Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas „Bendrinės lietuvių kalbos žodyne“

DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ Institut litevského jazyka UVÁDĚNÍ VÝZNAMŮ HESLOVÝCH SLOV SLOVNÍK SPISOVNÉ LITEVŠTINY KLÍČOVÁ SLOVA: slovník, spisovný jazyk, kodifikace, Slovník spisovné litevštiny, význam, definice. ÚVODNÍ POZNÁMKY V Institutu litevského jazyka se již dlouho připravuje Slovník spisovné litevštiny (dále jen BŽ)1, více o tom viz Liutkevičienė 2014b: 15–19. V současnosti je na internetu zveřejněno 70 autorských archů, které tvoří slovníková hesla začínající na písmena b, c, č, d, e, ę, ė, f, h, j, o, z2 nebo jejich spojení. Na internet se začaly nahrávat také texty hesel začínajících na další písmena (a, g, k, l, m, r, š, t, ž)3. Může vyvstat otázka, proč se slovníková hesla nahrávají postupně, nikoli podle abecedy. Je tomu tak proto, že se nejprve píší a redigují nepředponová slovesa a teprve potom předponová, protože by bylo obtížné redigovat například hesla slov aplenkti, nulenkti, sulenkti, užlenkti, dokud ještě není zredigováno heslo základového slova lenkti, a podobně. Zmíněných 70 autorských archů nezahrnuje samostatnou část slovníku BŽ, Rejstřík hesel4, který má na internetu 82 autorských archů. Rejstřík hesel byl zveřejněn na internetu proto, že BŽ ještě není dokončen; uživatelé, kteří ve slovníku nenajdou nějaké slovo, si tedy mohou ověřit, zda je v Rejstříku hesel – pokud tam je, znamená to, že ve slovníku buď už je, nebo se v něm objeví. V Rejstříku hesel je slovo opatřeno přízvukem, je uveden jeho slovní druh a většinou je připojen jeden příklad užití. Např.: poznámka pod čarou podst. jm. Poznámka pod čarou se obvykle tiskne jiným, menším písmem. utéct sloveso Běž rychleji, třeba to někdo uslyší. chutně přísl. Rád si pochutnám. 1 Přístup na internetu http://bkz.lki.lt/. 2 Tato písmena jsou na internetové stránce BŽ označena modře, což znamená, že byla nahrána všechna slovníková hesla začínající těmito písmeny. 3 Tato písmena jsou na internetové stránce BŽ označena červeně, což znamená, že byla nahrána pouze část slovníkových hesel. Černě jsou označena písmena, jejichž nahrávání na internet ještě vůbec nezačalo. 4 Přístup na internetu http://bkz.lki.lt/antrastynas/. – BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 2 Je třeba zmínit, že slova uvedená v Antraštyne, stejně jako v jiných lexikografických zdrojích, nachází také vyhledávač Google. Antraštynas, stejně jako BŽ, není uzavřeným produktem – jeho informace se průběžně aktualizují. Pokud se něco mění ve slovníku, mění se to i v Antraštyne. Tyto změny souvisejí nejčastěji s přízvukem (změnou přízvukové normy), opravou zjištěných nepřesností či korektorských chyb. Data aktualizace slovníku jsou uvedena na první straně BŽ a v rubrice Naujienų. Cílem tohoto článku je ukázat, jak jsou v BŽ uváděny významy slov a čím se toto podání liší od uvádění významů v jiných slovnících. 1. PSANÍ TEXTU BŽ V LEXIKÁLNĚ-SEMANTICKÝCH SKUPINÁCH Úkolů BŽ je několik – zařadit slova nezaznamenaná v jiných slovnících (termíny, mezinárodní slova, lexémy označující nové reálie i již dobře známé lexémy), uvést správné přízvukování, kodifikovat několik úrovní norem spisovného jazyka, ukázat syntaktickou valenci, některé morfologické jevy atd. Hlavním úkolem, stejně jako u většiny slovníků, je však vysvětlovat slova a odhalovat lexikálně-sémantický systém. Proto je ve slovníku věnována mimořádná pozornost významu (významům) heslového slova či slovního spojení. Z tohoto důvodu byla část slovníkového textu napsána a redigována nikoli podle abecedy, nýbrž podle lexikálně-sémantických skupin; k tomu viz také Lazauskaitė, Liutkevičienė 1998: 205–217; Liutkevičienė 2006: 9–18; Murmolaitytė 2006: 34–54; Naktinienė 2006: 19–31; Naktinienė 2011: 150–164; Sakalauskienė 2003: 106–113; Zaikauskas, Jasionytė 2006: 149–169. Prvotním zdrojem BŽ byl Dabartinės lietuvių kalbos žodynas5 (dále jen DŽ), proto stojí za to porovnat, jak jsou tatáž slova charakterizována v obou slovnících. Srov.: DŽ BŽ balzāmas (2) <...> určitý silný nápoj balzāmas podst. jm. sg. (2) <...> silný tmavý alkoholický nápoj obsahující přírodní balzámy, výtažky z různých rostlin <...> 5 Při sestavování původního BŽ Antraštyną byla slova vybírána z třetího vydání DŽ, v článku je však BŽ porovnáván se sedmým (internetovým) vydáním DŽ. BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 3 ròmas (2) silný opojný nápoj vyrobený ze šťávy cukrové třtiny ròmas6 podst. jm. sg. (2) silný alkoholický nápoj vyráběný ze šťávy cukrové třtiny nebo z melasy <...> alùs (4) osvěžující nápoj vyráběný obvykle ze sladového ječmene a chmele<...> alùs podst. jm. sg. (4) slabý alkoholický nápoj, obvykle vyráběný ze sladového ječmene a chmele <...> limonadas (2) osvěžující nápoj s citronovou (nebo jinou ovocnou) šťávou či esencí limonadas podst. jm. (1) osvěžující nápoj vyráběný z ovocných nebo bobulových šťáv a esencí, vody a cukru <...