Būti ar nebūti „žingeidžiam“

Bendrinė kalba / Standard Language 2025, Nr. 98, p. 1–16 Turinio nuoroda / Contents link ISSN 2351-7204 (elektroninis / online) BÝT, ČI NEBÝT ZVÍDAVÝ Žingeidus – Být, či nebýt DAIVA MURMULAITYTĖ Institut litevského jazyka E-mail: [email protected] ORCID ID: https://orcid.org/0000-0003-3826-7272 Oblasti vědeckého výzkumu: slovotvorba, lexikografie, lexikologie. https://doi.org/10.35321/bkalba.2025.98.07 ANOTACE Článek pojednává o tom, zda přídavné jméno žingeidus, -i a jeho odvozeniny odpovídají normám spisovné litevštiny. Toto slovo, které se objevilo v 19. století, je již více než 120 let opravováno kvůli svému původu, morfologii a sémantice a je považováno za kalk z němčiny, polštiny či ruštiny, který neodpovídá pravidlům litevské slovotvorby. Přesto se žingeidus, -i stále užívá a má poměrně početnou skupinu příbuzných slov. Jeho nenormativnost bývá často zpochybňována, především s odůvodněním, že navrhovaný ekvivalent smalsus, -i nemá totožný význam. Po zhodnocení morfologie, slovotvorby a sémantiky přídavného jména žingeidus, -i a jeho synonymních vztahů, po přehledu historie normování a důvodů oprav a po zkoumání současného užívání nejen samotného přídavného jména, ale i slov, která jsou s ním slovotvorně spjata, se ukazuje, že důvodů k jeho přijetí do spisovné normy by bylo dost. Přídavné jméno žingeidus, -i a jeho nejčastěji užívané odvozeniny žingeidžiai, žingeidumas by se pak měly objevit také v normativním Slovníku spisovné litevštiny. Slovníková hesla těchto slov by měla zachycovat jejich sémantický vztah k přídavnému jménu smalsus, -i a jeho odvozeninám, jakož i rozdíly v jejich významech a užívání. KLÍČOVÁ SLOVA: žingeidus, normy spisovného jazyka, kalk, slovotvorba, sémantika. ABSTRAKT Článek pojednává o přídavném jménu žingeidus a jeho odvozeninách ve vztahu k normám spisovné litevštiny. Toto slovo, které se objevilo v 19. století, je již více než 120 let opravováno kvůli svému původu, morfologii a sémantice. Je považováno za nespisovný kalk z němčiny, polštiny či ruštiny, který neodpovídá litevským slovotvorným pravidlům. Přesto se žingeidus stále užívá a má značný počet příbuzných slov. Jeho nespisovnost bývá často zpochybňována, protože navrhovaná náhrada smalsus nemá stejný význam. Po zhodnocení morfologie, slovotvorby, sémantiky a synonymických vztahů přídavného jména žingeidus, přezkoumání dějin jeho kodifikace a důvodů jeho opravování a prozkoumání současného užívání nejen samotného přídavného jména, ale i jeho odvozenin, je zřejmé, že existuje dost důvodů pro jeho přijetí do spisovného jazyka. Přídavné jméno žingeidus a jeho nejčastěji užívané odvozeniny žingeidžiai a žingeidumas by se pak měly objevit také ve Slovníku spisovné litevštiny. Slovníková hesla těchto slov by měla zachycovat jejich sémantický vztah k přídavnému jménu smalsus a jeho odvozeninám, jakož i rozdíly v jejich významech a užívání. KLÍČOVÁ SLOVA: žingeidus ‚zvídavý, zvědavý‘, normy spisovného jazyka, kalk, slovotvorba, sémantika. Copyright © 2025 Daiva Murmulaitytė. Vydal Litevský jazykový ústav. Tento článek je volně přístupný a je šířen za podmínek licence Creative Commons Attribution, která umožňuje neomezené užívání, šíření a reprodukci v jakémkoli médiu, pokud je uveden původní autor a zdroj. // Vydal Litevský jazykový ústav. Tento článek je volně přístupný a je šířen podle podmínek licence „Creative Commons“ Attribution, které umožňují neomezené užívání, šíření a reprodukci obsahu v jakémkoli médiu při uvedení autora a zdroje. Přijato: / Gauta: 2025-09-09. Schváleno: / Priimta: 2025-10-03. 1 ÚVOD V Poradenské databázi Státní komise pro litevský jazyk (VLKK) se v odpovědi na otázku, zda je slovo žingeidus správné, píše: „Ve ‚Slovníku spisovné litevštiny‘ a ‚Slovníku současné litevštiny‘ se slovo žingeidus, -i neuvádí (v 6. vydání ‚Slovníku současné litevštiny‘ bylo slovo žingeidus, -i hodnoceno jako nepřípustné, utvořené podle vzoru jiných jazyků, srov. něm. neugierig, rus. любопытный). Chceme-li označit člověka, který se zajímá o všechno a chce všechno vědět, lze ve spisovném jazyce užít smalsus, -i nebo spojení siekiantis (-i) žinių. Ve významu ‚mající sklon zajímat se‘ lze užít přídavné jméno domus, -i; ve významu ‚mající sklon přemýšlet, uvažovat‘ pak mąslus, -i.1 V hlavních normativních lexikografických zdrojích tedy přídavné jméno žingeidus, -i chybí2. To ukazuje, že toto přídavné jméno není pro spisovný jazyk přípustné, neboť současné normativní slovníky (BLKŽ, DLKŽ₇, DLKŽ₈) nepřinášejí nepřípustná ani nedoporučovaná slova (srov. starší vydání DLKŽ, do nichž se taková slova zařazovala s označením ntk. (= nepřípustné))3. Nezařazují se do soupisu hesel, nevysvětlují se a neuvádějí se k nim příklady užití, a to bez ohledu na to, že by splňovala kritérium frekvence užívání. Časté užívání nemůže být důvodem k tomu, aby se slovo stalo spisovným, pokud nesplňuje požadavky na spisovnou slovní zásobu – například je nesprávně utvořené, nevhodně přeložené apod.4 „Některé kalky, které se z různých důvodů již ustálily v úzu, přestože jsou považovány či byly považovány za nespisovné, stále vyvolávají diskuse o své spisovnosti. Tvrdí se, že jejich tvoření <...> lze vysvětlit pravidly litevské slovotvorby, případně jejich sémantiku – systémem významů litevských slov (například <...> přídavného jména žingeidus, -i)“ (Miliūnaitė 2022: 160). Veřejnost skutečně čas od času znovu vzplane nepochopením či rozhořčením nad tím, proč toto slovo není přijímáno do spisovného jazyka. Spisovatelka Kristina Sabaliauskaitė se po něm téměř při každé příležitosti dožaduje; v roce 2019 napsala: „Mnoho ‚velkých jazykových chyb‘ a ‚nepřípustných slov‘ nikdy nepovažuji za chyby, ale prostě za živý jazyk – spisovatel či člověk sám rozhoduje, kdy a kde jej použije. Proto budu slovo ‚žingeidus‘ užívat, jak se mi zachce, protože se mi nesmírně líbí a začíná jím skvělá báseň Vytautase Mačernise ‚Distancijos 1 https://vlkk.lt/konsultacijos/3948-zingeidus; zobrazeno 2025-08-04. 2 V době psaní tohoto článku ještě nebyl BLKŽ dokončen, a proto v něm dosud není obsažena veškerá plánovaná slovní zásoba. Slova začínající písmenem ž však již byla zveřejněna a žingeidus, -i mezi nimi není. 3 Pirmajame DLKŽ leidime (1954) būdvardžio žingeidus, -i straipsnio apskritai nėra. Antrajame leidime (1972) šis žodis pateikiamas nurodytas į smalsus (atkreiptinas dėmesys, kad pastarasis DLKŽ₂ turi dvi reikšmes, antrąja leksema apibūdinamas smaguris). Trečiajame leidime žingeidus, -i turi pažymą ntk. ir nuorodą tik į pirmąją būdvardžio smalsus reikšmę. Nuo septintojo leidimo žingeidus, -i į DLKŽ vėl neįtraukiamas. 4 Srov. „Mnozí užívají slovo žingeidus místo smalsus. Toto slovo však neznáme ani z hovorové řeči lidí, ani z našich starších písemných památek; objevuje se až později, například v textech Valančiuse. Tvoření tohoto přídavného jména je pro náš jazyk velmi netypické. Označovalo by člověka, který ‚touží po vědění‘. S největší pravděpodobností je utvořeno podle německého neugierig nebo ruského любозна-тельный. Takových složených přídavných jmen s koncovkou -us tvoříme jen velmi málo.