6-oji tarptautinė mokslinė konferencija „Moksliniai, administraciniai ir edukaciniai terminologijos lygmenys“

Terminologija / Terminology 2025, Nr. 32, p. 1–7 Turinio nuoroda / Contents link ISSN 2669–2198 (elektroninis / online) 6. MEZINÁRODNÍ VĚDECKÁ TERMINOLOGICKÁ KONFERENCE „VĚDECKÉ, ADMINISTRATIVNÍ A VZDĚLÁVACÍ DIMENZE TERMINOLOGIE“ 6. mezinárodní vědecká konference „Vědecké, administrativní a vzdělávací dimenze terminologie“ EGLĖ INGELEVIČIŪTĖ-JABLONSKIENĖ Institut litevského jazyka E-mail: [email protected] ID ORCID: https://orcid.org/0009-0006-2644-4920 https://doi.org/10.35321/term32-11 Ve dnech 16.–17. října se v Institutu litevského jazyka konala 6. mezinárodní vědecká terminologická konference „Vědecké, administrativní a vzdělávací dimenze terminologie“. Tuto konferenci lze označit za jubilejní – první konference s tímto názvem se konala před deseti lety, v roce 2015. Konference probíhala hybridní formou: účastníci a posluchači se jí účastnili osobně i na dálku. Celkem bylo předneseno 34 příspěvků – představena byla řada vědeckých výzkumů a terminologických pracovních nástrojů a byly zhodnoceny různé směry terminologie. Přednášející zastupovali celkem 18 zemí. Stejně jako v předchozích letech se konference aktivně zúčastnili vědci ze Španělska, Francie, Gruzie, Polska, Maďarska, Lotyšska a samozřejmě Litvy, příspěvky však přednesli také terminologové ze vzdálených zemí, jako jsou Kanada a Mongolsko. První den začal významným tématem, které se na této konferenci probírá již poněkolikáté – variantností termínů. Pozvaná přednášející Judit Freixa, zastupující Univerzitu Pompeu Fabra, přednesla příspěvek o variantnosti termínů a analýze, kterou provedla u termínů souvisejících se změnou klimatu. Zkoumala, jak se liší forma a význam termínů v této oblasti. Copyright © 2025 Eglė Ingelevičiūtė-Jablonskienė. Vydal Institut litevského jazyka. Tento článek je otevřeně přístupný a je šířen za podmínek licence Creative Commons Attribution, která umožňuje neomezené užívání, šíření a reprodukci v jakémkoli médiu, pokud je uveden původní autor a zdroj. // Vydal Institut litevského jazyka. Tento článek je otevřeně přístupný a šíří se za podmínek licence „Creative Commons“ Attribution, která umožňuje neomezeně užívat, šířit a reprodukovat obsah v jakémkoli médiu při uvedení autora a zdroje. Obdrženo: / Obdrženo: 2025-11-10. Přijato: / Přijato: 2025-11-14. 1 v různých kontextech a tvrdila, že tyto rozdíly odrážejí jak jazykové, tak sémantické změny a odhalují flexibilní povahu terminologie ochrany životního prostředí. Taková varianta termínu pasaulio klimato atšilimas (angl. global warming), jako je klimato šildymas (angl. global heating), odráží snahu přizpůsobit terminologii komunikačním, ideologickým a kulturním potřebám. Podle vědkyně není variabilita v diskurzu o změně klimatu nedostatkem – termín může sloužit nejen jako označení, ale i jako komunikační prostředek. Tématu variability se věnovali i další přednášející: například Fátima Noronha z Univerzity Algarve hovořila o diastratické variabilitě termínů v oblasti středomořské stravy, v níž, jak se zdá, tradiční komunity přebírají roli odborníků, a zkoumala, jaký vliv mají na terminologii této oblasti různé diskurzivní komunity. Variabilita byla zmíněna také při zkoumání dalšího, stále aktuálnějšího tématu – umělé inteligence (AI) a velkých jazykových modelů. Ačkoli se otázka AI probírala již na předchozí konferenci, tentokrát jí byla věnována mnohem větší pozornost. Není to překvapivé: prudký rozvoj technologií AI významně mění řadu oblastí, včetně terminologického výzkumu, v němž se nástroje AI stále častěji používají k vytváření, analýze a systematizaci termínů. To bylo patrné i z příspěvků. První se tématu AI věnovala zvaná přednášející Mojca Pecman z Univerzity města Paříže. Vědkyně představila přehled využití nástrojů AI v terminologii, konkrétně integraci generativní umělé inteligence (GAI) do systému