Terminological Variation and Climate Change

Terminologija / Terminology 2025, vol. 32, pp. 1–19 Contents link / Turin io nuoroda ISSN 2669–2198 (online / elektroninis) TERMINOLOGICKÁ VARIABILITA A KLIMATICKÁ ZMĚNA1 Variantnost termínů a změna klimatu JUDIT FREIXA Universitat Pompeu Fabra E-mail: [email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0000-0002-1440-5514 Oblasti výzkumu: neologie, terminologie, lexikografie, genderová studia. https://doi.org/10.35321/term32-01 ABSTRAKT Tento článek zkoumá terminologickou a kognitivní variabilitu v diskurzu o změně klimatu. Analýzou 80 pojmů z environmentálních glosářů a terminologických databází zjišťuje, jak se termíny vyvíjejí a variují – graficky, morfosyntakticky, lexikálně nebo zkracováním. Studie poukazuje na to, jak variantní termíny, jako jsou ozone layer, ozone shield nebo ozonosphere, označují tentýž pojem, avšak nabízejí odlišné přístupy a aktivují různé kognitivní rámce. KLÍČOVÁ SLOVA: terminologická variabilita, kognitivní variabilita, změna klimatu. ANOTACE Tento článek se zabývá terminologickou a kognitivní variabilitou v diskurzu o změně klimatu. Analýza 80 pojmů z odborných slovníků a terminologických databází zaměřených na ochranu životního prostředí ukázala, jak se termíny vyvíjejí a mění na grafické, morfosyntaktické a lexikální úrovni nebo redukcí. Studie ukazuje, jak varianty termínů, jako jsou ozone layer (ozonová vrstva), ozone shield (ozonový štít) nebo ozonosphere (ozonosféra), označují tentýž pojem, ale vyjadřují různé přístupy a aktivují různé kognitivní rámce. KLÍČOVÁ SLOVA: terminologická variabilita, kognitivní variabilita, změna klimatu. 1Předchozí verze tohoto textu byla přednesena na 6th mezinárodní vědecké konferenci „Vědecké, administrativní a vzdělávací dimenze terminologie“, která se konala v Institutu litevského jazyka ve Vilniusu (Litva) ve dnech 16.–17. října 2025. Copyright © 2025 Judit Freixa. Vydal Institut litevského jazyka. Tento článek je publikován jako otevřený přístup a šířen za podmínek licence Creative Commons Attribution, která umožňuje neomezené užívání, šíření a reprodukci na jakémkoli médiu, pokud je uveden původní autor a zdroj. // Vydal Institut litevského jazyka. Tento článek je publikován jako otevřený přístup a šířen za podmínek licence Creative Commons Attribution, která umožňuje neomezené užívání, šíření a reprodukci na jakémkoli médiu, pokud je uveden autor a zdroj. Obdrženo: / Obdrženo: 2025-07-22. Přijato: / Přijato: 2025-11-06. 1 ÚVOD Od roku 2000 se termín biofuel stal jedním z nejčastěji používaných termínů v oblasti věd o životním prostředí. Biopalivo lze využívat k výrobě elektřiny, tepla nebo pohonu a k dalším účelům v domácnostech, průmyslu či dopravě. Biopalivo je důležité, protože pomáhá nahrazovat fosilní paliva. Biopaliva se získávají z organické hmoty (biomasy), kterou lze fyzikálními, chemickými nebo biologickými procesy přeměnit na kapalná, pevná či plynná paliva. Jedním z těchto procesů je biogasification, technika založená na anaerobním rozkladu (tj. za nepřítomnosti kyslíku) organického odpadu na bioplyn. Hlavním plynem vznikajícím při bioplynové digesci je metan, proto se tento proces označuje také jako biomethanisation (nebo biomethanization, podle varianty angličtiny). Z důvodů jazykové úspornosti a sémantického oslabení předpony bio- se však běžně používá pouze označení methanisation (nebo methanization). Tyto tři termíny – biogasification, biomethanisation a methanisation – spolu se svými pravopisnými variantami představují názorný příklad, který uvádí téma této práce: terminologickou variabilitu ve slovní zásobě související se změnou klimatu. Tato slovní zásoba je zvláště vhodnou oblastí pro studium terminologické variability, a konkrétněji pro analýzu kognitivní variability. V tomto článku se zaměříme na souvislost mezi denominativní variabilitou, tedy užíváním různých termínů pro označení téhož pojmu, a kognitivní variabilitou. TEORETICKÝ RÁMEC Terminologická variace Terminologická variace2 se v posledních 25 letech těší značné pozornosti odborníků, kteří k ní přistupovali z různých teoretických perspektiv. Cabré (1999) ve své Komunikační teorii terminologie navrhuje integrativní přístup propojující jazykovou, kognitivní a komunikační dimenzi. Z tohoto pohledu se variace nepovažuje za terminologickou chybu, nýbrž za funkční reakci na různé kontexty užití. Cabré navíc termíny nepovažuje za součást uzavřených, jednotných systémů; existují naopak v rozmanitých komunikačních prostředích, která vedou ke vzniku více výrazů pro tentýž odborný obsah. V tomto smyslu terminologická variace odráží nejen jazykové rozdíly v užívání, ale také odlišnosti ve vnímání a reprezentaci znalostí. Freixa (2003; 2006; 2013; 2022) se terminologické variaci věnovala z multidimenzionální perspektivy a rovněž zahrnovala jazykové, kognitivní a komunikační aspekty. V návaznosti na Cabré Freixa (2003) zdůrazňuje, že denominační variace by neměla být 2 Terminologická variace je přísně vzato jakákoli variace, která se týká termínů, v tomto článku ji však používáme v jejím běžnějším významu, tedy jako variaci týkající se označení, a proto ji užíváme jako synonymum pro denominační variaci. 