Teisės terminai 1936 m. ir 2013 m. lietuviškuose tarptautinių žodžių žodynuose: lyginamasis tyrimas

Terminologija / Terminology 2025, Nr. 32, p. 1–18 Turinio nuoroda / Contents link ISSN 2669-2198 (elektroninis / online) PRÁVNÍ TERMÍNY V LITEVSKÝCH SLOVNÍCÍCH CIZÍCH SLOV Z LET 1936 A 2013: SROVNÁVACÍ STUDIE Právní termíny v litevských slovnících cizích slov z let 1936 a 2013: srovnávací studie DALIA GEDZEVIČIENĖ Institut práva Litevského centra sociálních věd E-mail: [email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0000-0001-8285-9692 Oblasti výzkumu: právní jazyk, právní terminologie, označování sociálně zranitelných osob, teorie konceptuální metafory. https://doi.org/10.35321/term32-06 ANOTACE Článek zkoumá a srovnává právní termíny a jejich adjektivní složky zaznamenané v litevských slovnících cizích slov vydaných v letech 1936 a 2013 (TŽŽ 1936 a TŽŽ 2013). Cílem zkoumání shromážděného materiálu je posoudit význam těchto slovníků pro právní jazyk příslušných období nezávislé Litvy. V obou slovnících byl zaznamenán podobný počet právních termínů a jejich adjektivních složek (TŽŽ 1936 – 738, TŽŽ 2013 – 748). Článek dochází k závěru, že TŽŽ 1936 byl pečlivě připraveným, užitečným a významným zdrojem tehdejší právní terminologie, zatímco vliv a význam TŽŽ 2013 pro právní jazyk jsou podstatně menší, protože zaprvé se v TŽŽ 2013 oproti TŽŽ 1936 snížil relativní počet právních termínů a zadruhé byla v pozdějším období právní terminologie již zaznamenávána a zveřejňována v mnoha dalších veřejně dostupných specializovaných zdrojích. KLÍČOVÁ SLOVA: právní termín, právní jazyk, slovník cizích slov, zdroj terminologie. ABSTRAKT Článek analyzuje a porovnává právní termíny a jejich adjektivní složky zaznamenané v litevských slovnících mezinárodních slov vydaných v letech 1936 a 2013 (DIW 1936 a DIW 2013). Cílem zkoumání shromážděného materiálu je zhodnotit význam těchto slovníků pro právní jazyk příslušných období nezávislé Litvy. V obou slovnících byl zaznamenán srovnatelný počet právních termínů a adjektivních složek (DIW 1936 – 738, DIW 2013 – 748). Lze konstatovat, že Copyright © 2025 Dalia Gedzevičienė. Vydal Institut litevského jazyka. Tento článek je publikován v režimu otevřeného přístupu a šířen za podmínek licence Creative Commons Attribution, která umožňuje neomezené používání, šíření a reprodukci v jakémkoli médiu, pokud je uveden původní autor a zdroj. // Vydal Institut litevského jazyka. Tento článek je publikován v režimu otevřeného přístupu a šířen za podmínek licence „Creative Commons“ Attribution, která umožňuje neomezené používání, šíření a reprodukci obsahu v jakémkoli médiu při uvedení autora a zdroje. Obdrženo: / Gauta: 2025-04-30. Přijato: / Priimta: 2025-07-21. 1 DIW 1936 byl na svou dobu pečlivě připraveným a cenným zdrojem právní terminologie, zatímco vliv a význam DIW 2013 pro právní jazyk jsou podstatně menší, protože zaprvé relativní četnost právní terminologie se v DIW 2013 oproti DIW 1936 snížila a zadruhé byla v pozdějším období právní terminologie již ve velké míře zaznamenána a rozšířena v široké škále veřejně přístupných specializovaných zdrojů. KLÍČOVÁ SLOVA: právní termín, právní jazyk, slovník mezinárodních slov, zdroj terminologie. ÚVOD K výzkumu a porovnání právních termínů zaznamenaných ve dvou litevských slovnících mezinárodních slov, jejichž vydání dělí téměř osm desetiletí, podnítila jedna společná okolnost jejich vydání – ani v období první nezávislosti, označovaném jako meziválečné období, kdy v roce 1936 vyšel Slovník mezinárodních slov (dále jen TŽŽ 1936), ani v období obnovené nezávislosti (od roku 1990 do současnosti), kdy v roce 2013 vyšel Slovník mezinárodních slov (dále jen TŽŽ 2013), nebyl vydán výkladový vícejazyčný slovník právních termínů. Z perspektivy této okolnosti významné z terminologického hlediska si článek klade za cíl na základě materiálu nalezeného ve slovnících (právních termínů a jejich adjektivních složek) zhodnotit význam dvou litevských slovníků mezinárodních slov jakožto některých ze zdrojů tehdejší právní terminologie pro právní jazyk a výzkum dějin právních pojmů. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny následující úkoly: 1) porovnat právní termíny v obou slovnících a způsoby jejich uvádění výpočtem a) počtu právních termínů a jejich složek a jejich poměru k celkovému počtu hesel ve slovníku; b) počtu právních termínů a jejich složek podle jejich podoby (struktury termínů, slovních druhů); c) počtu právních termínů a jejich složek podle jazyků původu a rozdílů v údajích o jazycích původu; 2) vyčlenit soubory právních termínů a jejich složek společných oběma slovníkům i těch, v nichž se liší, a na jejich základě určit zásadní změny v podobě termínů a jejich definicích. Předmětem výzkumu tohoto článku je tedy jeden ze zdrojů právní terminologie – dva slovníky mezinárodních slov vydané v různých obdobích; právní terminologie zaznamenaná v těchto slovnících je zkoumaným materiálem, který pomáhá určit význam daného terminologického zdroje pro tehdejší právní jazyk, vývoj právních pojmů a jejich výzkum. Právní termíny byly z obou slovníků shromážděny ručně; v článku byly použity početní, komparativní a deskriptivně-analytické metody. Je důležité upozornit na to, že slovníky mezinárodních slov obecně nejsou hlavními zdroji právní terminologie, a to ze dvou důvodů. Zaprvé jsou nejspolehlivějšími zdroji právní terminologie právní předpisy různých úrovní, slovníky právních termínů, odborné právnické práce a specializované databáze; zadruhé jsou slovníky mezinárodních slov zdrojem nikoli veškeré právní terminologie, nýbrž pouze její určité specifické části – mezinárodních právních termínů. Článek nicméně vychází z hypotetického předpokladu, že v období první nezávislosti, kdy neexistoval vydaný litevský slovník právních termínů, natož korpus či databáze, mohl být TŽŽ 1936 po několik let (až do okupace země) vedle litevských právních předpisů a odborných právnických prací jedním z hlavních zdrojů právní terminologie. 