„Murdyti(s)“, „murgdyti(s)“, „murkdyti(s)“ pateikimas žodynuose ir dabartinė vartosena

DAIVA MURMULAITYTĖ Institut litevského jazyka MURDYTI(S), MURGDYTI(S), MURKDYTI(S) UVÁDĚNÍ VE SLOVNÍCÍCH A SOUČASNÉ UŽÍVÁNÍ ÚVOD Jednou z novinek připravovaného Slovníku spisovné litevštiny (dále jen BŽ), a zároveň jednou z příčin jeho zpoždění, je to, že se hesla nepíší a neredigují abecedně, jako tomu bylo dříve, nýbrž se seskupují podle společných sémantických rysů a slovotvorby (Liutkevičienė 2006: 9). Cílem je vytvořit slovník co nejsystematičtější. Jako východisko byla zvolena počítačová verze 3. vydání Slovníku současného litevského jazyka (dále jen DŽ). Jeho heslová slova se rozdělují do lexikálně-sémantických skupin, údaje se analyzují, opravují a doplňují, zkoumá se současné užívání i nejnovější lexikografické zdroje (včetně pozdějších vydání DŽ) a to vše se nakonec proměňuje v nová slovníková hesla1. Při psaní hesel sloves se sufixem -yti a jejich odvozenin (jedné podskupiny této skupiny) se ukázalo, že různá vydání DŽ a Slovníku litevského jazyka (dále jen LKŽ) pojímají vzájemné vztahy sloves murdyti, murgdyti, murkdyti (a také jejich odvozenin) velmi různě. Současné užívání ukazuje, že jde o varianty2: slovesa s kořenem mur- a murk- mají (až na několik výjimek) totožné významy, zatímco nejméně užívaná slovesa s kořenem murg- mají obvykle méně významů než základní varianta s murk-. Při psaní hesel těchto sloves a jejich odvozenin bylo tedy třeba řešit otázky, nakolik lze vycházet z předchozích lexikografických 1 Viz také článek D. Liutkevičienė v tomto svazku časopisu Kalbos kultūros (s. 141–150). 2 Kalbotyroje varianto sąvoka suprantama įvairiai (ЛГС 1990: 80). Šiame straipsnyje variantais vadinamos to paties kalbos vieneto, šiuo atveju – žodžio, skirtýbės, atmainos, turinčios tapačią semantiką ir skirtingą raišką. Pagrindinis, nusistovėjęs, bendrinėje kalboje reikalaujamas variantas yra norma (KTŽ 1990: 225, 134). D. MURMULAITYTĖ. Murdyti(s), murgdyti(s), murkdyti(s) pateikimas žodynuose ir dabartinė vartosena 151 pramenů, zda je možné zachovat kontinuitu způsobu uvádění těchto slov v nich, zda lze dát přednost současnému užívání těchto sloves, pokud jeho zkoumání umožňuje považovat uvedená slova za varianty a ukazuje zřejmou převahu jednoho z nich, jak sladit BŽ a LKŽ, v němž je jedna z variant považována za chybnou, a tak dále. Odpovědi na tyto otázky zatím nejsou zcela jasné, a proto má tento článek podnítit diskusi3, přinést kritiku a návrhy, které umožní tato slova v BŽ uvést náležitě, aniž by byly porušeny normativní požadavky či zkreslena fakta o skutečném užívání. 1. UVÁDĚNÍ ZKOUMANÝCH SLOVES VE SLOVNÍCÍCH 1.1. DŽ1 uvádí všechna tři probíraná slovesa, dvě z nich – murdyti a murgdyti – v jednom hesle: mùr(g)d∥yti, ~o, ~ė 1. ponořovat, nořit do vody, do bláta: M., někoho do kaluže. Vesnické cesty jsou (na jaře) rozbahněné, nedá se po nich jet. 2. cpát, strkat, tlačit: Cpát seno do stodoly. Míra je upěchovaná, nacpaná a ještě s vrchovatou mírou navíc. Stodolu napěchoval senem až po okraj. 3. sngr. brodit se, koupat se (v blátě): Po pláni v údolí se ~ytis. ~ymas (1) mùrkd∥yti, ~o, ~ė 1. strkat do kaluže, nořit, murdyti: Zvířata ~o v kalužích. Při ~ydamiesi vytahovali seno z kaluže. Všechno prádlo nacpali do kotle. 2. prk. zaplést, zatáhnout do potíží. ~ymas (1) DŽ1 nepriešdėlinių veiksmažodžių straipsniuose kartu su vartosenos pavyzdžiais pateikiami ir priešdėliniai bei sangrąžiniai antraštinių veiksmažodžių vediniai (DŽ1 VII, XI), tokiu būdu į šį žodyno leidimą dar pateko įmurdyti, išmurdyti, numurdyti, primurdyti, mur(g)dyti ir sumurkdyti. Akivaizdu, kad taupumo sumetimais vienu straipsniu pateikiami murdyti ir murgdyti laikomi variantais, kurių reikšmės visiškai sutampa. Sprendžiant iš iliustracijose pateikiamų priešdėlinių vedinių, kurie visi padaryti tik iš murdyti, galima spėti, kad pastarasis variantas ir laikomas pagrindiniu. Juo aiškinamas ir atskiru straipsniu pateikiamas murkdyti, kuris tik pirmąja 3Na žádost redaktorů slovníku (zprostředkovanou hlavní specialistkou Státní komise pro litevský jazyk Aiste Pangonyte) vyjádřili svůj názor na danou otázku docent dr. Jurgis Pakerys a docent dr. Albinas Drukteinis. Bylo by velmi užitečné, kdyby byli ochotni své myšlenky rozvést a veřejně s nimi seznámit širší veřejnost. 152 KALBOS KULTŪRA | 83 významem shoduje s oběma dalšími slovesy a kromě něj má ještě přenesený význam, který jim není vlastní. Zvratná odvozenina murkdyti není vyčleněna jako samostatný význam (srov. mur(g)dyti 3. sngr.). 1.2. DŽ₂ uvádí pouze dvě z probíraných nepředponových sloves: mùrd‖yti, ~o, ~ė 1. ponořovat, nořit do vody, do bláta: Neponořuj to tak hluboko. ‖ sngr.: Brodit se blátem. 2. cpát, strkat, tlačit: Cpát seno do pytle, do stodoly. ~ymas (1) mùrk‖dyti, ~o, ~ė 1. nořit do vody, murdyti: Noří dítě do řeky – ještě ho utopí. ‖ Při ~ydamiesi vytahovali seno z kaluže. 2. prk. zaplést, zatáhnout do potíží. ~ymas (1) Jak v DŽ₂, tak v pozdějších vydáních jsou předponová slovesa uváděna v samostatných heslech, s výjimkou odvozenin s předponou ne-. V tomto vydání je několik předponových sloves s kořenem murg-, takže DŽ₂ v zásadě uvádí slovesa všech tří kořenů (mur-, murg-, murk-). Zajímavé je, že murádyti a murkdyti, stejně jako įmurádyti a įmurkėdyti, jsou uvedena v samostatných heslech. Odvozeniny s jinými předponami a jejich varianty s kořenem murg- jsou uváděny v témže hesle (išmur(g)dyti, numur(g)dyti, primur(g)dyti, sumur(g)dyti, užmur(g)dyti), s výjimkou pamurádyti a pamurgdyti, které jsou uvedeny samostatně. Mimochodem, pamurgdyti je vyloženo jako „pamurdyti“ (není uveden odkaz na toto sloveso). Ilustrační příklady (zkrácené i úplné) v tomto případě neumožňují odhadnout, která varianta je považována za základní. Např.: išmùr(g) d‖yti, ~o, ~ė vykoupat, ponořením do vody: Vykoupat štěňátko. ‖ sngr.: Spadl do řeky a celý se vykoupal. užmùr(g)d‖yti, ~o, ~ė 1. ucpat, zazátkovat: Zazátkovat láhev. 