„Bendrinės lietuvių kalbos žodyno“ struktūra, tikslai ir perspektyvos

DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ Institut litevského jazyka STRUKTURA, CÍLE A PERSPEKTIVY SLOVNÍKU SPISOVNÉ LITEVŠTINY Ve Slovníkářském centru Institutu litevského jazyka se připravuje Slovník spisovné litevštiny (dále jen BŽ)1, normativní publikace určená veřejnosti, jejímž cílem je zachytit správné užívání slov v současné spisovné litevštině. Usiluje se o zachování rovnováhy mezi zastoupením slovní zásoby oficiálního a hovorového jazyka i některých dalších jazykových rysů ve slovníku. Sledují se tyto cíle: 1) co nejvyšší míra systematičnosti; 2) postupná modernizace přípravy Slovníku spisovné litevštiny při zachování návaznosti na slovníkářské tradice současné litevštiny a orientace na moderní lexikografii jiných jazyků. To jsou hlavní cíle. Aby se tvůrci BŽ vyhnuli systémovým nedostatkům, psali a redigovali slovník po lexikálně-sémantických skupinách2 (viz také Liutkevičienė 2006: 9). Všechna slova zřejmě nebylo možné rozdělit do samostatných skupin, proto se slovník zpracovával také abecedně. Práce tedy probíhala v několika etapách – nejprve se slova seskupila podle určitých témat a začalo se s takzvaným tematickým zpracováním. Takto se zpracovávaly: 1) termíny z anatomie, botaniky, chemie, výtvarného umění, filozofie, fyziky, fotografie, geografie, historie, jazykovědy, vojenství, výpočetní techniky, kulinářství, literatury, medicíny, hudby, pedagogiky, psychologie, náboženství, sportu, stavebnictví, veterinářství, zoologie, zemědělství aj., názvy obuvi, nábytku, oděvů, nádobí, povolání, národů aj.; 2) skupiny sloves (slovesa tvořená příponami -auti, -inti, -yti, -oti aj., slovesa úsilí, kauzativní a pohybová slovesa); 3) některé skupiny přídavných jmen (přídavná jména tvořená příponami -ėtas, -ykštis, -ingas, -ytas, -opas, -otas, -uotas, složená přídavná jména aj.); 4) některé 1 O cílech a základních principech připravovaného BŽ se psalo v časopise Gimtoji kalba (GK 1999), avšak při práci na slovníku se pohled jeho tvůrců na některé otázky samozřejmě poněkud změnil. 2 Tvůrcům BŽ zde výrazně pomohly práce J. Paulauskase Systematický slovník litevského jazyka (Paulauskas 1987) a Русский семантический словарь (RSS, I–II, 2002; III, 2003). D. LIUTKEVIČIENĖ. Bendrinės lietuvių kalbos žodyno struktūra, tikslai ir perspektyvos 141 které slovní druhy – příslovce, částice, citoslovce, zájmena, citoslovce, číslovky aj. Tematické zpracování mělo i své nevýhody – práce postupovala pomaleji, protože bylo třeba slova seskupovat, porovnávat jejich definice apod. Jeho přednosti však byly nepochybné. Vynikly podobnosti a rozdíly mezi podobnými slovy a v mnoha případech se vytvořila schémata definic charakteristická pro určitou skupinu3 (o schématech definic některých slov viz také Murmulaitytė 2006: 34–54; Naktinienė 2006: 21), významy se rozlišovaly snadněji. Například názvy národů jsou v BŽ definovány takto: „národ žijící na určitém místě a hovořící jazykem určité skupiny“. Srov.: berbėrai4 podstatné jméno, mn. č. (2) skupina národů žijících v severní Africe a hovořících berberskými jazyky afroasijského původu: Většina Berberů žije ve vesnicích, část z nich jsou kočovníci nebo polokočovníci. bretònai podstatné jméno, mn. č. (2) národ žijící na poloostrově Bretaň, hovořící jedním z keltských jazyků a francouzsky: Bretonština. buriãtai podstatné jméno, mn. č. (2) národ žijící v Burjatsku, severním Mongolsku a severovýchodní Číně, hovořící jedním z mongolských