2 Slovník cizích slovTarptautinių žodžių žodynas, vydaný v roce 1936 (TŽŽ 1936), není prvním litevským slovníkem cizích slov1, je však prvním odborně připraveným dílem tohoto rozsahu (1 064 s.), které vytvořil kolektiv specialistů z příslušných oborů. Slovník sestavil spisovatel Kazys Boruta a známý historik a encyklopedista Pranas Čepėnas s manželkou Albina Sirutyte-Čepėniene, redigoval jej historik a litevanista Juozas Žiugžda a revidovali a opravili právník a bibliofil prof. Vaclovas Biržiška a filozof prof. Pranas Dovydaitis. Celkem je ve slovníku vysvětleno přibližně 22 000 různých slov, termínů a výrazů. Tento slovník byl tedy jako předmět zkoumání prvního období vybrán pro svůj rozsah, který téměř desetinásobně převyšuje rozsah předchůdců, a pro své sestavovatele z řad tehdejších intelektuálů. V období obnovené nezávislosti vyšlo rovněž několik slovníků cizích slov2. Jako druhý předmět tohoto srovnávacího výzkumu byl z nich zvolen Tarptautinių žodžių žodynas (TŽŽ 2013), připravený kolektivem autorů a vydaný v roce 2013. V samostatných heslech vysvětluje přibližně 28 000 slov. Tento slovník vychází ze slovníku Tarptautinių žodžių žodynas vydaného v roce 2004. Dosud nebylo podrobněji zkoumáno, jak jsou termíny zaznamenávány ve slovnících cizích slov. Některé rysy uvádění právních termínů v TŽŽ 2013 rozebrala Dalia Gedzevičienė (2023). Z jednotlivých oborů, jejichž terminologie byla čerpána ze slovníků cizích slov a analyzována z různých hledisek, lze zmínit polygrafii (Petretienė, Mikalajūnaitė 2010) a medicínu (Briaukienė 2004). Zkoumány byly také změny sémantiky cizích slov užívaných v administrativním jazyce (Vladarskienė 2004; Rudaitienė 2006; Vladarskienė 2014; Vladarskienė 2019) a užívání některých cizích slov v jazyce právníků (Koženiauskienė 2004). Stav litevské právní terminografie v různých obdobích podrobně zkoumá ve svých publikacích Alvydas Umbrasas (2001; 2008; 2010; 2021; 2024 aj.). Ačkoli se v litevské terminologii ustálila tradice považovat za termíny pouze podstatná jména a jmenná slovní spojení, jazyk vědy a praxe, v němž termíny fungují, se bez těchto forem neobejde; především se v něm nelze obejít bez sloves se zvláštním významem (Umbrasas 2010: 14), proto jsou v tomto článku za samostatné termíny považována také slovesa. Přídavná jména se v této publikaci za samostatné termíny nepovažují a zkoumají se jako vedlejší složky víceslovných termínů. Zkoumaný materiál této práce tedy tvoří podstatná jména, slovesa a jejich spojení (víceslovné termíny) označující právní pojmy, zaznamenaná v TŽŽ 1936 a TŽŽ 2013, a rovněž přídavná jména užívaná v právní oblasti ve zvláštním významu, tj. samostatné právní termíny a jejich možné vedlejší složky, zaznamenané ve slovníku jako samostatná slova. Celý tento zkoumaný materiál se dále v textu souhrnně označuje jako právní termíny. 1 Ankstesni žinomi lietuviški tarptautinių žodžių žodynėliai: Šlapelis Jurgis 1907: Svetimų ir nesuprantamų žodžių žodynėlis: skaitytojams palengvinimas, Tilžė: Šviesa, 110 p.; M. ir S. 1923: Svetimų ir tarptautiškų žodžių žodynėlis, Šiauliai: „Vilties“ dr-jos leidinys, 84 p.; Norkus Jonas 1924: Svetimų ir nesuprantamų žodžių žodynėlis, Kaunas: „Vaivos“ b-vė, 95 p. 2 Pvz.: Mackevičienė Aldona 1999: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Gimtinė; Vaitkevičiūtė Valerija 2007: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Žodynas; ir kt. 3 Při výběru právních termínů z posuzovaných slovníků bylo nejprve nutné stanovit kritéria pro rozpoznávání a výběr právních termínů. Protože „termín není nějaké zvláštní slovo ani ustálené slovní spojení, nýbrž pojmenovávací jazyková jednotka, jejíž obsah odhaluje definice terminologického významu“ (Gaivenis 2002: 13), je v tomto článku význam slova uvedený v TŽŽ 1936 a TŽŽ 2013 podmíněně ztotožněn s definicí terminologického významu. V souladu s tímto východiskem byla za hlavní kritérium rozpoznání právního termínu a jeho určující znak zvolena přítomnost definice, neboli významu, právního pojmu ve slovníku. Při výběru právních termínů ze slovníků cizích slov bylo cílem zahrnout co nejvíce lexika souvisejícího s právní oblastí: shromáždit termíny z různých odvětví práva, užívané v právních systémech jiných zemí (např. bestas), dále zastaralé termíny (např. abjudikacija) a termíny církevního práva (např. konkordatas). TEISĖS TERMINŲ KIEKIS 1936 M. IR 2013 M. TARPTAUTINIŲ ŽODŽIŲ ŽODYNUOSE Termín je v tomto článku chápán jako pojmenování pojmu z oblasti vědy, techniky, umění či jiné oblasti. Z významových údajů u cizích slov, které jsou zde podmíněně považovány za definice termínů, bylo zjištěno, že v TŽŽ 1936 738 a v TŽŽ 2013 748 cizích slov označuje právní pojmy nebo se užívá v právní oblasti ve zvláštním významu. 738 právních termínů a jejich složek nalezených v TŽŽ 1936 tvoří 3,35% všech heslových slov tohoto slovníku (22 000), zatímco 748 právních termínů a jejich složek zjištěných v TŽŽ 2013 představuje přibližně 2,67% všech heslových slov tohoto slovníku (28 000). Při srovnání počtu heslových slov v obou slovnících (22 000 v TŽŽ 1936 a 28 000 v TŽŽ 2013) je patrné, že ve druhém slovníku, vydaném o 77 let později, jejich počet vzrostl o 6 000, tedy o 27%, přesto se absolutní počet právních termínů v zásadě nezměnil a jejich relativní počet dokonce klesl. To ukazuje, že pozornost věnovaná právní oblasti při přípravě TŽŽ 2013 nevzrostla úměrně jako u pojmů z jiných oblastí. Tento stav lze částečně chápat jako pokračování situace, která se utvářela již v sovětské době: tehdejší slovníky cizích slov3 věnovaly jen velmi malou pozornost společenským vědám, jako jsou sociologie a psychologie, zatímco jiné obory, například ekonomie a politologie, byly silně ideologizovány. Na druhou stranu se slovníky cizích slov sestavují mimo jiné na základě terminologických slovníků, takže velmi omezený počet pojmů ze společenských věd v TŽŽ 2013 mohl být způsoben i nedostatkem terminologických slovníků příslušných oborů. 3 Za sovětské okupace byl původní litevský slovník cizích slov připraven až v pozdním sovětském období, v roce 1985 (Kvietkauskas Valdemaras 1985: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Vyriausioji enciklopedijų redakcija); do té doby se v praxi používaly ruské slovníky cizích slov, případně slovníky přeložené z ruštiny a částečně přizpůsobené užívání litevštiny, například: Lemchenas Chackelis 1951: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla; Lemchenas Chackelis 1969: Tarptautinių žodžių žodynas, Vilnius: Mintis. 