Normų nestabilumo priežastys būvio konstrukcijose su veiksmažodžiu „tapti“

RITA MILIŪNAITĖ Institut litevského jazyka PŘÍČINY NESTABILITY NOREM V KOPULATIVNÍCH KONSTRUKCÍCH SE SLOVESEM TAPTI ZÁKLADNÍ SLOVA: syntax, vyjadřování stavu, lexikum, kodifikace, jazykové normy, úzus. 1. ÚVODNÍ POZNÁMKY Při přípravě nových normativních prací nebo nových vydání stávajících vzniká potřeba přezkoumat kodifikované normy, zejména kolísající a ne zcela jasné případy, porovnávat kodifikaci s novými údaji o úzu a někdy kodifikaci upravit – zpřísnit, zmírnit či zpřesnit, diferencovat prostředky vyjádření a jejich hodnocení. Cílem článku je nastolit a popsat jeden problém současné kodifikace spisovné litevštiny a úzu, související s různorodým vyjadřováním stavu v konstrukcích s podstatnými a zejména přídavnými jmény se slovesem tapti. Problém je mnohem širší než jen konstrukce tohoto slovesa, avšak případ slovesa tapti, jeho sémantické a gramatické vlastnosti a jeho užívání dobře odhalují podstatu rozkolísanosti vyjadřování v podobných konstrukcích a umožňují hledat příčiny nestability norem. Prie šios temos tenka nuolat grįžti (plg. Kniūkšta 1983: 30–38; Šukys 1997: 20–32; Miliūnaitė 2004: 26–39), nes ir gerai prižiūrimose bendrinės kalbos vartojimo srityse (pagrindiniuose dienraščiuose, grožinės literatūros vertimuose ir pan.) reiškiant būvį ne visada laikomasi kodifikuotų normų, o mažiau redaguojamoje vartosenoje norminių ir nenorminių raiškos priemonių, pavyzdžiui, nenorminio būdvardžiškųjų žodžių įnagininko konkurencija su kitais linksniais (straipsnyje jie vadinami alternatyviaisiais) gana ryški. Taigi šios normos nėra stabilios. Vartosenoje dažnai galima rasti panašaus modelio, bet įvairuojančios – norminės ir nenorminės – raiškos sakinių, plg.: 46 KALBOS KULTŪRA | 85 Jednoduše řečeno, brambory, zejména pokud jsou déle skladovány, se stávají jedovatými, proto dnes při jejich pěstování není dovoleno používat ani pesticidy. (mano sveikata.lt, 2012) Vykopané brambory je třeba skladovat ve tmě, jinak zelenají, klíčí a stávají se jedovatými. (grynas.lt, 2012 03 31) K variacím dochází dokonce i v textu téhož autora – pravda, v níže uvedené ukázce z článku nejde o sloveso tapti, nýbrž o sloveso daryti, s nímž bývá vyjádření stavu zpravidla normativnější: Mluvím o svobodném tisku, [...] který je svobodný od cizích zájmů, činících média neobjektivními a strannými. [...] Lež činí zrcadlo médií roztříštěným, a kdo pak bude chtít takovému zrcadlu věřit. [...] To činí média maximálně svobodnými nejen od vlády, ale i od obchodních zájmů, a uvnitř médií je navíc nezbytné chránit novináře před těmi, kdo stojí výše. (delfi.lt, 2011 05 07) Při hledání příčin této nekončící1 a v úzu dokonce sílící konkurence (velká část veřejného úzu není nijak zvlášť regulována) je třeba nejprve popsat, co určuje normu, na základě jakých kritérií se vymezuje a jak se odlišují nenormativní případy. 2. FAKTORY URČUJÍCÍ NORMY VYJADŘOVÁNÍ STAVU A SOUČASNÁ KODIFIKACE VYJADŘOVÁNÍ STAVU POMOCÍ TAPTI Na základě odborné literatury věnované normám vyjadřování stavu, normativních prací a údajů o užívání lze tvrdit, že normy vyjadřování stavu – volbu pádu v konstrukcích s různými slovesy – určují tyto hlavní faktory: 1) sémantika slovesa a jeho tvarů; 2) vyjadřování stavu substantivními nebo adjektivními slovy; 3) povaha stavu (trvalý nebo dočasný); 4) syntaktická pozice – hypotetický faktor, který je předmětem tohoto článku. Tyto faktory, které na sebe různě působí, vzájemně se doplňují nebo si odporují, vymezují prostor otevřený variacím, v němž, jak je třeba uznat, 1 Instrumentál stavu jako jmennou část přísudku schvaloval opakovaně také Jonas Jablonskis, srov.: vlny [...] se staly tmavě modrými (= tmavě modré) (podrobněji viz Piročkinas 1986: 190). R. MILIŪNAITĖ. Normų nestabilumo priežastys būvio konstrukcijose su veiksmažodžiu tapti 47 Pevní a neochvějní mohou být pouze ti uživatelé jazyka, kteří