jazyků: Burjatština. lãtvai podstatné jméno, mn. č. (2) národ žijící v Lotyšsku a hovořící jedním z východobaltských jazyků: Lotyština. U příslušných přídavných jmen odvozených od názvů národů nebo obyvatel se rozlišují dva či více významů a definují se takto: 1. „charakteristický pro obyvatele určitého území, jejich kulturu nebo toto území“; 2. „vyrobený, nalezený apod. v dané oblasti“; 3. (mluvíme-li o národu s vlastním jazykem) „jazyka tohoto národa, napsaný, vydávaný apod. v tomto jazyce“. Srov.: kazachský, kazachská příd. jm. (1) 1. charakteristický pro Kazachy, jejich kulturu nebo Kazachstán: Kazachská pohostinnost. Kazachské jídlo mi nechutnalo, je velmi tučné. 2. nacházející se v Kazachstánu, tam vyrobený: Kazachská ropa. 3. kazašský, napsaný, vydávaný apod. v kazaštině: Kazachské noviny. mozambický, mozambická příd. jm. (1) 1. charakteristický pro Mozambičany, jejich kulturu nebo Mosambik: K obědu jsme jedli kuře podle mozambického receptu 3 Těmito definičními schématy se samozřejmě neřídilo ve všech případech; někdy se zdálo mnohem logičtější a jasnější definovat to či ono slovo nebo jeho význam úplně jinak. 4 Definice, příklady apod. slov uváděných zde a dále se mohou po závěrečné redakci ještě změnit. 142 KALBOS KULTŪRA | 83 upečené kuře. 2. pěstovaný, vyráběný apod. v Mosambiku: Mozambická bavlna. Definiční schéma názvů nábytku je zvoleno takto: ‚jak vypadá, k čemu slouží‘. Srov.: křeslo podst. jm. (1) čalouněný kus nábytku s opěradlem a područkami, zpravidla určený k sezení jedné osoby; srov. židle: Uvelebil se v křesle. Sedni si do křesla, já si sednu na židli. postel podst. jm. (1) kus nábytku tvořený dřevěným nebo kovovým rámem a matrací, obvykle potaženou látkou, na němž se spí: Jednolůžková [manželská, patrová] postel. Úzká [široká, krátká] postel. Ustel si postel. Lehni si do postele a spi. stůl podst. jm. (4) kus nábytku s plochou horní deskou a jednou či několika nohami (někdy se zásuvkami, skříňkami), u něhož se jí, píše apod.: Psací [skládací, kuchyňský, tenisový, počítačový] stůl. Sednout si ke [za] stolu. Vstát od stolu. Uklidit [odklidit, otřít] stůl. Definiční schéma kauzativních sloves5 zní: ‚dělat, jednat tak, aby nastal děj označený základním slovesem‘. Srov.: ochlazovat, ochlazuje, ochlazoval sloveso (co, čím) dělat, aby chladlo, chladlo (počasí): Ochladit mléko. Vzduchem chlazený kondenzátor (tech.). Chladicí kapalina (tech.). | záp. (co): Nevětrej saunu, rychle zavři dveře. | zvrat.: Rostlina se při odpařování vody ochlazuje (bot.). chladit, chladí, chladil sloveso 1. (co) dělat, aby se ochladilo (1. význam), aby se ochladilo počasí: Déšť ochlazoval vzduch. Moře ochlazuje klima. 2. (co) dělat, aby se ochladilo (2. význam), ochlazovat: Chladit polévku. 3. (co) dělat, aby se ochladila (místnost), vychladit: Chladit saunu. Místnosti chlazené větrem. 4. (co) dělat, aby se přehřáté tělo ochladilo, osvěžilo chladivým pocitem: Ovoce a zelenina ochlazují organismus. 5. (co) dělat, aby se ochladilo (4. význam), zmírnit zápal: Chladit nadšení [zuřivost]. Při tematickém popisu slov jsou jejich významy vyčleňovány jednotněji. Jedním takovým příkladem jsou významy zmíněných přídavných jmen (kazačiškas, mozambikietiškas atd.). Jak jsme viděli, jsou nejméně dva. Uvádějí se také další lexikálně-sémantické skupiny: pokud se u názvů tanců rùmba, tángo, vàlsas uvádí význam (nebo významový odstín) ‚hudba‘, tentýž význam mají i další slova označující názvy tanců, fokstròtas, kadrìlis nebo rokenròlas. 