2 nahlížena jako okrajový či nahodilý jev, nýbrž jako neodmyslitelný rys odborného jazyka. Na základě korpusových studií textů s různou mírou odbornosti v oblasti životního prostředí identifikuje několik faktorů, které ovlivňují vznik variant: komunikační účel textu, úroveň znalostí autora i cílového publika, komunikační kanál a konceptuální struktura dané oblasti a další. Ve své práci z roku 2006 Freixa navrhuje typologii příčin terminologické variace, která nám umožňuje chápat variaci nikoli pouze jako mnohost forem, ale jako funkční a kognitivní strategii vyhovující různorodým komunikačním potřebám. Ve svém novějším výzkumu (2022) trvá na dynamické povaze odborných znalostí a ukazuje, jak se tato dynamika odráží v proměnlivých označeních, která vznikají v diskurzech, v nichž se znalosti konstruují a sdělují. Zvláště zdůrazňuje úlohu popularizace vědy a mezijazykového a mezikulturního přenosu. V této souvislosti tvrdí, že variaci je třeba chápat jako prostředek umožňující přizpůsobení odborného diskurzu různým kontextům užití, aniž by nutně docházelo ke ztrátě terminologické přesnosti. Její práce tak přispívá k upevnění integrativního a nepředpisového pohledu na terminologii. From a sociocognitive perspective, Temmerman (2000) analyses terminology as a phenomenon anchored in collective experience and shared knowledge. Her model challenges the rigidity of classical approaches and acknowledges the dynamic, flexible, and contextualised nature of concepts, with particular attention to conceptual variation. On the other hand, from the perspective of Frame-Based Terminology (Faber et al. 2009; Faber 2022), variation is examined at the intersection of cognition, discourse, and language technologies. These approaches demonstrates that terminological variation is a complex and productive phenomenon, one that requires interdisciplinary and dynamic approaches for its full understanding. Kognitivní variace Na rozdíl od denominační variace, která se týká různých označení užívaných pro jeden koncept, kognitivní či konceptuální variace3 označuje různé způsoby, jimiž lze daný koncept utvářet, interpretovat a reprezentovat v závislosti na kontextuálních, kulturních, ideologických či oborových faktorech. Tento typ variace se často projevuje užíváním různých termínů, které ke konceptu přistupují z odlišných perspektiv. Fernández-Silva (2011; 2016; 2022) vychází z potřeby překonat tradiční pohled na koncept jako na neměnnou, univerzální entitu a namísto toho navrhuje pojetí dynamické, situované a diskurzem utvářené. Podle Fernández-Silvy je konceptuální variace neodmyslitelnou součástí vývoje vědeckých a technických znalostí, stejně jako jejich 3 V tomto článku používáme tyto dva termíny jako synonyma, ačkoli konceptuální variace se častěji používá pro označení změn či rozdílů v samotném konceptu spojených s termínem, zatímco kognitivní variace označuje, jak mluvčí konceptualizuje či vnímá koncept v daném okamžiku nebo v konkrétním kontextu. 3 šíření mezi různými komunitami. Tvrdí, že specializované pojmy nejsou uzavřené entity, nýbrž otevřené struktury utvářené procesy rámování a rekontextualizace. V této souvislosti vychází z Fillmoreovy rámcové sémantiky (1977), aby zdůraznila, že pojmy se aktivují prostřednictvím složitých kognitivních struktur, které určují, které aspekty znalostí se v každé komunikační situaci dostávají do popředí. Z tohoto pohledu je pojmová variace přirozeným a nezbytným jevem ve specializované komunikaci, zvláště když znalosti obíhají mezi komunitami s odlišnými prioritami, úrovní odbornosti nebo ideologickými postoji. Within the Frame-Based Terminology approach, Faber et al. (2009) and Ureña Gómez-Moreno et al. (2013) have developed tools to represent conceptual variation in terminological knowledge bases. By combining semantic relations, frame blending, and cognitive dynamics, their approach captures how a single term may be conceptualised differently across disciplines. Benítez and León-Araúz (2023) further explore how conceptual variation can be tracked through computational methods applied to multilingual corpora, revealing how the same concept may be framed differently across languages and cultures. According to the authors, this raises significant challenges for specialised translation, international communication, and global knowledge management. Similarly, Tercedor (2011) addresses the cognitive dynamics of concepts, highlighting the influence of social change on the reconfiguration of specialised knowledge. She examines how concepts evolve over time, generating tensions between older and newer representations, and how these tensions are manifested in discourse. Conceptual variation, then, is also presented as the result of an evolutionary process, not merely a communicative one—a view shared by scholars such as Dury and Lervad (2008), and more recently, Dury (2022) and Dury and Picton (2024), who focus on terminological variation from a diachronic perspective. Závěrem lze říci, že pojmová variace je vlastní situační a dynamické povaze specializovaných znalostí. Její studium prohlubuje naše porozumění tomu, jak se termíny – a jejich významy – vytvářejí, předávají a vyjednávají napříč diskurzy, které ztělesňují rozmanité světonázory. Terminologie změny klimatu Změna klimatu je komplexní jev, který vyžaduje přesnou terminologii schopnou přizpůsobovat se neustále se vyvíjejícím poznatkům v této oblasti. V posledních desetiletích se slovní zásoba spojená se změnou klimatu rychle rozvíjela pod vlivem vědeckých, politických, mediálních a vzdělávacích faktorů. Proto je důležité nejen určit konkrétní termíny, ale také porozumět tomu, jak tyto termíny vznikají, proměňují se a komunikují v závislosti na komunikačním kontextu, úrovni odbornosti a dalších proměnných, které mohou ovlivňovat jejich užívání. 