mají dobrý jazykový cit. Spoléhat se jen na pravidla a neztratit se mezi nimi je opravdu nesnadné. Podívejme se, jak uvedené činitele ovlivňují normy vyjadřování stavu v konstrukcích se slovesem tapti, a zároveň toto sloveso zkoumejme i v širším kontextu vyjadřování stavu. Jako východisko zvolme kodifikaci slovesa tapti v normativním Dabartinės lietuvių kalbos žodyne (DŽ₆ₑ), kde norma není nijak vymezena, ale je stručně ukázána na ilustračních příkladech: tàp‖ti, tañpa, tāpo stávat se, měnit se v: Stát se učitelem, lékařem. Stát se člověkem. Je ~jí sen skutečností? Zbohatl. Jak zbohatnout? Je třeba zaznamenat dvě důležité věci: synonymní užívání se slovesy darytis, virsti a ústřední postavení normy: 1) v konstrukcích se substantivním vyjádřením: stát se kým/čím? – instrumentál; 2) v konstrukcích s adjektivním vyjádřením: stát se jakým? – alternativní pády. 2.1. Sémantika slovesa Normativní vyjadřování stavu se v konstrukcích se všemi slovesy neřídí obecnými zákonitostmi vyjadřování stavu stejně. Slovesa, s nimiž se nejčastěji tvoří konstrukce vyjadřující stav, lze podmíněně rozdělit do různých sémantických skupin, které, jak bude patrné, částečně souvisejí s odlišnostmi ve vyjadřování stavu. Do jedné z několika významnějších skupin patří také sloveso tapti: 1) slovesa s významem existence (būti, částečně (pa)likti); 2) slovesa s významem pocitu, předstírání (dėtis, apsimesti, atrodyti, jaustis, pasijusti); 3) slovesa s významem změny (přechodu do jiného stavu) (tapti, pasidaryti, (pa)virsti, částečně (pa)likti); 4) slovesa s významem udělení statusu (pripažinti, (pa)skelbti, (pa)skirti); 2 Sémantika slovesa (pa)likti je dvojí, proto je lze k této skupině přiřadit jen podmíněně: v konstrukcích se substantivním vyjádřením se jeho význam blíží významu změny – „5. dostat se do nějakého stavu; 7. stát se, změnit se v“, zatímco v konstrukcích s adjektivním vyjádřením jde častěji o význam existence „být i nadále stejný“ (DŽ₆ₑ), srov.: dílo zůstalo nedokončeno. 48 KALBOS KULTŪRA | 85 5) slovesa s významem pojmenování (laikyti ve významu „považovat za“, vadinti). Sémantika těchto sloves částečně souvisí s již zmíněným třetím faktorem – povahou vyjadřovaného stavu – zda je dočasný, či trvalý. To je důležité pro vyjádření jmenných slov. Je patrná výrazná tendence vyjadřovat trvalý stav nominativem a dalšími alternativními pády, zatímco dočasný či proměnlivý stav instrumentálem. Skupina sloves změny (přechodu do jiného stavu) je nejsložitější – tato slovesa tvoří konstrukce stavu s různými pády jak jmenných, tak adjektivních slov: některá slovesa se přiklánějí k instrumentálu, jiná k alternativním pádům (podrobněji viz oddíl 2.2). Jak uvádí DŽ6e, sloveso tapti je kodifikováno s jediným významem3, který je vymezen synonymními slovesy darytis, virsti (ta, jak již bylo uvedeno, patří do téže sémantické skupiny změny, neboli přechodu do jiného stavu). Ve slovníku valence litevských sloves (Sližienė 2004: 297–298) jsou rozlišeny dva významy slovesa tapti: 1) „proměnit se v něco“ (V pohádce se had promění v krásného mladíka); 2) „stávat se něčím tím, že získá nějaké nové vlastnosti (jiné povolání, jiné postavení ve společnosti, jiné hodnocení, status apod.)“ (Některé školy se staly gymnázii). Je také uvedena poznámka, že „[s]loveso tapti, které ztratilo vazbu s instrumentálem a užívá se s nominativem adjektiva nebo substantiva, funguje jako spona ve jmenném přísudku, např.: Stal se mrzutým, krutým a nemilosrdným. [...]“. Případy adjektivního vyjádření nejsou podrobněji popsány, protože z hlediska syntaxe nejde o vztah řízenosti. Po prozkoumání příkladů prvního významu slovesa eLKŽtapti „stávat se jakým, čím, proměnit se v něco“ lze rozlišit tyto jeho hlavní dílčí významy: 1) přechod do jiného stavu: proměnit se v kámen (smrk, vránu...); 2) přechod do jiného statusu (dočasného nebo trvalého): stát se chudákem (správcem, spolupachateli...); 3) nabytí vlastnosti: a) nabytí vnitřní vlastnosti: stát se zdravým (šťastným, mrtvým...), b) nabytí vnější vlastnosti: stát se bohatým (chudým, červeným...). 