5 Zařazovat slovesa do schémat je poměrně složité a často zcela zbytečné. Jejich výklad se nezřídka řídí jinými zákonitostmi. K jedné skupině sloves srov. také Įsionytė, Zaikauskas (2006: 146–169). D. LIUTKEVIČIENĖ. Bendrinės lietuvių kalbos žodyno struktūra, tikslai ir perspektyvos 143 Srov.: rùmba podst. (1) živý společenský párový tanec kubánského původu. | Jeho hudba. tángo podst. stř. neskl. společenský párový tanec argentinského původu ve středním tempu, vášnivý, s náhlými zastaveními: Letos si pro volný tanec vybrali vášnivé tango. | Jeho hudba. válsas podst. (1) společenský párový tanec ve středním tempu, ladně tančený v kruhu. | Jeho hudba nebo skladba s podobnou hudbou: J. Štrausovy valčíky. foxtrot podst. (2) společenský párový tanec rychlého tempa, tančený klouzavým krokem: Foxtrot se rozšířil po první světové válce. | jeho hudba. kadryl podst. (2) tanec středního tempa s různými figurami, který tančí sudý počet párů. | jeho hudba. rock’n’roll podst. j. č. (2) společenský párový tanec rychlého tempa amerického původu. | jeho hudba. Při práci touto metodou je snazší vybírat slova, která by měla být zařazena do BŽ (o výběru slov viz také Lazauskaitė, Liutkevičienė 1998: 205–207; Naktinienė 2006: 19). Pokud jsou do slovníku zařazeny anestèzija, diabètas, kataraktà, uživatel bude pravděpodobně očekávat, že najde také anestètiką, diabètiką ar glaukomą. Pokud se ve slovníku nacházejí názvy obyvatel všech v současnosti existujících států, musí být uvedena také všechna přídavná jména odvozená od podstatných jmen tohoto typu, nejen některá z nich. Dalším krokem bylo popsat zbývající slova podle abecedy. Slova popsaná tematicky byla také tematicky redigována. Poté byly všechny skupiny slov spojeny podle abecedy. Ve Slovníku spisovné litevštiny bylo upuštěno od hnízdového uvádění slov (o některých výhodách a nevýhodách hnízdového uvádění slov viz podrobněji Jakaitienė 2005: 50, 55–56; Vaskelienė 2006: 55–71; Melnikienė 2009: 168–179), které je typické pro mnoho výkladových slovníků: v tomto slovníku jsou jako samostatná hesla popsána slovesa a přídavná jména odvozená od jiných slov, příslovce apod. Bylo omezeno odkazové vysvětlování (o některých problémech odkazového vysvětlování viz také Svetikienė 2006: 181–191). V témže slovníkovém hesle byly ponechány zdrobněliny a záporné tvary, avšak v budoucnu by se patrně i ty měly přesunout do samostatných hesel (podrobněji o nevýhodách takového uvádění viz Šepetytė 2006: 209–219). Pro zajímavost lze porovnat způsob uvádění několika slov v tomto slovníku a ve Slovníku současné litevštiny (dále DŽ₆ₑ 2006)6, který je jedním z hlavních zdrojů Slovníku spisovné litevštiny. 6 Sestavovatelé BŽ používali jako zdroje všechna vydání Slovníku současné litevštiny, hlavním vydáním však bylo samozřejmě to nejnovější – šesté (elektronické) vydání. 144 KALBOS KULTŪRA | 83 DŽ₆ₑ BŽ jas| as, ~à (4) 1. bez mračen, světlý, slunečný: J. obloha, počasí, ráno. 2. čistý, průzračný: J. voda. 3. přen. veselý: ~à nálada. ~os hodiny. ~aĩ přísl. ~ỹn přísl. ~ýbė (1) ~ùmas (2) jasně přísl. 1. → j a s n ý 1: Jasně svítí slunce. 2. → j a s n ý 2: Jasně zurčí potůček. | V srdci je nějak jasně smutno. 3. → j a s n ý 3: A i když strádají, dokážou žít radostně a jasně. jasný, jasná příd. jm. (4) 1. bez mračen, zatažený; světlý, slunečný, jasný: Jasná obloha. V jasné obloze se proháněly vlaštovky. • op. zatažený, zamračený, oblačný. | když je, kdy je obloha bez mračen, nezatažená; světlý, slunečný: Za jasné noci je dobré pozorovat hvězdy. Včera byl jasnější den. Mně je příjemně u moře za jasného i deštivého počasí. • op. zatažený, zamračený, deštivý. jasno neskl. jasné počasí: Bude-li zítra jasno, uklidíme hroby. • op. zataženo, oblačno. 