4 Guslyakova, Valeeva, and Vatkova (2020) analyse how new environmental terms (green neology) emerge and spread in education and the media. These neologisms reflect the emergence of new concepts (e.g. garbology) and the need to find effective ways to name and communicate them. The authors argue that ideological and educational components are key to environmental literacy, and that these neologisms serve not only a denominative function but also act as persuasive tools that shape educational and political discourse. Consequently, one of the defining features of climate discourse is its constant production of neologisms. This dynamism is also related to the interdisciplinary nature of climate knowledge. Moore et al. (2021), for example, analyse the term transformation in the context of climate change mitigation. In their systematic review, they observe that the term is used ambiguously and with multiple meanings, ranging from technological change to deep social reconfigurations. This polysemy reflects the complexity of climate phenomena and the diversity of disciplinary perspectives involved. Thus, terms such as energy transition, systemic transformation, or climate justice carry not only technical weight, but also political and ethical significance. Thus, Moore et al. similarly concludes that terminology not only describes change but actively participates in constructing it discursively. From a pragmatic perspective, Carrió-Pastor and Candel-Mora (2012) also argue that terminology should be understood as a contextual and discursive phenomenon, beyond any presumed normative rigidity. Through corpus analysis, they show that the choice of climate-related terms depends on factors such as text genre (academic, media, educational), target audience (experts, students or laypeople), as well as communication channel and purpose: technical precision, simplified dissemination, or rhetorical effect. They argue that communicative specificity (who speaks, to whom, and for what purpose) is central in terminological choice. From a more discourse-oriented perspective, Bureau (2024) demonstrates that conceptual representations of climate change vary not only in terminology but also in the frames of reference activated in different discourses. Comparing expert and media corpora, she finds significant differences in how causes, solutions, and responsibilities related to climate change are conceptualised. These findings align with Rogers (2004), who notes that media discourse tends to simplify and reconfigure scientific knowledge about climate, producing hybrid and sometimes imprecise concepts, though more accessible to the general public. Ukázalo se také, že pojmové metafory hrají ústřední roli při utváření chápání změny klimatu. Haddad Haddad a Montero-Martínez (2021) poukazují na to, že výrazy jako uhlíková stopa nebo zachycování uhlíku fungují jako struktura vytvářející metafory, které promítají specifické kognitivní rámce na abstraktní jevy. Tyto metafory nejen napomáhají porozumění, ale také usměrňují jednání, protože každý rámec implikuje odlišný způsob vnímání a řešení problému. Přenos takových metafor mezi jazyky a kulturami může vyvolávat sémantické napětí. Ve své kontrastivní studii angličtiny a arabštiny autoři zdůrazňují obtíže spojené s přesným překladem pojmových implikatur, což může ovlivnit 5 komunikační účinnost ve vícejazyčném prostředí. Cabezas-García a León-Araúz (2022) tuto myšlenku podporují tím, že ukazují, že komunikace o změně klimatu využívá terminologické varianty přizpůsobené různým komunikačním potřebám. Volba mezi výrazy globální oteplování a klimatická krize například není neutrální: vyjadřuje rozdíly v ideologii, registru a komunikačním záměru. Způsob, jakým se termíny užívají, může utvářet veřejné vnímání. However, recent studies such as Goldwert et al. (2024) suggest that changing terminology does not necessarily affect behavioural intentions. In their experimental research, they found that replacing terms like global warming with climate crisis had no statistically significant impact on people’s willingness to take climate action. This finding invites a more nuanced view of the direct influence of language on environmental behaviour, although it does not rule out its role in cognitive framing. DATA A METODOLOGIE Empirický výzkum terminologické variace vychází z analýzy textů, neboť texty jsou přirozeným prostředím termínů a místem, kde lze pozorovat jejich skutečné chování. Pro tuto studii jsme se rozhodli vycházet ze slovníků, protože předpokládáme, že variace v nich zaznamenaná bude menší než variace, která skutečně existuje. Naše pozorování tak založíme na příkladech, které prošly filtry uplatňovanými terminology nebo odborníky, kteří slovníky sestavili, a které by měly být v užívání odborníků nejustálenější. Abychom sestavili seznam nejreprezentativnějších termínů ze slovní zásoby související se změnou klimatu, konzultovali jsme několik slovníků nalezených prostřednictvím vyhledávání Google. Patří mezi ně Slovník pojmů týkajících se změny klimatu (Agentura pro ochranu životního prostředí Spojených států), Klimatický slovník: každodenní průvodce změnou klimatu (Rozvojový program OSN), Slovník změny klimatu (BBC News), Slovník změny klimatu: definice klíčových pojmů (Sustainable Travel International) a Slovník (Office for Climate Education). Po výběru 100 termínů, které se vyskytovaly v největším počtu slovníků, jsme je vyhledali ve dvou terminologických databázích: IATE (Interactive Terminology for Europe, zřízená Evropskou unií) a Cercaterm (provozovaná organizací Termcat, katalánskou vládou Generalitat de Catalunya). Konečný výběr zahrnoval 80 pojmů, z nichž každý byl zastoupen jedním či více termíny, přičemž všechny byly doloženy alespoň v jedné z databází (většina v obou). Úplný seznam 80 pojmů a jejich variant je uveden v příloze. Pro formální klasifikaci variant jsme vycházeli z typologie navržené Freixou (2003), která rozděluje varianty podle toho, zda jde o změnu grafickou, morfosyntaktickou, redukční nebo lexikální. Tato klasifikace umožňuje také analyzovat míru pojmové ekvivalence mezi variantami (v případech s více než dvěma pojmenováními jsme porovnávali ta, která se formálně