> gaivà (4) <...> takový osvěžující nápoj (obvykle ovocný) <...> gaivà podst. jm. sg. (4) <...> osvěžující nápoj, obvykle vyráběný z ovoce <...> girà (4) nakyslý osvěžující nápoj <...> girà podst. jm. sg. (4) osvěžující nápoj vyráběný kvašením sušeného chleba, sušeného ovoce aj. <...> V obou slovnících jsou nápoje definovány jako opojné (alkoholické) a osvěžující. V definici slova balzamas však v DŽ tento sém (opojný nebo osvěžující) chybí; lze jej pouze tušit ze slova stiprus. DŽ uvádí v určovacím tvaru i bez určovacího tvaru přídavná jména: svaigusis (rum), svaigus (pivo), gaivusis (gaiva, gira), gaivus (limonáda). V definicích BŽ se autoři snažili dodržovat vzorec „nápoj vyráběný z“, od něhož se odchylují v případech, kdy se domnívají, že důležitější jsou jiné skutečnosti (v případě balzamo). Nápoje jsou v DŽ definovány volněji a uplatňuje se přinejmenším několik vzorců: „určitý nápoj“ (balzamas), „(přívlastky) nápoj“ (gira), „nápoj vyrobený z“ (rum), „nápoj vyráběný z“ (pivo), „nápoj s“ (limonáda). Takové nesrovnalosti jsou jen drobnosti, při psaní a redigování slovníkových hesel pro slova z tematických skupin se jim však lze mnohem snadněji vyhnout. Podívejme se, jak jsou charakterizována slova zcela jiné lexikálně-sémantické skupiny – zoologické termíny, u nichž se uvádí také latinský název: DŽ BŽ balañ̃dis (2) 1. takový pták, holub (Columba) <...> balañ̃dis podst. jm. (2) 1. pták žijící volně ve městech, šedý, modravý, 6 Slova romas, alus, limonadas, gaiva, gira jsou již napsána, ale do internetové verze BŽ se ještě nedostala, proto se jejich redigované slovníkové články ještě mohou změnit. BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne |4 s bílými a dalšími druhy peří, malou hlavou se zahnutým zobákem, krátkýma nohama; syn. domácí holub <...> husa, ~y f. zool. (4) velký volně žijící i domácí vodní pták (Anser) <...> husa, husi podst. ž. (4) 1. velký, dobře plovoucí volně žijící nebo domácí vodní pták s dlouhým krkem a širokým zobákem (zpravidla husa velká, Anser) <...> brhlík zool. (2) pták z řádu pěvců, který šplhá po kmenech stromů (Sitta europaea) brhlík podst. (2) pták velikosti vrabce, který šplhá po kmenech stromů (Sitta europaea) <...> konopka zool. (2) pták z čeledi pěnkavovitých, který hnízdí v zahradách a živých plotech (Acanthis cannabina) konopka podst. (2) menší pták se šedým a hnědým peřím, hnízdící v zahradách a živých plotech (zpravidla konopka obecná, Acanthis cannabina, Carduelis cannabina) <...> Jak je vidět z příkladů, i zde jsou definice v BŽ jednotnější. V DŽ se všechny čtyři definice liší: husa je charakterizována velmi podobně jako v BŽ, v definici brhlíka se uvádí řád, u konopky čeleď, zatímco holub je takový (podtrženo autorkou článku) pták, anebo totéž co holub domácí. Je třeba říci, že holub domácí je v DŽ definován podrobně: „pták se šedým, namodralým, bílým a dalším peřím, s velkým voletem, holub (Columba)“. V takových případech se v BŽ podrobná definice opakuje u obou synonym. Nyní se za synonymum slova holub nepovažuje jakýkoli holub domácí, nýbrž holub domácí, proto byla tato informace v BŽ upřesněna. Holub domácí je hlavní termín, proto bude latinský název v posledně uvedeném slovníku připojen k jeho definici (a nikoli k definici holuba). Latinský název bude rovněž upřesněn. Mimochodem, přesný litevský vědecký a latinský název tohoto ptáka není tak snadné uvést. Všeobecná litevská encyklopedie (dále jen VLE) uvádí: „Ve městech je častý zdivočelý holub domácí neboli holub (C. livia), pocházející z holuba skalního“ (VLE IX: 515). Tedy holub domácí a holub jsou synonyma, holub domácí je hlavní termín. V Termínové bance Litevské republiky (dále jen TB) se však ve dvou zdrojích nachází tato informace: „holub skalní <...> Columba livia <...> synonymum – holub domácí <...>“ (PAT 2002) a „holub skalní <...> Columba livia <...>“ (PPŽ 2009). Z toho vyplývá, že podle TB už není hlavním termínem holub domácí, nýbrž holub skalní, přičemž pouze jeden z těchto zdrojů uvádí, že jde o synonyma. BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 5 Na Wikipedii7 jsou informace uvedeny takto: „Holub skalní (lat. Columba livia) – pták z čeledi holubovitých (Columbidae). Rozlišuje se asi 15 poddruhů. V naší zemi se vyskytuje pouze domestikovaná forma Columba livia f. domestica, které se obvykle říká holub domácí.