Svetimžodžio „aftepartis“ atitikmenų vertinimas interneto komentaruose

DAIVA MACKO Institut litevského jazyka HODNOCENÍ EKVIVALENTŮ CIZÍHO SLOVA AFTERPARTIS V INTERNETOVÝCH KOMENTÁŘÍCH KLÍČOVÁ SLOVA: ekvivalent, jazykové postoje, šíření jazykových norem, cizí slovo. 1. ÚVODNÍ POZNÁMKY Státní komise pro litevský jazyk (dále jen VLKK) dne 8. dubna 2010 na internetovém zpravodajském portálu „Delfi“ vyzvala čtenáře, aby navrhovali ekvivalenty vybraných cizích slov (DELFI 2010). Každý týden bylo představeno nové cizí slovo a bylo přislíbeno, že z navržených ekvivalentů budou vybrány ty nejlepší. O něco později byl tento směr činnosti VLKK vymezen také v Zásadách doporučení k užívání cizích slov, schválených 27. května 2010, v nichž se mimo jiné stanoví „podporovat uživatele litevského jazyka, aby vytvářeli vlastní slova pro označování nových jevů života“ (Rekomendacijos 2010). Dne 28. října 2010 Komise pro jazyk, zřejmě již s přihlédnutím k návrhům čtenářů, schválila Doporučující seznam ekvivalentů cizích slov (Atitikmenų sąrašas 2010). Dne 7. dubna 2011 VLKK vypracovala protokolární usnesení o doplnění Seznamu ekvivalentů cizích slov (Atitikmenų sąrašas 2011) a 8. dubna média informovala o návrhu tohoto usnesení na internetových zpravodajských portálech. Nejvíce komentářů čtenářů (495) získal článek „Afterpartis1: džūzgės, povakaris nebo pratęstuvės?“ (DELFI 2011), zveřejněný na portálu „Delfi“ dne 8. dubna 2011. Psalo se v něm o třech ekvivalentech slova afteparčio, o nichž VLKK jednala (povakaris, pratęstuvės, džūzgės), a o ekvivalentech navržených pro cizí slova acid rock, flashmob a barista. Uvádí se, že Komise pro jazyk vypracovala protokolární usnesení o ekvivalentech cizích slov- 1V litevském úzu se adaptovaná podoba cizího výrazu after-party různí. V článku (nikoli v citacích) se používá varianta nejbližší mluvenému jazyku, aftepartis. 136 KALBOS KULTŪRA | 85 doplnění seznamu, avšak o ekvivalentech za afterparty zařazených do něj – povakaris a pratęstuvės – se informuje nedostatečně: Pro anglický termín „afterparty“ byly navrženy dokonce tři litevské ekvivalenty. Podle názoru jazykové komise by však bylo nejvhodnější nahradit toto cizí slovo výrazem „povakaris“. Bylo také navrženo prodlužovat večírky na „pratęstuvės“ nebo „dūzgės“. Citovaná tvrzení jsou formulována tak, že není zcela jasné, které ekvivalenty za afterparty jazyková komise pouze zvažovala a které zařadila do konečného seznamu ekvivalentů. Může vzniknout dojem, že do seznamu byly zařazeny všechny tři ekvivalenty – povakaris, pratęstuvės a dūzgės. Článek navíc nezmiňuje, že ekvivalenty cizích slov navrhovali také uživatelé jazyka (DELFI 2010). Kvůli této formulaci článku řada komentujících zveřejněnou informaci pochopila nesprávně, což ovlivnilo směr diskuse. Například mnoho komentujících probíralo a hodnotilo ekvivalent dūzgės, který do seznamu VLKK (jak se později ukázalo) nakonec zařazen nebyl, protože toto neobvyklé slovo upoutalo pozornost už v samotném názvu článku. Stanovisko VLKK k tomuto ekvivalentu bylo uvedeno v jiném článku zveřejněném téhož dne (Miknevičius 2011): Podle ní (předsedkyně VLKK Ireny Smetonienės. – D. M.), „komisi se často vytýká, že málo naslouchá názoru veřejnosti“; proto byli čtenáři jednoho internetového portálu dotázáni, jaký ekvivalent termínu „afterparty“ převzatého z angličtiny by chtěli. Mezi návrhy předloženými komisi se tak objevilo i „dūzgės“. „Jsou „dūzgės“ špatné slovo? Ne. Je směšné? Ano. Komise však tuto variantu odmítla,“ uvedla I. Smetonienė. Do seznamu ekvivalentů cizích slov se ale dostalo „povakaris“, protože tuto variantu navrhlo více než 160 obyvatel. Cílem článku je na základě internetových komentářů a po jazykové analýze cizího slova afterparty a jeho ekvivalentů prozkoumat, podle jakých kritérií čtenáři internetu hodnotí litevské ekvivalenty tohoto cizího slova. Zkoumání hodnocení tohoto cizího slova a jeho ekvivalentů zároveň odhaluje obecnější jazykové postoje společnosti k normování cizích slov. Nejprve je třeba zjistit původ probíraného cizího slova, tedy jak je slovo after-party definováno v lexikálních zdrojích anglického jazyka, a jaké jsou zvláštnosti litevských ekvivalentů cizího slova afterparty. D. MACKO. Svetimžodžio afterparty atitikmenų vertinimas interneto komentaruose 137 2. ANALÝZA CIZÍHO SLOVA AFTERPARTIS A JEHO EKVIVALENTŮ 2.1. Údaje z lexikálních zdrojů angličtiny Cizí slovo afterpartis je anglické slovo after-party (tento pravopis uvádějí elektronické slovníky Merriam Webster (dále jen MW) a Oxford (dále jen OD); pravopisné varianty jsou afterparty; after party). První známý výskyt výrazu after-party pochází z roku 1961 (MW). Jde o složené slovo ze dvou částí: části předložkového původu after („po“) a podstatného jména party („večírek“). V lexikálních zdrojích angličtiny je slovo after-party definováno pouze jedním významem – jde o společenskou událost pořádanou po předchozí společenské události: • Večírek pro pozvané hosty, který se koná po hlavním večírku nebo akci (MW). • Večírek, který se koná po jiné akci, zejména po koncertě nebo jiném večírku (OD). Internetová anglicky mluvící komunita tento výraz vykládá poněkud šířeji. Například na základě článků encyklopedie „Wikipedia“ (dále jen Wi) lze rozlišit následující sémantické složky výrazu after-party: 1) fenomén moderní společnosti, kontextem jsou zábava a společenské vyžití; studenti. Například: akce po svatbě, tanečním večeru, oficiální akci (ceremoniálu), koncertě, premiéře nebo po nočním klubu; 2) akce, které nutně předchází jiná významná akce; 3) hlavní akce i akce, která následuje po ní, se obvykle účastní stejní pozvaní hosté. V internetové komunitou vytvářeném slovníku (dále jen UD) jsou uvedeny podobné definice výrazu after-party – setkání po zavření nočního klubu či baru; večírek po jiném večírku; odstín významu, který se ve „Wikipedii“ nezmiňuje, je večírek, na němž se užívají nelegální omamné látky. Za zmínku stojí také příbuzná slova after-party, která nejsou zahrnuta v oficiálních lexikálních zdrojích angličtiny, ale jsou utvořena podobným způsobem – pre-party a jeho synonymum before party. Anglicky mluvící internetová komunita těmito slovy označuje setkání účastníků předcházejícího večírku, obvykle s cílem napít se, protože nápoje jsou na nadcházejícím večírku dražší, nebo proto, že jde o způsob zábavy a navození nálady a atmosféry (UD). Další význam je krátké setká- 138 KALBOS KULTŪRA | 85 večírek, při němž se lidé připravují na hlavní událost (líčí se slavnostním make-upem, oblékají si kostýmy) a jehož hosté obvykle odjíždějí na hlavní událost společně (Wi). 2.2. Užívání cizího slova aftepartis v litevštině V Databázi neologismů litevského jazyka (dále jen ND) afteparčio je význam vymezen takto: „Aftepartis – nejčastěji pokračování oficiální akce v neformálním prostředí.“ V užívání se zaznamenává jak původní podoba cizího slova (všechny tři pravopisné varianty after-party, after party nebo afterparty, někdy uváděné v uvozovkách), tak morfologicky adaptované varianty (skloňované tvary slova, např. afterpartis). Užívá se také zkrácená podoba afteris. Např.: Naše parkoviště bude vyzdobeno automobily účastníků Mistrovství východní Evropy v driftování; ti se zde sejdou, aby oslavili afterpartį!!! (IK 2011 07 02) Víš, byla to manželka jako každá jiná – domácí mazlíček. Jen jsem jí dala práci – hned jí narostla křídla. Začalo běhání po večírcích, firemní večírky, afteparčiai. (IK 2011 03 07) Afteris: M.A.M.A. „afteris“ s hvězdami – až do úsvitu [titulek] (II 2012 01 09) Tanečníci, kteří se jen tak tak dožili neděle, plánují setkání a všechny zvou na bezplatnou „after-party“ ve Vilniusu, v 18 hodin, v restauraci „Liv Lounge“ („Vilniaus Vartai“, Tumėnų g. 4). (II 2009 03 24) A těm, kteří mají rádi after party a víno – po filmech jsou všichni zváni do klubu „Play“, aby probrali zhlédnutá díla. After party se koná každý večer od 21 hodin. (II 2010 10 07) Tentokrát se umělecká továrna LOFTAS stává oficiálním afterparty organizátorem. (II 2011 11 12) V databázi jsou uvedeny také méně časté litevské varianty příbuzných slov k cizímu slovu afterparty pre-party a before party – prepartis („neformální posezení (často s alkoholem) před oficiální akcí; předvečer“) a beforepartis („neformální setkání pořádané před oficiální akcí (předvečer)“). Např.: No, když vyrazíme do nějakého klubu v devět, sejdeme se už v šest na prepartį, abychom stihli zahrát i pitné hry a dostat se do klubu. (IK 2012 04 11) Po večírcích bývá obvykle after party, a tak Rumbi už celý měsíc pořádá before party. (ND II 2011 08 05) D. MACKO. Svetimžodžio aftepartis atitikmenų vertinimas interneto komentaruose 139 2.3. Uvádění nejpopulárnějších ekvivalentů cizího slova aftepartis v lexikografických dílech Než VLKK zveřejnila hledání ekvivalentů afteparčio, toto cizí slovo v úzu nesoupeřilo s litevskými ekvivalenty. Jednoduše řečeno, slova s takovým významem dosud nebyla zapotřebí a nová se nestihla vytvořit. Povakaris a dūzgės mají jak v Litevském slovníku (dále LKŽ), tak ve Slovníku současné litevštiny (dále DLKŽ) jiné významy než pokračování večírku. Ekvivalent povakaris byl patrně vytvořen nově podle anglického vzoru (předložka + podstatné jméno), a nikoli tak, že by se již existující slovo stejného slovotvorného typu přizpůsobilo k označení nového pojmu. LKŽ2 uvádí významy slova pavakario: pozdní odpoledne (1); večerní pasení dobytka (2); odpolední svačina (3); DLKŽ: pozdní odpoledne. Slovo pratęstuvės není v lexikografických pramenech zaznamenáno; je v nich pouze sloveso pratęsti téhož významu – pokračovat (6); prodloužit (7) (LKŽ); odložit na později, prodloužit (DLKŽ). Množné podstatné jméno dūzgės není do slovníků zařazeno; je v nich pouze podstatné jméno dūzgė, které se skloňuje v čísle (od dūgzti) – lehkomyslná žena (2) (LKŽ). Významy slovesa dūgzti jsou: hučet při letu hmyzu či kulek, při chodu strojů, při foukání větru apod., bzučet, vrčet (1); hlučet, řádit, veselit se (4) (LKŽ); vydávat slabý, vysoký zvuk, bzučet, vrčet, hučet (DLKŽ). 