4 Z 738 právních termínů a jejich složek nalezených ve Slovníku cizích slov (TŽŽ) z roku 1936 a 748 nalezených v TŽŽ z roku 2013 je 562 slov zaznamenáno v obou slovnících jako termíny označující tentýž právní pojem a lišící se nanejvýš v některých formálních aspektech vyjádření. Jde o soubor právních termínů společných oběma slovníkům. Je třeba poznamenat, že lexémů se stejnou podobou je mnohem více, avšak mezi společné termíny se neřadí ty, které v roce 1936 ještě neměly nebo v roce 2013 již neměly význam právního pojmu. Bylo zjištěno, že během téměř osmi desetiletí zůstalo stabilních nejméně 77% základu litevské mezinárodní právní terminologie; zbývajících 178, tedy 23%, právních termínů tvoří: 1) termíny zaznamenané pouze v jednom ze slovníků: a) v TŽŽ 2013 jsou takové právní termíny, které se v TŽŽ 1936 ještě nevyskytovaly; tuto situaci zapříčinil vznik nových společenských jevů jako objektů právní regulace i nových právních pojmů, např.: alimentinis, diskriminuoti, genocidas, lobizmas, preambulė, resocializacija apod.; b) v TŽŽ 1936 byly takové právní termíny, které v TŽŽ 2013 již nejsou; tuto situaci zapříčinily změny právní regulace, proměny právních pojmů a termínů, jimiž se označují, zastaralost pojmů apod., např.: akriniminacija, areštantas, azilis, egzekutyva, ilegališkas, impunitetas, nunkupuoti, observancija, perifakcija apod.; 2) slova zaznamenaná v obou zkoumaných slovnících, avšak jako termíny pouze v jednom z nich: a) ve slovníku z roku 2013 získala právní význam slova, která se již nacházela ve slovníku z roku 1936, ale neoznačovala právní pojem, např. kolizija má v TŽŽ 2013 druhý význam „rozpor mezi zákony upravujícími tytéž nebo blízké společenské vztahy“, zatímco v TŽŽ 1936 je zaznamenán jediný význam slova kolizijos – „boj, střet protichůdných sil, zájmů, podmínek, názorů, citů“; podobně jeden z významů slova nacionalinis je v TŽŽ 2013 „náležející celému státu, celého státu“, zatímco v TŽŽ 1936 nacionalinis znamenalo pouze „národní“; b) slova či slovní spojení označující právní pojem, zaznamenaná ve slovníku z roku 1936, která již v roce 2013 tento význam nemají, např. v TŽŽ 1936 degradacija znamenala „ponížení, odnětí hodnosti nebo jiných práv“, zatímco v TŽŽ 2013 je degradacija definována pouze jako postupné zanikání dobrých vlastností, zhoršování; jeden z významů slova retrakcijos byl v TŽŽ 1936 „změna soudního rozhodnutí pro jeho chybnost“, zatímco v TŽŽ 2013 retrakcija znamená pouze stažení, zmenšení; 3) v seznamu heslových slov TŽŽ 1936 je zaznamenáno 53 víceslovných právních termínů, např.: administracinė teisė, civilinė teisė, fizinis asmuo, juridinis asmuo, kasacinis skundas, notarialinės sutartys atd. Většina těchto víceslovných termínů z TŽŽ 1936 se stala nedílnou součástí současné litevské právní terminologie. PODOBA MEZINÁRODNÍCH PRÁVNÍCH TERMÍNŮ Než pojednáme o tom, jaké podoby termínů byly nalezeny ve slovnících cizích slov, je třeba poznamenat, že za složky právních termínů nebo jejich možné složky se v tomto článku označují přídavná jména užívaná v právní oblasti ve specializovaném významu, která jsou v seznamech heslových slov slovníků cizích slov zaznamenána nikoli jako složky slovního spojení (víceslovného termínu), nýbrž jako samostatné lexikální jednotky, jejichž terminologický význam vyplývá z výkladu jejich významů nebo 5 z uvedených příkladů užití. Podle formální podoby (struktury termínu) jsou taková přídavná jména v dalším textu článku řazena mezi složky termínů; přesné označení by znělo adjektivní složky víceslovných termínů. Z celkových 738 právních termínů a jejich složek zaznamenaných v TŽŽ 1936 je 53 víceslovných termínů a 685 jednoslovných termínů a jejich složek. 52 z 53 víceslovných termínů je dvouslovných a 1 termín je trojslovný (aktyvi renkam oji teisė). Hlavní složkou všech těchto víceslovných termínů je podstatné jméno; vedlejší složky mají dvě podoby: většinou jde a) o shodné přívlastky vyjádřené přídavným jménem (35), např.: administraciniai aktai, komercinis teismas, servitutinė teisė, verbalinė nota, nebo příčestím (1), např. kaltinamasis aktas, nebo b) o neshodné přívlastky vyjádřené genitivem podstatného jména (17), např.: akredityvo raštas, egzilio teisė, garantijų sutartis, policijos priežiūra. Tuto skupinu víceslovných právních termínů zaznamenanou v TŽŽ 1936 nelze porovnat s odpovídající skupinou termínů v TŽŽ 2013, neboť v tomto slovníku mezi heslovými slovy nejsou slovní spojení označující právní pojmy – víceslovné termíny4. Būtina atkreipti dėmesį, kad TŽŽ 1936, be jau minėtų 738 tarptautinių teisės terminų ir jų dėmenų, pateikta ir 10 lietuviškų teisės terminų: 3 iš jų yra vienažodžiai (akistata, antstolis, nepakaltinamumas) ir 7 – sudėtiniai terminai (asmens neliečiamybė, ypatingi įstatymai, karo lauko teismas, lyg­tinis nuteisimas, netesėjimo mokestis, tarptautinė teisė, trečiųjų teismas). Nors iš pirmo žvilgsnio tai atrodo kaip žodyno rengėjų darbo nenuoseklumas, vis dėlto iš žodyno redaktoriaus J. Žiugždos (1936: 6) parašytos „Prakalbos“ („Greta tarptautinių žodžių žodyne <...> paaiškinti ir kai kurie lietuviški mokslo terminai“) matyti, kad tai buvo sąmoningas ir anuomet, trūkstant terminų žodynų, itin reikalingas žodyno rengėjų sprendimas – kai kuriuos lietuviškus (netarptautinius) terminus pateikti ir paaiškinti leidžiamame tarptautinių žodžių žodyne. V TŽŽ 2013 je všech 748 právních termínů a jejich možných složek jednoslovných. Podle podoby patří do tří slovních druhů: podstatných jmen, sloves a přídavných jmen. Bylo vypočítáno, že z 738 právních termínů a jejich složek nalezených v TŽŽ 1936 je 566 jednoslovných termínů vyjádřených podstatným jménem, tedy 76,7% všech právních termínů ve slovníku; 69 sloves, tedy 9,8%; 45 složek termínů vyjádřených přídavným jménem, tedy 6,4%; a 53 víceslovných termínů, tedy 7,1%. Z 748 právních termínů a jejich složek nalezených v TŽŽ 2013 je 573 podstatných jmen, tedy 76,6% všech termínů ve slovníku; 92 slovesných termínů, tedy 12,1%; 83 složek termínů vyjádřených přídavným jménem, tedy 11,3%; počet víceslovných termínů v seznamu heslových slov je 0 (obr. 1). 4 Je třeba dodat, že TŽŽ 2013 uvádí víceslovné právní termíny jako příklady užití u 21 z 83 přídavných jmen používaných v právní oblasti, např. u juridinis – juridinis adresas, juridinis asmuo, u kriminalinis – kriminalinis nusikaltimas, u operatyvinis – operatyvinė informacija apod. Celkem je uvedeno 27 takových příkladů víceslovných termínů. Protože z obou slovníků byly shromážděny pouze právní termíny zaznamenané v heslářích a jejich možné adjektivní složky, tyto příklady víceslovných termínů se nezapočítávají do celkového počtu právních termínů v TŽŽ 2013 – počítají se pouze přídavná jména zaznamenaná jako heslová slova. 