Daiktavardiškasis ir polinksniškasis „labui“ dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje

LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ Institut litevského jazyka SUBSTANTIVNÍ A POSTPOZIČNÍ LABUI V SOUČASNÉ LITEVŠTINĚ (PSANÉM JAZYCE) KLÍČOVÁ SLOVA: dativ substantiva, desemantizace, postpozice. ANOTACE Tento článek na základě materiálu z Korpusu současné litevštiny (DLKT) pojednává o substantivním a postpozičním užití labui. Analýza hierarchií ukázala, že dativ substantiva labas zpravidla vystupuje jako objekt nebo příslovečné určení v případech, kdy je jeho řídící člen vyjádřen genitivem substantiva (zájmena) označujícího osobu (nezbytný pro dobro společnosti; vytvořil tolik pro sebe, kolik pro dobro jiných národů). Takové substantivní labui aktualizuje beneficienta a zároveň odpovídá finitivu, pacientovi i kontentyvu a vyjadřuje způsob. Pro konstrukci postpozice labui s genitivem je nejtypičtější význam účelu. Typickým genitivním řídícím členem objektové postpozice labui je abstraktní substantivum (nezbytné pro obecné dobro), zatímco u příslovečného určení není lexikálně omezen. ÚVOD Velký Slovník litevského jazyka (LKŽₑ)1 rozlišuje tři významy maskulina singulárového substantiva labas: (1) „blahobyt2, prospěch3“ (viz věty 1–3), (2) „majetek, poklad, statek“ (viz věty 4–5) a (3) „pozdrav“ (viz věta 6). Slovník současné litevštiny (DŽₑ) a Slovník spisovné litevštiny (BŽₑ) uvádějí první dva významy – „blahobyt, prospěch“ (viz věty 7–8), „majetek, poklad, zdroje“ (viz věty 9–10). 1) Jum negera, ir jam ne labas Sv4. 1 Druhý svazek Slovníku litevského jazyka (C–F), jehož šéfredaktorem byl Jonas Kruopas, vyšel v roce 1969 ve Vilniusu. 2 Srov. DŽₑ: blahobyt – dobrý, dobře zajištěný život: Žije v materiálním blahobytu – má všeho dost. 3 Srov. DŽₑ: prospěch – 1. něco užitečného, hodnotného, výnosného: Z této práce bude velký prospěch. 2. blahobyt, dobro: Pracujme všichni ve prospěch vlasti. 3. kladný, příznivý výsledek: Zápas skončil ve prospěch našeho týmu. 4. majetek: Tolik majetku jsme ještě nikdy neměli. 5. obilí, zrna: Letos se urodilo hodně obilí. 4 Zkratky jako LKŽₑ. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 2 2) To nejlepší <...> využíváme ku prospěchu lidulabui sp. 3) Rodiče pracovali pro dobrosvých dětí A1885,6. 4) Hrad zbořili a všechen jejich majetek si vzali A1884,335. 5) Ale chceme-li popsat dobro lesa dobro, je třeba vysvětlit, co se tam zažilo. 6) Za dobro ani slovo, zato jídla se nenajíš PrLXVII26. 7) Celý život jsem pracoval ve prospěch lidí [vlasti]/labui. BŽe 8) Vláda by se měla řídit snahou o obecné dobro. BŽe 9) Toho dobra bude dost na celý život. BŽe 10) Tady je všechno naše dobro. BŽe 11) Později jsem pochopil, že zkrotil Setovu sílu, nezměrnou moc nebes, a využíval ji ku prospěchu harmonie, nikoli chaosu. DLKT 12) Když se po krátkém odporu vzdal pátý pevnostní oddíl, gradgrotové rozhodli, že vzhledem k nebezpečnému nedostatku času si pro dobro věci labui promluví se zbývajícími dělostřelci sami. DLKT Ve větách 2 a 7 je užití účelového labui blízké dativu substantiva gerovė „prospěch“ (srov.: To nejlepší využíváme ku prospěchu lidu; Celý život jsem pracoval ku prospěchu lidí5). Jinak je tomu ve větách 11–12, kde nahradit labui synonymním tvarem gerovei „prospěchu“ je obtížné (srov.: ?Sílu využíval ku prospěchu harmonie, nikoli chaosu;?Pro dobro věci si se zbývajícími dělostřelci promluví sami). Je možné, že substantivnost labui – zřetelnost významu „prospěch, užitek“ – souvisí s tím, zda genitiv substantiva (zájmena) v roli jeho závislého členu označuje živou bytost, nebo abstraktní věc. Výrazy labui s genitivem užité ve větách 2, 11 a 7, 12 se liší svou nezbytností ve větě: první, sémanticky odlišné užití labui je valenčním aktantem slovesa (pa-)naudoti6 „použít“, druhé nikoli. Nepovinnou konstrukci labui s genitivem ve větách 7 a 12 lze srovnat s účelovou předložkovou konstrukcí dėl ve větě 3 (srov. Balkevičius 1963: 226). Účel je vyjádřen dativem substantiva labas ve větě 7 (srov. větu 2), předložkovou konstrukcí dėl ve větě 3 a sekundární předložkou7, přesněji řečeno postpozicí labui s genitivem 5 Srov. příklad z Korpusu současných textů litevštiny (DLKT): [Pliusnys] dále by pracoval ke slávě Stvořitele a ku prospěchu lidí. 6 Plg. Nijolės Sližienės (1998: 10) teikiamą naudoti „vartoti kaip priemonę, įrankį kokiam tikslui, taikyti kur“ junglumo aprašą, kur naudininkas atliepia finitývo – tikslo, paskirties funkciją (žr. Sližienė 1994: 23). 7 „Sekundární (derivační) se nazývají předložky, které lze spojovat se slovy jiných slovních druhů, především s příslovci“ (Vaiulytė in: DLKG 2006: 438). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 3 konstrukcija (plg. Šukys 1998: 552; Kazlauskienė, Rimkutė, Bielinskienė 2011: 150–1518) 12 sakinyje (plg. 11 sakinį). Pagal 3 ir 7 sakinių analogiją ir atsižvelgiant į tai, kad tipiška priežasties (siaurąja prasme) raiška – prielinksnio dėl konstrukcijos, o daiktavardžio naudininkui priežasties reikšmė nėra būdinga, taip pat galima manyti, kad polinksნიო labui konstrukcija ir (arba) prielinksniu dėl su kilmininku (gali būti) žymima priežastis. Kokią vietą tikslo, priežasties raiškoje užima daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui? Ar jais pasakomos tik šios reikšmės? Kaip bus matyti, ir kitos. Dále (viz kapitolu 2) se hledá odpověď na otázku, na základě jakých kritérií lze zdůvodnit substantivní a postpoziční labui, neboli co ovlivňuje a kdy se významové labui stává (je) desemantizovaným a získává status postpozice. Lze předpokládat, že kromě zmíněného kritéria živosti má vliv také gramatická funkce: dativ substantiva labas funguje jako objekt (doplněk) netypického beneficienta9, například ve větě Všechna zvířata jsou užitečná pro dobro člověka (srov. pro blaho člověka, člověku), zatímco konstrukce s postpozicí labui je příslovečným určením účelu. Na druhou stranu je zde spíše třeba hovořit o více substantivních a více postpozičních významech, které labui označuje: objektových a příslovečných (příčiny v širším smyslu (inter alia Balkevičius 1963) nebo v užším smyslu – (skutečné) příčiny a účelu (inter alia LKG 1971, 1976; DLKG 2006; Labutis 1998)10). Předmětem tohoto článku je tedy substantivně a postpozičně užívané labui. Cílem článku je na základě hierarchií pojednat o funkcích labui ve větě. K dosažení cíle jsou stanoveny tyto úkoly: bez nároku na vyčerpávající přehled literatury stručně zmínit, co se píše o dativu substantiv a jeho synonymech v gramatických popisech litevštiny (viz kapitolu 1), analyzovat případy užití (více) substantivního a (více) postpozičního labui a na základě toho shrnout, co se jím označuje v současné litevštině (psaném jazyce) (viz kapitolu 2, jakož i shrnutí a závěry). Využívá se popisně-analytická metoda a interpretační metody. Srov.: „Novými se nazývají takové předložky, které si zachovaly jasné etymologické vztahy k samostatným slovům, z nichž vznikly“ (Vaitulytė in: LKG 1971: 580). 8 Srov.: „Některá příslovce lze užívat také jako postpozice, například labui, metu a další. Téměř nikdy nestojí před pádem, a lze je tedy považovat za postpozice, např.: Všechno jsem dělal jen pro tvé dobro“ (Kazlauskienė, Rimkutė, Bielinskienė 2011: 150–151). Je znám jeden příklad, v němž se labui užívá jako předložka: Že se státní záležitosti zhoršují a že bez jeho zásahu občanská válka, k neštěstí všech rozumných a dobrých lidí, nepřestane po věky. Zasáhl jen ve prospěch těch pokojných, kteří za všech okolností chtějí pouze poklidně pracovat a těšit se z prostého rodinného štěstí (DLKT). Na takové předložkové užití labui má vliv vedlejší věta přívlastková. 9 Funkce beneficienta je typická pro živé bytosti, zejména osoby, v jejichž prospěch či neprospěch se něco děje nebo stává. „Někdy jsou jako beneficient chápány také neživé předměty a abstraktní jevy, např.: nasadil hrábím zuby, kouření škodí zdraví“ (viz Sližienė 1994: 21) 10 Vaida Našlėnaitė-Eberhardt (2002: 17–18) kalba apie šešias priežasties subkategorijas: realiosios priežasties (kauzatyvo), hipotetinės priežasties (sąlygos), kaip į ateitį nukreiptos priežasties (tikslo), nerealiosios priežasties (nuolaidos), motyvo (t. y. skatinančios priežasties), padarinio (pasekmės, rezultato). Priežasties semantiniams santykiams ji priskiria realiosios priežasties, motyvo ir padarinio subkategorijas ir teigia, kad hipotetinės priežasties (sąlygos), kaip į ateitį nukreiptos priežasties (tikslo), nerealiosios priežasties (nuolaidos) santykiai yra savarankiški, pasižymintys savita semantika ir turintys tiktai jiems būdingą gramatinę raišką. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 4 K dosažení cíle se vychází z materiálu shromážděného v Katedře počítačové lingvistiky Univerzity Vytautase Velikého v korpusu Korpus současné litevštiny (dále jen DLKT), jehož většinu tvoří texty psaného, často redigovaného jazyka různých žánrů (publicistiky, krásné, odborné či administrativní literatury). Příklady mluveného jazyka tvoří v DLKT nejmenší část. Článek vychází z 1250 příkladů, v nichž se užívá labui. Tyto věty byly bez rozlišení podle žánrů v pořadí výskytu vybrány z DLKT zadáním slova labui do pole rozšířeného vyhledávání (bylo použito vyhledávací kritérium shoda). 1. DATIV A JEHO SYNONYMA V GRAMATICKÝCH POPISECH LITEVŠTINY Abychom konkretizovali funkce labui ve větě, je především důležité stručně zmínit, jak gramatiky chápou dativ substantiv a jaká mohou být jeho synonyma. 