“ (1970-05; https://www.laiskailietuviams.lt/index.php/vol-21-1970m/1970m-5-geguzis/3200-gimtasis-zodis, zobrazeno 2025-08-07). Jazyk citátů a příkladů autentického užití zde i dále nebyl upravován. 2 pocit“.5 Jiní prostě nechápou, proč je „tvrdohlavě nedoporučováno k užívání“6, nebo ironicky uvažují: „<...> jedno špatné slovo je tak životaschopné, že by se snad už lingvisté měli vzdát? <...> S tím žingeidžiu se přece pořád bojuje? Už více než 100 let; a stejně je ho všude plno <...>.“7 Cílem článku je přehledně představit historii a motivaci oprav přídavného jména žingeidus, -i a znovu posoudit, zda je skutečně třeba je opravovat, a jak přísně. K dosažení tohoto cíle byl zkoumán původ slova, jeho sémantické a morfologické vlastnosti, slovotvorba, slovotvorné a sémantické vztahy a současné užívání. Při řešení těchto úkolů byly použity analyticko-popisné, kvantitativní, sémantické a slovotvorné metody analýzy. Būdvardis žingeidus, -i yra Motiejaus Valančiaus (1801–1875) naujadaras, rašytojas vartojo ir abstraktą žingeida ‘mokslo, žinių troškimas’8 (Skardžius 1996 [1943]: 596; Sabaliauskas 1990: 289). LKŽe žodis pažymėtas kaip naujai atsiradęs tarmėse9, pateikiama pirmosios leksemos (‘smalsus’) vartosenos pavyzdžių iš Plungės, Tilžės, Kairių (Šiaulių r.), Utenos, fiksuota šio žodžio vartosenos ir Ylakiuose (Skuodo r.), Žagarėje (Joniškio r.), vedinių – ir kitur Lietuvoje. Vartotas rašytojų – Vinco Kudirkos, Žemaitės, Ievos Simonai-tytės. Iš LKŽe ir įvairių taisymų matyti, kad jo darybos lizdo žodžius vartojo ir Vaižgantas, Krėvė, Vincas Pietaris, Lazdynų Pelėda, o ką jau kalbėti apie dabartinius rašytojus, kurių vartosenos LKŽe, baigtinis XVI–XX a. lietuvių leksikos šaltinis, baigtas leisti 2002 m. ir naujais kalbos faktais nepildomas bei neatnaujinamas, užfiksuoti nespėjo10. Neretai vartotas ir vis dar vartojamas šnekamojoje kalboje, nors nuosekliai (tiek aptariamasis būdvardis, tiek jo vediniai), pradedant J. Jablonskiu (Jablonskis 1959: 56, 154, 284, 306, 333 ir kt.), taisomas11. 5 https://www.bernardinai.lt/2019-02-18-rasytoja-k-sabaliauskaite-neturiu-karjeros/; zhlédnuto 2024-08-05. Později se spisovatelka vyjádřila ještě ostřeji: „<...> použij krásné mačerniské slovo „žingeidus“ a budeš pronásledován, protože nějaký blbec za tebe i za Vytautase Mačernise rozhodl, že slovo je „nevhodné a nepřípustné“ (2020-05-07; https://www.15min.lt/kultura/naujiena/literatura/kristina-sabaliauskaite-priesinkimes-cenzurai-kasdien-ir-visada-286-1314558; zhlédnuto 2024-08-05). „<...> mačerniské „žingeidus“ se stává „nevhodným knižním neologismem“ <...> sama jsem se jednou obrátila proti urážkám jazykové redaktorky typu ad hominem, když jsem hájila své právo užívat krásné litevské slovo „žingeidus“ – musela jsem jí poslat báseň Vytautase Mačerniseho „Pocit odstupu...“ s prvním veršem „Někdo bývá nesmírně žingeidus...“. Podle názoru lingvistů a VLKK však V. Mačernis není žádnou autoritou a slovo „žingeidus“ je nevhodné, protože, cituji, „jde o knižní neologismus, kterému je třeba se vyhýbat“. Místo něj VLKK důrazně doporučuje užívat „smalsus“ (bohužel to není totéž co žingeidus), „usilující o znalosti“ (neohrabané a byrokratické) a... jejich nepřirozený neologismus „domus“. (2023-11-12; https://www.lrt.lt/naujienos/nuomones/3/2121491/kristina-sabaliauskaite-kulturos-karai-ir-paliaubos-lietuviu-kalbos-gresmes; zhlédnuto 2024-08-05). 6 Arune, tobě (https://www.facebook.com/kalbosredaktore.lt/posts/ar-vartotinas-%C5%BEodis-%C5%BEingeidus-pagal-el-dabartin%C4%97s-lietuvi%C5%B3-kalbos-%C5%BEodyn%C4%85-vilnius/469783089855396/?locale=lt_LT; zhlédnuto 2024-05-05). 7 https://virginijusg.blogspot.com/2016/12/925-uzparaste-cxxvi-sis-tas-is-1907-ais.html; zhlédnuto 2024-08-05. 8 Toto abstraktní podstatné jméno je v LKŽe definováno poněkud jinak: 1 מingeida ž. (1) Ndž; M, L, Rtr zvědavost: Při čtení svatých písem nás často sužuje naše žingeida neboli žingeistis M. Valanč. (https://ekalba.lt/paieska/de-talioji/?paieska=%C5%BEingeid*&p=1&d=50&i=a73a6910-d11b-4cd3-ab1c-084688b76c32; zhlédnuto 2025-08-05). 9 V ŠŽ má označení knyg., tj. knižní, nikoli slovo živého jazyka (https://ekalba.lt/sinonimu-zodynas/do-mus?paieska=domus&i=5ac97e12-cb7f-4992-9ec0-db574c8eeed; zhlédnuto 2025-08-10). 10 Z DLKT je patrné, že žingeidus, -i a slova z jeho slovotvorného hnízda se vyskytují v tvorbě spisovatelů Romase Gudaitise, Eugenijuse Ignatavičiuse, Vytenise Rožukase, Viktora Katiliuse, Herkuse Kunčiuse, Jonase Mikelinskase, Algirdase Pociuse, Aistės Pטkauskaitės a dalších. Jurga Ivanauskaitė přídavné jméno nejen užívala žingeidus, -i, ale vytvořila také neologismus žin-geidėjas: Do jeho kláštera – „Příbytku Duhového Měsíce“ – začali přicházet žingeidėjai z nejodlehlejších koutů Himálaje (Jurga Ivanauskaitė, Sapnų nublokšti. Tyto alba, 2000; http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/nuo… 11 Tarp daugelio kitų žr. Pupkis (1980: 109), Buivydienė (1984: 16–17), Piročkinas (1990: 82), Mataitytė (1994: 22; 1995: 11; 1997: 14), Keinys (1995: 2), Klimavičius (1995: 12), Pribušauskaitė (1998: 14), Būda (1999). Vienu kitu atveju žingeidus, -i netinkamumas norminei kalbai ginčijamas, pavyzdžiui, Prano Kniūkštos (1994: 13), Algirdo Malakausko (1997: 12) ir kt. 3 Významný jazykový normativista poprvé slova založená na tvoření žingeid-žingeid- kritizoval a odmítl v roce 1904; podrobnější přehled dějin oprav viz Būda 1999: 5–6. Pro spisovnou litevštinu bylo žingeidus, –i dosud nepřijatelné ze tří důvodů – původu (jde o kalk), morfologie a tvoření (koncovky, které nejsou pro složená adjektiva charakteristické) a sémantiky. 1. PŮVOD 1.1. Žingeidus, –i lietuvių kalboje, matyt, atsirado ne tiesiog spontaniškai sudūrus atitinkamą sudurtinį žodį iš junginio¹² žinių geisti (geidė) ar pan., prireikus įvardinti ką nors, trokštantį žinoti, geidžiantį žinių, o pasižiūrint į kitų kalbų panašios semantikos žodžius, labiausiai – durinius, ar galbūt net pirmiausia turint tikslą tuos kitus žodžius išversti¹³. Atkreiptinas dėmesys ir į antrąją jo reikšmę ‘įdomus’, LKŽe fiksuotą ne kaip gyvosios vartosenos (tarmių), o spaudos (1885 m. „Aušra“, 1895 m. „Varpas“ ir kt.) ir Aleksandro Kuršaičio „Lietuviškai–vokiško žodyno“ (I–IV, 1968–1973 m.) faktą¹⁴. Praktiškai leksema žingeidus, –i ‘įdomus’ dabar nevartojama, nors kartais būdvardis įdomus, –i siūlomas kaip taisytino žingeidus, –i pakaitas (Jablonskis 1959: 154, Piročkinas 1990: 82 ir kt.)¹⁵. Ši leksema neturi tokios aiškios darybinės motyvacijos ir ryšio su žinių geidimu, tarsi savaime neišplaukia, semantiškai neišsirutulioja iš pirmosios, tiesioginės reikšmės, bet yra būdinga minėtiems kitų kalbų – lenkų, rusų atitikmenims (plg. любопытный человек ‘smalsus žmogus’ ir любопытный случай ‘įdomus atsitikimas’, любопытная история ‘įdomi istorija’; ciekawe dziecko ‘smalsus vaikas’ ir ciekawy film dla dzieci ‘įdomus filmas vaikams’). Tai irgi galėtų rodyti, kad būdvardžiui žingeidus, –i (ne vienai leksemai, pagrindinei reikšmei, o visai semantinei struktūrai) atsirasti padėjo svetimi būdvardžiai¹⁶. Opírání se o slovotvorné příklady z jiných jazyků však samo o sobě není špatné; důležité je, aby nový útvar odpovídal slovotvorným modelům a zákonitostem vlastního jazyka. Podle toho se rozlišují kalky – novotvary, které systémově zapadají mezi domácí útvary – a mechanické překlady – 12 „Složená adjektiva, stejně jako složená substantiva, vycházejí ze spojení dvou slov“ (Paulauskienė 1994: 196). 