lišila nejméně). A konečně jsme k analýze užívání a vývoje termínů v čase ve specializovaném diskurzu použili Google Ngram 6 Viewer, nástroj umožňující současné porovnání až pěti názvů na jediné časové ose, díky němuž můžeme sledovat, kdy se jednotlivé termíny objevují a jaká je jejich relativní četnost v čase. Abychom výsledky porovnali s užíváním a vývojem termínů v publicistickém diskurzu, použili jsme Factiva4, největší tiskovou databázi na světě, od Dow Jones. VÝSLEDKY A ANALÝZA V této části nejprve analyzujeme denominační index pojmů zahrnutých do našeho vzorku termínů. Poté nabízíme úvodní analýzu vybraných příkladů na základě jejich formální klasifikace, zdůrazňujeme charakteristické rysy denominačních variant a věnujeme zvláštní pozornost případům kognitivní variace. Nakonec zkoumáme vybrané shluky termínů, abychom zjistili, jak různé varianty odrážejí různé kognitivní perspektivy a jak se v průběhu času vyvíjely na časové ose. Denominační index Většinu našich 80 pojmů označuje jeden nebo dva termíny. Avšak 20% označují 3 termíny a, jak je patrné z tabulky 1, jeden pojem označuje 6 termínů a další 7. Denominační index (tj. průměrný počet názvů na pojem podle Freixa 2003) tedy činí 2,37 názvů na pojem. Tabulka 1. Rozdělení denominačních skupin podle počtu názvů Počet názvů% 1 25 31,25 2 25 31,25 3 16 20,00 4 6 7,50 5 6 7,50 6 1 1,25 7 1 1,25 Celkem 80 100% Index ---- 2,37 Pojmy označované jediným termínem zahrnují například desertification, greenhouse effect, ozone precursor, anthropocene, rewilding a circular economy. Zajímavé je, že první tři jsou starší termíny (žádný z nich se neobjevuje po roce 1970), zatímco zbývající tři jsou novější (všechny se objevují kolem roku 2010). Zdá se tedy, že stáří termínu neurčuje, zda má alternativní názvy. Ani četnost se nejeví jako rozhodující faktor, protože všechny patří k nejčastěji užívaným pojmům v diskurzu souvisejícím s klimatem. Stejně tak jejich variabilitu zřejmě neřídí žádný konkrétní slovotvorný proces. Otázka, proč některé 4 Dow Jones. Factiva. Databáze. Dostupné na adrese: https://www.dowjones.com/products/factiva. 7 To, zda některé koncepty vykazují terminologickou variaci a jiné nikoli, bude třeba zkoumat v budoucí práci. Další třetina (31.25%) konceptů je zastoupena dvěma pojmenováními, zatímco zbývající třetina (37.50%) více než dvěma. Koncepty zastoupené nejvyšším počtem pojmenování jsou: hydrofracturing (s pojmenováními hydraulic fracking, hydraulic fracturing, hydrofracking, hydro-frac a HF) a eco-friendly (environment-friendly, environmentally friendly, green, earth friendly, ecological, environmental). Rozložení formálních změn Studium sémantické ekvivalence mezi pojmenováními, která se střídají pro tentýž koncept, provádíme analýzou typu pozorované formální variace. Jak ukazuje tabulka 2, příklady jsme podle klasifikace navržené Freixou (2003) rozdělili do čtyř kategorií podle toho, zda jde o změnu grafickou, morfosyntaktickou, redukční, nebo lexikální. Většina příkladů se soustřeďuje na obou krajních pólech: na jedné straně jde o drobnou, čistě grafickou změnu, na druhé o výraznou změnu lexikální. Tabulka 2. Klasifikace podle typu formální variace Typ | Počet |% | Příklady Grafická | 29 | 29.89 | paleoclimatology / palaeoclimatology Morfosyntaktická | 13 | 13.40 | greenwash / greenwashing Redukce | 20 | 20.83 | living biomass / biomass Lexikální | 35 | 36.45 | carbon market / carbon trading Grafická variace Příklady grafické variace představují nejvyšší stupeň sémantické ekvivalence. Patří sem střídání v užití spojovníku (např. agroecology / agro-ecology, biofuel / bio-fuel, net zero / net-zero), v psaní zvlášť či dohromady (heat wave / heatwave, waste water / wastewater, salt water intrusion / saltwater intrusion) a pravopisné rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou (paleoclimatology / palaeoclimatology, biomethanisation / biomethanization, reforestation / reafforestation). Všechny tyto příklady jsou sémanticky totožné a nenesou žádné odlišné konotace nad rámec regionálních pravopisných zvyklostí. Tato kategorie zahrnuje také četné případy plných podob a zkratek, například akronymy (global warming potential / GWP, sea level rise / SLR, greenhouse gases / GHG), chemické vzorce (carbon dioxide / CO₂) nebo jiné zkrácené podoby (redox potential / oxidation-reduction potential, biological diversity / biodiversity, ecological anxiety / eco-anxiety). V mnoha z těchto případů se zkrácené podoby (jako SLR nebo GWP) objevují častěji v textech s vyšší mírou specializace. 8 Morfosyntaktická variace Morfosyntaktická variace je méně častá (13.40%) a souvisí především s morfologickými posuny, například mezi jmennými a slovesnými tvary (carbon offset / carbon offsetting, greenwashing / greenwash), nebo s variací zahrnující sufixaci (climate change / climatic change, nitrogen fertilizer / nitrogenous fertilizer, environment-friendly / environmentally friendly). Některé příklady vykazují syntaktickou restrukturalizaci, jako například loss of biodiversity / biodiversity loss. Většina těchto případů vykazuje vysoký stupeň ekvivalence, přičemž denotativní či konotativní rozdíly jsou malé nebo žádné. Střídání výrazů climate change a climatic change si zaslouží zvláštní pozornost. Jak je vidět na obrázku 1, oba termíny se před polovinou 80. let používaly jen zřídka a byly z velké části omezeny na vědecké texty. S rozvojem klimatologie a zdokonalováním klimatických modelů se však climate change prosadil jako obecný termín pro popis změn globálních povětrnostních vzorců. V roce 1988 byl ustaven Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) jako hlavní orgán hodnotící klimatickou vědu, čímž se climate change upevnil jako standardní termín v mezinárodním politickém