Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m.

DAIVA SINKEVIČIŪTĖ Vilniuská univerzita VAIDA GRINIŪTĖ Vilniuská univerzita ŠPANĚLSKÁ JMÉNA V LITEVSKÉM ONOMASTIKONU V LETECH 1991–2010 KLÍČOVÁ SLOVA: jméno, španělské jméno, jméno španělského původu, jméno španělské podoby, dětská jména. V litevském souboru jmen dětí posledních dvou desetiletí se rýsují nové tendence v pojmenovávání; jednou z nich je klesající obliba samotných nejpopulárnějších osobních jmen (Sinkevičiūtė 2014: 3–8; 2014a: 3–8)1. Celkový počet dětských jmen však ukazuje, že děti dostávají tato osobní jména méně často nejen proto, že se jich rodí méně, ale také proto, že rodiče stále více tíhnou k tomu dávat dětem nová, dosud neužívaná nebo málo známá jména, která přejímají z jiných jazyků nebo sami vytvářejí. V současném litevském souboru jmen jsou vedle baltských jmen různých chronologických vrstev a kalendářních křestních jmen rozšířena také nová přejatá jména: osobní jména převzatá z jiných jazyků, která se dříve nedávala, a varianty či zkrácené podoby jmen křesťanského původu užívaných v Litvě (LVKŽ 32–33). Obvykle se má za to, že se tato cizí jména začala v Litvě šířit od třetího či čtvrtého desetiletí 20. století prostřednictvím literárních a hudebních děl, s nástupem televize pak z filmů (LVKŽ 32–33) a později ze seriálů2. V posledních desetiletích přispěly k šíření přejatých jmen také další informační a komunikační prostředky – internet, tištěná pseudovědecká informativní literatura nebo přání lidí dávat dětem jména celebrit či jejich dětí a podobně. O tom, že se v litevském souboru jmen v letech 1991–2010 vedle jmen baltského a křesťanského původu šířila také nová cizí jména, svědčí četnost jména Deividas: v posledním desetiletí 20. století ho dostalo tolik chlapců, že se tato varianta jména Dóvydas, pocházející z angličtiny, dostala mezi deset nejčastějších jmen v letech 1991–2010 (Sinkevičiūtė 2014: 3–9). Vedle dalších jmen cizího původu a jejich variant se v letech 2005–2010 rozšířilo také romanizované jméno germánského původu Ármando (Sinkevičiūtė 2011: 3–9). To ukazuje, že v posledních desetiletích byly děti často pojmenovávány novými přejatými jmény, z nichž některá se stala velmi populárními. To podnítilo zájem o jednu skupinu cizích jmen současnosti – španělská jména a jejich inventář. 1 Tai pastebima ir Ispanijos vaikų vardyne (Albaigės 2010: 9) ir greičiausiai yra visuotinė dabarties vardų davimo mada. 2 Apie tai kalba ir metrikacijos biurų darbuotojai, pvz., žr. Ivašauskaitė 2014, nors jų komentarai vardyno tyrėjui atrodo nepatikimi dėl netikslių vartojamų sąvokų ir subjektyviai matomų vardų davimo polinkių. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 2 Jako předmět článku byla zvolena adaptovaná a gramaticky začleněná jména převzatá ze španělštiny, která byla dána občanům Litevské republiky (dále jen LR) narozeným v letech 1991–2010. Do výzkumu byla zařazena pouze ta jména pocházející ze španělštiny, která jsou zapsána podle výslovnosti s litevskými koncovkami. Některá jména, např. Elyvra, mají v litevštině již dlouho ustálené podoby. Od jmen, která nemají obvyklé litevské koncovky a neodpovídají normám spisovného jazyka, např. Enrikue, Ines, Isabel, Javier, Karmen, Ricardo, Rocio, Sol aj., se upustilo. Do výzkumu nebyla zařazena ani jména s formálními gramatickými ukazateli – koncovkami –, která se však v litevštině vyslovují jinak, než se píší, např. Alejandra, Carmela, Jandra, Rosaria aj. Všechna pojednávaná osobní jména jsou souhrnně označována jako španělská jména, neboť cílem bylo zdůraznit jazyk, v němž vznikla nebo z něhož se rozšířila. Při posuzování španělských jmen podle základu se proto rozlišily dva typy osobních jmen – jména podle původu a podle formy. Za španělská jména podle původu se považují osobní jména vzniklá ze španělské slovní zásoby, např. Esmerálda, Milagrà. Španělská jména podle formy jsou osobní jména, jejichž základ nevznikl ve španělštině, ale v tomto jazyce získal podobu kmene, např. Alechándras, srov. šp. Alejandro; Andresitas, srov. šp. Andresito. Tyto skupiny jmen byly odděleny, aby se zdůraznila specifičnost osobních jmen tím, že jsou řazena k jednotlivým jazykům; odkazy na slovníky byly uváděny tam, kde se zastávalo jiné stanovisko než LVKŽ nebo kde se představoval druhý možný původ. Hlavním cílem článku je tedy zjistit, jaká adaptovaná a gramaticky začleněná španělská jména dostali občané LR narození v letech 1991–2010. K dosažení tohoto cíle byly stanoveny tyto úkoly: 1) pojednat o problémech výzkumu a klasifikace španělských jmen v kontextu litevského jmenného fondu; 2) vymezit skupiny jmen španělského původu a formy, uvést jejich podoby užívané ve španělštině a propojit je s variantami užívanými v litevštině; 3) určit dobu rozšíření španělských jmen v Litvě a zdůraznit tendence při jejich udělování ve zkoumaném období. Materiál pro práci byl získán v roce 2006 od služby registru obyvatel při Ministerstvu vnitra LR prostřednictvím Státní komise pro litevský jazyk (dále jen VLKK) a doplněn o jména z pozdějších let. Při posuzování vícesložkových pojmenování jako samostatných položek bylo prozkoumáno více než 23 tisíc jmen udělených v letech 1991–2010 občanům LR narozeným v Litvě i v zahraničí. Při prezentaci jmen jsou jednotlivé části vícesložkových pojmenování uváděny jako běžná osobní jména; vedle počtu jednosložkového jména je v závorkách uveden počet jeho výskytů ve vícesložkovém jménu v daném období, např. Alòndra 2 (1), Esmerálda 8 (3). Pokud se zkoumané jméno vyskytovalo pouze jako součást vícesložkového pojmenování, je počet uveden u jména pouze v závorkách. Statistiky všech jmen jsou dostupné na internetových stránkách VLKK www.vardai.vlkk.lt. V závislosti na politických událostech v Litvě byla jména rozdělena do tří období: cizí jména udělovaná v době nezávislé Litvy (1918–1940), v sovětském období (1941–1990) a po obnovení nezávislosti (1991–2010). Je třeba dodat, že na základě údajů z roku 2006 byla některá jména podmíněně přiřazena k počátku sovětského období: dostupné údaje nezaznamenávají všechna osobní jména, která dostaly děti narozené na počátku 20. století, neboť tyto osoby již mohly do roku 2006 zemřít. Takové časové členění se přesto ukázalo jako smysluplné, protože se předpokládalo, že jména každé skupiny mají rysy závisející na kulturní situaci Litvy, politických a ekonomických vztazích s jinými zeměmi i na vlivu prostředků veřejného informování a komunikace. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 3 VÝZKUM ŠPANĚLSKÝCH JMEN A PROBLÉMY S JEJICH UDĚLOVÁNÍM Dosud nebylo zkoumáno, která španělská osobní jména dostávaly litevské děti, psalo se však o jejich užívání. Antanas Salys (1983: 3–5) v roce 1936 v časopise Gimtoji kalba pojednal o rozdílech mezi pravopisem a výslovností jmen a představil zvláštnosti jejich přízvuku; vycházel přitom spíše z místních názvů než z osobních jmen. A. Salys (1983: 3–5) vyslovil názor, že při zápisu španělských vlastních jmen podle výslovnosti je třeba zachovat blízkost španělské výslovnosti, a vymezil pravidelnosti, jimiž se doporučoval řídit při připojování litevských koncovek. Zdá se, že pravidla adaptace španělských jmen navržená A. Salisem se blíží současným zásadám VLKK pro adaptaci jmen³. V této souvislosti je třeba zmínit také Vytautase Ambrazase (2008), který při pojednání o zásadách adaptace cizích jmen uvedl i příklady španělských jmen. V článcích badatelů litevského jmenného fondu se objevují poznámky, že jména odvozená ze španělské slovní zásoby Gitana, Gitanas nejsou vhodná k užívání kvůli významu jejich výchozího slova (např. Maciejauskienė 1978: 17; 1989: 83). Při zmínce o tom, že přibývá osobních jmen s různými cizími zakončeními, se uvádějí