Jaunimo požiūris į angliškus žodžius suaugusiųjų kalboje

AURELIJA ČEKUOLYTĖ Institut litevského jazyka POSTOJ MLÁDEŽE K ANGLICKÝM SLOVŮM V ŘEČI DOSPĚLÝCH 1. ÚVOD V současné společnosti je výrazný kult mládí. Chceme být moderní, mladiství a energičtí a pomoci nám tak vypadat může i jazyk. Jazyk mládeže se od jazyka dospělých liší; vyznačuje se slangem, vsuvkami z angličtiny, onomatopoickými slovy a přímými citacemi (Jørgensen, Quist 2008: 12). Mladí lidé si rozdíly mezi svou řečí a řečí dospělých dobře uvědomují a, jak ukazují výzkumy, při rozhovorech mezi sebou používají jazyk mládeže, zatímco při komunikaci se staršími lidmi mají sklon omezovat jeho typické rysy (Rathje 2008: 247). Jazyk mládeže je tedy jedním ze způsobů, jak mladí lidé vyjadřují svou identitu. Jedním z charakteristických rysů jazyka mládeže v neanglicky mluvících zemích je užívání anglických slov, jako jsou nice, sorry, cool. Anglická slova, která mladí lidé používají, a funkce angličtiny obecně v jazyce mládeže západoevropských zemí přitahují značnou pozornost vědců. Sociolingvistické výzkumy ukazují, že angličtina plní v jazyce mládeže především sociální funkci. Lze zmínit disertaci švédské vědkyně Harriet Sharpové, v níž porovnávala, jak dospělí a mladí lidé vkládají do své řeči anglická slova (Sharp 2001). Dospělí používají anglické vsuvky pouze v práci při rozhovorech s kolegy, zatímco mladí lidé vkládají anglická slova do každodenních rozhovorů, dokonce i při komunikaci s neznámými vrstevníky. Zvláště mnoho anglických slov a výrazů se objevuje v řeči představitelů takzvaných subkultur mládeže (Preisler 1999). Marianne Rathjeová, která zkoumala ústní komunikaci tří různých generací v Dánsku, zjistila, že dánská mládež používá ve své řeči více anglických slov než starší generace (Rathje 2008). To, že mladí lidé do své řeči poměrně často vkládají anglická slova, však neznamená, že by totéž nemohli říci ve svém mateřském jazyce. Angličtina výroku jednoduše dodává určitý stylistický odstín (Kotsinas 2007: 69). 322 KALBOS KULTŪRA | 83 Skandinávští vědci zkoumali také postoje mladých lidí k užívání anglických slov v dánštině. Dánští mladí lidé popsali člověka, který do své řeči vkládá anglická slova, jako energického a moderního, ale ne příliš důvěryhodného a kompetentního (Andersen 2004: 181). K dispozici jsou také některé údaje o postojích litevské mládeže k anglickým vsuvkám. Mladí lidé užívání anglických slov hodnotí příznivě a rádi je vkládají do své řeči (Girčienė 2004). Loreta Vaicekauskienė upozornila, že Litevci spojují velké množství anglických přejatých slov v řeči s muži mladého věku (Vaicekauskienė 2006). Několik dánských vědců si povšimlo, že řeč některých dospělých vykazuje řadu rysů typických pro jazyk mládeže. Například výzkum ústní komunikace tří generací v Dánsku, který provedla M. Rathjeová, ukázal, že také ženy používají poměrně mnoho lexika mládeže (Rathje 2008). Margrethe Andersenová se však ve své disertaci zmiňuje o tom, že mladí lidé mají sklon hodnotit anglická slova v řeči dospělých negativně (Andersen 2004). Dánští studenti vyšších ročníků středních škol, kteří se zúčastnili výzkumu, měli popsat pět osob, jež převyprávěly tentýž článek. Vyprávění jedné osoby se vyznačovalo množstvím anglických slov typických pro mládež. Přestože věk vypravěče nebyl uveden1, studenti podle hlasu poznali, že jde o dospělého člověka, a některým z nich proto připadalo zvláštní a nepřirozené, že člověk takového věku používá anglická slova drive-by, pusher a další. Postoj mládeže k anglickým slovům vkládaným do řeči dospělých však dosud nebyl důkladněji zkoumán. Cílem této studie2 bylo zjistit, zda je dospělý člověk, který do své řeči vkládá anglická slova, považován za moderního a energického, anebo je naopak hodnocen negativně. Cílem bylo také prozkoumat, zda se mladým lidem taková řeč s vloženými anglickými slovy zdá vhodná pro veřejný prostor – televizi. 2. METODA VÝZKUMU Metodou výzkumu je test převlečené mluvy3 (The Matched Guise Technique). Patří k takzvaným nepřímým metodám, protože respondenti nevědí 1 Tento účastník experimentu byl ve věku 29 let. 2 Článek vychází z diplomové práce Aurelije Čekuolytė Danų ir lietuvių jaunimo požiūris į jaunimo kalbos angliškus žodžius suaugusiojo kalboje / De litauiske og de danske unges holdninger til det ungdomssproglige engelsk i voksnes tale (2010). 