2.4. Rozšíření ekvivalentů cizího slova aftepartis v litevském úzu V korpusu VDU nejsou uvedeny doklady užití slova dūzgės – zaznamenán je pouze tvar slova dūzgė, avšak zkoumání ukázalo, že šlo o tvar třetí osoby minulého jednorázového času slovesa dūgzti. Povakaris byl v korpusu nalezen pouze ve dvou případech užití a slovo pratęstuvės v něm není. Tato slova se v korpusu užívají v jiném významu než „pokračování akce“. Pomocí internetového vyhledávače Google bylo nalezeno nejvíce tvarů ekvivalentu dūzgės (18 800), podstatně méně pak povakario (1220) a pratęstuvių (469)3. Před zvažováním zařazení dūzgių do seznamu ekvivalentů cizích slov se užívání tohoto slova nezaznamenávalo. Paradoxní však je, že poté, co VLKK rozhodla nezařadit ekvivalent dūzgės do konečného seznamu ekvivalentů cizích slov, začalo se toto slovo v internetových textech postupně šířit a stále je 2 Uvádí se podoba tak, jak je uvedena v pramenech. 3 Vyhledávalo se pouze podle tvaru nominativu. 140 KALBOS KULTŪRA | 85 užívá se dodnes, zatímco výrazy zařazené do seznamu ekvivalentů pratęstuvės a povakaris se používají jen okrajově; někdy se v závorce uvádí cizí slovo, protože se předpokládá, že čtenář nemusí litevskému ekvivalentu rozumět, např.: V neděli po přímém přenosu kolektiv projektu LNK „Lietuvos balsas“ tradičně pokračoval ve večerním programu na dūzgėse. (ND II 2012 05 28) Donatas nemá v úmyslu jet na oficiální semifinálovou dūzges. Odjede si odpočinout do hotelu, kde mu litevská komunita v Baku chystá oslavu. [O soutěži Eurovision Song Contest 2012. – D. M.] (II 2012 05 25) Na dūzgių festivalu „Centras11“ (9. října) zahájí večerní program v kavárně „Kultūra“ (K. Donelaičio 16) David Ellis, přítel z Anglie, kterého v Kaunasu dlouho neviděli a na jehož návrat dlouho čekali. (II 2011 09 23) Již tento pátek, 25. května, se v rozhlasovém vysílání stanice „Power Hit Radio“ poprvé v Litvě uskuteční dūzgės skupiny „The Prodigy“. (II 2011 05 21) V noci z neděle se na dūzgėse projektu „Lietuvos balsas“, která se konala v klubu „Seacret“, se sešli nejen účastníci projektu, ale také učitelé a organizátoři projektu LNK. (II 2011 05 21) Povakaris začíná, když se večírek v klubu začne nudit, noc pokročí a objeví se příliš mnoho lidí, ale člověku se ještě nechce domů… (II 2011 07 26) Po „oficiální“ části budou na všechny příchozí čekat také pořádně divoké pratęstuvės s folkotékou..! (II 2012 03 10) Nestíháš dnešní vánoční akci LA v 18:00? Přidej se na pratęstuvėse (na afterparty)! (IK 2011 12 29) Na základě těchto údajů lze vyvodit, že litevské ekvivalenty výrazu afteparčio se v úzu objevily teprve poté, co se o nich začalo veřejně mluvit. 3. ANALÝZA KOMENTÁŘŮ K analýze 283 z 495 komentářů zveřejněných v článku na portálu „Delfi“ (viz úvodní poznámky) byly vybrány ty nejvíce informativní. Za nejvíce informativní byly považovány komentáře, které obsahovaly následující: a) čtenáři navrhované ekvivalenty afteparčio; b) hodnocení ekvivalentů afteparčio projednávaných VLKK a jeho implikace (např. jazykové postoje); c) úvahy o normování cizích slov. D. MACKO. Svetimžodžio aftepartis atitikmenų vertinimas interneto komentaruose 141 Na základě prvotní analýzy byly komentáře podle hodnotících postojů autorů rozděleny do následujících tematických skupin: 1) obecné hodnocení normování cizích slov; 2) hodnocení litevských ekvivalentů afteparčio podle následujících kritérií: a) sémantika, b) slovotvorná produktivita a funkčnost, c) prognózy rozšíření; 3) návrhy dalších ekvivalentů. 3.1. Obecné hodnocení normování cizích slov V analyzované diskusi se nejen sdílejí názory na ekvivalenty konkrétního afteparčio a dalších cizích slov, ale diskutuje se také o mnohem širších otázkách jazykového normování. Zaznívá kritika (nejčastěji namířená proti jazykovědcům a jejich práci – a ne vždy konstruktivní), méně často se jazykovým normotvůrcům předkládají návrhy. Komentářů, v nichž se o jazykovém normování mluvilo nepříznivě, bylo přibližně dvakrát více než příznivých a konstruktivních názorů. Mnohá hodnocení již zazněla v dřívějších internetových diskusích o jazykových otázkách, v nichž se rovněž pochybuje o smysluplnosti práce jazykovědců, poukazuje se na donucovací způsoby normování, navrhuje se řídit pouze komunikační funkcí jazyka apod. (Miliūnaitė 2006, 2009; Nevinskaitė 2008). V analyzovaných komentářích se opakuje názor, že litevský ekvivalent není třeba ani pro slovo aftepartis, ani pro jiná cizí slova, neboť všechna jsou mezinárodními slovy, a proto by se neměla nahrazovat4: Proč lidem komplikovat život, tomu nerozumím... Na celém světě převládá praxe, že je-li nějaké slovo nové, lze si je vypůjčit i z původního jazyka; tak to přece bylo i s litevštinou – část slov se přizpůsobila litevštině, ale má cizí původ. U Indů je každé druhé slovo anglické, protože ve starém jazyce neexistují ekvivalenty pro nové věci. Nevidím alternativu k mezinárodním slovům... Většina nových slov jsou slova mezinárodní. A není třeba tu blábolit o zachování jazyka tím, že se budou odstraňovat mezinárodní slova... Jestli jazykovědci umějí jen překládat, měli bychom z litevštiny odstranit i rock. Ať se mu říká kyselý kámen nebo skála. O této otázce by se mělo uspořádat referendum. 4 Pravopis a interpunkce komentářů byly mírně upraveny, přičemž byly zachovány všechny ostatní jazykové rysy, kromě případů, kdy autentický způsob psaní dokládá postoj vyjádřený v komentáři. 