2. trápit tím, že někoho máchají: Děti ~ys kotě. 3. narazit na hlavu: Nasadit si čepici na hlavu. Sémantická struktura probíraných sloves a jejich odvozenin je představena podobně jako v předchozím vydání slovníku, s výjimkou zvratných sloves, která již nejsou uváděna jako samostatné významy. 1.3. DŽ₃₋₄ uvádějí všechna tři nepředponová slovesa: mùrd‖yti, ~o, ~ė 1. ponořovat, potápět do vody, do bláta: Nemùrdýk taip giliai. ‖ Po dumblą ~ytis. 2. cpát, strkat, tlačit: Šieną ~o į maišą, į daržinę. 3. přen. zatahovat, vléct do potíží: Pats įkliuvo ir mane ~o. ~ymas (1) mùrgd‖yti, ~o, ~ė viz m u r d y t i mùrkd‖yti, ~o, ~ė 1. viz m u r d y t i 1. 2. viz m u r d y t i 3 D. MURMULAITYTĖ. Murdyti(s), murga(dyti)(s), murkdyti(s) pateikimas žodynuose ir dabartinėje vartosenoje 153 Jejich významy jsou uspořádány jinak, tj. přenesený význam „zatahovat, vléct do potíží“, který byl v předchozích vydáních DŽ charakteristický pouze pro sloveso murkdyti, se nyní připisuje také slovesu murdyti, které je považováno za základní variantu; ostatní slovesa na ně pouze odkazují. Kromě toho se sémantika murgdyti zcela shoduje s murdyti (stejně jako v DŽ₁), zatímco murkdyti nemá význam „cpát, strkat, tlačit“ (což platí pro všechna vydání DŽ). Nejvýraznější novinkou DŽ₃₋₄ je, že už nejsou uvedeny varianty předponových sloves s -g-, které byly v předchozím vydání zahrnuty do jednoho hesla se základní variantou. Jediné išmur(g)dyti (a zároveň jediný případ uvedení variant v jednom hesle) se zřejmě zachovalo omylem. V DŽ₃₋₄ tedy zůstala jen dvě slovesa s kořenem murg- – murgdyti a išmurgdyti. 1.4. V elektronických DŽ₅₋₆ se obraz zásadně mění – varianty s kořenem murk- mizí (s výjimkou prisimurkdyti) a slovesa s kořenem murg- jsou všude soustavně odkazována k základní variantě murdyti a jejím předponovým odvozeninám. Zajímavé také je, že ve všech vydáních DŽ kromě prvního je uveden druhý význam slovesa užmurdyti, „umořit (murgdant v DŽ₂)“: Vaikai užmur­dys kačiuką. V hesle základního slovesa však takový význam, o nějž by se odvozenina mohla opírat (srov. význam „mačkat, muchlat“ uváděný v LKŽ), chybí. 1.5. Zpracování pojednávaných sloves a jejich předponových odvozenin v LKŽ a LKŽₑ se liší. Nejprve je třeba upozornit, že v LKŽₑ je murgdyti považováno za chybu a opravuje se na murkdyti; uvádí se bez dokladových příkladů a neuvádějí se ani jeho odvozeniny. Tištěné LKŽ uvádí jak murgdyti, tak jeho zvratné a předponové odvozeniny įmurgdyti, numurgdyti, nusimurgdyti, pamurgdyti, pasimurgdyti, primurgdyti, prisimurgdyti, sumurgdyti. Všechny odkazují na murdyti nebo na jeho odpovídající předponové či zvratné odvozeniny a jsou doloženy příklady z živého jazyka i písemných pramenů. Obecně je v LKŽ zaznamenáno mnoho slov se stejnou či podobnou sémantikou, která mají kořeny mur-, murg-, murk- aj.: murà „bažina, blátivý terén“; ¹ mùras „rozmáčená, rozbahněná země“; mùras², -à „mokrý, rozbahněný“; murdėti, mùrda (mùrdi?), -ėjo „být ponořený, potápět se, klesat“; murdýnas, murdỹne „bažinaté, močálovité místo, bahnisko“; mùrdinti (-yti), -ina, -ino viz murdyti 4 („strkat do vody či jiné kapaliny, ponořovat, potápět“); mùrduloti, -oja, -ojo „mýt ledabyle, máchat“; ¹ murgėti, 154 KALBOS KULTŪRA | 83 mùrga, -ėjo „slabě pršet, mrholit“; murglà „hustá mlha; velmi jemný déšť“; mùrglinas, -à 1. „blátivý, špinavý“; 2. „zpotivší se, zpocený“; murglýnas „bahno“; murglýnė „velmi bažinaté místo, bahnisko“; 2 muõglinti, -ina, -ino „ušpinit blátem, umazat“; muõglytis, -ijasi, -ijosi „koupat se, cákat se“; murgliuoti, -iuoja, -iavo „mazat, patlat“; murglótas, -a „s jemným deštěm, mlhavý“; murglóti, -ója, -ójo „slabě pršet, mrholit“; 3 mùrinas, -à 1. „blátivý, ušpiněný, umazaný“; 2. „mokrý, zpocený, rozehřátý“; 1 mùrinti, -ina, -ino 1. „mazat, patlat, špinit“; | zvrat.; 2. „máčet, zvlhčovat“; 2 mùrinti, -ina, -ino „murdyti“; 2 įmùrinti „ponořit, strčit dovnitř“; 2 išmùrinti viz išmurdyti 3 („vyjetím rozjezdít, vyblátit“): Išmùrintas kelýs; mùrioti, -ioja, -iojo 1. „mazat, špinit, zašpiňovat“; 2. zvrat. „mýt se nedbale, patlat se“; mùrkyti, -o (-ia), -ė „mačkat, muchlat“; įmùrkyti „strčit dovnitř, zamuchlat“; sumùrkyti 1. „zmačkat, zmačkat, zmuchlat“; 2. „rozdrtit, rozmačkat, zmuchlat“; 3. „strkat do vody, namáčet“; murklýnė viz murglýnė; 2 mùrklinti, -ina, -ino viz 2 murglinti; murklóti, -ója, -ójo „brodit se, plácat se“; murknà „obleva, tání“; murknùs, -i „zamračený, nevlídný“; murksóti, mùrkso, -ójo 3. „být zataženo“; 1 murkšlà „jemný déšť“; murkšlénti, -ėna, -ėno „patlat, špinit, něco dělat nečistě (např. prát)“; 1 mùrkšlinti, -ina, -ino „mazat, patlat“; mùrkšlioti, -ioja, -iojo 3. „špatně, nečistě mýt, umývat“; murkšlótas, -a „zamračený; s jemným deštěm“; 1 murkšlóti, -ója, -ójo „slabě pršet, mžít“; mùrkteleti, -ėja (-ia), -ėjo 1. „náhle se ponořit“; 2. „náhle vlézt, vběhnout, vklouznout“; 2 mùrkti, -ia, -ė „neustále pršet, máčet“; 2 murla „mlha, opar“; 2 murlìà „bažinaté místo, bahnisko“; muõliotis, -iojasi, -iojosi „slabě pršet, mrholit“; muõlyti, -ija, -ijo 1. „špinit, mazat, kalit“; 2. zvrat. „protloukat se blátem, cákat, plácat se“; mùrti, -sta (mūra), -o 1. „vlhnout, máčet se, měknout“; 3. „zapadat, nořit se“ aj. Srov. také mùrmaliuoti, -iuoja, -iavo