terminologické analýzy ARTES používaného na univerzitě, zejména v souvislosti s novými termíny a variabilitou. Po rozboru vztahu mezi terminologií, korpusovou lingvistikou a AI představila M. Pecman protokol používaný k hodnocení nástrojů GAI při analýze nových termínů a také výsledky průzkumu mezi magisterskými studenty o používání nástrojů GAI. Podle studentů AI usnadňuje terminologickou práci. Barbara Heinisch z Vídeňské univerzity zaujala k AI spíše negativní postoj – uvedla, že velké jazykové modely sice mohou některé terminologické úkoly usnadnit, zároveň však představují riziko homogenizace jazyka. Rakouská vědkyně představila případovou studii. Zkoumala, jak si ChatGPT poradil s univerzitní terminologií ve třech variantách němčiny: rakouské, jihotyrolské a standardní němčině. ChatGPT navzdory zadáním obvykle uváděl termíny z nejrozšířenější standardní němčiny a v některých případech také pseudotermíny. O praktickém využití AI v terminologii hovořili i další přednášející. Egidijus Zaikauskas, který pracuje na Generálním ředitelství Evropské komise pro překlady, se zabýval správou termínů pomocí nástrojů AI. Uvedl, že díky AI může Generální ředitelství účinněji zpracovávat mimořádně velké objemy textů, protože nástroje AI pomáhají z textů vybírat termíny, analyzovat je a popisovat, vybírat jejich ekvivalenty v různých cílových jazycích překladu. Položil také otázku, nakolik jsou terminologická data získaná pomocí nástrojů AI spolehlivá a zda lze AI naučit dodržovat pravidla a tradice terminologické práce. Pochybnosti o spolehlivosti termínů získaných pomocí takových nástrojů vyjádřila také Dace Šostaka, která zastupovala tým výzkumníků z Lotyšské univerzity – Maksima Čižikova, Jurise Borzovse a Jānise Zuterise – a představila specializovaný velký jazykový model, jehož cílem je automaticky generovat 2 lotyšské ekvivalenty anglických termínů z oblasti informačních a komunikačních technologií, protože v této oblasti rychle přibývá nových, zejména anglických termínů. S AI lze spojit i téma znalostních modelů, které představil Piotras Nagórka z Varšavské univerzity; zkoumal, zda lze takové modely využít jako nástroje k ověřování hypotéz. Souhrnně lze říci, že využívání nástrojů AI v terminologii má nejen velký potenciál, ale přináší také výzvy. S variabilitou neoddělitelně souvisí také otázka synonymie, která se na této konferenci probírala již několik let, tentokrát však pouze v příspěvku Asty Mitkevičienė, vědkyně a vedoucí Terminologického centra Institutu litevského jazyka. Po analýze zápisů ze zasedání Terminologické komise VLKK, obsahujících celkem přibližně 600 komentářů souvisejících se synonymií, dospěla k závěru, že počet synonym v projednávaných terminologických slovnících se většinou snižuje, někdy však také zvyšuje a v určitých případech se mění i status synonym. Na konferenci se podrobněji probíral jev polysémie. Druhý den konference zahájil přednáškou na toto téma třetí zvaný přednášející Hendrik Kockaert z Katolické univerzity v Lovani, který se připojil online. Zabýval se protikladem mezi kontextem a polysémií a složitým vztahem mezi termíny a pojmy, který je obzvlášť důležitý v souvislosti s normou ISO 704. Na příkladech týkajících se trawlerů se snažil ukázat, že výběr termínů a tvorba definic úzce souvisejí s kontextovými dimenzemi pojmových systémů. Podle něj by polysémii a kontextu měla být v normě ISO 704 věnována zvláštní pozornost vzhledem k jejich zásadní úloze v terminologii. O polysémii hovořil také Igor Kudashev z finské Univerzity v Tampere. Zabýval se pojmem nomenklatūros a srovnával jeho různá pojetí. Poměrně novým tématem, kterému se na předchozích konferencích věnovalo jen málo pozornosti, byl jazyk podporující inkluzi; podrobně se jím zabývaly tři příspěvky. Jako první toto téma představila Mylène Larivière z Univerzity v Montréalu v Kanadě, která představila připravované zdroje pro genderově neutrální jazyk určené tvůrcům