3Ve slovníku litevského jazyka (LKŽe) je uvedeno více významů slovesa tapti – celkem osm, avšak pouze první „stávat se jakým, čím, proměnit se v něco“ a částečně druhý „stát se, nastat, hodit se“, podobně jako uvádí také DŽ6e, reálně fungují v současném úzu. R. MILIŪNAITĖ. Normų nestabilumo priežastys būvio konstrukcijose su veiksmažodžiu tapti 49 Význam slovesa tapti tedy nelze plně vystihnout pouze synonymy. Důležité je také zjistit, zda tapti a jeho synonyma virsti a darytis (patřící do téže významové skupiny, když hovoříme o konstrukcích vyjadřujících stav) mají nějaké významové rozdíly. Při bližším pohledu na současné užívání je patrné, že sémantika těchto tří sloves (stejně jako normy vyjadřování konstrukcí vyjadřujících stav) se shoduje pouze částečně (viz obr.). Liší se vyjádření konstrukcí se substantivy a adjektivy a především dva odlišné aspekty změny objektu (nebo subjektu) a jeho vlastnosti: proměna (podstatná změna) vs částečná změna. Tato slovesa tedy nelze pouze kvůli rozdílům ve významu užívat zcela zaměnitelně. OBR. Synonymie sloves tapti, virsti, pasidaryti (D – konstrukce se substantivním vyjádřením, B – konstrukce s adjektivním vyjádřením) Nelze přehlížet ani to, že slovesa darytis (pasidaryti) a virsti mají tranzitivní protějšky versti a (pa)daryti, zatímco tapti se užívá pouze intranzitivně: město učinili k nepoznání – město se stalo k nepoznání, Ø – město se stalo k nepoznání, město proměnili v něco k nepoznání – město se proměnilo v něco k nepoznání. Sloveso tapti se v některých případech přiklání ke slovesu darytis, v jiných ke slovesu virsti. Tato jeho sémantická vlastnost pravděpodobně významně přispívá i k proměnlivému vyjadřování konstrukcí vyjadřujících stav, protože normy těchto konstrukcí se slovesy pasidaryti a virsti se liší. Sémantické kritérium pro volbu vyjádření stavu v těchto konstrukcích tedy není spolehlivé a představuje jeden z důvodů nestálosti norem konstrukcí vyjadřujících stav se slovesem tapti. 50 KALBOS KULTŪRA | 85 2.2. Substantivní nebo adjektivní slova Se substantivními a adjektivními slovy se slovesa, s nimiž se nejčastěji tvoří konstrukce vyjadřující stav, užívají velmi různorodě; normy obsahují různé výjimky a odchylky (viz tabulku; příklady se slovesem tapti jsou v ní vyznačeny tučně). TABULKA. Normy konstrukcí vyjadřujících stav se substantivními a adjektivními slovy4 (I – instrumentál; A – alternativní pády) Sémantické skupiny sloves Normy konstrukcí se substantivními slovy Normy konstrukcí s adjektivními slovy 1. Význam existence (būti) A; někdy A i I5: Strýc je učitel. Dědeček byl knihvazačem. Bratr bude bankéř ‖ bankéřem. A: Strýc je bohatý. Představení bylo působivé. Podzim bude dlouhý a teplý. 2. Význam pocitu, předstírání (apsimesti, atrodyti, dėtis, pasijusti) I a A: Předstíral, že je hlupák. Vypadají jako dobří hospodáři. Boxer se vydává za velkého boháče ‖ velkým boháčem. Nusk riaustasis se cítil spravedlivým ‖ spravedlivý. Dítě zůstalo sirotkem ‖ sirotek. A: Předstíral, že je nemocný. Švagrová vypadá rozrušeně. Soused se tváří jako těžce ukřivděný. Cítili jsme se šťastní. 3. Význam proměny nebo částečné změny (zůstat, stát se, stát se, proměnit se) Do G a N nebo do G: Stal se předsedou obce ‖ předseda obce. Další dva kandidáti se stali členy strany ‖ členové strany. Sen se proměnil ve skutečnost. Dítě zůstalo sirotkem ‖ sirotek. Do G nebo do A: Sekretářka se stává příliš drzou. Cíl se stal snadno dosažitelným. Dřevěná lžíce se proměnila ve zlatou. Všichni zůstali spokojeni. 