3 Termín test převlečené mluvy je překladem termínu The Matched Guise Technique, který se v dánské sociolingvistice překládá jako „masketest“. A. ČEKUOLYTĖ. Jaunimo požiūris į angliškus žodžius suaugusiųjų kalboje 323 o skutečném cíli výzkumu. V sociolingvistických výzkumech se při použití testu převlečené mluvy o jazyce přímo nemluví. Někdy vědci dokonce záměrně uvádějí jiný cíl výzkumu. Například skandinávští vědci, kteří zkoumali postoje svých krajanů k angličtině, respondentům sdělili, že cílem výzkumu je zjistit, který člověk se nejlépe hodí pro práci rozhlasového novináře (Kristiansen 2006). Například L. Vaicekauskienė nazvala svůj výzkum, jehož cílem bylo zjistit, s jakými uživateli jazyka je spojováno množství anglických přejatých slov, „Občanská společnost a sociální změny v Litvě“ (Vaicekauskienė 2006). Takové „klamání“ respondentů se považuje za hlavní přednost testu převlečené mluvy, protože tak lze odhalit takzvané nepřímé individuální postoje. Při testu převlečené mluvy si respondenti musí poslechnout nahrávky několika, obvykle pěti, osob a popsat je. Nevědí však, že tentýž člověk mluví dvakrát. Právě on je takzvanou výzkumnou maskou. Jednou mluví přirozeně, neutrálně, podruhé jako by si nasadil masku a mluvil jinak, přičemž vyjadřuje rysy, jejichž hodnocení je předmětem výzkumu. Například do řeči vkládá cizí slova či nářeční slovní zásobu, anebo mluví nářečím, s přízvukem apod. Po provedení testu se zkoumá, jak respondenti hodnotili tutéž osobu, která mluvila ve dvou jazykových variantách, a jaké jsou mezi hodnoceními rozdíly. Zbývající tři osoby jsou pouze výplňové hlasy („filler“ voices; srov. Lambert et al. 1960: 44), které respondentům nedovolí pochopit, že jeden člověk mluví dvakrát. Respondenty výzkumu popisovaného v článku bylo 55 žáků dvou desátých tříd jedné vilniuské střední školy. Výzkumu se zúčastnilo 40 chlapců a 14 dívek, jeden respondent pohlaví neuvedl. Obdobný výzkum byl proveden také na jednom z kodaňských gymnázií. Celkem bylo dotázáno 52 žáků prvního ročníku gymnázia v Dánsku4, z toho 30 chlapců, 18 dívek a 4 osoby, které pohlaví neuvedly. Tento článek představuje výsledky litevského výzkumu a porovnává je s výsledky výzkumu v Dánsku. Respondenti si měli poslechnout vyprávění pěti žen a popsat je. Každá žena vyprávěla jeden recept na přípravu jídla. Na začátku vyprávění se každá žena představila a uvedla svůj věk. Respondenti tedy věděli, že autorkami textů jsou ženy středního věku. Jedna žena mluvila dvakrát – jednou čistě litevsky (litevská maska) a podruhé do své řeči vkládala anglická slova (anglická maska). Věk žen (přibližně 40 let) nebyl zvolen náhodně. 4 První ročník gymnázia v Dánsku odpovídá desáté třídě v Litvě. 324 KALBOS KULTŪRA | 83 Člověk tohoto věku má obvykle stálé zaměstnání a založenou rodinu, jinými slovy je typickým dospělým. Věková hranice 40 let je v Litvě také nejvhodnější z hlediska znalosti angličtiny u dospělých – většina Litevců tohoto věku anglicky neumí nebo ji ovládá velmi špatně (Vaicekauskienė 2010). Žáci byli také požádáni, aby odpověděli na čtyři otevřené otázky: která žena se jim líbila nejvíce a nejméně a která z nich by mohla (nebo nemohla) moderovat kulinářský televizní pořad. Žáci měli své odpovědi zdůvodnit. Otázkami, zda se žena hodí k moderování televizního pořadu, jsme chtěli ověřit, který jazykový projev – spisovný, odpovídající normativním požadavkům, nebo projev s prvky jazyka mládeže – je podle žáků nejvhodnější ve veřejném prostoru, tedy v televizi. Chtěli jsme také zjistit, zda mladí lidé označí za ženu, která se jim líbila nejvíce, tutéž ženu jako nejvhodnější moderátorku televizního pořadu, nebo zda se jejich volba bude lišit. Do anglické masky byla vložena anglická slova z jazyka mládeže: ok, sorry a nice. Tato slova byla vybrána jako častá v blozích mladých lidí – na portálu www.blogas.lt a v diskusích dospívajících na sociální síti Facebook. Při výběru anglických slov pro výzkum jsme se snažili, aby byla srozumitelná všem respondentům, a proto jsme záměrně nezařadili slova spojovaná se specifickými subkulturami mládeže. Níže jsou uvedeny výzkumné masky – vyprávění výhradně v litevštině (litevská maska) a vyprávění s anglickými slovy z jazyka mládeže (anglická maska). Litevská maska Jmenuji se Daiva. Je mi čtyřicet let. Povím vám, jak připravit plněnou cuketu. Budete potřebovat několik cuket, dvě cibule, jednu mrkev, různé koření: sůl, pepř a různé bylinky. Pak asi pět set gramů mletého masa a nějakých dvě stě gramů sýra. Vezmeme cukety, nejprve je omyjeme, vydlabeme jejich vnitřek a vytvoříme z nich takové lodičky. Mezitím začneme připravovat a opékat mleté maso. Nejprve osmahneme cibuli, přidáme mrkev, koření a mleté maso. Maso dusíme, dokud není téměř hotové. Připravenou masovou směs vložíme do cuketových lodiček. Potom nastrouháme sýr a posypeme jím vršek. Všechny tyto připravené lodičky vložíme do trouby a pečeme asi třicet až čtyřicet pět minut. Dobrou chuť. Anglická maska Jmenuji se Eglė. Je mi čtyřicet let. Navrhnu vám připravit zeleninový guláš s kuřecím masem. Na jídlo budete potřebovat čtyři kuřecí prsa, několik stroužků česneku a různou zeleninu: brokolici, půl květáku, několik mrkví. A. ČEKUOLYTĖ. Jaunimo požiūris į angliškus žodžius suaugusiųjų kalboje 325 co, jedna paprika. OK. Kuřecí prsa nakrájíme na proužky a osmahneme, na pánvi rozehřejeme olej a osmahneme nadrobno nakrájenou cibuli, ach sorry, česnek. Poté přidáme kuřecí prsa a smažíme, dokud nezezlátnou. Teď je čas přidat všechnu naši zeleninu: brokolici, květák, papriku nebo jinou zeleninu, kterou máte. Poté se to všechno dusí asi třicet minut. A na konci dušení, pokud máte ještě smetanu, bude to docela nice. Do analýzy jsou dále zahrnuty pouze odpovědi respondentů týkající se masek použitých ve výzkumu. Postoj mladých lidí k ostatním ženám, které se výzkumu účastnily, se v tomto článku zkoumat nebude. Protože bylo dotázáno podstatně více chlapců než dívek, postoje chlapců a dívek k anglickým slovům v řeči dospělých nejsou analyzovány odděleně. Rozdíly v postojích chlapců a dívek, které byly zaznamenány, jsou však zdůrazněny v samotné analýze. 