Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena

RAMUNĖ VASKELAITĖ Litevská banka ZKRATKY: STRUKTURA A SYNTAKTICKÉ UŽÍVÁNÍ KLÍČOVÁ SLOVA: písmenné zkratky, slabikové zkratky, smíšené zkratky, zkrácené výrazy, syntaktický vztah, vysvětlující slovo, symbolické označení. ÚVOD Zkracování slov a jejich spojení v psaném jazyce není nový jev. To, že se zkrácené výrazy užívají ve velkém množství, bylo konstatováno již před třemi desetiletími, při vydání druhého vydání Litevského pravopisu a interpunkce (dále jen LKRS) (LKRS 1992: 73). Tento jev však nebyl v litevské lingvistice podrobněji zkoumán. Různé druhy zkrácených výrazů se obvykle pouze zmiňují v jazykových encyklopediích, příručkách nebo publikacích poradenského charakteru (LKŽin 1998; LKE 1999; KancKP 2000; Kniūkšta 2004), převážně jako pravopisný jev. Problematicky se na tento jev podívaly snad pouze články Rūty Marcinkevičienė (2003), Gintautase Grigase (2007) a Asty Kazlauskienė (2008). Z nich vyplývá, že alespoň jeden druh zkrácených výrazů, takzvané písmenné zkratky, se užívá hojně, jejich rozmanitost se v důsledku přílivu zkratek z jiných jazyků do litevštiny zvětšila a stávající norma se za změněných okolností stala nedostatečnou. Otázky, které je třeba řešit, výše zmínění autoři většinou předkládají v souvislosti s pravopisem, litevskou adaptací a výslovností zkratek (Grigas 2007; Kazlauskienė 2008), případně s klasifikací a pojetím (Marcinkevičienė 2003; Kazlauskienė 2008). Autorka tohoto článku si za přímý předmět analýzy nevolí tyto aspekty. Zkratky se v článku rozhodla zkoumat z hlediska, které je v litevské lingvistice téměř neprobádané – jejich struktury –, a z hlediska syntaktického užívání, které nebylo prozkoumáno prakticky vůbec. Tuto volbu lze vysvětlit především snahou odhalit rozmanitost zkratek šířících se v současném úzu a zákonitosti jejich fungování v souvislém textu; zároveň se však předpokládá, že právě podrobná a systematická analýza struktury a syntaktického užívání by mohla být východiskem pro rozhodování o jejich pravopisu, adaptaci či jiných normách. 60 KALBOS KULTŪRA | 84 Analýza vychází ze skutečného úzu, konkrétněji z jazyka ekonomické oblasti. Zvoleny jsou texty zvláštního žánru – podrobné roční, čtvrtletní či měsíční zprávy, bulletiny a sdělení, které Litevská banka pravidelně vydává a/nebo zveřejňuje na svých internetových stránkách, včetně textů překládaných z angličtiny. Všechny tyto publikace spojuje to, že pojednávají o vývoji ekonomických a finančních procesů v Litvě či jiných zemích Evropské unie během určitého období. Ačkoli se, jak se od centrální banky země sluší, zaměřují především na měnový, finanční a bankovní sektor, v zásadě pokrývají všechny oblasti fungování ekonomiky, a odrážejí tedy také velkou část zkratek užívaných v ekonomickém jazyce. Zákonitosti jejich užívání by neměly být cizí ani úzu v jiných oblastech. Některé texty mají analytickou složku výraznější, jiné méně; místy se dokonce blíží odbornému stylu, v zásadě je však třeba jejich žánr hodnotit jako přehledový. Z praktických důvodů jsou zvolené zdroje užívání zkratek v článku označovány jako ekonomické přehledy. Při analýze strukturálních zvláštností zkratek a jejich fungování v souvislém textu nelze přehlížet ani normu, která je pro ně v současnosti platná, už jen proto, že jde o jeden z faktorů určujících zvláštnosti úzu. Srovnání úzu a normy je důležité také jako možnost odhalit míru jejich adekvátnosti. Tuto analýzu nelze provést, aniž by byl zkoumaný jev pojmenován. To je poměrně složité, a nejen proto, že zkrácené výrazy tvořené počátečními písmeny nebo jinými prvky složek slovního spojení se téměř v každé práci, která se o nich zmiňuje, nazývají jinak. Kdyby všechny tyto termíny byly pouze synonymy, stačilo by vybrat jeden z nich; bohužel se však termíny, které jsou v jedněch pracích užívány synonymicky, v jiných používají k rozlišení určitých druhů či poddruhů zkrácených výrazů. Volba termínu pro označení zkoumaného objektu je tedy otázkou vymezení jeho hranic. Aby se vyřešil problém pojmenování zkoumaného objektu, vymezily jeho hranice a zdůvodnila volba termínu užívaného v článku, je proto třeba před zkoumáním tohoto jazykového jevu alespoň stručně přehlednout terminologii, kterou se v litevské lingvistice označuje. ROZMANITOST TERMÍNŮ A VZTAHY Zkrácené výrazy složené z prvních písmen nebo jiných prvků slov či jejich spojení, které většinou zastupují různé názvy, se v litevské odborné, normativní a vědecké literatuře nazýva- R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 61 jí zkrácenými názvy tvořenými písmeny, zkratkami, přičemž se uvádí jejich druh (písmenné, slabikové), nebo se tento údaj vynechává; také akronymy, abreviaturami, vzácněji zkráceninami. Z těchto prací vyplývá, že nejproblematičtější je patrně vztah mezi termíny zkratka a zkrácený výraz, zkratka / zkrácený výraz a akronym. (Písmenné) zkratky a zkrácené výrazy Litevské termíny zkratka a zkrácený výraz pro označení zkrácených náhrad názvů se jako synonyma používají jen v některých pracích, například v LKRS (1992: 73–74). Takové náhrady se zde nazývají jak zkratkami, tak písmennými zkrácenými názvy. Jiné druhy zkrácenin (např. grafické) se však zkratkami nenazývají, označují se pouze jako zkrácené výrazy, což naznačuje, že LKRS má sklon vyčleňovat zkratky jako určitý druh zkrácených výrazů. V příručce Kanceliarinės kalbos patarimai (dále jen KancKP) se zkouší stanovit opačný vztah mezi částí a celkem: různé zkrácené výrazy jiných druhů se v této publikaci nazývají zkratkami (srov. symbolické zkratky, grafické zkratky), zatímco výrazy složené z velkých písmen se označují jako zkrácené výrazy, přesněji jako písmenné zkrácené názvy (KancKP 2000: 277–279). V příručce litevského jazyka (dále jen LKŽin) se zkratkami nazývají zkrácené výrazy všech druhů, přičemž jejich druhy se uvádějí přívlastky: měrných jednotek, osob, funkcí a hodností, různé (LKŽin 1998: 340–346). Termín zkratky se používá také při zkoumání zkrácených podob počítačových či jiných termínů (Grigas 2007, 2011), zkoumají se však pouze termíny zkracované písmenným způsobem, takže vztah mezi termíny zkratky a zkrácené výrazy zůstává nejasný. Obtížné je jej určit také na základě pravopisných a interpunkčních pravidel schválených usnesením č. 60 Státní komise pro litevský jazyk (dále jen VLKK), které stanovují obecnou normu pro užívání nelitevských zkratek v litevštině, protože se v nich používá pouze termín písmenné zkratky (VŽ 1997a) a uvádějí se pouze příklady zkratek vytvořených tímto způsobem. Zkrácené výrazy utvořené z písmen se jako písmenné zkratky označují také v publikaci Pranase Kniūkšty Názvy institucí, podniků a organizací (Kniūkšta 2004: 17–19). Grafické ani symbolické způsoby zkracování slov a jejich spojení se v této publikaci neprobírají, a proto se v ní nevykresluje ani vztah mezi pojmy zkratky a zkrácené výrazy. Pouze pojem zkratky je vykládán také v Encyklopedii litevského jazyka (dále jen LKE), přesto je však vymezena určitá hranice, která odlišuje zkratky od zkrácených výrazů (LKE 1999: 553–554). Tyto pojmy jsou uvedeny ve dvou 62 KALBOS KULTŪRA | 84 významech: 1) „zkrácené náhrady názvů složených (ze dvou či více slov), vytvořené z prvních písmen nebo slabik slov“; 2) „prostá grafická zkrácení často užívaných slov (nebo skupin slov), která nemají samostatnou zvukovou podobu“ (LKE 1999: 553). Synonymum zkrácené výrazy se uvádí pouze u pojmu užitého ve druhém významu, z čehož plyne, že zkratky se na rozdíl od LKRS nepovažují za druh zkrácených výrazů. Pojem užívaný v prvním významu, zahrnující iniciálové a slabikové zkratky, se v LKE synonymně označuje také přejatým termínem abreviatura. Úzké a široké pojetí akronymu. Vztah ke zkratce Jeden podtyp abreviatur, totiž iniciálové (tj. tvořené z písmen) zkratky, je v LKE označen také přejatým termínem – akronymy (LKE 1999: 553). Při rozlišování podtypů iniciálových a slabičných zkratek se LKE pokouší zkratky diferencovat podle jejich struktury. Avšak R. Marcinkevičienė (2003) podněcuje k námitkám proti zužování pojetí akronymu rozvíjenému v anglických lingvistických pracích skutečnost, že termínem akronymy je označena pouze jedna z vyčleňovaných klasifikačních jednotek; výsledkem takové námitky je, že se v litevské lingvistice prosazuje širší pojetí pojmu akronym. V anglické lingvistické práci, na niž tato autorka odkazuje1, se za akronymy považují zkratky složených názvů, které tvoří přípustné slabiky a lze je vyslovit jako slova (Marcinkevičienė 2003: 91). Je pochopitelné, že při použití takového kritéria je obtížné vést hranici mezi iniciálovými a slabičnými zkratkami: vždyť některé zkratky tvořené písmeny, stejně jako zkratky slabičné, tvoří přípustné slabiky a lze je vyslovovat jako slova. Autorka článku se proto přiklání k odstranění hranice, kterou LKE vymezuje z hlediska struktury. V anglické lingvistice se však za akronymy považují nejen „slovotvorné“, ale i „neslovotvorné“ zkrácené podoby, které jsou zároveň stavěny do protikladu k jiným typům zkrácenin, tj. abreviaturám. R. Marcinkevičienė navrhuje chápat akronym takto široce i v litevské lingvistice. Takto rozšířený pojem však plně odpovídá zkratkám, písmenovým zkráceným názvům užívaným v LKRS, zatímco vymezená hranice mezi akronymy a abreviaturami odpovídá hranici mezi zkratkami a zkráceninami. Nabízí se tedy otázka, proč jsou přejaté termíny pro litevskou lingvistiku přijatelnější než litevské. Pojetí akronymu, které rozvíjí R. Marcinkevičienė, vyzdvihuje jeden důležitý aspekt zkratek a možné kritérium jejich klasifikace – podobnost skupiny písmen se slovem 1 Katamba F. English Words, London and New York: Routledge, 1994, 182–183. R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 63 Použít toto kritérium by však bylo poměrně obtížné, protože by bylo třeba zvolit takové, které by se hodilo ke klasifikaci litevských i nelitevských zkratek, neboť znaky litevských a nelitevských slov se liší. Například dostačujícím znakem anglického jména je takové uspořádání hlásek, které umožňuje jejich fonetickou výslovnost, zatímco u litevského jména je jím navíc i flektivní afix (s výjimkou nesklonných podstatných jmen). Pokud bychom tedy za kritérium „slovnosti“ zvolili možnost skloňování zkratky, do skupiny „slovních“ zkratek by nespadala řada anglických zkratek užívaných v litevštině; pokud bychom za kritérium považovali možnost foneticky vyslovit skupinu hlásek, spadalo by do ní mnoho zkratek, které nemají znaky litevského slova. A. Kazlauskienė rovněž zakládá pojetí akronymu na kritériu podobnosti se slovem: navrhuje nazývat akronymy ty zkratky, které lze vyslovit jako slova, bez ohledu na způsob jejich tvoření (Kazlauskienė 2008: 73). Toto pojetí, a spolu s ním i vztah pojmu akronym k pojmu zkratka, se přesto liší od pojetí rozvíjeného v článku R. Marcinkevičienė – A. Kazlauskienė považuje akronym pouze za určitý druh zkratek. Jeho rozsah je tedy užší. Mezi akronymy se na druhou stranu řadí nejen takové zkrácené podoby jako názvy „Keltas“, „Interleksis“, „Erasmus“, „Leonardo da Vinci“, psané v uvozovkách, tj. považované za symbolické, ale také dvouslovná zkratka názvu projektu „Rusové v Litevské republice v letech 1918–1940: konstruování historických retrospektiv“ – „Lietuvos rusai“ (Kazlauskienė 2008: 73). Ačkoli není zcela jasné, zda autorka sama považuje taková slova a jejich spojení za akronymy, přesto vyzdvihuje další aspekt akronymu, a zároveň další možnost klasifikace zkratek. Jde také o klasifikaci zkratek podle toho, zda jsou to novotvary uměle vytvořené s cílem podobat se slovu a fungovat v jazyce jako kratší náhrady skutečných názvů, nebo obvyklým způsobem vytvořené zkrácené podoby názvů užívané v textu z praktických důvodů2. Volba termínu. Pojetí zkrácené podoby a terminologické užití Po přehledu terminologie užívané pro označování zkrácených podob vytvořených z prvních písmen nebo jiných prvků složek slovního spojení je zřejmé, že v litevské jazykovědné literatuře se za synonyma považují termíny písmenové náz- 2 Į šį aspektą atkreipė dėmesį ir R. Marcinkevičienė (2003), tik neatsiejo jo nuo kitų santrumpų klasifikacijos kriterijų. 