142 KALBOS KULTŪRA | 85 Svému džípu přece neříkáš těžký nákladní automobil. Říkáš mu džíp... Proč??? Ve všem je třeba být důsledný... Takové argumenty jen potvrzují, že veřejnost nemá dostatek informací o kritériích (nebo je nehledá), podle nichž se pro cizí slova navrhují náhrady v litevštině a podle nichž se slovo uznává za mezinárodní. V diskusi se nejednou zmiňovalo, že o rozšiřování litevských ekvivalentů by se mohli starat i sami uživatelé jazyka. Některé komentáře projevují jazykové uvědomění uživatelů jazyka, jejich ochotu převzít odpovědnost a podílet se na procesu jazykového normování; ochrana jazyka je přitom spojována s péčí o národní identitu5: Prostě počeštit anglické slovo přidáním litevské koncovky nevyžaduje mnoho důvtipu ani fantazie, ale čím se pak litevština za pár let stane? <...> Vymyslet nové, původní litevské slovo je přece skvělou příležitostí k sebevyjádření! Proč, když vám úsilí jazykovědců nevyhovuje, to sami nezkusíte? Litevské ekvivalenty jsou rozhodně potřeba, vždyť litevština je jedním z nejstarších jazyků a je velmi bohatá; cizí slova by se neměla používat. A ta neochota vytvářet vlastní slova v jazyce svědčí o provinčnosti lidí a o tom, že nemají vlastní identitu. Takové venkovanské myšlení, kdy se člověk před měšťákem stydí za všechno vlastní a snaží se ho napodobovat. Je hrozné a smutné, že si Litevci sami sebe tak neváží. Svobodný člověk při hovoru s Litevci nikdy neřekne afterpaty... to je přece hrozné. Jasně, dūzgės taky nejsou nic moc, ale snaha si zaslouží pochvalu. Jsem pro to, aby mnoho novinek mělo litevské slovo. V několika komentářích jsou kritizovány předpojaté, stereotypy podmíněné postoje uživatelů jazyka; upozorňuje se na zaujatost hodnocení a na vliv řeči populárních lidí („autorit“) na to, zda se to či ono slovo vžije a začne užívat6: Teď se všichni vysmívají Jazykové komisi, ale kdyby jen v nějaké reklamě zaznělo „dūzgės“ nebo to řekla nějaká litevská celebrita, všichni by to tak začali nazývat. Sami si nedokážeme nic vytvořit; proč bychom nemohli být hrdí a mít vlastní styl, přesně takový, jaký chceme, používat slůvka ve vlastním stylu, třeba dūzgės – je to docela roztomilé slůvko a mně se opravdu líbí, vyvolává milý úsměv, je to fakt super slůvko, paráda. 5 Apie kalbinio sąmoningumo ugdymo svarbą žr. Miliūnaitė 2006: 77–78. 6 Podrobněji o sociálněpsychologických předpokladech přejímání cizích slov viz Vaicekauskienė 2007: 78. D. MACKO. Svetimžodžio aftepartis atitikmenų vertinimas interneto komentaruose 143 Kromě toho uživatelé jazyka postrádají v normotvorné práci systematičnost, a proto rychle docházejí k závěru, že jazykové rady se rodí „z dlouhé chvíle“. Možná i proto, že pro některé zůstala kritéria jazykové normy neuchopitelná, se v diskusi objevovala kategorická prohlášení, v nichž převládá postoj řídit se vlastním rozumem a nedbat návrhů jazykovědců („Budu mluvit, jak budu chtít“). Některým připadá, že se jim vnucuje nepřirozený, umělý jazyk, a vnímají v tom i nátlak. Např.: Ať si tak mluví sami, ti jazykovědci, když už tolik chtějí; lidé budou mluvit, jak budou chtít, a nikdo jim nezakáže mluvit, jak chtějí!!!! Mám pocit, že nás chtějí přinutit mluvit syntetickým jazykem, tedy jazykem, který se musí běžný Litevec dodatečně naučit... Kromě toho je jazyk jako živý tvor, mění se spolu s lidmi. Nemění se jen mrtvé jazyky, jako třeba latina. Zdá se však, že jazykovědci mají jiný názor. Buď se jazyk nesmí měnit, anebo máme používat zjevně absurdní neologismy... Žádný jazykový „nadšenec“ nedokáže, že je třeba mluvit jinak, protože to nadšení přichází prostřednictvím NÁTLAKU... Třeba psychologického, ale NÁTLAKU... Mimochodem, psychologický nátlak bolí mnohem víc.. Někteří komentující navrhují dbát pouze na komunikační účel jazyka, tedy stačí mluvit tak, aby si mluvčí navzájem rozuměli: Myslím, že pohyb a jazyk jsou základem komunikace mezi lidmi a národy. Nezáleží na tom jak, ale když se domluvíš, je to dobře. Účelem jazyka je jednoduše a rychle předávat myšlenky od jednoho člověka druhému a co nejméně je přitom zkreslovat. A všechno, co překračuje tyto meze, je nošením dříví do lesa. Já vůbec nechápu, proč uměle vytvářet slova, která v litevštině prostě neexistují? Když Litevec po vyslechnutí takového nového slova nepochopí jeho smysl, znamená to, že je to slovo naprosto nevhodné. Jednoduchý způsob, jak ověřit, zda se slovo bude používat.:) Citované komentáře ukazují, že chybějí informace o principech normotvorné práce. Důležité také je, aby byly informace uživatelům jazyka podávány jasně a nezaváděly je; jinak vznikají paradoxní reakce – lidé kritizují VLKK za varianty jazykových doporučení, které sami navrhli. Šíření informací o kritériích jazykové normy je velmi potřebné, protože je uživatelé intuitivně hledají sami a kvůli nedostatku informací mají sklon se domnívat, že žádná kritéria pro jazykovou normu vůbec neexistují. Např.: 144 KALBOS KULTŪRA | 85 Kdo má právo vymýšlet je [nová slova] – snad jen sami lidé, postupem času. Ale u nás, jak vidíš, mají právo utvářet celý litevský jazyk a kulturu podle svých představ nějaké babky. Jazyk a slova by se měly vyvíjet přirozeně, a ne aby je vymýšleli jazykovědci; podivná slova... Nejlepší by bylo uspořádat soutěž a nechat lidi, aby sami navrhovali náhradu. A pak vybrat tu nejpovedenější a vyřadit ty, které neodpovídají jazykovým normám. Jazyk nepatří jazykovědcům, ale nám všem. Proč se nepořádá hlasování, nebo alespoň anketa? 