také španělská osobní jména Lolita, Rosita aj. (Klimavičius 2004: 19–20). Zdá se, že další samostatné postřehy o španělských jménech publikovány nebyly. Ačkoli se španělská jména užívaná v Litvě dosud nezkoumala, některá z nich jsou uvedena mezi cizími jmény v LVKŽ. LVKŽ uvádí, že ze španělštiny pocházejí jména Ármandas (var. Ármondas), Doloresà (var. Dolorosà), Elvyrà, Elvỹras, Estelà, Fernánda, Fernándas, Inesà (var. Inezà), Karmelà, Ksaverà, Ksaveràs, Ksaverìja, Lolità, Rodrìgas a Rosità. Uvádí se také, že jména Benità, Benìtas a Ferdinándas mohla vzniknout nejen ve španělštině, ale i v italštině, zatímco Elmyrà se považuje za španělské a arabské jméno. Je třeba dodat, že ne všechna jména byla do LVKŽ zařazena již v prvních vydáních: teprve ve třetím vydání LVKŽ se objevila jména Ármandas (var. Ármondas), Elmyrà, Rosità, Inesà, jejichž variantou se stalo dříve v LVKŽ uvedené jméno Inezà, a navíc byla zařazena varianta jména Doloresà, Dolorosà. To ukazuje postoj autorů LVKŽ k aktualizaci jmenného fondu: litevský jmenný fond lze rozšiřovat soustavným zařazováním i jmen cizího původu (viz Maciejauskienė 2004: 84). Současné LVKŽ tedy uvádí 19 španělských jmen, z nichž tři mají varianty. Tato osobní jména jsou dvojího typu: některá pocházejí ze španělské slovní zásoby, např. Doloresà, jiná pocházejí z jiných jazyků a ve španělštině získala pouze podobu kmene, např. Inesà. Je tedy zřejmé, že při přiřazování osobního jména k jménům určitého jazyka je důležitý nejen původ kmene, ale také změny, v jejichž důsledku jména získala jiné podoby. Z jmen uváděných v LVKŽ je dále patrné, že existují případy, kdy je obtížné rozlišit, která jména vznikla výhradně ve španělštině a která v jiných románských jazycích. S tímto problémem se setkává i výzkum španělských jmen. Při shromažďování španělských osobních jmen ze seznamu jmen udělených dětem v letech 1991–2010 se nejprve vycházelo z LVKŽ. Zjistilo se, že ze všech španělských jmen v LVKŽ nebyly dětem dány dvě varianty – Dolorosà a Inezà –, zatímco ostatní jména udělena byla. Protože však v LVKŽ chyběla některá jména z posledních let⁴, byly využity i další zdroje. Jako hlavní byl zvolen španělský slovník jmen Roberta Faurè (Robert Faur-re) (2008) (dále jen DNP), v němž je charakterizováno více než 13 tisíc 3 Viz internetové stránky VLKK, dostupné na adrese: http://www.vlkk.lt/lit/nutarimai/svetimvardziai/adaptavimas.html. 4 To znovu potvrzuje dříve vyslovenou myšlenku, že LVKŽ je třeba odborně rozšiřovat o nová jména nejen domácího, ale i cizího původu (viz Sinkevičiūtė 2011a: 214). BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 4 původ osobních jmen užívaných ve španělštině; uvádí zkratky a varianty jmen užívané v jiných jazycích a při jejím sestavování se vycházelo z nejnovějších slovníků jmen v dalších románských jazycích5. Papildomai naudoti Enzijo la Stelos (Enzio la Stella) (2009) italų ir Šantalės Tanė (Chantale Tanet), Tristano Ordė (Tristane Hordé) (2000) prancūzų vardų žodynai, kai tikslinta, kokios vardų formos vartojamos kitose romanų kalbose6. Tikrinant vardų kilmės aiškinimus remtasi Rosos ir Volkerio Kolheimų (Kohlheim) (2007) vokiečių vardų žodynu (toliau – GVN). Naudotasi ir vardų interneto svetainėmis, tačiau jų informacija buvo problemiška, nes dažnai skyrėsi vardų kilmės aiškinimai, įvairavo romanų kalbų vardų formos (žr. http://www.behindt-hename.com/, http://www.20000-names.com/ ir kt.). Při srovnání výkladů původu jmen považovaných v LVKŽ za španělská s informacemi v dalších slovnících se zjistilo, že se v některých případech liší. Proto se při výběru španělských osobních jmen vycházelo z několika zdrojů, zejména z DNP. Z toho důvodu bylo upuštěno od toho, aby se ke španělským jménům přiřazovalo jméno Ármandas, které má základ v germánských jazycích a které LVKŽ 59 považuje za španělské, neboť podle DNP 97–98, GVN 65 je typické nejen pro španělštinu, italštinu či jiné románské jazyky, ale vzniklo ve francouzštině7. Jména Benitas, Benità byla považována pouze za španělská, ačkoli je LVKŽ 74 řadí mezi jména španělská a italská, neboť DNP 145–146, GVN 77–78 uvádějí, že tato jména vznikla právě ve španělštině8. Zdá se, že jménem Elmýros mohly být ve 20. století pojmenovávány občanky LR nejen proto, že se jméno rozšířilo do evropských jazyků ze španělštiny, kde vzniklo zkrácením germánského jména (viz DNP 263, GVN 138), ale mohlo se v Litvě šířit i z Ruska, kde se na počátku 20. století stalo jménem zkratkovým, odvozeným z ruského výrazu электрификация мира (Суперанская 2003: 451). Protože má toto jméno několik různých zdrojů původu, nelze je tedy řadit pouze mezi španělská jména. Z jmen, která LVKŽ dále označuje za španělská a italská, se jako problematické ukázalo jméno Ferdinándas: někteří autoři (Grzenia 2006: 125–126; Суперанская 2003: 327–328; Tanet, Hordé 2000: 179–180) je s ohledem na jeho složky považují za germánské, autoři GVN 155 za germánské jméno rozšířené ze španělštiny a autoři DNP 313–314 za latinizované jméno germánského původu převzaté do románských jazyků. Protože toto jméno nevzniklo ve španělštině, bylo od něj upuštěno. Z důvodu předpokládaného jiného původu se tedy jména Ármando (Armondo), Elmýra a Ferdinándo nerozebírají, neboť nejsou považována za španělská osobní jména. Mezi adaptovaná a gramaticky začleněná španělská jména byla osobní jména zařazena podle stanovených kritérií. Nejprve byla vybrána jména vzniklá ze španělské slovní zásoby a hledaly se jejich španělské podoby. Po zjištění případů, kdy je stejná podoba kmene osobního jména vlastní několika románským jazykům, byla tato jména vyřazena. Proto nebylo zkoumáno například jméno Raulis germánského původu, rozšířené z románských jazyků, ani jeho varianty, neboť je lze spojovat se španělským, italským a portugalským Raul a francouzským Raoul. Nebyla zařazena například jména Grasielė, vytvořené podle stejně vyslovovaného španělského a portugalského jména latinského původu Graciela, Leònsija, které se spojuje s podobami stejně vyslovovaného španělského a portugalského jména řeckého původu Leoncía, Arnaldas, které je stejně vyslovovanou podobou germánského jména ve španělštině a italštině Arnaldo, Ároldas, které vzniklo z podob téhož jména vyslovovaných stejně, srov. italské Aroldo a španělské Haroldo, a další. 5 V jednotlivých případech byl původ a podoba jmen ověřován také podle Albaigės 2008, 2011; Vázquez de Haro 2008, obsah těchto publikací ani jejich rozsah se však nevyrovná obsahu uvedeného slovníku. 6 Z tohoto hlediska byl prohlédnut také slovník podob jmen vydaný v Polsku kolektivem autorů (viz SI). 