“ Informace je velmi podobná jako ve VLE, ale objevuje se ještě jeden latinský název. Při vyhledávání na internetu pomocí vyhledávače Google se ukáže, že tento latinský název je zaznamenán i v mnoha dalších zdrojích. Takže – co je to holub? Holub domácí, nebo holub skalní? Columba livia, nebo Columba livia f. domestica? Jsou holub domácí a holub skalní totéž, nebo ne? V současnosti tedy tvůrci BŽ považují holuba a holuba domácího za synonyma, avšak až se bude redigovat slovníkové heslo holub domácí, znovu posoudí dostupné informace a budou hledat nové. Vraťme se k bukáčkovi a čečetce. Pokud jde o volbu čeledi nebo hejna v definicích DŽ, tvůrci tohoto slovníku si pravděpodobně zvolili jedno či druhé slovo (čeleď nebo hejno) z nějakého důvodu a opírali se o určité argumenty, ale běžnému čtenáři slovníku připadá taková nejednotnost poněkud zvláštní. Možná mohou vyvstat otázky ohledně latinských názvů uvedených v závorkách v hesle BŽ čiuvlio. Někdy může mít jeden (litevský) zoologický či botanický termín dva nebo více latinských názvů (synonym). BŽ tedy uvádí oba (nebo i více). Za zmínku stojí ještě jedna věc – v heslech žąsies a čiuvlio se v závorkách před latinským názvem uvádí obvykle husa velká, obvykle čížek lesní. To znamená, že terminologický (vědecký) název těchto ptáků je ten, který je uveden v závorkách, a k němu se doplňuje také latinský název. Když se před vědecký název připíše obvykle (zpravidla), znamená to, že když řekneme husy, máme obvykle na mysli právě tu husu velkou (protože je v Litvě nejběžnější, nejznámější apod.), ale mohou existovat i „jiné husy“. Takže husa není Anser, čižek není Acanthis cannabina (jak se uvádí v DŽ). Srov. z TB: husy lat. Anserinae, užší termíny kachny divoké, kachny šedé, husy domácí; husy lat. And erini, užší termíny bernešky, labutě, koskoroby, husy velké. Dále srov. čížci lat. Carduelinae, užší termíny křivky, američtí dlaskové, čečetky, stehlíci, pěnkavci z Boninských ostrovů, čížci; čížci lat. Carduelis, užší termíny čečetka mexická, čečetka andská, čečetka antilská, čečetka vousatá, čečetka obecná, čížek lesní. Tyto terminologické informace by nespecialistu nejspíš jen mátly a pravděpodobně by mu byly zcela k ničemu. Proto se BŽ snažil uvést nikoli veškeré informace, ale ty, které jsou pro čtenáře důležité a snadno srozumitelné. Uvádějí se také nejen zoologické, ale i 7Tvůrci BŽ tuto internetovou encyklopedii využívají jako doplňkový zdroj a informace v ní uvedené používají jen tehdy, pokud je potvrzují i jiné zdroje. BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 6 botanické termíny, srov.: brambor zahradní rostlina s rozvětvenou lodyhou, která vytváří takové hlízy (obvykle brambor obecný, Solanum tuberosum); lilek vejcoplodý rostlina teplých krajů, která vytváří takové plody (obvykle lilek vejcoplodý, Solanum melongena); yzop aromatický léčivý, kořeninový medonosný polokeř s modrými květy v hroznech (obvykle yzop lékařský, Hyssopus officinalis). Lze se podívat, jaké základní sémy oba slovníky volí při popisu některých zvířat, srov.: DŽ BŽ ježek zvíře zvíře zebra zvíře zvíře opice savec zvíře hroch savec zvíře kůň hospodářské zvíře zvíře daněk hospodářské zvíře zvíře kráva hospodářské zvíře zvíře jelen přežvýkavec zvíře jak přežvýkavec zvíře buvol tur zvíře bizon sudokopytník zvíře srna býložravec zvíře žirafa býložravec zvíře antilopa sudokopytník zvíře zubp sudokopytník zvíře BŽ zvolil jako hlavní sémantický rys slovo zvíře. Jak je vidět, sémantické rysy v DŽ se značně liší a jejich volba již vyvolává otázky. Proč jsou jako savci uvedeny pouze opice nebo hroch, ačkoli savci jsou i ostatní probíraná zvířata? Základní význam slova zvíře je domácí savec, proto by se tento sémantický rys neměl uvádět v hesle slova daněk. Přežvýkavci nejsou jen jelen a jak, ale také (z uvažovaného seznamu) daněk, kráva, bizon, srna, žirafa, antilopa, zubr. Jako tur je definován bizon, rohy však mají i daněk, kráva, jelen, jak, buvol, srna, antilopa, zubr. Býložravci nejsou jen srna a žirafa, ale také převážná většina zvířat v tomto seznamu. Sudokopytníci jsou kromě takto definovaných antilopy a zubra také kráva, buvol, bizon. Vezmeme-li jednotlivé položky samostatně, u každého slova je uvedeno BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 7 Informace je správná, ale přesto je třeba reálie jednoho druhu definovat jednotně. Do definice nelze vložit všechny zde uvedené sémy8, proto je třeba vybrat jednu nebo dvě a uplatňovat je u všech podobných slov. Pomocí lexikálně-sémantických skupin byly v BŽ psány a redigovány také slovníkové články některých slovních druhů – citoslovce, zájmena, částice, číslovky, jednotlivých přídavných jmen, sloves a dalších skupin. Srov.: DŽ BŽ burdi̇̀nkšt citosl. kebėriȯ̀kšt burdi̇̀nkšt citosl. užívá se k znázornění dojmu náhlého hlučného pádu <...> burkū̃ burkū̃ citosl. označuje hlas holuba burkū̃ citosl., burkū̃ užívá se opakováním k napodobení vrkání (zpravidla holuba) <...> čėrkšt citosl. tarkšt čėrkšt citosl., čėrkšt užívá se k napodobení zvuku zaškrábnutí, zapraskání; syn. tarkšt <...> K definování citoslovcí v BŽ se nejčastěji používají formulace „<...> k napodobení zvuku“ nebo „<...