64 KALBOS KULTŪRA | 84 mé zkrácené tvary a (písmenné) zkratky, akronymy a zkrácené tvary. V tomto článku se používá termín zkratky. Tuto volbu nejspíše nejvíce ovlivňuje stále výraznější tendence vymezovat tímto jednoslovným termínem určitý druh zkrácených tvarů, jakož i vhodnost termínu pro jeho označení. Tento druh by samozřejmě bylo možné vymezit také termínem písmenná (názvová) zkrácení, avšak podstatné jméno zkratky se pro označení výsledku děje hodí lépe; navíc se množné číslo abstraktních dějových podstatných jmen v běžné litevštině považuje za netypické3. Jiné než zkratky by bylo vhodné označovat také jinými termíny, například symboly, grafické značky, grafická zkrácení a podobně; pro obecný význam by se zcela hodilo podstatné jméno zkrácení. Termínové užívání slova zkrácenina se v litevské lingvistice příliš neujalo, zřejmě kvůli významu, který tomuto podstatnému jménu přisuzují litevské slovníky. V nich se zkrácenina obvykle spojuje pouze s jedním slovem – jde o zkrácené slovo (DLKŽ 2000: 860), zkrácené, stažené slovo nebo slovo menšího rozsahu (LKŽₑ 2011). Příklady uváděné v těchto slovnících naznačují, že zkráceninou se rozumí výsledek jiného typu zkracování než písmenné či slabikové zkratky – zkracuje se nejčastěji konec slova, například Marčė (z Marcelė), Gintas (z Gintautas). Takový slovníkový význam tohoto slova však není důvodem vyhýbat se jeho užívání v jiných významech – jako zastřešujícího termínu pro různé druhy zkrácenin4 nebo jako slova vzniklého jakýmkoli způsobem zkracování5. V tomto druhém významu se užívá i v tomto článku. Při volbě mezi akronymem a zkratkou se dává přednost termínu zkratka, a to vzhledem k delší tradici užívání a jeho litevskému původu. Obecně se pojem akronymu v litevské lingvistice považuje za nedostatečně podložený a neustálený; není nezbytné nahrazovat jím zkratky. Rozšířila-li by R. Marcinkevičienė tento pojem tak, aby zahrnoval všechny písmenné a slabikové zkratky, umožnil by vyhnout se podmíněnosti termínů užívaných v některých pracích, jako jsou písmenné názvové zkráceniny, písmenné zkratky (vždyť do této skupiny se zařazují i… 3 V poradně VLKK se uvádí, že abstraktní podstatná jména se v obecné litevštině obvykle užívají v jednotném čísle (obsluha, hlasování, financování, registrace); množné číslo prodeje se považuje za důsledek vlivu angličtiny, a proto se doporučuje dávat přednost jednotnému číslu prodej (http://www.vlkk.lt/lit/2331). Množné číslo různých abstraktních podstatných jmen (např. státnosti, prodeje, záněty) opravují také Jazyková doporučení (KP1 2002: 20). 4 Taip jis vartojamas A. Kazlauskienės (2008) straipsnyje. 5 Tokia vartosena matyti, pavyzdžiui, KancKP (2000: 277). R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 65 řazují se také zkráceniny vytvořené slabikovým způsobem), ale jen málo by se tím přizpůsobilo terminologii označující či zobecňující jiné zkráceniny – (symbolické zkráceniny (zkratky), grafické zkráceniny (zkratky), ledaže by je nahradil rovněž přejatý termín abreviatury. Zařazený do obecné klasifikace jako termín označující určitý podtyp zkratek vymezený z nějakého hlediska (viz LKE 1999; Kazlauskienė 2008), akronym by byl prostředkem k odhalení určitých aspektů zkratek, avšak rozsah tohoto pojmu by se ve srovnání s pojetím v zahraničních lingvistických pracích samozřejmě značně zúžil. Základní pojem článku, zkratky, zahrnuje skupinu útvarů různorodé struktury. Navzdory těmto rozdílům se v některých pracích termíny písmenné zkratky, písmenné názvové zkráceniny užívají k označení nejen zkratek tvořených písmeny, ale i těch, které vznikly jinými způsoby. Je zřejmé, že jde o podmíněná označení. Výhodou termínu zkratky je také to, že se lze takové podmíněnosti vyhnout. Rozdíly v jevu, který má být tímto termínem pojmenován, lze vyjádřit pomocí příslušných přívlastků. Například rozdíly ve struktuře zkratek lze popsat takovými víceslovnými termíny, jako jsou písmenné zkratky, slabikové zkratky, smíšené zkratky a podobně. ZAMÝŠLENÁ STRUKTURA ZKRATEK A RYSY VYPLÝVAJÍCÍ Z JEJICH UŽÍVÁNÍ Základní principy tvoření zkratek Struktura litevských zkratek je stanovena v normativní publikaci – Pravopis a interpunkce litevštiny. V roce 2006 VLKK změnila pouze pravidla interpunkce v ní formulovaná, zatímco bylo rozhodnuto nadále považovat za normativní část publikace „Pravopis“, v níž se pojednává o zkratkách (VŽ 2006a, b, c). Z ostatních usnesení přijatých VLKK má na užívání litevských zkratek přímý dopad pouze usnesení přijaté 26. října 2000, které legalizuje několik zkratek užívaných v litevských textech (VŽ 2000). Struktura těchto zkratek plně odpovídá normativním principům jejich tvoření. Tyto principy se na první pohled zdají poměrně jednoduché: při zkracování víceslovných názvů se berou první velká písmena všech plnovýznamových slov (SNO – Organizace spojených národů), někdy abecední název prvního písmene prvního slova (ELTA – Litevská telegrafní agentura), pomocná slova se vynechávají (TVR – spravedlnost a vnitřní záležitosti 66 KALBOS KULTŪRA | 84 ); lze použít dvě nebo tři počáteční písmena slov nebo jejich první slabiky (Elfa – elektrotechnická továrna); v tomto posledním případě se zkratka píše jako vlastní jméno – velké je pouze první písmeno (LKRS 1992: 73–74). Zbývá dodat, že při zkracování složených slov a slov s předponou, jejichž první část či předpona je neslovanského původu a samostatně se neužívá, se berou první velká písmena obou částí (HE – vodní elektrárna), čímž jsou pokryty všechny možnosti tvoření litevských zkratek, které uvádí LKRS. Takové principy tvoření se opakují také v publikacích o jazykové praxi nebo encyklopedického charakteru (LKŽin 1998; LKE 1999; KancKP 2000). Příklad VŠĮ (veřejná instituce), uvedený v KancKP, upozorňuje na to, že zkratka může být utvořena nejen z prvních písmen slov, ale lze do ní vložit i malá písmena (KancKP 2000: 277). Shrneme-li principy tvoření zkratek uváděné v normativních pracích a publikacích o jazykové praxi, lze dospět k závěru, že se jimi předpokládají litevské zkratky trojí struktury: 1) skládající se z prvních písmen slov (nebo jejich částí); 2) skládající se z počátečních částí slov; 3) skládající se z prvních písmen slov, s vložením dalších písmen. Ve skutečnosti může být struktura zkratek mnohem rozmanitější. Mohou do nich být například zahrnuty indexy označující vydání z různých let (DŽ1, DŽ2, DŽ3 – Slovník současné litevštiny), zkratky mohou být vytvořeny také ze slabik i písmen (K.GaivLT – K. Gaivenis. Litevská terminologie) a podobně (KK 2008: 139). To by mohlo vést k předpokladu, že jsou stanoveny pouze způsoby zkracování široce užívaných názvů, zatímco struktura ostatních je ponechána na uvážení autora či vydavatele. Potvrzuje to i tvrzení, že odborná literatura může mít vlastní, specifické zkratky (LKRS 1992: 73). V publikacích pojednávajících o klasifikaci zkratek by však mělo být zřejmé, kam takové zkratky patří a jaký je jejich status. Písmenné zkratky Zkratky používané ve zdrojích vybraných k analýze zčásti odpovídají normativním zásadám jejich tvoření. Litevské či mezinárodní instituce, podniky, organizace, úřady, systémy, územní a jiné útvary, dokumenty, ukazatele a ekonomické termíny se zkracují prostým písmenným způsobem, tj. použitím počátečních písmen jednotlivých složek slovního spojení, např.: ECB – Evropská centrální banka, ECBS – Evropský systém centrálních bank, R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 67 EEE – Evropský hospodářský prostor, EFSF – Evropský fond finanční stability, FARK – Federální výbor pro volný trh, LCKU – Litevská centrální úvěrová unie, TVF – Mezinárodní měnový fond, VPK – Komise pro cenné papíry; EVRK – Klasifikace ekonomických činností, KRD – směrnice o kapitálových požadavcích; ESD – deficit běžného účtu, PVM – daň z přidané hodnoty, SVKI – harmonizovaný index spotřebitelských cen, TUI – přímé zahraniční investice, VKM – mechanismus směnných kurzů. Při zkracování spojení, jejichž součástí jsou pomocná slova, se tato slova vynechávají, např.: EBPO – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, EPS – hospodářská a měnová unie, ERPB – Evropská banka pro obnovu a rozvoj, TPFK – Mezinárodní měnový a finanční výbor. Používají se však nejen litevské, ale i nelitevské zkratky tvořené z písmen, protože jejich užívání legitimizují pravopisná a interpunkční pravidla schválená usnesením VLKK (VŽ 1997a). Pojem nelitevských zkratek není v těchto pravidlech definován. Ve formulaci tvrzení, že v litevských textech se tyto zkratky píší stejně jako v původním jazyce, přičemž se pouze písma nelatinského původu přepisují do litevského písma, se vedle pojmu mezinárodních v závorce uvádí pojem. Tento výklad lze interpretovat dvojím způsobem: 1) mezinárodní zkratky jsou podmnožinou nelitevských, a uvedeným způsobem se tedy přepisují pouze mezinárodní zkratky; 2) pojmy nelitevské zkratky a mezinárodní zkratky jsou synonyma, a uvedeným způsobem se tedy přepisují všechny nelitevské zkratky. Druhou interpretaci posiluje skutečnost, že z jazyků používajících písmo latinského původu jsou uvedeny pouze příklady z angličtiny, např.: BBC – British Broadcasting Corporation, FAO – Food and Agriculture Organization, NATO – North Atlantic Treaty Organization. Takový výklad by poskytoval velmi širokou volnost při užívání – všechny nelitevské názvy s doslovným významem, včetně anglických, by bylo možné bez omezení používat ve zkrácené podobě. Je proto pravděpodobnější, že navržený způsob přejímání zkratek do litevštiny se má uplatňovat nikoli na všechny nelitevské zkratky, ale pouze na ty, které označují názvy mezinárodních institucí, organizací či jiných útvarů. Právě taková tendence je patrná ve zkoumaném úzu. Anglicky uváděné nezkrácené varianty názvů, které se objevují vedle zkratek (nebo v připojených slovníčcích), ukazují, že většina z nich je společná Evropské unii, eurozóně nebo ještě širší oblasti, např.: CEBS – Committee of European Banking Supervisors (Výbor evropských orgánů bankovního dohledu), CESR – Committee of European Securities Regulators (Výbor evropských orgánů dohledu nad trhem s cennými papíry, 68 KALBOS KULTŪRA | 84 cennými papíry), SEPA – Single Euro Payments Area (Jednotná oblast pro platby v eurech), SWIFT – Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication (Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci). Mnoho názvů mezinárodních institucí a jiných útvarů se zkracuje také z litevské varianty, např.: CELPA – Středoevropská zóna volného obchodu, EBF – Evropská bankovní federace, EBI – Evropský orgán pro bankovnictví, ELPA – Evropské sdružení volného obchodu, EPKB – Koordinační kancelář Eurosystému pro nákupy, ESRV – Evropská rada pro systémová rizika, EVPRI – Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, TDO – Mezinárodní organizace práce. Tato tendence odpovídá zásadám normativních příruček: zkratky více rozšířených názvů se mají tvořit z litevského názvu. Jenže ne vždy je snadné určit, kdy lze název považovat za více rozšířený. V ekonomických přehledech se používají různé litevské i nelitevské písmenné zkratky: dvoupísmenné: (IT – informační technologie, KO – korekční operace, NT – nemovitý majetek, SM – Memorandum o porozumění, VP – cenné papíry, PB – probability of default; třípísmenné: BSU – hrubý zahraniční dluh, DPK – Komise pro dohled nad pojišťovnictvím, EMT – Evropská rada pro platby, EPI – Evropský měnový institut, EPS – hospodářská a měnová unie, FSC – Centrum finančních studií, FSV – Rada pro finanční stabilitu, NCB – národní centrální banka, PGP – parita kupní síly, SST – zvláštní práva čerpání, TAB – Banka pro mezinárodní platby; CFS – Center for Financial Studies, CLS – Continuous Linked Settlement, RCC – Research Coordination Committee; čtyřpísmenné: VSDF – Státní fond sociálního zabezpečení, AIFV – správci alternativních investičních fondů, BŽŪP – společná zemědělská politika, FARK – Federální výbor pro volný trh, TFAS – mezinárodní standardy účetního výkaznictví, VPAS – systém vypořádání obchodů s cennými papíry; CCBM – Collateral Central Bank Management, OPEC – Organization of Petroleum Exporting Countries, SREP – Supervisory Review and Evaluation Process; pětipísmenné: AVPSS – automatický systém půjčování cenných papírů, KIPVP – převoditelné cenné papíry kolektivního investování, CVPDB – centralizovaná databáze cenných papírů, LCVPD – Litevský centrální depozitář cenných papírů, TPPPC – Mezinárodní centrum pro prevenci padělání peněz; EONIA – Euro Overnight Index Average, ICAAP – Internal Capital Adequacy Assessment Process, LIBOR – London Interbank Offered Rate, TACIS – Technical Assistance to the Commonwealth of Independent States; R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 69 sestávající z ještě více písmen: CBPPPG – skupina pro prevenci padělání peněz při centrálních bankách, EVPRPIK – Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry; CEIOPS – Committee of European Insurance and Occupational Pensions Supervisors. Jak ukazují uvedené příklady, používají se delší litevské i nelitevské zkratky, avšak nelitevské zkratky o dvou či třech písmenech se téměř nevyskytují. Třípísmenné, a zejména dvoupísmenné zkratky jsou v těchto textech nejčastěji zkrácenými podobami termínů (IT, KO, NT, VP, BSU, PGP, SST), avšak termíny se v litevském textu používají v litevštině nebo jsou do litevštiny přeloženy, a proto se krátké nelitevské zkratky příliš neužívají. Zkratky, které lze přečíst podle zvuků označovaných jednotlivými písmeny, doporučuje LKRS adaptovat, tj. v případě potřeby k nim připojit koncovky po spojovníku nebo apostrofu, např.: TASS-o nebo TASS’o; zkratky, jejichž poslední písmena odpovídají koncovce ženského rodu litevských podstatných jmen (např. ELTA), se doporučuje skloňovat; v takovém případě se píše velkým písmenem pouze první písmeno zkratky (LKRS 1992: 74). V ekonomických přehledech se ani litevské, ani mezinárodní písmenné zkratky gramaticky neupravují, a to ani tehdy, když jejich zakončení připomíná litevskou koncovku – zůstávají nesklonné, např.: Ve svém projevu po posledním setkání roku FARK uvedl, že bude pravděpodobně třeba pokračovat v umírněném zpřísňování politiky (MB 2006: 23); Z toho vyplývá, že rostoucí OPEC příjmy z vývozu ropy odpovídají rostoucímu vývozu OPEC (MA 2006: 71); Nejvíce vzrostl vývoz do ELPA, což mělo největší vliv na celkový nárůst vývozu <...>. Zvýšil se také vývoz zboží do CELPA (LB MA 2004: 30); v lednu 2008 byla zahájena služba SEPA pro úvěrové převody a začal se uplatňovat SEPA rámec pro karty (MA 2009: 12). Slabičné zkratky Kromě čistě písmenných zkratek se v ekonomických přehledech používá zvláště mnoho zkratek tvořených počátečními částmi slov názvu. LKRS zmiňuje, že přesnější by bylo nazývat je nikoli písmennými zkratkami názvů, nýbrž slabičnými zkratkami, avšak i samotné uvedené příklady – Elfa ir Kuzbasas (LKRS 1992: 74) – ukazují, že jde o podmíněné označení. Zde uvedené zkratky se skládají z morfémů, které se nekryjí se slabikami. Lze je nazývat slabičnými proto, že vytvářejí slabičně členěná slova, byť neexistující. 70 KALBOS KULTŪRA | 84 Přesto se toto podmíněné označení později vžilo (viz LKE 1999: 553; Marcinkevičienė 2003; Kazlauskienė 2008) a pro označení rozdílů ve stavbě zkratek se dobře hodí. Při tvoření slabičných zkratek se totiž čisté slabiky používají jen zřídka. Z názvů používaných v ekonomických přehledech je z čistých slabik vytvořen pouze název litevského akciového indexu LITIN (Lithuanian Stock Exchange Index). Zkratka BUCOM (Budget Committee) je vytvořena pouze z celé slabiky COM druhého slova (z prvního se berou dvě písmena), zkratka ECOFIN (Economic and Financial Affairs) – ze dvou slabik prvního slova a tří písmen dalšího slova, EUROSTAT (European Statistics) – ze dvou slabik prvního slova a prvních čtyř písmen druhého slova. Zkratku anglického slovního spojení European Interbank Offered Rate6, které označuje úrokové sazby mezibankovního trhu, EURIBOR tvoří morfém prvního slova, který se nekryje se slabikou, první písmena složek druhého složeného slova a první písmeno každého z posledních dvou slov. Obdobně jsou tvořeny i zkratky ukazatelů úrokových sazeb mezibankovního trhu vypočítávaných v zemích Evropské unie, například: TALIBOR (Tallinn Interbank Offered Rate), RIGIBOR (Riga Interbank Offered Rate), WIBOR (Warsaw Interbank Offered Rate) aj. Stavba těchto zkrácených názvů odhaluje skutečnost, kterou normativní publikace nezmiňují: zkratka může být utvořena jak ze slabik (přesněji z morfémů), tak z písmen. Zvláštnosti stavby nelitevských zkratek se v litevských jazykovědných a jazykově praktických publikacích neprobírají, zde uvedené zkratky by však bylo možné zařadit mezi slabičné zkratky – obvykle totiž obsahují alespoň jednu slabiku (morfém). Rozlišovat písmenné a slabičné zkratky na tomto základě je však poměrně obtížné; například zkratka IOSCO (International Organization of Securities Commissions), utvořená z písmen, zahrnuje i počátek posledního slova, commissions, CO, takže není ani čistě písmenná, ani slabičná. Na základě údajů o nelitevských zkratkách by bylo přesnější považovat za kritérium slabičných zkratek podmíněné rozdělení zkratky na slabiky – do této skupiny by pak spadaly i takové zkratky složené z písmen, jako CELPA, ELPA, EONIA, LIBOR, SEPA, TARGET. 6 Vzhledem k tomu, že počáteční morfémy slov European a euro se shodují, bývá zkratka EURIBOR rozepisována také jako Euro Interbank Offered Rate, tím spíše, že označovaný objekt k tomu dává důvod: jde nejen o úrokové sazby evropského mezibankovního trhu, ale také o úrokové sazby z výpůjček v eurech. Podobná rozmanitost se vyskytuje i při překladu této zkratky do litevštiny. R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 71 Většina cizojazyčných slabičných zkratek svědčí o záměrné snaze, aby připomínaly slovo. Této podobnosti se dosahuje různými způsoby: vybírají se určité části slov zkracovaného názvu, střídají se s písmeny, případně se volí samotná slova názvu tak, aby z jejich zkratek vzniklo slovo apod. Protože anglická slova nemívají flektivní přípony, většina uměle vytvořených názvů, včetně názvu ukazatele VILIBOR (do roku 1995 počítaného jako VILIBID), který vypočítává litevská instituce, jsou útvary bez koncovky. Při uplatnění principu uměle vytvořeného slova v litevštině se podobnost se slovem chápe jinak. Například při tvorbě zkratky názvu platebního systému spravovaného Litevskou bankou LITAS bylo slovní spojení Lietuvos integruota tarpbankinių atsiskaitymų sistema zvoleno tak, aby zkratku bylo možné nejen dělit na slabiky, ale aby měla také litevskou koncovku. V zájmu morfologické podobnosti s litevským slovem byl vytvořen zkrácený název účetního systému družstevních záložen – KUBAS. Takové příklady ukazují, že jev umělého tvoření zkratek nabývá na významu i v Litvě. Právě takové umělé zkratky by bylo možné označit pojmem akronimo, bylo by však třeba rozhodnout, co se považuje za podobnost se slovem – zda možnost dělit zkratku na slabiky, nebo (i) možnost ji skloňovat. Slabičné zkratky vytvořené z litevských slovních spojení jsou v LKRS charakterizovány jako často opatřené koncovkami a skloňované (např. Elfa) – doporučuje se psát je pouze s prvním velkým písmenem (LKRS 1992: 74). V LKRS ani v pravidlech pravopisu a interpunkce se neuvádí, nakolik lze takové přiblížení zkratky vlastnímu jménu uplatnit na cizojazyčné slabičné zkratky. Ve zkoumaném užití se cizojazyčné slabičné zkratky píší všemi velkými písmeny, bez koncovek, např.: Řídící rada za pomoci BUCOM pravidelně sleduje nepředvídané výdaje v rozpočtu (MA 2008: 23); Rozdíly krátkodobých úrokových sazeb ve srovnání s tříměsíčním EURIBOR na konci sledovaného období postupně vymizely (PK 2006 12: 39); ECOFIN rada <...> doporučila Řecku řídit se obecnými směry hospodářské politiky (MB 2003 03: 85). Protože se koncovky nepřipojují ani k foneticky vyslovitelným litevským či cizojazyčným písmenným zkratkám, lze takové užití vysvětlit stylistickými rysy: v ekonomických přehledech, tedy v textech v zásadě odpovídajících požadavkům oficiálního odborného stylu, se usiluje o co nejpřesnější převzetí oficiálních názvů, zatímco gramatické začlenění zkratek, které je označují, může být vnímáno jako jejich zkreslení. 72 KALBOS KULTŪRA | 84 Norma pro adaptaci cizojazyčných zkratek není stanovena a při pokusu adaptovat je podle litevského vzoru by nevyhnutelně bylo nutné změnit fonetickou strukturu některých zkratek. Například při přiblížení zkratky ECOFIN slovu podle pravidel pravopisu slabičných zkratek by nestačilo připojit koncovku a psát zkratku s velkým počátečním písmenem (Ecofinas), protože takový útvar by se četl nesprávně. Podle výslovnosti by se měl psát Ekofinas, tím by se však odchýlil od původního (a oficiálního) pravopisu. Možná proto se po prvotním pokusu tuto zkratku adaptovat později vrátilo k jejímu psaní v původním jazyce. V ekonomických přehledech z let 2004–2005 se tuto zkratku pokusili psát takto: Rozhodnutí povolit Litvě připojit se k tomuto mechanismu a účastnit se ho za stanovených podmínek přijali 27. června společným souhlasem ministři hospodářství nebo financí zemí eurozóny zastoupení v Radě ministrů hospodářství a financí EU (Ecofinas) a litevský ministr financí a guvernéři centrálních bank <...> (Pranešimas 2005: 16); ECB s ohledem na akční plán rady Ecofinas týkající se statistických požadavků EPS zveřejnila v roce 2004 podrobné čtvrtletní nefinanční a finanční účty vládního sektoru (MA 2004: 98). Později se píše stejně jako ostatní slabičné zkratky – velkými písmeny, bez koncovky, např.: V listopadu zveřejnila rada ECOFIN své závěry k zprávě o udržitelnosti za rok 2009 (MB 2009 12: 91); Vlády musí přísně dodržovat lhůty stanovené v doporučeních rady ECOFIN, provést všechna plánovaná opatření a být připraveny přijmout další kroky, pokud to bude k dosažení cílů třeba (MB 2010 12: 82). Zkratky obdobné stavby EUROSTAT, EUROPOL, jejichž „vyslovování“ nemění jejich fonetickou podobu, se patrně častěji užívají ve skloňovaných formách, např.: Nejnovější údaje o indexu nákladů práce za druhé čtvrtletí Eurostatu ukazují flexibilitu trhu práce (Pranešimas 2009: 37); V boji proti padělání eura ECB nadále úzce spolupracuje s národními centrálními bankami eurozóny, Europolem a Evropskou komisí (MA 2006: 99). Zkoumané prameny nejsou vhodné k zobecnění, nakolik mají slabičné zkratky větší sklon než písmenné přecházet v ohebná slova a na jakých strukturních rysech závisí – k tomu by bylo třeba zkoumat užití v jiných funkčních stylech. Jedním z faktorů, které mohou v ekonomických přehledech podporovat psaní zkratek bez litevských koncovek, může být také takový rys textů tohoto žánru, jako je četnost grafických schémat a tabulek. Požadavky na souvislý text se na ně nevztahují. R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 73 V zájmu jednotnosti se zkratkami zapisovanými v nesouvislém textu se k nim koncovky nemusí připojovat ani v souvislém textu. Lze v tom spatřovat i obecnější tendenci související s integrací zkratek jako určitého typu výpůjček: názvy označované zkratkami zaujímají na škále integrace cizích jmen ještě nižší postavení než