7 Tokios nuomonės yra ir kitų vardų žodynų autoriai, pvz., Grzenia 2006: 60; Tanet, Hordé 2000: 52–53 ir kt. 8 V jiných jazycích se jméno Benito rozšířilo po roce 1930 v důsledku kultu osobnosti Itala Benita Mussoliniho (GVL 77–78). BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 5 Část osobních jmen lze srovnávat nejen s několika podobami jmen v románských jazycích, ale lze je odvozovat také z jiných slovanských či germánských jazyků, které jsou geograficky nebo kulturně bližší. K takovým patří například jména Patrisija, které lze spojovat nejen se stejně vyslovovaným španělským a francouzským Patricia a portugalským Patrícia, ale také s anglickou podobou jména Patricia, dále Ilārija, které lze spojovat nejen se španělským Hilaria, portugalským Hilária, italským Ilaria, katalánským Hilària, ale také s ruskými podobami Ilarija a dalšími. V článku jsou tedy zkoumána jména španělské podoby, která vznikla pouze z podob užívaných ve španělštině. Rovněž bylo upuštěno od rozboru osobních jmen, která mají více než jeden výklad původu a u nichž je španělský původ či podoba druhou možností výkladu v kontextu litevského jmenného fondu. Proto nebyla zařazena například jména Reinà, které je ve španělštině podobou jména latinského původu Reginà, srov. španělské Reina, neboť je lze považovat také za zkrácenou podobu německého dvousložkového jména s kmenem rein-; Luisà, neboť souvisí nejen se španělským Luisa, ale také s podobou jména Luīsas užívanou v angličtině, srov. anglické Louis; Lòrenas, které vzniklo nejen ze španělského Lorenzo, ale také ze stejně vyslovovaného anglického jména Lawrence a dalších. Bylo třeba vyřešit otázku, jak rozlišit zkratková jména vzniklá ve španělštině, neboť předmětem zkoumání byla osobní jména zkráceného původu, která vznikla nebo se užívají pouze ve španělštině. Pokud se v různých jazycích vyskytovaly shodné základy zkratek, které mohly být odvozeny také od několika různých jmen, bylo od těchto zkratek upuštěno. Proto nebyly zařazeny například zkrácené podoby Benà, kterou lze vykládat jako vzniklou v několika jazycích z několika různých jmen Benediktà, Benignà, Benità, Benonà aj.; Dòlfas, které souvisí nejen se španělským a portugalským Dolfo, ale také s anglickým Dolf, což jsou zkrácené podoby germánského jména Ādolfas; Rėjus, které lze spojovat nejen se španělským apelativního původu Reyes a portugalským Reis, ale také považovat za zkrácenou podobu germánského jména Ráimundas užívanou ve španělštině a angličtině, srov. španělské Rey a anglické Ray, a další. Z osobních jmen odvozených pomocí přípon byla nejprve vybrána ta, která jsou utvořena s deminutivními formanty typickými pro španělštinu, srov. litevské -eta(s), -ita(s), -ina(s), viz NGLĖ 62, například Benìtas, Lolità a další. Jak upozornil Jonas Klimavičius (2004: 20–22), v litevštině lze najít poměrně mnoho jmen s těmito zakončeními, proto se při rozlišování španělských jmen nevycházelo pouze z jejich podoby, ale věnovala se pozornost také jazyku, v němž jméno vzniklo. Teprve když se ve zdrojích potvrdilo, že deminutiva s uvedenými příponami vznikla výhradně ve španělštině, například Adelità, Rosarità, Nandìtas, byla tato osobní jména zařazena do výzkumu. V některých případech byla jména utvořená pomocí přípon zařazena pouze podmíněně, neboť i v litevštině mohla být ke kmeni jména připojena například přípona -ita, čímž vzniklo nové jméno. Shrneme-li tedy, lze konstatovat, že jména, která se do Litvy dostala ze španělštiny, dosud nepoutala pozornost badatelů, ačkoli se některá osobní jména uvádějí v LVKŽ nebo v pracích zabývajících se otázkami užívání jmen. Při snaze odlišit španělská jména udělená občanům LR se objevil zásadní problém: některé podoby jmen užívané ve španělštině se shodují s podobami osobních jmen užívanými v jiných románských jazycích či v jazycích jiných rodin. Při rozlišování adaptovaných a gramaticky začleněných španělských jmen se proto zkoumala pouze jména odvozená ze španělské slovní zásoby a jejich podoby, které jsou vlastní pouze španělštině. Při zkoumání jmen se vycházelo nejen z jejich původu či tendencí k jejich užívání ve španělštině, ale zohledňovalo se také, kde se dítě, které jméno dostalo, narodilo – v Litvě, nebo ve španělsky mluvící zemi. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 6 JMÉNA ŠPANĚLSKÉHO PŮVODU Za španělská jména se považují osobní jména, která vznikla ze slovní zásoby španělského jazyka. Při hodnocení jmen tohoto původu podle jejich základu je zřejmé, že v letech 1991–2010 bylo nejčastěji dáváno apelativní osobní jméno. Patří k nim dívčí jména Abrilė 3, srov. šp. Abril < šp. abril „duben“; Alondra 2 (1), srov. šp. Alondra < šp. alondra „skřivan“⁹; Bėja 1, srov. šp. Bella < šp. bella „krásná, půvabnᓹ⁰; Blánka 1, srov. šp. Blanca < šp. blanca „bílá“; Bonità 1 < šp. bonita „krásnᓹ¹; Doloresà 5, srov. šp. Dolores < šp. dolor „žal, lítost“; Esmerálda 8 (3), srov. šp. Esmeralda < šp. esmeralda „smaragd“; Gitanà 245 (2) < šp. gitana „Romka“; Iglėsija 1, srov. šp. Iglesia < šp. iglesia „kostel“¹²; Konsuelà 6, srov. šp. Consuelo < šp. consuelo „útěcha, uklidnění“; Mersedesà 1, srov. šp. Mercedes < šp. merced „milost, dar“; Milagrà 6, srov. šp. Milagros < šp. milagro „zázrak“; Morenà 1 < šp. morena „tmavovlasᓹ³; Palomà 2, srov. šp. Paloma < šp. paloma „holubice“; Pilarà 1, srov. šp. Pilar < šp. pilar „sloup; mísa, nádoba“; Sagrãrija 1, srov. šp. Sagrario < šp. sagrario „svatyně“. Mnohá z těchto jmen se ve Španělsku pojí s pojmenováními místních svatých, např. Konsuelà a srov. Nuestra Señora del Consuelo, Sagrãrija a srov. Nuestra Señora del Sagrario a další. Apelativní antroponyma španělského původu dostali i chlapci. Jde o jména Esmeráldas 1, Gitãnas 5, která byla nejspíše vytvořena v Litvě z častějších ženských jmen Esmerálda a Gitanà, a Morenàs 1, srov. šp. Moreno < šp. moreno „tmavovlasý“, doložené ve španělském příjmení (srov. šp. příjmení Moreno, DAE 532). K apelativním jménům patří také jméno Rosarà (1), nejspíše v Litvě přetvořené ze šp. Rosario a spojované se šp. rosario „růžová zahrada, (círk.) růženec“. Byla dána také sufixální jména utvořená ve španělštině, jejichž základem jsou apelativní antroponyma španělského původu; jde o jména Dolorità 2, srov. šp. Dolorita < šp. Dolores, srov. litev. Doloresà; Rosarità 1, srov. šp. Rosarita < šp. Rosario, srov. litev. Rosarà. Z jmen s jiným základem dostaly děti v LR v letech 1991–2010 osobní jména španělského původu odvozená od místních názvů. Jde o jména s tradicí užívání sahající do počátku 20. století: Ksaverà 8 (1), Ksavėras 14 (3), srov. šp. Javiera, Javier, jejichž základem je místní název baskického původu Ksavėras, srov. šp. Javier, a Ksavėrija 4, vytvořené z mužského jména Ksavėrijus, odvozeného z latinizované podoby španělského jména Javier, srov. šp. Xaverius. Další jména tohoto původu jsou Arasėlė 1, srov. šp. Araceli, spojované s místním názvem Araceli; v posledních letech bylo do litevštiny znovu převzato jméno Chaviėras 1, srov. šp. Javier, spojované s uvedeným šp. místním názvem Javier (viz litev. Ksavėras), a Sevilė 1 (2), srov. šp. Sevil, Seville, spojované s názvem města Sevilija (šp. Sevilla). V onomastickém fondu jsou také zkrácená jména vzniklá ze jmen španělského původu. Jedním z nich je jméno odvozené od zkráceniny pomocí sufixu Lolità 131 (5), srov. šp. Lolita, jehož základem je v daném období zaznamenaná zkrácenina Lolà (1), srov. šp. Lola, která vznikla ze španělského ženského jména Doloresà. Zmínit je třeba i jméno Diėgas 1, srov. šp. Diego, které vzniklo zkrácením a přetvořením antroponyma Santjãgas¹⁴. ⁹ Toto jméno lze považovat za staženou zkráceninu, která vznikla ve španělštině ze šp. Alejandra (Gómez 2005: 27). ¹⁰ Jméno Bėja lze považovat také za zkráceninu vzniklou buď v italštině ze jména Isabella, nebo v angličtině ze jmen Arabella, Annabella (DNP 143). ¹¹ Toto jméno se v hispanofonních zemích neužívá, rozšířilo se z USA (GVN 86). ¹² Toto jméno nejspíše vzniklo pod vlivem příjmení populárních španělských zpěváků Julia Iglesiase (Julio Iglesias) a Enriqueho Iglesiase (Enrique Iglesias), a proto je zde třeba je řadit pouze podmíněně; srov. šp. příjmení Iglesia, Iglesias (DAE 429). ¹³ Toto antroponymum se ve Španělsku jako křestní jméno neužívá a nejspíše se rozšířilo z italštiny; Italové je převzali ze španělštiny (GVN 305). ¹⁴ Podle DNP 120 existuje i jiné vysvětlení původu jména: jeho základem je keltské slovo. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 7 Další jména španělského původu vznikla spojením kmenů různého původu (osobních jmen, jejich zkrácených podob nebo apelativ). Patří k nim jména Anālija 1, srov. šp. Analía, které ve španělštině vzniklo ze jmen Anà (srov. šp. Ana) a Lijà (srov. šp. Lía); Anabelà 2, Anabèlė 2, srov. šp. Anabel, vznikla ve španělštině spojením jmen Anà (srov. šp. Ana) a Izabėlė (srov. šp. Isabel)15; Marisà (1), srov. šp. Marisa, vzniklo spojením jmen María (srov. šp. María) a Luisa (srov. šp. Luisa). Podobnou strukturu mají také Santjāgas 3, srov. šp. Santiago, které ve španělštině vzniklo spojením lat. sanctus „svatý“ a šp. zkrácené podoby Iagus, jejímž základem je jméno Jokūbas (šp. Iacobus). Taková složená jména, jejichž druhou část tvoří zkrácená podoba nějakého jména, jsou pro španělský antroponymický fond typická (viz Рылов 2010: 41). Ze statistiky probíraných jmen vyplývá, že v sledovaném období byla jména španělského původu častěji dávána dívkám než chlapcům. Také základ španělských jmen dávaných dívkám v letech 1991–2010 je rozmanitější než základ chlapeckých jmen. Podle údajů z roku 2006 se jména španělského původu začala v Litvě užívat v různou dobu. Některá jména rozšířená v letech 1991–2010 se dětem dávají již od počátku druhého desetiletí 20. století; jde o jména Ksavėras, Ksaverà ir Ksavèrija. Tato jména byla v Litvě nejčastější ve 20. až 40. letech 20. století a jejich rozšíření na počátku 20. století souvisí s tradicí dávat dětem jména svatých, neboť jméno Ksavėro je v Litvě dobře známé díky sv. Františku Xaverskému. Do roku 1941 se v litevském antroponymickém fondu rozšířila jména Doloresà, Lolità; z nich se jméno Lolitòs stalo velmi častým v 60. letech, kdy vyšel román Vladimira Nabokova Lolita a podle něj byl natočen stejnojmenný film. Do jmen z tohoto období je podmíněně zařazeno také jméno Alòndros, které dostala před rokem 1941 Litevka v Uruguayi; od roku 1998 se tak začaly jmenovat i dívky narozené v Litvě, když se objevil stejnojmenný mexický seriál. Častější jména španělského původu z let 1991–2010 — Doloresà 5, Ksavėras 14 (3), Ksaverà 8 (1), Ksavèrija 4, Lolità 131 (5) — která se v Litvě rozšířila do roku 1941, se již stala součástí litevského antroponymického fondu: děti (nejčastěji Litevci narození v Litvě) dostávají tato jména i v následujících desetiletích a jména byla zařazena do LVKŽ. Dívky pojmenované Alòndra 2 (1) se v Litvě znovu objevují na konci 20. století. To ukazuje, že se antroponymický fond obnovuje tím, že děti dostávají jména, která byla na počátku 20. století známa z antroponymického fondu emigrantů a od konce 20. století se šíří z televize. V sovětské Litvě se začala dávat jména španělského původu Blánka, Bonità, Doloritá, Esmerálda, Gitánà, Gitánas, Konsuèla, Lolà, Morenà, Morènas ir Sevilė; z nich jsou novější Morènas, rozšířené v Litvě od 60. let, a Blánka, Morenà, Sevilė, rozšířená od 70. let 20. století. Do této skupiny lze podmíněně zařadit také jméno Marisà, které bylo v sovětské době dáno dívkám narozeným v Jižní Americe. Vzhledem k nedostatku údajů z počátku 20. století nelze některá jména přiřadit k osobním jménům z dřívějšího období, lze však předpokládat, že například dívky pojmenované Esmeráldomis dostávaly toto jméno před rokem 1941, protože díla Victora Huga (Victor Hugo), odkud se toto jméno rozšířilo, se v Litvě překládala od 10. let 20. století. Ostatní jména mohla být dána z touhy po výjimečnosti nebo proto, že se rodičům líbila jejich zvuková podoba. Osobní jména španělského původu, která se začala užívat v sovětské době, měla v letech 1991–2010 různou míru obliby: z hlediska četnosti vyniká jméno Gitános 245 (2), které bylo v Litvě velmi časté v 60. a 70. letech 20. století16; o něco více dětí dostalo jména Esmeráldos 8 (3), Gitáno 5, Konsuèlos 6; ostatní jména dostaly děti jednou nebo dvakrát. Všechna jména, která se v tomto období začala ...................... 15 Původ jména Anabel lze vysvětlovat také jinak: může být považováno za pozměněnou podobu latinského jména Amabel (GVL 59). 16 Celkem bylo toto jméno dáno více než 4200 občanům LR. Protože lingvisté toto jméno kritizovali kvůli negativním asociacím vyvolávaným apelativem, který je jeho základem a souvisí s etnonymem Romů, je zřejmé, že se tehdy vědělo, jaká cizí jména dostávaly děti narozené v dané době. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 8 duoti vardus sieja bendras bruožas: ir 1941–1990, ir 1991–2010 m. jais dažniausiai vadinti Lietuvoje gimę lietuvių tautybės vaikai. Lze tedy konstatovat, že jména španělského původu, která se začala užívat v letech 1941–1990, se v litevském jmenném fondu ustálila a utváří se tradice jejich užívání. K pojmenovávání dětí těmito jmény v letech 1991–2010 mohla přispět literatura a televize, např. dívky mohly být znovu začít pojmenovávat Konsuėlomis poté, co byl v roce 1993 přeložen román Žorž Sand (George Sand) Konsuela, zatímco jiná jména, např. Blánka, Esmerálda, Morenà, Morènas, se mohla šířit díky jménům a příjmením postav seriálů nebo herců, kteří je ztvárnili. U jména Marisà, uděleného v letech 1991–2010, je třeba dodat, že na rozmanitost jmen měly v sovětské době (stejně jako v předchozím období) vliv také emigranti: osobní jména dívek narozených v Jižní Americe rozšiřovala jmenný fond občanů LR o nová jména, jimiž se koncem 20. století začaly pojmenovávat také děti narozené v Litvě. Ze španělských osobních jmen, která se v Litvě rozšířila v sovětské době, nebylo do LVKŽ zařazeno žádné jméno, kromě jména Lolà, uvedeného pouze jako zkrácená podoba jména Lolitá. Lze proto předpokládat, že LVKŽ nebyl rozšiřován o nová cizí jména pravděpodobně ve snaze zachovat tradici udělování domácích jmen křesťanského původu nebo cizích jmen rozšířených v meziválečném období. Za nejnovější jména španělského původu lze považovat osobní jména, která nebyla udělena před rokem 1991: Abrìle, Anabelà, Anabèle, Anãlija, Arasèle, Bèja, Chavièras, Diègas, Esmeráldas, Iglèsija, Mersedesà, Milagrà, Palomà, Pilarà, Rosarà, Rosarità, Sagrãrija ir Santjàgas; z nich je o něco častější Milagrà, zatímco ostatní jména byla dětem narozeným v letech 1991–2010 udělena 1–3krát. Žádné z těchto jmen se v LVKŽ neuvádí, ačkoli jimi byly většinou pojmenovány také děti narozené v Litvě, z nichž mnohé jsou Litevci; jménem Iglèsijos byla pojmenována pouze jedna Litevka narozená v zahraničí. Část jmen rozšířených v Litvě v letech 1991–2010 vznikla pravděpodobně vlivem televize, např. Chavièras, Diègas, Mersedesà, Milagrà, Palomà, Pilarà, Santjàgas jsou jména postav seriálů vysílaných v posledním desetiletí 20. století a na začátku 21. století. Jméno Mersedesà mohlo být dívce uděleno také podle postavy z románu Alexandra Dumase (Alexandre Dumas) Grafas Montekristas, znovu vydaného v letech 1998 či 2005, nebo podle filmové postavy vytvořené na jeho motivy. Je třeba dodat, že se v jmenném fondu v letech 1991–2010 vyskytla také čtyři pozměněná španělská osobní jména: Esmirálda 7 (3), Esmiráldas 1, Kseverà 1, Ksevèras 2. Podoby některých osobních jmen se v Litvě objevily a začaly užívat ve stejné době jako základní podoby jmen Esmerálda (v sovětské době) nebo Ksavèras, Ksaverà (před rokem 1941); pouze jméno Esmiráldas je známo už ze sovětské doby. Považujeme-li jména Kseverà, Ksevèras za nářeční podoby východních Aukštaitů (viz LVKŽ 206), lze říci, že tradice nářečních podob přetrvává i na konci 20. a na začátku 21. století. Esmirálda je však o něco častější než ostatní jména, a lze proto předpokládat, že některé dívky mohly být pojmenovány Esmiráldomis podle toho, jak toto jméno zaslechly ve stejně nazvaném seriálu vysílaném v době zkoumaného období. To vede k úvaze, že se status některých jmen v průběhu času mění: některé podoby, které byly dříve považovány za nářeční, se v posledních letech mohou stát zkomolenými podobami jmen. Shrneme-li to, lze konstatovat, že mezi jmény španělského původu převažují osobní jména odvozená od apelativ; vyskytují se také místní jména, zkráceniny a složená jména. Většina španělských jmen, která se rozšířila v různých obdobích, byla po celé 20. století udělována především Litevcům narozeným v Litvě; při úvahách o tom, proč se tato jména objevila v litevském jmenném fondu, je třeba zohlednit především vliv jiných kultur. Je třeba dodat, že jména španělského původu, která byla do konce sovětského období udělována občankám LR narozeným v zahraničí, se v letech 1991–2010 začínají udělovat také dívkám narozeným v Litvě, což ukazuje, že tato jména typická pro cizojazyčné kultury se šíří i v Litvě. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 9 Nejčastější španělská jména udělená v letech 1991–2010, Gitanà 245 (2) a Lolitā 131 (5), byla v sovětské době podstatně častější. To ukazuje, že se tato jména v posledních letech nadále udělují dětem vedle jiných cizích jmen. Některá španělská jména, počínaje jménem Esmerálda, se rozšířila z literatury a později z filmů a seriálů. Bylo zjištěno, že během posledních dvou desetiletí přibylo ve jmenném fondu občanů LR španělských jmen jako samostatných jednotek, k přílivu jmen španělského původu však nedochází, protože mnohá z nich jsou vzácná – byla udělena jednomu až třem dětem. JMÉNA ŠPANĚLSKÝCH PODOB Bylo uvedeno, že za jména španělské podoby se považují ta osobní jména, jejichž kmeny se utvořily ve španělštině. Vznikla v důsledku jazykového vývoje, při němž se proměnila osobní jména různého původu, převzatá v různých dobách z jiných jazyků. Vyskytují se také jména převzatá z jiných jazyků, jejichž kmeny získaly ve španělštině specifické podoby, byly zkráceny nebo rozšířeny o přípony. Jména španělské podoby jsou tedy dvojího druhu: některá vznikla ve španělštině a odtud se rozšířila do dalších jazyků, jiná vznikla v románských jazycích latinizací osobních jmen různého původu, avšak v důsledku jazykového vývoje získala ve španělštině svébytné podoby. Posoudíme-li jména španělské podoby podle jejich základu, vidíme, že v letech 1991–2010 byla udělena četná osobní jména germánského původu. Jde o ženská jména Elvyrà 163 (6), srov. šp. Elvira; Fernánda 8 (3), srov. šp. Fernanda; Florinda 117, srov. šp. Florinda, Reinálda 3, srov. šp. Reinalda; Rosènda 1, srov. šp. Rosenda; mužská jména Elvyras 1, srov. šp. Elviro; Enrikė 4 (2), srov. šp. Enrique; Fernándas 15, srov. šp. Fernando; Florìndas 118, srov. šp. Florindo; Ramìras 2, srov. šp. Ramiro; Rodrìgas 7, srov. šp. Rodrigo; Rosèndas 1, srov. šp. Rosendo. Také jedna dívka narozená v Litvě byla pojmenována jménem, které vzniklo ze španělské podoby germánského mužského jména, totiž Rodrigà 1, srov. šp. Rodrigo a litevsky Rodrìgas. Základem dalších osobních jmen španělské podoby jsou varianty jmen křesťanského původu, z nichž některá mají v litevštině jiné běžné podoby, nově přejaté do litevštiny ze španělštiny. Část osobních jmen španělské podoby pochází z latiny; jde o ženská jména Domìnga 9 (1), srov. šp. Dominga a litevsky Dominykà, Domininkà19; Estelà 188 (5), srov. šp. Estela; Estrèja 45 (4), srov. šp. Estrella; Orianà 8 (1), Orijanà 6, srov. šp. Oriana20; mužská jména – Amãdas 1, srov. šp. Amado; Domìngas 3, srov. šp. Domingo a litevsky Dominỹkas, Dominìṅkas; Estèlas 1, pravděpodobně vytvořené v Litvě z ženského jména Estelà. Vyskytují se také osobní jména řeckého původu; jde o ženská jména Agèdà 1, srov. šp. Águeda a litevsky Agatà, Agotà; Anchèlà 2, srov. šp. Ángela a litevsky Angèlė; Anchelìkà 1, srov. šp. Angélica; Inesà 1001 (9), srov. šp. Inés a litevsky Ãgnė; a mužská jména – Alechándras 1, srov. šp. Alejandro a litevsky Aleksándras; Anchelìkas 1, srov. šp. Angélico. Zde je třeba zmínit také jméno Inesė 1 (1), které bylo pravděpodobně vytvořeno ze jména Inesà. Jiná jména jsou hebrejského původu, totiž Adãnas 4, srov. šp. Adán a litevsky Adòmas; Chésus 1, srov. šp. 17 Florìnda 1 lze považovat také za jméno odvozené příponou od latinského jména Florà, které vzniklo ve španělštině a italštině (GVL 159). 18 Florìndas 1 lze považovat také za jméno odvozené příponou od latinského jména Flōras, které vzniklo ve španělštině a italštině (GVL 159). 19 Zde a dále jsou za značkou lite. uváděny podoby těchto jmen užívané v litevštině, vzniklé z dříve převzatých podob těchto jmen. 20 Původ tohoto jména není zcela jasný: jde buď o odvozeninu s příponou -ana od jména Oria, které je podobou španělských jmen Áurea nebo Auria (DNP 575), nebo se jednoduše spojuje s lexikem latinských jazyků (GVN 322–323). BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 10 Jesús a litev. Jėzus; Chimenà 1²¹, srov. šp. Jimena, Ximena a litev. Simonà; Isabelà 6 (4), srov. šp. Isabel a litev. Elzbietà; Isabelė 5 (2), srov. šp. Isabel a litev. Elzbietಲ; Karmenà 2 a srov. šp. Carmen. Existují jména převzatá ze španělštiny, která se do tohoto jazyka dostala z jiných románských jazyků. Takovým jménem je Mirėja, udělené v letech 1991–2010 v 2 případech, srov. šp. Mireya, jehož základem je forma Mireille užívaná ve francouzštině²³. Existují také jména, která jsou variantami osobních jmen utvořenými z podob jmen užívaných ve španělštině. Jsou to jména Ernánda 2, srov. šp. Hernanda; Ernándas 15, srov. šp. Hernando, která vznikla z podob těchto jmen užívaných ve španělštině a která jsou variantami jmen Fernánda, Fernándas. Jiná osobní jména vznikla ve španělštině zkrácením kmenů jmen nerománského původu. Jde o zkrácené podoby, které se ve španělštině vytvořily z deminutivních forem jmen různého původu: Belità 1, srov. šp. Belita > šp. Anabelita, Isabelita a další; Delità 2, srov. šp. Delita > šp. Adelita, Cordelita a další; Litá 1, srov. šp. Lita > šp. Adelita, Carmelita a další; Nanditas 4, srov. šp. Nandito > šp. Fernandito; Norità 3²⁴, srov. šp. Norita > šp. Eleonorita, Honorita a další; Renità 6, srov. šp. Renita > šp. Irenita; Sitá 3, srov. šp. Sita > šp. Alfonsita, Inesita, Rosita a další; Tonità 1, srov. šp. Tonita > šp. Antonita. Zkrácené podoby Gojà 11 (2), srov. šp. Goya; Gòjus 10 (1), srov. šp. Goyo, vznikly ze šp. Gregoria, Gregorio, srov. lit. Grigòrija, Grigòrijus²⁵. Osobní jména a jejich zkrácené kmeny se ve španělštině rozšiřují také o zdrobňovací přípony²⁶. Taková jsou jména hebrejského původu Anità 44 (8)²⁷, srov. šp. Anita < šp. Ana; Gabrielità 1, srov. šp. Gabrielita < šp. Gabriela; jméno íránského původu Esterità 1, srov. šp. Esterita < šp. Ester; také jména řeckého původu Andresitas 1, srov. šp. Andresito < šp. Andrés; Melisità 1, srov. šp. Melisita < šp. Melisa; jména latinského původu Almità 1, srov. šp. Almita < šp. Alma; Emilità 4, srov. šp. Emilita < šp. Emilia; Leonità 1, srov. šp. Leonita < šp. Leona. Existují také jména s příponami germánského původu: Adelità 2 (1)²⁸, srov. šp. Adelita < šp. Adela; Rosità 228 (2)²⁹, srov. šp. Rosita < šp. Rosa; jména francouzského původu: Armandità 3, srov. šp. Armandita < šp. Armanda; Estelità 2, srov. šp. Estelita < šp. Estela; Lurdità 7, srov. šp. Lurdita < šp. Lurdes. Jména s příponou Benità 234 (7), srov. šp. Benita; Benìtas 9, srov. šp. Benito, fungují ve španělštině jako samostatná jména, která vznikla zkrácením latinských osobních jmen, a za jejich základ se uvádějí latinská jména (DNP 145–146). Zmínku si zaslouží také jméno latinského pů- 21 DNP 428 uvádí také baskické vysvětlení původu tohoto jména. 22 V Litvě se v současnosti ustálila podoba jména Izabėlė, která se, jak se zdá, rozšířila z francouzštiny (viz LVKŽ 171), a také pozdější podoba Izabelà. 23 Původ tohoto jména se vysvětluje dvojím způsobem: buď se pokládá za odvozeninu jmen Marijà, Miriam, nebo za deminutivní odvozeninu apelativního jména (DNP 532–533). 24 Jméno Norità mohlo vzniknout také zkrácením jména germánského původu Norà. 25 Jména Gojà, Gòjus mohla vzniknout také v souvislosti se slovem gojus „malý, krásný lesík, hájek“, ačkoli se toto slovo nedoporučuje užívat ve spisovném jazyce. 