6 Obrázek 1. Vyjádření mezinárodních právních termínů a jejich komponent podle slovních druhů v TŽŽ 1936 a TŽŽ 2013 MEZINÁRODNÍ PRÁVNÍ TERMÍNY – DILEMA MEZI PŘEJÍMÁNÍM A TVOŘENÍM SLOV Než představíme statistiku odkazů na jazyky původu právních termínů a jejich komponent nalezených v obou slovnících, je třeba vymezit kritéria, podle nichž se tyto odkazy počítají, protože u části slov v obou slovnících (v TŽŽ 1936 u části jednoslovných substantivních a slovesných termínů, adjektivních komponent a víceslovných termínů, zatímco v TŽŽ 2013 u části slovesných termínů a adjektivních komponent) není jazyk původu uveden; navíc TŽŽ 2013 u některých slov pomocí šipky odkazuje na jiné heslo, jehož heslové slovo nebo etymologie by měly pomoci určit původ vysvětlovaného slova. Ačkoli redaktoři žádného ze slovníků nevysvětlili, proč u části slov není uveden jazyk původu, lze předpokládat, že slova s litevskou příponou, u nichž není uveden údaj o původu, nejsou nejspíše považována za výpůjčky, nýbrž za odvozeniny, jejichž slovotvorným základem je jiné mezinárodní slovo. Je také pravděpodobné, že redaktoři TŽŽ 1936 v některých případech neměli dostatek údajů k určení původu některých slov a že část slov bez údaje o původu mohla zůstat bez něj i omylem. Nejméně obtíží při počítání termínů podle jazyků jejich původu přináší skupina jednoslovných substantivních termínů, protože u většiny těchto termínů je v obou slovnících uveden jazyk původu (v TŽŽ 2013 je uveden u všech 573 substantiv, zatímco v TŽŽ 1936 chybí pouze u 12 z 566 substantiv, např.: falsifikatas, rasizmas). To svědčí o tom, že je redaktoři slovníků považují za výpůjčky. Všechny morfémy těchto substantiv, s výjimkou koncovky, jsou cizího původu. Je pravděpodobné, že tato substantiva vstoupila do litevštiny již hotová a teprve zde k nim byly připojeny koncovky, aby se přizpůsobila gramatickému systému litevštiny. Jsou-li taková slova považována za výpůjčky5, není 5V litevské jazykovědě považuje část odborníků taková substantiva za výpůjčky, jiní badatelé však substantiva s nelitevskými zakončeními, vedle nichž v litevštině existuje i odpovídající sémanticky 7 smysluplné slovo, považují za slova, která je účelné morfologicky rozčlenit a analyzovat podle slovotvorných kategorií. Z hlediska morfematické analýzy je patrné, že většina těchto substantiv vstoupila do litevštiny s mezinárodními příponami. Nejvíce jednoslovných substantivních mezinárodních právních termínů zaznamenaných v obou slovnících má mezinárodní příponu -acija (přibližně 20% všech substantivních termínů) a -ija (přibližně 19% všech substantivních termínů); přibližně 40% substantivních termínů má jednu z těchto přípon cizího původu: -alas, -(i)antas, -aras, -(i)atas, -ažas, -ektas, -enas, -entas, -eris, -ė, -esas, -etas, -ika, -istas, -ė, -istika, -itas, -izmas, -yva, -yvas, -(t)orius, -ė, -(i)umas, -utas, -ūra; po jednom či dvou termínech bylo nalezeno s těmito příponami: -ada, -anas, -antas, -endas, -eris, -eta, -ezė, -ėja, -idas, -ierė, -ierius, -iktas, -ina, -inas, -ingas, -ionas, -isas, -izė, -yras, -olas, -onas, -oras, -ulas, -usas. Přibližně 20% zbývajících mezinárodních substantivních právních termínů tvoří termíny a) s předponou a příponou cizího původu, např. koalicija; b) pouze s předponou cizího původu, např. preambulė; nebo c) bez předpony i přípony, např.: aktas, cenzas, faktas, nota, pasas, renta, stigma. Na závěr je třeba zdůraznit, že substantivní termíny probírané v článku jsou považovány za výpůjčky a jejich klasifikace ani počítání podle jazyků původu nepředstavovaly problém. Poněkud odlišná situace se ukazuje při pohledu na morfematickou skladbu slovesných právních termínů a adjektiv užívaných ve zvláštním významu v oblasti práva: podstatně větší část těchto lexémů je na rozdíl od výše probíraných substantivních termínů tvořena jednou mezinárodní komponentou (základem) a jednou litevskou komponentou (příponou), nepočítáme-li koncovku, a proto lze část takových termínů a jejich komponent oprávněně považovat nikoli za výpůjčky, nýbrž za odvozeniny. Že redaktoři obou slovníků přistupovali ke skupině slovesných termínů a adjektiv právě z této perspektivy, tedy snažili se určit, která slova se do litevštiny dostala již hotová a která byla utvořena v litevštině, je patrné z toho, že u značné části sloves a adjektiv není uveden údaj o jazyce původu vůbec a u další části sloves a adjektiv v TŽŽ 2013 odkazuje šipka na jiné slovo. Všech 69 slovesných termínů nalezených v TŽŽ 1936 má příponu -uoti, např.: apeliuoti, justifikuoti, proroguoti. Z 92 slovesných právních termínů nalezených v TŽŽ 2013 má 91 litevskou příponu -uoti, např.: amnestuoti, inkriminuoti, reglamentuoti, suspenduoti, a 1 sloveso má příponu -auti: advokatauti. V litevštině plní takové přípony připojené k cizímu kmeni především funkci morfologické adaptace: jejich pomocí se slovo začleňuje do systému skloňování, a v některých případech, kdy „do jazyka může být přejato více slov se stejným kmenem a jedno z nich je morfologicky složitější, lze již rozpoznat synchronní slovotvorný vztah“ (Pakerys 2013–2014: 2). Jestliže tedy lexém nelze morfologicky rozčlenit, protože v litevštině nemá základové slovo a přípona slouží pouze k morfologické adaptaci výpůjčky, a formálně příbuzné slovo, považuje je za korelační odvozeniny. Dvojí pojetí těchto substantiv podrobněji rozebírá Jolanta Vaskelienė v publikaci Praktinėje bendrinės lietuvių kalbos gramatikoje (Balčiūnienė ir kt. 2024: 366–371). 8 I v případech, kdy se v litevštině vyskytují soukmenovná podstatná nebo přídavná jména, lze předpokládat, že taková přípona plní nejen funkci adaptace slova v gramatickém systému litevštiny, ale také slovotvornou funkci, a takové sloveso již lze hodnotit jako odvozené slovo. Článek předpokládá, že právě u sloves, která sestavovatelé slovníku považují za odvozená, se údaje o původu neuvádějí, zatímco u těch, která považují za výpůjčky, se uvádějí. V DIW 1936 se u 60 z 69 právních termínů slovesného typu uvádí údaj o původu, např.: aprob uoti, notifikuoti, zatímco u 9 se neuvádí, např.: bankrutuoti, kodifikuoti, kontroliuoti, legalizuoti. Ačkoli by dnes bylo obtížné odhadnout, která slova považovali sestavovatelé DIW 1936 za základová slova v případě sloves jako kodifikuoti ir kompensuoti, při následném výpočtu termínů podle jejich zdrojových jazyků nebude toto rozhodnutí sestavovatelů slovníku zpochybňováno a tato slova budou zařazena mezi ta, u nichž není uveden zdrojový jazyk. Z 92 právních termínů slovesného typu uvedených v DIW 2013 není u 36 slov rovněž uveden zdrojový jazyk, např.: advokatauti, konfiskuoti, licencijuoti, patentuoti. Tato skupina slov je v článku zařazena mezi ta, u nichž není uveden zdrojový jazyk. Lze předpokládat, že sestavovatelé slovníku tato slovesa považují za odvozená. Je třeba zdůraznit, že „k slovotvornému statusu takzvaných mezinárodních sloves se v litevské jazykovědě přistupuje spíše obezřetně, protože historicky mohla být vypůjčena nezávisle jak tato, tak jejich soukmenovná podstatná jména, takže k samotnému slovotvornému aktu v litevštině nemuselo dojít, a tento vztah rozpoznáváme pouze při synchronním pohledu“ (Pakerys 2013–2014: 9). U některých sloves v DIW 2013, u nichž by při synchronním pohledu bylo rovněž možné rozpoznat slovotvorný proces, se šipkou uvádí odkaz na předpokládané základové slovo, např.: amnestuoti [↑ amnestija], konvojuoti [↑ konvojus]. V DIW 2013 je takových sloves 13. V článku se zdrojový jazyk těchto sloves určí podle zdrojového jazyka předpokládaného základového slova uvedeného