viz murlyti 2: Ančiukai mùrmaliuoja po klaną; murmýnė 1. „bažina“; mùrminti (-yti), -ina, -ino 3. „strkat, tlačit, murdyti“; 5. zvrat. „jet po špatné cestě, brodit se blátem“. Vzhledem k totožnosti či podobnosti formy i významu lze slova s kořeny mur-, murg-, murk- probíraná v tomto článku, jakož i další zde vyjmenovaná slova, spojovat také se slovy mirkti, merkti, maurai apod. Hojné doklady v LKŽ ukazují, že jak slova s kořenem murg-, tak slova s kořenem murk- vytvářejí rozsáhlé slovotvorné hnízdo. V obou případech se tyto hlásky mohou vyskytovat před samohláskou i polosamohláskou (např.: murgėti, murgla, murkti (murkia, murkė), murkyti, murkna), proto by bylo nesprávné považovat zápis kořene murg- za chybný kvůli asimilaci souhlásek. D. MURMULAITYTĖ. Murdyti(s), murga(dyti)(s), murk(dyti)(s) pateikimas žodynuose ir dabartinė vartosena 155 Shrneme-li údaje LKŽ a LKŽₑ, je zřejmé, že slovesa s kořenem mur– jsou typičtější pro Žemajťany a západní Aukštajťany, zatímco slovesa s kořenem murg– / murk– pro východní Aukštajťany. 2. ÚDAJE ETYMOLOGICKÝCH PRAMENŮ V Ernsta Fraenkela Etymologickém slovníku litevského jazyka se ve slově mūrg̃linas „promočený“ odvozuje -gl- od -*dl-; toto slovo se spojuje s mùrdyti, mùrti, mùras, murióti, máuras „bahno, špína“, jakož i s lotyšským murdi „proud, pramen (Sprudel)“, mùrdēt „kypět“, murdinât „kalit“, murga „kaluž, louže, nečistá bytost (Pfütze, unreines Wesen)“, murît, -êt „ušpinit, umazat“ (Fraenkel 1965: 472). Ve slovníku Karla Mülenbacha a Jānise Endzelīnse má murdinât významy: 1. „kalit“ (vodu); 2. „způsobovat, aby vřela, bublala“ (voda); 3. „způsobovat, aby předla“ (kočka), a možná se spojuje s litevským mùrdyti (Wohl zu li. murdyti „něčím ve vodě třesavě pohybovat“; ME 1925–1927: 668), zatímco murga se spojuje s litevským mùrti (ME 1925–1927: 669). V lotyšském etymologickém slovníku se s murdyti spojuje lotyšské murdētb „bublat, kypět“ a ruské nářeční мурда́ „špína, bahnisko“. Základní význam kořene ukazuje nářeční murît „postříkat, ušpinit, zamašírovat“, murga „kaluž, louže“. Význam lotyšského slova ovlivnilo homonymum murdēta „mluvit nesrozumitelně, bručet, mumlat“ (Karulis 1992: 608–609)⁴. V Etymologickém slovníku litevského jazyka Wojciecha Smoczyńského jsou slova s kořenem murk- murksėti „ponořit se, nořit se“, murknà „obleva“ uvedena při etymologizaci slovesa merkti; slovesa a jména s kořenem mur– (i)mùrti, mùrdyti(s), murdėti, mùrinti, murà, mùras, mùrinas aj. se etymologizují u slova máuras. Naproti tomu murgėti, murglà, murglóti jsou na základě vztahu významů polského mżyć (1. „mrholit, drobně pršet“ a 2. „být viditelný jako přes mlhu, zářit rozptýleným světlem, blikat, třpytit se“) spojovány s lotyšským mùrgt „trávit čas beze spánku, dřít se, lopotit se“, mùrgi „blouznění, pomatenost; přízraky; polární záře“, mùrguôt „blouznit, fantazírovat, snít“ a uvádějí se v etymologii slova mirgėti (Smoczyński 2007: 378, 390, 404). 4 Srov. litevské mùrminti (–yti), –ina, –ino 1. intr. N „bručet, mumlat“. 2. tr. „dráždit, rozčilovat“: Kam mùrmini juos, t. y. pykini! J. 3. tr. „strkat, cpát, máchat“: Dukrele, mùrmink gerai siūlus, kad dažai geriau nukąstų Kp. 4. tr. „šťourat, rýpat“: Dalgiočiu èmiau murmýti liūną, ir atsivėrė eketėlė Slm. 5. refl. „jet po špatné cestě, brodit se“: Mùrminas po duobes, ir gana Skr. (LKŽₑ). 156 KALBOS KULTŪRA | 83 V jednom z hesel Databáze etymologického slovníku litevského jazyka (http://etimologija.baltnexus.lt/?w=murdyti) murdyti „třást“) se srovnává se srbochorvatskými slovy praslovanského původu (založenými na *mъrd-) *mъrdati (sę) – mȍdamu (ce)) a jejich slovinskými protějšky mȑdati, bulharskými мъ̀рдam, мръ̀двам, мръ̀дна, polskými mardać, merdać a srbochorvatským mrdati (jejichž významy jsou podobné: „hýbat, dotýkat se“). Údaje o murgdyti, murkdyti chybějí (ověřeno 24. 11. 2010). Informace o zkoumaných slovesech v etymologických pramenech je tedy poměrně různorodá a v některých případech vzbuzuje pochybnosti. V žádné etymologii nejsou zmíněna všechna tři. Slova murdyti(s), murgdyti(s), murkdyti(s) je nejspíše třeba pokládat za slova různého původu. Z hlediska synchronního popisu souvisí první s murti, třetí pak s merkti, mirkti. Druhé – murgdyti(s) – zjevně není znělou variantou murkdyti(s). 3. SÉMANTIKA Základním významem pojednávaných sloves murdyti, murgdyti, murkdyti je „(obvykle opakovaně) strkat, ponořovat do kapaliny nebo podobného prostředí“; např.: murkdyti do vody, do sněhu; murkdyti v blátě (další příklady užití tohoto i jiných významů viz první slovníkové heslo BŽ uvedené v 5. oddílu tohoto článku). Z tohoto významu se vyvinul přenesený význam „škodit, zatahovat do potíží, ponižovat, znevažovat, ničit“; např.: dobré jméno člověka je nyní pošlapáváno v blátě; zničit u soudu; poražený konkurent se sotva vzpamatuje. Sloveso murdyti je specifické tím, že jeho odvozenina iš-murdyti znamená také „rozjezdit, rozšlapat (o cestách)“5. Je třeba poznamenat, že příklad užití s tímto významem je zaznamenán pouze v prvním ze všech vydání DŽ (viz citované heslo murgdyti); ilustruje však chybně výše uvedený první význam. Po prozkoumání užití se ovšem zdá, že sloveso išmurdyti se ve významu „rozjezdit“ užívá nejčastěji. S hlavním významem ponořování do kapaliny nebo podobného prostředí souvisejí významy zvratných odvozenin murdytis, murgdytis, murkdytis „brodit se, pohybovat se s námahou a zapadat, plácat se apod.