3.2. Hodnocení litevských ekvivalentů cizího slova aftepartis Nejvíce kladných hodnocení získal ekvivalent slova aftepartis, totiž dužgės (33 kladných hodnocení). Někteří komentující vyjadřovali s ekvivalentem souhlas nebo jej odmítali, své hodnocení však nezdůvodňovali. I ti nejstručnější komentující přijímali ekvivalent dužgės s mimořádnými emocemi a příznivě; dokonce v nich probouzel vlastenecké city. Čtenáři tento ekvivalent ochotně zařadili do svého úzu a někteří ihned nabídli možné příklady jeho užití: Dužgės zní fakt dobře, líbí se mi:D Mně se dužgės líbí. Takové litevské. Zamilujte si konečně náš jazyk! Dužgės se mi líbí:)))))))))) ZNÍ SKVĚLE A VESELE!!!:)))))))) Dužgės, dužgės, dužgės. Lepší už nevymyslíš. Důůůůůůůůžgės, důůůůůůůůůůžgės, vyrážíme na důůůůůůůůžgės. Strašně legrační slovo. Dužgės naše parta schvaluje! Už to slovo používáme... Dnes večer byly dužgės opravdu skvělé. Někteří uvedli, proč jim dužgės připadá nejpřijatelnějším ekvivalentem. Jedním z argumentů je znění: všimli si podobnosti znění slova se španělštinou, což vnímají jako výhodu. Kladně hodnotili také jednoduchost tvoření slova: Pěkně to zní, třeba „vyrážíme na dužgės“, dokonce to zní tak nějak španělsky;) Dužgės – konečně se vzalo v úvahu, kdo to slovo potřebuje nejvíc, totiž mladí, a tak jim nabídli opravdu zábavné slovo. Dobře, že nejde o složené slovo ani o slovo utvořené z kořene a předpony. Energetické slovo. D. MACKO. Svetimžodžio aftepartis atitikmenų vertinimas interneto komentaruose 145 Někteří kritizovali složitý pravopis slova dūzgės a dalších ekvivalentů: Mladí lidé dnes komunikují velmi často PÍSEMNĚ a písmena jako Ą Č Ę Ė į š ų ū Ž jednoduše nepoužívají, takže se asi mělo navrhnout ne DŪZGĖ, ale DŪZGĖ. Jako vždycky nějaký nesmysl, plno nosovek, háčků, složených slov... Skoro se to nedá vyslovit. Ostatní ekvivalenty se dočkaly méně četných a ne tak vyhraněných hodnocení: Velmi to oživuje a obohacuje jazyk, mám rád kyselý rock a podvečer, a pizza je třeba pečenka, sushi pak rýžový závitek. Moc se mi líbí slovo pratęstuvės. Volím „pratęstuvės“ – zní to normálně! Pratęstuvės a sąspietis znějí fakt dobře;DD Navrhovaný výraz povakaris je dostatečně neutrální a dobrý. 3.3. Sémantika litevských ekvivalentů cizího slova afterpartis V analyzovaných komentářích se nejčastěji probíraly sémantické aspekty ekvivalentů cizího slova afterpartis; největší zájem byl o ekvivalent dūzgės. Nejednomu komentujícímu se slovo dūzgės spojovalo s včelami, objevily se však i jiné asociace. Na základě komentářů lze rozlišit nejméně tři významové odstíny slova dūzgės, které se komentujícím jevily jako důležité: 1. Souvisí se včelami, včelaři apod. (první význam slovesa dūgzti v LKŽ: „bzučet, když létá hmyz“). Jeden komentující upozornil na náhodnou kontextovou podobnost slov dūzgės a sąspietis (ekvivalent výrazu flashmob), neboť druhé slovo patrně připomínalo slovo spiečius: Dūzgės, sąspietis... To opravdu navrhli jazykovědci, a ne nějací včelaři? Lidé, kteří zde souhlasí se slovem „dūzgės“ vymyšleným jazykovědci, nejspíš v životě nepoužili slovo „afterpartis“ a ani nechápou jeho význam, ale teď si asi myslí, že to souvisí se včelami a jejich bzučením. „Dūzgės“ mi nějak evokuje včely a vytáčení medu. Možná na tom něco je... Jestli tam nejsou včely, tak co tam bzučí?.. Dūzgė – jak to souvisí s večírky? Tam přece nic nebzučí; úl by se měl nazývat dūzgė. 2. Negativní konotace. Tento významový odstín uvádí také slovník (lehkovážná žena, DLKŽ). Někteří komentující tvrdí, že v každodenním jazyce- 146 KALBOS KULTŪRA | 85 kteří užívají ekvivalent v tomto či podobném významu dūzgės nebo jeho slovesnou formu dūzginti(s): Navrhneš nějaké holce, že byste si šli zadužgit, a můžeš taky dostat přes hubu, jestli je ta dotyčná hodně zásadová... U nás se „dūzgės“ říkalo takovým holkám, které se daly padūzginti. Označení dūzgės se pro poběhlice velmi hodí... Pracují, až se z nich kouří. Provedly jsme experiment: zavolaly jsme mužům zpátky a navrhly jim, že si po práci „zadužgáme“... Co myslíte, pochopili nás na sto procent?! 3. Jiné významy. Jednomu účastníkovi diskuse připomněl zvuk slova dūzgės technické zařízení (bzučet, když se točí stroje, DLKŽ): Mně to „dūzgės“ možná připomíná nějaký bzučící mlýnek na kávu nebo stroj. Jiný komentující rozpoznal ve slovníku uvedený význam hučet, řádit, bavit se (DLKŽ): Já taky nevím, co jsou ty dūzgės, ale aspoň se to snažím pochopit; asi tam něco bzučí, tedy se baví. Některým komentujícím se jako sémanticky nejpřesnější ekvivalent afterpartis jevil výraz pratęstuvės. Ačkoli jiný navržený ekvivalent povakaris by bylo možné hodnotit jako nejpřesnější, protože odpovídá pracovnímu principu after-party (po + večer, tj. akce po večírku), někteří upozornili na to, že u nás se akcím označovaným jako vakarėliu (party) nemusí nutně říkat večer. Z tohoto hlediska se ekvivalent pratęstuvės jeví jako racionálnější a přesnější. Zazněl také názor, že tento ekvivalent vystihuje podstatu jevu přesněji než dūzgės: No, pratęstuvės zní normálně, vždyť afterparty nemusí být nutně večer... Pro afterpartis je lepší složené slovo s nádechem toho, že jde o něco připojeného k hlavní akci, zatímco dūzgės je příliš samostatné