13 Srov. formulaci „žingeidus je neobratně utvořené adjektivum přeložené z něm. neugierig, rus. любопытный nebo pol. ciekawy <...>“ (KP 1939: 141), jako by odrážela potřebu pojmenovat v litevštině pojem, pro který už jiné jazyky uvedená slova mají. 14 V tomto významu se žingeidus, –i užívalo i v pozdějším tisku, nejen v Litvě, ale také v emigrantském tisku, například: Poslechnete si krásné písničky a hudbu našeho lidu a také se dozvíte, co se děje v rodině Makalu, v níž se neustále odehrávají zajímavé události; Tato zajímavá hlášení Naujienos lze slyšet v rádiu po celém Chicagu a také v těchto litevských koloniích: Argo, Aurora, Batavia <...> (1935–03–09, Naujienos / The Lithuanian Daily News 58, 5; https://www.spauda.org/naujienos/archive/1935/1935-03-09-NAUJIENOS.pdf; navštíveno 2025–09–01); Přesto je to velmi žingeidus přiznání (1957–09–04, Laisvė / The Lithuanian Daily 171, 1; https://www.spauda.org/laisve/archive/1957/1957-09-04-LAISVE.pdf; navštíveno 2025–09–01). 15 Vzájemně se mohou synonymicky zastupovat jen takzvané bezrodé tvary těchto adjektiv žingeidu ir įdomu, v jejichž sémantice se jakoby stírá aspekt objektu a subjektu vlastnosti. Srov. větu „Žingeidu, delko niekam nieko nesakė“. J. Jablonskis v roce 1914 opravil na „Įdomu (malonu būtų žinoti), delko niekam nieko nesako“ (Jablonskis 1959: 154). Mužské a ženské tvary adjektiva žingeidus, žingeidi však lze stěží nahradit odpovídajícími tvary adjektiva įdomus, įdomi, máme-li na mysli subjekt, který se o něco zajímá. Įdomus může v litevštině označovat pouze to, co vzbuzuje zájem (objekt), nikoli toho, kdo se o něco zajímá (subjekt; ledaže právě tímto aspektem vzbuzuje zájem, v takovém případě je však objektem zájmu); srov. definici tohoto adjektiva ‚vzbuzující zájem, přitažlivý, podivuhodný; hodný zájmu‘ (LKŽe). Totéž platí o příslovci žingeidžiai a jeho sémantickém synonymním vztahu k įdomiai. Ani abstraktum žingeidumas neznamená ‚zajímavost‘; v LKŽe je toto substantivum doloženo pouze jako odvozenina od žingeidus, –i ‚zvídavý‘. Slovotvorný typ názvů vlastností tvořených příponou –umas je ostatně poměrně pravidelný a taková abstraktní substantiva lze potenciálně odvodit téměř od každého jakostního stupňovaného adjektiva (DLKG 2006: 100). 16 Ačkoli J. Jablonskis psal o vztahu těchto významů jinak – není nic neobvyklého (a známe to i z nářečí), že existuje įdomus daiktas ir įdomus žmogus (Jablonskis 1959: 58) –, v případě probíraného adjektiva žingeidus, –i bychom však neměli přehlížet ani jeho slovotvornou opozici a vztah k slovotvornému základu. 4 nekreativně, morfém po morfému přeložená slova, která neodpovídají zákonitostem tvoření slov ani celému jazykovému systému jazyka, do něhož se dostávají (Miliūnaitė 2022: 158–159)17. Žingeidus, -i bylo opravováno s odůvodněním, že jde o kalk (Pupkis 1980: 108–109)18. Pokud se prokáže, že jde o kalk, tj. že jeho tvoření (morfologie) neodporuje systému litevštiny, samotná skutečnost, že jde o překlad, by z hlediska normy nebyla zvlášť závažná ani rozhodující. Viz také oddíl 2.2. 2. TVOŘENÍ SLOV (MORFOLOGIE) 2.1. Při opravování přídavného jména žingeidus, -i se argumentuje, že „obvykle nemáme sklon tvořit složená přídavná jména s koncovkou -us“ (KP 1939: 141). Takové tvoření však není zcela nemožné. Složená přídavná jména se tvoří ze dvou syntakticky i významově souvisejících slov a obvykle mají koncovku -is, -ė (srov. LKG 1965: 595; DLKG 2006: 228; PBLKG 2024: 439). V gramatikách i v jiných popisech tvoření přídavných jmen, například u Aldony Paulauskienė (1983: 150, 2007: 50), Stasise Keinys (1999: 81) a dalších, se však uvádí, že existují složená přídavná jména také s koncovkami -as, -us (keturpeščias, keliaklupsčias, pusiausviras, trišakas; akivaizdus, akilandus, lygiagretus), byť jde o vzácné výjimky. Obvykle se píše o koncovkách složených přídavných jmen obecně, nikoli o koncovkách konkrétního slovotvorného typu19. Těchto typů je několik desítek. Složená přídavná jména se stejně jako podstatná jména dělí do typů podle slovních druhů výchozích slov, přičemž se vychází především z druhé složky složeniny, tedy z toho, zda jde o jméno, nebo sloveso (LKG 1965: 595–603; DLKG 2006: 238; PBLKG 2024: 440–441). U přídavného jména žingeidus, -i je relevantní typ složenin z podstatného jména (žinios) a slovesa (geisti). Podle výzkumů z poloviny 20. století šlo o poměrně produktivní typ (LKG 1965: 601)20. Žingeidus, -i by dokonce odpovídalo jednomu ze slovotvorných významů typických pro tento typ – ‚zabývá se tím, dělá a má rád to, co označuje první složka‘21, který mají například druskamėgis (muž), saulėvengiai (rostliny) a podobně. Je pravda, že gramatiky tento typ ilustrují především složeninami s koncovkami -is, -ė. Je však třeba upozornit na přídavné jméno akilandus, -i (a podle jeho analogie utvořené akivaizdus, -i). LKG (1965: 600) je „nepochybně“ pokládá za složeniny s druhou adjektivní složkou (tj. akilandus < akys, landus, -i). DLKG (2006: 234) už uvádí, že významový vztah mezi složkami těchto složených přídavných jmen se změnil a není již zřetelný. Jestliže se však přídavné jméno akilandus, -i ‚který leze do očí, vtíravý‘ odvozuje od slovního spojení į akis lįsti (lenda, lindo), lze v něm spatřovat i druhou slovesnou složku. Pokud ano, pak se vedle něj dobře hodí i žingeidus, -i. LKŽ uvádí několik desítek (asi 55) složených přídavných jmen s koncovkou -us, -i. Z nich lze jen několik odvodit ze spojení podstatného jména a slovesa, totiž již zmíněná akilandus, -i, akivaizdus, -i, a také kraugerus, -i ‚krvelačný (?)‘, kraulàkus, -i ‚který prahne po krvi, krvelačný‘, vaišnorus, -i ‚který rád hostí, dobře hostí, pohostinný‘22. Z formálního hlediska může vyvstat otázka, zda by žingeidus, -i, stejně jako akilandus, -i, savimylus, -i, mesėdrus, -i, nevalus, -i a podobně, nemohlo být odvozeno od označení osob s těmito vlastnostmi akilanda, savimyla, žingeida, mesėdra, nevala a podobně. Avšak 17 Srov. kalk neužilgo (rus. незадолго) a normativní kalk įtaka (srov. rus. влияние, pol. influentia, něm. Einfluss, angl. influence, lat. influentia atd.). 18J. Jablonskis tento výraz spolu se slovy sauvalia, sauvalia, lygsvara označoval za uměle vytvořená nebo všelijak vzniklá slova v našem jazyce (srov. Jablonskis 1959: 332–333). 19 Srov. „<...> složená přídavná jména litevštiny nemají u-kmen (II. deklinaci), takže tato slova (žingeidus, savistovus, savimylus, savivaldus – pozn. aut.) jsou nejen kalky, ale také porušují morfologický systém“ (Piročkinas 1986: 105). 20 Výzkum neologismů shromážděných do roku 2019 v databázi Lietuvių kalbos naujažodžių duomenyne ukazuje, že jde o nejčastější typ složených přídavných jmen s druhou slovesnou složkou, celkově však neologismů tohoto typu není mnoho (srov. Aleksaitė 2022: 154). PBLKG uvádí, že složenin s druhou slovesnou složkou je mnohem méně než těch s druhou jmennou složkou (2024: 235). 21 Ve formulaci ‚zabývá se tím, dělá a má rád to, co označuje druhá složka‘ (DLKG 2006: 235) je zjevně chyba, protože předmět děje je v tomto případě vyjádřen nikoli druhou, nýbrž první složkou. 