textů a pracovníkům ve zdravotnictví. Podle ní je tato potřeba dána dvojrodovostí francouzské gramatiky, neboť gramatický rod souvisí s mimojazykovou realitou a může ovlivňovat mocenské vztahy. Vědkyně zdroje vytvářela na základě korpusů a předpokládala, že je budou testovat jak nebinární osoby, tak odborníci ze zdravotnictví. Tématu inkluzivního jazyka se dále věnovala přednáška Vasiliki Chelidoni, vědkyně zastupující Jónskou univerzitu. Uvedla, že pomocí vícejazyčných paralelních korpusů administrativních textů EU by bylo možné vytvořit databáze genderově neutrálních termínů, které by nejen odpovídaly hodnotám rozmanitosti, rovnosti a inkluze prosazovaným EU, ale mohly by také přispět ke zlepšení kvality výstupů strojového překladu a velkých jazykových modelů. Tyto dva příspěvky vhodně shrnula přednáška Eleny Chiocchetti, zastupující „Eurac Research“, a jejího spoluautora Oliviera Tolszczuka-Jalberta, který se připojil na dálku a pracuje v Překladatelském úřadu vlády Kanady, o úloze terminologa ve vztahu k inkluzivní terminologii. Přednášející uvedli, že inkluze může být cílem terminologické práce a že terminologové by měli jednat jako 3 poradci: určovat nevhodné termíny, navrhovat alternativy, vysvětlovat, kdy které termíny používat, a šířit inkluzivní termíny. Stejně jako na předchozích konferencích byla i letos v několika příspěvcích představena situace v oblasti národní terminologie. Skupina vědců z Centra lingvistického výzkumu ELTE – Veronika Lipp, Dóra Mária Tamás a Gábor Prószéky – představila návrh národní maďarské terminologické strategie. V rámci tohoto projektu bylo v Centru lingvistického výzkumu v Maďarsku založeno Národní centrum pro koordinaci terminologie, jehož cílem je vytvořit centrální terminologický portál a vícejazyčnou národní terminologickou databázi. Maďarského jazyka se týkal také příspěvek Ágoty Fóris a Ádáma Rixera, vědců z Univerzity Károlyho Gáspára Maďarské reformované církve, o postavení a terminologii maďarského právního a administrativního jazyka. Jejich výzkum odhalil tři úzce související aspekty: význam vytváření obecné národní terminologické politiky i terminologických politik jednotlivých oborů, požadavek srozumitelnosti právních a administrativních dokumentů a dvojjazyčnost maďarštiny a angličtiny v právním a administrativním akademickém jazyce. Přednášející uvedli, že strategie právní a administrativní terminologie by měla být sladěna s obecnou maďarskou terminologickou strategií, a doporučili model doplňující dvojjazyčnosti. Vědkyně ze Sakartvela Lia Karosanidzė a Linda Giorgadzė, působící v Ústavu lingvistiky Arnolda Čikobavy na Státní univerzitě v Tbilisi, přednesly příspěvek o přípravě terminologické banky ve své zemi, představily její online verzi a související práce. Zároveň se věnovaly také otázce postavení terminologie v Sakartvelu. Podle nich „je terminologie odrazem národní politiky“. Vědkyně Albina Auksoriūtė z Terminologického centra Ústavu litevského jazyka hovořila o terminologické politice a její právní regulaci v Litvě: představila přehled zákonů o státním litevském jazyce, činnosti Státní komise pro litevský jazyk a zákonů a právních předpisů upravujících Terminologickou banku. Zdůraznila, že terminologická politika v Litvě je jednou ze součástí státní jazykové politiky a že neexistuje samostatný dokument upravující terminologickou politiku. Podle ní jazykové programy financované státem a spravované Státní komisí pro litevský jazyk zvyšují prestiž litevštiny a zájem veřejnosti o jazyk a přispívají k vědeckému výzkumu litevštiny i k rozvoji jazykových zdrojů. Existují však také problémy: počet slovníků vydávaných každoročně klesá a odborníci z různých oborů se do jejich tvorby nechtějí pouštět, protože se nepovažuje za vědeckou práci. Kromě toho vychází mnoho vědeckých článků v angličtině, což je znepokojivý trend, neboť litevská terminologie se nepoužívá ani netvoří. Příliš časté používání angličtiny