3. VÝSLEDKY VÝZKUMU Při popisu žen mladí lidé zmiňovali jejich charakterové vlastnosti; těchto odpovědí bylo nejvíce. Žáci se však také pokoušeli odhadnout, zda ženy založily rodinu, jak vypadají apod. Odpovědi respondentů lze rozdělit do následujících skupin: Charakterové vlastnosti. Jde o odpovědi popisující postoj žáků k osobě samotné, například: „moderní“, „mladá“, „milá“ apod. Jazykové vyjadřování. Tato skupina zahrnuje odpovědi, v nichž bylo hodnoceno vyjadřování žen, například: „používá anglická slova“, „špatný jazyk“, „umí anglicky“ apod. Rodinný stav. Do této skupiny patří odpovědi, v nichž respondenti odhadovali, zda ženy mají děti nebo jsou vdané. Vhodnost pro práci v televizi. Při odpovídání na otázky o vhodnosti žen k moderování televizního pořadu několik respondentů uvedlo určité vlastnosti, kterými by se moderátorka měla vyznačovat, například: „v showbyznysu je potřeba veselý člověk, který nemá hluboko do kapsy na slova“. Vzhled. Jde o odpovědi týkající se vzhledu žen, například: „asi věnuje hodně péče svému vzhledu“, „myslím, že má velké rty a malou hlavu“. Takové odpovědi nebyly do analýzy výzkumu zahrnuty. Recept. Odpovědi v této skupině zmiňují recepty a vlastnosti žen související s jídlem, například: „vegetariánka“, „má ráda zeleninu“, „jí zdravě a pestře, s různými druhy zeleniny“ apod. Tyto odpovědi se v článku neanalyzují. 326 KALBOS KULTŪRA | 83 Ostatní případy. Skupina „Ostatní případy“ zahrnuje odpovědi, které nepatří do žádné z uvedených skupin, a také takové, u nichž je obtížné určit, do které skupiny by měly patřit, například: „pracuje s dětmi nebo je prostě má ráda“, „stýká se s cizinci“, „vyrůstala v prostředí obklopeném přáteli“, „mění se jí nálady“, „Myslím, že fyfa. No, bylo by alespoň dobře, kdyby byla fyfa“ apod. Do analýzy byly zahrnuty odpovědi související s cílem výzkumu. OBR. 1. Rozložení odpovědí podle skupin Jak je patrné (viz obr. 1), žáci ve svých odpovědích nejčastěji zmiňovali charakterové vlastnosti, recepty a jazykový projev. O něco více než pětina všech respondentů věnovala pozornost řeči ženy, která používala anglická slova. Taková slova v řeči dospělého tedy mladé lidi přimějí zbystřit. Zajímavé je také to, že ani jeden žák nezmínil, že by taková žena mohla založit rodinu, zatímco několik respondentů napsalo, že žena, která mluvila čistě litevsky, může být vdaná a mít děti. To pravděpodobně souvisí s představami mladých lidí o tom, jaká žena by mohla používat anglická slova z jazyka mládeže a jaká nikoli. Respondenti však nejčastěji připisovali- A. ČEKUOLYTĖ. Jaunimo požiūris į angliškus žodžius suaugusiųjų kalboje 327 ženám různé charakterové vlastnosti. Tento výsledek by neměl překvapit, protože je přirozené, že respondenti, kteří mají popsat neznámou osobu podle hlasu, zmiňují právě charakterové vlastnosti. Tyto odpovědi jsou dále podrobněji rozebrány. 3.1. Charakterové vlastnosti a aspekty hodnocení Jak již bylo zmíněno, nejčastějším popisem žen byly charakterové vlastnosti, jinými slovy slovo označující určitou charakterovou vlastnost. Mezi hlavní slova patří: sebevědomá, energická, výřečná, přátelská, milá, moderní, ambiciózní a pořádná. Pasak danų mokslininkų (Andersen 2004: 176; Kristiansen 2006: 15–16), visos charakterio savybės tokiuose eksperimentuose skirstytinos pagal penkis vertinimo aspektus: kompetencija (iškalbus, savimi pasitikintis, tvarkingas, ambicingas, mielas), draugiškumas (atsipalaidavęs, įdomus, draugiškas), viršenybė, pranašumas (iškalbus, mielas, tvarkingas, ambicingas), dinamiškumas (pasitikintis savimi, energingas, atsipalaidavęs, įdomus, draugiškas) ir šiuolaikiškumas (šiuolaikiškas, jaunas). Kaip charakterio savybės pasiskirsto pagal minėtus vertinimo aspektus, grafiškai pavaizduota 1-oje lentelėje. TABULKA 1. Charakterové vlastnosti a aspekty hodnocení Dynamika Dominance, převaha Kompetence sebevědomý energický výřečný pořádný ambiciózní Přátelskost uvolněný zajímavý přátelský milý Modernost moderní mladá 3.2. Charakterové vlastnosti přisuzované výzkumným maskám Rozložení nejčastěji uváděných charakterových vlastností v odpovědích mladých lidí při popisu výzkumných masek, tj. ženy, která hovořila s anglickými vsuvkami, a ženy, která hovořila bez nich, je graficky znázorněno na obrázku 2. 