22 Také veidmainus, -i ‚typický pro pokrytce, předstíraný‘, které má jmennou i slovesnou složku, možná není složeninou, nýbrž se opírá o přídavné jméno nebo podstatné jméno veidmainis, -ė. 5 Přihlédneme-li k slovotvornému významu těchto slov, je zřejmé, že slovotvorný směr je opačný – právě z přídavných jmen jsou utvořena pojmenování nositelů jimi označovaných vlastností (akilandus, -i > akilanda), nebo jde o deriváty téhož slovotvorného stupně, opírající se o tentýž slovotvorný základ, tj. jak žingeidus, -i, tak žingeida, stejně jako akilandus, -i a akilanda, vycházejí ze stejných slovních spojení – konkrétně žinių geisti (geidė) či į akis lišti (lenda, lindo). Totéž platí i o abstraktech žingeida ‚zvídavost‘, savimyla ‚samolibost‘ apod. (srov. složeniny substantiva a slovesa akistata, širdgėla aj. (DLKG 2006: 162, 164)). 2.2. Vrátíme-li se tedy k otázce původu výrazu žingeidus, -i, lze říci, že (protože jeho tvoření není zcela nemožné) je žingeidus, -i patrně třeba považovat za kalk, nikoli za mechanický kalk. Vedle německých přídavných jmen wissbegierig, neugierig stojí za pozornost také lotyšská přídavná jména ziņkārīgs, -a, ziņkārs, -a (a slova téhož kořene ziņķare, ziņkārība, ziņkārīgums, ziņkārot), zvláště to druhé, utvořené ze substantiva ziņas ‚zprávy, informace‘²³ a slovesa kārot ‚velmi si přát (chtít), toužit po (něčem)‘ (LLV), které plně odpovídá slovotvorbě litevského přídavného jména. Tyto ekvivalenty jsou M. Valančiovi také geograficky nejbližší. Tvrdí-li se, že výraz žingeidus, -i byl utvořen podle ruského любознательный (Piročkinas 1986: 105 (o opravách J. Jablonského)), přehlíží se, že složky složeniny jsou v litevštině oproti ruštině uspořádány opačně: složka související se ‚znalostmi‘ je první (jako u německých nebo lotyšských ekvivalentů). Ruské любопытный nebo polské ciekawy (srov. běloruské цікаўны) jsou vzdálenější i kvůli sémantice složek složeniny (ruština), nebo způsobu tvoření (polské slovo není složenina). Příbuzná slova pojednávaného přídavného jména uvedená v LKŽ žingeidis, -ė, žingeidys, -ė ‚zvídavec‘ jsou utvořena obvyklým způsobem, jde o správné složeniny substantiva a slovesa (srov. puodlaižis, -ė, tvarkdarys, -ė a další, náležející k témuž slovotvornému typu (DLKG 2006: 163)), přesto jsou však označena křížkem stejně jako ostatní „slova, která se v současném jazyce neužívají“. Překážkou tedy není tvoření, nýbrž něco jiného. 3. SÉMANTIKA 3.1. Sémantika slovotvorného základu V historii oprav přídavného jména žingeidus, -i byly z hlediska sémantiky problematické obě složky, přesněji oba základová slova: jak substantivum žinios, tak sloveso geisti (Būda 1999: 5–8). 3.1.1. Tvrdilo se, že žinios se nemá užívat ve významu vědění, znalostí apod. V Kalbos praktikos patarimuose (1985) se opravovalo: „žinios – někdy je vhodnější mokslas, išsilavinimas, išmanymas, mokėjimas, mokymasis...“²⁴. Podle názoru Vytautase Pranciškuse Būdy „ani výskyt tohoto slova v jednom či druhém slovníku v žádném případě ještě nedokazuje, že je dobré a spisovné“ (1999: 7). Avšak žinios se v tomto nebo podobném významu uvádí ve všech vydáních DLKŽ; jeho význam je definován a užití ilustrováno například takto (zde i dále jsou v citacích podtržena místa, na která je třeba upozornit – pozn. autora): ‚poznání, znalosti, věda‘: Politinių ir Mokslinių Žinių Skleidimo Draugija (DLKŽ¹); ‚poznání, věda‘: Historické, teoretické ~ios. Šířit ~ias. Touha po ~ių. Prověřovat ~ias žáků. Prohlubovat své ~ias 23 Srov. ziņas ‚To (například údaje, fakta, čísla, soubor znalostí), co je známo či zjištěno (o něčem); také informace‘; zināšanas ‚Soubor informací, které člověk získal zkušeností či poznáváním; také systematizovaný soubor informací (například v některém oboru)‘ (https://tezaurs.lv/zi%C5%86a:1, https://tezaurs.lv/zin%C4%81%C5%A1ana:1; navštíveno 2025-08-10). 24 https://ekalba.lt/kalbos-patarimai/%C5%BEinios?paieska=%C5%BEinios&i=2e04dd98-dd7e-4462-b901-00fda8c14ff5; navštíveno 2025-08-29. 6 (DLKŽ₂); ‘obsah znalostí, vzdělání, informace’: V příručkách a encyklopediích se uvádí mnoho ~í. Historické z. Má ~í, ale myslí pomalu (DLKŽ₃ – DLKŽ₈). V LKŽₑ je toto lexéma označeno kng. (tj. knižní slovo) a je definováno jako ‘shromažďované nebo shromážděné vědecké údaje’: <...> Člověku s menšími speciálními jazykovými znalostmi se obzvlášť obtížně daří zachytit přízvuky žemaitských nářečí LKV19325. <...> Jeho (A. Baranauskasovým) praktickým cílem bylo stát se duchovním váženým lidem, vedle toho ho tam však hnala touha po vědění a vědě LKKIX425. Srov. také výklad v MLKŽ 2010: ‘znalost’: Znalosti žáků se hodnotí známkami. Také pojem „věda“ je ve VLEₑ vykládán pomocí podstatného jména žinios právě ve významu, o nějž se sémanticky opírá pojednávané přídavné jméno žingeidus, -i, srov.: věda (lat. scientia – vědění, znalost), intelektuální činnost lidí, jejímž cílem je poznávat a vysvětlovat jevy skutečnosti a uplatňovat je ve prospěch společnosti; poznatky o skutečnosti získané touto činností – jedna z hlavních složek kultury; <...> V moderním smyslu se slovo věda začalo používat až v 19. století. Do té doby se soustava poznatků o přírodních vědách nazývala přírodní filozofií. <...> Kritérii pro odlišení vědeckých poznatků od nevědeckých se zabývá filozofie vědy. <...> S cílem získávat objektivní poznatky o jevech skutečnosti se vědecký výzkum zakládá na racionálním uvažování, pozorování a experimentech. Nejdůležitějším rysem metodologie vědy je neustálé kritické hodnocení již získaných poznatků. Vzhledem ke všem novým okolnostem a argumentům jsou poznatky nashromážděné vědou neúplné a proměnlivé. <...> Poznatky nashromážděné vědou se průběžně klasifikují podle měnících se zásad. <...>26 Zdá se, že Pranas Kniūkšta měl přece jen pravdu, když v roce 1994 napsal, že jak přídavné jméno žingeidus, -i, které neznamená prostou zvědavost, nýbrž touhu vědět, tak slovo žinios užívané ve významu vědy či faktů si vydobyly právo na existenci (Kniūkšta 1994: 13). Srov. také zmíněné stanovisko VLKK (viz Úvod), kde se místo žingeidus, -i vedle přídavného jména smalsus, -i navrhuje spojení siekiantis žinių. 3.1.2. K druhému členu – mělo se za to, že žingeidus, -i vychází z druhého významu slovesa geisti (Būda 1999: 7), srov.: geĩ|sti, ~džia, ~dė 1. velmi chtít, toužit, usilovat o něco, vyžadovat: Jí, co srdce ~džia. ~stinas dalykas. Aviną duotas, dar gaidžio ~džia (tts.). 2. být zachvácen vášní: Moters g. Δ ~džia/moji nuosaka (lingv., kterou se vyjadřuje přání, žádost). ~dìmas (2) (DLKŽ₈) geisti, gẽidžia, geĩdė sloveso 1. (ko) velmi chtít; syn. toužit: Touží po slávě [uznání, bohatství]. Děti si moc přejí štěňátko [mít štěňátko, aby jim rodiče koupili štěňátko]. | záp. (ko): Nikdy jsem netoužil po cizím majetku. 2. (ko) pociťovat fyzickou přitažlivost, žádostivost k někomu: Touží po něm tento muž. Touží jeden po druhém. | záp. (ko): Netouž po cizím muži [cizí ženě]. (BLKŽ) Je však zřejmé, že ve spojení žinių geisti je aktuální první význam slovesa. Srov. také užití uvedená v LKŽₑ (kde má geisti jen jeden význam: ‘velmi chtít, toužit; přát si, usilovat, vyžadovat’), která nemají nic společného s vášní, smyslností apod.: Dítě tak touží po vědění Sl. Marvtė touží jet do Kėdainiů Pc. Tak moc toužil, a přitom toho tolik nesnědl Trgn. Po čem touží tvé srdce? B. Tam mě maminka pustí..., kam touží mé srdéčko RD116. Dala slepici, dala kohouta, co ještě toužíte, ženichové? Pnd. Má milá děvenko, má mladá, netouž po sladkém spánku RD57. <...