> k znázornění dojmu“. Druhá definice znamená, že děj označovaný citoslovcem nejen slyšíme, ale také vidíme. Citoslovce v DŽ se, jak je patrné z příkladů, definují různě – synonymem (čėrkšt), synonymem s doplňujícím vysvětlením (burdi̇̀nkšt) a opisným způsobem (burkū̃). Totéž lze říci také o popisu citoslovcí vyjadřujících pocity: BŽ uvádí formulace definic, zatímco definice v DŽ se různí: DŽ BŽ cibà, ciba citosl. zvuk volání kozy <...> cibà citosl., ciba opakováním se říká při volání kozy <...> jùkš hovor. citosl. ukš, uis (při zahánění prasat) jùkš citosl. říká se při zahánění prasete <...> kàč citosl. opakováním se volá kočka9 kàč citosl. opakováním se říká při volání kočky <...> 8 Srov., jak by vypadalo slovo definované všemi (ve skutečnosti pro něj charakteristickými) sémy: stumbas – zvíře, savec, býložravec, přežvýkavec, rohaté zvíře, sudokopytník. 9 Tato definice je obecně dvojznačná – pokud budeme slovo šaukiama chápat jako přívlastek, hlavním slovem definice bude katė a definice pak bude jmenná. BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 8 2. ROZLIŠOVÁNÍ VÝZNAMU A VÝZNAMOVÉHO ODSTÍNU Významy jsou v BŽ označovány čísly, stejně jako v jiných slovnících. Významové odstíny se označují znakem |. Např.: volič, volička podst. (1) člověk, který má právo hlasovat ve volbách, referendu apod.: Seznam voličů. V těchto komunálních volbách bylo voličů jako nikdy předtím málo. • srov. volící. | člověk, který hlasuje: Všechny voliče zveme k účasti také v dalších soutěžích na našich webových stránkách. bělovlasý, bělovlasá příd. (2) s bílou hlavou: Bělovlasý holub [samec]. Bělovlasé ovce. V Paklūonė se Sartis, přivázaný na noc, zakousává do bělovlasých květů. | šedovlasý, šedivý: Portrét bělovlasého Vydūna. Je radost dívat se na zpívající bělovlasé babičky. Znakem | se odděluje nejen významový odstín, ale i některé další věci – tento znak se klade před zkratky aukšt. (druhý stupeň), aukšč. (třetí stupeň), įvr. (zájmenný tvar), neig. (sloveso se záporkou10), sngr. (zvratný tvar), beasm. (neosobní užití), prk. (přenesené užití)). Např.: žravý, žraví příd. (4) 1. hodně žeroucí; syn. nenasytný: <...> | 2. stupeň: Když se ochladí, kocour bývá žravější. | 3. stupeň: Tohle štěňátko je nejžravější ze všech čtyř. optimisticky přísl. → o p t i m i s t i c k ý 1: <...> | 2. stupeň: Jeho práci by bylo třeba hodnotit optimističtěji. <...>. extrémně přísl. riskováním, překračováním obvyklých hranic: <...> | 3. stupeň: Získat cenu pro závodníka, který jel nejextrémněji. podrobný, podrobná příd. (4) se všemi podrobnostmi: To je ale podrobná zpráva! | zájmenný tvar: Podrobný plán města. dvacátý, dvacátého řad. čísl. (4) následující po devatenáctém: <...> | zájmenný tvar: Dvacáté století. hyperbolizovat, hyperbolizuje, hyperbolizoval sloveso (co) vědomě zveličovat při popisu něčeho: <...> | zápor. (co): Nepřeháněj situaci – není to tak špatné. roznítit, rozněcuje, rozněcoval sloveso 1. (co) rozsvítit (světlo), rozdělat (oheň): <...> | zvrat. (kde): Jednu za druhou se rozsvěcovaly lampy.<...> 10 Ostatní slovní druhy se záporkou se uvádějí jako samostatná slovníková hesla. V budoucnu by se stejně mělo postupovat i u záporných sloves, stejně jako u zvratných sloves a zvratných podstatných jmen. Více o tom viz Murmulaitytė 2012: 71–91. BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 9 mrholit, mrholí, mrholilo sloveso: drobnými kapkami mrholit; syn. drobně pršet: Celé ráno mrholil drobný déšť. | neos.: Venku mrholí, vezmi si deštník. Je třeba říci, že značka | před zkratkami 2. st., 2. stup., bezpodm., zvr. se píše pouze v případech, kdy slova, která jimi označujeme, mají i neutrální tvary – nekomparativ, neurčitou a nezvratnou podobu. Pokud tyto tvary nemají, liší se i uvádění zkratek, srov.: nízký, nízká příd. jm. (4) <...> 7. 2. st. vyššího, složitějšího: Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudu nižší instance. Proti rozhodnutím soudu nejnižší instance se lze odvolat jak k okresním, tak k Nejvyššímu soudu. <...> 8. bezpodm. jednodušší, méně vyvinutý, rozvinutý: Nižší organismy [živočichové]. Nižší rostliny. <...> dvoustý, dvoustá řadová číslovka, zkrácená forma, zpravidla neurčitá (4) následující po sto devadesátém devátém: Dvestý návštěvník. Dvestá část. smát se, směje se, smál se sloveso, zvratné 1. hlasem a výrazem tváře projevovat veselost, radost apod.: Smát se je zdravé. Děti se vesele [hlasitě] smály. Čemu se směješ? Směje se, jako by našel penízek (folkl.). Zkratka záp. se u záporných sloves uvádí pouze tehdy, když se liší syntaktická valence kladného a záporného slovesa (dráždít koho / nedráždit koho). Pokud se valence neliší, zkratka se neuvádí11, např.: bečet, bečí, bečel sloveso <...