Lietuvių kalbos gyvavimas ir atsinaujinimas šiuolaikinėje visuomenėje

ŽIVOT A OBNOVA LITEVŠTINY V SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI 20. konference Jonase Jablonskise Dne 4. října 2013 se v Institutu litevského jazyka konala jubilejní 20. konference Jonase Jablonskise. Jako každý rok konferenci pořádalo Oddělení spisovného jazyka Institutu litevského jazyka společně s Katedrou litevského jazyka Vilniuské univerzity. Tématem letošní konference bylo Život a obnova litevštiny v současné společnosti. Konference, která se konala již podvacáté, byla věnována zkoumání změn norem a užívání spisovného jazyka a diskusi o statusu litevštiny a jeho naplňování. Konference se zúčastnili přednášející z různých litevských institucí a přijela také vědkyně ze sousedního Lotyšska. Na jubilejní konferenci zaznělo sedmnáct příspěvků. Početné účastníky konference a přednášející přivítala ředitelka Institutu litevského jazyka doc. dr. JOLANTA ZABARSKAITĖ. Úvodní slovo pronesla vedoucí Oddělení spisovného jazyka Institutu litevského jazyka, hlavní vědecká pracovnice dr. (HP) RITA MILIŪNAITĖ. První část prvního jednání byla věnována životu a činnosti jazykovědce Jonase Jablonskise, fungování litevštiny jako státního jazyka a jazykové politice. První příspěvek konference Jonas Jablonskis a jazyk národa přednesl jazykovědec JONAS KLIMAVIČIUS. Hovořil o směrech rozvoje jazyka a zdůraznil, že J. Jablonskise je třeba vnímat jako celistvou moderní osobnost. Při zkoumání jeho děl je důležité vyzdvihnout jeho životní vodítka a směry jeho činnosti. O spisovném jazyce a změnách jeho pojetí hovořila hlavní vědecká pracovnice Institutu litevského jazyka LAIMA KALĖDIENĖ v příspěvku Pojetí spisovné litevštiny na počátku 21. století. Byla pojednána situace spisovného jazyka v Litvě. Stručně byl představen projekt Současný geolingvistický výzkum v Litvě a jeho předběžné výsledky, které umožňují tvrdit, že se spisovný jazyk v Litvě používá v zásadě všeobecně, což dosud nebylo. Příspěvek stručně shrnul změny v kodifikaci spisovného jazyka v zahraničí a pojednal o jeho tvorbě, péči o něj a šíření v Litvě ve 21. století. A. TAMULIONIENĖ. Lietuvių kalbos gyvavimas ir atsinaujinimas šiuolaikinėje visuomenėje 317 Bylo shrnuto, že nejslabšími články normování, kodifikace a péče o litevský spisovný jazyk jsou šíření norem spisovného jazyka a posilování jeho prestiže. Předsedkyně Státní komise pro litevský jazyk DAIVA VAIŠNIENĖ ve svém příspěvku Současnost jazykové politiky: o tradicích a nových poznatcích hovořila o jazykové politice v současném vícejazyčném a multimodálním světě. Příspěvek se zabýval současnými principy rozvoje a normování litevštiny, situací v oblasti normování litevského spisovného jazyka a nejnovějšími návrhy na změnu norem a určování variant. Byly zkoumány otázky, zda lze při plánování rozvoje jazyka sladit tradici a změny, usilovat o soulad vědecké opodstatněnosti a rozmanitosti užívání a zároveň ponechat prostor pro svébytné vyjadřování zahrnující nespisovné jazykové variety. Příspěvek Původ místních jmen jihovýchodní Litvy a jejich autentický pravopis přednesl hlavní vědecký pracovník Institutu litevského jazyka KAZIMIERAS GARŠVA, který hovořil o původu názvů obcí a vodních toků ve Vilniuském a Šalčininkajském okrese (většina místních jmen je litevského původu) a o zápisu osobních jmen. Druhá část prvního jednání byla věnována diskusi o jazykových změnách v různých oblastech života společnosti. Dva příspěvky se zabývaly jazykem reklamy. Profesorka Vilniuské univerzity REGINA KOŽENIAUSKIENĖ ve svém příspěvku Figurativní hra s obnovenou frazeologií v médiích upozornila na obnovenou frazeologii, která dokládá mimořádnou stylistickou životaschopnost litevštiny. V příspěvku se novým pohledem zaměřila na přetvořenou frazeologii: popisuje a analyzuje ji spolu se souvisejícími syntaktickými destruktivními figurami. Shrnutí znělo, že autoři se figurativní hrou všemožně snaží upoutat pozornost adresáta. Příspěvek Intertextualita v reklamě přednesla docentka Vilniuské univerzity IRENA SMETONIENĖ. Zabývala se v něm pojmem intertextuality a jejími znaky. Přednášející