2. čistý, průzračný: Jasná voda. | světlý, jasný, čistý: Dívka se na něj dívala pevným, jasným pohledem. | zvučný, znělý, jasný: Zdaleka se ozývá jasné zvonění zvonků. 3. veselý, radostný: Byl jsem odměněn jasným úsměvem. Veselé dětství. jasnost podst. jm. (1) (zejm. velká) jasnost: Jaká jasnost oblohy, jaká jasnost počasí! jasněji přísl. 1. → j a s n ý 1: Na cestě jsme se radovali z rozjasňující se oblohy – stále dál, stále jasněji. | Dny byly čím dál jasnější, počasí se zlepšovalo. 2. → j a s n ý 2. 3. → j a s n ý 3: Nálada se s každou písní rozjasňovala. jasnost podst. jm. (2) 1. → j a s n ý 1: Neslýchaná jasnost dne už od časného rána. 2. → j a s n ý 2: Takovou jasnost ducha jsem dosud zažila jen v kostele. 3. → j a s n ý 3: Malý umělec všechny okouzlil jasností svého úsměvu. D. LIUTKEVIČIENĖ. Bendrinės lietuvių kalbos žodyno struktūra, tikslai ir perspektyvos 145 DŽ6e BŽ ruskyas, ~a (1) → r u s: R. slovo. ~os písmo. ~ai přísl.: Mluvit ~ai. ~ùmas (2) rusky přísl. → r u s k ý 3: Mluvit rusky. ruský, ruská příd. jm. (1) 1. charakteristický pro Rusy, jejich kulturu nebo Rusko: Ruská sauna [pec]. 2. vyrobený v Rusku: Ruská konvice. Ruská kosmetika. Ruská letadla. 3. ruského jazyka, napsaný rusky: Ruská písmena. ruskost podst. jm. (2) → r u s k ý 1: Kritik zdůrazňuje, že ho nejvíce zajímá Dostojevského ruskost. Když jsou slova uvedena v samostatných heslech, lze snadněji ukázat jejich významy a významové odstíny a doplnit příklady. Domníváme se, že takové zpracování je pro uživatele pohodlnější. Jak je vidět z příkladů, ve slovníku se z důvodu srozumitelnosti upustilo od tildy zastupující část slova. V příkladech jsou vyznačeny přízvuky u všech slov, nejen u heslového slova. V BŽ je u všech slov uveden slovní druh, v některých případech také číslo nebo rod, a u sloves a některých přídavných jmen či podstatných jmen (v obtížnějších případech) také syntaktická valence7. Ta se označuje pády tázacího zájmena „kdo/co“ (bez předložky nebo s předložkou, v závorkách). Sémantická valence slov je znázorněna ilustrativními příklady. Srov.: ocet podst. jm. j. č. (2) ostře kyselá tekutina získávaná z vína aj., používaná jako koření, ke konzervování a nakládání potravin: Octová kyselina [esence]. Octem dochutil saláty. alimenty podst. jm. mn. č. (2) prostředky, které mají podle zákona rodiče platit na výživu dětí nebo děti rodičům: Vymáhat alimenty. hlasovat, hlasuje, hlasoval sloveso (o čem, proti čemu, pro co, co) při volbách nebo společném rozhodování o něčem odevzdat hlas, vyjádřit názor hlasem (hlasovacím lístkem) nebo zvednutím ruky: Poslanci hlasovali o ratifikaci smlouvy. Dva lidé hlasovali proti jeho návrhu. Kdo hlasuje pro to, aby byla publikace schválena k tisku? Dnes budeme hlasovat o návrhu usnesení. 7 BŽ sudarytojai naudojosi Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynu (Sližienė 1994, 1998, 2004), Dabartinės lietuvių kalbos gramatika (DLKG), Kalbos patarimais (KP S1, KP S2, KP S3) ir kt. Beje, kai kurių žodžių ar reikšmių junglumą teko nustatyti patiems. 146 KALBOS KULTŪRA | 83 plný, plná příd. (3) 1. (čeho) zcela naplněný, zaplněný: Nasbíral jsem dvě plné koše hub. 2. (čeho) mající hodně čeho, v němž je mnoho čeho: Silnice je plná výmolů. 