprendimus, projektus, tęstinę terminologijos tvarkybą ir kt. Gauta 2018-07-03 Anita Nuopponen University of Vaasa P.O. Box 700 65101 Vaasa Finland 22 Anita Nuopponen | Dimensions of Terminology Work