> 4. (na koho) hovor. hlasitě, zvýšeným hlasem mluvit; syn. křičet, řvát: Šéf zase bude řvát a nazve nás lenochy. Neřvi na mě, sám za to můžeš. Paní, neječte, jako by vás na nože brali, nechte také mě něco říct. Samostatně stojí za zmínku označení přeneseného užití. Uvádí se za stejnou značkou | a zkratkou přen. Např.: svatba podst. jm. mn. (2) sňatek, svatba: Svatební obřad. | přen.: Rýsuje se svatba těchto dvou stran. návnada podst. jm. (4) potravina používaná k lákání zvěře, ptáků, ryb; syn. vnadidlo: Rozsypat návnadu. | přen.: Návnada zlodějů na důvěřivé zákazníky. hubnout, hubne, hubnul sloveso 4. (z čeho, u čeho) hovor. hubnout, ztrácet na váze, slábnout: Hubne kvůli starostem. | přen.: Proč pořád trčíš u knih?! 11 Může vyvstat otázka, proč se 2. st., 2. stup. a bezpodm. uvádějí ve všech případech (kdy se takové tvary v textu vyskytují), zatímco záp. nikoli. Je tomu tak proto, že v prvních třech případech se často liší přízvuk (od přízvuku uvedeného u heslového slova). U záporného slovesa se liší pouze tvar (který je i tak viditelný) a může se lišit syntaktická valence, takže se to uvádí tehdy, když se liší. Jak již ale bylo zmíněno, do budoucna se plánuje vytvářet pro taková slovesa samostatná hesla. BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 10 Pokud nejde o případ přeneseného užití, ale o již ustálený význam, uvádí se jako samostatný význam a zkratka prk. se již nepíše, např.: jáma podst. (4) <...> 3. svízelná situace: Finanční jáma. Vyhrabat se z jámy. dúoklė podst. (1) <...> 2. příspěvek, vklad: Vzdát hold dětské literatuře. Poprvé se objevil na přehlídkovém mole – hold ženskosti. Redaktoři BŽ zastávají názor, že jakmile se ustálí samostatný význam, není již důležité, zda je přenesený, či nikoli. Takto vznikla i řada významů, nikdo je však nepovažuje za přenesené. Např. ve spojeních cesta vede, nezaměstnanost roste, ceny stoupají je význam sloves rovněž přenesený, ve slovnících se však jako takový neoznačuje. Viz k tomu také Mikulskas 2006: 146–147. 3. SLOVA V DEFINICÍCH VÝZNAMŮ Všechna slova užitá v definicích významů, s výjimkou osobních jmen, jsou ve slovníku uvedena a vysvětlena jako hesla. Proto bylo třeba do slovníku zařadit a definovat i některá méně běžná či specifičtější slova, která by se do hesláře jinak nedostala, srov.: DŽ BŽ černo(b)šek, ~ška (2) podst. člověk s černou barvou kůže; člověk černé rasy černošek, černoška podst. (2) člověk černé rasy <...> Slovo černošek se vyskytuje v obou slovnících, BŽ však nevyčlenil významový odstín „člověk s černou barvou kůže“ (protože si lze jen těžko představit situaci, že by člověk měl černou kůži, ale nepatřil k černé rase). Jelikož se při výkladu významu používá termín černá rasa, je podle zásad tvorby BŽ třeba definovat i tento termín: DŽ BŽ není černá rasa rasa Afriky, Austrálie a Oceánie; syn. australonegridové: Velmi tmavou, téměř černou kůži má jak černá rasa Afriky (negroidní obyvatelstvo), tak černá rasa Austrálie (australští Aboriginci, Australoidé). BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 11 Při shromažďování a zkoumání materiálu o tomto termínu se ukázalo, že hlavním termínem je australonegridai (černá rasa – vedlejší varianta12), a proto musí být toto slovo, i když je méně známé, zařazeno do BŽ. DŽ BŽ není australonegridai podst. pomn. č. (2) rasa Afriky, Austrálie a Oceánie; syn. černá rasa: Australonegridai se vyznačují tmavou barvou kůže, vlasů a očí, kudrnatými vlasy, širokým plochým nosem a tlustými vyhrnutými rty. Australonegridai se dělí na dvě podrasy: Negridy a Australidy. • srov. Australidy, Negridy. Podle systému zpracování BŽ by to stačilo, ukazuje se však důležitá skutečnost, že tato rasa se dělí na dvě podrasy, a do BŽ se tedy zařazují i jejich názvy: DŽ BŽ není australidai podst. pomn. č. (2) větev australonegridní rasy rozšířená v Austrálii a Oceánii: Australidy (na rozdíl od Negridů) charakterizují vlnité vlasy, mimořádně široký nos a výrazné ochlupení těla. • srov. Australonegridy, Negridy. není negridai podst. pomn. č. (2) větev australonegridní rasy rozšířená v Africe a Americe: Negridy charakterizuje tmavá kůže, velmi kudrnaté vlasy, dlouhá hlava a tlusté vyhrnuté rty. • srov. Australidy, Australonegridy. Je třeba zdůraznit, že do definice vstupují jak synonyma, tak informace označená zkratkou srov. – porovnejte. Proto je třeba definovat i tato slova. O tom, v jakých případech se označení srov. používá, viz podrobněji Liutkevičienė 2014: 219–229. 