3. (čeho) prostoupený, naplněný (pocitem, starostí, vlastností): Jsem plná radosti [lásky, strachu]. zastupování podst. (1) (koho) → zastupovat: Zastupování klienta. Označování valence bude uživatelům bezpochyby užitečné, neboť jim nejen poskytne gramatické informace, ale také pomůže vyvarovat se některých jazykových chyb. Jednou z novinek BŽ je uvádění častěji užívaných dvouslovných či víceslovných termínů nebo prostě názvů reálií jako hesel. Srov.: afghánský chrt – vysoký lovecký pes se špičatým čenichem a dlouhou jemnou srstí; americký fotbal – sportovní hra dvou týmů po 11 hráčích s oválným míčem, připomínající ragby; černá magie – magické úkony za účelem dosažení zlého cíle s pomocí zlých duchů; Poslední soud – v některých náboženstvích soud, který Bůh uspořádá nad lidstvem na konci světa. Do seznamu hesel se zařazují nejen obecná slova, ale také řada vlastních jmen – jde o rozšířenější místní názvy Litvy a světa, hlavní náboženská jména apod. Podle názoru tvůrců BŽ jsou takové informace pro uživatele velmi praktické. V současné době se již dokončuje psaní a tematická redakce textu slovníku. Poté bude následovat souvislá abecední redakce celého textu. Tvůrcům slovníku tuto práci bezpochyby usnadní nedávno dokončená pracovní databáze Bendrinės lietuvių kalbos žodyno, do níž se text slovníku ukládá a v níž se řadí podle abecedy. Jednotlivá slova lze v databázi již nyní opravovat a doplňovat. V budoucnu bude samozřejmě třeba databázi dále zdokonalovat. Bezpochyby usnadní práci tvůrcům prvního i pozdějších vydání BŽ. ŠALTINIAI DŽ₆ₑ 2006: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. S. Keinys. Elektroninis leidimas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. D. LIUTKEVIČIENĖ. Bendrinės lietuvių kalbos žodyno struktūra, tikslai ir perspektyvos 147 LITERATŪRA DLKG 1994: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Red. V. Ambrazas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. GK 1999: Pristatome rengiamą bendrinės kalbos žodyną. – Gimtoji kalba 7, 1–10. Jakaitienė E. 2005: Leksikografija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Jasionytė E., Zaikauskas E. 2006: Ilokucinių veiksmažodžių reikšmės aiškinimas bendrinės kalbos žodyne. – Leksikografija ir leksikologija 1: Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 149–169. KP S1 2003: Kalbos patarimai. Sintaksė: linksnių vartojimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. KP S2 2003: Kalbos patarimai. Sintaksė: prielinksnių ir polinksnių vartojimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. KP S3 2003: Kalbos patarimai. Sintaksė: įvairūs dalykai, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Lazauskaitė V., Liutkevičienė D. 1998: Valgių ir gėrimų pavadinimai „Bendrinės lietuvių kalbos žodyne“. – Lietuvių kalbotyros klausimai 40, 205–217. Liutkevičienė D. 2006: Bendrinės lietuvių kalbos žodynas. Siekiamybė ir realybė. – Leksikografija ir leksikologija 1: Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 9–18. Melnikienė D. 2009: Dv tomar? Murmulaitytė D. 2006: Kai kurių daiktavardžių apibrėžimas „Bendrinės lietuvių kalbos žodyne“. – Leksikografija ir leksikologija 1: Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 34–54. Naktinienė G. 2006: Svarbesnieji Bendrinės lietuvių kalbos žodyno semantikos aspektai. – Leksikografija ir leksikologija 1: Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 19–33. Paulauskas J. 1987: Sisteminis lietuvių kalbos žodynas, Vilnius: Mokslas. RSS I–II 2002: Русский семантический словарь 1, 2. Ред. Н. Ю. Шведова, Москва: Азбуковник. RSS III 2003: Русский семантический словарь 3. Ред. Н. Ю. Шведова, Москва: Азбуковник. Sližienė N. 1994: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 1, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. 