“ a „koupat se, potápět se, cákat se“; existuje také 5Sloveso išmurdyti je v tomto významu nejspíše třeba považovat za sloveso s předponou, nikoli za předponové sloveso, tj. za kauzativní odvozeninu s příponou -dyti od išmurti, nikoli za odvozeninu od murdyti pomocí předpony iš-. V hesle posledně uvedeného slovesa LKŽ tento význam neuvádí. Samozřejmě v závislosti na kontextu lze slovotvorbu slovesa išmurdyti, stejně jako u mnoha dalších sloves s předponami a příponami, vysvětlit i jinak (Urbutis 1978: 92). D. MURMULAITYTĖ. Murdyti(s), murgdyti(s), murkdyti(s) pateikimas žodynuose ir dabartinė vartosena 157 přenesený význam „trápit se, namáhat se, potýkat se s překážkami, vynakládat úsilí při zvládání starostí, řešení problémů apod.“; např. murkdyti v dluzích, intrikách, skandálech. Podle údajů z tištěných vydání DŽ sloveso murkdyti nemá význam „silou strkat, cpát, tlačit“, který je vlastní slovesům murdyti a murgdyti. LKŽₑ uvádí příklady užití sloves įmurkdyti, primurkdyti a sumurkdyti dokládající tento význam cpání a tlačení: A kdo tě tady nacpal do toho pytle? rš. Čím jen našel, svůj pytel nacpal Svn. Žena, která nacpala zpátky do košíku kohouta, jenž se chystal vylézt, spěchala svou cestou P. Cvir. Je však třeba poznamenat, že v tištěném LKŽ první dvě věty ilustrují slovesa įmurgdyti a primurgdyti (s uvedením týchž zdrojů)6. 4. ODRAZ SOUČASNÉHO UŽÍVÁNÍ NA INTERNETU Při zkoumání současného užívání sloves murdyti(s), murgdyti(s), murkdyti(s) a jejich předponových odvozenin byl využit vyhledávač Google (vyhledávání proběhlo 16.–20. 6. 2010; zvratná slovesa byla dodatečně zkoumána 8. 11. 2010, získané výsledky v zásadě odpovídaly předchozím). Veřejně dostupné internetové texty lze podle charakteru komunikace podmíněně rozdělit na informativní a komunikativní; posledně uvedené se spíše podobají „víceméně soukromé mluvené řeči v písemné podobě“ (Vaicekauskienė 2008: 71–72). V tomto případě byly statistické údaje shromážděny bez rozdělení internetových textů do uvedených skupin, ačkoli na první pohled lze říci, že textů komunikativního charakteru bylo více. To je přirozené, neboť zkoumaná slova jsou stylisticky příznaková a příznačná pro hovorový jazyk. Velmi často se užívají v přenesených významech. Texty částečně komunikativního charakteru jsou pro tuto studii možná dokonce důležitější – jako protiváha zkoumaným lexikografickým pramenům, z nichž (kvůli značně nejednotnému způsobu zpracování) lze jen obtížně 6 Obecně platí, že část příkladů s kořenem murg- uváděných v tištěném LKŽ v elektronickém vydání po příslušné úpravě ilustruje užívání sloves s kořenem murk- (na to upozornil redaktory BŽ doc. dr. Albinas Drukteinis). Většina upravených příkladů pochází z živé řeči; sběratelé slov je mohli zaznamenat podle vlastního chápání správného pravopisu (tj. s –g–). Když se redakce LKŽₑ rozhodla považovat murgdyti za případ nesprávného pravopisu, citované i další příklady užití mohly být opraveny a zařazeny do hesel sloves se správným pravopisem. Opraveno však bylo i několik příkladů z písemných pramenů, které jsou staré nebo z jiných důvodů z hlediska pravopisu nepříliš spolehlivé – jsou označeny zkratkami BsP (= Lietuviškos pasakos įvairios. Surinko Dr. J. Basanavičius. I–IV dalis. Chicago 1903–1905) a rš (= slovo či věta z překladů a obecně z méně výrazných písemných textů). 158 KALBOS KULTŪRA | 83 usuzovat na skutečné užívání uvedených sloves a jejich vzájemné vztahy. Vyhledávaly se tvary jednoduchých i zvratných sloves v určitém tvaru, jakož i činná a trpná příčestí. Protože délka vyhledávacího řetězce je omezená a slovesa mají mnoho různých tvarů, byly vyhledávány nejpravděpodobnější, tj. nejčastější tvary (srov. Aleksandravičiūtė 2008: 270). Například pro murdyti, murdytis byly vyhledávací řetězce následující: (1) určité jednoduché tvary – „murdyti“ OR „murdau“ OR „murdai“ OR „murdo“ OR „murdomė“ OR „murdote“ OR „murdžiau“ OR „murdei“ OR „murdė“ OR „murdėme“ OR „murdėte“ OR „murdydavau“ OR „murdydavai“ OR „murdydavo“ OR „murdydavome“ OR „murdydavote“ OR „murdysiu“ OR „murdysi“ OR „murdys“ OR „murdysime“ OR „murdysite“ OR „murdytų“ OR „murdyk“ OR „murdykite“; (2) určité zvratné tvary – „murdytis“ OR „murdausi“ OR „murdaisi“ OR „murdosi“ OR „murdomės“ OR „murdotės“ OR „murdžiausi“ OR „murdeisi“ OR „murdėsi“ OR „murdėmės“ OR „murdėtės“ OR „murdydavausi“ OR „murdydavaisi“ OR „murdydavosi“ OR „murdydavomės“ OR „murdydavotės“ OR „murdysis“ OR „murdytusi“ OR „murdykis“ OR „murdykitės“; (3) tvary činných příčestí – „murdomas“ OR „murdomo“ OR „murdomam“ OR „murdomą“ OR „murdomu“ OR „murdomame“ OR „murdomi“ OR „murdomų“ OR „murdomiems“ OR „murdomus“ OR „murdomais“ OR „murdomuose“ OR „murdoma“ OR „murdomos“ OR „murdomai“ OR „murdomoje“ OR „murdomoms“ OR „murdomomis“ OR „murdomose“; (4) tvary trpných příčestí – „murdytas“ OR „murdyto“ OR „murdytam“ OR „murdytą“ OR „murdytu“ OR „murdytame“ OR „murdytiems“ OR „murdytus“ OR „murdytais“ OR „murdy tuose“ OR „murdyta“ OR „murdytos“ OR „murdytai“ OR „murdytoje“ OR „murdytoms“ OR „murdytomis“ OR „murdytose“. Výsledky vyhledávání jsou uvedeny v tabulce 1. V prvním sloupci jsou uvedeny statistické údaje o určitých tvarech jednoduchých sloves (1) a zvratných sloves (2), dále o činných (3) a trpných (4) příčestích (s výjimkou tvarů množného čísla nominativu a genitivu, které se shodují s infinitivem a 3. osobou podmiňovacího způsobu, a proto byly započítány spolu s určitými jednoduchými tvary). První řádek čísel uvádí slovesa bez předpony, následující řádky slovesa s různými předponami, např. ve druhém řádku į(si)murdyti, į(si)murgdyti, į(si)murkdyti, ve třetím iš(si)murdyti, iš(si)murgdyti, iš(si)murkdyti atd. Zkoumala se také abstrakta pojednávaných sloves; vyhledávací řetězce pro ně zahrnovaly úplná paradigmata