v závorkách. O tom, že etymologická a slovotvorná analýza mezinárodních sloves je složitou a diskutabilní oblastí, svědčí také často rozdílný pohled sestavovatelů obou slovníků na původ téhož slova. Například u slova falsifikuoti se v DIW 1936 údaj o původu neuvádí, zatímco DIW 2013 uvádí, že pochází z latinského slova falsificare; a naopak, DIW 1936 uvádí, že vizuoti je výpůjčka z francouzštiny, zatímco u vizuoti DIW 2013 žádný údaj o původu neuvádí, zřejmě s předpokladem, že může jít o odvozeninu od slova viza. Skupina adjektivních složek právních termínů se z hlediska morfematického složení dělí na dvě části. Do první skupiny patří přídavná jména tvořená cizím kmenem a litevskou koncovkou. Při bližším pohledu na tyto kmeny lze rozlišit dvě mezinárodní přípony -yvus, -i a -alus, -i. Tyto přípony jsou zřetelně patrné také v etymonu uvedeném vedle termínu v DIW 2013, takže je zřejmé, že slovotvorný proces s touto příponou, pokud k němu vůbec došlo, proběhl nikoli v litevštině, ale ve zdrojovém nebo zprostředkujícím jazyce: preventyvus (fr. preventif), imperatyvus (lat. imperativus), legalus (lat. legalis). V DIW 1936 bylo zaznamenáno celkem 8 přídavných jmen první skupiny z 45, tedy 18% všech adjektivních složek: 3 z nich mají mezinárodní příponu -yvus, -i, např. objektyvus, a 5 příponu -alus, -i, např. eksteritorialus. V DIW 2013 9 Do první skupiny patří 21 přídavných jmen z 83, tedy 20%; 9 z nich má mezinárodní příponu –yvus, –i, např. dispozityvus, a 12 příponu –alus, –i, např. kolegialus. Do druhé skupiny patří přídavná jména, která lze z hlediska morfematického složení označit za hybridní – tvoří je kořen cizího původu a jedna ze čtyř litevských přípon: –inis, –ė; –uotas, –a; –iškas, a; –ingas, –a. V DIW 1936 bylo zaznamenáno celkem 37 přídavných jmen druhé skupiny z 45, tedy 82% všech adjektivních složek: 18 s příponou –inis, –ė, např. mažoritarinis, privatinis; 17 s příponou –iškas, –a, např. ilegaliskas, legitimiškas; 1 s příponou –ingas, –a, např. kreditingas; 1 s příponou –uotas, –a, např. patentuotas. Do druhé skupiny v DIW 2013 patří 60 přídavných jmen z 83, tedy 78%: 49 s příponou –inis, –ė, např. konkliudentinis, suspensyvinis; 3 s příponou –iškas, –a, např. identīškas; 2 s příponou –ingas, –a, např. kompetentingas; 6 s příponou –uotas, –a, např. terminuotas. Slovotvorná analýza přídavných jmen druhé skupiny a určení základového slova v litevštině jsou poměrně obtížné; například není jasné, co považovat za základové slovo u přídavných jmen jako generalinis, nacionalinis nebo kriminogeninis. Lze se domnívat, že určitá část přídavných jmen s příponami –inis, –ė a –iškas, –a je nejspíše odvozena od podstatných jmen s příponou –ija, přičemž došlo k dezintegraci základového kmene (Umbrasas 2010: 123), např.: konstitucinis (srov. konstitucija), administracinis (srov. administracija). Stručný přehled morfematického složení přídavných jmen se pokusil stanovit některá kritéria pro uvádění či neuvádění údaje o původním jazyce v obou slovnících, přesto však nebyla zjištěna žádná jasná pravidelnost (např. je obtížné pochopit, proč v DIW 2013 není uveden zdrojový jazyk u přídavných jmen jako konspiratyvus, oficialus aj.). Při výpočtu přídavných jmen podle zdrojových jazyků se proto bude postupovat podle zásad uvedených v odstavci o termínech slovesného typu: přídavná jména, u nichž není uveden zdrojový jazyk, budou zařazena do skupiny s neuvedeným zdrojovým jazykem, aniž by se v každém konkrétním případě zkoumalo, proč údaj chybí (zda se slovo považuje za odvozené, zda údaj chybí omylem, zda se nepodařilo určit zdrojový jazyk apod.; v DIW 1936 jsou taková přídavná jména 2, v DIW 2013 dokonce 18); ta, u nichž je původ uveden, budou zařazena do příslušné skupiny podle jazyka původu. Také u některých přídavných jmen v DIW 2013 se, stejně jako u sloves, šipkou uvádí odkaz na předpokládané základové slovo, pokud lze při synchronním pohledu rozpoznat slovotvorný proces, např.: akcesinis [↑ akcesas], kolizinis [↑ kolizija], motyvuotas [↑ motyvas]. V DIW 2013 je takových přídavných jmen 27. Jejich zdrojový jazyk bude určen podle jazyka původu předpokládaného základového slova uvedeného v závorkách. KLASIFIKACE MEZINÁRODNÍCH PRÁVNÍCH TERMÍNŮ PODLE JAZYKŮ PŮVODU Z 738 mezinárodních termínů a jejich složek označujících právní pojmy, zaznamenaných v TŽŽ 1936, tvoří většinu – 465, tj. 64% – slova pocházející z latiny, např.: abjudikacija, dispensas, egzekucija, kriminalinis, legalizacija, plebiscitas, proroguoti, validacija. Z francouzštiny pochází 87, tj. 11,7%, mezinárodních právních termínů, např.: areštas, kontragentas, mažoritarinis, ordonansai, reglamentuoti; z řečtiny – 54, tj. 7%, např.: 10 amnestija, anonimas, autentiškas, monopolizuoti; z italštiny – 20, tj. 2,7%, např.: banditizmas, konsulta; z angličtiny – 18, tj. 2,4%, např.: general-atornėjus, konsteblis; z němčiny – 5, tj. 0,6%, např.: imunitetas, vekselis. Po 3 termínech (po 0,4%) pochází ze španělštiny (např. ambargo) a ruštiny (např. katorga). Zaznamenány jsou také 2 (tj. 0,25%) právní termíny pocházející z arabštiny (např. adatas). Z polštiny (seimas), čínštiny (chuliganas), turečtiny (pajus), rumunštiny (gerlo), perštiny (best) a nizozemštiny (burmistras) pochází po 1 termínu (po 0,1%). U 52 složených termínů (z nichž jedna složka je litevská a druhá mezinárodní slovo) a 23 jednoslovných termínů a jejich složek (z toho 12 podstatných jmen, 9 sloves a 2 přídavná jména) není původ uveden (10% všech právních termínů). Podstatný rozdíl ve způsobu uvádění odkazů na jazyky původu v obou slovnících spočívá v tom, že v TŽŽ 1936 se vedle heslového slova uvádí v závorkách pouze zkratka jazyka původu, např.: advokatas (lot.), monopolis (gr.), zatímco v TŽŽ 2013 je etymologie slova vysvětlena mnohem podrobněji – vedle heslového slova se v závorkách uvádí nejen zkratka jazyka, ale také samotné etymon a jeho překlad do litevštiny (pokud se význam etymonu shoduje s významem definovaným v hesle, překlad se neuvádí), např.: kasacija [lot. cassatio – odvolání, zrušení], trasologija [pranc. tracer], kriminogeninis [lot. crimen (kilm. criminis) + gr. genos – giminė]. Tiek TŽŽ 1936, tiek TŽŽ 2013, žvelgiant kilmės aspektu, gausiausios tos pačios trys grupės – iš lotynų, prancūzų ir graikų kalbų kilę teisės terminai. Taigi, iš 748 teisės sąvokas įvardijančių tarptautinių terminų ir jų dėmenų, užfiksuotų TŽŽ 2013, didžiąją dalį – 449, arba 60 proc., – sudaro iš lotynų kalbos kilę žodžiai, pvz.: civilinis, deliktas, derogacija, egzekvatūra, imperatyvus, inkriminuoti, prejudikatas, uzufruktas. Antrą vietą pagal gausą užima prancūziškos kilmės tarptautiniai teisės terminai – jų esama 131, arba 17,5 proc., pvz.: abandonas, departamentas, fakultatyvus, garantija, kontrolė. Tačiau tiek šiuo, tiek ir kitais atvejais, kai bus pateikiami iš vokiečių, anglų, italų ir lenkų kalbų kilę terminai, atkreiptinas dėmesys, kad nemažos dalies šių terminų etimonų ištakos yra lotynų arba graikų kalbos (rečiau – kitos kalbos), tad prancūzų kalbą (taip pat atitinkamai vokiečių, anglų, italų ir lenkų kalbas) reikėtų vertinti kaip kalbą tarpininkę, kurioje lotyniško ar graikiško (ar kitos kalbos⁶) pamato žodžiui buvo suteikta teisės sąvokos reikšmė ir iš kurios terminine reikšme jis buvo pasiskolintas kitų kalbų, tarp jų – ir lietuvių. Pabrėžtina, kad TŽŽ 1936 ties antraštiniais žodžiais pateikiama tik viena kilmės kalba. O TŽŽ 2013 ties 46 iš 131 minėtų prancūziškos kilmės terminų nurodyta, kad į prancūzų kalbą šie žodžiai atėjo iš lotynų kalbos, tai sudaro apie 35 proc. visų aptariamų prancūziškų skolinių, pvz.: akreditacija [pranc. accréditation < lot. accredo – išreiškiu pasitikėjimą], reglamentas [pranc. règlement < lot. regula – taisyklė] ir kt. 3 iš prancūzų kalbos pasiskolintų terminų šaltinis – graikų kalba, pvz., kadastras [pranc. cadastre < gr. katastichon – lapas, sąrašas]. Iš graikų kalbos kilę 48 iš 748, 6 Francouzských – 5, např.: abonentas [vok. Abonnent < pranc. abonner – objednat], orderis [vok. Order < pranc. ordre < lot. ordo – pořádek], kvitas [lenk. kwit < pranc. quitte (de dettes) – bez dluhů]; německých – 2, např.: burmistras [lenk. Burmistrz < vok. Bürgermeister], herbas [lenk. herb < vok. Erbe – dědictví]; italských – 2, např. kartelis [pranc. cartel < it. cartello < carta – papír, psaní]. 11 neboli 6,4%, mezinárodních právních termínů, např.: amnestija, chartija, hipotezė, katorga. Z angličtiny pochází 26, tj. 3,5% právních termínů, např.: afidevitas, blokada, chuliganas, lobizmas. U 5 z nich je původ etymonu v latině, např. dominija [angl. dominion < lot. dominium – vláda]. Z italštiny pochází 17, tj. 2% právních termínů, např.: bankas, karantinas, kontrabanda, rizika. Z němčiny pochází 18, tj. 2,4% mezinárodních právních termínů, např.: pasas, subsidiarumas, vekselis. U 11 z nich sahá původ až k latině, např.: areštas [vok. Arrest < lot. arrestum – soudní rozhodnutí], juristas [vok. Jurist < lot. jus (kilm. juris) – právo]; u 1 sahá k řečtině, např. policija [vok. Polizei < gr. politeia – vláda]. Byly nalezeny 4, tj. 0,5%, termíny zkoumané oblasti pocházející ze španělštiny, např. kasko. Ze švédštiny, arabštiny, nizozemštiny, turečtiny a perštiny byla zjištěna po 1 výpůjčce, tj. 0,15%, např.: akcija (ol.), bestas (pers.), kadijus (arab.), ombudsmenas (šved.), pajus (turk.); z polštiny pocházejí 4 termíny (0,5%), přičemž 3 z nich mají původ v latině, např. metrikai [lenk. metryka < lot. matricula – seznam]. Samostatně je třeba zmínit malou skupinu termínů (6), jejichž etymologie je v TŽŽ 2013 spojena hned s několika jazyky, aniž by byl některému z nich přisouzen přednostní význam, např.: federalinis [angl., pranc. federal], konvojus [ol. konvooi, pranc. convoi], rasizmas [it. razzismo, pranc. racisme], streikas [angl. strike, vok. Streik]. U 52, tj. 7%, právních termínů a jejich složek není původ uveden (z toho 36 sloves a 16 přídavných jmen). Pokud je u slova uvedeno několik jazyků původu, při výpočtu počtu termínů podle odkazů na jazyky původu se započítává první uvedený jazyk. Obrázek 2. Údaje o původu mezinárodních právních termínů a jejich složek v TŽŽ 1936 a TŽŽ 2013 (v absolutních číslech) 12 Vysvětlení původu některých stejných slov se v obou slovnících shoduje, u jiných se liší, např.: TŽŽ 1936 kadastras (lot.) a TŽŽ 2013 kadastras [pranc. cadastre < gr. kataschion]; TŽŽ 1936 argumentas (gr.) a TŽŽ 2013 argumentas (lot. argumentum); TŽŽ 1936 chuliganas (kin.) a TŽŽ 2013 chuliganas (angl. hooligan); TŽŽ 1936 pasas (pr.) a TŽŽ 2013 pasas (vok.); TŽŽ 1936 policija (pr.) a TŽŽ 2013 policija (vok.) atd. Článek vypočítává, že z 562 právních termínů a jejich složek společných oběma slovníkům se vysvětlení původu liší u 47 slov, tj. přibližně u 8% společných právních termínů a jejich složek. Z uvedení odkazů na jazyky původu je patrné, že sestavovatelé obou slovníků řešili otázku, jak při uvádění etymologie slova neopominout také jazyk, v němž slovo získalo právě takový význam – význam právního pojmu. V TŽŽ 2013 se to u části termínů řeší uvedením jak jazyka původu slova (latiny, řečtiny aj.), tak zprostředkujícího jazyka (němčiny, francouzštiny aj.), v němž slovo pravděpodobně získalo význam právního pojmu. Sestavovatelé TŽŽ 1936 uváděli pouze odkazy na jeden jazyk původu, přičemž někdy dávali přednost původu slova, jindy původu pojmu. O tom, že se i zde uvažovalo o původu pojmu, svědčí odkaz uvedený u jednoho složeného termínu: konstitucinė monarchija (pr.), ačkoli tentýž slovník dále uvádí, že konstitucija (lot.), a monarchija (gr.). Analýza původu mezinárodních právních termínů ukazuje, že odkazy na původ právních termínů uvedené v TŽŽ 1936 a TŽŽ 2013 a rozdílné interpretace jejich původu představují významné a informativní údaje nejen pro terminology a badatele v oblasti etymologie, ale také pro badatele zkoumající dějiny právních pojmů, tedy jejich vývoj. MORFOLOGICKÉ A PRAVOPISNÉ ZVLÁŠTNOSTI PRÁVNÍCH TERMÍNŮ V TŽŽ 1936 A TŽŽ 2013 Číslo. Během výzkumu bylo zjištěno 9 jednoslovných substantivních právních termínů, které jsou v obou slovnících uváděny v množném čísle; některé z nich jsou pomnožná substantiva. Tyto termíny se v jednotném čísle nepoužívaly a nepoužívají, např.: alimentai, centumvirai, dekretalijos, digestai, finansai, institucijos7, kredencialai, pandektai, represalijos. Při porovnání souboru jednoslovných substantivních právních termínů společných oběma slovníkům je však zřejmé, že v TŽŽ 1936 bylo jako hesla v množném čísle zaznamenáno nejméně dalších 5 jednoslovných substantivních právních termínů, které jsou v TŽŽ 2013 již zapsány v jednotném čísle: TŽŽ 1936 apatridai, artikulai, kanonai, kondicijos, ordonansai > TŽŽ 2013 apatridas, artikulas, kanonas, kondicija, ordonansas. V současnosti se 4 z těchto termínů užívají v obou číslech, zatímco kondicija pouze v jednotném čísle. Další 2 termíny zapsané v TŽŽ 1936 v množném čísle (rekognicijos a revers alijos) nejsou v TŽŽ 2013 zaznamenány vůbec. Nesklonná a neadaptovaná terminologie. V TŽŽ 2013 byly nalezeny pouze 4 nesklonné právní termíny: alibi, damno, kasko, veto. V TŽŽ 1936 je kromě těchto 4 zaznamenáno mnohem více termínů, které sestavovatelé slovníku pravděpodobně považovali za nesklonné a které je z dnešního hlediska a při srovnání s jejich ekvivalenty zaznamenanými v TŽŽ 2013 třeba pokládat za neadaptované, např.: 7Ve významu římských učebnic, v nichž je občanské právo vyloženo prostřednictvím jednotlivých právních institutů. 