328 KALBOS KULTŪRA | 83 OBR. 2. Rozložení charakterových vlastností podle výzkumných masek Podle názoru žáků je žena, která mluvila výhradně litevsky, výřečná. Jeden respondent dokonce zdůraznil, že mluví velmi jasně a výrazně a dobře formuluje své myšlenky. Podle dospívajících je tato žena také sebevědomá, přátelská, milá a pořádná. Je však třeba poznamenat, že ji za sebevědomou považovali především chlapci. Mezi další vlastnosti, které žáci přisoudili ženě hovořící litevsky, patří citlivost, tvořivost, kulturnost, zdvořilost, zkušenost, přímočarost, pečlivost, chápavost a vzdělanost. Jen malá část respondentů se o této ženě vyjádřila negativně; připadala jim nudná a nepříjemná. Ženu, která používala anglická slova z jazyka mladých lidí, respondenti popsali jako velmi moderní, mladistvou, energickou, přátelskou, sebevědomou, milou, výřečnou a zajímavou. Podle nich je také zodpovědná, ambiciózní, upovídaná a málokdy lže. I tuto ženu však jako sebevědomou popisovali především chlapci. Zajímavé je, že dívky ve svých odpovědích tuto vlastnost nezmiňují A. ČEKUOLYTĖ. Jaunimo požiūris į angliškus žodžius suaugusiųjų kalboje 329 charakteru. Možná bylo dotázáno příliš málo dívek, anebo pro dívky sebevědomí není při popisu člověka nejdůležitější vlastností. Několik žáků popsalo ženu používající anglická slova poměrně negativně: připadala jim arogantní, nepřirozená a pokrytecká. Porovnáme-li charakterové vlastnosti, které žáci přisoudili ženě hovořící výhradně litevsky, a ženě, která do své řeči vkládala anglická slova, uvidíme zřetelné rozdíly. První ženě bylo přisouzeno více vlastností naznačujících převahu a nadřazenost, tj. předpokládá se, že je výřečná, pořádná a milá. Druhé ženě bylo přisouzeno více vlastností typických pro dynamičnost, tj. je považována za moderní, energickou, mladou, přátelskou a zajímavou. Žáci však těmto ženám nepřisuzovali pouze odlišné charakterové vlastnosti. Podle jejich názoru (jak uvidíme dále) se liší rodinný stav těchto žen i jejich záliby ve volném čase. 3.3. Výzkumné masky: rodinný stav a záliby ve volném čase Několik mladých lidí při popisu ženy, která hovořila výhradně litevsky, odpovědělo, že je matkou několika dětí. Jiní odhadovali, že pracuje s dětmi, nebo je jednoduše velmi miluje. Účastníci experimentu si tedy představují, že žena, která mluví výhradně litevsky, by měla být opravdovou hospodyní. Když žáci popisovali ženu, která do své řeči vkládala anglická slova, o jejím možném rodinném stavu se vůbec nezmínili. Respondenti však měli poměrně mnoho co říci o zálibách této ženy ve volném čase a zřejmě se tím snažili vysvětlit, proč se od ostatních žen odlišuje. Žáci psali, že by měla mít hodně volného času a mnoho přátel a věnovat zvláštní pozornost svému vzhledu. Několik mladých lidí se pokusilo odhadnout, že pracuje nebo často komunikuje s cizinci. Respondenti se také domnívali, že by taková žena měla trávit poměrně hodně času u počítače. Jeden žák dokonce zmínil, že by se s takovou ženou rád seznámil, protože by s ní měla být zábava. Shrneme-li tedy názory respondentů na ženu, která hovořila jazykem blízkým mladým lidem, dalo by se říci, že je to „superžena“, jak ji popsala jedna dívka. 3.4. Anglická maska: pozitivní hodnocení jazykového projevu Část respondentů si všimla také jazykového projevu této ženy. Žáci nejčastěji zmiňovali, že žena umí anglicky a vkládá ang- 330 KALBOS KULTŪRA | 83 lická slova. Několik respondentů však poskytlo podrobnější odpovědi o řeči ženy skrývající se za anglickou maskou. Psali, že žena mluví jako studentka, a nemohli uvěřit, že jí je opravdu 40 let. Žáci také poznamenali, že používá anglický slang a že se jim to velmi líbí. 3.5. Anglická maska: negativní hodnocení jazykového projevu Ne všichni respondenti však byli nadšeni řečí ženy, která ve své mluvě používala anglická slova z jazyka mládeže. Několik z nich (asi 5%) hodnotilo používání anglických slov v řeči dospělé osoby negativně. Podle jejich názoru žena naposlouchala jazyk mladých a snaží se ho napodobovat, což by čtyřicetiletá žena dělat neměla. Jeden respondent uvedl velmi zajímavou odpověď: „Mladistvá, Co to předvádí?“. Tuto odpověď bychom mohli interpretovat následovně: žena do svého vyprávění vložila tři anglická slova – ok, sorry a nice. Chlapci se nejspíš zdála mladistvá, když řekla slovíčko ok. Po chvíli, když však uslyšel další anglická slova, pochopil, že žena překročila hranici. Přeškrtl své hodnocení „mladistvá“ a napsal: „Co to předvádí?“. Odpovědi dospívajících tedy ukazují, že při snaze vypadat mladistvě a moderně není radno zacházet příliš daleko. 3.6. Shrnutí: hodnocení litevské a anglické masky Výsledky výzkumu umožňují předpokládat, že dospívající mají sklon spojovat angličtinu s moderním a mladistvým životním stylem, který staví do protikladu k tradičnímu životnímu stylu. Domnívají se, že žena, která mluvila jazykem mládeže, představuje moderní způsob života, protože je typickou dynamickou osobou: moderní, energickou, přátelskou, ovládá cizí jazyk apod. Žena, která mluvila výhradně litevsky, představuje tradiční způsob života. Respondenti jí připisovali vlastnosti zvláště typické pro běžného dospělého člověka. Patří k nim výřečnost, spořádanost a sebejistota, stejně jako to, že má rodinu. 