scieee AI-readable full text Open interactive document viewer

Teisės terminijos tvarkyba Terminologijos komisijoje (1921–1926): Terminologijos komisijos 100-mečiui

Alvydas Umbrasas

Abstract

    2021 m. sukanka 100 metų, kai Lietuvoje buvo įsteigta pirmoji Terminologijos komisija, organizuotai tvarkiusi įvairių sričių, taip pat ir teisės, terminiją. Lietuvių kalba, kaip oficiali teisės kalba, tuo metu žengė tik pirmuosius žingsnius. Terminologijos komisijos apsvarstytas ir ne vieną kartą spaudoje paskelbtas teisės terminų sąrašas prisidėjo prie teisės kalbos tvarkybos. Kad ir nedidelis, sąrašas, kuriame buvo ir vartosenos pavyzdžių, padėjo teismų tekstus rašyti lietuviškai ir atliko iš esmės didaktinę funkciją.

Full text

doi.org/10.35321/term28-10 Teisės terminijos tvarkyba Terminologijos komisijoje (1921–1926): Terminologijos komisijos 100-mečiui ALVYDAS UMBRASAS Litevský jazykový institut ORCID id: https://orcid.org/0000-0002-5184-0056 ANOTACE V roce 2021 uplyne 100 let od založení první litevské Terminologické komise, která organizovaným způsobem systematizovala terminologii různých oborů, včetně práva. Litevština jako oficiální jazyk práva tehdy teprve činila první kroky. Seznam právních termínů, který Terminologická komise projednala a několikrát zveřejnila v tisku, přispěl ke kultivaci právního jazyka. Ačkoli byl seznam malý a obsahoval také příklady užití, pomáhal psát soudní texty litevsky a plnil převážně didaktickou funkci. KLÍČOVÁ SLOVA: právní termíny, dějiny terminologie, uspořádávání terminologie, Terminologická komise, výročí. ABSTRAKT Rok 2021 představuje 100. výročí založení první litevské Terminologické komise, která organizovaným způsobem systematizovala terminologii různých oborů, včetně práva. Litevština jako oficiální jazyk práva tehdy teprve činila první kroky. Seznam právních termínů, který Terminologická komise projednala a několikrát zveřejnila v tisku, přispěl ke standardizaci právního jazyka. Ačkoli byl seznam malý a obsahoval příklady užití, pomáhal psát soudní texty litevsky a plnil převážně didaktickou funkci. KLÍČOVÁ SLOVA: právní termíny, dějiny terminologie, uspořádávání terminologie, Terminologická komise, výročí. ÚVOD Po obnovení nezávislosti v roce 1918 se litevština začala poprvé používat pro oficiální potřeby státu, a proto měla úprava právní terminologie a právního jazyka obecně mimořádný význam a přímo souvisela Terminologija | 2021 | 28 2 2 5 se státností. Právní jazyk tehdy čelil mnoha výzvám, neboť po obnovení státu zůstala v platnosti řada právních předpisů Ruského impéria, které zde dříve působilo – mladý stát jednoduše neměl jinou možnost – a začalo tyto právní předpisy postupně překládat1 do litevštiny a zároveň zavádět litevštinu do různých oblastí života, v nichž se předtím oficiální litevština téměř nepoužívala2. Zákon připravený v prvních letech nezávislosti a vyhlášený v lednu 1919 Dočasná úprava litevských soudů a jejich činnosti stanovil, že i soudní činnost musí probíhat ve státním litevském jazyce (LLTDS 1919). To se však nedalo snadno uskutečnit, neboť chyběly nejen termíny, ale i lidé schopní vyřizovat právní záležitosti v litevštině. Stav právní terminologie v období první nezávislosti již byl zkoumán (Umbrasas 2001); o utváření litevského právního jazyka v tomto období psali i další autoři, například Vytautas Andriulis (Andriulis 1998: 11–13), Mindaugas Maksimaitis (Maksimaitis 2007) a Ieva Deviatnikovaitė (Deviatnikovaitė 2021). Psali také sami současníci, například Petras Stravinskas (Stravinskas 1938), Boleslovas Masiulis (Masiulis 1954) a další. K přípravě tohoto článku vedlo výročí: dne 14. března 1921 podepsali tehdejší předseda vlády Kazys Grinius a ministr školství Kazys Bizauskas příkaz k ustavení Terminologické komise (TKSĮ 1921). Po několika týdnech, 29. března, byl zveřejněn ve Vyriausybės žinios. Uplynulo tedy 100 let od ustavení první oficiální komise, která měla podle znění příkazu „stanovit a sjednotit termíny všech vědních oborů a všech praktických oblastí života“. Příkaz stanovil, že komise působící při ministerstvu školství3 bude mít deset členů a že zároveň vznikne deset komisí nižší úrovně z různých oborů, které budou připravovat materiály a předkládat je hlavní komisi k projednání. Jednou z těchto komisí byla komise pro právní vědu. Bylo plánováno, že Terminologická komise bude prostřednictvím ministerstva školství zveřejňovat projednávané materiály, aby veřejnost mohla 1 Mnoho překladů vzniklo v podstatě z soukromé iniciativy a nemělo oficiální status. Takové byly hlavní kodexy platné na většině území Litvy (je třeba poznamenat, že termín kodex tehdy ještě nebyl ustálen). Zároveň je třeba mít na paměti, že v části Litvy (v Užnemunė, Klaipėdském kraji, okresu Palanga a malé části okresu Zarasai) platily jiné právní předpisy, jejichž litevské překlady nebyly vůbec zveřejňovány (podrobněji viz: Andriulis 1998: 22–27; Maksimaitis 2001: 168–176). 