příjmení, podobně jako citované názvy institucí, podniků, organizací a tiskovin – zkratky často nepřebírají pádové koncovky ani v jiných jazycích, třebaže grafickou podobu ne vždy zachovávají (Ambrazas 2008: 13). Tvrzení pravopisných a interpunkčních pravidel, že nelitevské písmenné zkratky se mají přepisovat tak, jak se píší v původním jazyce, lze chápat tak, že se k nim litevské koncovky přidávat nemusí, nebo dokonce nesmějí. Je pravda, že tato pravidla zmiňují pouze písmenné zkratky, takže vůbec není jasné, zda se slabikové zkratky posuzují jinak, nebo se jednoduše nerozlišují od písmenných. Konzultační databáze VLKK uvádí možnost skloňovat zkratku GLAVLIT (rus. Главное управление по делам литературы и издательств – Hlavní správa pro literaturu a nakladatelské záležitosti), je-li považována za slabikovou, což dovoluje předpokládat, že gramatické začlenění nelitevských slabikových zkratek není nemožné, pouze chybí kodifikovaná norma, která by je legitimizovala. Mimochodem, možnost skloňování se tamtéž uznává i u nelitevských písmenných zkratek – GLAVLIT, chápanou jako písmennou zkratku, se doporučuje psát podle pravopisné normy pro litevské písmenné zkratky: GLAVLIT-o nebo GLAVLIT’o (http://www.vlkk.lt/lit/7390). Zkratky netypické stavby Další z možností tvoření zkratek uváděných v publikacích pojednávajících o stavbě litevských zkratek – zahrnout také některá vnitřní písmena slov – se v ekonomických přehledech využívá jen zřídka. Takto byla vytvořena zřejmě jediná litevská zkratka – PvP (princip převodu). Častěji se vyskytují nelitevské zkratky tohoto typu. Například názvy ukazatele rentability vlastního kapitálu return on equity, ukazatele návratnosti aktiv return on assets a ukazatele hodnocení rizika value at risk se zapisují také s počátečními písmeny gramatických slov (RoE, RoA, VaR). Tyto zkratky samozřejmě patří do skupiny písmenných, protože jsou složeny z písmen. V úzu se však objevují i zkratky mnohem složitější stavby – takové, které klasifikace litevských zkratek nedovoluje označit ani za písmenné, ani za slabikové. 74 KALBOS KULTŪRA | 84 Při pojednání o pravopisu zkratek v litevštině se vůbec nezmiňují zkratky obsahující číslice, ačkoli se jich užívá mnoho různých. Některé z používaných jsou takzvané mezinárodní zkratky, složené z písmen a číslic, např.: CCBM2 – Collateral Central Bank Management 2; CIS2006 – Community Innovation Survey 2006; CESAME II – Clearing and Settlement Advisory and Monitoring Experts Group 2; G7 – Group 7; G10 – Group 10, nebo složené ze slabikové zkratky a číslice: LITIN-10 – Lithuanian Stock Exchange Index. Používají se zkratky podobné stavby i v litevštině, např.: VKM II – 2. mechanismus směnných kurzů; ESS’95 – Evropský systém účtů z roku 1995; 39 TAS nebo TAS 39 – 39. mezinárodní účetní standard; KPS4 – 4. studie kvantitativního dopadu; ECB/2001/13 – nařízení Evropské centrální banky č. 13 z roku 2011, ES15, ES-15 – 15 členských států Evropské unie). Zápis těchto zkratek se značně různí: číslice se zapisují římskými (VKM II) nebo arabskými číslicemi (TAS 39, KPS4), někdy se oddělují spojovníkem (ES-15), jindy apostrofem (ESS’95) či jinými interpunkčními znaménky (ECB/2011/13), mezera se ponechává (VKM II, TAS 39), nebo nikoli (KPS4, ES15), číslice se zapisuje buď před písmennou částí (39 TAS), nebo za ní (TAS 39). Zápis zkratek VKM II, CESAME II s římskými číslicemi by mohl naznačovat tendenci zkracovat tímto způsobem slovní spojení obsahující řadové číslovky, avšak pravopis zkratek 39 TAS, TAS 39, KPS4 takové úvahy vyvrací. Ačkoli zkratky s číslicemi nejsou v klasifikaci uváděny jako samostatná skupina litevských zkratek, normování jiných pravopisných jevů přesto umožňuje usuzovat, že se nepovažují za nepřípustné. Například LKRS uvádí mezi názvy sériových značek zkratky Tu-104, Il-154, 3 RK (LKRS 1992: 70). Už tyto příklady ukazují, že pravopis může být značně rozmanitý. Předpoklad možné pravopisné rozmanitosti potvrzuje norma uzákoněná usnesením VLKK ze dne 26. září 1991 (Nutarimas 1991): nelitevské zkratky tvořené číslicemi, které označují materiály, výrobky a normativní dokumenty, se přepisují z původního jazyka. U těch, jejichž písmennou část tvoří znaky latinské abecedy, se zachovává zápis původního jazyka (magnetofonas Sony CFS-W304), zatímco u označení tvořených nelatinskými znaky se písmenná část ve veřejné komunikaci a populární literatuře transliteruje (tachometras TČ-10R, standartas GOST 6920-89). V původním jazyce lze takové zkratky zapisovat různě, z čehož plyne, že tato rozmanitost R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 75 přenáší se i do litevštiny. Při platnosti takové normy, která legalizuje pravopisnou variantnost, by bylo obtížné regulovat také psaní litevských zkratek s číslicemi, bylo by však účelné formulovat obecné zásady jejich psaní, které by pomohly určit například přijatelnost variant VKM II a 2-asis VKM, ES15 a ES-15. Jinak se budou i ty zkratky, jejichž písmenná část se překládá, psát pravopisem originálu. Pokud se část zkratek navrhuje považovat za citáty, dostávají se do litevštiny i zkratky takové struktury, které obsahují také symbol, například S&P 500. Lze je samozřejmě pokládat za ojedinělé případy užití, takové však rozhodně nejsou zkrácené názvy, jejichž součástí jsou nejen číslice, ale i slova, např.: Euro MTS, SWIFTNet FIN. Pokud jejich pravopis upravuje pouze zásada převádět cizí zkratku do litevštiny jako citát, takový pravopis nevyhnutelně ovlivní také strukturu litevských zkratek. Že se tento vliv projevuje již nyní, ukazují způsoby tvoření zkratek označujících platební a zúčtovací systémy. Je vhodné je podrobněji prozkoumat. Druhá generace takzvaných systémů pro urgentní převody, vytvořená Evropskou centrální bankou a centrálními bankami eurozóny, má anglický název Trans-European Automated Real-time Gross Settlement Express Transfer 2 a mezinárodní zkratku TARGET2. Jde o písmennou zkratku, která obsahuje i číslici. Systém, který označuje, je složený. Pokyny Evropské centrální banky stanoví, že názvy jeho součástí (takzvaných komponentních systémů TARGET2) se mají tvořit tak, že se ke zkratce TARGET2 připojí další zkratky nebo slova – názvy centrálních bank Eurosystému nebo členských států (ECB 2007: 4). Systém samotné Evropské centrální banky je pojmenován zahrnutím zkratky jejího názvu: TARGET2-ECB. Název komponentního systému litevské centrální banky vznikl připojením názvu banky ke zkratce: TARGET2-LIETUVOS BANKAS. Zkratka se tedy rozšiřuje o celé slovní spojení. V tomto případě lze vliv na litevský útvar považovat za přímý – strukturu názvu určuje mezinárodní instituce. Litevská banka však vytváří i vlastní systémy, jejichž názvy neupravují mezinárodní instituce ani jejich právní předpisy. Jak již bylo uvedeno, jeden z prvních jejích vytvořených platebních systémů (LITAS) byl pojmenován jednoduchým způsobem založeným na zkrácení názvu. Názvy systémů fungujících od roku 2007 zřejmě s ohledem na některé obdobné mezinárodní plateb- 76 KALBOS KULTŪRA | 84 mů a zúčtovacích systémů již tvoří připojením dalších prvků pomocí spojovníku, v tomto případě dalších zkratek: systém plateb v reálném čase se nazývá LITAS-RLS, systém maloobchodních plateb LITAS-MMS a systém určený pro zúčtování v eurech před přechodem na TARGET2, – LITAS-PHA. Podobně se tvoří zkratky označující platební a zúčtovací systémy mnoha zemí, např.: SORBNET-EURO, BI–REL. Vliv na strukturu litevských zkratek-názvů lze tedy v tomto případě považovat za nepřímý. Na druhou stranu neexistují ani litevská jazyková pravidla, která by takové struktuře odporovala. Podle v současnosti platných pravidel pro tvoření symbolických názvů (viz VŽ 2004) lze ze zkratek tvořit symbolické názvy, jejichž zakončení odpovídá litevské koncovce („Eksma“, „Sodra“), ta se však vztahují pouze na názvy institucí, podniků a organizací. Názvy systémů LITAS-RLS, LITAS-MMS, LITAS-PHA navíc nejsou skutečnými symbolickými názvy – jde o útvary vytvořené ze zkratek, třebaže slovo LITAS s litevskou koncovkou hranici mezi zkratkou a symbolickým názvem značně stírá. Strukturu názvu úrokového ukazatele, který vypočítává Litevská banka, VILIBOR (do roku 1995 se vypočítával VILIBID), lze rovněž považovat za příklad nepřímého vlivu cizích zkratek na litevské zkratky. Při tvorbě názvu tohoto ukazatele nebylo třeba dodržovat požadavky mezinárodních právních předpisů, bylo však nutné přizpůsobit se analogickému ukazateli EURIBOR (a EURIBID) i zákonitostem tvoření názvů odpovídajících ukazatelů vypočítávaných v jiných zemích. Popsané zvláštnosti struktury zkratek ukazují, že běžné termíny písmenné a slabikové zkratky již nestačí k vyjádření rozmanitosti struktury zkratek užívaných v litevských textech, a to ani tehdy, nezahrnujeme-li do jejich rozsahu takzvané mezinárodní zkratky, protože jejich součástí jsou číslice, zkrácené názvy připojené za spojovníkem, slova či slovní spojení. Název jako TARGET2-LIETUVOS BANKAS je samozřejmě vhodnější považovat nikoli za rozšířenou zkratku, nýbrž za symbolický název vytvořený se zkratkou. Názvy platebních systémů LITAS-RLS, LITAS-MMS, LITAS-PHA vytvořené písmenným způsobem však lze považovat jak za symbolické názvy, tak za zkratky. Proto je při klasifikaci zkratek z hlediska jejich struktury vhodné rozlišovat skupiny písmenných, slabikových a smíšených zkratek; smíšené zkratky pak lze klasifikovat podrobněji s ohledem na způsoby jejich tvoření, které se rozšiřují i v dalších oblastech užívání. R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 77 SYNTAKTICKÉ UŽÍVÁNÍ ZKRATEK Rozdíly v začlenění do větné struktury Zkratky – písmenné, slabikové či jiné útvary bez lexikálního významu – nejsou ve větě izolovanými prvky. Mají určitý vztah k ostatním slovům věty a vstupují do její struktury. Norma stanoví takový způsob začlenění zkratky do větné struktury, jako je její gramatické utváření – připojování českých koncovek vyjadřujících pád, číslo a rod. Po připojení koncovky se nesklonný prvek stává větným prvkem s formálními slovními rysy a může vyjádřit vztah k ostatním slovům věty. V probíraném užívání však není tendence gramaticky utvářet ani písmenné, ani slabikové, ani smíšené zkratky. Jak se tedy začleňují do věty a jak se vyjadřuje jejich vztah k ostatním slovům? Takovým ukazatelem bývá nejčastěji přídavné jméno nebo adjektivní slovo užívané se zkratkou, které přejímá morfologické kategorie řídícího členu, tj. slova, s nímž se shoduje. Rodová forma přídavných jmen a adjektivních slov užívaných s litevskými písmennými zkratkami odhaluje jednoduchou zákonitost její volby – zkratky, jejichž nezkrácené ekvivalenty, tj. slovní spojení, mají jako hlavní člen podstatné jméno mužského rodu, přiřazují přídavným jménům nebo adjektivním slovům mužský rod, zatímco podstatné jméno ženského rodu jim přiřazuje rod ženský, např.: První z hlavních světových centrálních bank přistoupila ke zvyšování úrokových sazeb ECB [Evropská centrální banka] (Pranešimas 2011: 05); Konečně ECBS [Evropský systém centrálních bank], aniž by porušoval cíl cenové stability, podporuje obecné cíle EU, včetně finanční integrace (MA 2006: 13); v účetních knihách ECB tato položka zachycuje každou NCB [národní centrální banky] čistou pohledávku nebo závazek vůči celé ECBS (MA 2005: 98); Mnohostranné vztahy jsou smluvní a technický systém, který umožňuje dvěma přímo nepropojeným VPAS [systémům vypořádání obchodů s cennými papíry] vypořádat obchod prostřednictvím třetího VPAS (MA 2006: 97). Zkratky bez českých koncovek nemají ani ukazatele čísla, avšak přídavná jména a adjektivní slova užívaná s nimi nabývají tvaru jednotného nebo množného čísla, a tak ve větě vyjadřují syntaktický vztah, který je spojuje se zkratkou, např.: Výnosnost státních eurobondů byla na konci roku 2002 o 0,2–0,7 