26 Již bylo zmíněno, že rozlišení těchto jmen je relativní, neboť bez ohledu na to, zda ve španělštině existuje jméno rozšířené o deminutivní příponu, mohla osobní jména vzniknout přidáním uvedených přípon ke jménům či jejich zkráceným podobám v litevštině nebo v jiných jazycích. 27 Litevci mohli tuto podobu jména převzít na počátku 20. století z lotyštiny přidáním přípony ke jménu Anà (viz Siliņš 1990: 59). Toto jméno lze také považovat za zkrácenou podobu jména Juanità užívaného v němčině (GVL 58). 28 Рылов (2010: 46) teigia, kad ši germaniškos kilmės vardo Adelà deminutyvinė forma dažniausiai vartojama Pietų Amerikoje. 29 Toto jméno lze považovat také za zkrácenou podobu germánských jmen Rozalinda, Rozamùnda rozšířenou o příponu (DNP 646). BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 11 méno Felisitė1, srov. šp. Felicita < šp. Felicia, které bylo s koncovkou -ė nejspíše vytvořeno v litevštině podle takto vyslovovaného jména užívaného ve španělštině. Jména španělské podoby byla v letech 1991–2010 dána častěji dívkám než chlapcům a dívčí jména s deminutivními příponami jsou častější než jména chlapecká. Do litevštiny se ze španělštiny přejímají nejen jména a jejich zkrácené kmeny rozšířené o deminutivní přípony -ita(s), ale šíří se také zkrácené podoby, jejichž kmeny vznikly z koncovek jmen s deminutivními příponami. Část pojednávaných jmen byla občanům Litevské republiky dána před rokem 1941. Některá z nich jsou jména Benità, Elvyrà, Inesà, která byla v daném období častá, užívala se po celé 20. století a před rokem 1941 byla poměrně oblíbená. Tato osobní jména dostávaly děti narozené v Litvě, většinou Litevci. Jiná osobní jména Almità, Anità, Elvỹras, Fernánda, Karmenà a Rodrìgas nebyla častá ani v sovětském období, s výjimkou jména Anìtos, které zpopularizoval v 80. letech 20. století litevský videofilm Raudonmedžio rojus; i tato jména však dostávaly většinou děti narozené v Litvě. Lze tedy tvrdit, že obliba většiny jmen španělské podoby udělovaných před rokem 1941 zůstává ve 20. století a na počátku 21. století podobná. Již bylo zmíněno, že Benità, Elvyrà, Elvỹras, Fernánda, Inesà a Rodrìgas byly zařazeny do LVKŽ a staly se trvalou součástí litevského jmenného fondu. V LVKŽ však nejsou osobní jména Almità, Anità a Karmenà, která se v Litvě začala užívat před rokem 1941. To lze nejspíše vysvětlit jejich vzácností v první polovině 20. století. Na druhou stranu se autoři LVKŽ mohli jmen Almitos, Anitos vzdát proto, že jde o cizí jména s příponou, která se do LVKŽ nezařazovala. Jméno Karmenà, které se v Litvě nejspíše rozšířilo díky opeře Karmen Georgese Bizeta uvedené v meziválečném období, nemuselo být do LVKŽ zařazeno kvůli národnosti hrdinky – byla Romka. Jiná jména španělské podoby se rozšířila v sovětském období. Nejčastější z nich byla v letech 1991–2010 dívčí jména Estelà, Estréja, Rosità, méně častá pak Benìtas, Domìnga, Ernándas, Fernánda, Fernándas, Gōjus, Orianà, Orijanà, Renità. Benìto lze za jméno rozšířené v sovětském období považovat jen podmíněně, protože bylo poprvé dáno až na samém počátku 50. let. Podmíněně sem patří také jména Domìngos, Fernándos, protože v sovětském období byla takto pojmenována pouze děvčata narozená v Jižní Americe. V letech 1991–2010 se začala dětem dávat také jména Adelità, Belità, Delità, Emilità, Ernánda, Estelità, Inèsė, Lità, Norità, Ramìras a Sit̀à. Byla poměrně vzácná, ale dětem se dávala již od sovětského období. Z těchto osobních jmen lze za nejnovější jména sovětského období považovat Adelità, Belità, Estréja, Orianà, která se začala dávat od 80. let, a také Delità, Gōjus, Orijanà, Sit̀à, která se začala dávat od 90. let; většina ostatních jmen se dětem začala dávat před počátkem 70. let. Mnohá z uvedených jmen, konkrétně Adelità, Belità, Benìtas, Delità, Domìnga, Emilità, Estelità, Estréja, Gōjus, Orijanà a Ramìras, byla v sovětském období dětem dána pouze jednou a některá z nich jsou v letech 1991–2010 častější. Od těchto jmen se liší Rosità30 a Inèsė31, která byla v sovětském období častější než v letech 1991–2010. Většinu jmen španělské podoby však spojuje společný rys: v dřívějších desetiletích i ve sledovaném období byla nejčastěji dávána dětem narozeným v Litvě. Nyní je těžké říci, proč se dětem začala dávat tato jména. Lze se domnívat, že některá z nich mohla být dávána z obdivu ke známým osobnostem, např. jméno Domìnga souviselo se španělskou operní hvězdou Plácidem Domingem (Plácido Domingo), jméno Ernándas se španělským cestovatelem a conquistadorem z první poloviny 16. století Hernandem de Sotem (Hernando de Soto), jméno Fernándas se španělským závodníkem Fernandem Alonsem (Fernando Alonso), jméno Gōjus se španělským malířem a grafikem Franciscem Goyou 30 Ačkoli jeho obliba na konci 20. století vzrostla. 31 V sovětském období jméno Inèsės se mohlo šířit díky písni Inese. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 12 (Francisco Goya) aj., alebo hrdiny literárních děl, podle nichž byly později natočeny filmy, např. Estelà – jedna z postav románu Charlese Dickense Nadějné vyhlídky, aj. Jiná cizí jména ve španělské podobě mohla vzniknout také jako výraz postoje k lákavé, avšak za sovětské éry zakazované západní kultuře32, ve snaze o originalitu a výjimečnost. Ze všech jmen ve španělské podobě, která se začala používat v letech 1941–1990, uvádí LVKŽ Benìtas, Estelà, Fernándas a Rosità, z nichž nejčastější je Rosità33. Uvedená ženská jména, která byla od 50. let dána dívkám, mohla být do LVKŽ zařazena pro svou četnost; jméno Estèlos také kvůli vlivu literatury. Mužská jména mohla být zapsána vedle ženských jmen Benità a Fernánda, která byla dívkám dávána v roce 1941, a později se pravděpodobně rozšířila díky vlivu LVKŽ. Ostatní jména ve španělské podobě dávaná za sovětské éry LVKŽ neuvádí. Některá z nich se začala používat v letech 1941–1990 později než v 60. letech a byla poměrně vzácná. Některá jména známá již od sovětské éry se začala intenzivněji dávat v posledních desetiletích 20. století a na počátku 21. století; jde o jména Benìtas, Domìnga, Ernándas, Estelà, Estrèja, Oriànà, Orijànà. U dalších jmen ve španělské podobě dávaných v letech 1941–1990 bylo rovněž zaznamenáno, že od 50. let přibývá osobních jmen s deminutivními příponami, jejichž počet i rozmanitost každoročně rostou. Různá jména ve španělské podobě se tedy v litevském souboru křestních jmen etablují a stávají se stále populárnějšími. Další jména ve španělské podobě se rozšířila v letech 1991–2010. Jde o dívčí jména Anchelà, Anchelikà, Anchelìkas, Armandità, Chimenà, Esterìta, Felisìtė, Florìnda, Gabrielìta, Gòjà, Isabelà, Isabelè, Leonità, Lurdìtà, Melisità, Mirèjà, Rodrìgà, Rosèndà, Tonità a chlapecká jména Adànas, Alechándras, Amàdas, Andresìtas, Domìngas, Chèsus, Enrikè, Estèlas, Florìndas, Nandìtas, Rosèndas. Lze jen předpokládat, že se mnohá jména z tohoto období rozšířila prostřednictvím seriálů ve španělštině, které se tehdy vysílaly v Litvě. Jiná jména mohla být vytvořena pro děti opačného pohlaví podle již užívaných jmen ve španělské podobě, např. Estèlas bylo vytvořeno vedle jména Estelà, Rodrìgà vedle Rodrìgas. Při výběru jmen Domìngo nebo Gòjos rodiči mohly mít vliv nejen jména Domìnga a Gòjus, dávaná již od sovětské éry, ale také slavní španělští umělci, kteří mohli zapříčinit vznik jmen se stejným základem již za sovětské éry. Z dětí pojmenovaných v letech 1991–2010 dostali Adànas 1, Alechándras 1, Armandità 1, Enrikè 1 (2), Gòjà 2, Isabelà 5 (1), Isabelè 1 (1), Lurdìtà 1; tato jména byla dána občanům LR narozeným v zahraničí, z nichž někteří se narodili ve Španělsku a Portugalsku34. Inventář jmen ve španělské podobě tedy doplňují osobní jména nejen obyvatel Litvy, ale i občanů LR žijících v zahraničí, kteří se nejspíše řídí jmennými trendy v jiných jazycích. Uvedená osobní jména (s výjimkou jména Alechándras) se však dávají i dětem narozeným v LR, což ukazuje, že litevský soubor křestních jmen se stává mezinárodnějším a obohacuje se také o jména užívaná v zahraničí. Z jmen, která se začala používat v letech 1991–2010, vyplývá, že stále přibývá jmen ve španělské podobě s deminutivními příponami, dosud nezaznamenaných v litevském souboru křestních jmen. Obyvatelé Litvy také v letech 1991–2010 obohacovali soubor jmen tím, že dětem dávali dosud neužívaná jména ve španělské podobě; žádné z nich není zahrnuto v LVKŽ. Jména ve španělské podobě dávaná občanům LR se tedy různí: některá jsou jména různého původu, která vznikla ve španělštině, nebo jejich varianty převzaté do litevštiny. Další část tvoří varianty jmen křesťanského původu, které mají litevské ekvivalenty. Převzata byla také jména různého původu rozšířená o deminutivní přípony a zkrácené podoby, které vznikly z příponových… 32 Pvz., dėl tokių minčių žr. Čekanavičiūtė 2014. 