hovořila o tom, jak různé druhy intertextuality pomáhají tvůrci reklamy zdůraznit vlastnosti propagovaného výrobku, zaujmout či zaskočit potenciálního kupujícího a přimět ho ke koupi zboží. Jazykovědkyně svůj příspěvek ilustrovala četnými příklady z reklamy. Další dva příspěvky se týkaly jazykových změn v médiích. Lektorka Univerzity Mykolase Romerise RASA DOBRŽINSKIENĖ přednesla příspěvek Obraz policisty v litevských médiích. Cílem příspěvku bylo ukázat, jaké konotace – pozitivní či negativní – převažují v mediálních sděleních o policistech. K výběru vzorku pro výzkum přednášející inspirovalo to, co slýchala 318 KALBOS KULTŪRA | 86 názor, že média mají vliv na nízké hodnocení policie a že se o policejních příslušnících zveřejňují pouze negativní informace. Shromážděný materiál ukázal, že výroky s pozitivní a negativní konotací jsou zastoupeny přibližně stejně. Magistrantka Kaunské humanitní fakulty Vilniuské univerzity INGA NANARTONYTĖ ve svém příspěvku Leksikos aktualizacijos būdai žurnaluose paaugliams popsala hlavní způsoby aktualizace lexika v publicistice určené dospívajícím. Zdůraznila, že v časopisech pro dospívající, zejména v časopisech pro chlapce, se při snaze dosáhnout pragmatických cílů (zalíbit se čtenářům a vyhovět jim) nebo při vytváření určitých rolí stírá hranice mezi publicistickým a hovorovým stylem. Podle přednášející by autoři časopisů pro dospívající neměli napodobovat způsob vyjadřování mladých lidí, ale měli by čtenářům předkládat příklad obrazného a spisovného užívání jazyka. Hlavní vědecká pracovnice Ústavu litevského jazyka RITA MILIŪNAITĖ ve svém příspěvku Naujieji kontaminaciniai dariniai dabartinėje vartosenoje na základě kartotéky Naujažodžių duomenyno zkoumala příčiny vzniku těchto útvarů, jejich zdroje a strukturální zvláštnosti. Lingvistka uvedla, že většina takových útvarů přichází jako výpůjčky, zejména z angličtiny; jiné kontaminační útvary se překládají z jiných jazyků po jednotlivých částech a vlastní vznikají v litevštině, jak dokládá kontext (těch posledních bylo nalezeno nejméně). Přednášející zdůraznila, že má smysl hovořit o kontaminačních útvarech, jejichž užívání v poslední době zesílilo, aby se obnovilo jak jejich pojetí, tak soubor příkladů tohoto druhu neologismů používaných ve vědecké a vzdělávací literatuře. První část druhého zasedání byla věnována lexiku, jeho užívání a novinkám. Docentka Univerzity v Liepāji DZINTRA ŠULCĖ ve svém příspěvku Tarptautinių žodžių vartojimo aktualijos pojednala o zásadách přizpůsobování internacionalismů v jednotlivých jazycích a představila slovníky internacionalismů vydané v Lotyšsku i instituce, které rozhodují o otázkách jejich adaptace. Srovnávala adaptaci internacionalismů v lotyštině a litevštině. Bylo konstatováno, že Litevci si s většinou internacionalismů poradili úspěšněji a plně je přizpůsobili gramatickému systému litevského jazyka. Vyšší vědecká pracovnice Ústavu litevského jazyka RASUOLĖ VLADARSKIENĖ ve svém příspěvku Administracinės kalbos leksikos naujovės hovořila o příčinách jazykových změn a představila nejproměnlivější jazykovou vrstvu – lexikum. Hovořilo se o novinkách v lexiku administrativního jazyka; jednotlivé skupiny byly podrobně probrány a ilustrovány příklady užití. Přednášející shrnula, že příčinou vzniku novinek je potřeba při překladu dokumentů Evropské unie A. TAMULIONIENĖ. Lietuvių kalbos gyvavimas ir atsinaujinimas šiuolaikinėje visuomenėje 319 pojmenovávat nové předměty, místa a pojmy, přičemž tuto potřebu omezuje snaha co nejpřesněji a doslovně vyjádřit formulace originálu. Příspěvek o překladu dokumentů Evropské unie z francouzštiny do litevštiny Europos Sąjungos dokumentų leksinių analitinių konstrukcijų vertimas iš prancūzų kalbos į lietuvių kalbą přednesly profesorka Kaunské technologické univerzity AURELIJA LEONAVIČIENĖ a studentka bakalářského studia francouzské filologie na Vilniuské univerzitě DALIA LIEPUONIŪTĖ. Příspěvek se zabýval jedním žánrem administrativního stylu – soudními závěry ve francouzštině a litevštině. Přednášející zdůraznily, že aktuálnost tématu vyplynula z velmi častých chyb v textech překládaných z