> 25Literatura ir kalba, sv. I–XXII. Vycházelo ve Vilniusu v letech 1956–1995. 26 https://www.vle.lt/straipsnis/mokslas/;zobrazeno 2025-08-29. 7 3.2. Sémantika odvozeného slova Navrhovaný ekvivalent smalsus, -i není absolutním synonymem přídavného jména žingeidus, -i, a nemůže je tedy nahradit naprosto ve všech kontextech27. Definice v LKŽ „který se velmi zajímá o všechno, chce všechno vědět“ se zdá vystihovat právě žingeidiam. V zásadě se zde pojem zájmu liší jedním sémantickým rysem: v jednom případě jde o obyčejný zájem, byť velký, který však nikam dál nevede (takový má například z lidové slovesnosti známá ciekava Zosė, šiřitelé klepů, dotěrná kočka apod.), v druhém o zájem směřující k získání dalších poznatků, k rozšiřování obzorů, růstu a zdokonalování, nikoli k tomu, aby se na věc hned zapomnělo, protože přestala zajímat (malé dítě, které se neustále vyptává, nadaný a motivovaný student, vědec apod.).28. Při rozboru 217 dokladů užití (zkoumána byla všechna slova příbuzná s přídavným jménem žingeidus, -i, tedy celý jeho slovotvorný okruh; více o něm viz kap. 4) v DLKT (36 výskytů v krásné literatuře, 33 v odborné literatuře, 148 v publicistice; užití v administrativních textech a mluveném jazyce nebylo doloženo) se ukázaly 3 sémantické případy. 3.2.1. Žingeidus, -i znamená totéž co smalsus, -i („zajímající se, chtějící se něco dozvědět“). Příklady z DLKT29: Muž vede psa velmi hrozivého vzhledu. Žingeidus kolemjdoucí si chce psa pohladit a ptá se: – Snese váš pes cizí lidi? To by samozřejmě bylo zajímavé a také žingeidu dozvědět se to i pro širší okruh čtenářů <...> Srov. novější užití v internetových textech: Naya (samice tygra amurského – pozn. aut.) dorazila do litevské zoologické zahrady před několika dny, čtrnáctiletá samice je zatím plachá. Po chvíli procházení výběhem se vrací na bezpečné místo, odkud všechno pozoruje. „Cítí se celkem dobře, žingeidi, prozkoumává teritorium, <...>“ (2024-10-09; https://lnk.lt/straipsniai/lietuvoje/zoologijos-sode--itin-nykstantis-gyvunas-/277183; navštíveno 2025-08-07). Zajímavé je užití, kdy je významový rozdíl mezi smalsus a žingeidus patrný, avšak při pomyšlení na zvědavost („slepou“, tj. nesouvisející s dalším využitím poznatků k rozvoji, rozšíření výzkumu apod.) se užívá střední rod přídavného jména žingeidus, -i: Jakýsi vnitřní imperativ podněcuje člověka k tomu, aby uchovával tvorbu předků. Není to slepá zvědavost, kdy je člověku velmi žingeidu, tedy co kdo vlastnil, jak se oblékal, co jedl a co uctíval. Spíše jde o ověření, zda ti před námi skutečně existovali, a pokud ano, co nám říkají artefakty, které po sobě zanechali? (2024-05-26, https://www.nemunas.press/straipsniai/paveldas-ir-atsisakymas/; navštíveno 2025-08-10). 3.2.2. Žingeidus, -i znamená víc než jen smalsus, -i, není zcela totéž co smalsus (a obdobně je tomu i u slov se stejným kořenem). Takových případů je více. P. Kniūkšta tvrdil, že žingeidus neznamená pouhou zvědavost, nýbrž touhu vědět (1994: 13), na což V. P. Būda reagoval 27 Ačkoli se opravuje, žingeidus, -i je velmi rozšířené, protože se jeho význam liší od významu slova smalsus, -i (Būtenas 1975: 185, cit. podle Sabaliauskas 1990: 289). „Přídavné jméno žingeidus má v DŽ³ rovněž značku ntk. (= smalsus). Jsou snad žingeidus a smalsus synonyma? Vždyť ani pedagogické termíny smalsumas a žingeidumas nejsou totožné; označují se různými slovy také v angličtině, ruštině a němčině <...>“ (Malakauskas 1997: 12). 28 „V litevštině se slovo žingeidumas často užívá v různých kontextech, například při popisu dětské zvědavosti ve škole, snahy vědců objevovat nové věci nebo přání běžných lidí dozvědět se více o okolním světě. Tento termín lze podle kontextu užívat jak v pozitivním, tak v negativním smyslu.“ (https://zingeidumas.lietuviskai.lt/; navštíveno 2025-08-30. Zdroj je z lexikografického i vědeckého hlediska pochybný, informace v něm působí jako vygenerované umělou inteligencí, v tomto případě však stojí za to upozornit na sémantický rys snahy objevovat, který se v něm zmiňuje.) 29 Zde i dále v této kapitole jsou uvedené doklady užití prozkoumány v DLKT v září 2024. 8 klausdamas „[B]et argi smalsus, smalsumas nereiškia noro žinoti?“ (Būda 1999: 7). Išties, matyt, smalsumo ir žingeidumo semantinį skirtumą lemia tai, kad žingeidus, -i turi papildomą semą – tai ne tik tiesiog smalsus, bet siekiantis įgyti daugiau žinių tam, kad tobulėtų. Pavyzdžiai iš DLKT: <...> máme mnoho zemědělců, vzdělaných, toužících vědět stále víc a žingeidžių, znalých a chápajících, že bez vědeckých poznatků člověk daleko nedojde <...> Setkala se s nesmírně žingeidžius, vzdělanými učiteli, kteří pracovali z povolání, a poznala, že učitelé, s nimiž se setkala, byli oddáni svému povolání i žákům. Je třeba se domnívat, že žingeidesni studenti byli tehdy podněcováni k zájmu o vědeckou činnost, k hledání a zakoušení radosti z objevování. „Jaká síla žene člověka k vědecké práci? Podle mého jediná – žingeidumas. Ne zvědavost, jak říkají jazykovědci, nýbrž žingeidumas. Dříve žingeidumą lidé uspokojovali každý po svém, ale dnes tuto duchovní žízeň uspokojuje společnost prostřednictvím určité organizované soustavy. <...>“ Kariérní tah na branku. Velká touha jít kupředu a zvídavost. "Práce účetní mě neuspokojovala, a tak jsem se neustále zajímala i o další záležitosti banky, snažila se co nejvíce dozvědět a naučit <...>.“ Co ho přimělo začít psát? Odkud se vzala tak velká zvídavost, tak široký rozhled a takové množství nashromážděného materiálu? <...> Pořád jsem se přátelil se zápisníkem. Srov. novější užití na internetu: Vědomosti měl po celou svou kariéru, zvídavý byl vždy <...> Prostě jeho povaha: zvídavost, touha se zlepšovat, spolehlivost. (2025-08-04; https://www.krepsinis.net/naujiena/2-metus-be-darbo-praleides-d-kairys-apie-klaidas-utenoje-didziausia-indeli-rytui-ir-sunkumus-sugrizti/343987?utm_source=copy&utm_medium=txt&utm_campaign=copy-txt; zhlédnuto 2025-08-07) Profesor mladým lidem doporučuje, aby byli zodpovědní, vlastenečtí a zvídaví, a zdůrazňuje: „Zájem o svět může změnit přítomnost i budoucnost, fyzické i duševní zdraví, a také motivaci sloužit v armádě.