2 Například při zavádění litevštiny do vojenství se vyskytla řada obtíží (viz Ažübalis, Builienė, Kazlauskaitė-Markelienė 2010: 7–33). 3 Podle Aldonase Pupkise se ministerstvo školství v té době nezabývalo pouze vzdělávací činností, ale bylo také jedním z nejdůležitějších center správy kulturního a duchovního života v celé zemi (Pupkis 2019 1: 6). Terminologická komise v Litvě byla vytvořena podle vzoru obdobné komise, která v Lotyšsku působila již od roku 1919 (podrobněji viz Kvašytė 2021). 226 Alvydas Umbrasas Teisės terminijos tvarkyba Terminologijos komisijoje (1921–1926): Terminologijos komisijos 100-mečiui získat zpětnou vazbu a nakonec dosáhnout shody; termíny přijaté Komisí budou otištěny v periodiku Švietimo darbas a budou pro státní instituce závazné. Terminologická komise, založená v březnu 1921, se poprvé sešla 21. dubna (TKPP 1921: 14). Z deseti členů přišlo na první schůzi sedm: Kazimieras Būga, Aleksandras Dambrauskas (známý také jako Adomas Jakštas), Pranas Dovydaitis, Jonas Jablonskis, Pranas Mašiotas, Antanas Smetona a Antanas Vireliūnas. Z pozvaných se nedostavili Vladas Požėla, Juozas Tumas-Vaižgantas a Adomas Varnas. Jak je vidět, Komisi tvořili dobře známí veřejní činitelé – lingvisté, právníci, publicisté a pedagogové. Mnozí z nich se věnovali rozmanitým činnostem a měli široké zájmy. Na úvodním zasedání bylo dohodnuto, že prvním úkolem Komise bude „sjednotit úřední jazyk státních institucí“ (TKPP 1921: 1). Zároveň se dohodli, že přezkoumají a opraví termíny z různých vědních oborů. Pokud jde o organizaci práce, na prvním zasedání se plánovalo, že zainteresovaná ministerstva budou Terminologické komisi oficiálně předkládat termíny k projednání písemně prostřednictvím osob k tomu zvlášť určených. Zástupci ministerstev, která termíny předložila, budou zváni na zasedání5. Tehdy bylo také stanoveno, že termíny mohou k projednání předkládat i jednotlivé zainteresované osoby. Aby se materiály snáze projednávaly, bylo žádoucí, aby byly termíny doplněny vysvětlujícími větami. Na druhém zasedání Terminologické komise, které se konalo o tři dny později (24. dubna) a kterého se tentokrát účastnilo již devět členů (chyběl pouze V. Požėla, který se do činnosti Komise zřejmě vůbec nezapojil), byl A. Smetona potvrzen ve funkci stálého předsedy Komise a A. Vireliūnas ve funkci tajemníka. Ohledně další práce bylo dohodnuto, že rozhodnutí se budou přijímat prostou většinou hlasů a pouze za účasti alespoň šesti členů zasedání; mezi nimi musí být nejméně jeden filolog (tj. J. Jablonskis nebo K. Būga; jejich role v Komisi měla být zjevně významná) a referent (TKPP 1921: 2). Složení Terminologické komise, která působila do poloviny roku 1926, její předseda i tajemník se několikrát změnili; postupně se objevovaly neshody a rozdíly v názorech, zejména v otázce politevšťování termínů. Vytvořily se skupiny, které chtěly „politevštit všechno a neponechat nic cizího“, „politevštit něco, ale neškrtat důležitější vědecká a jinak velmi běžná slova“ a „inter- 4 Zde a dále jsou uváděny roky zasedání Terminologické komise a za dvojtečkou číslo protokolu. 