procentního bodu a na konci roku 2003 o 0,1–0,4 procentního bodu vyšší než výnosnost odpovídajících základních (nejspolehlivějších) státních cenných papírů [státních cenných papírů] eurozóny (MA 2004: 45); Kon- 78 KALBOS KULTŪRA | 84 krétně řečeno, prvních 12měsíčních ITRO [dlouhodobějších refinančních operací], uskutečněných 24. června 2009, byla bankovnímu systému eurozóny přidělena rekordní částka 442 miliard eur (MA 2010: 20). V některých případech je však shoda v čísle podmíněná, neboť zkratka vzniká zkrácením jednotného tvaru podstatného jména, které je hlavním členem slovního spojení, ale používá se i pro označení množného čísla, např.: Přesněji řečeno, v prosinci 2009 Rada guvernérů rozhodla, že 12měsíční dlouhodobější refinanční operace (ITRO) bude v daném měsíci poslední operací tohoto období a že v březnu 2010 bude provedena už jen další 6měsíční ITRO a další 3měsíční ITRO mají být ukončeny (MA 2011: 17). Základem shody litevských písmenných zkratek v rodě a čísle je, jak je patrné, rod a číslo slova, které je hlavním členem zkráceného slovního spojení. Hlavním členem takových spojení, přinejmenším těch užívaných v ekonomických přehledech, je vždy podstatné jméno. Zkracovaná slovní spojení jsou jmenná, tvořená podstatným a přídavným jménem (NB – státní rozpočet, NT – nemovitý majetek) nebo podstatnými jmény (PB – Světová banka, VKI – index spotřebitelských cen, BBPK – Basilejský výbor pro bankovní dohled). Poslední jmenovaná spojení mohou obsahovat adjektivní závislé členy (ESD – deficit běžného účtu, TVF – Mezinárodní měnový fond, PVM – daň z přidané hodnoty, TPPPC – Mezinárodní centrum pro prevenci padělání peněz), méně často jsou závislými členy slova jiných slovních druhů (SSMS – systémově významné platební systémy). Závislé členy mohou být spojeny také slučovacím vztahem (EBPO – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, ERPB – Evropská banka pro obnovu a rozvoj, SVDĮ – malé a střední podniky), hlavním členem slovního spojení je však podstatné jméno. Jak je patrné z příkladů, s přídavnými jmény či adjektivními slovy, která ve větě zastupují slovní spojení, se zkratky shodují nejen v rodě a čísle, ale také v pádě. Shoda je tedy úplná, s výjimkou výše uvedených případů neshody v čísle. Při zkracování slovního spojení obsahujícího řadovou číslovku mění tato číslovka, jak ukazují výše uvedené příklady zkratek, své postavení – ve zkratce obvykle nestojí před hlavním členem, ale až za ním (VKM II, TAS 39, KPS4, KPS5), a zřejmě se mění na číslovku základní. Mění se také pozice, kterou základní číslovky zaujímají v nezkráceném slovním spojení – R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 79 obvykle se kladou za podstatná jména, např.: ES-15, ESS95, ESS’95. S čím se v takových případech shoduje přídavné jméno nebo adjektivní výraz? Texty ekonomických přehledů ukazují, že se přesto obvykle shoduje s podstatným jménem, které je řídícím členem slovního spojení, např.: ECB pomáhá Eurostatu revidovat ESS95 [Evropský systém účtů 1995], poskytující doporučení k mnoha rozhodnutím na evropské úrovni (MA 2009: 125). Shoda v rodě, čísle a pádě je však možná pouze v případech, kdy je zkracované slovní spojení litevské. Určit rod podstatného jména, které je řídícím členem cizojazyčného slovního spojení, je obtížné, avšak přídavná jména a adjektivní výrazy užívané s cizojazyčnými zkratkami přesto mají rodové tvary. Jak získávají ten či onen rodový tvar? Některé případy užití naznačují, že základem shody s cizojazyčnými písmennými zkratkami je rod, pád a číslo řídícího členu slovního spojení přeloženého do litevštiny, např.: SWIFT [Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication] by měla být transparentní (MA 2008: 158); SWIFT je důležitá z hlediska finanční stability, protože poskytuje služby bezpečného zasílání zpráv finanční komunitě ve více než 210 zemích světa (MA 2010: 143); SMP [Securities Market Program] byl určen právě k obnovení tohoto pojetí likvidity, obvykle označovaného jako likvidita finančních trhů (MB 2010 06: 24). Hlavní člen anglického nezkráceného slovního spojení society se do litevštiny překládá jako bendrija, draugija a slovo program jako programa; ženský rod přídavného jména se tedy v těchto případech užívá podle litevského ekvivalentu. Když se písmenná kombinace SWIFT rozvine a řídícím členem spojení se stane podstatné jméno net, které se do litevštiny překládá jako tinklas, mění se také rod přídavného jména užívaného s touto zkratkou, např.: Při dohledu nad SWIFT byla věnována hlavní pozornost odolnosti SWIFT v krizových situacích, interním procesům řízení rizik a nahrazení staré komunikační sítě SWIFT novou sítí SWIFTNet, infrastrukturou založenou na internetových technologiích (MA 2005: 119). Toto pravidlo se však ne vždy dodržuje. Například hlavní člen anglického názvu Euro Overnight Index Average, který se rovněž zkracuje pomocí počátečních písmen, je slovo average, které se do litevštiny překládá jako vidurkis, takže by se se zkratkou zdánlivě mělo užívat přídavné jméno mužského rodu, volí se však ženský rod, např.: S výjimkou jen několika případů zůstávala EONIA při značném přebytku likvidity nižší než pevná úroková sazba hlavních refinančních operací Eurosystému a dlouhodobějších refi- 80 KALBOS KULTŪRA | 84 nančních operací, ale blízká úrokové sazbě pro jednodenní vkladovou facilitu (MA 2011: 36). Rodový tvar přídavného jména v tomto případě není dán fonetikou konce zkratky, protože, jak již bylo uvedeno, v ekonomických přehledech se tyto zkratky gramaticky nezačleňují a podobnost jejich zakončení s litevskými koncovkami se nebere v úvahu. Jakékoli předpoklady, že by se shoda mohla řídit domnělým podstatným jménem ženského rodu, vyvrací skutečnost, že v týchž textech se s touto zkratkou užívá také mužský rod, např.: Při hodnocení velmi krátkodobých úrokových sazeb peněžního trhu je třeba poznamenat, že EONIA souvisí především spojen⟧ s obrovským množstvím likvidity; Za třetí, v důsledku neustálých výkyvů nadbytečné likvidity v systému byla EONIA stále velmi volatilní (MA 2010: 40). Skutečnou příčinu tohoto kolísání odhaluje tendence užívat s touto i dalšími zkratkami označujícími úrokové ukazatele určitá vysvětlující slova, která mohou být mužského i ženského rodu, například indeksas, norma, např.: Na začátku roku 2011 byl index EONIA nadále volatilní (MA 2011: 36); Ve druhém čtvrtletí roku 2005 začala dvanáctiměsíční sazba EURIBOR klesat a do konce června dosáhla stejné úrovně (MA 2006: 33). Vysvětlující slova mohou být rozvedena ve větší či menší míře; užívá se například nejen norma, ale také úroková sazba, nejen ukazatel, ale také úrokový ukazatel, např.: Tříměsíční sazba VILIBOR byla trvale vyšší než EURIBOR (LBMA 2006: 44); Ukazatel mezibankovních úrokových sazeb pro půjčky v litech VILIBOR se, stejně jako obdobný ukazatel mezinárodního mezibankovního trhu s eurem EURIBOR, vypočítává každý pracovní den na základě kotací zveřejňovaných bankami (Pranešimas 2010: 24). Některá vysvětlující slova se shodují s řídícím členem slovního spojení, jehož součástí je zkratka – poslední písmeno zkratek VILIBOR, EURIBOR označuje zkrácené anglické slovo rate (úroková sazba). Poslední písmeno zkratek LITAS, KUBAS je zkratkou slova sistema (systém), avšak s těmito zkratkami, včetně jejich rozšířených variant, se obvykle užívá vysvětlující slovo sistema (systém) nebo spojení utvořená s tímto slovem, např.: Při výkonu funkce dohledu nad platebními systémy a systémy vypořádání cenných papírů provedla Lietuvos bankas dohled nad platebním systémem LITAS, systémem vypořádání cenných papírů LCVPD a platebním systémem KUBAS úvěrového družstva LCKU (LBMA 2007: 68); Systém LITAS-PHA vytvořila a spravuje Lietuvos bankas (Pranešimas 2009: 41); V roce 2006 Lietuvos bankas spravovala platební systém LITAS a vykonávala funkci jeho provozovatele (LBMA 2007: 68). R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 81 Z toho vyplývá, že kombinace velkých písmen už v těchto případech nelze považovat za zkratky používané ve větě. Jasně to ukazují případy, kdy je vysvětlující výraz téměř celým zkratkovým spojením slov, např.: ukazatel mezibankovních sazeb úvěrů v litech VILIBOR, stejně jako obdobný ukazatel eurového mezinárodního mezibankovního trhu EURIBOR, který se vypočítává každý pracovní den na základě kotací zveřejňovaných bankami, jimiž se řídí při nabídce půjček jiným bankám (Pranešimas 2011: 24); Lietuvos bankas spravuje systém hrubého vypořádání v reálném čase LITAS-RLS a systém maloobchodních plateb s určeným časem vypořádání LITAS-MMS a vykonává funkci provozovatele těchto systémů (Pranešimas 2009: 40). Lze se tedy domnívat, že tyto zkratky ve větě nefungují jako zkratky názvů s přímým významem, které se přímo pojí s přídavným jménem, nýbrž spíše jako symbolická označení. Jistě se používají i bez vysvětlujících slov, ale i symbolická označení lze užívat bez příbuzných či nomenklaturních slov. Jestliže se vysvětlující slovo nebo slovní spojení uvádějící zkratku vynechá, přídavné jméno nebo adjektivní slovo se shoduje s předpokládaným vysvětlujícím slovem či řídícím členem vysvětlujícího slovního spojení. To způsobuje kolísání rodových (a číselných) tvarů přídavných jmen a adjektivních slov. U některých zkratek se však vysvětlující slova téměř nikdy nevynechávají, konkrétně u těch, které označují různé systémy, např.: Maloobchodní platební systémy, které mají systémový význam a velký význam, hodnotí podle standardů dohledu příslušné národní centrální banky, zatímco ECB odpovídá za hodnocení systému EBA TEVP 2 (MA 2005: 120); V roce 2004 dále probíhaly povinné změny nezbytné pro přechod na nový systém zasílání zpráv SWIFTNet FIN a všechny komponenty systému TARGET změny úspěšně zavedly (MA 2005: 88). U zkratek TARGET, TARGET2 je vysvětlující slovo systém jakoby nezbytnou součástí zkratky, např.: Systém TARGET zahájil provoz 4. ledna 1999 po zavedení eura. Zpočátku se skládal z 15 národních systémů hrubého vypořádání v reálném čase (RLAA) a platebního mechanismu ECB (EMM). Navzdory svému úspěchu měl systém TARGET několik nedostatků vyplývajících z jeho heterogenní technické konstrukce a decentralizované struktury. S cílem tyto nedostatky odstranit a přizpůsobit se událostem, jako je další rozšiřování eurozóny, zahájil Eurosystém v říjnu 2002 projekt systému TARGET2. Cílem Eurosystému při vývoji sys- 82 KALBOS KULTŪRA | 84 tému TARGET2 bylo vytvořit modernizovanou verzi předchozího systému TARGET, která by lépe uspokojovala potřeby uživatelů a nabízela jednotnou úroveň služeb, harmonizované ceny a hospodárnost (MA 2009: 112). S těmito a dalšími systémy označujícími zkratkami se používá nejen slovo systém, ale také slovní spojení s konkrétnějším významem, např.: ECB spolu s národními centrálními bankami posuzovala, zda budoucí platební systém Eurosystému TARGET2 splňuje Základní principy pro systémově důležité platební systémy (MA 2007: 29); V posledních několika letech byl systém zdokonalován a probíhaly práce zaměřené na vytvoření systému TARGET2 druhé generace vytvořit (MA 2006: 93). Takové nezbytné užívání slova systém může být dáno způsobem utvoření anglické zkratky TARGET: z posledního slova slovního spojení Trans-European Automated Real-time Gross Settlement Express Transfer System7, které v angličtině obvykle funguje jako název s přímým významem, zkratka vytvořena nebyla, a proto se toto slovo má sklon používat jako neoddělitelná součást zkratky nebo jako určité rodové (nomenklaturní) slovo. Jak však vysvětlit, proč stojí před zkratkou psanou velkými písmeny? Rodová slova lze přece používat i za názvem – v případech, kdy je rodové slovo nezbytnou a neoddělitelnou součástí názvu s přímým významem (VŽ 1997b, 2004, 2007). To, že se slovo systém přesouvá před