a vědeckém diskurzu. To vysvětluje prudký nárůst používání (modrá křivka) po roce 1985, který od té doby pokračuje nepřetržitě, zatímco climatic change zůstává z hlediska četnosti okrajovým výrazem. Obrázek 1. Časový vývoj výrazů climate change a climatic change Redukce Jedním typem terminologické variace, který se často přehlíží navzdory své kvantitativní významnosti (20.83%), je variace vznikající zkracováním syntagmatických forem. Často jde o anaforické redukce, při nichž se vypuštěná část doplňuje z kontextu; v jiných případech však redukovaná forma anaforická není, buď proto, že se lexicalizovala, nebo proto, že rozvinutá forma obsahuje méně relevantní či nadbytečné informace. Sémantická vzdálenost mezi střídajícími se formami závisí na tom, zda je redukce anaforická (v takovém případě je ekvivalence závislá pouze na kontextu), nebo lexikální (ta obvykle vykazuje vysoký stupeň sémantické ekvivalence). 9 V termínech souvisejících se změnou klimatu nacházíme několik zřetelných případů lexikální redukce, například sensitivity, které se v daném oboru běžně používá ve významu climate sensitivity, nebo tipping point, často užívané jako zkrácená podoba výrazu climate tipping point. Většina příkladů však představuje anaforické redukce, kdy k redukci může dojít ve střední části sousloví (carbon dioxide emissions / carbon emissions) nebo v rozvíjejícím členu či členech sousloví (climate change adaptation / climate adaptation / adaptation, carbon dioxide sink / carbon sink / sink). Lexikální variace Nejčastější typ variace v našich datech (36.45%) zahrnuje lexikální změny a sémantická vzdálenost mezi variantami závisí na několika faktorech. Lexikální změna může vést ke kognitivní variaci, pokud zdůrazňuje různé perspektivy nebo rysy pojmu. V rámci tohoto typu terminologické variace je třeba rozlišovat několik situací: 1) lexikální variace může být úplná, jde-li o jednoduchý termín, jako v případě reforestation / restocking nebo albedo / reflectance, případně pokud se změní všechny lexémy v syntagmatickém termínu, jako například heat wave / warm spell nebo waste water / sewage effluent; 2) lexikální variace může být částečná, když se změní jeden lexém a druhý zůstane stejný. Takové případy jsou častější a lze je klasifikovat podle toho, kde v termínu ke změně dochází: v řídicím členu, nebo v rozvíjejícím členu termínu. Lexikální a kognitivní variace Následující část věnujeme lexikální variaci spojené s kognitivní variací a vycházíme přitom z předpokladu, že termíny nejen označují, ale také znamenají. Jinými slovy, v jistém smyslu jsou pojmenováními konceptu – referenčními jednotkami, proto je nazýváme denominativními jednotkami neboli denominacemi –, mají však také význam, neboť když se k témuž konceptu vztahují různá pojmenování, činí tak různými způsoby a zdůrazňují různé charakteristiky tohoto konceptu. Celková změna: jednoduché termíny V terminologické databázi Evropské unie (IATE) je reforestation definováno jako „Obnovení lesního porostu buď přirozenou cestou (přirozeným výsevem, výmladky nebo kořenovými výmladky), nebo uměle (přímým výsevem či výsadbou)“ a pro tentýž koncept nabízí ještě dvě pojmenování: reafforestation a restocking. Střídání výrazů reforestation a reafforestation je morfologické, nikoli lexikální, a lze pozorovat i drobný sémantický odstín: forestation je přímo podstatné jméno označující děj a jeho výsledek, zatímco afforestation s předponou a- zdůrazňuje představu činnosti („činnost, při níž se něco mění v les“). Ke střídání, které zahrnuje lexikální a kognitivní změnu, však dochází mezi výrazy reforestation (nebo reafforestation) a restocking, protože první z nich upřednostňuje představu lesa, zatímco druhý zdůrazňuje představu opětovného osídlení a doplnění. 10 Jak bylo uvedeno v metodologické části, abychom zjistili, která podoba se upřednostňuje v odborném diskurzu, konzultovali jsme Google Ngram Viewer. Výsledky, jak je patrné z obrázku 2, ukazují, že reafforestation je z hlediska četnosti okrajovou variantou, zatímco reforestation se používá podstatně častěji než restocking, přestože posledně uvedený výraz je doložen již dříve. Současné odborné užívání – zde máme na mysli posledních sto let – jednoznačně upřednostňuje výraz reforestation. Obrázek 2. Výrazy reforestation, reafforestation a restocking v Google Ngram Viewer a Factiva Obrázek rovněž ukazuje výsledky pro novinářské texty (Factiva) za posledních pět let a trend se podobá trendu pozorovanému v odborném diskurzu. Protože je však restocking v novinářských textech polysémní slovo, nelze určit jeho konkrétní četnost v lesnické oblasti. Celková změna: syntagmatické termíny Období abnormálně a nepříjemně horkého počasí se nazývá heat wave, ale také hot spell nebo warm spell. Mezi výrazy hot spell a warm spell pozorujeme rozdíl z hlediska teploty, přičemž hot označuje vyšší intenzitu než warm, což je rozdíl, který již má kognitivní důsledky. Variace mezi výrazy wave a spell má ještě výraznější kognitivní dopad, protože wave a spell evokují odlišné rámce: ve výrazu heat wave je heat pojímáno jako přírodní síla, která se pohybuje a udeří jako vlna, čímž aktivuje rámec fyzického pohybu tekutiny; naproti tomu výskyt výrazu spell evokuje časový a epizodický rámec, v němž je heat vnímáno jako fáze či přechodné období v rámci časového kontinua. Jak ukazuje obrázek 3, i v tomto případě variace nacházíme výraznou podobnost mezi odborným diskurzem v Google Ngram Viewer a publicistickým diskurzem, pokud jde o frekvenci užití: zdaleka nejustálenější podobou v užívání je heat wave (včetně varianty heatwave), zatímco warm spell i hot spell se sice užívají, avšak s podstatně nižší frekvencí. 