4. FORMULACE DEFINIC Významy se autoři snažili vysvětlovat přesně, jednoznačně a srozumitelně. Zdálo by se, že tak by to mělo být. Přesto je třeba upřesnit, co se tím míní. Srov. definici slovesa buriuoti v DŽ a BŽ: 12 Dalším označením této rasy je rovníková rasa (VLE II: 275), je však také vedlejší a mnohem méně časté než černá rasa, proto není do BŽ zařazeno. BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 12 DŽ BŽ burliúoti, ~iúoja, ~iãvo plout na plachetnici: ~iúoja proti větru. buriúoti, buriúoja, buriãvo sloveso (čím, s čím, proti čemu, co) plout nebo klouzat s vytaženými plachtami (na plachetnici, plachetních saních, windsurfingovém prkně či jiném plachetním prostředku): Plout proti větru. Plachtit (s) na windsurfingovém prkně [s tažnými draky]. Třináctiletá dívka už nejednou sama plachtila na otevřeném moři. | (co): Nejvíce si odpočinu při plachtění na jachtě [ledových saních]. Při pozornějším pohledu na definici v DŽ je zřejmé, že je nedostatečná. Především „plout na plachetnici“ může i cestující, ten však loď neřídí plachtami. Kromě toho lze dnes plachtit nejen na lodích, ale i na jiných plachetních prostředcích. Proto byla definice v BŽ rozšířena a byly vybrány také příklady užití ilustrující sémantické okolí slova buriuoti. Pokud jde o přesnost, hodil by se další příklad, srov.: DŽ BŽ mnoho-koř|enný, ~á (2) který má mnoho kořenů: ~á plovoucí rostlina mnohokořenný, mnohokořenná příd. jm. (2) 1. mající mnoho kořenů (1. význam): Mnohokořenná rostlina. 2. mající mnoho kořenů (2. význam): Mnohokořenný zub. Slovo kořen má v BŽ i DŽ šest významů. Kolik významů má slovo mnohokořenný? Podle zpracování v BŽ dva, podle DŽ jakoby šest, ale je tomu skutečně tak? Srov. DŽ¹⁴: kořen, ~e, ~ m. (4) 1. podzemní část rostliny, kterou se upevňuje a vyživuje: Vyvrátil strom i s kořeny. Keřové kořeny. Zapíchnutá vrbová větvička vyhání kořeny. Tichá svině hluboko kořenem ryje (přísl.). 2. část vlasu, zubu apod. nacházející se v těle: Vytáhl kořen zubu. 3. počátek, zdroj něčeho: Kořeny zla. 4. základní část slova bez předpony, přípony a koncovky. 5. číslo, které umocněno na určitý exponent dává dané číslo: Odmocněním devíti získáme tři. 6. řešení rovnice. 13 Číslo významu slova, jehož význam se vysvětluje, se v závorce uvádí pouze tehdy, když ze samotné formulace definice není zřejmé, který význam je míněn. 14V BŽ jsou uvedeny stejné významy, proto se necituje. BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 13 První dva významy slova daugiašaknis, -ė jsou skutečně známé, další jsou však pochybné nebo přinejmenším nerozšířené15. BŽ se také snaží vyhnout chybným definicím v logickém kruhu, které se v DŽ vyskytují poměrně často. Srov.: DŽ BŽ čerlkšti, ~škia, ~škė 1. cvrlikat, cvrčet, švitořit. <...> čerkšti, čerškia, čerškė sloveso 1. vydávat pronikavé krátké zvuky (o ptácích, zvířatech); syn. čirkšti: Straka čerškia – budou hosté. Pták čerškė, když bránil své hnízdo. S čerkšdami zaútočili kosi. čirlkšti, ~škia, ~škė 1. cvrlikat, švitořit: Vrabec, cvrček ~škia. <...> čirkšti, čirškia, čirškė sloveso 1. (o čem) vydávat pronikavé krátké zvuky (o nepěvavých ptácích, hmyzu); syn. čerkšti, čirpti, svirpti: Vrabec [cvrček] čirškia. Kobylky čirškė na louce. čirplti, ~ia, ~ė 1. cvrlikat, švitořit (o cvrčkovi, ptáčkovi). <...> čirpti, čirpia, čirpė sloveso 1. vydávat cvrlikavý zvuk (o hmyzu, některých nepěvavých ptácích); syn. čirpti: Cvrčci [kobylky] čirpěli celý den. svirplti, ~ia, ~ė cvrlikat (o cvrčkovi). svirpti. svirpia. svirpė sloveso (o čem) vydávat cvrlikavý zvuk (o hmyzu); syn. čirkšti, čirpti: Nedaleko úmorně svirpė cvrček. Z definic v DŽ tak není jasné, o jakou činnost jde, kromě toho, že je typická pro cvrčka a (možná ne vždy?) ptáčka. Definice v BŽ jsou si velmi podobné, ale tato slova jsou skutečně synonyma; čtenář navíc ihned vidí definici u slova, které potřebuje. 15 Lze si samozřejmě představit mnohokořenné zlo, na internetu lze najít i mnohokořennou cestu, to je však spíše metafora než samostatný význam. BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne |14 5. ABECEDNÍ UVEDENÍ VŠECH HESLOVÝCH SLOV V BŽ V BŽ bylo kvůli přesnosti a srozumitelnosti výkladů upuštěno od hnízdního způsobu uvádění slov; psalo se o tom i v dalších článcích, srov. Liutkevičienė, Naktinienė, Vosylytė 2010: 235–251; Murmulaitytė 2012: 71–91; Sakalauskienė 2005: 153–161. To znamená, že vlastní slovníková hesla s výkladem významů, gramatickými informacemi a ilustračními příklady mají také slovesná a přídavná jména abstraktního významu, příslovce a zdrobněliny. Celý systém významů je tak mnohem lépe patrný než v případě, kdy jsou tato slova uvedena pod jedním heslem, jak je tomu v DŽ. Lze porovnat informace o slovech ėjėjas a ėjimas v DŽ a BŽ: DŽ BŽ eiti, eina, ėjo <…> ėjėjas, ~a (1) podst. ėjimas (2) (eiti – 23 významů) eiti, eina, ėjo sloveso <…> (eiti – 27 významů) ėjėjas, ėjėja podst. (1) ten, kdo chodí (obv. o člověku); syn. ėjikas: Dobrý chodec vždycky dojde. Nic z tebe nebude, ty chodče. ėjimas podst. (2) 1. obv. jedn. → eiti 1: Chodecké závody. 2. obv. jedn. → eiti 2: Každodenní cesta do práce ho omrzela. 3. obv. jedn. → eiti 4: Kůň běží jako hrom! 4. obv. jedn. → eiti 6: Pochod stráže. 5. obv. jedn. → eiti 9: Jeli jsme tam přes samotný ledový útvar. 