The Status and Terminology of the Hungarian Legal and Administrative Language

Terminologija / Terminology 2025, vol. 32, pp. 1–21 Contents link / Turinìo nuoroda ISSN 2669–2198 (online / elektroninis) STATUS A TERMINOLOGIE MAĎARSKÉHO PRÁVNÍHO A SPRÁVNÍHO JAZYKA1 Status maďarského právního a správního jazyka a jeho terminologie ÁGOTA FÓRIS Univerzita Károliho Gáspára Reformované církve v Maďarsku, Maďarsko E-mail: [email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0000-0002-7599-0323 Oblasti výzkumu: aplikovaná lingvistika, terminologie, odborná komunikace. ÁDÁM RIXER Univerzita Károliho Gáspára Reformované církve v Maďarsku, Maďarsko E-mail: [email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0000-0002-6945-0312 Oblasti výzkumu: právní věda, správní právo. https://doi.org/10.35321/term32-03 ABSTRAKT Cílem článku je podat přehled maďarského právního a správního jazyka a terminologie, včetně jazyka odborných publikací, vysokého školství a právních předpisů; dále článek představuje nástin plánované maďarské terminologické strategie a popisuje status a stav terminologie maďarského právního a správního jazyka. Metodou výzkumu je přehled a hodnocení vycházející z publikovaných článků a diskusí v rámci projektu. Navrhujeme, aby se terminologie v souladu s technickými normami a terminologickými doporučeními zveřejňovala v otevřených terminologických databázích, protože terminologické databáze jsou důležitými nástroji pro podporu harmonizace terminologie na národní úrovni. Především je nezbytné propojit strategii právní a správní terminologie s obecnou maďarskou terminologickou strategií. Jelikož je jazykem vědy v Maďarsku maďarština a angličtina, 1Tento výzkum byl podpořen projektem s názvem „Je v Maďarsku potřeba reforma právního a správního jazyka? Vypracování terminologické strategie pro právní a správní jazyk“, který v letech 2022 až 2024 realizovala Právnická fakulta Univerzity Károliho Gáspára Maďarské reformované církve. Copyright © 2025 Ágota Fóris a Ádám Rixer. Vydal Institut litevského jazyka. Tento článek je v režimu otevřeného přístupu a je šířen podle podmínek licence Creative Commons Attribution, která umožňuje neomezené užívání, šíření a reprodukci v jakémkoli médiu, pokud jsou uvedeni původní autor a zdroj. // Išleido Lietuvių kalbos institutas. Šis straipsnis yra atviros prieigos, platinamas pagal „Creative Commons“ priskyrimo licencijos sąlygas, leidžiančias neribotai naudoti, platinti ir atkurti turinį bet kokioje laikmenoje, nurodant autorių ir šaltinį. Obdrženo: / Gauta: 2025-09-19. Přijato: / Priimta: 2025-10-14. 1 v Maďarsku dvojjazyčná, tedy maďarština a angličtina, navrhujeme připravit terminologickou strategii zahrnující oba jazyky pro právnické a správní fakulty a univerzity a přejít k aditivní dvojjazyčnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: jazyková politika a plánování, terminologická strategie, maďarská terminologická strategie, právní a správní jazyk, jasná komunikace. ANOTACE Cílem tohoto článku je podat přehled maďarského právního a správního jazyka a terminologie, včetně jazyka odborných publikací, vysokého školství a právních předpisů. Článek dále představuje nástin plánované maďarské terminologické strategie a popisuje status a stav terminologie maďarského právního a správního jazyka. Metodou výzkumu je přehled a hodnocení založené na publikovaných článcích a diskusích v rámci projektu. Na základě technických norem a terminologických doporučení se navrhuje zveřejňovat termíny v otevřených terminologických databázích, neboť tyto databáze jsou důležitým nástrojem podpory harmonizace terminologie na národní úrovni. Zvláště důležité je propojit strategii právní a správní terminologie s obecnou maďarskou terminologickou strategií. Vzhledem k tomu, že jazyk vědy je v Maďarsku dvojjazyčný – maďarština a angličtina –, navrhuje se připravit terminologickou strategii zahrnující oba jazyky pro právnické a správní fakulty a univerzity a přejít k modelu aditivní dvojjazyčnosti. KLÍČOVÁ SLOVA: jazyková politika a plánování, terminologická strategie, maďarská terminologická strategie, právní a správní jazyk, jasná komunikace. ÚVOD V letech 2022 až 2024 byl realizován dvouletý výzkumný projekt, jehož cílem bylo zkoumat a vymezit charakteristiky související se statusem a korpusem právního a správního jazyka a terminologie v Maďarsku (Rixer 2023). Tento článek nejprve představí terminologickou politiku založenou na příslušných pokynech a také východiska pro vypracování maďarské terminologické strategie. Dále představíme účel a metodiku článku. Část věnovaná výsledkům pojednává o postavení maďarského právního a správního jazyka a zkoumá jeho užívání ve vysokoškolském vzdělávání, výzkumu a legislativě. V následující kapitole se zaměříme na to, jak se prosazuje srozumitelný jazyk a lepší komunikace, a poté představíme kroky, které byly podniknuty ke zpřístupnění právní a správní terminologie. JAZYKOVÁ POLITIKA A PLÁNOVÁNÍ A TERMINOLOGICKÁ POLITIKA The term language planning was introduced by Haugen (1959). Later, Kloss (1969) distinguished between status planning and corpus planning as hyponyms of language planning. Status planning refers to the social and legal status of a language and its functions, whereas corpus planning is concerned with the formal changes in a language (lexis, spelling, etc.). Planning involves first of all an assessment of the communication problems that require corpus planning, the strategies to overcome these difficulties and the tasks that need to be solved at the national or international level. According to Tolcsvai Nagy (2005: 233), although the development of language planning itself came from several directions, its principles have always included both status and corpus planning. The different language planning trends have built on different historical traditions and methodologies, including the practice of traditional language cultivation (see Nekvapil 2008) and the codification 2 aktivit 19. století. Gazzola et al. upozorňují, že existuje mnoho různých typů jazykové politiky a plánování (LPP) a že LPP je současně procesem i výsledkem. Fáze politického cyklu jsou „(1) vznik jazykového problému, (2) zařazení na pořad jednání, (3) formulace a přijetí politiky, (4) její provádění a (5) hodnocení toho, co bylo učiněno, a dosažených výsledků“ (Gazzola et al. 2024: 4). Obecná témata jazykového plánování byla rozšířena na jazyk pro specifické účely (LSP) a terminologii v mateřském jazyce. Dokument Pokyny pro terminologické politiky vydaný organizací UNESCO (Infoterm 2005) rozlišuje obecné jazykové plánování od specifického jazykového plánování. Pokyny týkající se terminologických politik potvrzují, že jazyk hraje významnou úlohu při vytváření a udržování znalostní společnosti a při překonávání digitální propasti. Digitální propast se pojí „s nerovným přístupem k informacím a znalostem, který zase souvisí s nerovným jazykovým přístupem“ (Infoterm 2005: V); a „Nedostatečná terminologie je jedním z klíčových faktorů nerovnosti v jazykovém přístupu a v souvislosti s přístupem k informacím a používáním počítačů vede k ‚funkční negramotnosti‘“ (Infoterm 2005: V). VÝCHODISKA – VYPRACOVÁNÍ MAĎARSKÉ TERMINOLOGICKÉ STRATEGIE Již několik desetiletí řada mezinárodních dokumentů zdůrazňuje význam terminologie pro mnohojazyčnost, zachování kulturní rozmanitosti a všeobecný přístup k informacím a znalostem. Obecné zásady terminologické strategie byly poprvé zveřejněny v mezinárodních dokumentech v prvním desetiletí 21. století. Podle pokynů UNESCO (Infoterm 2005) je terminologická politika souborem formalizovaných strategií pro koordinaci rozhodnutí a cílů a/nebo terminologie určité sociální skupiny (například konkrétní jazykové komunity) či státu. „Národní terminologická politika je veřejná strategie formulovaná na úrovni politického rozhodování v zemi nebo ve více či méně autonomní jazykové komunitě <...