“ (2025-07-25; https://www.snaigienos.lt/sveikatos-kodas/49328-lsu-profesorius-tarnyba-kariuomeneje-gerina-sirdies-kvepavimo-sistemos-ir-raumenu-istverme; nahlédnuto 2025-08-07) V. S. (1904–1992) – tarpukario dramos aktorius ir drauge baleto šokėjas (labiau balerinų asistentas), režisierius. Smetoniškų laikų scenų bei salonų žvaigždė ir drauge reričiškos, uždyniškos dvasinės struktūros asmenybė, žingeidi, tobulinanti save, be to, raštinga. (2022-05-30; https://literaturairmenas.lt/teatras?page=14; žiūrėta 2025-08-16) Odvážní, zvídaví mladí lidé! Zájem, touha dozvědět se a porozumět, usilovat o své sny a stát se vůdčími osobnostmi těší! (2024-04-19; https://www.facebook.com/100076194364015/videos/-dr%C4%85sus-%C5%BEingeidus-jaunimas-dom%C4%97jimasis-noras-su%C5%BEinoti-suprasti-siekti-savo-svaj%C5%B3/440662875036377/; nahlédnuto 2025-08-17) Zvídavý a zodpovědný doktorand, který si váží vědy a usiluje o co nejlepší výsledek – sen každého vedoucího (https://www.linkedin.com/posts/k%C4%99stutis-baltakys-05154184_%C5%BEingeidus-ir-atsakingas-doktorantas-kuris-activity-7209149838549012482-PpgU; nahlédnuto 2025-08-17) Absolvent Mykolas Romeris University (MRU) A. S., vedoucí oddělení hraniční kontroly Pobřežního pohraničního útvaru VSAT, který vykonává také funkci zástupce velitele útvaru, rovněž ujišťuje, že ve službě jsou obzvlášť vítáni zvídaví mladí lidé. „Zvídavost je velmi důležitá. Člověka musí zajímat to, čemu se hodlá věnovat nebo v jakém prostředí chce pracovat. Musí být otevřený komunikaci a mít analytické myšlení. Vědomosti získané během studia nám při každodenní práci skutečně pomáhají,“ říká A. S. (2025-05-13; https://www.kurstoti.lt/s/15276/reikalingi-zhgeidus-technologijoms-imlus-sienu-sergetojai; nahlédnuto 2025-08-17) 9 3.2.3. Žingeidus, -i ir smalsus, -i (ar jų darybos lizdo žodžiai) vartojami kaip sinonimai, greta viename sakinyje, vienas kitą papildo, galbūt patikslina. Pavyzdžiui (iš DLKT): Farářka Tamara Šmidt „Všichni Litevci jsou zvídaví a zvědaví“ – tak to prohlásila jediná žena v Litvě, která se koncem května ujala vedení vilniuské evangelické luterské farnosti <...> Ne Vartiklis, upřesněme, naznačuje – autor, který obrazem zvědavého, zvídavého, neposedného, vynalézavého dítěte, které snad do devíti let neznalo ani písmena <...>, přiměl k zamyšlení <...> Dítě je zvědavé, zajímá se o okolní svět, dokud jeho zvídavost neuhasí špatný vzdělávací systém. Nejprve je třeba zmínit pozitivní rysy: zvídavost, zvědavost a další podobné vrozené vlastnosti. Srov. také širší a novější užívání na internetu: Vždy potěší, když přijdou hosté, a tím spíš, když jsou tak zvědaví a zvídaví... (2024-01-24; https://www.paneveziomc.lt/naujienos/visada-smagu-sulaukti-sveciu-o-dar-kai-jie-tokie-smalsus-ir-zingeidus/; zobrazeno 2025-08-07) Děti 21. století: zvědavé, zvídavé, hledající smysl ve své práci, ve vyučování, odvážné, otevřené novým myšlenkám a zkušenostem (2019-03-28; https://www.lituanistika.emokykla.lt/uzsienio-lietuviams/veiklos-atspindziai/xxi-amziaus-vaikai-smalsus-zingeidus-ieskantys-prasmes-savo-darbe-pamokoje-drasus-atviri-naujoms-idejoms-ir-patirciai/; zobrazeno 2025-08-16) 3.2.4. VLKK konsultacijoje nurodyta žingeidus, -i reikšmė ‘linkęs galvoti, mąstyti’, regis, nėra būdinga šiam būdvardžiui kaip atskira, su domėjimusi nesusijusi ar nuo jo atitolusi, leksema (kaip tokios jos nepateikia ir LKŽ). Tyrinėtuose kontekstuose nerasta atvejo, kai žingeidus, -i galėtų būti pakeistas siūlomu pakaitu maslus, -i, pirmiausia neminint labiau tinkančių smalsus, -i, domus, -i (pastarojo vartosena, beje, irgi reta). Sinoniminio ryšio tarp žingeidaus ir maslaus nematyti ir Sinonimų žodyne30. 4. SLOVOTVORNÉ HNÍZDO Žingeidus, -i, jak již bylo řečeno, má své slovotvorné hnízdo, přesněji řečeno skupinu příbuzných slov, která od něj nemusela být utvořena přímo, ale jsou s ním slovotvorně spjata. V tabulce jsou znázorněna příbuzná slova, jejichž základem bylo slovní spojení žinių geisti (geidė), neboli spojení podstatného jména žinios a slovesa geisti. Právě toto spojení je třeba považovat za počátek společného slovotvorného hnízda. O toto spojení se opírá nejen žingeidus, -i, ale i další útvary prvního stupně: žingeida2 ‚zvědavec‘, žingeidis (-ys), -ė ‚zvědavec‘ a zmíněné autorské netypické složené slovo žingeidėjas. 30 https://ekalba.lt/sinonimu-zodynas/%C5%BEingeidus?paieska=%C5%BEingeidus&i=9a9006ab-495b-483e-acee-d81ae1f87fc9, https://ekalba.lt/sinonimu-zodynas/m%C4%85slus?paieska=m%C4%85slus&i=e0b37e17-f69c-4462-955e-e100d7210f88; zhlédnuto 2025-08-16. 10 Tabulka. Slova příbuzná s přídavným jménem žingeidus, -i Slovotvorné stupně Slovotvorný základ 1 2 3 4 žinių geisti (geidė) žinios podst. jm. + geisti sloveso žingeidus, -i žingeidžiai žingeidumas žingeida1 ‚zvědavost‘ žingeidingas, -a zvědavě zvědavost zvídavý, -á[I] zvídavě[I] zvídavost[I] zvědavost zvídavec, -vka zvídavec, -vka zvědavět zajímat se zajímaní se stát se zvědavým příliš se vyptávat zvědavění nezvídavý, -á[DLKT] nezvídavě[I] nezvědavost[I] žingeida2 „zvědavec“ žingeidis, -ė (žingeidys, -ė) žingeidėjas[DLKT] Přídavné jméno žingeidus, -i dalo vzniknout nejméně 21 odvozeninám (potenciálních, dosud nezaznamenaných odvozenin by pravděpodobně bylo více), mezi nimiž jsou slova základních slovních druhů: podstatná jména, přídavná jména, slovesa a příslovce. Jde o odvozeniny vytvořené různými slovotvornými prostředky (příponami, koncovkami a předponami). Odvozeniny se slovotvorným základem žingeid- jsou doloženy v LKŽₑ, DLKT i v internetovém úzu (poslední uvedené jsou v tabulce označeny indexy [DLKT] a [I]). V LKŽₑ je uvedena většina slov z tohoto slovotvorného hnízda (žingeida1 „zvědavost“, žingeida2 „zvědavec“, žingeidauti (a žingeidautis), žingeidavimas, žingeidimas, žingeidingas, -a (a žingeidingai), žingeidingumas, žingeidis (-ys), -ė, žingeidystė, žingeidumas, žingeidūnas, -ė, žingeiduolis, -ė, žingeidus, -i (a žingeidžiai), pažingeidauti, užžingeidauti). V DLKT jsou doloženy pouze příklady užití výrazů žingeidus, -i (ten se vyznačuje rozmanitostí tvarů – různých rodů a pádů, druhého a třetího stupně, zájmenného tvaru), nežingeidus, -i, žingeidžiai, žingeidumas a autorského novotvaru žingeidėjas (Jurga Ivanauskaitė). V internetových textech se samostatně hledaly pouze nejpravděpodobnější odvozeniny – pravidelně tvořené příslovce (s příponou -ai) a abstraktum (s příponou -umas), jakož i slova s jednou z nejtypičtějších přípon -iškas, -a. Ačkoli jen po jednom či několika málo dokladech, příklady takového užití z různých období, počínaje tiskem z 20. let 20. století, byly nalezeny: 11 Protože čtenáři bezpodmínečně zvědavě žádají lekce lotyšštiny, pokračuji ve svém výukovém programu. (2008-01-13; https://samirua.wordpress.com/2008/01/13/latviu-kalbos-pamokeles-vol3/; navštíveno 2025-08-30) <...> zvědavě se účastníme výletů po naší krásné Litvě a slavíme narozeniny každého kolegy! (2017; https://plus.lrytas.lt/biuro-komanda-2017/; navštíveno 2025-08-30) A přece, odkud se bere to šílené zvědavství? Proč mi to stále nestačí? Proč chci pořád znovu a znovu poznávat něco nového a zajímavého? (https://nemoku.lt/nejaugi-as-tik-mais as/; navštíveno 2025-08-30) Náhlé zhoršení studijních výsledků úspěšného žáka, neplnění domácích úkolů, nezájem, odmítání aktivního sportujícího dítěte vykonávat tělesná cvičení a nedostatek snahy během vyučování mohou být projevem psychického násilí nebo šikany. (2016; https://epublications.vu.lt/object/e-laba:18849382/18849382.pdf; navštíveno 2025-08-30) VANDA (vrátivši se). Poslouchej. (Čte.) „Takže kdyby souhlasil nakreslit můj portrét, jeho vyhlídky by se výrazně zlepšily a jeho budoucnost by byla jistější....