zkratky, by nejspíše ukazovalo na tendenci považovat některé zkratky v textu za symbolická označení. Ačkoli se postpozice rodových slov za cizojazyčnými symbolickými označeními pokoušela vysvětlovat vlivem angličtiny (viz Vaicekauskienė 1997), zastává se i opačný názor – že taková postpozice může být napodobením genitivní pozice typické pro skloňovaná litevská symbolická označení (viz Vaskelaitė 2001). Jak ukazují uvedené příklady zkratek označujících úrokové sazby, vysvětlující slovo nebo slovní spojení se používá jak před zkratkou, tak za ní. Tendence přesouvat některá vysvětlující slova před zkratky, stejně jako kolísání jejich pozice, tedy může být znakem podobnosti některých zkratek se symbolickými označeními. Cizojazyčné zkratky pojí s cizojazyčnými symbolickými označeními také neměnná podoba. Neměnné jsou dokonce i ty zkratky, které mají koncovku odpovídající litevské koncovce 7 Ustálený litevský ekvivalent tohoto názvu dosud neexistuje. V publikacích Lietuvos bankas se obvykle překládá jako transevropský automatizovaný systém urgentních převodů v reálném čase s hrubým vypořádáním, ve slovníku mezinárodních zkratek je uveden překlad automatizovaný systém meziregionálního vypořádání velkých objemů v reálném čase (Buračas 2010: 554). R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 83 koncovku, např.: LITAS-MMS počet a hodnota provedených operací vzrostly (Pranešimas 2011: 45); aktivní využívání služeb TARGET2-LIETUVOS BANKAS způsobilo, že tento systém podle hodnoty operací předstihl LITAS-RLS (Pranešimas 2010: 43). Skloňování těchto zkratek neumožňuje jejich písmenová povaha – při připojení české koncovky by zkratka neodpovídala skutečnému názvu. Obecně bývá někdy poměrně obtížné stanovit hranici mezi zkratkou a symbolickým názvem. Například výše uvedenou zkratku LITAS je třeba považovat za zkratku, zatímco pro pojmenování jiného systému byl zvolen název nelitevské měny euro – slovo, tedy symbolický název. Patrně proto se jak zkratky, tak některé symbolické názvy zapisují stejně, srov.: Systém EURO 1 – systém vypořádání v eurech s vysokou hodnotou a stanoveným časem, jehož vlastníkem a provozovatelem je soukromá osoba (MA 2006: 127). V ekonomických přehledech tedy syntaktické okolí užívaných zkratek odhaluje dvojí způsob jejich začleňování do větné struktury: některé se začleňují pomocí přídavného jména či výrazu s přídavným jménem, tj. přívlastku, jiné prostřednictvím vysvětlujícího slova, které lze z hlediska větných členů chápat jako přístavek. Pro některé zkratky je příznačnější syntaktická shoda8, pro jiné korelace9. Shoda je typická pro zkratky názvů či termínů s přímým významem utvořené z písmen, zatímco takzvané slabičné zkratky korelují s podstatnými jmény – vysvětlujícími slovy či základními členy slovních spojení. Syntaktické užívání zkratek utvořených z písmen EONIA, LIBOR, LITAS, LITAS-RLS, LITAS-MMS, LITAS-PHA, TARGET se však téměř neliší od užívání zkratek utvořených slabičně, což rovněž ukazuje na jejich podobnost se slabičnými zkratkami. Spojuje je spíše než formální způsob tvoření zkratky možnost rozdělit útvar na slabiky, a tedy jeho podobnost se slovem. Grafická podoba všech zkratek je ve zkoumaném užití stejná (všechny se píší velkými písmeny), jejich začlenění do širší struktury – textu – se však stejně jako jejich začlenění do větné struktury liší. 8 V litevské lingvistice existují různé koncepce syntaktických vztahů. Podle některých je shoda považována za syntaktický vztah, podle jiných pouze za ukazatel syntaktického vztahu. Podrobněji viz Vaskelaitė R. Modely syntaktických vztahů v litevské syntaxi. Disertační práce, 2009, Vilnius. 9 Tento syntaktický vztah je v litevské lingvistice chápán a označován velmi různě: považuje se za samostatný typ syntaktických vztahů nebo za podtyp shody, nazývá se korelací tvarů, koordinací slovních tvarů apod. (podrobněji viz Vaskelaitė 2009: 93–99). 84 KALBOS KULTŪRA | 84 Tendence k začleňování zkratek do textu LKRS (1992: 73) nurodoma, kad santrumpa aiškintina tekste arba specialiai pridedamuose sąrašuose. KancKP (2000: 279–280) teikimas santrumpą aiškinti formuluojamas konkrečiau: pirmą kartą turi būti pateikiamas nesutrumpintas pasakymas, o skliaustuose – sutrumpintas; sąrašas ir paaiškinimai gali būti pateikiami, jei tekste santrumpų daug. Tačiau teikinys santrumpas aiškinti, atrodytų, sietinas tik su specialiojoje literatūroje vartojamomis, specifinėmis (LKRS 1992: 73) arba individualiomis (KancKP 2000: 279) santrumpomis. V ekonomických přehledech se mají vysvětlovat všechny zkratky, liší se pouze způsoby vysvětlení. Zkratky utvořené z písmen, které nelze rozdělit na slabiky, se vysvětlují způsobem stanoveným v KancKP: ve větě se uvede úplný název nebo nezkrácená podoba spojení obecných slov a dále se v závorkách zapíše zkratka, která se bude v textu používat, např.: Měnové operace Eurosystému zahrnují na jedné straně operace na volném trhu, například hlavní refinanční operace (PRO), dlouhodobější refinanční operace (ITRO) a dolaďovací operace (KO), a na druhé straně automatické facility (MA 2008: 98); Tento článek se týká vkladů členů Evropské bankovní asociace (EBA), které jsou předkládány ECB jako zajištění EBApro platby prováděné prostřednictvím systému TARGET (MA 2006: 187). Podobně se do textu začleňují i zkratky, které obsahují číslici, např.: Očekává se, že mnoho zemí G10 i zemí, které k němu nepatří, připraví čtvrtou studii kvantitativního dopadu (KPS4) (MA 2005: 111); Po zavedení eura dne 1. ledna 1999 nahradil Evropský měnový systém (a jeho součást, mechanismus směnných kurzů), který platil od roku 1979, Mechanismus směnných kurzů II (VKM II) (MA 2005: 73). Jak do textu začleňovat cizojazyčné zkratky, zejména pokud chceme uvést také překlad cizojazyčného názvu, z něhož je zkratka utvořena, nestanovují ani platná pravidla českého pravopisu, natož normy pro užívání cizojazyčných zkratek, ačkoli u rozšířenějších českých názvů se doporučuje tvořit české zkratky. Ve zkoumaném užití se v takových případech nacházejí dvě řešení: 1) při prvním výskytu se úplný název píše v českém překladu a v závorkách se uvádí zkratka, která se bude v textu používat, např.: Koncem roku 2006 Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) snížila produkční kvótu na ropu i její skutečnou produkci, zatímco OPEC růst dodávek ze zemí nesplnil očekávání, a proto nekompenzoval jejich pokles R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 85 OPEC gamybos apimties (MA 2008: 27); Bendros mokėjimų eurais erdvės (SEPA) iniciatyvos, kurią ECB labai rėmė nuo pat jos pradžios, antras svarbus etapas buvo SEPA tiesioginio debeto pradžia 2009 m. lapkričio mėn. (MA 2010: 12) (originalūs pavadinimai dažniausiai pateikiami pridedamuose žodynėliuose); 2) v závorkách se uvádí jak zkratka, tak název v původním jazyce, např.: Lietuvos bankas zase provádí proces dohledu a hodnocení (Supervisory Review and Evaluation Process – SREP) (Pranešimas 2010: 55); Po zvýšení míry nezaměstnanosti neurychlující inflaci (NAIRU – nonaccelerating inflation rate of unemployment)... <...>, v posledním desetiletí odhady NAIRU mírně poklesly (MA 2006: 59). Těmito způsoby se do textu nejčastěji začleňují a vysvětlují zkratky vytvořené typickým způsobem z počátečních písmen. Slabičné zkratky, tj. ty, které tvoří útvar, jejž lze rozdělit na slabiky, se do textu začleňují a vysvětlují jinými způsoby. Někdy se je sice někdo pokouší zpracovat jako ostatní zkratky – při prvním uvedení vypsat celý název a v závorkách uvést zkratku, která se pak bude používat, např.: Lietuvos bankas spravuje tři platební systémy. Dva z nich – systém hrubého zúčtování v reálném čase (LITAS-RLS) a systém maloobchodních plateb s určeným časem (LITAS-MMS) – slouží k platbám v litech, zatímco systém hrubého zúčtování v reálném čase (LITAS-PHA) slouží k platbám v eurech. <...> V rámci příprav na transformaci systému LITAS-PHA (od listopadu 2011 budou služby zúčtování omezeny) provádí Lietuvos bankas rozsáhlý program informování a konzultací se souvisejícími úvěrovými institucemi. <...> Počet operací provedených prostřednictvím LITAS-RLS vzrostl, ale hodnota operací klesla (Pranešimas 2010: 44); Až do prosince 1998 včetně byly úrokové sazby z jednodenních vkladů vyjádřeny koncovými průměry úrokových sazeb nabízených za mezibankovní vklady, později pak indexem průměrné jednodenní úrokové sazby v eurech (EONIA) za dané období. Od ledna 1999 jsou úrokové sazby z vkladů na 1, 3, 6 a 12 měsíců mezibankovní nabídkové úrokové sazby v eurech (EURIBOR). Do tohoto data platily nabídkové sazby pro mezibankovní vklady v Londýně (LIBOR). Úrokové sazby z tříměsíčních vkladů v USA a Japonsku jsou uváděny jako LIBOR (MB 2010 12: 88). Uvést úplnou podobu názvu je poměrně obtížné, protože v jazyce, z něhož pochází, je známější jeho zkrácená podoba. Umělé názvy se vytvářejí právě proto, aby fungovaly místo skutečných – mnohem delších slovních spojení. Na druhou stranu, i když víme, jak vysvětlit tu či onu 86 KALBOS KULTŪRA | 84 zkratku, její český překlad by byl zcela neinformativní, nebo dokonce nepřesný. Například doslovný překlad výše uvedené zkratky VILIBOR, vytvořené ze slovního spojení Vilnius Interbank Offered Rate, jakožto vilniuská mezibankovní nabídková úroková sazba by zkreslil podstatu názvu označeného touto zkratkou, neboť jde o úrokové sazby nikoli ve Vilniusu, nýbrž v Litvě, přesněji na mezibankovním trhu působícím v Litvě, za které banky nepůjčují, ale jsou ochotny půjčovat. Zkratku ECOFIN, vytvořenou z pojmenování symbolického významu Economic and Financial Affairs, by bylo nepřesné překládat jako ekonomické a finanční záležitosti. Přesné české ekvivalenty úplných podob zkratek vytvořených pouze z počátečních písmen zkracovaného názvu (např. TARGET, EONIA) by sice bylo možné uvést, patrně se to však nepovažuje za nutné – v textu se stejně bude používat cizojazyčná zkratka. Přesto se nějakým způsobem obvykle pokouší začleňovat do textu všechny názvy vytvořené zkracováním; jedním ze způsobů začlenění je použití různých vysvětlujících slov a slovních spojení, která se někdy téměř shodují s úplnou podobou názvu. Vysvětlující slovní spojení se mohou vyskytovat před zkratkami i za nimi. Jsou-li uvedena po zkratkách, vystupují ve větě jako různé vsuvky, např.: ECB se kromě toho podílela na činnosti UNIDROIT, Mezinárodního ústavu pro sjednocení soukromého práva, která se týkala mezinárodní úmluvy o cenných papírech držených zprostředkovateli (MA 2006: 126); Tyto operace se provádějí převážně prostřednictvím TARGET – Transevropského automatizovaného systému expresních převodů pro hrubé zúčtování v reálném čase (MA 2005: 98); Například se počítá s připojením systému SORBNET-EURO, polského systému hrubého zúčtování v reálném čase v eurech Narodowy Bank Polski, prostřednictvím ECB eurozóny (MA 2005: 89). Kromě vysvětlujících slovních spojení se k začlenění zkrácených podob názvů do textu používají také různé metajazykové komentáře, jako například známý(-á) jako, nazývaný(-á), nebo, např.: Za tímto účelem vytvořil Eurosystém pro provádění velkých a urgentních plateb v eurech Transevropský automatizovaný systém expresních převodů pro hrubé zúčtování v reálném čase, známý jako systém TARGET (MA 2009: 112); Tyto nedostatky spolu s rostoucím významem zajištění drženého v jiném státě, než ve kterém se provádí operace, vedly Radu guvernérů dne 8. března 2007 k rozhodnutí přezkoumat stávající postupy Eurosystému pro správu zajištění a vytvořit nový systém správy zajištění Eurosystému založený na společné platformě, nazývaný řízení zajištění centrální bankou (angl. Collateral Central Bank Management), neboli CCBM2 (MA 2009: 116). R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 87 Tyto způsoby začleňování cizojazyčných