> s cílem rozvíjet nebo regulovat vznikající i stávající terminologie pro řadu účelů“ (Infoterm 2005: 4). Podle příslušné normy je terminologická politika „soubor zásad a strategií, které slouží jako základ pro rozvoj a regulaci terminologie pro konkrétní jazyk(y) nebo oblast(i)“ (ISO 29383:2020). Jako východisko pro vypracování obecné maďarské terminologické strategie byly použity pokyny UNESCO (Infoterm 2005) a norma ISO s názvem ISO 29383:2020 Terminology Policies – Development and Implementation. Norma poskytuje obecný návod, avšak jak uvádí její předmluva, žádné dvě situace nejsou ve skutečnosti zcela totožné a terminologická strategie každého národa či organizace je nutně jedinečná. Na národní úrovni má terminologická politika obvykle podobu právního dokumentu nebo 3 informační strategie, zatímco v menších organizacích má obvykle podobu pokynů pro pracovní postupy a používání podpůrných technologií, často bez slova terminologie. Na základě pokynů UNESCO a různých vnitrostátních postupů byla v roce 2018 navržena příprava maďarské národní terminologické strategie. Zástupci vědeckých ústavů a organizací z Maďarska i ze zahraničí se zúčastnili konference uspořádané jako základ pro její přípravu coby pozvaní řečníci. Organizátoři a řečníci konference usilovali o spolupráci, vypracování strategie a dohodu o zásadách, které by vedly k vytvoření maďarské terminologické strategie a jejímu zveřejnění (Fóris, Bölcskei 2019b). Doporučení pro rozvoj maďarské terminologické strategie formulovali v tomto svazku autoři-editoři. Jsou následující: – „Zveřejnit strategický plán na střednědobé období (4 až 10 let), takzvanou „zelenou knihu“, která může zahájit diskusi, s cílem připravit dokument o plánech terminologické strategie. V souladu s § 38 vládního nařízení 38/2012. (III. 12.) o strategickém řízení státní správy „zelená kniha“ upozorňuje na nejdůležitější nevyřešené otázky terminologie jako oblasti politiky a iniciuje, aby se příslušné orgány těmito otázkami zabývaly v rámci strategického řízení vlády. – Vypracovat takzvaný návrh plánu terminologické strategie. – Zřídit poradní radu pro terminologickou strategii. – Na základě zpětné vazby k formulaci a zveřejnění návrhu plánu terminologické strategie: dokončit podrobný plán a program terminologické strategie. – Spustit Maďarský národní terminologický portál. – Navrhnout Maďarskou národní terminologickou databázi a vypracovat její rozpočet, materiální a personální předpoklady“ (Fóris, Bölcskei 2019a: 18). O několik let později, v návaznosti na tato doporučení, již HUN-REN Maďarské výzkumné centrum lingvistiky2 získalo v této oblasti dva granty a vydalo zelenou knihu (Prószéky et al. 2023; www.nytud.hu) obsahující strategické studie maďarských terminologů v oblasti terminologie. Zelená kniha se skládá ze čtyř částí: 1. Obecné otázky terminologické strategie; 2. Specifické otázky terminologické strategie; 3. Normy a pravopis; 4. Bibliografie. V části IV, na konci knihy, byla zveřejněna výběrová bibliografie věnovaná terminologické strategii, soubor literatury zaměřené na obecné zásady a metody terminologické strategie, uspořádaný podle následujících čtyř témat: zásady terminologické strategie; návrh terminologických databází; národní veřejné terminologické databáze a portály v Evropě a významné mezinárodní terminologické databáze; veřejně dostupné jazykové databáze obsahující maďarské termíny – 2 Od 1. srpna 2025: Výzkumné centrum lingvistiky ELTE. 4 údaje o dostupnosti, charakteristiky (Fóris et al. 2023; informace o maďarských jazykových korpusech a databázích a o národních a evropských projektech viz kniha shrnující výsledky dosažené pod vedením Tamáse Váradiho (Dodé, Ludányi 2021)). Although Gazzola et al. (2024: 1) locate “language policy and planning first and foremost as a responsibility of governments (at the national, regional, local, and potentially international level) and relevant bodies across all areas of public policy”, in Hungary, a comprehensive, explicit language policy prepared by the government does not exist yet. However, in our view, a public body such as the Hungarian Academy of Sciences (www.mta.hu) – in continuous cooperation with the relevant sectors, universities and terminology organizations3 – could be suitable to manage it. Zbývající doporučení, například zřízení národní terminologické databáze a portálu, byla realizována v rámci maďarské národní terminologické strategie, jejímž cílem bylo vytvořit Maďarskou národní terminologickou databázi a terminologický portál (Fóris 2024a; publikace k tomuto tématu z předchozího roku byly souborně vydány v knize: Fóris 2025). CÍL A METODOLOGIE Cílem tohoto článku je podat přehled maďarského právního a administrativního jazyka a terminologie, včetně terminologie používané v akademických publikacích, vysokoškolském vzdělávání a legislativě. Tento přehled vychází z výsledků dvouletého výzkumného projektu uskutečněného v letech 2022 až 2024. Výzkum využívá metodologii případové studie, aby poskytl hloubkovou obsahovou analýzu tématu v jeho reálném kontextu. Přehled a shrnutí výsledků zahrnují komplexní představení údajů shromážděných z více zdrojů, jejich analýzu za účelem určení klíčových témat a vzorců a syntézu těchto zjištění do podrobného popisu. Analýza vychází z publikovaných článků a diskusí v rámci projektu, jakož i z literatury o právním a administrativním jazyce a terminologii a z akademických a odborných webových stránek a monografií (syntéza a analýza předchozího výzkumu). STATUS MAĎARSKÉHO PRÁVNÍHO A ADMINISTRATIVNÍHO JAZYKA Právní a administrativní jazyk ve vysokoškolském vzdělávání Ačkoli je všeobecně uznáváno, že právo a jazyk jsou neoddělitelně propojeny (např. Karpen, Xanthaki 2017; Tiersma, Solan 2021; Biel, Kockaert 2023; Engberg 2023; Drinóczi et al. 2025), přičemž právo lze uplatňovat prostřednictvím jazyka, je pozoruhodné, že maďarský 3 Například Rada pro maďarskou terminologii, MaTT, www.matt.hu. 5 Univerzity jen zřídka nabízejí kurzy věnované právnímu jazyku nebo komunikaci. Následující část se zabývá několika charakteristikami právnického vzdělávání. Na osmi právnických fakultách a na Univerzitě veřejné služby Ludovika v rámci maďarského vysokoškolského vzdělávání probíhá výuka