5 V zásadě obdobný postup existuje i dnes na zasedáních Terminologické podkomise Státní komise pro litevský jazyk při projednávání termínů předložených státními institucemi způsobem stanoveným zákonem Litevské republiky o databance termínů a jeho prováděcími právními předpisy (Umbrasas 2013: 96–97). Terminologija | 2021 | 28 227 nacionalinių žodžių nelietuvinti“ (Laurinaitis 1925b: 2–3), tai trukdė nuosekliam ir sistemingam darbui, paskatino kritiką6. J. Jablonskis iš Komisijos veiklos nuo 1923 m. pradžios buvo pasitraukęs, 1925 m. Švietimo ministerijos sugrąžintas į Komisiją jai vadovauti, bet 1926 m. viduryje dėl sveikatos problemų pirmininko pareigų atsisakė. Jam atsistatydinus Švietimo ministerija Komisiją apskritai paleido ir Kauno universitetą įpareigojo sudaryti kitą komisiją, bet ten terminų svarstymo veikla taip ir neprasidėjo. Dirbdama be J. Jablonskio ir K. Būgos (pastarasis mirė 1924 m. pabaigoje) Komisija buvo nukrypusi į perdėtą purizmą (Palionis 1995: 281). Plačiau apie Terminologijos komisijos veiklą, joje dirbusius asmenis žr. Albinos Auksoriūtės publikacijose (Auksoriūtė 2011, 2021). Činnost Terminologické komise zahrnovala různé oblasti, tento článek se však zaměřuje pouze na oblast práva a zabývá se pouze právními termíny. Cílem článku je pomocí deskriptivně-analytické metody odhalit přínos Terminologické komise k úpravě právních termínů na počátku nezávislosti a ukázat povahu a vývoj jejích terminologických návrhů. Článek analyzuje nejen veřejně publikovaná rozhodnutí Komise, ale také dosud podrobněji nezkoumané zápisy z jejích schůzí. Činnost této i dalších tehdejších terminologických komisí, které projednávaly právní termíny, již byla přehledově zpracována (viz Umbrasas 2010: 20–26); zde je cílem doplnit materiál předchozích výzkumů o historické údaje podložené prameny i o terminologická data. PROJEDNÁVÁNÍ A PUBLIKOVÁNÍ PRÁVNÍCH TERMÍNŮ V příkazu o zřízení Terminologické komise se počítalo s tím, že práce bude probíhat v komisích pro jednotlivé obory, ze zápisů ze schůzí této Komise však není jasné, jak tyto komise fungovaly (ani zda fungovaly všechny7). Dne 6. října 1921 (TKPP 1921: 13) se při projednávání rozpočtu na následující rok počítalo s vyčleněním prostředků na schůze komisí a bylo dohodnuto zřídit komise pro přípravu matematických, přírodovědných, zeměpisných, literárních a právních termínů8. Složení některých kom- 6 Apie lietuvinimo nesutarimus Komisijoje ir kritiką plačiau žr. Keinys 2012 [1967]: 38–41. Reikia pridurti, kad tie nesutarimai su teisės terminų svarstymais Komisijoje nebuvo susiję, teisės srities nepalietė. 7 Příkazy o zřízení Terminologické komise stanovily, že komise pro jednotlivé obory mají zřídit zainteresované státní instituce (TKSI 1921), avšak, jak píše Jonas Martynas Laurinaitis, který v Komisi nepůsobil od samého počátku, „protože příkaz výslovně neuložil žádné státní instituci povinnost se o to postarat, nikdo tyto komise nezřídil“ (Laurinaitis 1925a: 5). Jako výjimku uvádí pouze ministerstvo národní obrany, které vytvořilo komisi a celou síť terminologické práce v armádě. Později ve svých textech zmiňuje také ministerstva zemědělství a dopravy (Laurinaitis 1930: 27). Navzdory tomu, že komise pro jednotlivé obory chyběly, Terminologická komise seznamy termínů projednávala; pracovní skupiny nebo jednotlivci, kteří je připravovali, mohli plnit funkci takových komisí. 8 Zřejmě šlo o první oblasti, jimž se měla věnovat pozornost, tím spíše, že do léta „Komisi dosud nebyly předloženy systematicky vypracované návrhy“ (TKPP 1921: 10). 228 Alvydas Umbrasas Teisės terminijos tvarkyba Terminologijos komisijoje (1921–1926): Terminologijos komisijos 100-mečiui Obr. 1. Začátek zápisu č. 18 ze schůze Terminologické komise dne 11. listopadu 1921 složení komisí bylo plánováno, avšak o takzvané komisi pro právní termíny se pouze uvádí, že jejím sestavením byl pověřen A. Smetona. A. Smetona ostatně již na schůzi 9. června vznesl otázku, že je třeba určit ekvivalenty některých ruských slov důležitých pro publicistiku (nyní je zřejmé, že i pro správní právo). Tehdy bylo dohodnuto, že ruské власть odpovídá v litevštině valdžia, правительство – vyriausybė, a начальство – vyresnybė (TKPP 1921: 10). Jen něco málo přes měsíc po přijetí rozhodnutí o zřízení komise pro právní termíny, 11. listopadu, Terminologická komise projednala (TKPP 1921: 18) stručný seznam právních termínů s příklady užití (zápis obsahuje něco přes dvě strany drobného rukopisného textu; viz obr. 1). Kromě členů Terminologické komise se schůze zúčastnil také autor seznamu Antanas Kriščiukaitis, předseda Nejvyššího tribunálu, tedy tehdejší Nejvyššího soudu Litvy. Téhož měsíce (na schůzi 26. listopadu) bylo rozhodnuto zveřejnit již projednané právní termíny v novinách Lietuva (TKPP 1921: 21), k okamžitému zveřejnění však nedošlo, protože na schůzi 1. prosince (TKPP 1921: 22) se projednával další právní termín téhož Terminologija | 2021 | 28 229 