skloňování jednoduchých i zvratných podstatných jmen. Četnost užívání názvů dějů ukazuje tabulka 2. D. MURMULAITYTĖ. Murdyti(s), murgdyti(s), murkdyti(s) pateikimas žodynuose ir dabartinė vartosena 159 TABULKA 1. Užívání sloves s kořeny mur-, murg-, murk- Předp. murdyti (1) (2) (3) (4) celkem murgdyti (1) (2) (3) (4) celkem murkdyti (1) (2) (3) (4) celkem − 153 192 31 9 385 52 86 16 4 158 278 529 122 21 950 į- 53 1 15 16 85 8 1? − 2 11 108 5 6 35 154 iš- 10 2 − 4 16 8 5 − 2 15 31 21 2 18 72 ne- 16 12 1 1 30 1 12 1 4 18 16 19 3 4 42 nu- 10 2 − 7 19 3 − − 1 4 8 1 1 4 14 pa- 39 35 1 5 80 31 21 − 5 57 76 92 5 10 183 pri- 11 3 − 1 15 1? − − − 1 4 4 − 2 10 su- 51 11 1 22 85 23 − 1 8 32 78 2 5 31 116 už- 4 − − 2 6 − − − − − 7 4 3 1 15 Celkem 347 258 49 67 721 127 125 18 26 296 606 677 147 126 1556 TABULKA 2. Užívání názvů dějů s kořeny mur-, murg-, murk- Předp. murdymas jednod. zvrat. celkem murgdymas jednod. zvrat. celkem murkdymas jednod. zvrat. celkem − 19 23 42 11 5 16 39 5 44 į- 1 − 1 1 − 1 − − − iš- − − − − − − 2 2 4 ne- − − − − − − 1 − 1 nu- − − − − − − − − − pa- 2 3 5 1 6 7 7 19 26 pri- − − − − − − 1 − 1 su- 5 − 5 − − − 3 1 4 už- − − − − − − − − − Celkem 27 26 53 13 11 24 53 27 80 160 KALBOS KULTŪRA | 83 Tabulky 1 a 2 zjevně ukazují, že nejčastější jsou slovesa s kořenem murk- a jejich abstraktní podstatná jména – celkem 1556 a 80 dokladů užití. Mnohem méně často se užívají slovesa a podstatná jména s kořenem mur- (721 a 53), zatímco slovesa s kořenem murg- jsou více než pětkrát (abstrakta 3,3krát) méně častá než nejběžnější slovesa s kořenem murk- (nalezeno 296 užití sloves a 24 užití podstatných jmen). Vzhledem k rozmanitosti internetových textů, převaze komunikativních textů, rozdílné úrovni gramotnosti jejich autorů (většina textů není redigována) a dalším nejazykovým faktorům lze tyto frekvenční údaje při výběru jedné či druhé varianty kořene jako základní opírat jen částečně. Není známo, kteří autoři textů volí varianty s murg- a murk- záměrně a kteří prostě píší, jak slyší, a nevšímají si asimilace souhlásek. Statistické údaje jsou však velmi výmluvné a ukazují, že tvary s kořenem murk- v současném úzu zjevně převládají7. 5. UVEDENÍ VE SLOVNÍKU SPISOVNÉ LITEVŠTINY Podle koncepce BŽ má tento slovník „být slovníkem reálných norem, který by při diferencovaném uplatňování kritéria správnosti a bez vyhýbání se uvádění variant utvářel prestižní jazyk, aniž by potlačoval jazyk každodenní“ (Naktinienė 2000: 16). V každodenním jazyce se podle provedeného výzkumu slovesa s kořeny mur-, murg- a murk- užívají jako varianty a mají stejné základní významy, přičemž sémantika slov s kořeny mur- a murk- je téměř totožná. Je třeba mít na paměti, že nový slovník bude normativní a změny normy nemohou být náhlé. Základním požadavkem kodifikace je zachovávat zásadní vlastnost normy – stabilitu (Pupkis 1980: 37; Vitkauskas 1995: 88). Na druhé straně „redaktoři BŽ musí dbát na společenskou povahu norem a při výběru z několika variant přijatelných pro spisovný jazyk se řídit zásadou nadřazenosti úzu“ (Naktinienė 2000: 17). Při rozhodování o základní variantě v BŽ je třeba věnovat pozornost původu slov, slovotvorným vztahům ke slovům z téhož slovotvorného hnízda (z hlediska významu i formy), historii jejich uvádění ve slovnících a současnému úzu. Poslední faktor je v tomto případě obzvláště významný, neboť současný písemný úzus ukazuje, že sémantika slov murdyti a murkdyti se stala téměř totožnou, slova mají tytéž 7 Zajímavé je, že vyhledávací nástroj Google někdy na základě vlastních statistických údajů a ukazatelů četnosti užívání položí doplňující otázku a navrhne častější variantu, např. „Neměli jste na mysli įmurkdyti?“ (při hledání výrazu įmurgdyti). D. MURMULAITYTĖ. Murdyti(s), murgdyti(s), murkdyti(s) pateikimas žodynuose ir dabartinėje vartosenoje 161 stejné významy. Z předponových odvozenin se odlišují pouze významy slovesa išmurdyti. Některé předponové odvozeniny slovesa murgdyti mají méně významů než jejich základní varianty, jak alespoň naznačuje jejich užívání na internetu. Jako základní variantu pro připravovaný slovník se navrhuje uvést nejčastěji užívané sloveso murkdyti, které má nejvíce významů. U každého jeho významu se zvlášť uvedou významy méně časté varianty murdyti a doplní se ilustračními příklady. Sloveso Murgdyti se v současnosti s ohledem na snahu příliš se nevzdálit od LKŽ plánuje uvést pouze odkazem na základní variantu, bez rozlišení významů a ilustrací. Hesla pojednávaných sloves by tedy mohla v BŽ vypadat přibližně takto (nejde o konečnou redakční verzi; mimo jiné je zde příliš mnoho dokladů úzu, které jsou uvedeny s cílem lépe ilustrovat sémantickou strukturu slov a jejich vzájemné vztahy): mùrkdyti, mùrkdo, mùrkė sloveso 1. (koho/co) (obvykle opakovaně) strkat, nořit do vody či jiné tekutiny, bláta, sněhu apod. a ponořeným pohybovat: Děti rády plavou a noří jedna druhou pod vodu. Naštěstí jsem si včas všiml dívek zmítaných vlnami. | (koho/co, do čeho, v čem): Mýdlovým hadrem drhnu mastný talíř a máchám ho ve vodě. Řidiči budou opět brodit auta blátem na trávnících v dvorech bytových domů. Upekla jsem si boží milosti a potom je namáčela do medu. | reflexivně: Když se splávek začne potápět, zatáhni za prut. | záporně (koho/co, do čeho, pod co): Už nezabořuji zimní boty do bláta a kaluží, vytáhl jsem si holínky. Ve vodě se nesmí vyvádět a strkat jeden druhého pod vodu. To je dobrý terénní vůz, nikdy nebroděný močály a blátem. | přeneseně (čím): Byl jsem autorovi vděčný za to, že mi nestrkal nos do husy, kterou popisoval. 