11 Obrázek 3. Heat wave, hot spell a warm spell v Google Ngram Viewer a Factiva Částečná změna: variace v rozšíření syntagmatických termínů Nyní analyzujme příklady, v nichž se variace vyskytuje mezi syntagmatickými termíny, které zahrnují více než jeden lexém. Nejprve se zaměříme na případy, kdy základ, který tvoří pojmovou kategorii, zůstává stejný a změna nastává v rozšíření, kde se posouvá charakteristika pojmu zdůrazněná v pojmenování. Databáze IATE definuje drinking water nebo potable water jako vodu bezpečnou ke konzumaci, ať už je přímo vypita v tekuté podobě, nebo konzumována nepřímo při přípravě jídla. Lexikální jednotka water představuje pojmovou kategorii společnou oběma označením; sémantický rys, který každé z nich zdůrazňuje, se však liší (drinking oproti potable), stejně jako mentální reprezentace, kterou evokují. U výrazu drinking je důraz kladen na akt požití, zatímco u potable na vlastnost bezpečnosti při konzumaci. To je zvláště pozoruhodné, vezmeme-li v úvahu, že potable pochází z latinského potare („pít“), takže jsou obě označení z etymologického hlediska plně ekvivalentní, navzdory odlišným kognitivním asociacím. Obrázek 4. Drinking water a potable water v Google Ngram Viewer a Factiva Příklady kognitivní variace mezi termíny, které sdílejí stejnou pojmovou kategorii, ale vyznačují se odlišnými kognitivními přístupy, jsou časté. Následující příklad se týká výrazů indigenous knowledge, local knowledge, and traditional knowledge. Všechny tyto termíny označují systémy znalostí zakořeněné v dlouhodobé interakci s konkrétním prostředím. Ačkoli všechny tři označují tentýž pojem, každý z nich aktivuje odlišný kognitivní rámec. V 12 místní znalosti – nejčastější a historicky starší termín – se v základu zaměřují na místo; u tradičních znalostí – druhého nejčastějšího, avšak podstatně novějšího termínu, jehož užívání narůstá od 80. let 20. století – se pozornost přesouvá k času; a u domorodých znalostí se koncepční důraz klade na lidi. Obrázek 5. Domorodé znalosti, místní znalosti a tradiční znalosti v Google Ngram Viewer a Factiva Obrázek 5 znovu ukazuje, že oba textové korpusy vykazují stejné pořadí podle četnosti. Částečná změna: variace v hlavě syntagmatických termínů Ve specializovaném diskurzu má klimatická krize podle údajů IATE dvě synonyma: klimatická nouze a klimatický kolaps, avšak v obecném diskurzu se změna klimatu, globální oteplování a globální zahřívání často používají zaměnitelně, jako by šlo o ekvivalentní výrazy. Jak je patrné z obrázku 6, ve specializovaném i žurnalistickém diskurzu je nejčastější formou klimatická krize, zatímco varianty klimatická nouze a klimatický kolaps se užívají mnohem méně, ačkoli je známo, že v politickém a aktivistickém diskurzu se upřednostňuje výraz klimatická nouze. Obrázek 6. Klimatická krize, klimatická nouze a klimatický kolaps v Google Ngram Viewer a Factiva Tato tři označení nesou odlišné konotace a plní různé rétorické účely; lze je seřadit podle intenzity: klimatická krize označuje systémová rizika a stupňující se důsledky změny klimatu; klimatická nouze implikuje potřebu okamžitě jednat; 13 klimatický kolaps naznačuje systémový rozvrat. V tomto případě zůstává kognitivní rámec stejný; mění se však intenzita, tedy míra vnímaného nebezpečí. Druhým příkladem variace v rámci pojmové kategorie je trojice výrazů ozonová vrstva, ozonový štít a ozonosféra. I zde se výsledky četnosti ve specializovaném diskurzu (jak ukazuje graf Ngram Viewer) i v žurnalistickém diskurzu (jak dokládá korpus Factiva) shodují: ze všech tří výrazů se ozonová vrstva jeví jako nejvíce institucionalizovaná forma, zatímco ozonový štít a ozonosféra se užívají výrazně méně často. Obrázek 7. Ozonová vrstva, ozonový štít a ozonosféra v Google Ngram Viewer a Factiva V tomto případě kognitivní variace vyplývá z aktivace různých pojmových rámců spojených s jednotlivými pojmenováními. Termín ozonová vrstva evokuje strukturní rámec, v němž je stratosféra chápána jako uspořádaná do jednotlivých vrstev. Naproti tomu ozonový štít aktivuje funkční či metaforický rámec a zdůrazňuje ochrannou úlohu ozonu jako bariéry, která chrání Zemi před ultrafialovým zářením. A konečně ozonosféra staví do popředí geometrickou či systémovou perspektivu a tuto oblast atmosféry pojímá jako sférickou oblast. Analyzované příklady odhalují zřetelný vzorec: jeden termín obvykle dosahuje výrazně vyšší četnosti užití než ostatní, které následně plní specifičtější diskurzivní či rétorické funkce, zatímco nejčastější termín má především referenční funkci. Referenční pojmenování může odpovídat buď nejstarší podobě, která vznikla ve vědeckém diskurzu, nebo pozdější variantě, jež se stala přitažlivější, a proto se rozšířila i v jiných typech diskurzu, například v aktivistickém, mediálním či vzdělávacím. ZÁVĚRY Terminologická variace odráží konceptuální perspektivizaci: každé pojmenování aktivuje odlišný konceptuální rámec či pohled na tentýž referent. Tato variace není pouze otázkou lexikální rozmanitosti, ale představuje různé způsoby utváření a chápání základního konceptu nebo potřebu v konkrétních kontextech zdůraznit alternativní pohledy na něj. 14 Terminologické varianty plní vzájemně se doplňující diskurzivní funkce: zatímco jedno pojmenování se často institucionalizuje jako preferovaný referenční termín, jiná přetrvávají, protože v různých typech diskurzu (vědeckém, mediálním, vzdělávacím, aktivistickém atd.) zastávají specifické rétorické, hodnoticí nebo metaforické funkce. Je třeba také uznat, že kognitivní rozdíly vznikají i v rámci samotného odborného diskurzu, který nelze považovat za monolitický, neutrální ani homogenní. Odborné vědění naopak připouští rozmanitost konceptualizací a pohledů na tytéž vědecké jevy. Analyzované příklady ve skutečnosti odhalují výraznou podobnost mezi odborným a publicistickým