slovo. Proto se lépe hodí pratęstuvės. Zajímalo by mě, proč se jako ekvivalent slova party ujalo označení vakarėlis? Většina večírků přece obvykle začíná ne večer, ale až v noci a trvá do rána.:) V jednom komentáři bylo upozorněno na příbuznost výrazů after-party a pre-party (poznámka k systémovosti): Ještě zbývá nějak zajímavě pojmenovat pre-party.:D D. MACKO. Svetimžodžio afterpartis atitikmenų vertinimas interneto komentaruose 147 3.4. Produktivita a funkčnost litevských ekvivalentů cizího slova aftepartis Komentující článku nešetřili příklady užití navrhovaných ekvivalentů cizího slova. Hravě v nich zkoušejí produktivitu a funkčnost nového slova v různých jazykových situacích a pokoušejí se modelovat, jak by ekvivalent fungoval v reálném jazyce. Na základě analyzovaných komentářů lze říci, že uživatelům internetu byly nejpřijatelnější, nebo přinejmenším vzbudily největší zvědavost, dūzgės, které nakonec nebyly do seznamu ekvivalentů zařazeny, neboť v komentářích bylo, byť v poněkud posměšné podobě, uvedeno mnoho vět ukazujících, jak se tento ekvivalent pojí s jinými slovy. Pro označení děje čtenáři navrhovali tvary slova: dūgzti, padūgzti, dūzgintis, pasidūzginti; uvedena byla také označení účastníků tohoto jevu – dūzgelis a dūzgelė. Je třeba poznamenat, že cizí slovo aftepartis takové slovotvorné možnosti nemá. Jeden komentář odhalil souvislost slovesa pasidūzginti se slangovým výrazem pasitūšinti – taková shoda ve rýmu by podle všeho pomohla litevskému ekvivalentu zakořenit i v neformální soukromé komunikaci. Tyto příklady užití, které uvedli čtenáři, ukazují, že uživatelé jazyka mají jazykový cit, jehož vedením dokážou nová slova vhodně a vynalézavě zapojovat do úzu: JDEME SE VYŘÁDIT – JDEME SI ZADŪZGAT!!!!:DDDD Hej! Kdo jde na dūzgės?;DD A komu by i těžký balvan připadal příliš těžký, může si zadūzgat s přáteli na fotbalovém zápase. … když jsem včera dūzgiau, dneska jsem nemohl najít ani peněženku [...]. Spěchal jsem na sraz s kávovarem, a ejhle – tam už byly dūzgės... Hackeři si dūzginosi u monitorů. Viděl jsem spoustu prázdných lahví7 na Tomových dūzgės:DDDDDDDDDDD Účastník bude dūzgelis nebo dūzgelė. 3.5. Prognózy, zda se české ekvivalenty cizího slova aftepartis vžijí Někteří účastníci diskuse ve svých komentářích vyjadřovali názor na to, zda se ekvivalenty vžijí. Obvykle byl lakonický, někteří však své ná- 7Komentující zmiňuje litevský ekvivalent slangového výrazu fifa, o němž se živě diskutovalo v jiných internetových diskusích, mimo jiné i v diskusní sekci webových stránek VLKK. 148 KALBOS KULTŪRA | 85 zory zdůvodňovali. Většina hodnotila ekvivalent dūzgės kladně a téměř všichni nadšeně souhlasili, že by se tento ekvivalent měl v jazyce vžít. Jako důvod uváděli buď to, že i jiné ekvivalenty zpočátku působily podivně, ale později se vžily, nebo to, že dūzgės je velmi legrační slovo, a proto se uživatelům jazyka zalíbí, i kdyby je používali v jiném než navrhovaném významu: To „dūzgės“ zní tak praštěně, že možná zdomácní lépe než nudně normální „povakariai“ nebo „pratęstuvės“. Dūzgės se vžije, protože je to velmi legrační slovo.:) Ale „dūzgė“ je docela dobré slovo. Hezky zní.:))) Proč ne, třeba se vžije.:D Pratęstuvės – puiku. Prigis. Po kalbě na dūzges. Je to jednoduché, myslím, že se tohle slovíčko vžije. Možná nahradí i samotnou „kalbu“. Jedině dūzgės, protože jak se tu už psalo, je to velmi legrační slovo a rychle se vžije. „Jdeme na dūzges“, „budeme po večírku dūzginsim?“, „pojďme si zadūzginti“. Jen lidé podle mě jeho význam trochu pozmění... Jiní komentující pochybovali, zda se ekvivalent vžije: Dūzgės je „prikolnai“, ale otázka je, jestli se vžije. No a výraz mėsaĭnis se vžil, přestože zpočátku zněl příšerně. Dūzgės... Oh yeah:D Docela dobré slovo... Proč používat amerikanismy, když si můžeme vymýšlet takováhle vlastní slova (já bych tedy asi vymyslel pašventęs:D, ale dūzgės je ještě lepší – po tomto článku se možná vžije). Jsou to jen veselé návrhy, třeba se časem něco vžije. Někteří byli skeptičtí: Uchytí se stejně jako trolejbus =drátotah. Negativní názor na „bzučáky“ pramenil z toho, že aftepartis nepatří do oficiální slovní zásoby, a není tedy třeba jej normovat; lidé, kteří nerespektují oficiální jazykové prostředí, budou stejně spíše používat jim již známé cizí slovo, než aby si zvykali na neznámý ekvivalent: Ti jazykovědci [...] tvoří slova, která se nikdy neujmou, ale v oficiálních písemnostech se budou muset používat. Jenže myslím, že o afterparti se v takových písemnostech stejně nepíše. Tak proč je tedy tvořit? D. MACKO. Svetიმžodžio aftepartis atitikmenų vertinimas interneto komentaruose 149 3.6. Ekvivalenty cizího slova aftepartis navržené uživateli Čtenáři v komentářích, které jsou předmětem zkoumání, navrhli celkem 52 ekvivalentů výrazu aftepartis (z toho 12 vulgarismů a barbarismů). Zajímavější jsou tyto: pribaigtinės, nulūžtinės, pošventis, šėlionė, trūkbalis, džegudžionėliai, balausās, šventipiečiai, pratęstukas, povakarone, trūkvakaris. Některé navrhované ekvivalenty neodpovídají jazykovým normám (dasimuštukė, alasas, pobalius aj.). 