33 Celkem Rositòs bylo toto jméno dáno více než 1000 děvčátkům a v letech 1991–2010 228 (2) děvčátkům. 34 Zde jsou uvedeny počty občanů LR narozených v zahraničí, kteří dostali tato jména. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 13 Jmen bez přípony i jmen s příponou. Mnohá španělská jména různých typů, která se začala dávat v různých obdobích, nosili po celé 20. století nejčastěji Litevci narození v Litvě; teprve na konci 20. století a v 21. století přibývá španělských jmen udělených občanům Litevské republiky narozeným v zahraničí. Tato jména však dostávaly i děti narozené v Litvě. To ukazuje, že i v Litvě se šíří tatáž jména, která jsou vlastní jiným jazykům a kulturám. Nejčastější španělské podoby jmen v letech 1991–2010 jsou Benità 234 (7), Elvyrà 163 (6), Inesà 1001 (9), rozšířené do roku 1941, a Rosità 228 (2), Estelà 188 (5) – užívané od sovětské éry. To především ukazuje, že v posledních letech se španělské podoby jmen nadále dávají dětem vedle jiných cizích jmen. Lze se domnívat, že rodiče dávali dětem před rokem 1991 španělská jména nejen podle literatury a filmů, ale také ve snaze o výjimečnost a z obdivu k západní kultuře. Nárůst španělských podob jmen v registru občanů Litevské republiky v letech 1991–2010 souvisí se seriály, které se začaly vysílat v té době, ačkoli se tato jména masově nešíří. ZÁVĚRY Občané Litevské republiky byli v letech 1991–2010 vedle dalších nových přejatých jmen pojmenováváni adaptovanými a gramaticky začleněnými španělskými osobními jmény. Část často dávaných španělských jmen byla zařazena do LVKŽ a některá z nich se zmiňují při diskusi o užívání jmen. Při výběru španělských osobních jmen bylo cílem vyčlenit jména vzniklá ze španělské slovní zásoby a podoby osobních jmen různého původu přejaté výhradně ze španělštiny. Rozlišení jmen tohoto původu však bylo problematické, protože mnohá španělská osobní jména se shodovala s podobami jmen užívanými v jiných románských jazycích nebo v jiných jazykových rodinách. Je třeba dodat, že ne všechna jména, která autoři LVKŽ označili za španělská, jsou tohoto původu, proto bylo upuštěno od toho považovat jména Ármando (Áŕmondo), Elmýros a Fer-dinándo za španělská. Z jmen španělského původu udělených v letech 1991–2010 vyplývá, že nejvíce je osobních jmen odvozených od apelativ, objevují se také místní jména užívaná jako osobní, zkrácená jména a složená jména. Jednu část španělských podob jmen udělených ve sledovaném období tvoří jména různého původu, která vznikla ve španělštině, nebo jejich varianty převzaté do litevštiny. Jiná jména jsou variantami jmen křesťanského původu, které mají v litevštině jiné užívané protějšky; vyskytují se také zkrácená jména a jména rozšířená zdrobňovacími příponami. Občané Litevské republiky byli španělskými jmény pojmenováváni pravidelně po celé 20. století; těchto jmen přibylo a nová jména se rozšířila na konci 20. a na začátku 21. století, ačkoli nedošlo k jejich masovému přílivu. Statistiky ukazují, že v letech 1991–2010 byla jména španělského původu a španělské podoby udělována častěji dívkám než chlapcům; také dívčí jména se zdrobňovacími příponami jsou častější než chlapecká. Základ jmen španělského původu udělovaných dívkám v letech 1991–2010 je rozmanitější než základ chlapeckých jmen. Ze španělských podob jmen je dále patrné, že do litevštiny pronikají také zkrácené podoby, jejichž základem se staly koncovky jmen se zdrobňovacími příponami. Mnohá španělská jména se do litevského jmenného fondu dostala nejprve z literatury a později z filmů a seriálů. Nárůst jmen španělského původu či španělské podoby udělených v letech 1991–2010 v registru občanů Litevské republiky proto souvisí se seriály vysílanými v té době, natočenými ve španělštině35. Jiná 35 Velká část jmen hrdinů seriálů není španělská: mnohá z nich jsou běžné podoby jmen křesťanského původu rozšířené v Litvě, např. Marijà, Víktoras, a proto lze pouze subjektivně usuzovat, že jejich výběr ovlivnily seriály. Obecně mohly být filmy tohoto žánru často jen jedním z důvodů, proč dítě dostalo takové jméno. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 14 Důvodem, proč rodiče mohli dětem dávat španělská jména, byla náklonnost k pojmenovávání vzácnějšími, výjimečnými jmény cizího původu nebo obdiv k západní kultuře v době sovětské éry. Většinou se španělskými jmény po celé XX. století pojmenovávali Litevci narození v Litvě a teprve na konci XX. století a v XXI. století přibylo jmen ve španělské podobě, která dostali občané LR narození v zahraničí. I občanům LR narozeným v zahraničí však byla dána ta jména, která v té době dostávaly také děti narozené v Litvě. To ukazuje, že se španělská jména v Litvě šíří pod vlivem jiných kultur a že svébytnou část jmenného fondu občanů LR od počátku XX. století tvoří španělská jména typická pro španělsky mluvící země. Španělská jména uváděná v LVKŽ jsou občanům LR nejčastěji dávána od počátku XX. století a jen několik jmen zařazených do LVKŽ se začalo dětem dávat v době sovětské éry. To ukazuje, že LVKŽ nabízí pouze ta španělská jména, která se v Litvě rozšířila do poloviny XX. století. Většina španělských jmen dávaných v letech 1991–2010 v LVKŽ uvedena není. Všechna tato jména kromě Anitą, Estrėją, Gitaną, Gitąnas spojuje společný rys – v XX. století a na počátku XXI. století jsou vzácná, což bylo nejspíš také důvodem, proč od nich bylo upuštěno. Značná část jmen nezařazených do LVKŽ byla občanům LR poprvé dána od poloviny XX. století; to patrně ukazuje, že autoři LVKŽ upustili od jmen, která se rozšířila v pozdějším období, protože chtěli zachovat tradice udělování cizích jmen rozšířené v meziválečném období. LITERATŪRA Adaptuotų asmenvardžių ir vietovardžių galūnių rašymas. Prieiga internete: http://www.vlkk.lt/lit/nutarimai/svetimvardziai/adaptavimas.html (žiūrėta 2014 11 12). Albaigės J. M. 2008: El gran libro de los nombres, Barcelona: Planeta. Albaigės J. M. 2010: Los nombres de moda, Barcelona: De Vecchi. Albaigės J. M. 2011: El libro de los nombres de niño y niña, Barcelona: Integral. Ambrazas V. 2008: Svetimų tikrinių vardų rašymas, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Behind the Name. The etymology and history on first names. Prieiga internete: http://www.behindthename.com/ (žiūrėta 2014 11 12). Čekanavičiūtė D. 2014. Apie vardus. Prieiga internete: http://www.bernardinai.lt/straipsnis/2014-04-06-daile-cekanaviciute-apie-vardus/115863 (žiūrėta 2014 11 12). DAE – Faure R., Asunción Ribes M., García A. 2009: Diccionario de apellidos españoles, Madrid: Espasa Calpe. DNP – Faure R. 2008: Diccionario de nombres propios, Madrid: Espasa Calpe. Gómez T. 2005: Todos los nombres (red. Teodoro Gómez), Barcelona: Océano. Grzenia J. 2006: Słownik imion (red. Aleksandra Kubiak-Sokół), Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN. GVN – Kohlheim R., Kohlheim V. 2007: Das große Vornamenlexikon, Mannheim, Leipzig, Wien, Zürich: Dudenverlag. Ivašauskaitė R. 2014. Adeodatas, Gautuma, Alpis – tai lietuvių vaikų vardai. Keisčiausi tėvų pasirinkimai. Prieiga internete: http://www.15min.lt/ji24/straipsnis/vaikai/adeodatas-gautuma-alpis-tai-lietuviu-vaiku-vardai-keisciausi-tevu-pasirinkimai-551-452468?cf=df (žiūrėta 2014 11 12). Klimavičius J. 2004: Tarptautiniai žodžiai lietuviškoje reklamoje. – Reklamos kalba, Vilnius: Lietuvių kalbos instituto leidykla, 14–32. La Stella E. 2009: Dizionario dei nomi di persona, Bologna: Exegi. LVKŽ – Kuzavinis K., Savukynas B. 2003: Lietuvių vardų kilmės žodynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Maciejauskienė V. 1978: Ukmergiškių vaikų vardai. – Mūsų kalba 4, 14–17. BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 15 Maciejauskienė V. 1989: Ne visi vardai puošia vardyną. – Kalbos kultūra 57, 82–86. Maciejauskienė V. 2004: Dar kartą apie lietuvių vardus. – Kalbos kultūra 77, 84–95. NGLE – Bosque I. 2009: Nueva gramática de la lengua española. Morfología, Sintaxis 1, Madrid: Real Academia Española. Piliečių vardų sąvadas. Prieiga internete: http://www.vardai.vlkk.lt (žiūrėta 2014 11 12). Salys A. 1983: Rinktiniai raštai 2, Roma: Katalikų mokslo akademija. SI – Janowa W., Skarbek A., Zbijowska B., Zbiniowska J., 1975: Słownik imion. Wrocław, Warszawa, Kraków, Gdańsk: Zakład Narodowy im. Ossolińskich. Siliņš K. 1990: Latviešu personvārdu vārdnīca, Rīga: Zinātne. Sinkevičiūtė D. 2011: Žvilgsnis į populiariausius pastarųjų penkerių metų vardus. – Gimtoji kalba 10, 3–9. Sinkevičiūtė D. 2011a: Nauji 2007–2010 m. lietuviškos kilmės vaikų vardai ir jų davimo polinkiai. – Kalbos kultūra 84, 214–229. Sinkevičiūtė D. 2014: Populiariausi 1991–2010 m. berniukų vardai ir jų davimo tendencijos. – Gimtoji kalba 6, 3–8. Sinkevičiūtė D. 2014a: Populiariausi 1991–2010 m. mergaičių vardai ir jų davimo tendencijos. – Gimtoji kalba 7, 3–8. Tanet Ch., Hordé T. 2000: Dictionnaire des prénoms, Montréal: Larousse. Vázquez de Haro C. 2008: 25.000 Nombres de bebé, Barcelona: Robin Book. Рылов Ю. А. 2010: Системные и дискурсивные свойства испанских антропонимов (ред. Рылов Ю. А.), Воронеж: ВГУ. Суперанская А. V. 2003: Словарь русских личных имён, Москва: ЭКСМО. 20,000+ Names From Around the World! Prieiga internete: http://www.20000-names.com/ (žiūrėta 2014 11 12). Gauta 2014 11 19 BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 16 SPANISH PERSONAL NAMES IN THE CONTEXT OF LITHUANIAN PERSONAL NAMES IN 1991–2010 S u m m a r y The article presents adapted and grammatically corrected Spanish personal names given to the citizens of the Republic of Lithuania (hereafter – RoL) in 1991–2010. It was found out that part of the most common Spanish personal names were those included in the Etymological Dictionary of Lithuanian Personal Names, while some other Spanish personal names are mentioned in the discussion of personal names that are not recommended. The collection of personal names for the research was aimed at selecting names originating from Spanish lexis only and miscellaneous etymological forms of personal names derived solely from the Spanish language. However, it was problematic to distinguish between Spanish and other personal names as most of Spanish personal names coincided with the forms of personal names used in Roman languages or other language families. Personal names of Spanish origin given to the citizens of the RoL in 1991–2010 show that appellative personal names account for the largest part; place names, abbreviations, compound personal names also occur. One group of personal names with a Spanish form in the period studied comprises personal names and their variants of different origin formed within the Spanish language. Other personal names are variants of personal names of Christian origin with different equivalents used in the Lithuanian language; abbreviations and personal names with diminutive suffixes also occur. Throughout the entire 20th century, Lithuanian citizens were given Spanish personal names, yet an increase in these personal names and the spread of new ones occurred in the late 20th and early 21st centuries, even though no massive influx has been observed. Over the period in question, Spanish personal female names were more frequent than the male ones, and personal female names with diminutive suffixes were more frequent than the male ones. In 1991–2010, Spanish personal female names were more diverse in terms of their base form than the male ones. Currently, abbreviations with endings of personal names with diminutive suffixes at their base form have become widespread in Lithuania. Spanish personal names had firstly emerged among the Lithuanian names from literature, then from cinema films, TV series. Therefore, an increase in the number of Spanish personal names given to the citizens of the RoL in 1991–2010 might have been related to Spanish TV series. Also, parents might have given Spanish personal names to their children with the purpose of giving a rare, distinct personal name of foreign origin or, in the Soviet times, because of admiration for the Western culture. At different time periods throughout the 20th century, most of Spanish names were given to Lithuanians born in Lithuania; only in the late 20th and early 21st centuries there is an increase in personal names with a Spanish form given to the citizens of the RoL born abroad. It was found out that the citizens of the RoL born abroad were given the same personal names as children born in Lithuania. This shows that Spanish personal names have become widespread under the influence of other cultures, while starting from the early 20th century Spanish personal names characteristic to Spanish speaking countries form a unique part of the personal names of the citizens of the RoL; in the late 20th and early 21st centuries these names are integrated into the personal names given to children born in the RoL. Spanish personal names included in the Etymological Dictionary of Lithuanian Personal Names (Lith. Lietuvių vardų kilmės žodynas – LVKŽ) were usually given to the citizens of the RoL starting from the early 20th century; some of personal names included in the LVKŽ were given to children starting from the Soviet times. However, the majority of Spanish personal names given in 1991–2010 are missing in the LVKŽ. All these personal names (except for Anita, Estreja, Gitana, Gitanas) share the same feature – they were quite rare in the 20th century and in the early 21st century, which was probably why they were not included. It was noticed that a substantial part of personal names not included in the LVKŽ had been for the first time given to the citizens of the RoL starting from the BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DAIVA SINKEVIČIŪTĖ, VAIDA GRINIŪTĖ. Ispaniški vardai Lietuvos vardyne 1991–2010 m. | 17 mid-20th century, which probably suggests that the authors of the LVKŽ rejected personal names widespread in the recent time period as they intended to preserve the traditions of giving foreign names widespread in the interwar period. KEYWORDS: personal name, personal Spanish name, a personal name of Spanish origin, a personal name with a Spanish form, children’s personal names DAIVA SINKEVIČIŪTĖ Vilniaus universiteto Baltistikos katedra Universiteto g. 5, LT-01513 Vilnius [email protected] VAIDA GRINIŪTĖ Vilniaus universiteto Baltistikos katedra Universiteto g. 5, LT-01513 Vilnius [email protected] BENDRINĖ KALBA | 87 (2014) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204