4 Remiamasi leidiniu Kalbos patarimai (KP 2003), nors jame ne visi atvejai įvardyti. Sakinių modeliai supaprastinti, kad rodytų tik variacijų esmę. 5Vyjádření závisí na povaze stavu – zda je trvalý, nebo dočasný (to často ukazuje kontext). R. MILIŪNAITĖ. Normų nestabilumo priežastys būvio konstrukcijose su veiksmažodžiu tapti 51 Sémantické skupiny sloves Normy konstrukcí se substantivními slovy Normy konstrukcí s adjektivními slovy 4. Význam udělení statusu (prohlásit, (j)menovat, uznat) Do G: Uznali je za vítěze. Papeže chtějí prohlásit za svatého. Jmenovali ho zástupcem. Do G a A nebo do G6: Soud ho uznal nevinným ‖ nevinného. Schůzi prohlašuji za zahájenou ‖ zahájenou. Pověřili nás odpovědností za organizaci seminářů. 5. Význam pojmenování (považovat, (na)zvat) Do G: Stále mě považují za příchozího. Lze ho nazvat podivínem. Do G: Ministr považuje vztahy mezi těmito zeměmi za perspektivní. Prezidentka označila práci vlády za historickou. Ze všech slovesných skupin vyniká jako skupina s mimořádně proměnlivými kodifikovanými normami třetí skupina, skupina sloves vyjadřujících proměnu nebo částečnou změnu, do níž patří právě sloveso tapti. Konstrukce se slovesem tapti, které se ocitly mezi slovesy darytis a virsti, jež mají odlišnou normativní realizaci (zejména ve spojení s adjektivními slovy), jsou, dalo by se říci, samy o sobě odsouzeny k nestabilitě. 2.2.1. Stručně se podívejme na substantivní vyjádření konstrukcí se slovesem tapti. Stejně jako ostatní slovesa třetí skupiny má tapti vzhledem ke své sémantice (vyjadřování proměnlivého, nikoli trvalého stavu) pravidelný sklon spojovat se instrumentálem. Normy slovesa pasidaryti kolísají, ale instrumentál je považován za perspektivnější. U slovesa virsti se za normu považuje pouze instrumentál; ten je pevně zakotven i v užívání. U slovesa tapti uvádí instrumentál jako normu nejen DŽ6e, ale i další kodifikační zdroje, připouštějí se však také alternativní pády (zejména velmi častý nominativ). Jsou považovány za nářeční, zastaralou, avšak z užívání nemizící normu (částečně, jak lze předpokládat, kvůli přehnanému úsilí a obavám z instrumentálu) (KP 2003: 20): stává se (stal se...), chce (může...) se stát kým zast.; zast. ‖ stává se (stal se...), chce (může...) se stát čímk vyjádření stavu, když je vyjádřen podstatným jménem nebo jiným substantivním slovem 6 Dėl būtino šios grupės normų kodifikacijos koregavimo jau rašyta (žr. Miliūnaitė 2004: 35); realioji norma aiškiai linksta į įnagininką. 52 KALBOS KULTŪRA | 85 a zdůrazňuje se dočasnost, proměna v něco: Stala se labutí (|| labuť). Jednoho dne se i já stanu ředitelem (|| ředitel). Velmi si přál stát se členem této delegace (|| člen). Tento případ sám o sobě nepřináší z hlediska norem žádné zvláštní problémy, ačkoli se v úzu stát se s nominativem nevyskytuje nijak vzácně, srov.: Mladá plavecká hvězda – patnáctiletá Rūta Meilutytė se stala olympijskou šampionkou. (balsas.lt, 2012 07 30) Co se musí Litva naučit, aby se stala ideální zemí [titulek]. (alfa.lt 2012 06 24) Potíže působí skutečnost, že nestabilní, kolísající norma vyjadřování podstatným jménem nemůže neovlivňovat ani normy vyjadřování přídavným jménem. 2.2.2. Instrumentál adjektivních slov se u mnoha zkoumaných sloves považuje za vliv slovanských jazyků (viz Ambrazas 1990: 6–7); jde prý o chyby, „které od základu rozkládají tradiční systém naší syntaxe“, a proto jsou přísně opravovány, srov. Šukys 2003: 160 (rovněž 1997: 20–32): Je-li stav vyjadřován přídavným jménem nebo slovem adjektivního typu (příčestím, adjektivním zájmenem, např.: jaký, takový..., adjektivním číslovkovým výrazem, např.: první, pátý...), instrumentál se považuje za slavismus a nikdy se nemá užívat. [...] Instrumentál adjektivních slov vyjadřující stav, který vytlačuje druhý člen dvojného pádu, je častou a velmi závažnou chybou, jež rozbíjí tradiční systém litevské syntaxe. Za nespornou normu litevského jazyka se považuje, že jmenná část složeného jmenného přísudku (mnozí syntaktikové jej nazývají složeným) vyjádřená slovem adjektivního typu (přídavným jménem, příčestím, řadovou číslovkou, adjektivním zájmenem jaký, takový, jakýkoli, všelijaký, ledajaký apod.) se v osobní větě musí