2. reflexivně (v čem, pod co) brodit se, prodírat se, pohybovat se s námahou a zapadávat, plahočit se: Na louce se fotografka v holínkách brodila [blátem]. Prodejci použitého oblečení se za deště brodí v kalužích [kalužemi]. Zdá se, že ragbisté se velmi rádi válejí v blátě. Kvůli (ztracenému) drahému prstenu se instalatéři několik hodin prohrabávali v kanalizaci. Lidé se brodili, když přejížděli potok. | přeneseně: Ty se utápíš v sebelítosti. | záporně (v čem, pod co): Nebudu se brodit sněhem. Aby se lidé na jaře a na podzim nemuseli brodit blátem, byla stále rozbahněná štěrková cesta vydlážděna kameny. 3. reflexivně (v čem) koupat se, potápět se, cákat se: Děti, dost už se cachtáte, vylezte na břeh! Opalovali jsme se a koupali v moři [ve vlnách], až jsme zmodrali. Ptáci se cachtají v potůčku. V zimě se koupávali v nezamrzlém otvoru v ledu. 4. (koho/co) škodit, ubližovat, zatahovat, namáčet do problémů, ponižovat, znevažovat, ničit: Dokud nás car deptal, ostatní národy tvořily mistrovská díla. V roce, kdy byl Vilnius Evropským hlavním městem kultury, byl zároveň oslavován i očerňován. Strategie je prostá – nějak přilákat zákazníka a pak ho pořádně podojit. Člověk byl a zůstane člověkem, ať ho ponižujete jakkoli. | (koho/co, do čeho, v čem, čím, pod co): Tvůrce reklamního byznysu je neustále vláčen blátem. Vláda zatahuje Litvu do 162 KALBOS KULTŪRA | 83 dluhové bažiny. Jak dlouho ještě dovolíme špinit dobré jméno země? Snažme se partnera povzbuzovat a podporovat, ne ho kritizovat a špinit. Proč se teď jeden druhého tak snažíme vláčet blátem? Sám jsem nejednou dostal čenichem do bláta. • srov. potápět, zabředávat. | záp. (koho): Když už vyzdvihuješ sebe, aspoň nešpiň kolegy. Není třeba špinit jiné lidi. | záp. (koho, v čem): Skutečný novinář by neměl čtenáře máčet v odpadu. 5. zvrat. (v čem, s čím) lopotit se, trápit se, potýkat se s překážkami, vynakládat úsilí v určitém stavu (obvykle při vyrovnávání se se starostmi a nepříjemnostmi, při řešení problémů): Lopotit se v bídě [korupci, střetech zájmů, intrikách, dluzích]. Lopotíme se v rutině [v právním chaosu], jako bychom se v ní lopotili odjakživa. I já jsem strčen do téže jámy, v níž se lopotí celá Litva. Bývalý prezident se topí v bahně skandálů. Tým se potácí na samém dně turnajové tabulky (sport.). Stojím ve frontách a znovu si slibuji, že příště nakoupím předem. • srov. tonout, zabředávat. | (s čím): Už druhý den se lopotím s tím heslem. 6. (co, do čeho) silou strkat; [syn.] cpát, tlačit: Dívka zavře knihu a strčí ji do kabelky. Takový dáreček jen vezmi a šup s ním do pytle Dědy Mráze. | přen.: Děti strkají nosíky do záležitostí dospělých. | záp. (co, do čeho): Nestrkej dítěti nožky do boty násilím. 7. (co) mačkat, žmoulat: Koťátko, které dcerušky mačkají, se nějakou dobu nebrání. mùrdyti, mùrdo, mùrdė sloveso. MURKDYTI: 1. (co): Ledové lijáky stále tiskly stromy, mačkaly je. | (co, do čeho, v čem): Štěně stále zabořuje svůj poraněný čumáček do sněhu. Terénními vozy se brodí blátem a ženou je na nebezpečné trasy. | záp. (koho, do čeho, v čem): Nebudeš mě válet ve sněhu [v závějích] a už po sobě nebudeme házet koulemi. | přen. (čím): Naše policie ještě nehází ženy podezřelé z trestné činnosti tváří na asfalt. 2. zvrat. (v čem, pod co): Válím se v příkopě [v bahně, v blátě], tony. Když jsme přijeli (na trh), váleli jsme se ve sněhu. Terénní vozy se na trase brodily kalužemi. 3. zvrat. (v čem): Děti se spokojeně čvachtají v rybníce. V pouliční špíně se válejí prasata, ptáci a psi. 4. (koho/co): Nepoddala se tomu, že ji deptali, a ještě případ vyhrála. Litva, deptaná padesát let okupanty, znovu nabyla svobody. | (koho/co, do čeho, v čem): Zadlužit až po uši. Lidé, brodící se v blátě lží a pomluv, toužili po pravdě. Zvláštní komise je mocnou zbraní k tomu, aby byl politický protivník vláčen blátem. Poplatek za odvoz odpadu uvrhuje obyvatele do chaosu. | záp. (koho, do čeho, v čem): Přál bych si, aby nás nezatlačovali do hnoje hlouběji, než už jsme. Už mě v téhle kaši dál máčet nebudou! (o právním chaosu). 5. zvrat. (v čem): I ty se budeš lopotit v šedé každodenní rutině. Pokud ekonomiky rozvojových zemí neporostou, budou se dál topit v chudobě. Hrabu se v encyklopedii a nic nenacházím. Koupíš si dobré auto a musíš se v ulicích [v zácpách] potýkat se šroty. | záp. zvrat. (v čem): Žiji tady a teď, v minulosti se nebrodím. 6. (co, do čeho): Zahradník shrabe spadané listí a nasype ho do pytle. Se zavřenýma očima jsem stále hlouběji zabořovala tvář do D. MURMULAITYTĖ. Murdyti(s), murgdyti(s), murkdyti(s) pateikimas žodynuose ir dabartinė vartosena 163 hlavy. Čáp, stojící na střeše, na okraji kola, strkal mezi paprsky větev, kterou přinesl. Každý úředník strká ruku do státní pokladny. | záp. (co, do čeho): Do kontejneru označeného „Papír“ by se neměly házet tapety. 7. (koho/co): Sestra pořád škádlí a žďuchá do malé (sestřičky). | záp. (koho/co): Nešťouchej teď do štěňat, vždyť spokojeně a klidně spí. mùrgdyti, mùrgdo, mùrgdė sloveso. MURKDYTI. Analogicky se mají uvést i předponové deriváty. Vzhledem k výjimečnosti uvedeného slovesa išmurdyti (tj. jeho nejcharakterističtějšímu významu ‚rozbahnit, rozšlapat apod.‘, v němž se nejčastěji užívá) se uvedená slovesa s předponou iš– zamýšlí uvést poněkud odlišně: išmurdyti, išmùrdo, išmùrdė sloveso. 1. (co) jízdou poškodit, rozbahnit, rozjezdit: Cesta už je pořádně rozježděná. Půda je měkká, rozježděná koly a rozbahněná dobytkem. 2. (co, v čem) IŠMURKDYTI 1: Nalil jsem do dřezu vodu a saponát a v té vodě jsem umyl talíře. Kluci, kteří chytili dudáka, ho rozmáchnou v bahně [v rybníce]. 