část seznamu termínů, rovněž s příklady použití (protokol obsahuje tři a půl stránky drobného rukopisného textu; viz obr. 2). Je pravda, že v protokolu z prvního zasedání byly uvedeny litevské termíny s ruskými ekvivalenty, zatímco v protokolu z druhého zasedání naopak ruské termíny s litevskými ekvivalenty (tj. lišily se jak termíny, tak jejich pořadí). Jak je uvedeno v protokolu z druhého zasedání věnovaného projednávání právních termínů (1. prosince), tyto termíny byly určeny „pro potřeby soudu“. To v zásadě odráží tehdejší potřeby v oblasti právních termínů a sestavovatel seznamu A. Kriščiukaitis měl vzhledem ke své pracovní oblasti zájem upravovat právě termíny důležité pro soud. Z obou protokolů je především patrné, že cílem bylo dohodnout se na označeních osob potřebných v soudním řízení, např.: bylininkas (сторона (въ судѣ быть⁹), тяжущійся), skundikas (истецъ, жалобщикъ), liudytojas (свидѣтель), kaltintojas (обвинитель), kaltinamasis (обвиняемый), teisiamasis (подсудимый). Některé termíny byly uvedeny se synonymy, např.: atsakytojas, skundžiamasis, apskųstasis (отвѣтчикъ). V protokolu z prvního zasedání je zapsán již dohodnutý materiál, zatímco v protokolu z druhého zasedání je vyčleněna rubrika návrhů Komise. Z ní je patrné, že většina předložených termínů byla přijata; poměrně malá část termínů byla během zasedání změněna, např. místo formy s předponou pareiškėjas bylo dohodnuto uvádět reiškėjas (заявитель); byla také doplněna synonyma, např. Komisí navržené civilinis, turtinis skundikas (гражданскій истецъ), ačkoli v původní verzi bylo pouze civilinis skundikas; k trečiasis asmuo byloje (trečiasis bylos asmuo) (третье лицо въ дѣлѣ). bylo doplněno synonymum tretininkas. Podle údajů v protokolu se při projednávání příklady použití měnily jen velmi málo; výrazněji byl přeformulován pouze jeden nepovedený příklad: původně – Skundikas padėjo skundui kainą 1000 r. ir prašė tos sumos skundą apdrausti uždėjus areštą ant atsak theto kilnojamojo turto; změněno na – Skundikas įvertino savo skundą 1000 r. ir prašė tos sumos skundą apdrausti uždėjimu (arba: uždėjus) arešto atsak theto kilnojamajam turtui, mantai. Na zasedání konaném v polovině prosince (15. prosince), kterého se účastnil také A. Kriščiukaitis, se zaznamenává, že „právní termíny byly opraveny“ (podrobnosti nejsou uvedeny), a bylo rozhodnuto je zveřejnit. O týden později (23. prosince) se návrh terminologie objevil v novinách Lietuva, jak bylo uvedeno, „k veřejné měsíční kritice“ (TTP). Seznam byl zveřejněn poměrně chaoticky: promíchané v něm byly termíny, aktuální slovní spojení i příklady vět (viz obr. 3). Návrh seznamu obsahoval celkem 68 očíslovaných 9 Mezi slovy by měla být čárka, ale v protokolu chybí. V celém článku nejsou příklady upravovány; jsou převzaty ze zdrojů (pouze litevský termín je uveden jako první, zatímco v protokolu byl první termín ruský). 230 Alvydas Umbrasas Teisės terminijos tvarkyba Terminologijos komisijoje (1921–1926): Terminologijos komisijos 100-mečiui Obr. 2. První strana protokolu č. 22 Terminologické komise ze dne 1. prosince 1921 Terminologija | 2021 | 28 231 Obr. 3. Návrh právních termínů zveřejněný v novinách Lietuva dne 23. prosince 1921 (začátek) položek, avšak některé z nich byly složené; prvních 24 položek pochází z projednávání na prvním zasedání, od 25. položky pak z druhého zasedání (pořadí se neliší od pořadí v protokolech). Zveřejněný návrh se obsahově v zásadě shoduje s materiálem z protokolů (jsou v něm jen nepatrné, nepříliš významné rozdíly); v novinách však nebyly uvedeny příklady vět ani ruské ekvivalenty některých spojení (ačkoli v protokolech ekvivalenty byly). Na konci seznamu se žádalo, aby byly připomínky zasílány Terminologické komisi, a bylo oznámeno, že po měsíci budou konečně redigované termíny zveřejněny v novinách Švietimo darbas. Jak vyplývá z pozdějších protokolů, ohlasy se dostavily – protokol ze dne 2. února 1922 uvádí, že „Komise obdržela podání od občana Bulotase a občana Bendorise týkající se zveřejněných právních termínů“ (TKPP 1922: 31). A. Kriščiukaitis byl pověřen, aby je posoudil a na příštím zasedání podal zprávu. 