diskurzem: v obou se objevují stejné varianty a jejich frekvenční vzorce jsou pozoruhodně podobné. Variace přispívá ke konceptuální přístupnosti a šíření poznatků: souběžná existence více pojmenování usnadňuje přenos poznatků mezi odbornými a laickými komunitami tím, že umožňuje vyjadřovat tentýž koncept prostřednictvím rozmanitých kognitivních a komunikačních perspektiv. REFERENCES BBC News 2014: Climate Change Glossary. Available at: https://www.bbc.com/news/science-environment-11833685. Benítez Valeria, León-Araúz Pilar 2023: Comparing Climate Terminology Across Languages and Domains: A Frame-Based Analysis. – Terminology: International Journal of Theoretical and Applied Issues in Specialized Communication 29(2), 224–251. DOI: https://doi.org/10.1075/term.00070.don. Bureau Pauline 2024: Climate Knowledge or Climate Debate?: Using Word Embeddings and Critical Discourse Analysis to Compare Expert and Media Representations of Climate Knowledge. – Terminology: International Journal of Theoretical and Applied Issues in Specialized Communication 30(1),35–57. DOI: https://doi.org/10.1075/term.00076.bur. Cabezas-García Melania, León-Araúz Pilar 2022: Term and Concept Variation in Climate Change Communication. – The Translator 28(4), 429–449. Cabré María Teresa 1999: La terminología: Representación y comunicación. Elementos para una teoría de base comunicativa y otros artículos [Terminology: Representation and Communication. Elements for a Communicative-Based Theory and Other Articles], Barcelona: IULA / Antártida. Carrió-Pastor María Luisa, Candel-Mora Miguel Ángel 2012: Corpus Analysis: A Pragmatic Perspective on Term Variation. – Revista Española de Lingüística Aplicada / Spanish Journal of Applied Linguistics 25(1), 33–50. Dury Pascaline 2022: Diachronic Variation. – Theoretical Perspectives on Terminology: Explaining Terms, Concepts and Specialized Knowledge, eds. P. Faber, 15 M.-C. L’Homme, Amsterdam: John Benjamins, 421–434. DOI: https://doi.org/10.1075/tlrp.23.19dur. Dury Pascaline, Lervad Susanne 2008: La variation synonymique dans la terminologie de l’énergie: approches synchronique et diachronique, deux études de cas [Synonymic Variation in Energy Terminology: Synchronic and Diachronic Approaches, Two Case Studies]. – LSP and Professional Communication (2001–2008). Dury Pascaline, Picton Aurélie (eds.) 2024: La dimension diachronique dans les langues de spécialité [The Diachronic Dimension in Languages for Special Purposes]. – Lexique 35. European Union. n.d. IATE – InterActive Terminology for Europe [Accessed July 17, 2025]. Available at: https://iate.europa.eu/. Faber Pamela 2022: Frame-Based Terminology. – Theoretical Perspectives on Terminology: Explaining Terms, Concepts and Specialized Knowledge, eds. P. Faber, M.-C. L’Homme, Amsterdam: John Benjamins, 353–376. DOI: https://doi.org/10.1075/tlrp.23.20fer. Faber Pamela, León-Araúz Pilar, Prieto Juan A. 2009: Semantic Relations, Dynamicity, and Terminological Knowledge Bases. – Current Issues in Language Studies 1(1), 1–23. Fernández-Silva Sabela 2011: Variación terminológica y cognición: factores cognitivos en la denominación del concepto especializado [Terminological Variation and Cognition: Cognitive Factors in the Designation of the Specialized Concept]: PhD diss., Universitat Pompeu Fabra. Fernández-Silva Sabela 2016: The Cognitive and Rhetorical Role of Term Variation and Its Contribution to Knowledge Construction in Research Articles. – Terminology: International Journal of Theoretical and Applied Issues in Specialized Communication 22(1), 52–79. Fernández-Silva Sabela 2022: Cognitive Approaches to the Study of Term Variation. – Theoretical Perspectives on Terminology: Explaining Terms, Concepts and Specialized Knowledge, eds. P. Faber, M.-C. L’Homme, Amsterdam: John Benjamins, 435–456. Fillmore Charles J. 1977: Topics in Lexical Semantics. – Current Issues in Linguistic Theory, ed. R. W. Cole, Bloomington: Indiana University Press, 76–138. Freixa Judit 2003: La variació terminològica: Anàlisi de la variació denominativa en textos de diferent grau d’especialització de l’àrea de medi ambient [Terminological Variation: Analysis of Denominative Variation in Texts with Different Levels of Specialization in the Field of the Environment]: PhD diss., Universitat Pompeu Fabra. Freixa Judit 2006: Causes of Denominative Variation in Terminology: A Typology Proposal. – Terminology: International Journal of Theoretical and Applied Issues in Specialized Communication 12(1),51–77. 16 Freixa Judit 2013: Otra vez sobre las causas de la variación denominative [Once Again on the Causes of Denominative Variation]. – Debate Terminológico, 938–946. Freixa Judit 2022: Causes of terminological variation. – Theoretical Perspectives on Terminology: Explaining Terms, Concepts and Specialized Knowledge, eds. P. Faber, M.-C. L’Homme, Amsterdam: John Benjamins, 399–420. DOI: https://doi.org/10.1075/tlrp.23.18fre. Goldwert Danielle, Doell Kimberly C., VanBavel Jay J., Vlasceanu Madalina 2024: Climate Change Terminology Does not Influence Willingness to Take Climate Action. – Journal of Environmental Psychology 100,1–5. Guslyakova Alla, Valeeva Nailya, Vatkova Olga 2020: ‘Green Neology’ and Its Role in Environmental Education (A Media Discourse Approach). – E3S Web of Conferences 169(4), 05004. Haddad Haddad Amal, Montero-Martínez Silvia 2021: La metáfora en la terminología del cambio climático: Un estudio contrastivo inglés–árabe [Metaphor in the Terminology of Climate Change: A Contrastive English–Arabic Study]. – UGR Digibug. Available at: https://digibug.ugr.es/. Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC). n.d. Special Report: Global Warming of 1.5°C. Glossary. Available at: https://www.ipcc.ch/sr15/chapter/glossary/. Met Office. n.d. Climate Change Glossary. Available at: https://weather.metoffice.gov.uk/climate-change/climate-glossary Moore Brendan, Verfuerth Caroline, Minas Angela Mae, Tipping Christianne, Mander Sarah, Lorenzoni Irene, Hoolohan Claire, Jordan Andrew J., Whitmarsh Lorraine 2021: Transformations for Climate Change Mitigation: A Systematic Review of Terminology, Concepts, and Characteristics. – Wiley Interdisciplinary Reviews: Climate Change 12(6), e738. Office for Climate Education (OCE). n.d. Glossary. Available at: https://www.oce.global/en/resources/climate-science/glossary/. Rogers Margaret 2004: Multidimensionality in Concept Systems: A Bilingual Textual Perspective. – Terminology: International Journal of Theoretical and Applied Issues in Specialized Communication 10(2), 215–240. Sustainable Travel International 2024: Climate Change Glossary: Definitions of Key Terms. Available at: https://sustainabletravel.org/climate-change-glossary/. Temmerman Rita 2000: Towards New Ways of Terminology Description: The Sociocognitive Approach, Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins. Tercedor Maribel 2011: The Cognitive Dynamics of Terminological Variation. – Terminology 17(2), 181–197. DOI: https://doi.org/10.1075/term.17.2.01ter. 17 TERMCAT (Centre de Terminologia de Catalunya). n.d. *Cercaterm – Base de datos terminológica* [Cercaterm – Terminological Database] [Accessed 17 July 2025]. Available at: https://www.termcat.cat/en/cercaterm. United Nations Development Programme (UNDP) 2023: The Climate Dictionary: An Everyday Guide to Climate Change. Available at: https://climatepromise.undp.org/news-and-stories/climate-dictionary-everyday-guide-climate-change. United States Environmental Protection Agency (EPA) 2016: Glossary of Climate Change Terms. Available at: https://19january2017snapshot.epa.gov/climatechange/glossary-climate-change-terms_.html. Ureña Gómez-Moreno, Manuel José, Faber Pamela, Castro Miriam Buendía 2013: Frame Blending in Specialized Language: Harmful Algal Bloom. – Terminology: International Journal of Theoretical and Applied Issues in Specialized Communication 19(2),175–201. DOI: https://doi.org/10.1075/term.19.2.02gom. APPENDIX 1: LIST OF TERMS 1. agroecology, agro-ecology 2. albedo, reflectance 3. anthropocene 4. anthropogenic 5. atmospheric aerosol 6. atmospheric lifetime 7. biodiversity, biological diversity 8. biodiversity loss, loss of biodiversity, loss of biological diversity, biodiversity erosion, erosion of biodiversity 9. biofuel, bio-fuel 10. biogasification, biomethanisation, biomethanization, methanization, methanisation 11. biomass, living biomass 12. biosphere 13. blue economy 14. carbon capture, CO2 capture, carbon dioxide capture, capture of CO2 15. carbon cycle, circulation of carbon 16. carbon dioxide, CO2 17. carbon dioxide emissions, carbon emissions, CO2 emissions 18. carbon footprint, CO2 footprint, carbon dioxide footprint 19. carbon intensity, CO2 intensity, carbon dioxide intensity, CI 20. carbon market, carbon trading, emissions trading 21. carbon neutral, carbon-neutral, climate neutral, GHG emissions neutral, greenhouse gas emissions neutral 22. carbon offsetting, carbon offset 23. carbon removal, carbon dioxide removal, CDR 24. carbon sequestration, CO2 sequestration, carbon dioxide sequestration, carbon dioxide storage, storage of carbon 25. carbon sink, carbon dioxide sink, sink 26. circular economy 27. climate change, climatic change 28. climate change adaptation, adaptation to climate change, climate adaptation, adaptation 29. climate crisis, climate emergency, climate breakdown 30. climate justice 31. climate resilience, resilience to climate change, climate resiliency 32. climate sensitivity, sensitivity 18 33. climate strike, Fridays For Future, FFF, School Strike for Climate, Youth For Climate 34. climate tipping point, tipping point, point of no return 35. climate transition 36. climate variability, climatic variability 37. compostable 38. cryosphere 39. desertification 40. drinking water, potable water 41. eco-anxiety, ecological anxiety, environmental anxiety 42. eco-friendly, environment-friendly, environmentally friendly, green, earth friendly, ecological, environmental 43. eco-refugee, environmental migrant, environmental refugee 44. energy efficiency 45. energy transition 46. environmental certification 47. evapotranspiration 48. extreme weather event 49. global warming, global heating 50. global warming potential, GWP 51. greenhouse effect 52. greenhouse gases, GHG 53. greenwashing, greenwash, green sheen 54. heat wave, heatwave, warm spell, hot spell 55. heavy metal 56. hydrofluorocarbon, fluorohydrocarbon, HFC 57. hydrofracturing, hydraulic fracking, hydraulic fracturing, hydrofracking, hydrofrac, HF 58. indigenous knowledge, local knowledge, traditional knowledge 59. indirect emissions 60. megacity 61. nature restoration 62. net zero, net-zero 63. nitrogen fertilizer, nitrogenous fertilizer 64. ozone layer, ozone shield, ozonosphere 65. ozone precursor 66. paleoclimatology, palaeoclimatology 67. permafrost, pergelisol 68. photochemical smog, oxidant smog, oxidizing 69. redox potential, oxidation-reduction potential 70. reforestation, reafforestation, restocking 71. regenerative agriculture, regenerative farming 72. renewable energy, energy from renewable sources 73. rewilding 74. salt water intrusion, saltwater intrusion, saline intrusion, saltwater encroachment 75. sea level rise, SLR 76. soil degradation, soil deterioration 77. species reintroduction 78. suspended particulate matter, SPM, particulate matter, PM, suspended particulates 79. sustainable development, SD 80. wastewater, waste water, sewage effluent, sewage 19