3. zvrat. (v čem) IŠMURKDYTI 2: Včera spadl do řeky či do příkopu, do kaluže, a celý se vykoupal v blátě. išmùrkdyti, išmùrkdo, išmùrkdė sloveso. 1. (co, v čem) vyprat, vykoupat, důkladně namočit, zašpinit ponořením do tekutiny, bláta, sněhu apod.: Podařilo se mi vykoupat kocoura, ale na osušení a vysušení už mi trpělivost nezbyla. Nestačí maso jen namočit v marinádě, musí se marinovat několik hodin. Déšť nás pořádně promočil. Těm věcem neublížila potopa, byly záměrně namočeny do kaluží. 2. zvrat. (v čem) při válení se důkladně promáčet, zašpinit se: Turisté se museli promočit i v bažině. Zdá se, že jsem přeplaval vodní hladinu, aniž jsem se pořádně namočil. Pes se před nástupem do člunu vyválel v bahně. | přen.: Chceš-li dosáhnout dokonalosti, musíš se vyválet v chybách. 3. (koho/co) uškodit, ublížit, zatáhnout do potíží, ponížit, zneuctít: I poškozená se v této kauze cítí být stejně tak pošpiněná. S kým ses to dal dohromady, ten tě pořádně zničí! 4. (co) rozmačkat, pomačkat: Když jsem se vrátila domů, nejprve jsem pomuchlala a pomazlila všechny své kočky. 5. (co, čím) IŠMURDYTI 1: Desetitunovými stroji rozjezdí nejen silnice, ale i pole zemědělců. išmùrgdyti, išmùrgdo, išmùrgdė sloveso. IŠMURKDYTI. Slovesa s kořenem murg- se soustavným odkazováním na základní variantu s kořenem murk- uvádějí proto, aby se ukázalo, že jejich pravopis není chybný (protože se dostala do normativního slovníku), a zároveň aby se příliš nevzdálilo od způsobu uvádění v LKŽₑ. Přesto není takovéto uvádění přesné, protože internetové užití a LKŽ ukazují, že významy sloves s kořenem murg- se ne vždy zcela shodují s významy základní varianty. Nejčastěji je těchto významů méně. 164 KALBOS KULTŪRA | 83 Například išmurgdyti má pouze jeden význam, „vyprat, vykoupat, důkladně namočit, zašpinit ponořením do kapaliny, bláta, sněhu apod.“: Zakysaná smetana, hodně koření a bylinek <...>, pepř, cibule, šťáva z poloviny citronu – a maso v tom všem vymurgdám (o marinování). Pejsek mi bere rukavici, prostě mi ji stáhne z ruky a pak ji vyválí ve sněhu. Zvratné išsimurgdyti se také užívá pouze ve významu „velmi se namočit či ušpinit murgdáním“: Uděláš pejskovi účes a on se hned v téže vteřině s ostatními vyválí v blátě – škoda. V soutěžích o přežití se mnozí vyváleli v blátě. Tyto dva významy jsou jen dva z pěti uváděných v hesle základní varianty išmurkdyti, ačkoli při odkazu na celé heslo, nikoli na konkrétní význam základní varianty, lze přirozeně očekávat, že vedlejší varianta je sémanticky zcela totožná se základní, tj. má všechny její charakteristické významy. Na druhou stranu má pa(si)murgdyti v internetovém úzu více významů než pa(si)murkdyti, na které se má odkazovat. Zkoumané sloveso ve větě Moje (kočka) je taková povznesená, přijde za tebou jen tehdy, když sama chce, samozřejmě se stává, že ji i násilím trochu pomurgdám zjevně souvisí se 7. významem nepředponového slovesa murkdyti, „mačkat, mnout“, který se kvůli nenalezení dokladů z úzu neplánuje uvést v hesle slova pamurkdyti. O tomto významu svědčí i užití deverbativa ve větě Barbė (pes) čekala na pomurgdání na výstavě. Je také třeba mít na paměti, že ve BŽ se zvratná slovesa uvádějí v heslech odpovídajících nezvratných sloves, což může způsobit další nejasnosti, když se odkazuje na celé heslo, nikoli na jednotlivé významy. Nemluvě o tom, že čtenáři slovníků bez filologického vzdělání obtížně chápou odkazové propojení variant (Naktinienė 2000: 21). Je pravda, že v BŽ se plánují uvést pouze nejčastěji užívaná předponová odvozená slovesa murgdyti(s) s předponami į-, iš-, nu-, pa- a su-; z jejich deverbativ by se kvůli vzácnému užívání uvedlo pouze pa(si)murgdymas. Při zkoumání úzu nebylo u sloves s tímto kořenem a jejich deverbativ s jinými předponami nalezeno dost dokladů, aby je bylo třeba uvádět v BŽ. Obecně se slova s kořenem murg-, jak ukazují statistiky, užívají podstatně méně často a při uplatnění samotného kritéria frekvence úzu by je snad nebylo třeba zařadit do hesláře BŽ. Zcela je však vyřadit by bylo také chybné právě kvůli zde probírané variantnosti; uznáme-li, že jde o nejvzácnější a sémanticky nejjednodušší ze tří variant, musí být odpovídajícím způsobem také zpracována – na rozdíl od druhé varianty s kořenem mur-, která je sémanticky téměř zcela rovnocenná základní variantě. Takže tento způsob uvádění sloves s kořenem murg- a jejich deverbativ byl ze způsobů, které jsou teoreticky možné, nyní zvolen jako menší zlo. To D. MURMULAITYTĖ. Murdyti(s), murgdyti(s), murkdyti(s) pateikimas žodynuose ir dabartinė vartosena 165 je nevyhnutelná nevýhoda, protože v takovém případě jsou některá slova v BŽ uvedena nepřesně. Je jich však velmi málo. Jsou tu i výhody – dvojí odkazování umožňuje ukázat rozdíly mezi variantami a nejvzácnější varianta se přesto dostává do slovníku, protože podle analýzy příbuzných slov aj. není v spisovném jazyce nevhodná. ZÁVĚRY 1. Slovesa murdyti, murgdyti, murkdyti a jejich zvratná a předponová odvozená slovesa se v BŽ plánuje uvádět zásadně jinak než v dříve vydaných slovnících a jejich elektronických verzích. 2. Tato slovesa a jejich odvozeniny se v různých vydáních slovníků současného jazyka a akademického slovníku uvádějí značně odlišně, takže by v BŽ bylo obtížné zachovat nějakou kontinuitu. Ve snaze sladit v tomto případě obtížně slučitelné požadavky na stabilitu normy a prvenství úzu byl zvolen diferencovaný způsob odkazového uvádění variant. 