232 Alvydas Umbrasas Teisės terminijos tvarkyba Terminologijos komisijoje (1921–1926): Terminologijos komisijos 100-mečiui V protokolu ze schůze konané o týden později (9. února) se píše, že „Kriščiukaitis informuje o stanoviscích Komisečky k podáním občana Bulotase a občana Bendoria v oblasti právních termínů“ (TKPP 1922: 32) (z toho lze usuzovat, že A. Kriščiukaitis byl členem Komisečky pro právní termíny). S ohledem na obdržené návrhy Komise rozhodla doplnit seznam o několik údajů (zařadit termíny počáteční žaloba (первоначальный иск), výpověď, svědectví (свидетельство, показание), přidat spojení ukončit, zastavit řízení (прекратить дело)), a místo důkaz (улика) navrhnout usvědčující důkaz (slovo kliaudies v původním návrhu vůbec nebylo; toto slovo bylo vedle důkazu, obvinění doplněno samotnou Komisí na schůzi 1. prosince). V březnu (9. dne) byl znovu projednán opravený seznam právních termínů a bylo rozhodnuto zveřejnit konečný seznam v novinách Lietuva a Švietimo darbas. V zápisu ze schůze je uvedeno, že „[P]rojednává se, že ruský text se má psát starým (nebolševickým) ruským pravopisem“ (TKPP 1922: 36) (v prvním návrhu zveřejněném v Lietuva byla ruská slova vůbec přepsána latinkou). V novinách Lietuva se termíny objevily ještě téhož měsíce (TT₁), zatímco v novinách Švietimo darbas až o něco později, v červenci (TTR₁). V témže roce 1922 začal vycházet časopis Teisė a zařadil tento seznam také do prvního čísla (TT₂). Ve srovnání s návrhem zveřejněným v prosinci 1921 v Lietuva byly nyní údaje uvedeny poněkud přehledněji: seznam byl rozdělen na dvě části, v nichž byly odděleny termíny a příklady. První část obsahovala 46 číslovaných termínů či slovních spojení terminologické povahy (pod jedním číslem nemusel být uveden pouze jeden termín, takže skutečný počet termínů byl vyšší), druhá část pak 22 číslovaných příkladů užití ve formě vět (s různými variantami). Ve srovnání s návrhem se změnilo jen málo termínů. Kromě změn zaznamenaných dříve v zápisu například přibyly výrazy žalovaný, žalobce, zatímco v návrhu byly uvedeny pouze výrazy odpůrce, stěžovatel. Objevil se výraz žaloba se synonymem žalobní návrh, zatímco v návrhu byl v tomto významu uveden pouze výraz stížnost. Byl odstraněn dřívější návrh samotné Komise třetí osoba vedle výrazu třetí osoba v řízení; odstraněno bylo také nevydařené spojení přivlastňovací obvinění, které sama Komise připsala vedle výrazu veřejná (soukromoprávní) obžaloba. K výrazům odvolání, kasační stížnost byly navíc připsány varianty stížnost odvolací, stížnost kasační (tyto varianty byly již v zápisu z 1. prosince 1921 (TKPP 1921: 22), z nějakého důvodu však byly ve zveřejněném návrhu vynechány). Jakými právními otázkami se tedy první Terminologická komise vůbec zabývala? Schválený seznam začíná názvy druhů řízení: řízení, soudní řízení (судебное дело), trestní (kriminální) řízení (уголовное дело), civilní (občanské) řízení (гражданское дело). Jak již bylo zmíněno, Terminologija | 2021 | 28 2 3 3 velká pozornost byla věnována označování osob. Tyto osoby samozřejmě vykonávají určité právní úkony. Jak tyto úkony pojmenovat a jak je uvádět ve spojeních a větách, to byla jedna z nejdůležitějších otázek, na nichž se tehdy, před 100 lety, chtěli dohodnout. V seznamu10 lze najít mnoho různých úkonů souvisejících s řízením a variant jejich pojmenování, například: dostavit se, přijít, stanout před soudem (явиться въ судъ); zahájit, vyvolat, započít řízení, podat žalobu, (возбуждать дѣло); předvolat, podat žalobu k soudu (k soudu) vést řízení, hnát se, soudit se (вести дѣло); projednat, vyslechnout, soudit, rozhodnout řízení (рассматривать, разбирать, слушать, рѣшать дѣло); odročit řízení (исключить дѣло изъ очереди); odložit řízení (дѣло отложить); pozastavit řízení (приостановить дѣло); projednat, vyslechnout, vyšetřit, rozhodnout řízení (рассмотрѣть, выслушать, разобрать, рѣшать дѣло); řízení probíhá, je projednáváno, je (дѣло производится). Další významnou skupinu tvoří konstrukce označující úkony související s dokazováním viny a projednáváním stížností, žalob a žádostí, například: dokazovat, prokázat (vinu), usvědčit (доказывать, доказать, уличать, уличить); přerušit, zastavit, zastavit (obvinění, vyšetřování) (прекратить дѣло, обвинение, слѣдствіе)); žádost, stížnost ponechat bez pohybu (оставить прошение, жалобу безъ движенія); žádost, stížnost zamítnout, nevyhovět (оставить прошение, жалобу безъ послѣдствій (безъ уваженія, безъ удовлетворенія), въ искъ отказать); žádost (stížnost) neprojednat, ponechat žádost, stížnost bez projednání (aniž byla projednána) (оставить прошение (жалобу, искъ) безъ рассмотрѣнія); zajistit žalobu, žalobu, stížnost (обезпечить искъ). Je zřejmé, že bylo třeba dohodnout se, jak má být na písemnostech zapisováno usnesení. Bylo navrženo: do spisu (do spisu) (къ дѣлу), vzít na vědomí (vzít na vědomí, do evidence), řídit se, vykonat (vzít k vykonání) (принять) къ свѣдѣнію, руководству, исполненію. 