shodovat s podmětem (obvykle s podstatným jménem nebo substantivním zájmenem). Slovesa, která se užívají pouze s instrumentálem adjektivních slov (stát se jakým, -ou), nebo konstrukce, jejichž vyjádření kolísá, se považují za výjimky (srov. také Rasimavičius 1972a: 18–20; Kniūkšta 1983: 32–34). Sloveso stát se se za výjimku nepovažuje7, instrumentál adjektivního typu je v konstrukcích s ním opravován jako závažná chyba, ačkoli se takových chyb a variant v úzu vyskytuje hojně, srov.: 7 Je pravda, že Pranas Kniūkšta řadí sloveso tapti do skupiny „sloves s částečně samostatným významem“ virsti, paversti, padaryti, laikyti, pripažinti, u nichž je „instrumentál přídavného jména jako jmenná část přísudku možný“, ale jde snad o omyl, protože v témže článku řadí tapti také ke slovesům likti, pasijusti, atrodyti, būti, u nichž instrumentály přídavných a podstatných jmen „působí největší potíže“, a tyto instrumentály opravuje (Kniūkšta 1983: 33; 35). R. MILIŪNAITĖ. Normų nestabilumo priežastys būvio konstrukcijose su veiksmažodžiu tapti 53 Na počátku demokracie nebyla samozřejmostí; ti, kdo položili základy moderní demokracie, budovatelé v Evropě a Americe, dobře chápali, že svobodně vyjádřit svou vůli ve volbách může pouze samostatný a nezávislý občan. Jedna věc je totiž propustit otroky či nevolníky na svobodu, a něco zcela jiného je vytvořit podmínky, aby se stali samostatnými a odpovědnými za důsledky své činnosti a svých rozhodnutí. (alfa.lt, 2012 10 31) Dvě až tři minuty před smrtí se člověk stává symetrickým. Umírající člověk, není-li zraněn, se stane zcela symetrickým. (balsas.lt, 2012 10 20) Výzkum zjistil, že známost se šťastným člověkem zvyšuje o 15,3% pravděpodobnost, že se člověk sám stane šťastným. Má-li váš přítel šťastného přítele, zvyšuje se pravděpodobnost, že se stanete šťastnými, o 9,8%. Dokonce i šťastný přítel sestry vašeho souseda zvyšuje vaši možnost být šťastnými o 5,6%. (delfi.lt, 2008 12 05) Připouští se však, že věty s normativními dvojitými pády, užívanými ve starých písemnostech, mohou dnes někdy „působit mrtvě a nepřirozeně“ (Kniūkšta 1983: 37; Šukys 1997: 30), a proto se při opravování instrumentálu na dvojité pády navrhují vedle toho i jiné způsoby vyjádření (vedlejší věty a podobně). Lze tedy říci, že rozdílnost substantivního a adjektivního vyjadřování stavu se slovesem stát se je další, byť nevelkou, ale dlouho pojmenovávanou příčinou (srov. Rasimavičius 1972b: 16–25; Šukys 1998: 256) porušování normy – a to jak vlivem vnitřních analogií8, tak i tím, že se v tom uživatelé pletou. 2.3. Povaha stavu Pro normy substantivního vyjadřování je důležitá povaha stavu vyjadřovaného danými konstrukcemi – zda je trvalý, či dočasný (viz Kniūkšta 1983: 31–32). To souvisí se sémantikou sloves (někdy dokonce s rozdílným obsahem téhož slovesa v různých časech, zejména slovesa být), přímá souvislost však neexistuje. Povahu stavu (i jeho vyjádření) může určovat kontext, například: Nějakou dobu byli dobrými přáteli; Byli Francouzi. V konstrukcích se slovesem stát se, které vyjadřuje proměnlivý stav (změnu), se substantivní vyjádření stavu, jak bylo ukázáno, různí, avšak tato variabilita nesouvisí s žádnými odstíny povahy stavu – trvalostí či dočasností. 8 Jako jedna z příčin podporujících adjektivní instrumentál stavu se často uvádí také možná eliptická povaha takových konstrukcí: Stal se mudrcem → stal se moudrým člověkem → stal se moudrým. 