13 ambargo, embargo (TŽŽ 2013 embargas), aviso (TŽŽ 2013 aviza), best (TŽŽ 2013 bestas), kadi (TŽŽ 2013 kadijus), kazus (TŽŽ 2013 kazusas) atd. Obecně je obtížné vypočítat přesný počet nesklonných a neadaptovaných termínů v TŽŽ 1936, protože zde jsou na rozdíl od TŽŽ 20138 jako hesla v abecedním pořadí společně uvedeny adaptované termíny, nesklonné termíny i různá latinská a jiná slova a slovní spojení, která v tehdejší litevštině fungovala jako citace v cizím jazyce9, např. Common-law (angl.), v Anglii zvykové právo, které nabylo síly zákona. U slov z francouzštiny, angličtiny a některých dalších jazyků, jejichž výslovnost se liší od zápisu, je uvedena také přibližná litevská výslovnost, např. charter (angl., čti čarter). K rozlišení nesklonných právních termínů uváděných v TŽŽ 1936 od jednoslovných citátů v cizích jazycích a k výpočtu počtu těchto termínů je zapotřebí samostatný podrobný výzkum. Pravopisné rozdíly. Pravopis části právních termínů a jejich složek společných oběma slovníkům se v průběhu času měnil. Tyto změny neboli rozdíly lze podmíněně rozdělit do několika skupin: 1) rozdíly v kmeni slova, tj. v části slova bez koncovky a tvarotvorné přípony; 2) rozdíly v koncovce; 3) rozdíly jak v kmeni, tak v koncovce. Do první skupiny patří změny fonetické podoby zahrnující jednu hlásku kmene (buď je odlišná, nebo je jedna vynechána či přidána), např.: TŽŽ 1936 neitralitetas, delikventas, obdukcija, ipoteka, prezumuoti, prezumpcija, observancija > TŽŽ 2013 neutralitetas, delinkventas, abdukcija, hipoteka, preziumuoti, prezumpcija, observacija, ale také několik hlásek, např.: TŽŽ 1936 dezertuoti, nekrofija, oktroiruoti > TŽŽ 2013 dezertyruoti, nekrofilija, oktrojuoti. Do druhé skupiny patří pouze rozdíly v koncovce, např.: TŽŽ 1936 Eklogė, novelė > TŽŽ 2013 Ekloga, novela. Do třetí skupiny patří případy, kdy při porovnání variant téhož termínu zaznamenaných v obou slovnících vidíme rozdíly jak v kmeni, tak v koncovce, např.: TŽŽ 1936 analisis, ekspert yza, ministeris > TŽŽ 2013 analizė, ekspertizė, ministras. Lze předpokládat, že část těchto rozdílů ve fonetické podobě, které vedly i k odlišnému pravopisu slov, vznikla v důsledku specifik adaptace výpůjček. Jedním z nich je přejímání výpůjčky do litevštiny v různých obdobích podle podoby termínu užívaného v různých jazycích; je například patrné, že některé právní termíny zaznamenané v TŽŽ 1936 byly adaptovány s přihlédnutím k fonetické podobě výpůjčky v ruštině: neitralitetas – rusky нейтралитет, ipотeka – rusky ипотека, ekspertyza – rusky экспертиза. ZÁVĚRY Z významů mezinárodních slov uvedených ve slovníkových heslech, které jsou v tomto článku podmíněně ztotožněny s definicemi termínů, bylo zjištěno, že TŽŽ 1936 obsahuje 738, zatímco TŽŽ 2013 obsahuje 748. 8 V TŽŽ 2013 jsou tato slova a slovní spojení užívaná v původním jazyce uvedena v oddílu „Slova a slovní spojení jiných jazyků“ na konci slovníku. 9 V „Předmluvě“ TŽŽ 1936 se uvádí, že zde jsou mimo jiné „vysvětleny také četné výrazy v různých jazycích, které se častěji vyskytují v tisku“ (Žiugžda 1936: 6). 14 Mezinárodní slova označují právní pojmy nebo se v oblasti práva užívají ve zvláštním významu. V TŽŽ 1936 bylo nalezeno 738 právních termínů a jejich komponentů, což představuje 3,35% všech hesel tohoto slovníku (22 000), zatímco v TŽŽ 2013 bylo zjištěno 748 právních termínů a jejich komponentů – přibližně 2,67% všech hesel tohoto slovníku (28 000). Porovnáním počtu právních termínů a jejich komponentů s celkovým počtem slov ve slovnících bylo vypočteno, že relativní počet právních termínů v TŽŽ 2013 oproti TŽŽ 1936 klesl. Článek předpokládá, že tuto situaci mohlo způsobit přetrvávání poměrů ustavených již v sovětském období – ideologizace společenských věd a malá pozornost věnovaná jejich terminologii. Z 738 právních termínů a jejich komponentů nalezených v TŽŽ 1936 a 748 nalezených v TŽŽ 2013 je 562 slov společných oběma slovníkům a jde o termíny nebo jejich komponenty označující tentýž pojem; lze proto vyvodit, že základ litevské mezinárodní právní terminologie zůstal po téměř osmi desetiletích z přibližně 77% stabilní. V obou slovnících je zaznamenán podobný počet jmenných a slovesných právních termínů a adjektivních komponentů, avšak pouze TŽŽ 1936 uvádí mezi hesly také 53 víceslovných právních termínů. Většina mezinárodních právních termínů a jejich komponentů zaznamenaných v obou slovnících pochází ze stejných tří jazyků – z latiny (TŽŽ 1936 – 64%, TŽŽ 2013 – 60%), francouzštiny (TŽŽ 1936 – 11,7%, TŽŽ 2013 – 17,5%) a řečtiny (TŽŽ 1936 – 7%, TŽŽ 2013 – 6,4%). Výklad původu se u 47 slov z 562 termínů a jejich komponentů společných oběma slovníkům liší; to představuje přibližně 8% právní terminologie společné oběma slovníkům. U části právních termínů a jejich komponentů není v žádném ze slovníků jazyk původu vůbec uveden: v TŽŽ 1936 u 10% (u 12 z 566 jmenných termínů, 9 z 69 slovesných termínů, 2 ze 45 adjektivních komponentů a 52 z 53 víceslovných termínů), v TŽŽ 2013 u 7% (u 36 z 92 slovesných termínů a 18 z 83 adjektivních komponentů). Článek předpokládá, že původ většiny slovesných termínů a adjektivních komponentů s litevskými příponami není uveden proto, že je sestavovatelé slovníku nepovažovali za výpůjčky, nýbrž za odvozeniny. V ostatních případech mohl být původ vynechán omylem nebo proto, že jej nebylo možné určit. Podstatný rozdíl ve způsobu uvádění odkazů na jazyky původu v obou slovnících spočívá v tom, že TŽŽ 1936 uvádí v závorkách vedle hesla pouze zkratku jazyka původu, zatímco TŽŽ 2013 vysvětluje etymologii slova podrobněji – v závorkách vedle hesla uvádí nejen zkratku jazyka, ale i samotné etymon a často také jeho překlad do litevštiny. Odkazy na původ právních termínů a rozdílné interpretace jejich původu v obou slovnících jsou obecně významnými a informativními údaji nejen pro odborníky na lingvistiku, ale také pro badatele zkoumající dějiny konkrétních právních pojmů. Při zkoumání právních termínů a jejich komponentů společných TŽŽ 1936 a TŽŽ 2013 byly zjištěny rozdíly ve slovních tvarech uváděných ve slovnících. V TŽŽ 1936 bylo jako heslo zaznamenáno v množném čísle nejméně 5 jednoslovných jmenných právních termínů, které jsou v TŽŽ 2013 již uvedeny v jednotném čísle. V TŽŽ 2013 byly nalezeny pouze 4 nesklonné právní termíny, přesný počet nesklonných a neadaptovaných termínů v TŽŽ 1936 je však obtížné vypočítat, protože se zde na rozdíl od TŽŽ 2013 abecedně společně uvádějí jako hesla jak adaptované termíny, tak nesklonné termíny, jakož i různá latinská a jiná 15 slova a výrazy, které v tehdejší litevštině fungovaly jako citace z cizích jazyků. Bylo zaznamenáno také značné množství termínů s odlišným