10 Ve třech uvedených pramenech, v nichž byl zveřejněn konečný seznam, jsou drobné rozdíly redakčního, korektorského a podobného charakteru. Materiál je poněkud lépe uspořádán a sjednocen Švietimo darbe, proto jsou příklady čerpány převážně odtud. Například v návrhu bylo U kterého soudu probíhá, je, projednává se ta věc? (TTP). Později bylo zveřejněno U kterého soudu probíhá, je projednávána ta věc? (TT₁, TTR₁), ale srov. U kterého soudu je (probíhá, projednává se) ta věc? (TT₂). 2 3 4 Alvydas Umbrasas | Teisės terminijos tvarkyba Terminologijos komisijoje (1921–1926): Terminologijos komisijos 100-mečiui Tehdejší právní jazyk neměl ustálená znění, proto bylo důležité dohodnout se nejen na samotných termínech, ale také na jejich uvádění v určitých standardních formulacích. Příklady užití tvořily značnou část terminologického materiálu, který Terminologická komise projednávala. Je z nich patrné, že cílem bylo učit soudní zaměstnance, jak se mají psát texty soudních spisů, např.: Dostavil se (přišel) ke mně, soudnímu vyšetřovateli, Jonas P., a prohlásil... Jonas zažaloval Petra, obviňuje ho z porušení článku 418 trestního zákoníku (z článku), anebo ho zažaloval (předvolal, předal soudu, k soudu) kvůli 1 000 zlatým z vlastní směnky. K soudu se dostavili (stanuli před soudem) účastníci sporu a svědkové (svědci). Svědkové byli vyslechnuti (vyslýcháni, vyslechnuti při vyšetřování) pod přísahou (bez přísahy) a uvedli... Byla přečtena výpověď (svědectví) nepřítomného svědka N. Žalovaný (obžalovaný, odpůrce) vznesl proti žalobci (stěžovateli) protinárok (podal stížnost proti stěžovateli) a požádal o přibrání osoby P. do řízení jako třetí osoby. Žalobce (stěžovatel) podpořil (obhajoval, souhlasil s) žalobu (žalobní nárok, stížnost), žalovaný (obžalovaný, odpůrce) žalobu (žalobní nárok, stížnost) neuznal. Žalobu (stížnost) Jonase P. Krajský soud zamítl a jeho odvolání Nejvyšší tribunál nevyhověl. V zásadě lze říci, že před 100 lety Terminologická komise posuzovala právní jazyk nejen z terminologického hlediska, ale také obecně z hlediska kultivace právního jazyka. Zároveň je patrné, že Komise nebyla přísná a neusilovala o okamžité stanovení jediného termínu či jediné formulace – ponechávala velkou volnost výběru a mnoho variant. V počáteční fázi kultivace je to přirozené a pochopitelné – uživatelům se chtělo umožnit, aby sami zvolili variantu, která jim připadala vhodnější. Současný právní jazyk samozřejmě za 100 let získal jinou podobu, řada tehdy navrhovaných variant užití pozbyla aktuálnosti, ale obecně bychom nemohli říci, že změny jsou obrovské. Právní jazyk starý 100 let je pro nás v zásadě srozumitelný, což ukazuje, že současná právní terminologie vyrostla z té terminologie, jejíž základy byly položeny před 100 lety. Pojednávaný seznam termínů se začal projednávat v prvním roce činnosti Terminologické komise a byl označen číslem jedna, což znamená, že se očekávalo, že seznamů bude více; k projednávání právních termínů se však až do zániku Terminologické komise již nikdo nevrátil. Ačkoli je seznam malý, byl přesto významný ve fázi utváření litevské právní terminologie. O jeho významu svědčí také to, že byl v tisku zveřejněn ne Terminologija | 2021 | 28 235 jednou. Tajemník Terminologické komise A. Vireliūnas vydal roku 1924 z vlastního podnětu 144stránkovou brožuru, do níž zařadil termíny, které Komise do té doby projednala a zveřejnila (v samostatných oddílech podle oborů). Mezi nimi byly i pojednávané právní termíny (TTR2). Sestavovatel brožury přeřadil seznam právních termínů a slovních spojení podle abecedy, příklady užití umístil vedle souvisejících termínů a doplnil další odkazy i rejstřík ruských ekvivalentů. Takové uspořádání bylo pro uživatele pravděpodobně pohodlnější. V zásadě šlo o tentýž materiál, který byl zveřejněn dříve; patrný je jen jeden či druhý drobný obsahový rozdíl11 (např. k dřívějším synonymním výrazům