54 KALBOS KULTŪRA | 85 2.4. Syntaktická pozice Při úvahách o normách vyjadřování stavu se nejčastěji hovoří o dvou syntaktických pozicích: syntakticky lze stav vyjádřit složeným přísudkem a přísudkovým přívlastkem (viz Šukys 1997: 20–25). Při zkoumání příkladů úzu upoutá pozornost, že i v textech úzu, které jsou pod nejpřísnější kontrolou, existuje ještě jeden případ (pravda, poněkud okrajový), který nechtějí uznat ani pravidla, ani úzus, ani redaktoři. Jde o spojení s dvojími pády se slovesem tapti, která se ocitla nikoli v pozici přísudku nebo přísudkového přívlastku, nýbrž prostého přívlastku. Několik takových případů je zařazeno do Seznamu nejzávažnějších chyb spolu s přísně opravovanými porušeními norem dvojích pádů (viz KP 2003: 82): Nikdo se neptal nás, kteří jsme se nechtěli stát takovými (=takovými; kteří takoví být nechtěli) tapti. Letos jsme se vzdali jarmarků, které se už staly tradičními (=tradičních; které se už staly tradičními). V úzu lze nalézt řadu vět podobného typu s instrumentálem: Takovou lásku miluje matka, která se stala zdravotně postiženou. (překlad beletrie z francouzštiny, 2010) Všude strkal tu fotografii, která se stala nesmrtelnou. (překlad beletrie z angličtiny, 2010) Instrumentál někdy vyžaduje sama větná konstrukce, když se instrumentál v pozici přívlastku shoduje s instrumentálem určovaného slova: Není však nutné opírat se o dobře známá a dnes již banální fakta. (delfi.lt, 20. 7. 2010) V úzu pod dohledem jazykových redaktorů se snaží řídit uvedeným doporučením KP, ale takto kodifikované normy nepůsobí vždy přirozeně a uživatelé jazyka je nepřijímají; podobné věty připadají nepřirozené i samotným jazykovým odborníkům, kterých jsme se na to ptali: O víkendu, ve dnech 14.–16. září, se na Gediminasově třídě v hlavním městě koná tradiční, která se stala Jarmark národů. (Lietuvos rytas, 14. 9. 2012) Rostlina zvaná bolševník Sosnovského, která byla před půl stoletím přivezena do naší země jako krmivo pro hospodářská zvířata a později se stala okrasnou, je jedním z největších nepřátel. (alfa.lt, 8. 7. 2011) R. MILIŪNAITĖ. Normų nestabilumo priežastys būvio konstrukcijose su veiksmažodžiu tapti 55 Nejstarší dcera Salvatoreho Ferragama Fiamma di San Giuliano vytvořila kultovní výrobky – kabelku z organického skla „Gancino“ a boty „Vara“. (Lietuvos rytas (Stilius), 2012 08 14) Instrumentál se mimochodem v takové pozici užívá v konstrukcích vyjadřujících stav také s jinými slovesy: Při organizování zkušební zkoušky jsme brali v úvahu čísla, – řekl A. Kniška a slíbil, že bude hledat způsoby, jak maturantům nahradit den, který měl být volný. (alfa.lt, 2012 02 14) Odborníci na gramatiku by měli vymezit, co se děje s pádem vyjadřujícím stav, když se složený přísudek nebo přísudkové přívlastek transformuje na prostý přívlastek. Srovnejme: Rostlina se stala dekorativní – Dovezená dekorativní (: dekorativní?) rostlina; Jarmark se stal tradičním – Znovu uspořádaný tradiční (: tradiční?) jarmark; Cítili jsme se šťastní – Nám, kteří jsme se cítili šťastní (: šťastnými?), už na ničem nezáleželo. Část podobně transformovaných vět lze upravit tak, aby se dilematě při volbě pádu předešlo, to však není řešení. Jak se jazyk stává intelektuálnějším (nebo byrokratičtějším) a struktura vět složitější, požadavek živého jazyka se nehodí pro všechny styly. Proto je třeba složitější modely vyjadřování stavu, které fungují v úzu, nikoli ignorovat jako pro litevštinu nepotřebné, nýbrž prozkoumat a posoudit případy vyjadřování stavu, které se v nich často vyskytují a neshodují se s kodifikovanou normou. 3. JE POŽADOVANÁ NORMA REÁLNÁ? Po přehledu kodifikace a užívání konstrukcí se slovesem tapti vyjadřujících stav je patrné, že toto sloveso zaujímá mezi slovesy téže sémantické skupiny, darytis a virsti, rozporuplné postavení. Je zřejmé, že jak adjektivní, tak substantivní vyjádření stavových konstrukcí se slovesem tapti se v úzu přiklání k vyjádření konstrukcí se slovesem virsti, ačkoli kodifikovaná norma se snaží zachovat jeho podobnost s konstrukcemi slovesa darytis. 56 KALBOS KULTŪRA | 85 Nabízejí se dvě otázky: 1) existují argumenty, které by umožnily ospravedlnit a legalizovat instrumentál stavového doplnění se slovesem tapti alespoň v pozici přívlastku? 