6. obv. jedn. → eiti 14: Cesta k moci. 7. ve hře dáma, šachy apod. – jeden tah hráče: Provést tah. Jak je patrné, informace v DŽ o slovech ėjėjas, -a a ėjimas se omezuje pouze na jejich přízvuk. Jinou, již značně nejednoznačnou otázkou je, kolik významů tato dvě slova mají – opravdu všech dvacet tři významů základního slovesa? Podle autorů BŽ má ėjėjas, -a pouze jeden význam, ėjimas jich má sedm. Odvozeniny s příponou -imas lze formálně vytvořit z kteréhokoli významu slovesa eiti, protože by šlo o pravidelné deriváty, ale byly by to skutečné, rozšířené a běžné lexikální jednotky? Srov. několik významů slovesa eiti uvedených v DŽ: BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 15 jít, jde, šel <...> 5. jezdit: Vlak, autobus jede <...> 12. vejít se, vejít se do: Kolik obilí se vejde do toho pytle? <...> 14. být žádaný: Toto zboží jde dobře na odbyt. 15. být spotřebováván, opotřebováván: Chléb jde rychle na odbyt. Dříví se hodně spotřebovává. 16. být posílán, přepravován: Dopis šel dlouho. Přes ten přístav se přepravuje mnoho zboží. 17. být vyděláván, získáván: Zahrada přinášela vysoké příjmy. Dostává důchod.<...> 19. stávat se, měnit se v: Žito se mění v pýr. Kaše se sráží do hrudek. Dny se prodlužují. <...> 21. dařit se: Studium mu jde. Práce šla výborně. <...> 23. být uváděn: Dnes se v divadle hraje „Skirgaila“. Dobrý film se hrál. <...> Nyní zkusme z těchto významů slovesa jít vytvořit abstraktní podstatná jména. Jití obilí do pytle? Jití dříví? Jití důchodu? Jití „Skirgaily“ v divadle? a tak dále. Je zřejmé, že taková slovní spojení by opravil každý redaktor. Pokud jde o názvy aktérů, jejich sémantika by bránila i formálnímu vytvoření dvaceti tří lexémů ėjėjas, -a. 6. ZMĚNA NORMATIVNÍHO HODNOCENÍ NĚKTERÝCH VÝZNAMŮ V BŽ nejsou slova, jejichž užívání se nedoporučuje nebo kterým je třeba se vyhýbat. Normativní hodnocení některých slov, která byla dříve považována za taková, bylo změněno; nyní se jejich užívání doporučuje, a proto byla zařazena do BŽ. Podrobněji viz Liutkevičienė 2015: 5. Totéž platí i pro některé významy slov. Například se souhlasem Podkomise pro slovník Státní komise pro litevský jazyk bylo rozhodnuto zařadit do BŽ dříve považované za nenormativní významy těchto slov: deleguoti16; draugiškas, -a; blizgėti: delegúoti, delegúoja, delegãvo sloveso. <...> 2. (komu, co) předat s oprávněním, zmocnit k provedení: Obec deleguje své funkce obyvatelům. Aby jakákoli organizace fungovala efektivně, musí vedoucí nutně delegovat pravomoc na své zaměstnance. V případě potřeby deleguje prezident sdružení své pravomoci viceprezidentům. draugiškas, draugiška příd. jm. (1) <...> 5. bezpečný, vhodný, příznivý, přizpůsobený k používání člověkem: Webová stránka je přívětivá k různým vyhledávacím systémům. V našem obchodě jsou ceny pro zákazníky výhodné i bez slevových akcí. Univerzita vstřícná k lidem se zdravotním postižením usiluje o vytvoření rovných podmínek pro všechny studující. 6. neškodný, neškodící životnímu prostředí: Společnost vyrábí kvalitní a bezpečné automobily, které jsou šetrné k lidem i životnímu prostředí. Na čerpacích stanicích šetrných k životnímu prostředí jsou instalována zařízení snižující znečištění. 16 Viz také poradenskou databázi Státní komise pro litevský jazyk. BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 16 blizgėti, blizga, blizgėjo sloveso. <...> 3. (čím) hovor. dělat dobrý dojem, skvěle vypadat, předvést se; syn. zářit: Před volbami chtějí strany znovu zazářit známými tvářemi. Už od dětství vynikal mimořádným hudebním nadáním. | zápor. (čím): Znalosti studentů druhého ročníku tento semestr rozhodně nijak neoslní. Tato hvězda světa zábavy zrovna neoplývá inteligencí. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY 1. Část textu BŽ byla psána a redigována nikoli podle abecedy, ale po lexikálně-sémantických skupinách. To umožnilo systematičtěji a důsledněji definovat podobná slova nebo jejich významy. 2. Značkou | se v BŽ označuje významový odstín, přenesené užití a zvratná forma – podobně se postupuje i v jiných slovnících. V BŽ se však tímto způsobem oddělují také takové věci, které se v DŽ většinou neoznačují vůbec – vyšší a nejvyšší stupeň přídavných jmen a příslovcí, pronominální forma, neosobní užití, slovesa s předponou ne-. Vzhledem k tomu, že se v mnoha uvedených případech liší dokonce i tvary heslového slova a slova uváděného za značkou | (ėdrus, -i | ėdresnis, -ė | ėdriausias, -a; detalus, -i | detalesnis, -ioji; hiperbolizuoti | nehiperbolizuoti), považují redaktoři BŽ za nezbytné tuto skutečnost uvádět. 3. Všechna slova použitá ve výkladech významů, s výjimkou osobních jmen, jsou ve slovníku uvedena a vykládána jako hesla. Tím se BŽ liší od DŽ a mnoha dalších slovníků. Pokud čtenář slovníku nezná nejen heslové slovo, ale také některé slovo použité ve výkladu, najde ve slovníku i jeho vysvětlení. 4. Při formulování definic se v BŽ věnuje zvláštní pozornost přesnosti a srozumitelnosti; usiluje se o zamezení dvojznačnostem a vadným definicím v logickém kruhu, které se vyskytují v některých jiných slovnících. 