bylos s přídomkem baudžiamoji, kriminalinė, kriminalė byl přidán také výraz kriminalioji; namísto synonym atskirasis (privatinis) skundas byly uvedeny varianty atskiras(is), privatus(is) skundas). Seznam právních termínů přepracovaný A. Vireliūnasem byl o několik let později, když Terminologická komise již nefungovala, otištěn v Teisininkų kalendoriuje (TTR3), vydávaném Sdružením litevských právníků (mimochodem, předsedou zmíněného Sdružení byl právě sestavovatel seznamu právních termínů A. Kriščiukaitis). Kalendář sestavil Zigmas Toliūšis. Z vlastního podnětu, případně po dohodě s A. Kriščiukaičisem, opravil v seznamu některé chyby a provedl několik věcných změn obsahu, například v některých případech omezil počet synonym – ponechal pouze atsakovas (dříve byly vedle něj atsakytojas, skundžiamasis, apskūstasis), pouze liudytojas (byl tam také výraz liudininkas). Možná už se po několika letech projevovaly tendence v užívání, na něž se tvůrci snažili reagovat. ZÁVĚREČNÉ ZÁVĚRY Terminologická komise zřízená před 100 lety při ministerstvu školství se kromě jiných oborů podílela také na kultivaci právní terminologie. Právo bylo jedním z prvních oborů, jimiž se tato Komise zabývala. Seznam právních termínů sestavený A. Kriščiukaitisem byl projednáván již v prvním roce činnosti Komise. Komise zřejmě považovala návrh seznamu za dostatečně dobře připravený, neboť k jeho prvotnímu projednání stačila dvě zasedání; v zápisech bylo zaznamenáno poměrně málo změn, ale ani projednávaného materiálu nebylo mnoho. Zveřejněný návrh obsahoval 68 očíslovaných položek, mezi nimiž byly termíny, slovní spojení terminologické povahy i věty. Materiál byl určen pro potřeby soudů – zajištění fungování litevštiny u soudů bylo jedním z nejdůležitějších cílů a zároveň výzev v počátcích nezávislosti 11 Vyskytly se také chyby, které v předchozích redakcích nebyly. Většinou šlo o chyby korektorského rázu, např.: išleisti bylą namísto išteisti bylą, tiesti bylą namísto teisti bylą. 236 Alvydas Umbrasas Teisės terminijos tvarkyba Terminologijos komisijoje (1921–1926): Terminologijos komisijos 100-mečiui nezávislosti. Lze tvrdit, že hlavním cílem tohoto seznamu bylo pojmenovat osoby působící v soudním řízení a úkony, které provádějí. Seznam měl být dále rozšiřován, ale pokračování se nedočkal a sama Komise působila pouze pět let; vznikly neshody, které byly nejspíše příčinou její krátké činnosti. Přesto byl tento seznam termínů, zveřejněný na počátku nezávislosti nejméně pětkrát (nepočítáme-li první návrh) v různých podobách a s drobnými terminologickými rozdíly, významný. Na jedné straně poukázal na důležitost organizované kultivace právních termínů a právního jazyka obecně; na druhé straně mohl dát podnět k právní terminografii (bohužel se tak nestalo). Vezmeme-li v úvahu, že návrh seznamu termínů byl připravován v roce 1921, kdy bylo litevských právních textů ještě velmi málo, lze pochopit, proč v něm bylo uvedeno mnoho výrazových variant a proč Terminologická komise tyto varianty nejen neomezovala (jak je dnes v terminologické práci obvyklé), ale ještě další přidávala. Zřejmě se očekávalo, že užívání se samo vydá žádoucím směrem; v počáteční fázi bylo důležité dosáhnout alespoň toho, aby se soudní texty vůbec psaly litevsky. HLAVNÍ PRAMENY TKPP 1921–1923: Terminologijos komisijos posėdžių protokolai Nr. 1–80. Saugoma Lietuvių kalbos institute. TT₁ – Teisės terminai. – Lietuva, 1922, kovo 26, 3. TT₂ – Právní termíny. – Teisė 1, 1922, 53–56. TTP – Teisės terminai (projektas). – Lietuva, 1921, gruodžio 23, 2. TTR₁ – Termíny pro právní účely. – Švietimo darbas 7, 1922, 77–81. TTR₂ – Termíny pro právní účely. – Įvardai, arba terminai, priimti Terminologijos komisijos, Kaunas, 1924, 13–23. TTR₃ – Termíny pro právní účely. – Teisininkų kalendorius 1928 metams, sestavil Z. Toliūšis, 272–277. LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE Andriulis Vytautas 1998: Pirmosios Lietuvos Respublikos (1918 II 16 – 1940 VI 15) teisinės sistemos kūrimo bruožai, Vilnius: Lietuvos teisės akademija. Auksoriūtė Albina 2011: Terminologijos komisijos (1921–1926) veiklos apžvalga. – Terminologija 18, 80–91. Dostupné na internetu: http://journals.lki.lt/terminologija/article/view/416. Auksoriūtė Albina 2021: Terminologijos komisijos įkūrimo šimtmečiui. – Gimtoji kalba 3, 3–9. Ažubalis