3.7. Žena, která se líbila nejvíce a nejméně Odpovědi respondentů na otázku, která žena se jim líbila více a která méně, jsou graficky znázorněny na obrázcích 3 a 4. A. ČEKUOLYTĖ. Jaunimo požiūris į angliškus žodžius suaugusiųjų kalboje 331 OBR. 3. Žena, která se líbila více OBR. 4. Žena, která se líbila méně Jeden respondent neodpověděl na otázku, která žena se mu líbila více, tři neuvedli, která se jim líbila méně. O něco více než dvě třetiny všech respondentů uvedly, že se jim líbily obě masky. Téměř stejný počet respondentů si jako svou oblíbenou vybral ženu, která mluvila čistě litevsky, a ženu, která do své řeči vkládala anglická slova. Jako méně sympatickou však více žáků vybralo ženu, která mluvila jazykem mladých lidí. Dospívající různě vysvětlovali, která žena se jim líbila více. Tabulky 2 a 3 uvádějí, podle čeho (povahových vlastností, jazykového projevu, receptu apod.) si žáci vybírali ženu, která se jim líbila nejvíce, a ženu, která se jim líbila nejméně, a kolik z nich taková vysvětlení uvedlo. TABULKA 2. Vysvětlení žáků, proč se jim žena líbila více Litevská maska Anglická maska Povahové vlastnosti 15 17 Jazykový projev 1 3 Recept 4 1 Jiné 1 3 Nevysvětlili 1 332 KALBOS KULTŪRA | 83 TABULKA 3. Vysvětlení žáků, proč se jim méně líbila daná žena Litevská maska Anglická maska Charakterové vlastnosti 2 2 Jazykový projev 4 Recept 1 Nevysvětlili 1 Žáci, kteří si jako ženu, jež se jim nelíbila, vybrali ženu hovořící čistě litevsky, uvedli, že je nesympatická a nevýrazná. Ti, kteří jako ženu, jež se jim nelíbila, označili ženu vkládající do své řeči anglická slova, své rozhodnutí vysvětlovali tím, že je umělá a nesympatická. Část respondentů tuto ženu neměla ráda také kvůli její řeči, protože podle nich používá příliš mnoho anglických slov. Takový způsob mluvy se podle nich pro dospělého člověka nehodí. Jeden respondent sice ženu hovořící jazykem mladých popsal jako milou a přátelskou, zároveň však poznamenal, že používá příliš mnoho anglických slov. Výsledky výzkumu ukazují, že negativní hodnocení ženy skrývající se za anglickou maskou vyplývalo spíše z její řeči než z jejích charakterových vlastností. Jak však již bylo uvedeno, pouze malá část respondentů hodnotila zkoumané ženy negativně. Většina označila právě tyto ženy za ženy, které se jim líbily více, přisuzovala jim kladné charakterové vlastnosti a některým se líbil i jejich jazykový projev (viz obr. 5). Je třeba zdůraznit, že kladné charakterové vlastnosti připisované zkoumaným ženám se liší. Žena, která hovořila čistě litevsky, byla hodnocena jako milá a výřečná. Jeden respondent poznamenal, že se mu tato žena líbila, protože ve své řeči nepoužívá cizí slova. Žena, která do své řeči vkládala anglická slova, je podle respondentů mladistvá, přátelská, moderní, zajímavá a energická, jinými slovy velmi aktivní. Několik respondentů kladně hodnotilo i její řeč – mluví jinak než ostatní, její slang je stejný jako jejich a snadno by si našla společnou řeč s mladými. Odpovědi ukazují poměrně zřetelnou tendenci. Mladí lidé, kteří dávají přednost typickému dospělému, si vybírají ženu, jejíž řeč odpovídá řeči typického dospělého, zatímco ti, kteří dávají přednost energickému a modernímu dospělému, si vybírají ženu hovořící mladistvě. Která žena je však podle účastníků experimentu vhodnější k moderování televizního pořadu o vaření a jaký jazykový projev se pro televizi hodí nejlépe? A. ČEKUOLYTĖ. Jaunimo požiūris į angliškus žodžius suaugusiųjų kalboje 333 5 OBR. Pozitivní hodnocení výzkumných masek 3.8. Vhodná a nevhodná moderátorka televizního pořadu Odpovědi respondentů na otázky, která žena by byla vhodnou či nevhodnou moderátorkou televizního pořadu, jsou graficky znázorněny na obrázcích 6 a 7. Jeden respondent neodpověděl na otázku, která žena by byla vhodnější pro moderování pořadu, a dva žáci neuvedli, která se pro práci v televizi hodí méně. Téměř polovina respondentů označila za nejlepší moderátorku televizního pořadu ženu, která mluvila čistě litevsky. Navíc žádnému ze žáků nepřipadala pro takovou práci nevhodná. O něco více než pětina respondentů uvedla jako vhodnější moderátorku televizního pořadu ženu, která použila několik anglických slov (ačkoli někteří žáci právě tuto ženu označili za nevhodnou). Výsledky výzkumu tedy jasně ukazují, že mladým lidem je ve veřejném prostoru přijatelnější čistá litevština, tedy jazyk bez příměsí jiných jazyků. 