pravopisem. TŽŽ 1936 byl kvalitně připravený, hodnotný a užitečný slovník, který v prvním období nezávislosti mohl být po několik let (až do okupace země) jedním z hlavních zdrojů právní terminologie vedle litevských právních předpisů a právnických vědeckých prací, neboť nebyl k dispozici publikovaný litevský slovník právních termínů, natož korpus či terminologická databáze. Naproti tomu vliv a význam TŽŽ 2013 pro právní jazyk jsou mnohem menší, protože relativní počet právních termínů, vypočtený ve srovnání s celkovým počtem slov ve slovníku, je nižší než v TŽŽ 1936; navíc byla ve druhém období nezávislosti právní terminologie zaznamenávána, publikována a systematizována v mnoha dalších veřejně přístupných specializovaných zdrojích (v Terminologické bance Litevské republiky, databázi IATE, dvojjazyčných slovnících právních termínů aj.). ŠALTINIAI TŽŽ 1936: Tarptautinių žodžių žodynas, K. Boruta, P. Čepėnas, A. Sirutytė-Čepėnienė, [Kaunas]: Sakalas. TŽŽ 2013: Tarptautinių žodžių žodynas, A. Kaulakienė, S. Keinys, B. Kurkulis, V. Račiūnaitė, V. Žalkauskas, Vilnius: Alma littera. LITERATŪRA Balčiūnienė Asta, Drukteinis Albinas, Kazlauskaitė Rūta, Vaskelienė Jolanta 2024: Praktinė bendrinės lietuvių kalbos gramatika [Practical Grammar of Common Lithuanian Language], Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. Bendorienė Aldona, Bogušienė Virginija, Dagytė Emilija, Daržinskaitė Toleina, Grigas Gintautas, Gudžinskas Zigmantas, Jukna Feliksas, Kinderys Algimantas, Kurkulis Bronislovas, Kvietkauskas Valdemaras, Morkūnas Vaidotas, Mudėnienė Regina, Skirmantas Petras 2004: Tarptautinių žodžių žodynas [Dictionary of International Words], Vilnius: Alma littera. Briaukienė Birutė 2004: Medicinos terminai Tarptautinių žodžių žodyne [Medical Terms in the Dictionary of International Words]. – Žmogus kalbos erdvėje [elektroninis išteklius]: tarptautinės mokslinės konferencijos mokslinių straipsnių rinkinys, 2003 m. gegužės 8–9 d., Kaunas, 3(1), 559–565. Gaivenis Kazimieras 2002: Lietuvių terminologija: teorijos ir tvarkybos metmenys [Lithuanian Terminology: Outline of Theory and Regulating], Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. Gedzevičienė Dalia 2023: Dėl teisės terminų pateikimo „Tarptautinių žodžių žodyne“ [On the Submission of Legal Terms in the Dictionary of International Words]. – 16 Respectus Philologicus 43(48), 24–35. Prieiga internete: https://www.zurnalai.vu.lt/respectus-philologicus/article/view/29669/30792. Koženiauskienė Regina 2004: Tarptautinių žodžių vartojimas teisininkų kalboje [International Words in the Language of Lawyers]. – Skoliniai ir bendrinė lietuvių kalba, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 189–196. Kv鋪tkauskas Valdemaras 1985: Tarptautinių žodžių žodynas [Dictionary of International Words], Vilnius: Vyriausioji enciklopedijų redakcija. Lemchenas Chackelis 1951: Tarptautinių žodžių žodynas [Dictionary of International Words], Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla. Lemchenas Chackelis 1969: Tarptautinių žodžių žodynas [Dictionary of International Words], Vilnius: Mintis. Mackevičienė Aldona 1999: Tarptautinių žodžių žodynas [Dictionary of International Words], Vilnius: Gimtinė. M. ir S. 1923: Svetimų ir tarptautiškų žodžių žodynėlis [Dictionary of Foreign and International Words], Šiauliai: „Vilties“ dr-jos leidinys. Norkus Jonas 1924: Svetimų ir nesuprantamų žodžių žodynėlis [Dictionary of Foreign and Incomprehensible Words], Kaunas: „Vaivos“ b-vė. Pakerys Jurgis 2013–2014: Naujųjų skolinių duomenų bazės veiksmažodžių morfologija [Verbal Morphology in the Database of New Borrowings into Lithuanian]. – Taikomoji kalbotyra 3, 1–26. Prieiga internete: https://www.zurnalai.vu.lt/taikomojikalbotyra/article/view/17480/16652. Petrėtienė Angelika, Mikala jūnaitė Živilė 2010: 1936 m. „Tarptautinių žodžių žodyno“ poligrafijos terminai [Printing Trade Terms in International Words’ Dictionary of 1936]. – Santalka. Filologija. Edukologija 18(4), 93–106. Prieiga internete: https://www.ceeol.com/search/articledetail?id=125445. Rudaitienė Vida 2006: Dėl tarptautinių žodžių semantinių pokyčių administracinėje kalboje [On the Semantic Variation of International Words in the Language of Management]. – Specialybės kalba: tyrimas ir dėstymas, Vilnius: Mykolo Romerio universiteto Leidybos centras, 123–133. Šlapelis Jurgis 1907: Svetimų ir nesuprantamų žodžių žodynėlis: skaitytojams palengvinimas [Dictionary of Foreign and Incomprehensible Words: Help for Readers], Tilžė: Šviesa. Umbrasas Alvydas 2001: Teisės terminijos padėtis Lietuvoje 1918–1940 metais [The State of the Terminology of Law in Lithuania in 1918–1940]. – Terminologija 8, 76–94. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/terminologija/article/view/698/789. Umbrasas Alvydas 2008: Lietuvių teisės terminografija: nuo rankraščių iki duomenų bazių [Lithuanian Terminography of Law: from Manuscripts to Databases]. – Specialybės kalba: terminija ir studijos: mokslinių straipsnių rinkinys, Vilnius: Mykolo Romerio universitetas, 100–109. 17 Umbrasas Alvydas 2010: Lietuvių teisės terminija 1918–1940 metais: pagrindinių kodeksų terminai [Lithuanian Legal Terminology in 1918–1940: Terms of the Main Codes], Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Umbrasas Alvydas 2021: Teisės terminijos tvarkyba Terminologijos komisijoje (1921–1926): Terminologijos komisijos 100-mečiui [The Ordering of Legal Terminology in the Terminology Commission (1921–1926): on the Occasion of the 100th Anniversary of the Terminology Commission]. – Terminologija 28, 225–238. Prieiga internete: https://journals.lki.lt/terminologija/article/view/2102/2227. Umbrasas Alvydas 2024: Legal Terminology Management in Lithuania. – Glossa Iuridica XI, 11–28. Vaitkevičiūtė Valerija 2007: Tarptautinių žodžių žodynas [Dictionary of International Words], Vilnius: Žodynas. Vladarskienė Rasuolė 2004: Dėl teisės aktų vertimo [On Translations of Legal Acts]. – Skoliniai ir bendrinė lietuvių kalba, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 177–188. Vladarskienė Rasuolė 2014: Naujos tarptautinių žodžių reikšmės administracinėje lietuvių kalboje [New Meanings of the International Words of the Administrative Lithuanian Language]. – Taikomoji kalbotyra 3, 1–16. Prieiga internete: https://www.zurnalai.vu.lt/taikomojikalbotyra/article/view/17482/16654. Vladarskienė Rasuolė 2019: Tarptautinių žodžių semantikos pokyčiai administracinėje kalboje [Changes in the Semantics of International Words in Administrative Language]. – Bendrinė kalba 92, 1–13. Prieiga internete: http://www.bendrinekalba.lt/?92. Žiugžda Juozas 1936: Prakalba [Preface]. – Tarptautinių žodžių žodynas, [Kaunas]: Sakalas, 5–7. 18