1.1. Adelė Laigonaitė při pojednání o dativu substantiv v Gramatice litevského jazyka (dále jen LKG) (LKG 1965: 193n.) uvádí, že „slovesem řízený dativ označuje osobu nebo věc, pro niž je něco určeno, v jejímž zájmu se něco provádí, které se probíraný děj nějakým způsobem dotýká. Takový dativ substantiv lze nazvat dativem objektovým. Ve větě plní funkci předmětu“ (viz větu 13). V případech, kdy dativ řízený slovesem ukazuje, k jakému cíli se něco dělá či děje, plní funkci příslovečného určení účelu (viz větu 14). 13) Továrníci byli donuceni zvýšit dělníkům mzdu. (citováno z LKG 1965: 193) 14) Ten strýc jí půjčil ještě na cestu pár rublů. (citováno z LKG 1965: 194) Elena Valiulytė, gramatikose (LKG 1976: 29tt; DLKG 2006: 513t; plg. Šukys 1998: 147) aptardama veiksmažodinius junginius su naudininku, sako, kad naudininkas dažniausiai žymi objektinius (aukojasi vaikams), rečiau – tikslo (ruošiasi sėjai), kiekybinius (dingo amžiams) bei laiko (išvažiuos žiemai) santykius. Objekto naudininkas su tranzityviniais veiksmažodžiais „turi dvi ryškesnes reikšmes – veiksmo adresato ir veiksmo paskirties. Šios reikšmės ypač aiškiai skiriasi tada, kai abu naudininkai pavartojami greta su tuo pačiu veiksmažodžiu, pvz., nupirko dukteriai (adresatas) siūlų megztiniui (paskirtis). Adresatą paprastai reiškia asmenis (ar kitas gyvas būtybes) žyminčių daiktavardžių (ar jį atstojančių įvardžių) naudininkas. <...> Paskirties reikšmę turi paprastai daiktus žyminčių daiktavardžių naudininkas. Jis žymi, kam skiriamas kitu nuo to paties veiksmažodžio priklausomu linksniu (galininku ar kilmininku) pasakytas daiktas“ (Valiulytė in: LKG 1976: 31t; dar žr. DLKG 2006: 513t) (plg. 15–16 sakinius). Abstrakčios reikšmės (dažnai veiksmažodinės kilmės) daiktavardžių naudininkas 17–18 sakiniuose rodo veiksmažodžiu žymimo BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (raš to) kalboje | 5 veiksmo tikslą (Valiulytė in: LKG 1976: 34). Kitaip kalbant, E. Valiulytės nuomone, 15–16 sakinių naudininkas yra (adresato, paskirties) papildinys, o 17–18 sakiniuose – (tikslo) aplinkybė. Albertas Ruže LKG (1976: 517) teikiamą, pavyzdžiui, sakinio Beržo tošės pasidžiauk prakurai daiktavardžio prakuras naudininką laiko tikslo aplinkybe (plg. 16 sakinį). Panašios nuomonės yra ir Vitas Labutis, kuris 16–18 sakiniuose vartojamą daiktavardžio naudininką supranta kaip tikslo¹¹ – tiksliau, paskirtinio tikslo (paskirties) aplinkybę, kurią „rodome tariniu pasakyto požymio tikslą, kuris dažnai drauge žymi ir veiksniu ar papildiniu pasakyto daikto paskirtį“ (Labutis 1998: 302; panašiai Ruže in: LKG 1976: 517; Šukys 1998: 168t; dar žr. t. p.: 147, 176). Jonas Balkevičius (1963: 226) kalbamųjų sakinių naudininkus taip pat aptaria tikslo aplinkybių skyriuje. Tačiau jis (Balkevičius 1963: 219), skirtingai nei V. Labutis ar A. Ruže, tikslo aplinkybę įtraukia į plačiai suvokiamą priežasties aplinkybių sąvoką. Kaip sako Jonas Šukys (1998: 169), aplinkybių naudininkas 16 sakinyje „kartu rodo ir netiesioginį objektą¹²“, o 17–18 sakiniuose, kur yra „abstraktesnis daiktavardis, jis paprastai turi ryškesnį tikslo atspalvį“ (plg. Ruže in: LKG 1976: 517¹³; plg. t. p.: 34, 87). 15) Já jemu jsem navršil kopec, on mi kopal jámu. (citováno ze Šukys, 1998: 148) 16) Sám jsem si udělal pro dům okna. (citováno z LKG 1976: 32) 17) Sbírá duha jejich kráse sedm barevných květů? (citováno z LKG 1976: 34) 18) Svou moc použít ke zlému hanebně. (citováno z LKG 1976: 34) Aldona Paulauskienė (1994: 120, dar žr. t. p.: 123, 173¹⁴) laikosi nuomonės, kad „visais šiais [papildinio, aplinkybių] vartojimo atvejais naudininkas išlaiko bendrą (invariantinę) paskirties ir naudos/nenaudos reikšmę“ (dar žr. Šukys 1998: 147). Ukazuje se, že interpretace dativu substantiva je založena na rozlišení větných členů (gramatických funkcí) předmět (nepřímý objekt), resp. příslovečné určení, a konkrétní (živou, resp. neživou), resp. abstraktní věcí. Předmět je dativ substantiva označující konkrétní živé nebo neživé věci (Valiulytė); příslovečné určení je dativ substantiva označující konkrétní neživé nebo abstraktní věci (Labutis, Balkevičius, Šukys). Na základě takto rozlišovaných 11 „Příslovečné určení účelu je sekundární větný člen, který vyjadřuje předpokládanou příčinu vztahující se k budoucnosti, kvůli níž, se zřetelem k níž se projevuje příznak vyjádřený přísudkem“ (Labutis 1998: 300). Srov.: „Příslovečné určení účelu označuje cíl a určení děje nebo stavu a odpovídá na otázky za čím, za jakým účelem se jde, jede, usiluje nebo k čemu, pro jaký účel něco je či se něco dělá“ (Balkevičius 1963: 225). ¹² „Takový objekt se obvykle vyjadřuje poměrně konkrétním substantivem“ (Šukys 1998: 168). ¹³ „Nejvýraznější význam účelu má dativ deverbálních substantiv“, např. Pro plynovou cementaci se používají různé pece (LKG 1976: 517). ¹⁴ „Dativ příslovečného určení zachovává tentýž základní význam určení. <...> Příslovečné určení účelu se rovněž překrývá s významem určení“ (Paulauskienė 2001: 173). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 6 nepřímého objektu a příslovečného určení v dativu je třeba říci, že dativ substantiva je nepřímým objektem v konstrukcích obětuje se dětem, koupil dceři nitě, navršil jsem mu kopec a liší se od příslovečného určení v konstrukcích obětuje se ve prospěch dětí (srov. pro jejich dobro), koupil nitě ve prospěch dcery, navršil jsem kopec v jeho prospěch. Zde jsou důležité také sémantické rozdíly vyjadřované stejným způsobem: v konstrukcích obětuje se dětem, koupil dceři nitě, navršil jsem mu kopec jde o beneficienta, zatímco v obětuje se ve prospěch dětí, koupil nitě ve prospěch dcery, navršil jsem kopec v jeho prospěch jde o dativ účelu. Jsou posledně uvedené dativy odlišné? Může tomu být různě. Například ve větě Přátelé, jeho zkušenosti nám ještě poslouží k našemu prospěchu (DLKT) je labui spíše blízké nepřímému objektu beneficienta vyjádřenému dativem (tj. poslouží nám k našemu prospěchu ≈ nám; srov.:?poslouží nám nám k našemu prospěchu; dále srov.: Koupil nitě ve prospěch dcery na svetr; Půjčil ještě i peníze na cestu v její prospěch) (viz dále). Z toho plyne, že k vysvětlení rozdílů slova labui je třeba hledat další kritéria. Axelis Holvoetas ir Loreta Semėnienė (2004) linksniams priskiria gramatiškumo laipsnius. Remdamiesi Veslavos Čižik (2003) preliminariai nustatyta linksnių hierarchija: vardininkas > galininkas > naudininkas > kilmininkas (arba kilmininkas > naudininkas) > įnagininkas, autoriai (Holvoet, Semėnienė 2004: 33) teigia, kad „linksniai išsidėsto skalėje pagal tai, ar jie koduoja centrines, ar periferines sakinio funkcijas“; linksnių reikšmės „yra labai abstrakčios ir sunkiai suformuluojamos linksnių hierarchijoje aukštai esančių linksnių atveju, bet darosi tuo konkretesnės kuo žemesnė linksnio pozicija hierarchijoje“. Pagal santykinį gramatiškumo (artimumo sakinio branduoliui) ar semantiškumo (periferiškumo) laipsnį skiriama linksnių hierarchija susijusi ir su sintaksinės priklausomybės (valdinys > modifikatorius15) pagrindu skiriama gramatinių funkcijų hierarchija: subjektas > tiesioginis objektas > netiesioginis objektas > tolimesni objektai (angl. oblique) (trumpiau, subjektas > objektai) > aplinkybės (plačiau Holvoet 2009a, 2009b). Kaip rašo A. Holvoetas (2009a: 18), „vardžodžių hierarchija, išrikiuojanti veiksmažodžio palydovus tam tikra žemėjančia tvarka pagal jų periferiškumo, arba atsietumo nuo pagrindinės predikacijos laipsnį, leidžia įsivaizduoti laipsnišką veiksmažodžio komplementų perėjimą į modifikatorių kategoriją, kartu numatydama ir tarpinius šio perėjimo atvejus“. Taigi hierarchizacijos pagrindu naudininkas yra labiau semantinis (mažiau gramatinis) linksnis, žymintis labiau periferines gramatines funkcijas. Hierarchické rozdíly mohou být základem také pro užití labui: podle syntaktické závislosti označuje předměty > příslovečná určení (zasvěcuje se společnému dobru > poslouží nám k našemu prospěchu > pracuje ve prospěch lidí > pro krásu sbírá sedmikrásky). To souvisí také se samotným substantivním charakterem slova labui> 15 O pojetí syntaktických vztahů – řízení a modifikace, řízeného členu, resp. modifikátoru, řídícího slova, resp. modifikovaného slova, které zde používáme, viz podrobněji Holvoet, Judžentis (2003: 11–35; 2005: 11–38). Na stejném místě srov. také tradiční přehled typů syntaktických vztahů. O kritériích rozlišování předmětů a příslovečných určení používaných v článku viz podrobněji Holvoet, Čižik-Prokaševa (2005: 66–70). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 7 postpozičním užitím (slouží našemu prospěchu (srov. našemu blahu) > pro krásu (*pro blaho krásy) sbírají sedmikvítek). Podle sémantických funkcí substantivní labui, které vystupuje jako nepřímý předmět, koreluje s beneficientem, zatímco konstrukce s postpozicí labui, která funguje jako okolnost, souvisí s infinitivem16, tj. s vyjádřením cíle. Jak bylo vidět, kromě takových substantivních či postpozičních užití labui existují případy, kdy je labui (více) substantivní, ale podle syntaktické závislosti není valenčním doplněním predikátu (pro jeho blaho (srov. pro něj, pro jeho blaho) jsem navršil horu), a naopak: labui je spíše postpozicí, ale je valenčním doplněním predikátu (používal pro dobro harmonie, nikoli chaosu). A. Holvoetas ir V. Čižik-Prokaševa (2005: 81–92) sintaksiškai naudininką, kuris neužima argumento pozicijos, t. y. nėra predikato valdinys, vadina laisvuoju ir skiria keturis jo tipus: dativus commodi (Jonas atnešė Onai vyno), dativus sympatheticus (Jonas paspaudė šeimininkui ranką), dativus ethicus (Jis tau atvažiuos!), dativus iudicantis (Šis paveikslas man visai gražus). Autoriai dativus commodi interpretuoja kaip beneficiento aplinkybę (plg.: jam kalną pyliau), dativus sympatheticus – kaip argumento suskaidymo atvejį, dativus ethicus sieja su diskursu ir laiko sakinio aplinkybėje, o „dativus iudicantis yra semantiškai reikalaujamas ir sintaksiškai valdomas“ (Holvoet, Čižik-Prokaševa 2005: 83, 86, 88, 90). Pastarasis laisvasis naudininkas siejamas „ne su visu sakiniu (kaip sakinio aplinkybė), o tik su konkrečių žodžių sintaksinėmis savybėmis“ (t. p.: 91). Agnieszka Rembiałkowska při pojednání o volných dativních doplněních navrhuje „při klasifikaci <...