5. BŽ upustil od hnízdního způsobu uvádění slov. Vlastní slovníková hesla s výkladem významů, gramatickými informacemi a ilustračními příklady užití mají také slovesná a adjektivní abstrakta, příslovce a zdrobněliny. Rýsuje se obecný trend, že v BŽ bude vyčleněno a popsáno mnohem více významů než v DŽ. 6. U některých slov, která byla dříve považována za nesprávná nebo nevhodná, se normativní hodnocení změnilo; nyní jsou považována za spisovná, a proto byla zařazena do BŽ. BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne | 17 ŠALTINIAI BŽ Antraštynas – Bendrinės lietuvių kalbos žodyno Antraštynas. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt/antrastynas. BŽ – Bendrinės lietuvių kalbos žodynas (rengiamas). Prieiga internete: http://bkz.lki.lt. DŽ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas / vyriausiasis redaktorius Stasys Keinys. – 7-as patais. ir papild. leid. – Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2012, XXVI, 969 p.; elektroninis variantas, 2015. Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt. Interneto tekstų ištekliai naršyti paieškos sistema Google (https://www.google.lt). LITERATŪRA Lazauskaitė V., Liutkevičienė D. 1998: Valgių ir gėrimų pavadinimai „Bendrinės lietuvių kalbos žodyne“. – Lietuvių kalbotyros klausimai 40, 205–217. Liutkevičienė D. 2006: Bendrinės lietuvių kalbos žodynas. Siekiamybė ir realybė. – Leksikografija ir leksikologija 1: Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos, Vilnius: LKI, 9–18. Liutkevičienė D., Naktinienė G., Vosylėtė K. 2010: Veiksmažodžiai ir jų abstraktai Bendrinės lietuvių kalbos žodyne. – Leksikografija ir leksikologija 2, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 235–251. Liutkevičienė D. 2014: Nuorodinis žodžių aiškinimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne. – Leksikografija ir leksikologija 4, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 219–229. Liutkevičienė D. GK 2014: „Bendrinės lietuvių kalbos žodynas“ žengia į internetą, Gimtoji kalba 9, 15–19. Liutkevičienė D. 2015: Bendrinės kalbos normų pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne. – Bendrinė kalba 88, 1–8. Mik ulskas R. 2006: Judėjimo reikšmės kelio predikatai. Leksikografinis aspektas. – Leksikografija ir leksikologija 1: Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos, Vilnius: LKI, 146–147. Murmulaitytė D. 2006: Kai kurių daiktavardžių apibrėžimas „Bendrinės lietuvių kalbos žodyne“. – Leksikografija ir leksikologija 1: Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 34–54. Murmulaitytė D. 2012: Vedinių pateikimo sistemiškumas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne. – Kalbos kultūra 85, 71–91. BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ. Antraštinių žodžių reikšmių pateikimas Bendrinės lietuvių kalbos žodyne |18 Naktinienė G. 2006: Svarbesnieji „Bendrinės lietuvių kalbos žodyno“ semantikos aspektai. – Leksikografija ir leksikologija 1: Aiškinamųjų bendrinės kalbos žodynų aktualijos, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 19–31. Naktinienė G. 2011: Parūpinamieji veiksmažodžiai „Bendrinės lietuvių kalbos žodyne“. – Kalbos kultūra 84, 150–164. PAT 2002: Paukščių anatomijos terminai = Nomina anatomica avium / L. Daugnora, R. R. Budrys, R. Trainienė; Lietuvos veterinarijos akademija. Anatomijos ir histologijos katedra, Vilniaus universitetas. Zoologijos katedra. – [Kaunas]: Naujasis lankas: Lietuvos veterinarijos akademija. PPŽ 2009: Paukščių pavadinimų žodynas = Vocabularium nominum avium = Dictionary of bird names = Vogelnamenverzeichnis = Dictionnaire des oiseaux = Словарь названий птиц: lotynų, lietuvių, anglų, vokiečių, prancūzų ir rusų kalbomis / Vilniaus universiteto Ekologijos institutas; sudarė Mečislovas Žalakevičius, Irena Žalakevičienė. – Vilnius: Vilniaus universiteto Ekologijos institutas. Sakalauskienė V. 2003: Leksikos tyrimo semantiniais laukais vaidmuo leksikografijoje. – Leksikografijos ir leksikologijos problemos, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 106–113. Sakalauskienė V. 2005: Veiksmažodžių abstraktų pateikimas dabartinės lietuvių kalbos žodynuose. – Kalbos kultūra 78, 153–161. TB – Lietuvos Respublikos terminų bankas. Prieiga internete: http://www.lrs.lt/pls/tb/tb.search. Vikipedija – laisvoji enciklopedija Vikipedija. Prieiga internete: https://lt.wikipedia.org/wiki/Vikipedija. VLE II – Visuotinė lietuvių enciklopedija 2, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2002. VLE IX – Visuotinė lietuvių enciklopedija 9, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2006. Valstybinės lietuvių kalbos komisijos Konsultacijų bankas. Prieiga internete: http://konsultacijos.vlkk.lt/lit/konsultacijos/paieska.html. Įteikta 2016 12 28 Priimta 2017 01 20 DANUTĖ LIUTKEVIČIENĖ Lietuvos kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] BENDRINĖ KALBA 89 (2016) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204