v maďarštině. Na jedné straně se o tématu jazyka a práva začalo diskutovat ve vysokém školství, byly vydány knihy o právu a literatuře a na všech právnických fakultách byly v maďarštině zavedeny kurzy (Rixer 2012): například na Právnické fakultě Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti (ELTE) se od roku 2017 koná kurz „Právo a literatura“ a na Právnické fakultě Univerzity Károliho Gáspára (KRE) od roku 2019 (viz Fekete 2018). Právnická fakulta ELTE již několik let vysílá na univerzitním rádiu také podcast s názvem „Právo a literatura“. Počet studentských soutěží v simulovaném soudním řízení roste (Rixer 2024) v maďarštině i angličtině a tyto soutěže si mezi studenty rychle získaly oblibu. Na druhé straně pouze čtyři z osmi maďarských právnických fakult nabízejí rétoriku nebo kurzy právní komunikace začleněné do studijního programu. Například „Právní argumentace a komunikace“ je povinným kurzem na Právnické fakultě Miškolcké univerzity; obdobně je „Právní argumentace a právní rétorika“ povinným kurzem na Právnické fakultě Katolické univerzity Pétera Pázmánye a „Právní komunikace“ na Právnické fakultě Pécské univerzity. Na právnických fakultách se nenabízí žádný samostatný kurz lingvistiky ani terminologie, ačkoli lingvistická analýza patří k základním dovednostem potřebným pro právní praxi. Jedním ze základních prvků vztahu mezi právem a jazykem (kromě skutečnosti, že všechny právní nástroje jsou vyjádřeny jazykem) je to, že prvním krokem při výkladu právních předpisů a individuálních rozhodnutí je vždy takzvaný gramatický výklad, který znamená analyzovat slova, výrazy, pojmy a slovní spojení v právních předpisech a individuálních rozhodnutích na základě gramatických pravidel a sémantiky a porovnávat je s historickými skutečnostmi posuzovaného případu. Nabízí se otázka, zda by vzhledem k tomu, že lingvistická analýza a právní terminologie tvoří tak ústřední součást právnické profese, nebylo opodstatněné vyučovat právní a správní jazyk pro specifické účely (LSP) nebo právní terminologii jako samostatný předmět v rámci vysokoškolského právnického vzdělávání. V Maďarsku se s tím nesetkáváme: příslušné znalosti jsou tradičně „rozptýleny“ mezi různé předměty (Úvod do práva, Právní dějiny, Právní komunikace, Teorie legislativy a dogmatické znalosti jednotlivých právních odvětví) (např. Drinóczi, Novák 2015). Několik autorů však považuje jasnou a srozumitelnou komunikaci za etický požadavek a zařazuje ji do osnov kurzů etiky v právnickém vzdělávání (Tóth 2017; Németh 2022). Znalosti týkající se tvorby právních předpisů se na právnických fakultách v Maďarsku obvykle vyučují v rámci základních právnických kurzů (např. Úvod do práva, Ústavní právo), představují však pouze jedno z mnoha témat těchto kurzů a jazykovému kontextu se věnuje jen velmi omezená pozornost. Většina institucí si tuto skutečnost uvědomuje, a proto nabízí kurzy Studia legislativy (Jogalkotástan, např. Právnická fakulta KRE) nebo Teorie legislativy (Törvényhozástan, např. Právnická fakulta Univerzity 6 v Pécsi) jako povinné nebo volitelné předměty, v nichž se jazykovým otázkám a souvislostem věnuje více pozornosti. Podrobnější kurzy jsou dostupné v podobě postgraduálních vzdělávacích programů pro absolventy právnického studia (szakjogász szakirányú továbbképzés): Právnická fakulta Katolické univerzity Pétera Pázmánye nabízí v maďarštině další vzdělávání v oblasti Regulace veřejné služby a kodifikace (közszolgálati szabályozási és kodifikációs szakjogász szakirányú továbbképzés) a v roce 2024 zahájila Univerzita Istvána Széchenyiho v Győru Postgraduální vzdělávací program v oblasti práva a správy v angličtině. Mezi akreditovanými postgraduálními vzdělávacími programy dříve existoval specializovaný Vzdělávací program v tvorbě právních předpisů na místní úrovni v maďarštině (helyi jogszabály-szerkesztő szakjogász szakirányú továbbképzés), který se již nějakou dobu neotevírá. Ve vysokoškolském vzdělávání v oblasti veřejné správy (Univerzita veřejné služby Ludovika, Fakulta veřejné správy) se otázkám legislativy věnuje povinný základní předmět (Szabályozás és kodifikáció, anglicky: Regulation and Codification), ale i v jeho rámci má jazyková část jen malý význam. Celkově lze říci, že výuka maďarského právního a správního jazyka není v Maďarsku prioritou při vzdělávání právníků a pracovníků veřejné správy. Situaci maďarského právního a správního jazyka samozřejmě významně ovlivňuje také skutečnost, že na právnických fakultách a fakultách veřejné správy přibývá kurzů nabízených v angličtině (a méně často v němčině a francouzštině), a to zčásti v důsledku spolupráce v rámci programu ERASMUS a stipendií Stipendium Hungaricum a zčásti v důsledku implicitní jazykové strategie vlády a univerzit. Za poslední desetiletí výrazně vzrostl také počet anglicky vyučovaných postgraduálních vzdělávacích programů a doktorských kurzů. Devět maďarských univerzit má doktorské školy právních věd a jedna univerzita má doktorskou školu veřejné správy (www.doktori.hu); oficiálně je ve většině z nich vyučovacím jazykem maďarština, od doktorandů se však obecně očekává, že budou schopni publikovat v angličtině, a mají možnost (a v praxi také píší) vypracovávat disertační práce v angličtině a navštěvovat kurzy v angličtině. (Jednou z těchto univerzit je Univerzita Gyuly Andrássyho, kde je vyučovacím jazykem němčina.) Kromě maďarštiny se proto v akademickém psaní a legislativě stala důležitou také angličtina. Na mnoha maďarských univerzitách se stává rovněž vyučovacím jazykem, a to v rámci výuky v angličtině (English Medium Instruction, EMI). Právní a správní jazyk ve výzkumu a publikacích V akademickém výzkumu v poslední době došlo k významným změnám, které ovlivňují postavení a používání právního jazyka. Ještě před deseti lety bylo snadné sestavit seznam studií a monografií, které maďarští autoři napsali v cizích jazycích v určitých oblastech práva a na určitá témata (Rixer 2013). Dnes se publikování v angličtině a mezinárodní výzkumná spolupráce staly běžnými. Bylo vydáno několik příruček v angličtině; jedna z nich se věnuje reformě maďarské veřejné správy od roku 2010 v rámci programu Magyary 7 Zoltán Public Administration Development Program (Patyi, Rixer 2014). In the case of publications written in a foreign language, even basic terms and concepts (e.g. the use of the term közigazgatási eljárásjogi ügyfél, ‘party to an administrative authority procedure’) require a special explanation. Publikace v angličtině mohou významně přispět k důslednějšímu používání angličtiny v maďarském akademickém prostředí a k popisu terminologie a pojmového systému maďarského právního a správního jazyka v angličtině. Rixer (2013: 7) již před deseti lety poznamenal, že angličtina v Maďarsku převzala úlohu někdejší latiny, němčiny a ruštiny a stala se zprostředkujícím jazykem nejen při dorozumívání se sousedními národy, ale také v široké škále věd a akademických oborů, včetně práva a veřejné správy (ačkoli samozřejmě stále není jediným takovým jazykem). Upozornil také, že v publikacích v angličtině často chybí