zkratek do textu odpovídají také některým znakům integrace přejatých slov či neologismů do textu (viz Girčienė 2005), což by naznačovalo, že zkrácené obdoby názvů jsou chápány nejen jako zkratky či symbolická označení, ale také jako cizí prvky, které je třeba vysvětlit. Různé metajazykové komentáře mohou rovněž sloužit jako pojistka proti nepřesnému chápání cizojazyčné zkratky. PODOBNOSTI A ROZDÍLY MEZI ZKRATKAMI: FAKTORY UŽÍVÁNÍ A NORMY Jak již bylo upozorněno, zkratky se většinou dělí na písmenné a slabikové. S ohledem na způsob tvoření zkratek se pokoušíme stanovit také normu jejich skloňování a pravopisu: LKRS řadí mezi skloňované všechny slabikové zkratky, zatímco z písmenných navrhuje připojovat koncovku pouze k těm, které se čtou vyslovováním hlásek označovaných písmeny, například TASS, ELTA, FIAT (LKRS 1992: 74). Tento návrh svědčí o jejich blízkosti ke slabikovým zkratkám, přesto se mezi nimi pokouší rozlišovat: slabikové zkratky (Elfa, Kuzbasas) se doporučuje psát s velkým počátečním písmenem a skloňovat přímým připojením koncovky, zatímco u zkratek vyslovovaných po hláskách se koncovka připojuje po spojovníku nebo apostrofu (TASS-o, TASS’o); zkratky z této druhé skupiny, které končí samohláskou odpovídající koncovce ženského rodu (např. Elta), se však doporučuje psát stejně jako slabikové zkratky, tedy s velkým počátečním písmenem, bez spojovníku či apostrofu (LKRS 1992: 74). Není jasné, nakolik se takové rozdíly ve skloňování a pravopisu vztahují na nelitevské zkratky, jak již bylo uvedeno. V analyzovaném užívání se všechny zkratky gramaticky zapisují stejně – všechny se píší bez koncovek, velkými písmeny. Přesto jsou posuzovány rozdílně, což se projevuje v rozdílech jejich syntaktického užívání. Tendence začleňovat zkratky do věty a textu odhalují dvojí typ zkratek – zkrácené podoby názvů s přímým významem, užívané v textu namísto nezkrácených variant, a zkratky, které vstupují do textu již jako hotové zkratky vyžadující určité vysvětlení. První lze považovat za prostředek jazykové ekonomie, druhé spíše za jistý druh nadbytečného užívání. Tyto zkratky se často vysvětlují nejen jedním či dvěma slovy, ale i celým slovním spojením zastupujícím nezkrácenou variantu názvu; vysvětlující slovo je navíc často samo zahrnuto 88 KALBOS KULTŪRA | 84 do zkratky. Takto vysvětlované zkratky fungují ve větě spíše jako symbolické názvy. Ačkoli ke symbolickému užívání nejvíce tíhnou slabikové zkratky, provedená analýza ukazuje, že symbolicky se užívá i mnoho litevských a nelitevských zkratek tvořených z písmen (LITAS, KUBAS, TARGET, EONIA, LIBOR). To vybízí k upřesnění pojetí slabikové zkratky, tím spíše, že s šířením takzvaných mezinárodních zkratek se hranice mezi písmennými a slabikovými zkratkami stírá – mnoho nelitevských zkratek se tvoří z písmen jednotlivých složek slovního spojení, ze slabik i z částí slov, které se se slabikami nekryjí. Takové údaje o zkratkách vedou k tomu, abychom za slabikové považovali zkratky, které lze rozdělit na slabiky. Výraznější tendence užívat symbolicky zkratky, které lze rozdělit na slabiky, by naznačovala, že k symbolickému užívání tíhnou „slovní“ zkratky, tedy ty, které jsou v článku R. Marcinkevičienė (Marcinkevičienė 2003: 91) popisovány jako útvary záměrně tvořené akronymizací a v článku A. Kazlauskienė (Kazlauskienė 2008: 73) jako názvy vytvářené umělým způsobem. Pro písmenné zkratky, které se v textu užívají jako zkrácené podoby názvů či termínů s přímým významem, není symbolické užívání typické. Pojem akronym, kterým R. Marcinkevičienė navrhuje označovat všechny zkratky, by tedy v litevské lingvistice byl užitečný právě k odhalení rozdílů mezi zkratkami vytvořenými umělým způsobem, které vstupují do textu již hotové a mají sklon fungovat jinak než běžné zkratky. K hranici vymezené syntaktickým užíváním by bylo vhodné přihlížet také při stanovování norem skloňování a pravopisu zkratek. Norma skloňování a pravopisu nelitevských zkratek, jak bylo probráno výše, není vůbec jasná. Nejasnost či nedostatečnost této normy je patrně jedním z faktorů, proč se zkratky, které jsou v textu syntakticky posuzovány rozdílně, gramaticky zapisují stejně, tj. všechny jsou nesklonné a píší se výhradně velkými písmeny. Způsob zápisu slabikových zkratek uváděný v LKRS, tedy psaní s velkým počátečním písmenem a připojenou litevskou koncovkou, nemůže být pro zkoumané užívání přijatelný – takové „přetvoření zkratky ve slovo“ může být v textu oficiálního odborného stylu chápáno jako její zkreslení. Nelitevské slabikové zkratky navíc nemají stanovenou pravopisnou normu; kdybychom se pokusili použít stejná pravidla jako pro litevské zkratky, změnila by se podoba některých zkratek, a tím i oficiální název, nejčastěji ustanovený litevskými nebo mezinárodními právními předpisy. Litevská banka právními předpisy ustanovuje zřízení a fungování některých platebních systémů, a proto je jen stěží proveditelným úkolem psát v publikacích vydávaných touto bankou názvy, které jsou v těchto předpisech psány velkými písmeny, jiným způsobem. R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 89 Bylo by obtížné dodržovat zásadu, že se slabikové zkratky nebo některé litevské zkratky tvořené z písmen skloňují a píší pouze s velkým počátečním písmenem, také proto, že by to odporovalo principu analogie s nelitevskými zkratkami označujícími stejné objekty (systémy, ukazatele). Litevská norma pro slabikové zkratky, která jim přiznává status názvů s přímým významem (Elfa, Kuzbasas), není pro užívání praktická i proto, že zkratky jsou často zapotřebí k označení totožných objektů, lišících se pouze názvem. To vše patrně vede k tomu, že zkratky s odlišným syntaktickým užíváním se gramaticky zapisují stejně jako ostatní, tj. velkými písmeny, bez koncovek. Na druhou stranu je jejich odlišné syntaktické užívání znakem jejich rozdílného pojetí. K tomu, že se v textu píší stejně jak běžné zkratky, tak zkratky názvů blížící se symbolickému významu, patrně do značné míry přispívá současná norma týkající se nejen zkratek, ale i symbolických názvů. Ta předepisuje psát symbolické názvy v uvozovkách (LKRS 1992: 70–71; VŽ 2004, 2006; Kniūkšta 2004: 28–29). Ačkoli se litevské symbolické názvy ze zkratek netvoří, výjimečné symbolické názvy vytvořené ze skloňovaných zkratek se doporučuje psát v uvozovkách (VŽ 2004, 2006). Návrh užívat některé zkratky počítačových termínů (POP protokolas, POP pašto protokolas) jako symbolické názvy (viz Grigas 2007) tedy není v souladu se současnou normou psaní symbolických názvů. Stanovená norma pro zápis symbolických názvů není pro zkoumané užívání přijatelná, protože právní předpisy obvykle stanovují psaní zkratek bez uvozovek, zato velkými písmeny. Nedoporučuje se psát názvy zároveň velkými písmeny i v uvozovkách. To, že na vývěsních štítech, etiketách a v reklamě mohou být symbolické názvy psány velkými písmeny (VŽ 2006), naznačuje, že velká písmena jsou považována za obdobu uvozovek. V ekonomických přehledech se skutečné symbolické názvy píší v uvozovkách (nebo jiným typem písma), např.: „Visa“ tržní podíl debetních karet systému se snížil ze 72,3 procenta (2005) na 70,9 procenta. „Master Card“ tržní podíl debetních karet systému vzrostl z 27,4 na 28,9 procenta (LBMA 2007: 71); To způsobila také obnovená činnost amoniakových provozů akciové společnosti „Ache ma“ a výrazný růst cen hnojiv (Pranešimas 2010: 16). Kromě probraných faktorů zřejmě jednotnou grafickou podobu zkratek různého typu podporuje nejen pravopisná norma pro symbolické názvy, ale také pojetí tohoto termínu uváděné v litevské lingvistice. Pravopis symbolických názvů a 90 KALBOS KULTŪRA | 84 V usneseních upravujících jejich tvorbu se obvykle vztahují pouze k obrazným názvům podniků, institucí a organizací (Kniūkšta 1996, 1997; 2004; VŽ 1995, 2002, 2004). Příklady uvedené v usnesení VLKK „O skloňování symbolických názvů“ (karta „Ežys“, písmo „Palemonas“, internetový tarif „Zebros“) ukazují, že pojem má širší rozsah, mezi příklady však není uveden ani jeden nelitevský symbolický název, který by byl zkratkou (VŽ 2007). Jak již bylo uvedeno, pravidla pro tvorbu litevských symbolických názvů nedovolují vytvářet symbolické názvy z nesklonných písmenných zkratek, a proto není stanoveno ani jejich psaní. Tak či onak, hranice, kterou normy vytyčují mezi psaním symbolických názvů a zkratek, vyvolává určité rozpory, jež odhalují případy užití, kdy se název skládá jak ze zkratky, tak ze symbolického názvu. Zkratka by se totiž měla psát velkými písmeny a slovní část názvu, která po ní následuje, v uvozovkách, avšak zkratka spolu s touto slovní částí tvoří významově nedělitelný celek. Při pokusech sladit rozdíly v psaní zkratek a symbolických názvů stanovené normou se v užívání objevuje značná variabilita. Někdy převažuje antepozice zkratky, takže se celý název neodlišuje jiným typem písma ani uvozovkami, např.: Parlament se rovněž domnívá, že TARGET-Securities projekt může podpořit integraci evropské infrastruktury pro vypořádání cenných papírů (MA 2008: 176); Index OMX Vilnius za čtvrtletí vzrostl o 13 procent (Pranešimas 2011: 22). V jiných případech se jak zkratka, tak slovní část názvu vyznačují kurzivou10, např.: Dow Jones EURO STOXX cenový index za rok vzrostl přibližně o 20% ve srovnání s koncem roku 2005 (MA 2007: 38); Dow Jones EURO STOXX index na konci roku vzrostl přibližně o 10% ve srovnání s koncem předchozího roku (MA 2005: 34). Existují také případy, kdy se oba pravopisné standardy pokoušejí sladit: zkratka se píše velkými písmeny a slovní část názvu se jako symbolický název vyznačuje kurzivou nahrazující uvozovky, např.: Dow Jones EURO STOXX předpokládaná roční míra růstu zisku na akcii společností zařazených do indexu dosáhla na jaře v příštích 12 měsících historicky nejnižší úrovně (−4%) (MA 2010: 45). Cílem tohoto projektu, nazývaného TARGET2-Securities <...> je sjednotit vypořádání 10 V článku jsou všechny citované příklady psány kurzivou, takže stojaté písmo v nich odpovídá kurzivě ve zdroji. Poznámka redakce. R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 91 eurais už vertybinius popierius centrinio banko pinigais (MA 2007: 12). Beje, nagrinėjamoje vartosenoje pasvirusiosiomis raidėmis išskiriami tekste vartojami svetimi elementai, todėl gali būti, kad tokie pavadinimai traktuojami ir kaip simboliniai, ir kaip nelietuviški. Je tedy vhodné zamyslet se nad psaním zkratek, které v textu fungují jako symbolické názvy. Pokud bychom se rozhodli zmenšit hranici, která je od symbolických názvů odděluje, bylo by možné tak učinit nejméně dvěma způsoby. Jedním z nich je upřesnit pravopisnou normu pro symbolické názvy, tj. uznat, že se takové názvy mohou v souvislém textu psát nejen v uvozovkách, ale také velkými písmeny. Jejich současná pravopisná norma (psaní v uvozovkách) není pro užívání odpovídající požadavkům oficiálního odborného stylu přijatelná u názvů vzniklých zkracováním, z nichž většina je různými právními předpisy stanovena k psaní velkými písmeny. Dalším způsobem, jak zmenšit hranici mezi symbolickými názvy a názvy užívanými symbolicky, je s ohledem na šířící se užívání uměle utvářených litevských i nelitevských názvů kodifikovat možnost psát tyto názvy současně velkými písmeny i v uvozovkách. ZÁVĚRY 1. Zkratky tvořené počátečními písmeny nebo jinými prvky členů slovního spojení se v litevských lingvistických pracích téměř nerozebírají a v pracích zaměřených na jazykovou praxi a kodifikaci se obvykle probírají pouze jako pravopisná otázka. Analýza struktury zkratek a jejich fungování v souvislém textu, založená na textech z oblasti ekonomie, ukazuje, že tento jev není jednorozměrný a že v současnosti platné normy užívání zkratek nepokrývají celou jejich rozmanitost, jsou nejasné nebo nedostatečné. 