> vycházet z kritéria jejich dosahu (angl. rozsah)“. Konkrétně řečeno, „typy volných dativů se rozlišují především podle toho, s kterým úsekem věty souvisejí, tj. s kterou rovinou predikace tvoří těsnější celek a s kterou rovinou predikace se vymezuje účinek predikace, kterou vyjadřují“ (Rembiałkowska 2009: 149–150). Na tomto základě „posesivní významy kódované konstrukcí dativus sympatheticus se projevují na rovině jádrové predikace (srov. větu 16), zatímco benefaktivní / malefaktivní významy kódované konstrukcí dativus commodi / incommodi“ (tamtéž: 167–168) „by měly náležet k rovině rozšířené predikace“ (tamtéž: 162) (srov. větu 15), „významy konstrukce dativus iudicantis [kódované] na rovině propozice, konstrukce dativus ethicus – na rovině řečového aktu (věty)“ (tamtéž: 168). A. Rembiałkowska (2009: 161–162, 168) tedy kritériem dosahu zdůvodňuje hierarchické rozdíly mezi volnými dativy, které přímo nesouvisejí s predikátem. Zda (a jak) diskutované labui odpovídá takové hierarchii volných dativů fungujících jako okolnosti: dativus sympatheticus > dativus commodi / incommodi > dativus iudicantis > dativus ethicus, bude pojednáno dále (viz kapitolu 2). Z toho, co bylo dosud řečeno, je zřejmé, že užití labui může být omezeno na rozsah konstrukce dativus sympatheticus (srov.: udělal jsem okna pro dům,?udělal jsem okna pro blaho domu, ale: udělal jsem okna pro blaho domu (tj. pro dům jako obývané místo) okna (viz dále). 16 Finitivum „je charakteristické pro předměty a jevy, o něž se usiluje, jimž je určena činnost označená slovesem, např.: týmy soupeří o první místo, zemědělci se připravují na setí“ (Slizienė 1994: 23). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 8 Jurgita Kerevičienė (2008: 117tt), taikydama kognityvinės gramatikos teorines prielaidas ir metodus, siūlo naudininko funkcijas skirti ne pagal sintaksinius (valdomas resp. nevaldomas), bet pagal semantinius kriterijus. Kalbininkė naudininką interpretuoja kaip tam tikrą tarpusavyje susijusių skirtingų reikšmių tinklą (angl. network, set of meanings). V tomto článku se na dativ substantiva pohlíží jako na člena hierarchií vymezených uvedenými autory (Holvoetas, Semėnienė, Čižik-Prokaševa, Rembiałkowska). Na jejich základě se pojednává o tom, kdy se labui užívá (více) substantivně (má význam) a kdy jako postpozice (jako desemantizované). To se probírá s ohledem na jeho syntaktickou závislost: zohledňuje se, zda je řízeno slovesem, či nikoli. Dativ substantiva labas fungující jako slovesný argument nebo konstrukce postpozice labui s genitivem je objektem (předmětem) (viz věty 2, 11); výrazy fungující jako modifikátory jsou příslovečným určením (viz věty 7, 12) (podrobněji viz kapitolu 2). 1.2. Dále, s přihlédnutím k myšlence Vytautase Ambraze (2006: 307), že „předložka dėl(ei) s genitivem proniká do oblasti užití dativu cíle a určení, zvláště tehdy, když se mluví o konkrétních věcech souvisejících s cílem, např.: nechal brambory na sadbu → kvůli sadbě, odložil mléko pro děti → kvůli dětem, <...> vytlačuje i dativ určení vyjádřený abstraktními substantivy sloves, např.: Na jídlo to bude stačit17“ (srov. Balkevičius 1963: 226 a věty 17–18), je třeba stručně zmínit, čím se kromě dativu vyjadřuje okolnostní určení cíle a jak souvisí s typickým vyjádřením příčiny – konstrukcemi s předložkou dėl. Například podle A. Ružėho plní kromě již zmíněného dativu funkci okolnostního určení cíle příslovce, genitiv substantiva, instrumentál, genitiv s předložkou dėl, akuzativ s předložkami į, už, infinitiv slovesa, supinum, frazeologismus a slovní spojení (LKG 1976: 514nn.; srov. Balkevičius 1963: 221n.), zatímco funkci okolnostního určení příčiny18 plní příslovce, instrumentál substantiva, genitiv s předložkami dėl, iš, nuo a dėka, akuzativ s předložkami per, už, instrumentál s předložkou su, frazeologismus a slovní spojení, např.: Kvůli svévoli rodičů, kvůli pověrám fanatických tmářů jsem se zřekl nejkrásnějšího citu – lásky (srov. větu 3) (LKG 1976: 516–517; viz také LKG 1965: 194). Genitiv s předložkou dėl bývá často synonymní s akuzativem s předložkou už19, který má funkci vyjádření cíle, nebo s dativem, srov.: Vždyť ty jsi už jako školačka bojovala za litevskost (srov. kvůli litevskosti); Vlky loví kvůli pečínce (srov. na pečínku) (Ružė in: LKG 1976: 518). 17 Plg. Šukio (1998: 169) nuomonę šiuo klausimu: „Vietoj paskirties [t. y. tikslo] naudininko paprastai nelabai tinka prielinksnio dėl konstrukcijos, pvz.: dėl sėklos pasilikom; dėl duonos užsidirbsiu; pasiskolink dėl kelionės.“ 18 Popis vztahů příčiny v nejdůležitějších pracích litevské lingvistiky viz Našlėnaitė-Eberhardt (2002: 8–12). 19 Konstrukce s předložkou cíle už se užívají „u sloves, jejichž děj vyjadřuje nějaké úsilí (bojovat, zahynout, zemřít, vztyčit apod.)“ (Ružė in: LKG 1976: 518). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 9 E. Valiulytė, DLKG (2006: 543) aptardama priežasties reikšmės veiksmažodinius junginius, teigia, kad „priežastį žymi junginiai su prielinksniai iš, nuo, dėl, už, rečiau – su dėka, per, su įnagininku be prielinksnio, su prieveiksmiais“ (dar žr. Valiulytė 1998: 337–410). Kiek toliau nagrinėdama tikslo raišką, ji (DLKG 2006: 551) laikosi nuomonės, kad „veiksmo tikslą bei paskirtį žymi kilmininkas ir naudininkas (vieni ar su bendratimi), bendratis, prielinksnių [dėl, prie, į su kilmininku] konstrukcijos“; pvz.: kovoja dėl laisvės, paklausė smalsumo dėlei (dar plg. Labutis 1998: 302). Prielinksnis dėl, vartojamas „reiškiant veiksmo tikslą, dažnai susipina su priežasties reikšmės atspalviu“ (LKG 1971: 59020; panašiai Ruzė in: LKG 1976: 51821; dar žr. Valiulytė 2001: 201, 222). Išsamiai aprašiusi dabartinės lietuvių kalbos sintaksinius sinonimus, kalbininkė apibendrina: „pagrindinės priežasties santykių raiškos priemonės yra konstrukcijos išKilм, nuoKilм ir dėlKilм“ (Valiulytė 1998: 406), o „centrinę vietą tikslo [konkrečiau, siekinio] reikšmės priemonių sistemoje užima bendratis – viena ir su kilmininku, o prielinksninės [į, prie, dėl] konstrukcijos sudaro tos sistemos periferiją“ (Valiulytė 2001: 222; panašią nuomonę dar žr. Labutis 1998: 300). J. Šukio (1998: 380; dar žr. 1978: 31) nuomone, „bendroji prielinksnio dėl reikšmė – priežastis su paskirties atspalviu – gana aiški ir be sakinio“. „Kai prielinksnio dėl konstrukcija reiškia gana aiškią paskirtį [t. y. tikslą], jai yra artimas paskirties naudininkas, tačiau juo keisti nebūtina, nei norima išlaikyti priežasties atspalvį. Mama dėl savo vaiko (plg. savo vaikui) duoną paskutinę raiko. Tačiau vietoj tokios paskirtį reiškiančios prielinksnio dėl konstrukcijos, kur negalima įžiūrėti priežasties atspalvio, geriau tinka įprastas paskirties naudininkas. Pirkom bulvių dėl sėklos“ (Šukys 1998: 380t). E. Valiulytė (1998: 376) teigia, kad prielinksnio dėl – priežasties, tikslo, objektinė, nuolaidos – „reikšmės yra labai artimos: jas vienija bendras semantinis požymis, kurį sąlygiškai galima pavadinti „loginiu pagrindu“. <...> Pasitaiko tokių vartojimo atvejų, kad sunku pasakyti, kokiai reikšmei priskirti aptariamą konstrukciją“22. Z toho, co bylo řečeno, je patrné, že navzdory typickému významu příčiny u konstrukce s předložkou dėl je tato konstrukce mnohoznačná: vyjadřuje se jí i jiné než příčinné významy (účelový, objektový apod.). 20 „Předložky dėl, dėlei se užívají k vyjádření příčiny děje (rovněž stavu či dějové vlastnosti)“ (Valiulytė in LKG 1971: 590), účelu, přípustky, objektu myšlení či řeči nebo k posílení významu jiného slova, např. Dėl gerumo jis geras (je dobrý díky své dobrotě) (Valiulytė in DLKG 2006: 441). Podle E. Valiulytė (1998: 381) má konstrukce s předložkou dėl ve spojeních se slovesy označujícími aktivní, volní činnosti také účelový význam, např.: atjojo dėl mergelės (přijel kvůli dívce) (podrobněji viz LKG 1976: 87). Taková spojení lze transformovat na složená účelová souvětí, srov.: atjojo, kad pamatytų mergelę. 21 „Předložková konstrukce [dėl s genitivem] ve významu účelového příslovečného určení není pro spisovný jazyk příliš typická. Kromě toho není účelový význam genitivu s předložkou dėl vždy zřetelně odlišen od významu příčinného“, např. Dėl drąsumo jis užsikišo už diržo savo tėvo ilgą Damasko durklą, paėmė lazdą ir išėjo; Dėl smagumo vieną gali pasikviesti, bet daugiau nieko (LKG 1976: 518). 22 Balkevičius (1963: 225; dar žr. t. p.: 226; panašią nuomonę žr. Labutis 1998: 293, 300) sako, kad „tikslo aplinkybė nuo veikiančios priežasties aplinkybės skiria kitoks priežastinis ir laiko santykis su sakinio tariniu: veikiančios priežasties aplinkybė realioje tikrovėje kyla anksčiau už tarinį arba eina kartu su tariniu, o tikslo aplinkybė yra tik galimas arba laukiamas tarinio veiksmo arba buvimo rezultatas“, arba, Našlėnaitės-Eberhardt (2002: 17) žodžiais, kalbamasis tikslas – tai į ateitį nukreipta priežastis. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 10 významů: v některých případech jsou čisté, v jiných synkretické. Účel se obvykle označuje dativem substantiva (dirbame žmonių labui, pasidėjo pieną vaikams). Takové příslovečné určení v dativu vytlačuje konstrukce s předložkou dėl (Ambrazas). Vzhledem k tomu, že předložka dėl s genitivem může vyjadřovat příslovečné určení obdobným způsobem, může být obtížné odlišit význam příčiny od významu účelu. Dále jsou významy příčiny a účelu chápány jako dva samostatné významy, tj. uplatňuje se užší pojetí příčiny (podobně viz Labutis 1998) a pojednává se o tom, jaké místo zde zaujímá probírané labui (podrobněji viz kapitolu 2). Podle J. Šukyse (1998: 552–553; 1978: 134) toto labui, které stále zřetelněji směřuje k postpozici, „s genitivem vyjadřuje příčinu či účel (zejména se slovesy dirbti, daryti, stengtis...). Tavo labui, ne kieno kito, stengiuosi (srov. větu 7). Labui lze snadno nahradit starobylou předložkou dėl, srov. Dirbkime dėl tėvynės; Dėl tavęs stengiuosi“. Na základě věty 11 můžeme říci, že v případech, kdy konstrukce s postpozicí labui funguje jako objekt (předmět), tj. je valenčně řízena, je synonymní s účelovým dativem. Příslovečné určení s labui lze tedy nahradit konstrukcemi s příčinným a účelovým dėl i volnými dativy. Nabízí se otázka, zda se konstrukce s labui a dėl nebo dativ užívají jako (volné) varianty, anebo zda má každý z nich vlastní význam. Jsou například významy konstrukcí s labui a dėl ve funkci příslovečného určení synonymní, nebo rozdílné (srov.: dirba, taupo vaikų labui / dėl vaikų ir savo ateities labui / dėl ateities23); jak (a zda) souvisí příslovečné určení labui s beneficientem (srov.: taupo vaikų labui / vaikams, pieną pasidėjo vaikų labui / vaikams); v čem (a zda) se liší dativy nepřímého objektu ve větách Nepriklausomybė būtina visuomenei nuo būtina visuomenės labui. 2. SUBSTANTIVNÍ A POSTPOZIČNÍ LABUI NA ZÁKLADĚ DLKT Dále se na základě příkladů z DLKT pojednává o labui ve větě s ohledem na to, zda se užívá (spíše) jako substantivum, nebo jako postpozice. Při tomto zkoumání se sleduje, zda jde o valenční člen, nebo modifikátor. Podle toho se určuje gramatická funkce konstrukce s labui (objekt > příslovečné určení), srov.: 19) Člověk se může rozhodnout pro umírněné vychutnávání smyslových požitků, nebo se jich přísně zříci a toužit sloužit státu i obecnému dobru. DLKT 23 Srov.: „Předložka nebo postpozice výrazně mění význam pádu a spolu s pádem substantiva nebo slova užitého substantivně (zájmena, číslovky...) vytváří předložkovou konstrukci. <...> Předložka a pád jakoby splývají a vytvářejí spojení slov kvalitativně nového významu, proto se obvykle nehovoří o významech předložek, nýbrž o významech předložkových konstrukcí“ (Šukys 1978: 5–6). BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 11 20) Jen vnější mlha zabránila Lukovi všimnout si odbočky. Známý varovný hlas ho žádal, aby na to zapomněl a přestal myslet na dobro své i jeho vlastního prospěchu, ale oděská mlha byla silnější. Viděl jsem, jak Lukovo auto jede večerní, prázdnou silnicí. DLKT Jak již bylo zmíněno, sloveso ve své predikativní funkci pojí řídící členy, tj. význam slovesa vyžaduje řídící členy jako doplnění (komplementy), která vyjadřují jeho argumenty. Ve větě vystupují řídící členy predikátu jako předměty (viz věta 19). Pojetí předmětů jako řídících členů slovesa (nebo jiného predikativního slova) souvisí s jeho valenčními vlastnostmi, tj. se schopností slovesa pojit se s potřebnými slovy určitého tvaru – valenčními doprovodnými členy (Sližienė 1994: 5). Modifikátory, které ve větě obvykle fungují jako příslovečná určení, vyjadřují dodatečnou predikaci (viz věta 20). Předměty od příslovečných určení „by bylo možné odlišit podle jednoho jednoduchého kritéria: co spadá do rozsahu hlavní predikace, je předmět, co do něj nespadá, je příslovečné určení“ (Holvoet, Čižik-Prokaševa 2005: 6624) (viz také dále). 2.1. Substantivní labui Dativ substantiva labas se používá ve větách 19, 21–28. Příklady tohoto typu, v nichž má labui vlastní shodné přívlastek, tvoří jen malou část dostupného materiálu (30 z 1250). Syntakticky se dativ substantiva labas použitý ve větách 19, 21–24 liší od užití ve větách 25–28, tj. jde o objekt (předmět) vs. příslovečné určení. Substantivum labui fungující jako objekt ve větě 21 odpovídá pacientovi jako příjemci účinku děje (srov. Sližienė 1998: 96), ve větách 19, 22–24 pak netypickému beneficientovi (viz poznámka 7) (srov. Sližienė 1994: 343; 2004: 299); jako příslovečné určení ve větách 25–28 označuje cíl. Ve větách 19, 21–25 lze poměrně snadno domyslet genitiv substantiva označujícího osoby (srov.: (19) sloužit obecnému prospěchu (blahu) ≈ sloužit obecnému prospěchu všech lidí), který je ve větách 27–28 vyjádřen (srov.: (28) působí ve společném prospěchu všech (lidí) labui). Na základě těchto vět lze syntakticky vykládat dvojím způsobem všech užité ve větách 29–30: všech lze považovat za shodný přívlastek závislého slova labui – genitiv substantiva označujícího osoby (srov.: zůstat pro dobro [všech živých bytostí]), anebo lze jej na základě významové synonymie spojit s neshodným genitivním přívlastkem všech a shodnými přívlastky společný25, všeobecný26 a považovat jej za závislý člen samotného labui ((28) zůstat všech, tj. ve společném labui). 24 Ten pat (Holvoet, Čižik-Prokaševa 2005: 66t) plg. ir tradicinę papildinio ir aplinkybės sampratą. 25 Srov. LKŽe: společný – náležející všem, všech; užívaný společně. 26 Srov. LKŽe: všeobecný – zahrnující vše a všechny, společný všem. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 12 21) Federální rada může finančně podporovat speciální výzkum kantonálních pokusných statků a vědeckých ústavů, pokud přispívají k obecnému blahu [P]. DLKT 22) Marnivá touha vyniknout mnohé zahubí. Uškodil obecnému blahu [B] i nyní. DLKT 23) Církev oceňuje a chválí práci těch, kteří při službě lidem se zasvěcují obecnému blahu [B] a přijímají břemeno veřejných povinností. DLKT 24) Santuoka „turi didžiausios reikšmės (plg. reikšminga) žmonių giminės pratęsimui, pačių šeimos narių asmeniniam labui bei amžinajam likimui“. DLKT 25) Ti odvážnější se rozjeli ulicí podél drátů – hle, leží natažené nad potokem, sloupy jsou tu od sebe daleko, a tak dráty nevydržely. Ráno se v zájmu společného blaha (srov. kvůli společnému prospěchu) dala do pohybu i Mortūnienė; cestou do kanceláře se zastavila u Milašiuse, je třeba zavolat elektrikáře do města, ať to opraví. DLKT 26) Mohla byste zde přítomným upřesnit, jakou práci vlastně děláte? Myslím, že by bylo zajímavé dozvědět se, co vy, bratře Veleri, děláte pro společné blaho (srov. ve prospěch společného dobra)? – Já... – rozhlédl se, ale uviděl opravdu mnoho očekávajících pohledů, – hmm... třeba pomáhám v kuchyni... DLKT 27) Galėtų ir turėtų daugiau susikoncentruoti, gal ir susivienyti – bendrajam mūsų tautos labui. DLKT 28) Bendruomenėje ji padeda kitiems, o kiti padeda jam, arba vėl – kartu veikia bendram visų labui. DLKT 29) Tai tantrinės apeigos, jų metu mokiniai prašo Mokytoją kiek galima ilgiau pasilikti šioje žemėje visų gyvų būtybių labui (plg. bendram gyvų būtybių labui). DLKT 30) Jinými slovy, jen stěží zachránili detektor před útokem, detektorovou místnost před znesvěcením a cenný, vzácný státní majetek zůstal ku prospěchu všech (srov. ku prospěchu všech lidí; všem; ku společnému prospěchu všech lidí; ke společnému prospěchu). DLKT Vraťme se k substantivnímu labui. Dat. sg. podstatného jména labas ve významu „blahobyt, prospěch“ je užit ve větách 31–40 s dvojvalenčními (např. (pa-)obětovat se, (pasi-)sloužit, škodit, odporovat, být nezbytný, důležitý aj.) a trojvalenčními (např. dát, (pa-)obětovat, ponechat, obstarat, věnovat; zasvětit, využít aj.) predikáty. Toto labui fungující jako objekt ve větách 31–37, podobně jako ve větách 22–24, vyjadřuje netypického beneficienta (srov. např. Sližienė 1994: 109; 1998: 111, 122; 2004: 299). Přesněji řečeno, v těchto větách užitý dativ podstatného jména labas aktualizuje BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksn(i)škasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 13 (zdůrazňuje) beneficientní význam – význam prospěchu, zatímco samotného beneficienta označuje genitiv podstatného jména, který závisí na labui a označuje konkrétní živé, vzácně i neživé, a abstraktní entity (srov.: (31) sloužit ku prospěchu manželství (blaho) ≈ manželství; (32) prodali jsme to ku prospěchu nás všech (blaha) ≈ prodali jsme to nám všem). Jak říká Valerij Apresjan (1995: 18), takové labui zviditelňuje sémantický rys „aby se X měl dobře“ (srov.: (31) sloužit ku prospěchu rodiny ≈ sloužit, aby se rodina [B] měla dobře). 31) Nyní bychom rádi pronesli slova povzbuzení k mužům vědy, kteří budou moci velmi mnoho prospět manželství a rodině ku prospěchu a duševnímu klidu, pokud se spolu s ostatními pustí do lepšího zkoumání podmínek pro regulaci porodnosti morální cestou. DLKT 32) Mums dargi malonu, kad tu intuityviai, savo moterišku protu vadovaudamasi, taip nepigiai pars idavei mūsų visų labui. DLKT 33) Šeima būtų pripažinta pirmine visuomene ir tam tikra prasme „nepriklausoma“. „Nepriklausomybė“ būtina visuomenės labui. DLKT 34) NATO atstovų vizitai į Lietuvą – kartu ir Lietuvos draugų ir bičiulių būrio išplėtimas. Kaip rodo patirtis, svarbu Lietuvos labui ir asmeniniai kontaktai su užsieniečiais, asmeninės pažintys. DLKT 35) Brangusis commendatore, sėskitės, bičiulis de Ambrozijas pasakojo man apie Jus, apie Jūsų valstybės labui atiduotą gyvenimą (plg. Jūs atidavėte gyvenimą valstybės naudai). Ir slaptą poeto gyslelę, tiesa? DLKT 36) Kelmės rajono Paprūdžio žemę nerealizuoju, prašymo agrarinės reformos tarnybai dėl žemės ar kompensacijos gavimo nepateikiau, palikdamas ją Lietuvos labui. Netiesa ir tai, kad valstybės sąskaita į mano žmonos turimą sklypą nutiestas kelias ir iškirsti medžiai. DLKT 37) Supratau, daktare Ignacai. Ačiū jums už tėvišką rūpestį. Lieku skolinga visą likusį gyvenimą už šią bemiegę naktį, paaukotą mano kūno labui ir sielos išganymui. – V z a i m n o... DLKT Substantivní labui ve větě 38 odpovídá kontentyvu (srov. Sližienė 1998: 226), zatímco ve větách 39–40 finityvu (srov. Sližienė 1998: 10; 2004: 67). Jak vyplývá z kontextu věty 41, labui lze zde interpretovat jako výraz se synkretickým významem beneficienta a cíle (finityvu) (srov.: opatřit maso ku prospěchu Lūšia ≈ opatřit maso Lūšisovi [B] a/nebo opatřit maso, aby se Lūšis najedl [Fin], tj. ve prospěch Lūšia nebo kvůli Lūšiovi). Objekt aktualizovaného beneficienta vyjadřuje podstatné jméno labas BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniskasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 14 dativ, zatímco labui fungující jako okolnost cíle lze chápat jak jako dativ substantiva, tak jako postpozici (viz níže). 