analytických jazyků (angličtiny, francouzštiny aj.) do syntetického litevského jazyka a z nerespektování zvláštností systému mateřského jazyka, jeho norem a stylistického užívání. Dva příspěvky byly věnovány Bendrinės lietuvių kalbos žodynui. Hlavní vědecká pracovnice Ústavu litevského jazyka DAIVA MURMULAITYTĖ přednesla příspěvek Piniginių vienetų pavadinimų semantika. Představila lexikálně-sémantickou skupinu názvů peněžních jednotek a pojednala o formulování definic této sémantické skupiny ve slovnících různých jazyků. Na základě materiálu ze slovníků různých jazyků přednášející vyslovila předpoklad, že názvy peněžních jednotek mají tři významy (nebo tři významové odstíny): peněžní jednotka určité země; tato jednotka z hlediska její hodnoty ve srovnání s jinými peněžními jednotkami (užívá se pouze v jednotném čísle); peněžní znak vyjadřující její hodnotu (bankovka a/nebo mince). Přednášející uvedla možný slovníkový článek pro název peněžní jednotky v Bendrinės lietuvių kalbos žodyne. Druhý příspěvek na téma Bendrinės lietuvių kalbos žodyno, nazvaný Piniginių vienetų pavadinimai „Bendrinės lietuvių kalbos žodyne“, přednesla vědecká pracovnice Ústavu litevského jazyka AURELIJA TAMULIONIENĖ. Příspěvek se zabýval problémy, které vyvstávají při popisu názvů peněžních jednotek v Bendrinės lietuvių kalbos žodyne; představena byla možná kritéria pro výběr těchto názvů, pojednáno bylo o kolísání některých jejich podob a ukázány byly případy, které dosud nebyly normovány. Druhá část druhého zasedání byla věnována hodnocení jazykových jevů a otázkám syntaxe. Příspěvek Kalbos reiškinių vertinimo laipsniai: ties (ne) normos riba přednesla docentka Litevské univerzity pedagogických věd LINA MURRINIENĖ. Příspěvek nově nastolil problém stupňů hodnocení správnosti jazykových jevů. Přednášející zdůraznila, že zásadní otázka, která často vyvstává u uživatelů jazyka i jazykových praktiků, zní: které ze zmíněných čtyř stupňů hodnocení lze nepochybně považovat za součást spisovného jazyka 320 KALBOS KULTŪRA | 86 chybami? Příspěvek věnuje největší pozornost nejspornějšímu, druhému stupni hodnocení správnosti jazykových jevů – jazykovému jevu, jehož užívání je třeba se vyhýbat. Příspěvek o syntaxi právních dokumentů Teisės dokumentų sintaksės bruožai přednesly lektorka Mykolo Romerio universiteto LAIMA PEČKUVIENĖ a profesorka Šiaulių universiteto GIEDRĖ ČEPAITIENĖ. V příspěvku byly přehledně představeny konstrukce pádů, předložek a postpozic charakteristické pro jazyk práva a případy spojování větných členů z hlediska norem spisovného jazyka. Tvrzení byla doložena příklady z textů zákoníků Lietuvos Respublikos, jejich komentářů a internetové publikace Nejvyššího soudu Teismų praktika. Závěrečný příspěvek konference Dėl kai kurių sintaksės reiškinių norminamojo vertinimo ir pateikties přednesl docent Lietuvos edukologijos universiteto VIDAS VALSKYS. Představil projekt „Výzkum vztahu mezi normami a doporučeními litevské syntaxe a současným územ“, který od roku 2012 realizuje Katedra litevské lingvistiky a komunikace Lietuvos edukologijos universiteto a financuje Státní komise pro litevský jazyk. Příspěvek se věnoval několika syntaktickým jevům, u jejichž kodifikačního hodnocení má přednášející určité pochybnosti a vyzývá k diskusi. Hovořilo se o současném užívání a normativním hodnocení výrazu tikėti į ką a také o lokálu, jehož užití k vyjádření vlastnosti předmětu se nedoporučuje. Přednášející uvedl, že současné užívání lokálových výrazů je poměrně rozšířené a produktivní, a proto vybízí k úvaze, zda jsou probírané konstrukce skutečně nevhodné. Závěrečné slovo pronesl JONAS KLIMAVIČIUS. Lingvista shrnul příspěvky a vyjádřil radost, že konferenční tradice pokračuje a že se jí i letos zúčastnilo tolik posluchačů a přednášejících. Teze a informace o této i předchozích konferencích Jona Jablonského lze nalézt na internetových stránkách Lietuvių kalbos instituto www.lki.lt. Doručeno 2013 12 16 AURELIJA TAMULIONIENĖ Institut litevského jazyka Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] A. TAMULIONIENĖ. Lietuvių kalbos gyvavimas ir atsinaujinimas šiuolaikinėje visuomenėje 321