2. Pouze část zkratek užívaných v analyzovaných ekonomických přehledech odpovídá představě typické písmenné zkratky, která je ostatně nepřesná a rozporná. Většina nelitevských zkratek se skládá nejen z písmen, ale také ze slabik či částí slov, které se neshodují se slabikami, což podněcuje k upřesnění pojmu slabikové zkratky. Na základě údajů o užívání nelitevských zkratek, které se šíří v litevských textech, je přesnější považovat za slabikové nikoli zkratky utvořené ze slabik, ale zkratky, které lze rozdělit na slabiky. 92 KALBOS KULTŪRA | 84 3. Kromě hláskových a slabičných zkratek se užívá také mnoho takových, které se v pracích o praktickém užívání litevštiny vůbec nezmiňují – jde o zkratky, jejichž součástí jsou číslice i slova nebo slovní spojení. Souhrnně je lze nazývat smíšenými zkratkami. Jejich psaní upravuje pouze obecný princip, podle něhož se nelitevské zkratky přepisují do litevštiny jako citace; tento princip však nevyhnutelně vede také k variantnosti v psaní obdobných litevských zkratek. Tuto variantnost by mohly omezit obecné principy psaní zkratek atypické struktury. 4. Pojem nelitevské zkratky není v litevské lingvistice definován a norma jejich gramatického začleňování je poměrně nejasná. Nejasnost normy lze považovat za jeden z faktorů, které vedou k tomu, že se takové zkratky v analyzovaném úzu užívají spíše jako nesklonné. 5. Syntaktické užívání zkratek, konkrétně tendence k jejich začleňování do vět a textu, odhaluje značné rozdíly, o nichž se nezmiňuje žádná práce předkládající klasifikaci zkratek: některé zkratky fungují v souvislém textu jako zkrácené podoby názvů s přímým významem a začleňují se do textu jako prostředek jazykové ekonomie, jiné spíše jako již vytvořené symbolické názvy. Protože takové uměle vytvořené názvy vyžadují v textu určité vysvětlení, které se často shoduje se slovem ze zkracovaného slovního spojení nebo dokonce s celým tímto spojením, představují takové zkratky jistý projev nadbytečného užívání. 6. Je zřejmé, že jednotnou podobu různých typů zkratek v úzu do značné míry určují vedle určitých požadavků stylu a žánru také normy psaní zkratek a symbolických názvů, jakož i současné pojetí symbolického názvu. Hranice mezi symbolickým názvem a zkratkami, které mají sklon k symbolickému užívání, by měla být podrobněji zkoumána a jasněji vymezena, případně zcela odstraněna. ŠALTINIAI ECB 2007: Europos centrinio banko gairės 2007 m. balandžio 26 d. (ECB/2007/2). LBMA 2004: Lietuvos bankas. Metų ataskaita, 2003. LBMA 2006: Lietuvos bankas. Metų ataskaita, 2005. LBMA 2007: Lietuvos banko metų ataskaita, 2006. MA 2004: Europos centrinis bankas. Metų ataskaita, 2003. MA 2005: Europos centrinis bankas. Metų ataskaita, 2004. MA 2006: Europos centrinis bankas. Metų ataskaita, 2005. R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 93 MA 2007: Europos centrinis bankas. Metų ataskaita, 2006. MA 2008: Europos centrinis bankas. Metų ataskaita, 2007. MA 2009: Europos centrinis bankas. Metų ataskaita, 2008. MA 2010: Europos centrinis bankas. Metų ataskaita, 2009. MA 2011: Europos centrinis bankas. Metų ataskaita, 2010. MB 2003 03: Europos centrinis bankas. Mėnesinis biuletenis. MB 2009 12: Europos centrinis bankas. Mėnesinis biuletenis. MB 2010 06: Europos centrinis bankas. Mėnesinis biuletenis. MB 2010 12: Europos centrinis bankas. Mėnesinis biuletenis. PK 2006: Europos centrinis bankas. Pranešimas apie konvergenciją. Pranešimas 2005: Lietuvos banko pranešimas apie pagrindinio tikslo įgyvendinimą, funkcijų vykdymą ir bankų sistemos būklę. Pranešimas 2009: Lietuvos banko pranešimas apie pagrindinio tikslo įgyvendinimą, funkcijų vykdymą ir bankų sistemos būklę. 2009 m. lapkričio mėn. Pranešimas 2010: Lietuvos banko pranešimas apie pagrindinio tikslo įgyvendinimą, funkcijų vykdymą ir bankų sistemos būklę. 2010 m. lapkričio mėn. Pranešimas 2011: Lietuvos bankas. Pranešimas apie pagrindinio tikslo įgyvendinimą, funkcijų vykdymą ir bankų sistemos būklę. 2011 m. gegužės mėn. LITERATŪRA Ambrazas V. 2008: Svetimų tikrinių vardų rašymas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Buračas A. 2010: Tarptautinės finansų, verslo ir komercijos santrumpos, Vilnius: Mykolo Romerio universitetas. DLKŽ 2000: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Girčienė J. 2005: Neologizmų integracija į tekstą. – Žmogus ir žodis 1, 78–82. Grigas G. 2007: Santrumpos terminijoje. – Terminologija 13, 194–199. Grigas G. 2011: Kompiuterijos santrumpos: skolinimas, vertimas, tarimas. Prieiga per internetą: www.vlkk.lt/lit/naujienos/naujiena.791.html (žiūrėta 2011). KancKP 2000: Kanceliarinės kalbos patarimai. 4-asis (2-asis pataisytas ir papildytas) leidimas. Parengė P. Kniūkšta, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų institutas. Kazlauskienė A. 2008: Santrumpos, sutrumpinimai, simboliai. – Specialybės kalba: terminija ir studijos, Vilnius: MRU leidykla, 69–75. KK 2008: Kalbos kultūra 81. Kniūkšta P. 1996: Firmų pavadinimų giminių žodžių vartojimas ir rašymas. Firmų vardų darymo taisyklių priedas. – Kalbos kultūra 68, 14–18. 94 KALBOS KULTŪRA | 84 K n i ū k š t a P. 1997: Firmų vardai ir jų vartojimas. – Kalbos kultūra 69, 6–20. K n i ū k š t a P. 2004: Įstaigų, įmonių ir organizacijų pavadinimai. Darbybos ir vartosenos aptarimai, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla. KP1 2002: Kalbos patarimai 1. Gramatinės formos ir jų vartojimas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. LKE 1999: Lietuvių kalbos enciklopedija. Parengė K. Morkūnas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. LKRS 1992: Lietuvių kalbos rašyba ir skyryba. 2-asis pataisytas fotografuotinis leidimas. Parengė N. Sližienė, A. Valeckienė, Vilnius: Mokslas. LKŽin 1998: Lietuvių kalbos žinynas. Sudarė P. Kniūkšta, Kaunas: Šviesa. LKŽ 2011: Lietuvių kalbos žodynas. Prieiga per internetą: http://www.lkz.lt/startas.htm (žiūrėta 2011). M a r c i n k e v i č i e n ė R. 2003: Santrumpos – akronimai – nauji žodžiai. – Kalbos kultūra 76, 89–93. Nutarimas 1991: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas „Dėl medžiagų, gaminių ir normatyvinių dokumentų žymenų rašymo“ (1991 m. rugsėjo 26 d., Nr. 34). V a i c e k a u s k i e n ė L. 1997: Dėl žodžių tvarkos su nelietuviškais simboliniais vardais. – Kalbos kultūra 69, 61–63. V a s k e l a i t ė R. 2001: Nelietuviškų nekaitomų žodžių sintaksiniai vaidmenys. – Kalbos kultūra 74, 43–52. V a s k e l a i t ė R. 2009: Sintaksinių ryšių modeliai lietuvių kalbos sintaksėje. Daktaro disertacija, Vilnius. VŽ 1995: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas „Dėl firmų pavadinimų giminių žodžių vartojimo ir rašymo“ (1995 m. gegužės 25 d., Nr. 50). VŽ 1997a: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas „Dėl lietuvių kalbos rašybos ir skyrybos“ (1997 m. birželio 19 d., Nr. 60). – Valstybės žinios, 1997, Nr. 63–1490. VŽ 1997b: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas dėl „Dėl Valstybinės lietuvių kalbos komisijos prie Lietuvos Respublikos Seimo 1995 m. gegužės 25 d. nutarimo Nr. 50 „Dėl firmų pavadinimų giminių žodžių vartojimo ir rašymo“ pakeitimo“ (1997 m. lapkričio 13 d., Nr. 65). – Valstybės žinios, 1997, Nr.107–2712. VŽ 2000: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas „Dėl Europos bendrijų pavadinimų ir valstybių Europos Sąjungos narių bendradarbiavimo sričių pavadinimų santrumpų“ (2000 m. spalio 26 d., Nr. 2 (76)). – Valstybės žinios, 2000, Nr. 93–2912. VŽ 2002: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas „Dėl valstybinės lietuvių kalbos komisijos prie Lietuvos Respublikos Seimo 1992 m. balan- R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandara ir sintaksinė vartosena 95 džio 30 d. nutarimo Nr. 35 „Dėl firmų vardų“ pakeitimo“ (2002 m. birželio 27 d., Nr. 3 (83). – Valstybės žinios, 2002, Nr. 70–2955. VŽ 2004: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas „Dėl įmonių, įstaigų ir organizacijų simbolinių pavadinimų darymo taisyklių patvirtinimo“. – Valstybės žinios, 2004, Nr. 27–867. VŽ 2006a: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas dėl privalomosios skyrybos taisyklių (2006 m. rugsėjo 28 d., Nr. N–2 (103)). – Valstybės žinios, 2006, Nr. 107–4084. VŽ 2006b: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas dėl pasirenkamosios skyrybos taisyklių (2006 m. rugsėjo 28 d., Nr. N–3 (104)). – Valstybės žinios, 2006, Nr. 107–4085. VŽ 2006c: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas „Dėl Valstybinės lietuvių kalbos komisijos prie Lietuvos Respublikos Seimo 1996 m. gruodžio 19 d. nutarimo Nr. 58 „Dėl leidinio „Lietuvių kalbos rašyba ir skyryba“ pakeitimo“ (2006 m. rugsėjo 28 d., Nr. N–5 (106)). – Valstybės žinios, 2006, Nr. 107–4087. VŽ 2007: Valstybinės lietuvių kalbos komisijos nutarimas „Dėl simbolinių pavadinimų linksniavimo“ (2007 m. balandžio 5 d., Nr. N–1 (110)). – Valstybės žinios, 2007, Nr. 42–1625. Gauta 2011 11 02 SHORTENINGS: STRUCTURE AND SYNTACTIC PATTERNS OF USAGE Summary The paper sets out to examine shortenings in written language, which seems to be gaining importance but so far has hardly been researched. The notion is problematic; it tends to compete and overlap with similar terms, such as abbreviations, alphabetical shortenings, alphabetisms of titles and names, acronyms etc. In the present paper preference is given to shortenings, a largely acknowledged term by Lithuanian linguists. The notion includes three varieties: alphabetical shortenings, syllabic shortenings and mixed shortenings. The choice has been determined by the current usage patterns of shortenings, more precisely, by the tendencies identified in the language of economics. The paper aims at identifying the structure and syntactic patterns of shortenings used in economic reviews published by the National Bank of the Republic of Lithuania. When analysing a large variety of shortenings in present-day Lithuanian and variation in their usage in sentences and longer texts, a number of 96 KALBOS KULTŪRA | 84 specific cases have been identified. They are not included in publications dealing with the language norm and should be discussed in reference to the norm. From this point of view, a number of shortenings which seem to be spreading in actual usage have not been given sufficient evaluation yet. They include numbers, words or even symbols; from the structural point of view, they should make a separate category of shortenings. The analysis of alphabetical or syllabic shortenings, the usage of which is mainly regulated by the language norm, has revealed that the issue has become rather problematic due to a rapid spread of non-Lithuanian shortenings. The so-called international shortenings, which are fairly difficult to categorise either as purely alphabetical or syllabic shortenings, reopen the discussion of the notions of alphabetical or syllabic shortenings and their boundaries. The above international shortenings also reveal important differences in their functioning in the text. A syntactic approach helps identify two varieties of shortenings: those which tend to be used with other words which grammatically agree with the shortening and those which require explanatory words. The latter type seems to be much closer to symbolic names than to alphabetical shortenings, which are introduced into the text for the purposes of language economy. The paper also discusses a possibility to introduce grammatical markers, which help discriminate between the two varieties of shortenings. KEY WORDS: alphabetical shortenings, syllabic shortenings, mixed shortenings, abbreviations, syntactic relationship, explanatory word, symbolic name. RAMUNĖ VASKELAITĖ Lietuvos bankas Gedimino pr. 6, LT-01103 Vilnius [email protected] R. VASKELAITĖ. Santrumpos: sandar ir sintaksinė vartosena 97