38) Otevírají se chybným a klamavým rozhodnutím, odporujícím pravdě a labui osoby i národů. DLKT 39) Mokslinių tyrimų rezultatai gali būti naudojami daugelio žmonių labui: padėti žmonėms geriau prisitaikyti ir būti laimingesniais, išmokti nugalėti pažintinių sugebėjimų trūkumą, įveikti baimę, nerimą. DLKT 40) Žinoma, aš patvirtinau, kaip naujas atsivertėlis, – o tai neva matyti iš randų, – noris visas jėgas skirti Jeruzalei ir jos šventyklos labui. DLKT 41) Pietums suvalgiau bulvių su pienu ir supratau, kad Lūšio labui kuo greičiau turiu parūpinti mėsos. DLKT Také labui se užívá jako substantivum a zastává funkci okolnostního určení. Takový dativ labas ve větách 42–44 na rozdíl od vět 31–40 nezastává pozici argumentu slovesa, tj. je modifikátorem. Například substantivní labui ve větě 42 lze chápat dvojím způsobem: způsobil hrozné věci mému majetku, tj. poškodil, zničil můj majetek, anebo způsobil hrozné věci v můj prospěch, tj. mně samému. První dativ labas se užívá ve významu „majetek, poklad, zdroj“, druhý aktualizuje význam „prospěch, blaho“ (tj. mně ≈ v můj prospěch). Toto labui, stejně jako výraz užitý ve větách 43–45, se blíží výše zmíněnému dativus commodi, který odpovídá beneficientovi. Konstrukci labui užitou ve větě 46 lze chápat jak jako dativus commodi (udělal jsem to všechno pro tvé labui ≈ pro tebe), tak jako dativ cíle (udělal jsem to všechno pro tvé labui ≈ pro tvé blaho), případně jako jemu blízkou předložkovou konstrukci s dėl (udělal jsem to všechno pro tvé labui ≈ kvůli tobě). Ve větě 47 lze konstrukci labui s genitivem interpretovat jako blízkou beneficientnímu dativus commodi (srov.: (47) bude pracovat pro Egypťany ≈ Egypťanům), nebo jako synonymní s předložkovou konstrukcí účelové předložky dėl. V druhém případě labui „ztrácí“ svůj substantivní charakter, tj. význam labui „prospěch, blaho“ bledne a výraz se užívá jako postpozice s genitivem. Z vět 48–49 je patrné, že zde užívaná účelová konstrukce labui s genitivem zájmena označujícího osobu je bližší konstrukci s předložkou dėl (srov.: (48) posílá tu bandu mně, k mému labui ≈ posílá mi ji kvůli mně) než dativu substantiva blaho, prospěch (srov. (48) posílá tu bandu mně, k mému labui ≈?posílá mi ji pro mé blaho). Jinými slovy, v případech, kdy okolnostní labui s genitivem zájmena (substantiva) označujícího osobu již není spojeno s beneficientem, tj. chápe se jako označující pouze cíl, abstraktní BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351–7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniskasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 15 význam substantiva labas bledne a výraz se užívá spíše jako postpozice labui s genitivem (viz níže). 42) Varnui aš niekad nebuvau nei mergina, nei moteris, nei netgi žmogus, Ligoni. Nesvarbu, kad mano labui (plg. mano ištekliams, turtui; man) jis pridarė siaubingų dalykų. DLKT 43) Sami je vytvořili vlastní energií a tvůrčím talentem, jak pro sebe, tak k labui jiných národů (srov. jiným národům). DLKT 44) Drahé jsou mu nikoli tyto hodnoty samy o sobě, nýbrž jejich užitek. Užitek hledá osobně (srov. pro sebe), nebo k labui společnosti (srov. společnosti). DLKT 45) Zdůraznil, že účast na svatých tajemstvích „je opravdovým vyznáním a připomínkou toho, že Pán zemřel a vrátil se k životu pro nás a k našemu labui (srov. nám)“: DLKT 46) Volám k tobě, můj otče Amone, neboť jsem sám, úplně sám. S láskyplným srdcem jsem to všechno udělal k tvému labui (srov. pro tebe, pro tvé blaho, kvůli tobě), a tak v této hodině zármutku a neštěstí pomoz tomu, kdo se odhodlává jednat. DLKT 47) Mojžíš zůstane několik měsíců dohlížitelem nad královskými stavbami – dokud si nepřipraví nástupce. Potom bude spolu se mnou pracovat k labui Egypta (srov. Egypťanům; kvůli Egyptu) a pro blaho. DLKT 48) Podívejme se, kdo jsou ti, ta banda bláznů, které zvaný Bůh posílá ke mně [B] k mému labui (srov. ?pro mé blaho, kvůli mně). DLKT 49) Jinak vás ještě prohlásí za německé špehy. Nejlepší bude, když se pro své vlastní labui opatříte jmény. DLKT Na základě výše uvedených hierarchií volných dativů: dativus sympatheticus > dativus commodi / incommodi > dativus iudicantis > dativus ethic(us) vyvstává otázka, zda se substantivní labui užívá souběžně s členem rozlišovaným vlevo od dativus commodi / incommodi, tj. místo dativu označujícího vnějšího posesora – dativus sympatheticus? Taková záměna je možná, avšak sémanticky se dativus sympatheticus a substantivní labui liší. Ve větě 50 vyjadřuje volný dativ (keleiviui) posesora-beneficienta, který je zahrnut do děje popisovaného predikáty (něm. involviert) a je jím nepřímo ovlivněn (angl. affected; něm. indirekt) (srov. Vaičiulytė-Semėnienė 2015 a tam citovanou literaturu). Jinými slovy, zde užitý dativ má kromě dativus sympatheticus také v pozadí význam background dativus commodi. Zdálo by se, že ve větě 51 se rozpadá posesivní vztah mezi posesorem (keleiviui) a posesem (kojos). Spíše se interpretace dativus sympatheticus odsouvá do pozadí a do popředí (angl. foreground) se dostává BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 16 a aktualizuje se pro posesora poskytovaný prospěch – beneficientní interpretace. Takové substantivní pro labui blízké dativus commodi, zvláště v případech, kdy je labui s genitivem odděleno od posesiva označeného akuzativem a přesunuto na začátek věty, jako ve větě 52 (srov. Vaičiulytė-Semenienė 2006: 171–172). Mezi dostupnými příklady DLKT takové věty jako 50–52 nejsou. Nejsou k dispozici ani věty, v nichž se labui užívá jako okolnost maleficienta (srov. Rembia|kowska 2009: 154). Nahrazení dativu maleficienta (nezdaru) ve větě 53 (matce) konstrukcí ku prospěchu matky ve větě 54 by implikovalo její interpretaci jako dativus commodi: matka měla štěstí / dopadlo to dobře, že se tentokrát koláč nepovedl; právě to si přála (srov.: Ku prospěchu matky (srov. prospěchu) koláč se nepovedl). Kvůli téže interpretaci labui jako „prospěch, blaho“ se nehodí do vět s dativus iudicantis, jímž se vyjadřuje subjektivní hodnocení (srov. Rembia|kowska 2009: 156–157, 163; viz větu 55). Jinými slovy, dativus iudicantis souvisí s percipientem (viz Šličienė 1994: 20–21), zatímco labui s funkcí beneficienta. Na druhou stranu by bylo možné ve větě 56, kde „volný dativ lze chápat jak jako dativus iudicantis, tak i jako dativus commodi“ (Rembia|kowska 2009: 157), očekávat také konstrukci labui s genitivem, která aktualizuje beneficienta. 50) Omyla keleiviui nohy. (citováno z DLKG 2004: 514) 51) Omyla keleivio labui (srov. naudai) nohy. 52) Keleivio labui (srov. keleivio naudai, keleiviu) pán umyl nohy. 53) Tentokrát se koláč mamai nepovedl. (citováno z Rembia|kowska 2009: 154) 54) Tentokrát se koláč mamos labui nepovedl. 55) Takže tau (srov.?tavo labui) je možná monitor ještě zobrazovač? (citováno z Rembia|kowska 2009: 155) 56) Studium man (srov. mano labui) se stalo tím, čím je práce na čajové konvici pro starého Číňana. (citováno z Rembia|kowska 2009: 156) O způsobu či významu vyjadřovaném substantivním labui nakonec umožňuje mluvit kontext věty 57. 57) Rozhodnutí se přijímá prostou většinou hlasujících poté, co se po dvou poslancích vyslovili „pro“ a „proti“. Můžeme tuto otázku nyní vyřešit (JAK?) vaším labui (srov. vaším prospěchem; ve váš prospěch). DLKT BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 17 Z toho, co bylo řečeno o labui jako podstatném jménu, vyplývá, že se užívá se svým závislým členem – (zřídka) shodným přídavným jménem nebo (obvykle) neshodným genitivem podstatného jména (zájmena) – jako valence predikátu nebo jako modifikátor. Substantivní labui se shodným přívlastek ve větě plní funkci objektu nebo adverbiálního určení. Vzhledem ke své abstraktní lexikální významové složce odpovídá dativ labas v objektové funkci netypickému beneficientovi (pasišvenčia bendram labui) nebo pacientovi (tyrinėjimai padeda bendram labui). Dativ podstatného jména labas se shodným přívlastkem v adverbiální funkci označuje účel (bendram labui sujudo). Dativ účelu se blíží konstrukci s předložkou dėl (dėl bendro labo (gerovės) sujudo). Valenčním členem substantivního labui bývá genitiv podstatného jména označujícího živé bytosti (osoby) nebo (zřídka) abstraktní věci (pasitarnauti santuokos bei šeimos labui). S ohledem na zřetelnost lexikálního významu samotného podstatného jména labas a na základě jeho neshodného závislého členu lze shrnout: dativ podstatného jména labas v objektové funkci aktualizuje beneficienta (būtinas visuomenės labui) nebo odpovídá pacientovi, obsahovému objektu (prieštarauja asmens labui), finitivu (naudoti žmonių labui); v adverbiální funkci zpravidla odpovídá aktualizovanému beneficientovi (sukūrė ne sau, o tautų labui), někdy vyjadřuje způsob (išspręsti jūsų labui). Substantivně užívané labui se vyznačuje také synkretickými významy (beneficienta a účelu) (parūpinti Lūšio labui, dariau visa tai tavo labui). V případech, kdy se adverbiální konstrukce s labui a genitivem podstatného jména (zájmena) označujícího osobu chápe jako účelová, význam samotného labui slábne (srov. siunčia man mano labui) (viz dále). 