“ DAIL. (bez zájmu). Kdo to píše? (Antanas Tulys, „Mūsų kelias“ – Sandara, 2028, č. 6, s. 3; https://www.spauda2.org/sandara/archive/1928/1928-02-09-SANDARA.pdf; navštíveno 2025-08-30). Přídavné jméno žingeidus, -i našel vyhledávač Google v červenci 2025 přibližně 228 000 výskytů, příslovce žingeidžiai přibližně 6 000 (část nalezených výskytů však představuje dativ jednotného čísla ženského rodu přídavného jména, který má stejnou podobu jako toto příslovce) a podstatné jméno žingeidumas 117 000 (srov. u posledně uvedeného výrazu přibližně 37 500 výskytů z 2024-06-14 a přibližně 57 900 z 2024-06-27). Přídavné jméno a podstatné jméno se vyhledávaly ve všech tvarech paradigmatu, tedy ve všech pádech. Mezi nalezenými příklady je samozřejmě mnoho opakovaných výskytů a v řadě případů se navíc toto užití opravuje, takže nejde o kontext živého jazyka. Statistiky jsou však přesto výmluvné a ukazují aktuálnost zkoumaných slov (časté opravy v různých zdrojích jsou rovněž jejím ukazatelem). Vzhledem k poměrně početné skupině příbuzných slov a rozvětvenému, víceúrovňovému slovotvornému hnízdu lze sotva tvrdit, že žingeidus, -i „zůstal na okraji veřejného ústního úzu a v psaném jazyce se objevuje už jen jako recidiva“ (Būda 1999: 7). SHRNUTÍ Přídavné jméno žingeidus, -i, které vytvořil M. Valančius, se od dob J. Jablonského opravuje z hlediska původu, morfologie a sémantiky. Z hlediska původu jde o kalk, novotvar vytvořený podle slov jiných jazyků (srov. něm. wissbegierig, neugierig, rus. любознательный aj.). Po zhodnocení morfologie, slovotvorby a sémantiky přídavného jména žingeidus, -i i jeho synonymických vztahů, po přehledu dějin kodifikace a důvodů oprav a po prozkoumání současného užívání nejen samotného přídavného jména, ale i slov s ním slovotvorně souvisejících, vyplývá, že důvodů k jeho přijetí do spisovného jazyka by bylo dost. V. P. Būda se obával o důvěru veřejnosti k jazykovědcům a jejich doporučením, „pokud sami boří sto let platné pravidlo o užívání žingeidumo“ (1999: 8). Za více než sto let, která uplynula od vytvoření tohoto slova, se změnil i jazyk a pozornost se zaměřila na jiné věci než dříve. Trvat tvrdohlavě na svém a nevšímat si změn je stejně špatné jako slepě podléhat tlaku široké veřejnosti a za každou cenu přijímat cizí prvky jen proto, že „to tak všichni říkají“. 12 Pokud se rozhodne, že žingeidus, -i a jeho nejčastěji užívaná příbuzná slova odpovídají současným normám spisovné litevštiny, mělo by se toto slovo objevit také v kodifikačním Bendrinės lietuvių kalbos žodyne. Slovníková hesla žingeidus, -i, žingeidžiai, žingeidumas by měla zachycovat sémantický vztah těchto slov k přídavnému jménu smalsus, -i a jeho odvozeninám a vystihovat jejich synonymitu i rozdíly ve významu a užívání. ŠALTINIAI BLKŽ: Bendrinės lietuvių kalbos žodynas (rengiamas) [Dictionary of the Standard Lithuanian Language], vyr. red. D. Liutkevičienė, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2013–2025. Prieiga internete: https://ekalba.lt/bendrines-lietuviu-kalbos-zodynas/ [žiūrėta 2025-03-10]. DLKŽ1: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas [Dictionary of the Modern Lithuanian Language], atsak. red. J. Kruopas, 1-as leid., Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 1954. DLKŽ2: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas [Dictionary of the Modern Lithuanian Language], atsak. red. J. Kruopas, 2-as leid., Vilnius: Mintis, 1972. DLKŽ3: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas [Dictionary of the Modern Lithuanian Language], vyr. red. S. Keinys, 3-ias leid., Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1993. DLKŽ4: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas [Dictionary of the Modern Lithuanian Language], vyr. red. S. Keinys, 4-as leid., Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas, 2000. DLKŽ6: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas [Dictionary of the Modern Lithuanian Language], vyr. red. S. Keinys, 6-as leid. (elektroninis), Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2006. DLKŽ7: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas [Dictionary of the Modern Lithuanian Language], vyr. red. S. Keinys, 7-as patais. ir papild. leid., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2015. DLKŽ8: Dabartinės lietuvių kalbos žodynas [Dictionary of the Modern Lithuanian Language], vyr. red. S. Keinys, 8-as patais. ir papild. leid., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2021. Prieiga internete: https://ekalba.lt/dabartines-lietuviu-kalbos-zodynas/ [žiūrėta 2024-10-05]. DLKT: Dabartinės lietuvių kalbos tekstynas [Corpus of the Contemporary Lithuanian Language], Kaunas: Vytauto Didžiojo universitetas. Prieiga internete: http://tekstynas.vdu.lt/tekstynas/ [žiūrėta 2024-06–2025-07]. KPP 1985: Kalbos praktikos patarimai [Language Practice Tips], A. Paulauskienė, V. Labutis, A. Pupkis, J. Šukys, A. Vanagas, J. Žemaitis, sud. A. Pupkis, 2-as patais. ir papild. leid., Vilnius: Mokslas. LKŽe: Lietuvių kalbos žodynas [Dictionary of the Lithuanian Language] 1–20 (1941–2002), el. variantas, red. kolegija G. Naktinienė (vyr. redaktorė), J. Paulauskas, R. Petrokienė, V. Vitkauskas, J. Zabarskaitė; programuotojai: E. Ožeraitis, V. Zinkevičius, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, atnaujinta versija, 2018. Prieiga internete: https://ekalba.lt/lietuviu-kalbos-zodynas. LLV: Latviešu–lietuviešu vārdnīca [Latvian-Lithuanian Dictionary], A. Butkus, Kaunas: Aesti, 2003; elektroninis variantas, Tilde, 2009. Prieiga internete: https://www.letonika.lv/groups/default.aspx?g=2&r=10621063 [žiūrėta 2025-09-01]. MLKŽ 2010: Mokomasis lietuvių kalbos žodynas [Lithuanian Learner's Dictionary], M. Norkaitienė, R. Šepetytė, Z. Šimėnaitė. 2-as patais. leid., Vilnius: Baltos lankos. 13 SŽ: Sinonimų žodynas [Dictionary of Synonyms], A. Lyberis. 2-as patais. leid., Vilnius: Lietuvių kalbos institutas, 2002; elektroninis variantas, 2015. Prieiga internete: https://ekalba.lt/sinonimu-zodynas/ [žiūrėta 2025-08-10]. VLE: Visuotinė lietuvių enciklopedija [Universal Lithuanian Encyclopedia], Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos centras. Prieiga internete: https://www.vle.lt/ [žiūrėta 2025-07-04]. LITERATŪRA Aleksaitė Agnė 2022: Lietuvių kalbos naujažodžių darýba (2011–2019 m. Naujažodžių duomenyno pagrindu) [Formation of Neologisms in the Lithuanian Language (on the Basis of the 2011–2019 Database of Neologisms)]: daktaro disertacija, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Būda Vytautas Pranciškus 1999: Nevartokime žodžio „žingeidus“ [Let's Not Use the Word ‘žingeidus’]. – Filologija 7, 5–8. Buivydienė Rūta 1984: Leksikos klaidos [Lexical Errors]. – Mūsų kalba 4, 15–20. Būtėnas Julius 1975: Literato duona [The Bread of a Man of Letters], Vilnius: Vaga. DLKG 2006: Dabartinės lietuvių kalbos gramatika [Grammar of Modern Lithuanian], red. V. Ambrazas, 4-as patais. leid., Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidybos institutas. Jablonskis Jonas 1959: Rinktiniai raštai 2 [Selected Writings], Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla. Keinys Stasys 1995: Svarbiausias žodyno plėtros būdas [The Most Significant Method of Vocabulary Expansion]. – Gimtoji kalba 6, 2. Keinys Stasys 1999: Bendrinės lietuvių kalbos žodžių darýba [Word Formations in the Standard Lithuanian Language], Šiauliai: Šiaulių universiteto leidykla. Klimavičius Jonas 1995: Julius Būtėnas. Vinco Kudirkos bendražygiai [recenzija] [Julius Būtėnas. Associates of Vincas Kudirka [review]]. – Gimtoji kalba 7, 12. Kniūkšta Pranas 1994: Apie nukrypimus nuo kalbos normų [About