334 KALBOS KULTŪRA | 83 6 OBR. Žena vhodnější pro roli moderátorky televizního pořadu 7 OBR. Žena méně vhodná pro roli moderátorky televizního pořadu Žáci různě vysvětlovali, která žena by měla pracovat v televizi. Ve 4. a 5. tabulce je uvedeno, co (charakterové vlastnosti, jazykový projev, recept apod.) žáci při výběru moderátorky uváděli a kolik žáků takové vysvětlení poskytlo. Žáci, kteří za vhodnější pro práci v televizi označili ženu mluvící čistě litevsky, své rozhodnutí zdůvodňovali tím, že je výřečná, sebevědomá, milá a zajímavá. Výřečnost zmínila téměř většina respondentů; podle nich by se taková žena nebála kamery a uměla by komunikovat s lidmi. Několik respondentů uvedlo, že pořad moderovaný touto ženou by mohli sledovat lidé různého věku. Několik mladých lidí si všimlo, že žena nepoužívá anglická slova, a proto by mohla být moderátorkou pořadu. Pětina žáků by chtěla v televizi vídat ženu, která se skrývá za anglickou maskou, protože je výřečná, přátelská, zajímavá, energická, mladá a moderní. Respondenti také uvedli, že by dokázala přilákat diváky. Několik mladých lidí tvrdilo, že televizi chybějí tak energičtí lidé, jako je tato žena. Někteří nepochybovali o tom, že její kulinářský pořad by měl úspěch. Podle jednoho respondenta se tato žena hodí lépe na moderátorku kulinářského pořadu, protože lidé potřebují, aby moderátorka nejen uměla vařit, ale také vytvořila dobrou podívanou. Zajímavé je, že žádný žák, který si tuto ženu vybral, nevěnoval pozornost jejímu jazyku – to znamená, že anglické vsuvky pro ně již nejsou nijak výrazným jazykovým rysem. A. ČEKUOLYTĖ. Jaunimo požiūris į angliškus žodžius suaugusiųjų kalboje 335 TABULKA 4. Vysvětlení žáků týkající se ženy vhodné pro moderování pořadu Litevská maska Anglická maska Charakterové vlastnosti 23 12 Jazykové vyjadřování 2 TV 4 5 Recept 2 1 Nevysvětlil(a) 1 TABULKA 5. Vysvětlení žáků týkající se ženy nevhodné pro moderování pořadu Litevská maska Anglická maska Charakterové vlastnosti 2 Jazykové vyjadřování 4 Jiné 1 Nevysvětlil(a) 1 Přibližně 10% respondentů by nechtělo vidět v televizi ženu, která do své řeči vkládá anglická slova. Podle jejich názoru je třeba být příjemnější a přirozenější, pokud chce člověk pracovat v televizi. Jeden respondent napsal, že se tato žena ani nesnažila „vejít do rámce“, který je kladen na moderátora. Několik respondentů, převážně dívek, uvedlo anglická slova jako překážku moderování pořadu a domnívalo se, že v televizi nelze mluvit tak, jak se mluví s přáteli. Jedna respondentka poznamenala, že moderátor pořadu je veřejně známou osobou a musí mluvit správnou litevštinou. Na základě výsledků výzkumu lze tedy předpokládat, že jazyková politika Litevské republiky ovlivňuje postoje litevských žáků, protože při výběru jazykové varianty, která je podle jejich názoru nejvhodnější pro veřejný prostor (televizi), věnují pozornost jazykové správnosti. Závěry vycházejí z procentuálně nízkého podílu výsledků, což však bylo dáno specifiky metody masky použité v tomto výzkumu: respondentům nebyly předkládány možné varianty odpovědí a oni skutečně uváděli, co si mysleli. 336 KALBOS KULTŪRA | 83 3.9. Srovnání výsledků litevského a dánského výzkumu Jak již bylo zmíněno, obdobný výzkum byl proveden také na škole v Kodani v Dánsku. Přibližně čtvrtina dánských respondentů a stejný podíl litevských respondentů při popisu ženy skrývající se pod anglickou maskou uvedly, že používá anglická slova nebo slang mládeže. Angličtina v řeči dospělé ženy tedy upoutala pozornost litevských i dánských žáků. Malá část (asi 5%) dánských i litevských žáků reagovala na anglická slova v jazyce mládeže, která používala dospělá žena, negativně – tvrdili, že čtyřicetileté ženě se taková řeč nehodí. Tato skupina respondentů popsala angličtinu v řeči dospělé ženy jako neúspěšný pokus být mladý. Podle nich takový člověk nepůsobí mladistvě; naopak připomíná klauna. Je však třeba poznamenat, že většina dánských i litevských žáků hodnotila angličtinu v řeči dospělé ženy pozitivně. Podle mladých lidí se takový dospělý vyznačuje moderním životním stylem: je to moderní, ambiciózní člověk, který zajímavě tráví volný čas a nemá děti. Při srovnání postojů litevských žáků k dospělé osobě, která mluví s anglickými vsuvkami nebo bez nich, s odpovídajícími postoji Dánů se ukázalo, že Litevci hodnotí dospělou osobu mluvící s anglickými vsuvkami příznivěji. Ženu, která do řeči nevložila anglická slova, popsali litevští žáci jako milou maminku, zatímco žena, která používala jazyk mládeže s anglickými vsuvkami, je podle nich moderní, energická a mladistvá. Dánští mladí lidé při popisu ženy mluvící s anglickými vsuvkami méně často zmiňovali vlastnosti jako modernost a mladistvost. Dánové i Litevci však usuzovali, že žena mluvící tímto způsobem zajímavě tráví volný čas, hodně cestuje, má přátele a zajímá se o módu. Dánové však na rozdíl od Litevců popsali ženu mluvící čistě dánsky jako sebevědomou, s dobrou prací, založenou rodinou a úspěšnou kariérou. Rozdíl v postoji dánských žáků k ženě, která mluvila s anglickými vsuvkami, a k té, která je nepoužívala, dobře dokládá několik respondentů, kteří odhadovali, jak by ženy skrývající se za maskami ve výzkumu mohly vypadat. Dánští gymnazisté si ženu vkládající do řeči anglická slova představovali v pestrobarevném oblečení, zatímco ženu mluvící čistě dánsky v kostýmku. Dánští žáci mají sklon hodnotit zkoumané ženy podle jejich představ o společenské roli žen: žena mluvící čistě