4. KRITÉRIA NORMOVÁNÍ UPLATŇOVANÁ UŽIVATELI Autoři zkoumaných komentářů při hodnocení ekvivalentů cizích slov přímo nevycházeli z kritéria správnosti ani je výslovně nepojmenovali, přestože je v práci na jazykové normě uznáváno za jedno z nejdůležitějších. Na toto kritérium je například upozorněno v článku jiného zpravodajského portálu na stejné téma doplnění seznamu cizích slov, v němž je citována předsedkyně VLKK Irena Smetonienė (Miknevičius 2011): „Komise sama nevymýšlí litevské ekvivalenty cizích slov, která je třeba nahradit. Obracejí se na nás odborníci z různých oborů, kteří řeší otázku, jak v litevštině nahradit ten či onen termín. Naši pracovníci pak na internetu hledají, jaké ekvivalenty se již používají. Nalezené varianty se předkládají komisi k projednání. Pokud je slovo utvořeno správně a část lidí je používá, zařadí se do seznamu ekvivalentů cizích slov“; uvedla pro kaunodiena.lt předsedkyně VLKK Irena Smetonienė. Z ekvivalentů výrazu aftepartis navrhovaných uživateli lze usuzovat, že správnost často nebývá respektována. Komentující však při hodnocení ekvivalentů, ať už vědomě, nebo intuitivně, přihlíželi ke kritériu systémovosti: při diskusi o afteparti si vzpomněli také na prepartis, kterého si (stejně jako beforeparčio) jazyková komise nevšimla8. Příklady použití zkoumaných ekvivalentů ukazují, že se ověřovala jejich slovotvorná produktivita. V diskusi se probíraly také sémantické aspekty ekvivalentů – hodnotila se adekvátnost významu ekvivalentu a přejatého slova (viz Norminimo principai 2007). Ekonomičnost 8Sarkasticky na to upozornil i čtenář jiného článku: Když už existuje AFTERIS (angl. AFTER, litevsky PO...), musí být i BEFORIS. Mohli jste přece napsat, jaký byl BEFORIS (tj. BEFORE, litevsky PRIEŠ awardy). A pak už přejít k AFTERIO (tj. PO... awardech). Anebo už bude i BETVYNĖS (angl. BETWEEN, tj. mezi... awardy). Banda idiotů przící litevštinu cizími slovy! HANBA!!! (Juška 2012) 150 KALBOS KULTŪRA | 85 Toto kritérium nebylo v diskusi komentováno, nejspíše proto, že všechny tři litevské ekvivalenty cizího slova aftepartis byly buď kratší, nebo měly stejný počet slabik jako cizí výraz aftepartis. ZÁVĚRY 1. Hodnocení litevských ekvivalentů cizího slova aftepartis, která čtenáři uvedli v analyzovaných komentářích, lze rozdělit podle tří kritérií: sémantické vlastnosti ekvivalentu; tvořivost a/nebo funkčnost nového slova; předpoklad, zda se navrhovaný ekvivalent vžije. V přehledově popsané diskusi se také ukazuje postoj společnosti k problematice litevských ekvivalentů: odhalují se mezery v systémovosti jazykové kodifikace a v zavádění norem i problémy s pojetím cizích slov. 2. Některá kritéria pro hodnocení ekvivalentů cizích slov, která uvedli účastníci analyzované diskuse, se shodují s kritérii, jimiž se řídí VLKK (Norminimo principai 2007). 3. Ačkoli mnozí komentující mají sklon reagovat na jazykovou kodifikaci nepřátelsky, většina hodnotí navrhované afteparčio ekvivalenty příznivě; nechybějí ani návrhy alternativních ekvivalentů. 4. Mezi hlavní očekávání uživatelů jazyka patří možnost účastnit se procesu kodifikace a chránit komunikační funkci jazyka (neztěžovat vzájemné dorozumění). Z analyzovaných komentářů je patrné, že internetové komunitě je nejméně jasné rozlišení mezi internacionalismem a cizím slovem i důvody tohoto rozlišení. 5. Kritika uživatelů jazyka se týká takových vnímaných nedostatků jazykové kodifikace, jako jsou nesystémovost, vynucovaný charakter kodifikace a její „syntetický“ výsledek – „umělý“ (nepřirozený) jazyk. 6. Lze tvrdit, že uživatelé jazyka se kodifikaci brání tehdy, když nemají dostatek informací o jejích důvodech; při zavádění litevských ekvivalentů je proto důležité zajistit jasné zdůvodnění kodifikace a šíření samotných zaváděných norem. ŠALTINIAI DELFI 2011: „Afterpartis“: dūzgės, povakaris ar pratęstuvės? Prieiga per internetą: <http://www.delfi.lt/news/daily/lithuania/afterparti-kalbininkai-siulo-vadinti-dzugemis.d?id=44160179> 2011 m. balandžio 8 d. (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). D. MACKO. Svetimžodžio aftepartis atitikmenų vertinimas interneto komentaruose 151 DLKŽ 2011: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Trečias elektroninis leidimas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga per internetą: <http://dz.lki.lt> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). II: interneto informacija (naujienų portalai, elektroniniai leidiniai ir pan.). IK: interneto komunikacija (forumai, tinklaraščiai, socialiniai tinklai ir pan.). LKŽ 2005: Lietuvių kalbos žodynas. Elektroninis leidimas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga per internetą: <http://www.lkz.lt> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). MW: Merriam-Webster. Prieiga per internetą: <http://www.merriam-webster.com> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). ND: Lietuvių kalbos naujažodžių duomenynas. Prieiga per internetą: <http://naujažodziai.lki.lt> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). OD: Oxford Dictionary. Prieiga per internetą: <http://oxforddictionaries.com> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). UD: The Urban Dictionary. Prieiga per internetą: <http://www.urbandictionary.com> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). VDU: VDU tekstynas. Prieiga per internetą: <http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). Wi: Wikipedia. Prieiga per internetą: <http://en.wikipedia.org/wiki/Main_Page> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). LITERATŪRA Atitikmenų sąrašas 2010: Protokolinis nutarimas dėl svetimžodžių atitikmenų sąrašo. Valstybinės lietuvių kalbos komisijos protokolinis nutarimas PN-6, 2010 m. spalio 28 d. Prieiga per internetą: <http://www.vlkk.lt/lit/95215> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). Atitikmenų sąrašas 2011: Dėl Valstybinės lietuvių kalbos komisijos 2010 m. spalio 28 d. protokolinio nutarimo Nr. PN-6 „Dėl svetimžodžių atitikmenų sąrašo“ papildymo. Valstybinės lietuvių kalbos komisijos protokolinis nutarimas Nr. PN-4, 2011 m. balandžio 7 d. Prieiga per internetą: <http://www.vlkk.lt/lit/97210> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). DELFI 2010: Siūlykite lietuviškus atitikmenis svetimybėms! 2010 m. balandžio 8 d. Prieiga per internetą: <http://www.delfi.lt/news/daily/lithuania/siulykite-lietuviskus-atikmenis-svetimybems.d?id=30856273&categoryID=7> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). Juška K. 2012: M.A.M.A. „afteris“ su žvaigždėmis – iki paryčių, 2012 m. sausio 9 d. Prieiga per internetą: <http://pramogos.delfi.lt/people/mama-afteris-su-zvaigzdemis-iki-paryciu.d?id=53906971> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). 152 KALBOS KULTŪRA | 85 Miknevičius L. 2011: Į „dūzges“ po vakarelio neisime, 2011 m. balandžio 8 d. Prieiga per internetą: <http://kauno.diena.lt/naujienos/lietuva/i-duzges-po-vakarelio-neisime-atnaujinta-343897#axzz1vgxnzJ17> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). Miliūnaitė R. 2006: Internetinė visuomenė ir kalbininkai: pokalbis įmanomas? – Bendrinės kalbos norminimas ir vartojimas [mokslo straipsnių rink.]. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 62–81. Miliūnaitė R. 2009: Interneto komentuotojų nuostatos dėl lietuvių kalbos priežiūros. – Kalbos kultūra 82, 149–172. Nevinskaitė L. 2008: Kalbos politikos vertinimas interneto komentaruose. – Kalbos kultūra 81, 245–265. Norminimo principai 2007: Bendrieji naujųjų skolinių norminimo principai, 2007 m. vasario 15 d. Prieiga per internetą: <http://www.vlkk.lt/lit/88922> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). Rekomendacijos 2010: Dėl rekomendacijų dėl svetimžodžių vartojimo teikimo principų. Valstybinės lietuvių kalbos komisijos protokolinis nutarimas Nr. PN-4, 2010 m. gegužės 27 d. Prieiga per internetą: <http://www.vlkk.lt/lit/93829> (žiūrėta 2012 m. gegužės mėn.). Vaicekauskienė L. 2007: Naujieji lietuvių kalbos svetimžodžiai, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Gauta 2012 06 15 EVALUATION OF THE EQUIVALENTS OF THE LOANWORD AFTEPARTIS IN THE COMMENTS OF THE INTERNET COMMUNITY Summary The paper deals with readers’ comments on the article “Afterpartis”: dūzgės, po-vakaris ar pratęstuvės?“ published on the internet news portal “DELFI” on 8 April 2011. An attempt is made to establish the criteria on which the evaluations of the Lithuanian equivalents of the loanword afterpartis (afterparty) are based. In addition, the general linguistic attitudes of society towards the codification of loanwords are overviewed. The reviewed comments were divided into groups according to their subject: evaluation of loanwords, evaluation of the Lithuanian equivalents of afterpartis, and proposals for other equivalents. Analysis of the general loanword evaluation shows that the communicative function of language is most valuable for many language users, while the conceptions of an international word and a loanword D. MACKO. Svetimžodžio afterpartis atitikmenų vertinimas interneto komentaruose 153 and their limits are the most problematic. Although the majority of the participants of this discussion think negatively of language codification their criticism shows that on the one hand language users are not indifferent to language codification, yet on the other hand they lack information about language norms, yet their implementation. The research established that the Lithuanian equivalents of afterpartis were evaluated thoroughly by the readers – semantic content, easiness of derivation and functionality were taken into consideration as well as the probability of entering usage. The researched comments lead to the conclusion that the internet community considered the criteria of systematicity, derivability and adequacy of meaning and did not apply the criteria of linguistic correctness. It appears that readers tend to find derivational relations between words intuitively and apply them creatively when using new equivalents of loanwords. There is a probability that society would take language norms and codification criteria into consideration more if it had more information about them. This is confirmed by the numerous examples of the usage applications of the new equivalents provided by the readers as well as by the wish of language users to participate in language standardization activities as revealed by the discussion. KEYWORDS: equivalent, linguistic attitudes, dissemination of norms, loanword. DAIVA MACKO Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] 154 KALBOS KULTŪRA | 85