2.2. Postpoziční 2.2. Polinksniškasis labui V DLKT je i více příkladů, v nichž jsou významy podstatného jména labas méně zřetelné a je patrné, že labui s genitivem se užívá spíše jako postpoziční konstrukce. To souvisí s abstraktností genitivního valenčního členu labui. Například na základě věty 58, v níž dativ abstraktního podstatného jména (sveikatai) plní funkci objektu beneficienta, lze předpokládat, že beneficient může být aktualizován dativem abstraktního podstatného jména labas, podobně jako ve větě Bloga nuotaika kenkia tavo labui (tau). Z věty 59 je však patrné, že užití labui s genitivem abstraktního podstatného jména je problematičtější (?kenkia sveikatos labui). Zdá se, že abstraktní podstatné jméno v objektové funkci oslabuje substantivní labui. To se však užívá ve větě 60, kde plní funkci objektu finitiva. Ve větách 61–64 je objekt beneficienta nebo finitiva vyjádřen postpoziční konstrukcí labui s genitivem abstraktního podstatného jména, která je synonymní s dativem řízeným slovesem nebo přídavným jménem. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniskasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 18 58) Špatná nálada, podráždění škodí zdraví. (citováno ze Sližienė 1994: 343) 59) ?Špatná nálada, podráždění škodí zdraví prospěchu (srov. ?prospěchu zdraví). 60) „Tímto vyzývatelem, aby milostivý pán panství Utena Balcevičius věnoval na labui polské revoluce (srov. ve prospěch polské revoluce; polské revoluci) obětoval tři sta rublů. Bůh a svobodná Rzeczpospolita mu to odplatí. Podepsán posel revoluce Smilga.“ DLKT 61) Rolník a řemeslník poskytováním hmotných statků, duchovní modlitbou a náboženskými obřady a každá třída vykonáváním své práce. Ve prospěch obecného dobra labui (srov. obecnému dobru) nezbytné, aby takový systém měl řídící složku, stejně jako duše řídí tělo nebo vyšší přirozenost řídí nižší. DLKT 62) Dauginančios politinio godumo ir nusikaltimų aukas, valdžios galią naudojančios ne bendrosios gerovės (plg. bendrajai gerovei), o kurios nors partijos arba pačių vadovų labui. DLKT 63) Nepaisant to, ko norėtų kai kas, nevalia pamiršti, nes mes, žmonės, galime kaip tik tai daryti, tylėti, bijoti, mąstyti skaičiais, aukoti priemones tikslų labui (plg. tikslams, dėl tikslų), nenoriai sutepame krauju savo rankas, bet jei tai daro kažkas kitas mūsų vardu, nusukame akis į šalį arba skanduojame pritarimo šūksnius. DLKT 64) Brangieji, jūsų kunigystė yra Dievo dovana, skirta savosios tautos šventėjimo labui (plg. ?savosios tautos šventėjimo gerovei / naudai; savosios tautos šventėjimui). DLKT Abstraktnost podstatného jména v závislém členu Labui ztrácí svou rozlišovací schopnost (substantivní > postpoziční) v případech, kdy labui s genitivem plní funkci účelového adverbiálního určení nebo tak může být interpretováno (srov. věty 47–49). Genitivní valenční člen postpozičního labui užívaného ve větách 63–68 není lexikálně omezen: označuje se podstatným jménem pro konkrétní (živé i neživé) a abstraktní věci. Takové účelové konstrukce postpozice labui s genitivem je podle V. Apresjana (1995: 18) třeba interpretovat jako „aby nastalo P“. Účel se vyjadřuje kondenzovaně (srov. Valiulytė 1998: 369): podle principu úspornosti se konstrukce s postpozicí labui volí namísto vedlejší věty (srov.: (67) Ti, kdo vynaložili nejméně potu pro bezplatný mobilní telefon ≈ vynaložili nejméně potu proto, aby získali / pořídili bezplatný mobilní telefon). Tyto konstrukce postpozice labui jsou synonymní s účelovými konstrukcemi s kvůli a genitivem. Vedle těchto jasných případů existují i dvojznačné: ve větě 71 lze adverbiálně užité labui interpretovat také jako substantivní, tedy jako aktualizující beneficienta (nedělejme to pro sebe BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniskasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 19 [B], pro dobro lidí ≈ lidem), a také jako více postpoziční, tj. označující pouze účel (nedělejme to pro výkazy [Fin], pro dobro lidí ≈ kvůli lidem) (viz také věty 46–47). 65) Dievas rungtyniauja su žmonėmis: Abraomas mirtingą sūnų paaukojo Dievui, bet jam nereikėjo mirti; gi Dievas nemirtingą Sūnų atidavė mirčiai žmonių labui (plg. *žmonėms;?žmonių gerovei; dėl žmonių). Ką mes į tai pasakysime? DLKT 66) Varge tu, varge, juk galėjo dar pagyventi žmonių ir miesto labui (?žmonių ir miesto gerovei; dėl žmonių ir miesto), bet gi va, nebūna taip, kaip tu nori. Bet galgi Dievas susimils ir jis pasveiks. DLKT 67) Nusiuntė „špargalką“. Tad tie, kurie sekė paskui ausinėmis apsirūpinusį akcijos dalyvį, išliejo mažiausiai prakaito nemokamo mobiliojo telefono labui. Niokotojai tikėjosi sumaišties. DLKT 68) Žmonėms, suvarytiems į narvą, atsiranda tik toks poreikis įsivaizduoti savo gyvenimo rimtumą: eiti į mokslus, išsilavinti, daryti vaikus, dirbti narvo labui, pagal būtinumą kalbėti dviem kalbomis tiesiogine ir perkeltine prasme. DLKT 69) Jie valdo atsižvelgdami į tai, kas geriausia valstybei ir visiems jai priklausantiems, o kai dauguma valdo bendros naudos labui, [tokia santvarka] vadinama bendru visų santvarkų vardu – politeja. DLKT 70) Kodėl jūs mane pakvietėte, Ofirai? Man tai nelabai patinka. – Drįsau pakviesti jus, pone, nes vis darbuojuosi mūsų reikalo labui. Jūs nenusivilsite. – Tikiuosi. DLKT 71) Reformas darykime ne sau [B], ne ataskaitoms [Fin], bet žmonių labui [B/Fin]. DLKT Okolnostní konstrukce s postpozicí labui a genitivem konkrétních i abstraktních podstatných jmen má také synkretické významy ve větách 72–75: ve větách 72–73 se účel prolíná s příčinou, ve větách 74–75 s příčinou a podmínkou. 72) Paaiškinti, iš ko jis sudarytas, bet žirgas galų gale pats nuspręs, kada bus laikas atsigerti. Būkite budrūs ir nenaudokite prievartos. Savo vaiko labui (plg. dėl savo vaiko) neskubinkite įvykių. Laikas pats savaime negydo netekties paliktų emocinių žaizdų, todėl privalome leisti vaikams rikiuoti savo emocijas individualiai. DLKT 73) Veškerá podpora státu společenstvím pro výstavbu mládežnických domů. Pro dobro národa a země zapomeňme na ambice, zapomeňme na rčení „dva Litevci – tři strany“, spojme se do koalice. DLKT BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 20 74) Když už ho ztratil, protože ho sám dobrovolně vyhnal, v duchu se nazval idiotem a zatoužil si dát facku. Ale pozdě bycha honit, nic už nezměníš. Pro pravdu labui (srov. Usilujeme-li o pravdu; Chceme-li pravdu) musíme říci, že ačkoli pohled na ztracené krásné tělo Eduarda bolel, ztrátu poměrně rychle vykompenzoval. DLKT 75) A nejen to: po skončení hororového filmu zažije skutečnou hrůzu, když spatří prázdnou ledničku! Proto by pro zdraví člověka a jeho peněženku labui (srov. kvůli zdraví člověka a jeho peněžence; chceme-li, aby...) stálo za to ukazovat co nejvíce filmů o pomalém zabíjení, a ne samé rychlovky! Mimochodem, mnozí tvůrci to pochopili a plodně se věnují právě tomuto směru. DLKT Účel s příčinou se vyjadřuje také v případech, kdy jako závislý člen postpozice labui vystupuje genitiv kataforicky užitého ukazovacího zájmena tas. Zájmeno s významem obecného odkazu, jak je patrné z vět 76 a 77, zastupuje širší kontext. Kontext věty 78 umožňuje hovořit o konstrukci s postpozicí labui vyjadřující příčinu. 76) Lemtingą įtaką liturgijai padarė Renesansas, šventy bę sureliatyvindamas to, kas gražu žmogaus akyse, labui. Žmogaus puikybė jį suvedžiojo: jis taip rimtai save vertina, jog užmiršta, kad gyvenimas turi žaidimo atspalvį. DLKT 77) Asketismus se „znovu přehodnocuje“ ve prospěch toho, co se považuje za „nejzákladnější předpoklady života“; labui. DLKT 78) Je tedy zřejmé, že po překročení tohoto věku o čtyři nebo pět let je již třeba vzdát se plození dětí a nadále žít spolu už jen pro zdraví labui (srov. kvůli zdraví) nebo z nějaké jiné podobné příčiny. DLKT Z toho, co bylo řečeno, je patrné, že (spíše) jako postpozice se labui užívá v případech, kdy plní funkci objektu a jeho genitivní řídící člen je vyjádřen abstraktním podstatným jménem (būtina bendro gėrio labui). Typickým významem konstrukcí s postpozicí labui plnících funkci okolnostního určení je účel, někdy se prolínající i s dalšími významy. Konstrukcí s postpozicí labui se vyjadřuje také příčina. A konečně na základě vět 79–80 lze hovořit také o labui blízkém dativus ethicus, který se „užívá k vyjádření živého emocionálního vztahu mluvčího k probíraným věcem“ (Holvoet, Čižik-Prokaševa 2005: 87). Syntakticky je takové s diskurzem spojené labui s dativem zájmen druhé osoby větným, nikoli predikátovým příslovečným určením (srov. Holvoet, Čižik-Prokaševa 2005: 88). Je namístě BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 21 uznat, že toto ve tvůj prospěch lze interpretovat také jako blízké dativus commodi (srov.: (79) neudělal ve tvůj prospěch ≈ tobě). 