dánsky je podle nich sebevědomá a společensky etablovaná, zatímco žena vkládající do řeči anglická slova vypadá jako mladý člověk, který se snaží najít sám sebe. A. ČEKUOLYTĖ. Jaunimo požiūris į angliškus žodžius suaugusiųjų kalboje 337 Litevští respondenti při hodnocení žen vycházeli více z kritéria modernosti: domnívají se, že žena používající ve své řeči anglická slova je mladší a modernější než žena, která mluvila čistě litevsky. Angličtina proto litevským žákům připadá prestižnější a modernější než žákům dánským. Skutečnost, že člověk používající ve své řeči anglická slova působí na litevskou mládež moderněji a mladistvěji než na dánskou mládež, pravděpodobně souvisí s tím, že se angličtina v Litvě rozšířila poměrně nedávno. Dlouhou dobu zaujímala výsadní postavení ruština, angličtina je tedy jakýmsi prostředkem k vytlačení ruštiny (House 2003: 565; cit. podle Kristiansen 2005: 159). Dospělí obvykle umějí lépe rusky než anglicky, protože se ruštinu učili ve škole a obecně se dříve na mnoha místech psalo i mluvilo rusky. V očích litevské mládeže je tedy dospělý, který do své řeči vkládá nikoli ruská, nýbrž anglická slova, moderní a odlišuje se od ostatních dospělých. Rozdíl v postojích litevských a dánských žáků k anglickým slovům v řeči dospělé osoby je ještě výraznější při rozboru odpovědí na otázku „Která žena se lépe hodí k moderování televizního pořadu o vaření?“. Litevci hodnotili používání řeči s anglickými vsuvkami ve veřejném prostoru (v televizi) negativněji než Dánové. Výrazně méně litevských respondentů by si ženu mluvící tímto způsobem vybralo za moderátorku pořadu, ačkoli je třeba poznamenat, že se tato žena líbila třetině žáků. Dánská mládež zastávala stejný postoj k anglickým slovům v řeči dospělých, ať už byla dotázána, která žena se jim líbí více, nebo která se lépe hodí pro práci v televizi. Část dánské mládeže se domnívala, že moderátorkou pořadu by měla být žena používající anglická slova, protože má smysl pro humor, je sebevědomá a dokáže přilákat mladé diváky k televizním obrazovkám. Někteří dánští respondenti však možnost, že by taková žena pracovala v televizi, hodnotili negativně, protože je nudná, používá slang apod. Několik dánských respondentů také poznamenalo, že ne všichni diváci rozumějí anglicky. Rozdílné postoje dánské a litevské mládeže k anglicismům ve veřejném prostoru mohly být způsobeny odlišnými tradicemi jazykové politiky v Dánsku a Litvě. V Litvě se uplatňuje přísnější jazyková politika, není tedy překvapivé, že litevská mládež při hodnocení řeči moderátora pořadu přihlíží ke správnosti jazyka. V Dánsku se uplatňuje liberální jazyková politika. 5 House, J. 2003: English as a lingua franca: A threat to multilingualism? – Journal of Sociolinguistics 7(4), 556–578. 338 KALBOS KULTŪRA | 83 … litiky, proto se o správnosti a čistotě jazyka v Dánsku mluví méně než v Litvě. Při hodnocení moderátora televizního pořadu si mladí Dánové vybírali to, co by mohlo divákům pořadu vyhovovat. 4. ZÁVĚRY Analýza postojů litevských žáků ke slovům z angličtiny užívaným v jazyce mladých dospělým ukazuje, že pro mnoho mladých lidí je takový jazyk dospělého přijatelný, dokonce zajímavý a moderní. Poněkud překvapivé je, že pouze malá část žáků hodnotila jazyk mladých užívaný dospělým negativně a tvrdila, že anglické vsuvky v řeči čtyřicátníka znějí hloupě a uměle. Tento výsledek mohlo způsobit několik důvodů. Zaprvé byly v experimentálním textu použity běžné, dalo by se říci neutrální anglicismy z jazyka mladých. Možná by se dospělému do řeči vložila specifičtější anglická slova charakteristická pro subkultury mladých, výsledek by byl poněkud odlišný, negativnější (právě to se stalo v jedné dánské studii; viz Andersen 2004). Zadruhé anglická slova v současnosti působí v litevské společnosti dojmem modernosti a novosti. Není tedy divu, že podle většiny respondentů je dospělý, který užívá jazyk mladých, mladistvý, energický, moderní, nemá děti, zajímavě tráví volný čas a má přátele v zahraničí. To vše odpovídá modernímu životnímu stylu, který se podobá životnímu stylu mladých. Jak již bylo zmíněno, několik respondentů dokonce odhadovalo, že žena, která takto mluví, by měla trávit mnoho času u počítače, a počítač a internet jsou neoddělitelné od životního stylu současné mládeže. Ženu, která mluvila čistě litevsky, žáci popsali jako představitelku tradičního životního stylu. Je to milá, sebevědomá, výřečná osobnost, která založila rodinu. Výsledky experimentu ukazují, že jako moderátora televizního pořadu chtějí vidět také osobu mluvící čistě litevsky. Respondenti svou volbu zdůvodňovali tím, že v televizi se nemají používat cizí slova. Lze tedy předpokládat, že litevská jazyková politika ovlivňuje i nepřímé jazykové postoje mladých. Při srovnání postojů dánských a litevských žáků k angličtině v řeči dospělého je patrné, že angličtina působí na litevskou mládež dojmem větší novosti a modernosti než na její dánské vrstevníky. Kromě toho užívání angličtiny ve veřejném prostoru (v televizi) nepřipadá litevským žákům přijatelné, na rozdíl od značné části dánských respondentů. A. ČEKUOLYTĖ. Jaunimo požiūris į angliškus žodžius suaugusiųjų kalboje 339 LITERATŪRA Andersen M. H. 2004: Engelsk i dansk: Helt vildt sjovt eller wannabeagtigt og ejendomsmæglerkækt?, København: Dansk sprognævn. Girčienė J. 2004: Naujujų skolinių ir jų atitikmenų konkurencija sakytinėje vartosenoje. – Skoliniai ir bendrinė lietuvių kalba, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 120–146. Jørgensen J. N., Quist P. 2008: De unges sprog, København: Hans Reitzel Forlag. Kotsinas U.