terminologická a pojmová důslednost a že by byl zapotřebí maďarsko-anglický slovník veřejného práva a správy. Poukázal na potřebu rozvíjet nauku maďarského správního práva, neboť soudržné, jasné a transparentní používání správní (právní) terminologie je předpokladem většího zapojení do mezinárodní literatury o správě věcí veřejných (Rixer 2013: 21–22). Současná diskuse zdůraznila potřebu databáze právní terminologie, která by nahradila slovník. Dnes, s ohledem na doporučení terminologické strategie a v souladu s názorem Drinócziho a Nováka (2015), docházíme k závěru, že je třeba harmonizovat terminologii a pojmosloví správního práva, především vytvořit terminologickou databázi a zveřejnit maďarské termíny, pojmy a pojmovou síť správního práva spolu s anglickými ekvivalenty. Terminologické databáze jsou důležitými nástroji k podpoře vnitrostátní harmonizace terminologie a k rychlému a důslednému zveřejňování nově přijatých termínů. Maďarská akademie věd a maďarské univerzity dnes považují publikování v angličtině za nejdůležitější a mezi různými požadavky na akademickou kariéru jsou publikace a citace v angličtině ceněny více než ty v maďarštině. Otázkou je, jaký dopad bude mít tato změna na používání maďarského právního a správního jazyka, navzdory profesním výhodám a mezinárodnímu přínosu, které s sebou přináší. Zdá se, že na akademické úrovni se právní a správní jazyk již používá dvojjazyčně: maďarsky a anglicky. Otázkou však je, zda již k dvojjazyčnosti maďarštiny a angličtiny dospěl také jazyk legislativy, správy a řízení? Maďarská akademie věd tuto situaci rovněž uznala. Od svého založení v roce 1825 patří mezi její klíčové poslání podpora používání maďarštiny. V roce 2023 Akademie zahájila veřejné online diskusní fórum o maďarštině jako jazyku vědy. Hlavní závěry diskusního fóra byly zveřejněny na webových stránkách Akademie: Akademie nadále považuje maďarštinu a 8 maďarský odborný jazyk za otázku strategického významu pro stát; podporuje dvojjazyčné používání maďarštiny a angličtiny ve vědě, tj. vědeckou dvojjazyčnost; upřednostňuje podporu maďarštiny především v digitální podobě; a zdůrazňuje také význam angličtiny ve vědě (MTAMN). Někteří maďarští lingvisté však tvrdí, že Akademie ve skutečnosti pro podporu používání maďarštiny jako vědeckého a akademického jazyka dělá jen málo (Ferenc 2018; Kontra 2025). Jinými slovy, přechod k dvojjazyčnosti zřejmě vede spíše k subtraktivní než k aditivní dvojjazyčnosti, ačkoli vhodnější by byla druhá možnost (viz Lambert 1981; Phillipson 2003; Kontra 2025). Právní a správní jazyk v legislativě Měnící se okolnosti zesilují a dokonce činí nevyhnutelným prosazování požadavku jasnosti norem v maďarském právním a správním jazyce, tj. požadavku, aby normativní a konkrétní právní akty byly co nejsrozumitelnější, nejjednodušší a nejtransparentnější. Rostoucí nároky a očekávání v tomto ohledu možná souvisejí se skutečností, že nejasnost právních norem se stala nejen zdrojem obtíží, ale také brzdou a hrozbou pro moderní tržní ekonomiky a participativní masové demokracie. Skutečná přístupnost právních textů je (před)podmínkou výkonu mnoha základních práv a přístupnost právních pramenů je rovněž ústavním příkazem. Nepanuje však shoda v tom, jak přístupnost předepsat či upravit, měřit a vymáhat, a tím zlepšit přístup k textům. Vyhláška ministra spravedlnosti a vymáhání práva č. 61/2009. (XII. 14.) o tvorbě právních předpisů v Maďarsku stanoví, že návrhy právních předpisů musí být formulovány v souladu s pravidly maďarského jazyka, jasně, srozumitelně a důsledně (oddíl 2). Judit Tóthová ve svém výzkumu ukazuje, že požadavek jasnosti je v maďarském právním systému formulován jako očekávání celkem v 270 právních pramenech, jeho obsah – tedy co tento požadavek znamená – však v analyzovaných právních textech zcela chybí (Tóth 2023: 157). Důležité je také poznamenat, že stále nové vlny deregulace (v Maďarsku v průměru každé 4–5 let) obvykle neobsahují výslovné jazykové cíle. V posledním desetiletí se uskutečnilo několik neúspěšných vládních programů zaměřených na zjednodušení, standardizaci a modernizaci maďarského právního a správního jazyka: – Jazykový podprogram Programu rozvoje veřejné správy Zoltána Magyaryho byl jedním z nich. Jeho cílem bylo zjednodušit jazyk právních předpisů (konkrétně 11 vládních vyhlášek), neuspěl však, protože vnitřní složitost právního systému velmi ztěžuje zásah do jazyka v jeho izolované části (Nagy 2014). 9 – V dalším pokusu byli na ministerstvech zaměstnáni lingvisté, takzvaní „jazykoví strážci“ (nyelvőrök), [nejprve na Ministerstvu veřejné správy a spravedlnosti (KIM) v roce 2012], aby poskytovali jazyková stanoviska k návrhům, ale i tento program byl záhy zastaven, protože zpomaloval legislativní proces. Moreover, since the 2010s, the Hungarian legal and administrative vocabulary has started to be “replenished” with words that had previously been removed from legal terminology. The phenomenon is not entirely new in the history of the Hungarian legal language either, as the first language innovators (dictionary editors, linguists, experts) in the 19th century often resorted to the old language, the vernacular – along with other patterns and sources – in the development of the legal terminology. This is now widely considered to be an anachronism: the mere reintroduction of certain old terms that sound strange to the Hungarian ear into the legal and administrative language – as an isolated attempt, in the absence of a general strategy – may not be suitable either for the renewal of vocabulary or for serving other indirect goals. Here are some specific examples (legal explanations are given in footnotes): – Právní institut, který existoval vždy, dostává zpět svůj starý název, jímž byl označován v podstatě totožný (podobný) institut: například vármegye4 namísto megye („župa“) a főispán5 namísto kormánymegbízott („vládní komisař“). V těchto případech se mění pouze název, samotný institut zůstává beze změny. – Právní institut, který dříve existoval, poté přestal fungovat a nyní se vrací do právního řádu, avšak jeho obsah nebo postavení v právním řádu se částečně liší od starého právního institutu stejného názvu: například sommás eljárás6 („zkrácené řízení“). – Právní institut, který existoval dříve, poté přestal fungovat a nyní se do právního řádu vrátil v přibližně stejné podobě: např. kártalanító 4 Viz článek F) odst. 2 Základního zákona Maďarska – ve znění článku 4 jedenácté novely Základního zákona Maďarska. 5 főispán („župní hejtman“, v oficiálním anglickém překladu „Capital and County Government Commissioner“) byl v letech 1526 až 1950 královým zástupcem v župách. Od roku 1950 do 28. června 2022 se odpovídající funkce nazývala kormánymegbízott (vládní komisař). főispán je nyní opět titulem místního zástupce vlády v Maďarsku; znovu jej zavedl zákon XXIV z roku 2022 o zřízení ústředního rozpočtu Maďarska na rok 2023, kapitola 58. Podle důvodové zprávy je to nezbytné, protože „znovuzavedení výrazu főispán do maďarského právního řádu vytváří příležitost, aby se dnešní maďarská veřejná správa úžeji propojila s pojmovým souborem maďarské státní správy před komunismem, a tímto způsobem pokračovala v ústavních tradicích tisícileté maďarské státnosti“. 