148 KALBOS KULTŪRA | 83 Sližienė N. 1998: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 2(1), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Sližienė N. 2004: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 2(2), Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Svetikienė D. 2006: Kai kurios išvestinių būdvardžių ir iš jų padarytų prieveiksmių pateikimo aiškinamuosiuose lietuvių kalbos žodynuose problemos. – Leksikografija ir leksikologija 1: Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 181–191. Šepetytė R. 2006: Dėl žodžių iliustravimo jų vediniais aiškinamuosiuose lietuvių kalbos žodynuose. – Leksikografija ir leksikologija 1: Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 209–220. Vaskelienė J. 2006: Dėl kai kurių darinių pateikimo „Bendrinės lietuvių kalbos žodyne“. – Leksikografija ir leksikologija 1: Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 55–71. Gauta 2010 09 14 THE STRUCTURE, AIMS AND FUTURE PROSPECTS OF THE DICTIONARY OF STANDARD LITHUANIAN Summary The Centre of Lexicography at the Institute of the Lithuanian language is currently compiling the Dictionary of Standard Lithuanian. It is a prescriptive general dictionary whose editors aim to register the correct usage of contemporary Lithuanian. An attempt has been taken to achieve a balance between formal and colloquial uses of words. The compilers have also seeked: 1) to apply a more systematic approach, and 2) to gradually modernize the process of compilation by implementing insights from modern lexicographic publications of other languages into the context of the Lithuanian lexicographic tradition. To achieve systematicity, the Dictionary of Standard Lithuanian is not only edited but also written by dealing with separate lexico-semantic or derivational word groups. A complete view of similar words allows to formulate definitions more accurately and, when necessary, to create defining patterns as well as distinguish the senses more precisely. Systematicity also makes the process of word selection easier. The compilers give preference to shorter dictionary entries hence verbal, adjectival, adverbial etc. derivatives of nouns are presented in separate entries rather than in one entry of the nominal headword. Compounds that are D. LIUTKEVIČIENĖ. Bendrinės lietuvių kalbos žodyno struktūra, tikslai ir perspektyvos 149 special terms are also presented as separate headwords. Every entry contains information about word class, sometimes gender and number of the headword, verbal and some other headwords may have information about their syntactic combinability which is also illustrated in the example sentences. All the words in the examples, not just the headwords, are stressed. The headword is reproduced in full form rather than partly replaced by the tilde symbol. The list of the headwords includes both common and proper names, among which the most popular Lithuanian and foreign placenames, religious names etc. can be found. The database of the Dictionary has already been completed. It contains the alphabetically listed entries. Individual entries in the database can be further edited and supplemented. The compilers hope that the database will be particularly useful for the preparation of later editions of the Dictionary. DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] 150 KALBOS KULTŪRA | 83