-B. 2007: Ungdomsspråk, Uppsala: Hallgren & Fallgren Studieförlag. Kristiansen T. 2005: The Power of Tradition. A Study of Attitudes towards English in Seven Nordic Communities. – Acta Linguistica Hafniensia 37, Copenhagen: C. A. Reitzels forlag, 155–169. Kristiansen T. 2006: Nordiske sprogholdninger. En masketest, Oslo: Novus forlag. Lambert W. E. et al. 1960: Evaluational Reactions to Spoken Languages. – Journal of Abnormal and Social Psychology 60 (1), 44–51. Preisler B. 1999: Danskerne og det engelske sprog, Roskilde: Roskilde universitetsforlag. Rathje M. 2008: Generationssprog i mundtlig interaktion. En sociolingvistisk undersøgelse af generationsspecifikke sproglige og interaktionelle træk i tre generationers talesprog, København: Dansk Sprognævn. Sharp H. 2001: English in Spoken Swedish. A Corpus Study of Two Discourse Domains, Stockholm: Almqvist & Wiksell. Vaicekauskienė L. 2006: Anglų kalbos svetimžodžiai ir socialinis identitetas Lietuvoje. – Darbai ir dienos 46, 65–78. Vaicekauskienė L. 2010: Globalioji daugiakalbystės perspektyva: anglų kalbos vieta ir vaidmuo Lietuvos miestų erdvėje. – M. Ramonienė (red.), Miestai ir kalbos, Vilnius: Vilniaus universitetas. Gauta 2010 09 09 YOUNG PEOPLE’S PERCEPTION OF ENGLISH WORDS IN ADULT LANGUAGE Summary Contemporary society is based on youth cult. We want to be young, modern and efficient. One of the ways to look modern and young is to speak youth language. Youth language differs from adult language. One of the differences arises from 340 KALBOS KULTŪRA | 83 the inclusion of English words, or to be more precise, the use of certain English words, like nice, sorry, fuck etc. As evidenced by the results of a few surveys, adolescents are fully aware of typical features of youth language and they use such language only when speaking with other adolescents. But how will they react when they hear an adult use in his/her speech certain English words that clearly belong to youth language? Moreover, will adolescents tolerate the use of such English words in public, for instance, on TV? The article presents an experiment known as The Matched Guise Technique, which was carried out in a secondary school in Vilnius. 55 pupils were asked to listen to recorded speech of five women and then describe the speakers. All the women indicated their age, so the respondents were aware of the speakers’ age. What pupils did not know was that one woman talked twice: the first time she talked plain Lithuanian (the Lithuanian guise), the other time she used three English words, namely, OK, sorry and nice (the English guise). The aim of the experiment was to investigate the pupils’ evaluation of the woman in the two different guises. The pupils were also asked to indicate the best and worst speakers and evaluate how the women would function as TV hostesses. The results of the experiment showed that only a minority of the respondents reacted negatively to the use of English words in the adult speech. They described the speech of the woman in the English guise as contrived and unnatural and noted that the language she used did not become a 40-year-old woman. However, the majority of the adolescents reacted positively to the use of youth English in the adult speech. The pupils described the women in the English guise as modern, efficient and young. They also hypothesized that such adults had many foreign friends and spent much time at the computer. The adolescents’ attitudes to English words in the adult speech show that they relate the use of such language to the modern lifestyle which resembles the young people’s lifestyle. Interestingly enough, the woman in the Lithuanian guise was described as a lovely and self-assured mother who represented the traditional life style. As regards the question about which of the speakers they liked most, similar numbers of the pupils chose the woman in the English and in the Lithuanian guises. But when asked about the best TV hostess, the pupils gave preference to the woman in the Lithuanian guise reasoning that the use of English is not appropriate in public contexts. Obviously, the official Lithuanian language policy has an impact on the adolescents’ language attitudes. AURELIJA ČEKUOLYTĖ Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] A. ČEKUOLYTĖ. Jaunimo požiūris į angliškus žodžius suaugusiųjų kalboje 341