Algirdas, Builienė Diana, Kazlauskaitė-Markelienė Rolanda 2010: Valstybinė kalba Lietuvos kariuomenėje (1918–1940), Vilnius: Generolo Jono Žemaičio Lietuvos karo akademija. Deviatnikovaitė Ieva 2021: Lietuvių kalba tarpukario teisėje. – Logos 106, 156–172. Prieiga internete: http://www.litlogos.eu/L106/Deviatnikovaite.html. Keinys Stasys 2012 [1967]: Lietuvių terminologijos kūrimo apžvalga (iki 1940 m.). – Keinys St., Lietuvių terminologijos raida, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 29–56. Kvasytė Regina 2021: Apie pirmąsias terminologijos komisijas Lietuvoje ir Latvijoje. – Mokslo Lietuva 7, 11–12; 8, 6–7. Laurinaitis Jonas Martynas [J. M. Ls.] 1925a: Terminologijos darbo esmė. – Kardas 8, 5–7. Laurinaitis Jonas Martynas [J. M. Lts.] 1925b: Terminologijos darbo evoliucija ir terminologų santykiai. – Lietuva 126 (birželio 9 d.), 2–3. Laurinaitis Jonas Martynas 1930: Terminologijos darbo atgaivinimas. – Kalba 1, 27–31. LLTDS 1919: Laikinasis Lietuvos teismų ir jų darbo sutvarkymas – Laikinosios Vyriausybės žinios 2–3/26. Terminologija | 2021 | 28 237 Maksimaitis Mindaugas 2001: Lietuvos teisės šaltiniai 1918–1940 metais, Vilnius: Justitia. Maksimaitis Mindaugas 2007: Prie lietuviškos teisės kalbos ištakų. – Jurisprudencija 5(95), 7–13. Prieiga internete: https://www3.mruni.eu/ojs/jurisprudence/article/view/2720. Masiulis Boleslovas 1954: Kalba ir teisininkai. – Teisininkų žinios 6, 1–3; 7, 2–3. Palionis Jonas 1995: Lietuvių rašomosios kalbos istorija, II pataisytas ir papildytas leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Pupkis Aldonas 2019: Lietuvių kalba valstybėje. Iš tarpukario patirties. – Gimtoji kalba 1, 4–13; 2, 7–15. Stravinskas Petras 1938: Lietuviškosios teisinės terminologijos klausimu. – Teisė 41, 94–99. TKSĮ 1921: Terminologijos komisijos sudarymo įsakymas. – Vyriausybės žinios 60–551. Umbrasas Alvydas 2001: Teisės terminijos padėtis Lietuvoje 1918–1940 metais. – Terminologija 8, 76–94. Prieiga internete: http://journals.lki.lt/terminologija/article/view/698. Umbrasas Alvydas 2010: Lietuvių teisės terminija 1918–1940 metais: pagrindinių kodeksų terminai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Umbrasas Alvydas 2013: Lietuvos Respublikos terminų bankas: 10 metų po įstatymo priėmimo. – Terminologija 20, 94–120. Prieiga internete: http://journals.lki.lt/terminologija/article/view/475. THE ORDERING OF LEGAL TERMINOLOGY IN THE TERMINOLOGY COMMISSION (1921–1926): ON THE OCCASION OF THE 100TH ANNIVERSARY OF THE TERMINOLOGY COMMISSION S h r n u t í Dne 14. března 2021 uplynulo 100 let od založení první Terminologické komise v Litvě, která se organizovaným způsobem zabývala normalizací terminologie v různých oborech včetně práva. Článek je věnován připomenutí tohoto výročí. Po obnovení nezávislosti v roce 1918 se litevština poprvé začala používat pro oficiální potřeby státu, proto mělo uspořádání právní terminologie a právního jazyka obecně zvláštní význam a bylo přímo spojeno se státností. Terminologická komise, která byla zřízena v roce 1921 při ministerstvu školství, se v prvním roce své činnosti ujala uspořádání právní terminologie – byla vytvořena samostatná subkomise, která projednala soubor právních termínů připravený Antanasem Kriščiukaitisem. Zápisy z jednání Terminologické komise ukazují, že Komise seznam termínů mírně upravila, některé změnila a doplnila další varianty. Seznam nebyl rozsáhlý (68 položek) a obsahoval nejen termíny, ale i příklady použití. Materiál měl sloužit potřebám soudů, neboť zajištění fungování litevštiny u soudu bylo jedním z nejdůležitějších cílů i výzev na počátku nezávislosti. Hlavním účelem seznamu bylo stanovit termíny označující osoby účastnící se soudního řízení a jejich jednání. Seznam termínů měl být dále rozšiřován, k tomu však nedošlo a Komise po pěti letech zanikla. Přesto byl tento seznam termínů, který byl tehdy publikován nejméně pětkrát, významný a přispěl k formování a rozvoji právního jazyka. Na počátku nezávislosti plnil didaktickou funkci a pracovníci soudů se z něj mohli učit, jak psát texty soudních spisů. Došlo 2021-09-06 Alvydas Umbrasas Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius E. paštas [email protected] 2 3 8 Alvydas Umbrasas Teisės terminijos tvarkyba Terminologijos komisijoje (1921–1926): Terminologijos komisijos 100-mečiui