2) jaké důsledky by to mohlo mít pro systém norem všech konstrukcí vyjadřujících stav se slovesem tapti i s dalšími slovesy? Budeme-li na kodifikaci nahlížet nikoli jako na homogenní celek, nýbrž jako na celek tvořený několika vrstvami – reálnou a nereálnou (tj. neodpovídající reálné normě), přičemž tu druhou dále rozdělíme na ideální (požadovanou neboli superstandard) a neperspektivní (viz schéma vztahů mezi kodifikací a územ, Miliūnaitė 2006: 22), bude se kodifikace různých případů konstrukcí slovesa tapti pro vyjádření stavu pohybovat mezi požadovanou a neperspektivní. Instrumentál v pozici prostého přívlastku se slovesem tapti by se nejspíše měl považovat za neperspektivní kodifikaci, která nemá v úzu oporu. Pokud by se objevily přesvědčivé argumenty, že je instrumentál zde syntakticky možný, zůstala by otázka, zda by se tato kodifikace neměla změnit, tj. zmírnit hodnocení: nejprve nepovažovat takový instrumentál za hrubou chybu, nebo jej snad po důkladném zvážení možných důsledků uznat jako vedlejší variantu. ZÁVĚRY 1. V úzu lze v konstrukcích slovesa tapti vyjadřujících stav, kde s instrumentálem adjektivních slov konkurují alternativní pády – nominativ, genitiv, dativ, akuzativ a lokál –, tyto alternativní pády považovat za normu sice kodifikovanou a v psaném jazyce podporovanou redaktory, avšak nikoli reálnou, nýbrž pouze požadovanou (tzv. superstandard). 2. Na tuto nestabilní normu má vliv nejen rozdíl mezi substantivním a adjektivním vyjádřením stavu uváděný v lingvistických pracích, ale také specifická sémantika slovesa tapti, jakož i mimořádně silná konkurence nenormativního instrumentálu adjektivního stavového doplnění v úzu; v pozici prostého přívlastku je pak instrumentál reálnou, byť nekodifikovanou normou. 3. Příčiny kolísání stavového vyjádření se slovesem tapti umožňují konstatovat, že samotný jazykový systém obsahuje vnitřní předpoklady pro strukturální změny, a tedy i důvod k revizi kodifikace některých případů. R. MILIŪNAITĖ. Normų nestabilumo priežastys būvio konstrukcijose su veiksmažodžiu tapti 57 4. V připravovaném Slovníku spisovné litevštiny9 by bylo vhodné přesněji sémanticky vymezit sloveso tapti a uvést s ním příklady rozmanitějších konstrukcí gramatického vyjádření. LITERATŪRA Ambrazas V. 1990: Kamieno braškėjimas. – Gimtoji kalba 2, 5–7. DLKG 2005: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika. Red. Vytautas Ambrazas. 4-as pataisytas leidimas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. DŽ6e: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyr. red. Stasys Keinys. 6-as (3-ias elektroninis) leid., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2006; internetinė versija, 2011. Prieiga per internetą: <http://dz.lki.lt>. Kniūkšta P. 1983: Tarinio įnagininko bėdos. – Kalbos kultūra 45, 30–38. KP 2003: Kalbos patarimai. Kn. 2: Sintaksė: 1. Linksnių vartojimas. Sud. Rita Miliūnaitė, teksto aut. Vitas Labutis, Aldonas Pupkis ir Jonas Šukys, vyr. red. Aldonas Pupkis. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2003; 2-as leid.: 2005. LKŽ6e: Lietuvių kalbos žodynas. Red. kolegija: Gertrūda Naktinienė (vyr. redaktorė), Jonas Paulauskas, Rიტutė Petrokienė, Vytautas Vitkauskas, Jolanta Zabarskaitė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas; elektroninis variantas, 2005. Prieiga per internetą: <http://www.lkz.lt/>. Miliūnaitė R. 2004: Būvio raiškos būdvardžiškaisiais žodžiais vartosenos polinkiai. – Kalbos kultūra 77, 26–39. Miliūnaitė R. 2006: Kodifikacijos ir vartosenos santykių modelis. – Kalbos kultūra 79, 9–28. Piročkinas A. 1986: Jono Jablonskio kalbos taisymai, Kaunas: Šviesa. Rasimavičius A. 1972a: Dėl dvejybinių linksnių vartojimo. – Mūsų kalba 5, 18–20. Rasimavičius A. 1972b: Dėl dvejybinių linksnių vartojimo. – Mūsų kalba 9, 16–25. Sližienė N. 2004: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas II (2), S–Ž, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Šukys J. 1997: Būdvardžiškųjų žodžių linksniai būsenai reikšti. – Kalbos kultūra 69, 20–32. Šukys J. 1998: Lietuvių kalbos linksniai ir prielinksniai: vartosena ir normos, Kaunas: Šviesa. Šukys J. 2003: Kalbos kultūra visiems, Kaunas: Šviesa. Gauta 2012 11 05 9 Plačiau žr. informaciją internete: <http://www.lki.lt/LKI_LT/index.php?option=com_content&view=article&id=592&Itemid=1>. 