79) Počkej, co že Anupras ještě neudělal tobě ve prospěch (srov. co že ti Anupras ještě neudělal), kolego? Hlava mu nefungovala. Vytáhl z kapsy lahvičku ženšenu, odšrouboval víčko a napil se... Až do dna. DLKT 80) Seimas tuoj į atlapus kibs dėl Ūkininkų įstatymo, Vyriausybė tavo labui (plg. tau) kurą pabrangina ir tuojau atlygina (gražūs šmugelis!) – plok katutes, žmogau, valdantiems ir tiems, kurie gracingai rauko nosis. DLKT SHRNUTÍ A ZÁVĚRY Z výzkumu vyplynulo, že se v současné litevštině (psaném jazyce) forma ve prospěch užívá jak jako podstatné jméno, tak jako postpozice. V některých případech je dativní význam podstatného jména labas zřejmý (sloužit obecnému dobru; společně působí pro obecné dobro všech), v jiných je méně zřetelný (posílá mi to k mému prospěchu). Podobně je tomu i u konstrukcí s postpozicí ve prospěch: vedle nesporných případů (nezbytný ve prospěch společného dobra) existují i takové, v nichž lze ve prospěch chápat jak jako tvar abstraktního podstatného jména, tak jako postpozici (to všechno jsem dělal ve tvůj prospěch). Vycházíme-li z jasných případů a uznáme-li méně jasné (přechodné) případy, užívání substantivního a postpozičního ve prospěch je založeno na hierarchiích, v nichž rozlišovaný člen zastupuje jasné (typické) substantivní nebo postpoziční ve prospěch. Prospěšnosti je při vysvětlování užívání významné kritérium živosti, tj. osoba > abstraktní předmět. To souvisí s hierarchií živosti Michaela Silversteina (1976) nebo Roberta Dixona (1979: 85) (i) hierarchie živosti27, v níž korelují rozlišované rysy živosti s hierarchiemi (ii) sémantických28, (iii) gramatických funkcí a jejich (iv) morfosyntaktického označování (Hentschel 1992; srov. Givón 1984: 239tt; Dik 1989: 269–270; Holvoet 2009a, 2009b). (i) osoba > živá bytost (ne-osoba) > neživý konkrétní předmět > abstraktní věc (ii) A > P > Rec29 > Ben > I > L > T 27 V pozdějších pracích byla hierarchie živosti rozdělena na hierarchie (i) osoby (účastníků komunikace), (ii) živosti (v užším smyslu) a (iii) známosti (srov. Croft 1990: 111; 127; Comrie 1989: 128, 185). Alan Timberlake (1986) rozlišuje na základě živosti (v užším smyslu), určitosti, čísla, konkrétnosti a dalších rysů hierarchii individuality (angl. individuation. 28 Kritišką nuomonę semantinių funkcijų hierarchijos skyrimo klausimu žr. Croft (2012: 175tt) ir ten aptariamą literatūrą. 29 „Morfosyntaktické značení sémantické role příjemce je prototypickou funkcí dativu. <...> Typický příjemce je zapojen do transferové události. Objekt mění BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniskasis labui dabartinėje lietuvių (rašo) kalboje | 22 (iii) subjekt > objekt > suplement (okolnost). (iv) Nom > Acc > Dat > předložkové konstrukce. Gramatické (nebo strukturální) – nominativní a akuzativní – pády se syntakticky a sémanticky vybírají k označení nejvýraznějších (angl. salient) větných členů – agensového subjektu a pacientového přímého objektu – (Jonas [A] staví dům [P]); ostatní pády označují méně výrazné (gramatické a sémantické) funkce. V tomto článku zkoumaný dativ abstraktního substantiva labas koreluje s méně výraznými funkcemi členů větného jádra nebo volných větných členů – suplementů (tj. predikátu nebo větných okolností). Na základě zkoumaného substantivního a postpozičního užití labui lze hierarchii gramatických funkcí (iii) doplnit hierarchií volných dativů (Rembiałkowska 2009) a říci, že substantivní labui, respektive postpoziční labui, koreluje s touto hierarchií gramatických funkcí: objekt > suplement (okolnost): dativus sympatheticus > dativus commodi > ostatní okolnosti (účel, příčina) > dativus ethicus. To odpovídá i hierarchickým rozdílům syntaktické závislosti (řízený člen > modifikátor). Je patrná korelace hierarchií osoba > abstraktní věc a substantivního labui > postpozičního labui, když labui vystupuje jako objekt: dativ substantiva labas typicky řídí genitiv substantiva označujícího osobu (nebo zájmena, které je nahrazuje) (nezbytné pro dobro společnosti), postpozice labui pak genitiv abstraktních substantiv (nezbytné pro dobro společného blaha; moc využít ve prospěch společného blahobytu). Ačkoli se mezi substantivním a postpozičním labui vyskytuje více kolísání, podobná korelace existuje i v případech, kdy labui funguje jako okolnost: substantivní labui se obvykle užívá s genitivem substantiva (zájmena) označujícího osobu (zasvětit život ve prospěch rodiny; vytvořil pro sebe i pro dobro národa), zatímco řízený genitiv postpozice labui se často vyjadřuje abstraktním substantivem (nebo zájmenem, které je zastupuje) (jsou povoláni kvůli své vlastní světlejší budoucnosti; pro krásu sbírá sedmiplamenné květy), avšak v důsledku syntaktické kondenzace může genitiv označovat i živé bytosti (obětoval se pro lidi). Dativ substantiva labas fungující jako objekt odpovídá funkci beneficientu nebo finitivu; existují případy, kdy koreluje s pacientem či konentem. Dativ substantiva labas fungující jako okolnost obvykle označuje beneficienta, někdy způsob. Postpozice labui s vlastníka, od předchozího držitele k následnému držiteli. Recipient je následným držitelem po úspěšném přenosu. Slovesa z oblasti „dát / vzít“ tvoří základ tohoto prototypického vymezení recipienta: Klaus dal svému bratrovi knihu“ (Bartels 2005: 105; srov. Hentschel 2001: 181 a násl., 196–197). Plg.: Valeckienė (1998: 36): „Recipientas [Rec] yra ko nors gavėjo, ėmėjo funkcija. Jis dažniausiai pasakomas vardininku. Kaip recipientas paprastai suvokiamas asmuo, pvz.: Vaikas [Rec] gavo dovanų [Con] (plg.: Vaikui [B] davė dovanų [Con]).“ BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 23 Genitivní konstrukce fungující jako objekt označují finitív, nebo beneficienta; konstrukce fungující jako okolnost označují typicky účel. Postpoziční konstrukce s labui jsou synonymní s dativem a/nebo konstrukcemi s předložkou dėl (nezbytné pro dobro společného blaha (srov. pro společné blaho); obětovat pro cíle (srov. cílům, kvůli cílům); pracuje ve prospěch věci (srov. kvůli věci)). Substantivní labui s genitivem substantiva či zájmena označujícího osobu se liší od dativu beneficienta: labui zdůrazňuje sémantický rys prospěchu – činění dobra osobě (nezbytné pro dobro společnosti (srov. společnosti); vytvořil ve prospěch jiných národů (srov. jiným národům)). Postpoziční konstrukce s labui s genitivem, protože má méně významů, tj. je průhlednější (angl. transparent), proniká (stává se pravděpodobnější (angl. predictable)) do vyjadřování objektového dativu (tedy do valenční struktury predikátu – větného jádra) a vytlačuje účelový dativ fungující jako okolnost z takových vět: Ať tedy neustále přibývá „národ, který se staví za život“, ať se nová kultura lásky a solidarity rozvíjí ke skutečnému prospěchu celé lidské společnosti (DLKT), a nahrazuje konstrukce s účelovou předložkou dėl v důsledku jejich mnohofunkčnosti. ŠALTINIAI DLKT – Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas, sud. Kauno Vytauto Didžiojo universiteto Kompiuterinės lingvistikos centras. Prieiga internete: http://donelaitis.vdu.lt. BŽₑ – rengiamas Bendrinės lietuvių kalbos žodynas. Redaktorių kolegija: Danutė Liutkevičienė (vyr. redaktorė), Gertrūda Naktinienė, Rūta Petrokienė, Dovilė Svetikienė, Klementina Vosyl y tė, Jolanta Zabarskaitė. Programuotojas Vikis Satkevičius. D. 1: Įvadas, B, C, H, J, O. – Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2013. D. 3: Č, E, Ę, Ė, F, Z. – Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2014. Prieiga internete: http://bkz.lki.lt. DŽₑ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. Vyriausiasis redaktorius Stasys Keinys. – 7-as patais. ir papild. leid. – Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2012, XXVI, 969 p.; elektroninis variantas, 2015. Prieiga internete: http://lkiis.lki.lt. LKŽₑ – Lietuvių kalbos žodynas (t. I–XX, 1941–2002): elektroninis variantas. Redaktorių kolegija: Gertrūda Naktinienė (vyr. redaktorė), Jonas Paulauskas, Rūta Petrokienė, Vytautas Vitkauskas, Jolanta Zabarskaitė. – Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2005 (atnaujinta versija, 2008). Prieiga internete: www.lkz.lt. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 24 LITERATŪRA Ambrazas V. 2006: Lietuvių kalbos istorinė sintaksė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Apresian V. J. 1995: Апресян В. Ю. Для и ради: сходства и различия. – Вопросы языкознания 3, 17–27. Balkevičius J. 1963: Dabartinės lietuvių kalbos sintaksė, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla. Bartels H. 2005: Dativ oder Präposition: Zur Markierungsvariation im Kontext adjektivischer Prädikate im Deutschen, Russischen und Polnischen. Oldenburg (Studia Slavica Oldenburgensia 12). Comrie B. 1989: Language Universals and Linguistic Typology. Syntax and Morphology, 2 edition. Oxford: Basil Blackwell Basil Blackwell. Croft W. 1990: Typology and Universals. Cambridge etc.: Cambridge University Press. Croft W. 2012: Verbs: Aspect and Causal Structure. Oxford: Oxford University Press. Čižik V. 2003: Linksnių atrakcija lyginamosiose konstrukcijose. – Acta Linguistica Lithuanica 48, 1–17. Dik S. C. 1989: The Theory of Functional Grammar 1. Berlin etc.: Mounton de Gruyter. Dixon R. M. W. 1979: Ergativity. – Language 55 (1), 59–138. DLKG 2006: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, red. V. Ambrazas. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Gaivenis K., Keinys St. 1990: Kalbotyros terminų žodynas, Kaunas: Šviesa. Givón T. 1984: Syntax. A functional–typological introduction 1. Amsterdam; Philadelphia: John Benjamins. Hentschel G. 1992: Konstanten der Kasusvariation. Zum Nominativ–Instrumental– und Akkusativ–Genitiv–Wechsel im Russischen. Habilitationsschrift. Göttingen (rankraštis). Hentschel G. 2001: Dative or prepositional marking of noun phrases in the context of Russian adjectival experiencer predicates. – Variierende Markierungen von Nominalgruppen in Sprachen unterschiedlichen Typs, Hrsg. Winfried Boeder, Gerd Hentschel. Oldenburg (Studia Slavica Oldenburgensia 4), 171–200. Holvoet A., Čižik-Prokaševa V. 2005: Papildiniai ir aplinkybės. – Gramatinių funkcijų tyrimai (Lietuvių kalbos gramatikos darbai 3), red. Axel Holvoet, Rolandas Mikulskas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 65–92. Holvoet A., Judžentis A. 2003: Sintaksinių ryšių tipai. – Sintaksinių ryšių tyrimai (Lietuvių kalbos gramatikos darbai 1), red. Axel Holvoet, Artūras Judžentis. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 11–35. BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 25 Holvoet A., Judžentis A. 2005: Sintaksinės priklausomybės tipai: papildymai ir patikslinimai. – Gramatinių funkcijų tyrimai (Lietuvių kalbos gramatikos darbai 3), red. Axel Holvoet, Rolandas Mikulskas. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 11–38. Holvoet A., Semėnienė L. 2004: Linksnio teorijos pagrindai. – Gramatinių kategorijų tyrimai (Lietuvių kalbos gramatikos darbai 2), red. Axel Holvoet, Loreta Semėnienė. Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 11–31. Holvoet, A. 2009a: Argumentų hierarchijos ir gramatinės funkcijos. – Gramatinių funkcijų prigimtis ir raiška (Acta Salensia 3), red. Axel Holvoet, Rolandas Mikulskas. Vilnius: Vilniaus universitetas, asociacija „Academia Salensis“, 1–36. Holvoet, A. 2009b: Difuziniai subjektai ir objektai. – Gramatinių funkcijų prigimtis ir raiška (Acta Salensia 3), red. Axel Holvoet, Rolandas Mikulskas. Vilnius: Vilniaus universitetas, asociacija „Academia Salensis“, 37–67. Kazlauskienė A., Rimkutė E., Bielinskienė A. 2011: Bendroji ir specialybės kalbos kultūra, Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. Prieiga internete https://eltalpykla.vdu.lt/bitstream/handle/1/219/ISBN978995126553.pdf?sequence=1 & isAllowed=y Kerevičienė J. 2008: The Lithuanian Dative and its English Counterparts (a Case Study in Cognitive Grammar). Doctoral dissertation, Kaunas. Labutis V. 1998: Lietuvių kalbos sintaksė, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. LKG 1965: Lietuvių kalbos gramatika 1. Fonetika ir morfologija. Red. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis. LKG 1971: Lietuvių kalbos gramatika 2. Morfologija. Red. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis. LKG 1976: Lietuvių kalbos gramatika 3. Sintaksė. Red. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis. Našlėnaitė-Eberhardt V. 2002: Priežasties santykiai įvairiose lietuvių kalbos sintaksės pakopose. Daktaro disertacija, Vilnius. Paulauskienė A. 1994: Lietuvių kalbos morfologija. Paskaitos lituanistams, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Paulauskienė A. 2001: Lietuvių kalbos kultūra, Kaunas: Kauno technologijos universitetas. Rembiałkowska A. 2009: Lietuvių kalbos laisvieji naudininkai ir predikacijos lygmenys. – Gramatinių funkcijų prigimtis ir raiška (Acta Salensia 3), red. Axel Holvoet, Rolandas Mikulskas. Vilnius: Vilniaus universitetas, asociacija „Academia Salensis“, Asociacija „Academia Salensis“, 147–168. Silverstein M. 1976: Hierarchie of features and ergativity. – Grammatical categories in Australian languages, ed. Robert M. W Dixon. Canberra, 112–171. Sližienė N. 1994: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 1, Vilnius: Mokslo ir BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 26 enciklopedijų leidykla. Sližienė N. 1998: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 2(1), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Sližienė N. 2004: Lietuvių kalbos veiksmažodžių junglumo žodynas 2(2), Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. Šukys J. 1978: Prielinksnių vartojimas, Kaunas: Šviesa. Šukys J. 1998: Lietuvių kalbos linksniai ir prielinksniai: vartosena ir normos, Kaunas: Šviesa. Timberlake A. 1986: Hierarchies in the Genitive of Negation. – Case in Slavic, eds. Richard D. Brecht, James S. Levine. 339–359. Vaičiulytė-Semėnienė L. 2006: Morfosintaksinis posesyvumo žymėjimas: vidinė ir išorinė posesyvumo raiška. – Daiktavardinio junginio tyrimai (Lietuvių kalbos gramatikos darbai 4), red. Axel Holvoet, Rolandas Mikulskas, 151–178. Vaičiulytė-Semėnienė L. 2015: Kiek naudos iš posesyvinio naudininko: bučiuoja Onutei į ranką ir pakšteli Onutei į ranką. – Baltu filologija 24 (2), 95–118. Valeckienė A. 1998: Funkcinė lietuvių kalbos gramatika. Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Valiulytė E. 1998: Dabartinės lietuvių kalbos sintaksiniai sinonimai, Vilnius: mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Valiulytė E. 2001: Lietuvių kalbos tikslo konstrukcijos su slinkties veiksmažodžiais. – Acta Linguistica Lithuanica 44, 201–222. Įteikta 2017 10 25 Priimta 2017 12 20 BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 27 SUBSTANTIVAL AND POSTPOSITIONAL LABUI IN THE MODERN (WRITTEN) LITHUANIAN LANGUAGE S u m m a r y This article deals with the word labui (Lith. ‘for the sake, good, benefit (of)’), which in modern (written) Lithuanian is used as a substantive form and a postposition. Reference is made to the material sampled in the Corpus of the Modern Lithuanian Language compiled by the Centre for Computer-assisted Linguistics of Vytautas Magnus University. The study has revealed that while the meaning dative meaning of the noun labas is transparent (tarnauti visuotinį labui (Lith. ‘to serve the common good’); kartu veikia bendram visų labui (Lith. ‘working together for the good of all’)) in some instances, in others it tends to be somewhat more obscure (siunčia man mano labui (Lith. ‘sending (s.t.) to me, for my benefit’)). A similar situation has been observed with constructions of the postposition labui: in addition to the clear-cut cases (būtinas bendro gėrio labui (Lith. ‘necessary for the common good’)), there are those where labui can be construed both as an abstract substantive form, and a postposition (visa tai dariau tavo labui (Lith. ‘I did it all for your benefit’)). Relying on the transparent and recognising the less obvious (transitional) cases, the usage of the substantive and postpositional labui is grounded on a system of hierarchies, where the appointed member is represented by a clear substantive or postpositional labui. Analysis of the usage of labui (substantive resp. postpositional) has showed that it correlates with a hierarchy of grammatical functions: object > supplement (circumstance): dativus sympatheticus > dativus commodi > other circumstances (purposes, cause) > dativus ethicus. This mirrors the hierarchical differences of syntactic subordination (complement > modifier) as well. The hierarchical correlation of person > abstract thing and the substantive labui > postposition labui shows when labui acts as the object: the dative of the substantive labas typically controls the genitive of a noun that denotes persons (or the substitute pronoun) (būtinas visuomenės labui (Lith. ‘necessary for the good of the public’)), the postposition labui, the genitive of abstract nouns (būtina bendro gėrio labui (Lith. ‘necessary for the sake of the common good’)); galią naudoti bendros gerovės labui (Lith. ‘using power for the sake of common wellbeing’)). Even though there are more variations between the substantive and the postpositional labui, a similar correlation exists when labui is a circumstance: the substantive labui is typically used with the dative of a noun (or pronoun) that denotes persons (gyvenimą pašvęsti šeimos labui (Lith. ‘dedicate BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204 LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ. Daiktavardiškasis ir polinksniškasis labui dabartinėje lietuvių (rašto) kalboje | 28 one’s life for the good of the family’); sukūrė savo ir tautos labui (Lith. ‘created (smth.) for the benefit of himself and his nation’)), while the subordinate of the dative of the postposition labui is usually expressed with an abstract noun (or pronoun in its stead) (kviečiami jų pačių šviesesnės ateities labui (Lith. ‘are being invited for the sake of their own bright future’); grožio labui septynžiedžius renka (Lith. ‘collecting seven-leafs for the sake of beauty’)), but thanks to syntactical condensation, the genitive can also stand to signify living things (atidavė mirčiai žmonių labui (Lith. ‘gave up to die for the sake of the people’)) as well. The dative of the substantive labas that acts as an object mirrors the function of the beneficiary or finitivus; there are cases when it correlates with the patient or the contentive. The dative of the substantive labas that acts as a circumstance usually denotes the beneficiary, and sometimes, the method. Genitive constructions involving the postpositional labui that act as the object denote the finitivus or beneficiary, and those that act as a circumstance typically designate the purpose. Constructions of the postposition labui are synonymous with the dative and/or the constructions of the preposition dėl (būtinas bendro gerio labui (plg. bendram gerui) (Lith. ‘necessary for the sake of common good’; cf. ‘for common good’); aukoti tikslų labui (plg. tikslams, dėl tikslų) (Lith. ‘donate for the sake of purposes’; cf. ‘for purposes’); darbuojasi reikalo labui (plg. dėl reikalo) (Lith. ‘working for the sake of the cause’; cf. ‘for the cause’). The substantive labui paired with the genitive of a noun denoting persons or a pronoun differs from the dative of the beneficiary: labui explicates the attribute of benefit, of doing good for a person (būtina visuomenės labui (plg. visuomenei) (Lith. ‘necessary for the good of the public’; cf. ‘for the public’); sukūrė kitų tautų labui (plg. kitoms tautoms) (Lith. ‘created (smth.) for the good of other nations’; cf. ‘for other nations’). The construction of the postposition labui involving a genitive has fewer meanings, is more transparent, and penetrates the expression of the dative of the object (the valence structure of the predicate – the nucleus of the sentence), pushing the dative of purpose acting as a circumstance, and altering constructions of the purpose preposition dėl due to their multifunctional nature. KEYWORDS: the dative of the substantive, desemantisation, postposition. LORETA VAIČIULYTĖ-SEMĖNIENĖ Lietuvių kalbos institutas Petro Vileišio g. 5, LT-10308 Vilnius [email protected] BENDRINĖ KALBA 90 (2017) www.bendrinekalba.lt ISSN 2351-7204