6 § 41 zákona CL z roku 2016 o kodexu obecního správního řízení [Zkrácené řízení]. Dříve bylo zkrácené řízení upraveno zákonem XVIII z roku 1893 o zkráceném řízení jako zvláštní formě civilního řízení, v současnosti však tento právní institut není součástí civilního řízení v Maďarsku. 10 kezesség7 („ručení za nedobytné pohledávky“), építményi jog8 („právo stavby“). – Slova či výrazy (termíny), které existovaly již dříve, ale dogmatika je dlouhou dobu prakticky nepoužívala, se vracejí do dogmatiky i běžného užívání: například magánjogi hatalmasság („moc“, ve smyslu moci v soukromém právu9), osztott perszerkezet (označující skutečnost, že civilní spory lze rozdělit do jednotlivých fází), bírálat (označující zvláštní formu držby). – Termín, který existoval již dříve, ale dogmatika jej dlouhou dobu prakticky nepoužívala, se znovu objevuje v právním řádu i v dogmatice: například termín szállomány10. V Maďarsku jsou však patrné známky pokroku. Začala viditelná digitální transformace. Digitální vývoj již v mnoha oblastech zásadně ovlivňuje vztah mezi právem a jazykem. Platí to pro právní překlad i pro vývoj softwaru, jehož cílem je podpořit srozumitelnost poskytováním automatických návrhů na její zvýšení při přípravě legislativy a rozhodnutí (Kántor 2023). V Maďarsku byl v parlamentu v roce 2017 spuštěn ParLex, první digitalizovaný systém tvorby zákonů; v roce 2021 následoval Integrovaný legislativní systém (Integrált Jogalkotási Rendszer, IJR), který elektronicky zefektivnil legislativní proces od přípravy právních předpisů po jejich vyhlášení a rozšířil jej na celý proces vydávání vyhlášek. Značná část nedávného výzkumu a odborných diskusí se zaměřila na zkoumání dalších možností využití ChatGPT a jiných velkých jazykových modelů (LLM) v souvislosti s konkrétními právnickými profesemi (Vadász, Görög 2022). Všechny tyto změny nevyhnutelně činí z právního a správního jazyka a jeho výstupů, jakož i ze všech rozměrů technologické transformace práva, jedno z nejčastěji diskutovaných témat v komunikačních studiích a lingvistickém výzkumu (Török, Zódi 2021; Németh 2023). 7 § 421 odst. 6:421 zákona V z roku 2013, občanského zákoníku. 8 § 159/A–F odst. 5: zákona V z roku 2013, občanského zákoníku. S účinností od 24. června 2023 byl maďarský občanský zákoník novelizován a byl zaveden nový právní institut známý jako právo stavby (maďarsky építményi jog). Pojem práva stavby není v maďarském právním řádu neznámý, neboť byl již na počátku 20. století upraven několika maďarskými zákony. První maďarský občanský zákoník z roku 1959 však právo stavby již neupravoval. 9 Hatalmasság (angl. „moc“) označuje právo zakládat, měnit nebo rušit práva, tj. právo jednostranně měnit právní vztah – nazývané také konstitutivní právo. Tento termín zavedl právní vědec Gusztáv Szászy-Schwarz v roce 1912. 10 Slovo vytvořené v roce 1836 pro označení převodu vlastnického práva. Viz Szily (1902: 294). Bylo součástí právního řádu, avšak po dlouhou dobu je nepoužíval žádný nový právní předpis; znovu se objevilo až v zákoně XIX z roku 2024, kterým se mění některé zemědělské zákony [§ 28/A odst. 2 a § 28/B odst. 1]. 11 VYTVÁŘENÍ TERMINOLOGICKÉ STRATEGIE MAĎARSKÉHO PRÁVNÍHO A SPRÁVNÍHO JAZYKA Srozumitelný jazyk, srozumitelná komunikace According to both Drinóczi (2010, 2015) and Xanthaki (2011), comprehensibility is an important factor and accessibility of legislation is part of its quality. In order to achieve clear, comprehensible communication, it is necessary to guarantee the comprehensibility of legal and other documents, which is both an ethical, communicative, and financial issue (Tóth 2017; 2022; 2023; Németh 2022). Clear communication is accessible communication, and therefore the comprehensibility of documentation (legislation, technical documents, patient information leaflets, etc.) is the basis for effective official communication. Srozumitelnost textů závisí nejen na použitých termínech, tedy nejen na lexikální rovině, ale také na dalších jazykových rovinách, například na rovině věty a textu (např. na struktuře); při zvažování kritérií srozumitelnosti textů je nutné zohlednit také kontext. Studie o jasnosti ve skutečnosti přinášejí především poznatky a doporučení týkající se strukturování textů, délky, složitosti a struktury vět, slovosledu, neosobních konstrukcí a pravopisu; mnohem méně často navrhují nahrazovat termíny, k nimž se vztahují spíše stylistická doporučení, například vyhýbat se synonymům. Příručky jasného vyjadřování by měly zohledňovat cílovou skupinu právních předpisů a textu (např. právníky či laiky) i typ dokumentu. Hnutí za srozumitelný jazyk v USA (viz Adler 2012; Biel 2023; PLM), které vzniklo a posílilo v důsledku společenského tlaku a rostoucího významu ochrany spotřebitele, začalo jako občanská iniciativa a později se ho ujala vláda a veřejná správa a promítly je do právních předpisů. Kampaň Evropské komise Jasně pište pro Evropu vznikla v roce 2010 s cílem podporovat srozumitelnost, v souladu se snahou přiblížit právní předpisy občanům EU a zajistit, aby byly psány jazykem srozumitelným průměrnému občanovi. Zde jsou některá jejich pravidla pro používání slov: – „Používejte jednoduchá slova a slovní spojení. Při výběru slov dávejte přednost známým nebo běžně používaným výrazům před neobvyklými či nesrozumitelnými. Existuje mnoho seznamů složitých slov a doporučených náhrad <...>“ (PLM). – Používejte důsledně stejné termíny. V praxi existují dva způsoby (nebo jejich kombinace), jak zajistit, aby byla terminologie srozumitelná. Jedním je nahrazovat v textech termíny odborného jazyka, které jsou pro příjemce obtížnější nebo neznámé, známějšími (případně hovorovými) výrazy – tomu se říká intrajazykový překlad založený na změně registru z právní terminologie do jazyka laiků (Dobos 2023). Druhým řešením, jak uvádějí technické normy (např. IEC/IEEE 82079-1:2019) a terminologická doporučení, je usnadnit porozumění odborným textům jak právníkům a dalším odborníkům, tak laickým čtenářům tím, že 12 se v databázi zveřejní definice termínů a jejich místo v pojmovém systému. Vytváření terminologických databází je klíčovým prvkem při provádění tohoto doporučení (Fóris 2023). Právní a správněprávní terminologie a strategie Kromě obecných otázek terminologické strategie v Maďarsku se často zmiňuje, že může být nezbytné a užitečné vytvořit terminologickou strategii pro různé odborné jazyky (LSP) a/nebo oblasti (obory). Jednou z nejvýznamnějších je oblast právní terminologie a právní dokumentace, která se týká nejen odborníků pracujících v různých oblastech práva, ale také laiků, jejichž každodenní život a práce se řídí právními a jinými úředními dokumenty. Zvláště důležité může být vytvoření strategie právní a správněprávní terminologie v oblasti veřejné správy, představení strategií, které se již uplatňují v určitých oblastech práva, a zveřejnění informací a příkladů osvědčené praxe. Ze tří