zřejmě působí problémy nejen v Litvě: Daria Protopopescu z Bukurešťské univerzity, která zkoumala ztrátu jazykových domén v souvislosti s rumunskými termíny z oblasti kybernetické bezpečnosti, uvedla, že překladatelé při překladu textů z tohoto oboru obtížně hledají vhodné ekvivalenty, protože kybernetická bezpečnost je poměrně nový obor a rumunští odborníci nejčastěji používají anglické termíny. Téma překladů se výrazně objevovalo i v dalších příspěvcích – překlady mají na vývoj jazyka značný vliv. Maria Crina Herteg z Univerzity „1. prosince 1918“ v Alba Iulii, 4 na základě anglických a rumunských korpusů tvořených texty obchodních smluv poukázala na obtíže spojené s přesným začleněním obchodní terminologie do překladu. Munkhtsetseg Namsrai, vědkyně z Ústavu jazyka a literatury Mongolské akademie věd, se zabývala překladem ekonomických metaforických termínů z angličtiny do mongolštiny. Na příkladech, jako je neformální investor (angl. angel investor), vysvětlila, že takové metaforické termíny nelze do mongolštiny překládat doslovně, protože anglofonní a mongolská kultura se velmi liší a některé pojmy, například anděl, mohou zůstat nepochopeny. Při překladu metaforických termínů je třeba dobře znát kulturní a kognitivní aspekty výchozího i cílového jazyka a překládané termíny přizpůsobit cílovému jazyku. Jako obvykle se na konferenci hovořilo nejen o nových, ale také o tradičních nástrojích terminologické práce, například o terminologických slovnících. Isabela Pizarro Sánchez z Univerzity ve Valladolidu na základě srovnávací analýzy angličtiny a španělštiny představila terminologii potravinových alergenů v lexikografických a terminologických zdrojích. Zjistila, že definice těchto alergenů jsou většinou jednorozměrné (například celer je definován pouze jako zelenina, aniž by byla zmíněna jeho možná alergenicita), terminologie je často roztříštěná (ve španělštině může být termín označen jako zastaralý, ačkoli má oficiální status v seznamu alergenů EU) a pragmatická kontextualizace je omezená (poznámky k užívání nebo odkazy na právní předpisy se uvádějí jen zřídka). Marlies Alber zastupující Eurac Research hovořila o terminologické práci v oblasti práva založené na existujících právních textech a zdůraznila, že je třeba spojovat terminologickou práci založenou na textech se systémovým přístupem a zohledňovat zainteresované strany i potřeby uživatelů. Regina Kvašytė, vědkyně z Ústavu lotyšského jazyka Lotyšské univerzity, zkoumala vícejazyčné slovníky obsahující termíny v lotyštině i litevštině. Nejstarším takovým slovníkem je Ekonomikos terminų žodynas, vydaný v roce 1946 na Baltské univerzitě působící v Německu; ve vzorku současné terminografie (od roku 1990) je devět takových zdrojů, z nichž nejnovější je Dešimtkalbis gamtinės geografijos terminų žodynas, vydaný v roce 2019 v Litvě. Vědkyně Aušra Rimkutė-Ganusauskienė z Ústavu litevského jazyka zkoumala také strukturální rysy definic druhových geografických termínů. Došla k závěru, že v Aiškinamajame geografijos terminų žodyne je nejčastějším modelem definice pojmenování logického nadřazeného pojmu na jejím začátku a následné uvedení základních definičních znaků za čárkou. Ve více než jednom příspěvku byly zkoumány historické aspekty terminologie, například prostřednictvím analýzy skupin termínů ve starších pramenech. Alvydas Umbrasas z Terminologického centra Ústavu litevského jazyka hovořil o označeních osob v projektu právnického terminologického slovníku (1920) – jde o oblast, v níž je osoba zároveň subjektem i objektem, a označení osob jsou proto mimořádně důležitá a hojně užívaná. Podobným tématem se zabývala také Palmira Zemlevičiūtė z téhož centra; hovořila o antroponymických označeních v první litevské meziválečné psychiatrické učebnici a o tom, jak se z nich stávají obecné termíny. Mnoho termínů, například daltonizmas, parkinsonizmas, vzniklo podle jmen významných vědců z medicíny a dalších oborů, kteří