58 KALBOS KULTŪRA | 85 REASONS FOR INSTABILITY OF NORMS IN PHRASES WITH THE VERB TAPTI EXPRESSING STATE Summary The article analyses the reasons why norms concerning phrases with the verb tapti (‘to become’) or the semantically contiguous verbs darytis (‘to turn’) and virsti (‘to convert, to become’) expressing state are not well-established. Four factors which in general determine the norms of expression – choice of the case used with various verbs – are indicated and illustrated with examples: 1) semantics of the verb and its forms; 2) expression of state using adjectival and nominal words; 3) the character of the state (permanent or temporary); 4) syntactical position. These factors interacting in various ways, complementing each other and intersecting create a space open for variations and make the system of norms complicated and difficult for language users to understand. The unsteadiness of norms concerning the expression of state is influenced not only by the difference between nominal and adjectival expression shown in works of linguistics, but also by the distinctive semantics of the verb tapti, by particularly strong competition in usage between adjectival instrumental (seen as the result of the influence of Slavic languages) and alternative cases (nominative, genitive, dative, accusative and locative) and by the instrumental in the position of ordinary attribute as the real but not codified norm. The fourth factor – syntactical position – is proposed in this article as hypothetical. There are some cases in usage when the phrase expressing state is not in the position of predicate or predicative attribute, but in the position of ordinary attribute (cf. Mugė tapo tradicinė and Vėl surengta tradicinė tapusi mugė). Use of the instrumental in the position of attribute (second example) as well as in other phrases expressing state with the verb tapti is treated as a mistake, although alternative cases used in phrases with a double case in the position of an attribute could be viewed as prospectless codification. Double cases here look artificial: this is acknowledged by language users who ignore such codification as well as by language specialists. Therefore having in mind the semantics of the verb tapti (clear meaning of transformation, moving into a different state similar to the meaning of the verb virsti which is used only with the instrumental) two questions could be raised: 1) are there any arguments which would justify and validate the instrumental denoting state with the verb tapti in the position of an attribute? 2) what consequences could this have for the whole system of norms applied to phrases expressing state with the verb tapti or with other verbs? The reasons for varying expression of state with the verb tapti suggest that there are inner preconditions for the statement of structural changes in the sys- R. MILIŪNAITĖ. Normų nestabilumo priežastys būvio konstrukcijose su veiksmažodžiu tapti 59 tem of the language, therefore there is a basis for reconsidering codification in some cases. In the new works of codification (for instance in Bendrinės lietuvių kalbos žodynas (Dictionary of Standard Lithuanian) which is being prepared) or in the new editions of existing works the verb tapti ought to have a more precise semantic description and a greater variety of examples of grammatical expression. After consideration of possible consequences a decision about a milder evaluation of some cases and a correction of the norms might be made. KEYWORDS: syntax, expression of state, lexis, codification, language norms, language usage. RITA MILIŪNAITĖ Lietuvių kalbos institutas P. Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] 60 KALBOS KULTŪRA | 85