složek státní moci – zákonodárné, soudní a výkonné (veřejné správy) – jsou do správy věcí veřejných zapojeny všechny tři; veřejná správa zahrnuje místní samosprávu i státní správu. V právní a správní oblasti se stále větší část práce vykonává na digitálních platformách, kde komunikace neprobíhá pouze jedním směrem, ale obousměrně, a občané mohou v mnoha případech využívat elektronickou veřejnou správu (Majzikné Bausz 2008). Již téměř dvě desetiletí probíhá práce zahrnující rozvoj, provoz a zdokonalování rozhraní elektronické veřejné správy i online poskytování vládních informací a služeb prostřednictvím internetu nebo jiných digitálních médií. V této práci hraje terminologie klíčovou roli. V právní oblasti se výraz terminologická strategie v úředních dokumentech zmiňuje zřídka. Otázky jazykové terminologie se v publikacích nejčastěji řeší v souvislosti s přístupností, srozumitelným jazykem a jednoduchým jazykem a s právní komunikací bez bariér; tyto otázky souvisejí s efektivitou a etickými otázkami. V právní oblasti je otázka přístupnosti nejvýznamnější při tvorbě a překladu právních předpisů, zatímco ve správní oblasti se týká především komunikace s občany, většinou laiky, a tvorby úředních dokumentů (viz Fóris 2024b). S jistotou můžeme říci, že je třeba shromažďovat terminologická data, zpracovávat je z terminologického (jazykového i odborného) hlediska a zveřejňovat je ve vícejazyčných terminologických databázích (v maďarštině a angličtině a/nebo v dalších cizích jazycích). Nové termíny je nutné vytvářet pouze tehdy, zjistíme-li v existujícím systému mezeru nebo nejednoznačnost. Nezbytná je zejména v oblasti právní terminologie harmonizace terminologie. (Veřejné) terminologické databáze jsou důležitým nástrojem harmonizace terminologie. Zaznamenávání terminologických dat a možnost dohledat jejich původ usnadňují harmonizaci terminologie a v případě potřeby její obnovu a standardizaci. Významným příkladem je terminologická práce správy EU a zveřejňování terminologických dat v databázi (IATE; Lesznyák 13 2010; Láncos 2014). K dalším příkladům patří národní terminologické databáze v některých zemích (např. litevská databáze [LRTB], viz Umbrasas 2023). Za systémem právní a správněprávní terminologie stojí složitá síť institucionálních systémů (viz Peruzzo 2023). Z nich vyzdvihneme několik, které jsou pro právní terminologii zásadní: univerzitní právnické fakulty a školy, ministerstvo spravedlnosti a Maďarská akademie věd. Překlad právních a správních dokumentů zahrnuje jak překlad dokumentů z cizích jazyků do maďarštiny, tak překlad maďarských dokumentů do cizích jazyků. Na této práci se podílí několik institucionálních aktérů (financovaných státem)11 pod dohledem ministerstva spravedlnosti a také překladatelská služba Evropské unie (Evropská komise, Generální ředitelství pro překlady, maďarské překladatelské oddělení; databáze IATE). Since Hungary’s accession to the EU in 2004, the Hungarian terminology has been added to the IATE database. In 2017, the Ministry of Justice launched a comprehensive program for translating Hungarian legislation into English. The English translations of Hungarian legislation have been published in a national repository and the terms generated during the translation are recorded in the Termin database (https://termin.im.gov.hu/). A guide to the translation of legislation was also published, it contains general guidelines on form, methodology, spelling, punctuation, and layout (Gáspár, Somssich 2019). Terminology is developed, stored and managed by various institutions, and their relationship to each other determines the possibilities and tasks of terminology management (for details, see also Fóris 2024b). Přehled situace, relevantní literatura o právním a správním jazyce a terminologii a diskuse a hodnocení se zainteresovanými stranami pomohly výzkumné skupině porozumět situaci a formulovat doporučení pro strategii právní a správněprávní terminologie. Je zřejmé, že databáze vytvořené ministerstvem spravedlnosti sehrály zásadní roli při zveřejňování a harmonizaci maďarské a anglické terminologie. Je však také zřejmé, že je třeba další práce, mimo jiné povzbuzovat právnické fakulty usilující o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání, aby vytvářely vlastní databáze právní terminologie. ZÁVĚR V tomto článku jsme podali obecný přehled maďarského právního a správního jazyka a terminologie, včetně jazyka akademických publikací, vysokoškolského vzdělávání a právních předpisů. Výzkum ukázal tři úzce propojené klíčové koncepty: důležitost rozvoje společné terminologické politiky na národní úrovni i pro jednotlivá odvětví; požadavek srozumitelnosti právních a správních dokumentů; a přítomnost maďarštiny 11Například Maďarská státní tiskárna a centrum právních překladů, s. r. o. (MKIFK), právní nástupce společnosti OFFI Zrt. od roku 2024. 14 a angličtiny jako dvojjazyčných jazyků akademického prostředí v oblasti práva a veřejné správy. V právní oblasti se termín terminologická politika v oficiálních dokumentech používá zřídka. Otázkám souvisejícím s jazykovou terminologií se však často věnují publikace zabývající se tématy přístupnosti, srozumitelného jazyka, jednoduchého jazyka a právní komunikace bez bariér (např. Biel, Kockaert 2023) a spojují je s otázkami efektivity a etiky. V právní oblasti je přístupnost nejdůležitější při tvorbě a překladu právních předpisů, zatímco ve správní oblasti především při komunikaci s občany (většinou laiky) a při tvorbě úředních dokumentů. Ukázali jsme, že jazyk publikací a vysokoškolského vzdělávání je již dvojjazyčný (maďarština a angličtina) a že některé legislativní dokumenty je nezbytné překládat do angličtiny. Tento článek doporučuje, aby právnické fakulty a fakulty veřejné správy připravily dokumenty s terminologickou strategií. Ty by zahrnovaly nejen argumenty pro zvýšení počtu kurzů vyučovaných v angličtině, ale mohly by také posílit jazykové povědomí napříč všemi kurzy. Tyto dokumenty by upozornily na význam zachovávání a rozvíjení maďarské terminologie i na její úlohu jako předmětu výzkumu. Jsme přesvědčeni, že při přechodu k dvojjazyčnosti by měla mít přednost aditivní dvojjazyčnost před subtraktivní. Je zřejmé, že je třeba vést na toto téma diskusi a spolupracovat na národní úrovni. Ačkoli se právní terminologie v jednotlivých zemích výrazně liší, globální vlivy (dopad angličtiny, digitalizace, LLM atd.) přinášejí velmi podobné výzvy a reakce jednotlivých národů mohou být zčásti společné. SOURCES A Magyar Tudományos Akadémia és a magyar nyelv [Hungarian Academy of Sciences and the Hungarian Language]. Available at: https://mta.hu/data/dokumentumok/egyeb_dokumentumok/2024/197_KGY_magy ar_nyelv_vedelme_javaslatok.pdf [Accessed: 12 September 2025]. 