jako první 5 příslušné jevy popsal nebo s nimi byl jinak spojen, například. Beatrice Ragazzini z Boloňské univerzity zkoumala dějiny vědeckých debat mezi odborníky v 19. století s cílem prozkoumat úlohu termínů ve vývoji vědy – dospěla k závěru, že mezi dějinami vědy a názvoslovím a klasifikací existuje úzký vzájemný vztah. Daliboras Vrgočas zastupující Chorvatsko a Institut chorvatského jazyka hovořil o izraelské válce proti „Hezbollah“ v roce 2006: jednou z klíčových příčin izraelské porážky byla špatná terminologie; kvůli její přílišné abstraktnosti a nejasnosti vojáci, kteří dostávali rozkazy, jim ne vždy správně rozuměli. Samozřejmě, nejedna přednáška kromě již zmíněných se zaměřovala na vědeckou úroveň, teoretické a metodologické otázky. Vědkyně z Institutu litevského jazyka Ramunė Vaskelaitė se zabývala hodnocením a uplatňováním zásady stručnosti termínů, které se v terminologické práci věnuje méně pozornosti než jiným zásadám uplatňovaným v terminologii. Jana Levická zastupující Jazykovědný ústav Ľudovíta Štúra Slovenské akademie věd hovořila o determinologizaci a opírala se přitom o korpusový výzkum termínu naratyvas. Zkoumala užívání termínu v odborných a žurnalistických textech a kolokace tohoto termínu v těchto textech, čímž odhalila také rozdíly v jeho užívání. Pokud jde o korpusy, ty byly využity ve více než jedné studii prezentované na konferenci, avšak v příspěvku vědkyň z Univerzity Mykolase Romerise Olgy Usinskienė a Sigitoc Rackevičienė byly přímo předmětem výzkumu. Představily paralelní korpus anglických a litevských textů sestavený z dokumentů EU o migraci s využitím programu „Sketch Engine“ a nástroje, s nimiž lze v tomto programu pracovat, včetně funkcí pro značkování slovních druhů a lemmatizaci, které jsou dostupné od prosince 2024. Ačkoli podle vědkyň tyto funkce otevřely nové možnosti analýzy litevských jazykových dat, k efektivnějšímu získávání litevských termínů je zapotřebí dalších vylepšení. Některé příspěvky vědců z Institutu litevského jazyka se vyznačovaly interdisciplinárním charakterem – je obtížné zařadit je do jediného tematického směru, protože se v nich prolíná několik úrovní terminologie a dalších jazykovědných oborů. Lina Rutkienė představila sémantické a gramatické změny podstatnělých a substantivně užívaných slov. Podle ní stojí při hovoru o sémantických změnách za zmínku posun od jednoho kategoriálního významu ke dvěma – jeden jazykový prostředek začne zahrnovat dva kategoriální významy, které se stávají součástmi nového významu slova. Rima Bakšienė, Agnė Čepaitienė a Jolita Urbanavičienė pak představily litevské ekvivalenty termínů Mezinárodní fonetické abecedy. Mezinárodní fonetická abeceda, poprvé zveřejněná v roce 1886 a používaná při zkoumání jednotek fonetické roviny různých jazyků, se v Litvě začala ve větší míře používat až na počátku 21. století. V současnosti však již existuje soubor znaků IPA určený pro standardní litevštinu, který připravily autorky příspěvku a schválila Státní komise pro litevský jazyk; je systematicky adaptován také pro litevské nářeční hlásky. Z mnoha příspěvků zaměřených na vědeckou a administrativní úroveň byl tentokrát pouze jeden přímo spojen se vzdělávací úrovní terminologie. Vesna Lušicky, 6 zastupující Centrum translatologických studií Vídeňské univerzity, pojednala o systému CLARIN ERIC, který propojuje řadu univerzit a výzkumných center, a o zdrojích, jež obsahuje a které lze skvěle začlenit do výuky. Vzdělávací rovina však byla jemněji dotčena i v dalších příspěvcích a opakovaně se objevovala mezi otázkami, které účastníci kladli přednášejícím. Účastníci konference se během těchto dvou dnů seznámili nejen s vědeckými objevy a novými výzkumy, ale také s litevskou kulturou a jazykem: první den byli pozváni na virtuální cestu tvorbou Mikaloja Konstantinase Čiurlionise a druhý den navštívili interaktivní jazykové muzeum Institutu litevského jazyka „Lituanistikos židinys“. 7