Deviations from Language Norms]. – Kalbos kultūra 66, 5–18. KP 1939: Kalbos patarėjas [Language Advisor], sud. L. Dambrauskas, Kaunas: Lietuvių kalbos draugija. LKG 1965: Lietuvių kalbos gramatika 1: Fonetika ir morfologija (daiktavardis, būdvardis, skaitvardis, įvardis) [Grammar of the Lithuanian Language 1: Phonetics and morphology (nouns, adjectives, numerals, pronouns)], vyr. red. K. Ulvydas, Vilnius: Mintis. Mataitytė Inga 1994: 7 meno dienos, 1993, liepa–gruodis [recenzija] [7 Arts Days, 1993, July – December [review]]. – Gimtoji kalba 4–5, 22. Mataitytė Inga 1995: Laimonas Tapinas. Septynios vienatvės Paryžiuje [recenzija] [Laimonas Tapinas. Seven Solitudes in Paris [review]]. – Gimtoji kalba 5, 11. Mataitytė Inga 1997: Jurga Ivanauskaitė. Ištremtas Tibetas [recenzija] [Jurga Ivanauskaitė. Tibet in Exile [review]]. – Gimtoji kalba 11, 14. Malakauskas Algirdas 1997: Neteiktini žodžiai ir reikšmės „Dabartinės lietuvių kalbos žodyne“ [Unacceptable Words and Meanings in the 'Dictionary of the Modern Lithuanian Language']. – Kalbos kultūra 70, 10–13. Miliūnaitė Rita 2022: Įvairuojantys ir nauji lietuvių kalbos reiškiniai XXI a. pradžioje: sistematika ir pokyčių kryptys [Variable and New Phenomena of Contemporary 14 Lithuanian at the Start of the 21st Century: Systemization and Trends of Change]: monografija, el. išteklius, Vilnius: Lietuvių kalbos institutas. Prieiga internete: http://lki.lt/wp-content/uploads/2022/12/Miliunaite_Ivairuojantys_ir_nauji_kalbos-reiskiniai.pdf. P a u l a u s k i e n ė A l d o n a 1983: Lietuvių kalbos morfologijos apybraiža [Outline of Lithuanian Morphology], Kaunas: Šviesa. P a u l a u s k i e n ė A l d o n a 1994: Lietuvių kalbos morfologija. Paskaitos lituanistams [Morphology of the Lithuanian Language. Lectures for Lithuanian Studies Students], Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. P a u l a u s k i e n ė A l d o n a 2007: Lietuvių kalbos morfologijos pagrindai [Fundamentals of Lithuanian Morphology], Kaunas: Technologija. P i r o č k i n a s A r n o l d a s 1986: Jono Jablonskio kalbos taisymai [Jonas Jablonskis's Rules of Language], Kaunas: Šviesa. P i r o č k i n a s A r n o l d a s 1990: Administracinės kalbos kultūra [Administrative Language Culture], Vilnius: Mintis. PBLKG 2024: Praktinė bendrinės lietuvių kalbos gramatika [Practical Grammar of the Standard Lithuanian Language], A. Balčiūnienė, A. Drukteinis, R. Kazlauskaitė, J. Vaskelienė, Vilnius: Vilniaus universiteto leidykla. P r i b u š a u s k a i t ė A l b i n a 1998: Briliūtė B. Amžiais keliaujanti Dievo tauta [recenzija] [Briliūtė B. God's People Traveling Through the Ages [review]]. – Gimtoji kalba 11, 13–16. P u p k i s A l d o n a s 1980: Kalbos kultūros pagrindai [Fundamentals of Language Culture], Vilnius: Mokslas. S a b a l i a u s k a s A l g i r d a s 1990: Lietuvių kalbos leksika [Vocabulary of the Lithuanian Language], Vilnius: Mokslas. S k a r d ž i u s P r a n a s 1996 [1943]: Lietuvių kalbos žodžių daryba [Word Formation in the Lithuanian Language], fotografuotinis leidinys [Rinktiniai raštai 1], Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla. DAIVA MURMULAITYTĖ ŽINGEIDUS – TO BE OR NOT TO BE S u m m a r y The adjective žingeidus ‘inquisitive’, coined by Motiejus Valančius (1801–1875), has been corrected for more than 120 years as not conforming to the norms of standard Lithuanian. In terms of its origin, it is considered a non-standard calque, modelled on words from other languages (cf. German wissbegierig, neugierig, Russian любознательный, etc.). Its morphology and formation are also problematic, as the ending –us is not characteristic of compound adjectives in Lithuanian. Finally, the semantics of its components – the noun žinios and the verb geisti (geidė) – also seem inappropriate. It is argued that the noun žinios is foreign to the semantics of science, education, knowledge, skill, etc., and the meaning of the verb geisti ‘to feel physical attraction, desire, to be overcome by passion’ also cannot semantically measure the meaning of the compound žingeidus. Instead of žingeidus, the adjective smalsus ‘curious’ is most often suggested. After evaluating the morphology, word formation, semantics, and synonymic relationships, reviewing the history of codification and the reasons for correction, and 15 examining the current usage of not only the adjective itself but also its derivatives, it becomes clear that there are sufficient reasons to include it in the standard language. First of all, žingeidus should apparently be considered a standard calque, i.e., a word that systematically fits in with indigenous derivatives, even though it was created based on examples from other languages. There are adjectives composed of nouns and verbs (e.g., sauleivengis, druskamegis, etc.) in the Lithuanian language. The derivational meaning of žingeidus would even correspond to one of the derivational meanings characteristic of this type of compounds – ‘engages in, does and likes what the first part of the word means’. Secondly, although rare, there are compound adjectives in the Lithuanian language with other endings, not just -is, for example: akilandus, keturpėščias. In terms of semantics, it should be noted that the noun žinios with the aforementioned ill-fitting meaning is found in all editions of the Dictionary of the Modern Lithuanian Language, the academic Dictionary of the Lithuanian Language, and the Educational Dictionary of the Lithuanian Language. This lexeme is used not only in spoken language, but also in edited texts (for example, in the Universal Lithuanian Encyclopedia). As for geisti, it should be noted that žingeidus is based not on the second meaning mentioned above, but on the first meaning of the base verb, ‘to want very much, to desire’. Thus, there seems to be no semantic obstacles to the adjective žingeidus originating from the phrase žinių geisti (geidė). It is also important to note the considerable number of words derived from žingeidus, or, more precisely, words related to this adjective, not necessarily directly derived from it (žingeidžiai, žingeidumas, žingeidauti, žingeidavimas, pažingeidauti, žingeiduolis, žingeida1 ‘curiosity’, žingeida2 ‘curious person’, etc.). Some of them, although corrected, are used not only occasionally. This shows that words derived from žingeid- are relevant and remain in use. This is most likely because the proposed replacement smalsus is not a completely accurate equivalent (perhaps this is the most important reason to change the evaluation of the adjective žingeidus). These adjectives differ in one significant seme: žingeidus is not just curious, but seeking, even desiring, to learn more for self-education. Having decided that žingeidus and its most commonly used cognates correspond to the current norms of the standard Lithuanian language, they should also appear in the normative Dictionary of the Standard Lithuanian Language. The dictionary entries for žingeidus, žingeidžiai, and žingeidumas should reflect the semantic relationship of these words to the adjective smalsus and its derivatives, revealing their synonymy, differences in meaning, and differences in usage. 16