4th amendment to the Fundamental Law of Hungary, section F) par. (2). Available at: https://njt.hu/jogszabaly/en/2011-4301-02-00 [Accessed: 12 September 2025]. Council of Hungarian Terminology (MaTT). Available at: www.matt.hu [Accessed: 12 September 2025]. Decree 61/2009. (XII. 14.) of the Minister of Justice and Law Enforcement on the Drafting of Legislation in Hungary [1/2009. (XII. 14.) IRM rendelet a jogszabályszerkesztésről]. Available at: https://net.jogtar.hu/jogszabaly?docid=a0900061.irm [Accessed: 12 September 2025]. Hungarian Academy of Sciences. Available at: www.mta.hu [Accessed: 12 September 2025]. Hungarian Doctoral Council. Available at: www.doktori.hu [Accessed: 12 September 2025]. 15 Hungarian Research Centre for Linguistics’ [HUN-REN, since 1 August 2025: ELTE] website. Available at: www.nytud.hu [Accessed: 12 September 2025]. IATE (Interactive Terminology for Europe). Available at: https://iate.europa.eu/ [Accessed: 12 September 2025]. IEC/IEEE 82079-1:2019 Preparation of information for use (instructions for use) of products – Part 1: Principles and general requirements. Infoterm 2005: Guidelines for Terminology Policies. Formulating and Implementing Terminology Policy in Language Communities, Paris: UNESCO. Available at: http://unesdoc.unesco.org/images/0014/001407/140765e.pdf. ISO 29383:2020 Terminology Policies – Development and Implementation. Law and Literature Podcast [Jog és irodalom podcast]. Available at: https://www.ajk.elte.hu/jog-es-irodalom-podcast [Accessed: 12 September 2025]. LRTB: Lietuvos Respublikos terminų bankas [Term Bank of the Republic of Lithuania]. Available at: http://terminai.vlkk.lt/ [Accessed: 12 September 2025]. MTAMN: A Magyar Tudományos Akadémia és a magyar nyelv [Hungarian Academy of Sciences and the Hungarian Language]. Public online discussion forum. Available at: https://mta.hu/data/dokumentumok/egyeb_dokumentumok/2024/197_KGY_magyar_nyelv_vedelme_javaslatok.pdf [Accessed: 18 March 2025]. PLM: Plain Language Movement. Available at: https://www.plainlanguage.gov/guidelines/words/use-simple-words-phrases/ [Accessed: 12 September 2025]. Szily Kálmán 1902: A magyar nyelvújítás szótára [Dictionary of the Hungarian Language Reform], Hornyánszky Viktor. Termin. Available at: https://termin.im.gov.hu/ [Accessed: 12 September 2025]. REFERENCES Adler Mark 2012: The Plain Language Movement. – The Oxford Handbook of Language and Law, ed. P. Tiersma, L. Solan, Oxford: Oxford Handbooks Online, 67–83. Available at: https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780199572120.013.0006. Biel Łucja 2023: Variation of Legal Terms in Monolingual and Multilingual Contexts. Types, Distribution, Attitudes and Causes. – Handbook of Terminology 3: Legal Terminology, eds. Ł. Biel, H. J. Kockaert, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 90–123. Available at: https://doi.org/10.1075/hot.3.var1. Biel Łucja, Kockaert Hendrik J. (eds.) 2023: Handbook of Terminology 3: Legal Terminology, Amsterdam and Philadelphia: John Benjamins. Available at: https://doi.org/10.1075/hot.3. 16 Dobos Csilla 2023: Az intralingvális fordítás jogi aspektusa. Fordítástudományi szempontok a jogi-közigazgatási területen [The Legal Aspect of Intralingual Translation. Translational Viewpoints in Legal and Administrative Fields]. – Glossa Iuridica 10(3), 105–132. Available at: https://doi.org/10.55194/GI. 2003.3.6. Dodé Réka, Ludányi Zsófia (eds.) 2021: A korpusznyelvészettől a neurális hálóig. Köszöntő kötet Váradi Tamás 70. születésnapjára [From Corpus Linguistics to Neural Networks], Budapest: Nyelvtudományi Kutatóközpont. Available at: https://mek.oszk.hu/22100/22157/22157.pdf. Drinóczi Tímea 2010: Minőségi jogalkotás és adminisztratív terhek csökkentése Európában [The Quality of Legislation and the Reduction of Administrative Burdens in Europe], Budapest: HVG ORAC. Drinóczi Tímea 2015: Concept of Quality in Legislation – Revisited: Matter of Perspective and a General Overview. – Statute Law Review 36(3), 211–227. Available at: https://doi.org/10.1093/slr/hmv008. Drinóczi Tímea, Novák Barnabás 2015: Linguistic Approach in Legisprudence – Terminology, Translation Studies and Databases. – Theory and Practice of Legislation 3(1), 113–129. Available at: https://doi.org/10.1080/20508840.2015.1041707. Drinóczi Tímea, Pennisi Giulia Adriana, Xanthaki Helen (eds.) 2025: Language for Legislation and Legislation Through Language, New York: Routledge. Available at: https://doi.org/10.4324/9781003430308. Engberg Jan (ed.) 2023: Between Text, Meaning and Legal Languages: Linguistic Approaches to Legal Interpretation. (Foundations in Language and Law Book 8), Berlin: De Gruyter Mouton. Fekete Balázs 2018: Két szemeszter „jog és irodalom” szeminárium tapasztalatairól [Two Semesters of “Law and Literature” Seminar Experiences]. – Iustitia meghallgat: Tanulmányok a „Jog és irodalom” köréből, eds. K. Bodnár, B. Fekete, Budapest: MTA Társadalomtudományi Kutatóközpont Jogtudományi Intézet, 221–231. Ferenc Viktória 2018: A magyar tudományos nyelv nyelvökológiai megközelítésből [Hungarian Scientific Language from Ecolinguistic Approach]. – Magyar Tudomány 179(3). Available at: https://doi.org/10.1556/2065.179.2018.3.6. Fóris Ágota 2023: A terminológiastratégia szempontjai a jogi-közigazgatási területen [Aspects of the Terminology Strategy in the Legal and Administrative Area]. – Glossa Iuridica 10(3), 35–64. Available at: https://doi.org/10.55194/GI. 2023.3.2. Fóris Ágota 2024a: A magyar terminológiastratégia megvalósításának perspektívái [The Implementation Perspectives of the Hungarian Terminology Strategy]. – Hungarológiai Évkönyv 25(1), 78–86. 17 Fóris Ágota 2024b: The History and Recent Trends of Terminology in Hungary in the 21st Century. – Terminologija 31, 53–74. Available at: https://doi.org/10.35321/term31-03. Fóris Ágota (ed.) 2025: Magyar terminólogiastratégia. Tervek és megvalósíthatóság [Hungarian Terminology Strategy. Plans and Feasibility], Budapest: KRE – L’Harmattan. Fóris Ágota, Bölcskei Andrea 2019a: Preface. – Terminológiastratégiai kihívások a magyar nyelvterületen [Terminology Strategy Challenges in the Hungarian Language Area], eds. Á. Fóris, A. Bölcskei, Budapest: L’Harmattan–OFFI Zrt., 14–19. Fóris Ágota, Bölcskei Andrea (eds.) 2019b: Terminológiastratégiai kihívások a magyar nyelvterületen [Challenges of Terminology Strategy in the Hungarian Language Area], Budapest: L’Harmattan–OFFI Zrt. Available at: https://www.offi.hu/offi-akademia/kiadvanyok/terminologiastrategiai-kihivasok-a-magyar-nyelvteruleten. Fóris Ágota, B. Papp Eszter, Bölcskei Andrea 2023: Válogatott terminológiastratégiai bibliográfia [Selected Bibliography on Terminology Strategy]. – A magyar terminológiastratégia kialakítása. Zöld könyv, eds. G. Prószéky, Á. Fóris, E. B. Papp, A. Bölcskei, V. Lipp, Budapest: Nyelvtudományi Kutatóközpont, 331–348. Available at: https://doi.org/10.18135/term.2023.16. Gáspár Endre, Somssich Réka 2019: A magyar jog fordítva: Az Igazságügyi Minisztérium átfogó fordítási projektje a magyar joganyag angol nyelvű elérhetőségének biztosítására [Hungarian Law in Translation: the Ministry of Justice’s Comprehensive Translation Project to Ensure that Hungarian Law is Available in the English Language]. – Fontes Iuris (1), 55–60. Gazzola Michele, Grin François, Cardinal Linda, Heugh Kathleen 2024: Language Policy and Planning: From Theory to Practice. – The Routledge Handbook of Language Policy and Planning, eds. M. Gazzola, F. Grin, L. Cardinal, K. Heugh, New York: Routledge, 1–31. Available at: https://doi.org/10.4324/9780429448843-1. Haugen Eugen 1959: Planning for a Standard Language in Modern Norway. – Anthropological Linguistics 1(3), 8–21. Kántor Ákos 2023: Digitalizáció és automatizációs lehetőségek a jogalkotásban [Opportunities for Digitization and Automation in the Legislative Process]. – Parlamenti Szemle 8(2), 39–56. Karpen Ulrich, Xanthaki Helen (eds.) 2017: Legislation in Europe. A Comprehensive Guide for Scholars and Practitioners, Oxford: Hart Publishing. Kloss Heinz 1969: Research Possibilities on Group Bilingualism: a Report, Quebec: International Center for Research on Bilingualism. Kontra Miklós 2025: Az angol nyelv a mai Magyarországon [The English Language in Hungary Today]. – A szociolingvisztikai kutatás társadalmi hatásai, eds. Cs. Bodó, 18 G. Szabó, Budapest: ELTE Eötvös Kiadó, 287–299. Available at: https://doi.org/10.21862/Szociolingvisztika/2024/8122.287. Lambert Wallace E. 1981: Bilingualism and Language Acquisition. – Annals of the New York Academy of Sciences 379(1), 9–22. Available at: https://doi.org/10.1111/j.1749–6632.1981.tb41993.x. Láncos Petra L. 2014: Az uniós jog többnyelvűsége által támasztott fordítási kihívások, különös tekintettel az Európai Bíróság Fordítási Főigazgatóságának tapasztalataira [Translation Challenges Posed by Multilingualism in EU Law, With Particular Reference to the Experience of the European Court of Justice’s Directorate-General for Translation]. – Glossa Iuridica 1(1), 92–107. Lesznyák Ágnes 2010: Az Európai Uniós intézmények terminológiai adatbázisa: a IATE. [Terminology Database of the European Union Institutions: the IATE]. – Magyar Terminológia 3(2), 161–182. Available at: https://doi.org/10.1556/MaTerm.3.2010.2.3. Majzikné Bausz Ágota 2008: Az e-kormányzat, e-közigazgatás problémái és terminológiai vonatkozásai Magyarországon [The Problems and Terminology of E-government in Hungary]. – Magyar Terminológia 1(1), 59–76. Available at: https://doi.org/10.1556/MaTerm. 1.2008.1.5. Nagy Balázs Á. 2014: Miért olyan nehéz a jogszabályok nyelvi egyszerűsítése? [Why is Simplifying the Language of Legislation so Difficult?]. – Glossa Iuridica 1(2), 101–113. Nekvapil Jiří 2008: Language Cultivation in Developed Context. – The Handbook of Educational Linguistics, eds. B. Spolsky, F. M. Hult, Malden (MA): Wiley-Blackwell, 251–265. Available at: https://doi.org/10.1002/9780470694138.ch18. Németh Gabriella 2022: Közérthető, tisztességes, hatékony és kompetens – Etikai minőségbiztosításra tett kísérletek az igazságügyi szakértői közreműködésben [Clear, Fair, Effective and Competent. An Experiment in Ethical Quality Assurance in Forensic Consulting]. – Jog – Állam – Politika 14(1), 161–176. Németh Gabriella 2023: A jogi norma és a jogi szaknyelv érthetőségének összefüggései a digitális térben. Jogászi nézőpontok és a közérthetőség [The Relationship Between Legal Norms and the Intelligibility of Legal Language in the Digital Space. Legal Perspectives and Intelligibility]. – Glossa Iuridica 10(5–6), 115–134. Available at: https://doi.org/10.55194/GI.2023.5-6.7. Patyi András, Rixer Ádám (eds.) 2014: Hungarian Public Administration and Administrative Law, Passau: Schenk Verlag. Peruzzo Katia 2023: Legal Terms that Travel. Constraints to Presenting National Legal Terminology to International Audiences. – Handbook of Terminology 3: Legal 19 Terminology, eds. Ł. Biel, H. J. Kockaert, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins, 152–172. Available at: https://doi.org/10.1075/hot.3.leg1. Phillipson Robert 2003: English-Only Europe? Challenging Language Policy, London: Routledge. Available at: https://doi.org/10.4324/9780203696989. Prószéky Gábor, Fóris Ágota, B. Papp Eszter, Bölcskei Andrea, Lipp Veronika (eds.) 2023: A magyar terminológiastratégia kialakítása. Zöld könyv [Development of the Hungarian Terminology Strategy. Green Paper], Budapest: Nyelvtudományi Kutatóközpont. Available at: https://doi.org/10.18135/term.2023. Rixer Ádám 2012: Jog és szépirodalom [Law and Literature]. – Iustum Aequum Salutare 8(2), 165–194. Rixer Ádám 2013: A magyar közigazgatás idegen nyelvű irodalmának egyes jellegzetességei az elmúlt negyedszáz esztendőben [Some Characteristics of the Hungarian Public Administration Literature in Foreign Languages in the Last Quarter Century]. – Pro Publico Bono – Magyar Közigazgatás 3(3), 4–22. Rixer Ádám 2023: Szükség van-e Magyarországon jogi-igazgatási szaknyelvújításra? Gondolatok egy kutatás margójára [Is There a Need of Legal and Administrative Language Reform in Hungary? Reflections on the Margins of a Research]. – Glossa Iuridica X(3), 93–103. Available at: https://doi.org/10.55194/GI.2023.3.1. Rixer Ádám 2024: A magyar jogi-igazgatási nyelv megújítása I. A beszédmondás színterei a joghallgatók életében [The Renewal of the Hungarian Legal and Administrative Language I. The Arenas of Speech in the Life of Law Students]. – 60. Studia in honorem Andrea Domokos, ed. Á. Czine, Budapest: Károli Gáspár Református Egyetem Állam- és Jogtudományi Kar, 291–307. Tiersma Peter M., Solan Lawrence M. (eds.) 2021: The Oxford Handbook of Language and Law, Oxford: Oxford University Press. Available at: https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780199572120.001.0001. Tolcsvai Nagy Gábor 2005: Nyelvi tervezés: Problémavázlat [Language Planning: Problem Statement]. – Nyelvészetről – változatosan, eds. I. Lanstyák, I. Vancoňé Kremmer, Dunaszerdahely: Fórum Kisebbségkutató Intézet, Gramma Nyelvi Iroda, 233–255. Török Bernát, Zódi Zsolt 2021: A mesterséges intelligencia szabályozási kihívásai [The Challenges of Artificial Intelligence Regulation], Budapest: Ludovika Egyetemi Kiadó. Tóth Judit 2017: Az akadálymentes jogalkalmazói kommunikációról [On Accessible Legal Communication]. – Magyar Jogi Nyelv (2), 14–19. Available at: https://joginyelv.hu/az-akadalymentes-jogalkalmazoi-kommunikaciorol/. Tóth Judit 2022: A közérthetőség úgy, ahogy a jogalkotó elképzeli [Clarity as the Legislator Envisages it]. – Közjogi Szemle (4), 20–27. 20 Tóth Judit 2023: A közérthetőség kutathatósága és a jogi nyelv reformja? [Researching Accessibility for the Reform of Legal Language?]. – Glossa Iuridica 10(3), 153–166. Available at: https://doi.org/10.55194/GL.2023.3.8. Umbrasas Alvydas 2023: Lietuvos Respublikos terminų bankas: 20 metų po įstatymo priėmimo [Term Bank of the Republic of Lithuania: 20 Years After Passing the Law]. – Terminologija 30, 142–167. Available at: https://doi.org/10.35321/term30-7. Vadász Pál, Görög György 2022: A kis jogi irodák jövőjéről a mesterséges intelligencia fejlődésének fényében [The Future of Small Firms as Artificial Intelligence Continues to Evolve]. – Közjegyzők Közlönye (3), 42–59. Xanthaki Helen 2011: Quality of Legislation: An Achievable Universal Concept or a Utopian Pursuit? – Quality of Legislation, ed. M. Travares, Baden-Baden: Almeida, Nomos, 75–85. 21