3. Vzhledem k nejčastějšímu užívání a nejbohatší sémantice by se v BŽ za základní varianty považovala slovesa s kořenem murk-; na ně by se odkazovalo od méně často užívaných sloves s kořenem mur-, která mají téměř totožné významy a rovněž se člení podle významů a uvádějí s doklady úzu. Nejméně častá slovesa s kořenem murg-, která se s nimi sémanticky shodují pouze částečně, se rovněž uvádějí s odkazem na základní varianty, avšak nečlení se podle významů ani nedokládají příklady. 4. Takové uvádění sloves s kořenem murg- vytváří poněkud zkreslený obraz jejich sémantiky. Pokud by se však uváděla jako odpovídající slovesa s kořenem mur-, uznala by se rovnocennost dvou variant (s kořeny murg- a mur-), čímž by se odporovalo LKŽe, kde se slovesa s kořenem murg- považují za chybná a opravují. 5. Aby byla slovesa murdyti(s), murgdyti(s), murkdyti(s) a jejich předponové odvozeniny v BŽ uvedena náležitě – přesně, systematicky, v souladu s normativními požadavky a bez zkreslení skutečného úzu –, bylo by velmi užitečné vyslechnout nejen názory lexikografů, ale také lexikologů a odborníků na sémantiku, slovotvorbu, etymologii a zejména pravopis. Po prodiskutování by již v prvním vydání BŽ mohla být tato slovesa a slova z jejich rozsáhlých slovotvorných hnízd zpracována nově, s opravou všech chyb a nesrovnalostí vyskytujících se v dřívějších slovnících a s vystižením současného úzu. 166 KALBOS KULTŪRA | 83 ŠALTINIAI DŽ1 1954: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Atsak. red. J. Kruopas. 1 leidimas, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla. DŽ2 1972: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Atsak. red. J. Kruopas. 2 leidimas, Vilnius: Mintis. DŽ3 1993: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. 3 leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. DŽ4 2000: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. 4 leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. DŽ5e 2003: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. 5 (elektroninis) leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. – Prieiga per internetą: www.lki.lt DŽ6e 2006: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. 6 (elektroninis) leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. LKŽ 1966, 1970: Lietuvių kalbos žodynas 7, 8. Atsak. red. J. Kruopas, Vilnius: Mintis. LKŽe 2005: Lietuvių kalbos žodynas 1–20 (elektroninis variantas). Vyr. red. G. Naktinienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. – Prieiga per internetą: www.lkz.lt Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. – Prieiga per internetą: http://donelaitis.vdu.lt Interneto tekstų ištekliai (naršyta paieškos sistema Google). LITERATŪRA Aleksandravičiūtė S. 2008: Paieškos sistemos Google naudojimo galimybės tiriant kalbos reiškinius. – Kalbos kultūra 81, 266–282. Fraenkel E. 1965: Litauisches etymologisches Wörterbuch 2, Heidelberg: Carl Winter. Universitätsverlag, Göttingen: Vandenhoeck und Ruprecht. Karulis K. 1992: Latviešu etimoloģijas vārdnīca 1, Rīga: Avots. KTŽ 1990: Gaivenis K., Keinys S. Kalbotyros terminų žodynas, Kaunas: Šviesa. Lietuvių kalbos etimologinio žodyno duomenų bazė. – Prieiga per internetą: http://etimologija.baltnexus.lt Liutkevičienė D. 2006: Bendrinės lietuvių kalbos žodynas. Siekiamybė ir realybė. – Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos [Leksikografija ir leksikologija 1], Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 9–18. ME 1925–1927: Mīlenbahs K. Latviešu valodas vārdnīca 2. Red. J. Endzelīns, Rīga: Kultūras fonds. Naktinienė G. 2000: Bendrinės kalbos žodynas ir leksikos norminimo problemos. – Kalbos kultūra 73, 12–24. Pupkis A. 1980: Kalbos kultūros pagrindai, Vilnius: Mokslas. D. MURMULAITYTĖ. Murdyti(s), murga(d)yti(s), murkdyti(s) pateikimas žodynuose ir dabartinė vartosena 167 Smoczyński W. 2007: Słownik etymologiczny języka litewskiego, Wilno: Wydawnictwo Universitето? Urbutis V. 1978: Žodžių darybos teorija, Vilnius: Mokslas. Vaicekauskienė L. 2008: Nauji naujųjų skolinių norminimo klausimai. – Kalbos kultūra 81, 65–79. Vitkauskas V. 1995: Apie „Lietuvių bendrinės kalbos žodyną“: – Kalbos kultūra 67, 87–91. ЛЭС 1990: Лингвистический энциклопедический словарь. Гл. ред. В. Н. Ярцева, Москва: Советская энциклопедия. Gauta 2010 11 26 TREATMENT IN THE DICTIONARIES AND THE CURRENT USAGE OF THE VERBS MURDYTI(S), MURGDYTI(S), MURKDYTI(S) Summary The article compares the presentation of the verbs murdyti(s), murgdyti(s), murkdyti(s) ‘dip (into), plunge (into)’ in different dictionaries of Lithuanian, namely, six editions of the Dictionary of Contemporary Lithuanian (Dabartinės lietuvių kalbos žodynas) and two editions of the Dictionary of Lithuanian (Lietuvių kalbos žodynas), which have been released both in the print and electronic versions, analyzes the current usage of the verbs, their interrelation and semantics. The analysis of frequency in the contemporary Lithuanian language and semantic analysis of the verbs call for a new treatment of these verbs and their derivatives in the Dictionary of Standard Lithuanian. Attempts to accomodate the requirement of norm stability and the criterion of variable language use encouraged the application of differentiated approach to the inclusion of cross-references. Yet this approach has certain drawbacks as it fails to accurately reveal the semantics of variants with the root murg-. Hopefully, this article will stimulate a discussion among lexicographers, lexicologists, language norm prescribers and other experts and will eventually allow to improve the treatment of the above-mentioned and other verbs in the Dictionary of Standard Lithuanian. DAIVA MURMULAITYTĖ Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] 168 KALBOS KULTŪRA | 83