Žodžių junginiai su prielinksniu „per“

ŽODŽIŲ FORMOS IR JŲ VARTOSENA LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA E. VALIULYTĖ SLOVNÍ SPOJENÍ S PŘEDLOŽKOU PER § 1. Předložka per pojí akuzativ podstatného jména (nebo slova, které ho zastupuje) s různými slovy: slovesy, podstatnými jmény, přídavnými jmény a příslovci. Tímto způsobem se s touto předložkou tvoří slovní spojení: slovesná (jde přes město, udeřil přes ucho, shrbený přes ramena, prší přes den, přišel za hodinu, rozbil to kvůli spěchu, oznámil dopisem, byl přes pastýře, uměl počítat přes sto), jmenná (chůze přes les, cesta přes dvůr, jizva přes tvář, hodina za den), adjektivní (není pevnějšího dřeva než dub), adverbiální (není nic lepšího než se napít vody, přes mě už nepracuje). Slovesná spojení § 2. Slovesná spojení s akuzativem podstatného jména a předložkou per jsou produktivní a rozmanitá. Vyjadřují prostorové, objektové, časové a příčinné vztahy, způsob děje, stav a kvantitu. § 3. Spojení označující prostorové vztahy jsou produktivní a mají více významů. Podle sémantiky složek lze zmíněná spojení rozdělit do několika skupin. 1. Spojení, v nichž sloveso vyjadřuje pohyb a podstatné jméno má konkrétní význam, označují trasu pohybu. Podle významu závislé složky se tato spojení s významem „cesty“ dělí do několika podskupin (jde přes les, chodí po obchodech, jede přes Molėtai [do Vilniusu], vyběhl dveřmi). a) Nejpočetnější podskupinu tvoří slovesná spojení s podstatným jménem označujícím místo nebo předmět, po němž či nad nímž se něco klouže nebo pohybuje. Střelec pochoduje světem. SNėR I 248. Podzim světem prošel po vřesovištích borového háje... SNėR I 325. Tankisté jeli přes město. VencIGD 188. V neděli Mykoliukas doprovázel Geišę a Paukštaitis přes městečko do kostela, pak do hostince, nic neviděl a nic neslyšel. VaižgRR I 92. Psi hlasitě štěkali a hnali se vesnicí za liškou. CvR₁ V 212. Když s nimi šli přes vesnici, mnozí běželi k vratům a k oknům. Myk-PutS I 56. Přes dvorek se plazí syčící tlupa. SNėR I 410. Mykoliukas jde přes svou usedlost do stodoly, stezkou vzhůru do kopce, sestupuje z kopce do mokřiny a hraje přitom stále stejnou melodii. VaižgRR I 41. Když šli lesem, začalo se stmívat. BsRP 51. Jel šlechtic zeleným hvozdem. KrėvP 74. Ovce se rozběhly přes jarní osení a já se za nimi pořád honím a hubuji na ně. CvR₁ I 50. Starší lovci se brodí cizím ovsem. MašAMB 76. 91 Zajíc běží přes úhor. Rm. Kulvys ještě nedoplul doprostřed — vidí: přes Nemunas pluje k břehům u Merkinė los s širokým parožím. KrėvP 34. Jde přes vodu — neutopí se, jde přes slámu — nešustí (tts.). Ale zde místo toho, aby se srdce rozhořelo pomstou, zvlhly oči a hořké slzy se mu rozlily po tvářích. LzPR II 104. Bagdonas nic neříkal; slzy mu stékaly přes knír. LzPR I 89. Cíp jakéhosi obrovského pláště mu přejížděl přes knížku, až přehnul i listy. ŽemR III 206. Když překračovala práh, chytila se dveří. SimonP 103. Lidé tahali trámy, přeskakovali přes doutnající, jiskřící trámy a překáželi si navzájem. CvR₁ V 205. Marcelė vyšla na pavlač a spatřila řadu dobrot, letících přes jezero. BorBM₁ 49. Některá z těchto spojení mohou být synonymní s odpovídajícími spojeními s instrumentálem vyjadřujícím cestu, srov.: jede přes les a jede lesem, doprovází přes pole a doprovází polem, jde přes dvůr a jde dvorem, přeběhne mráz po těle (dosl. jde přes tělo) a jde tělem. Ve spojeních s předložkou přes mohou mít slovesa pohybu předponu per- odpovídající významu předložky. Koně přeběhli přes žito. Lp(LKŽ I 729). Prošel přes světnici, rudý jako řepa. BaltPV I 22. Mráz mu přeběhl po celém těle. LKŽ VII 312. Přejel přes trávu. KatMAR 422. Pokoušel se překročit práh, ale nedařilo se mu to. LzPR I 85. Jeho velké ruce jako by říkaly, že by dokázal co nevidět přehodit koně přes střechu. LKŽ VIII 70. Oheň přeskočil přes příkop. KatMAR 369. Spojení sloves pohybu, z nichž předpona per- činí slovesa tranzitivními, s předložkou per a akuzativem podstatného jména lze nahradit odpovídajícími spojeními se samotným akuzativem, srov.: přeplul přes moře a přeplul moře, přelezl přes horu a přelezl horu, přeběhl přes les a přeběhl les, přeletěl přes oceán a přeletěl oceán, přeskočil přes příkop a přeskočil příkop. b) Některá slovesa pohybu se pojí s předložkou per a akuzativem podstatných jmen v množném čísle. Těmito spojeními se vyjadřuje pohyb od jednoho k druhému předmětu, místu nebo osobě téhož druhu, které jsou v prostoru rozmístěny v určité vzdálenosti. Tak chodil stařec od úlu k úlu, díval se, kontroloval a vyjímal prázdné plástve. VenclN 135. Druhého dne začal [Huseinas] obcházet obchody, přeplněné všelijakým zbožím. BalčTVN 101. Třetí podzim v řadě cestovala po vesnicích v okolí. CvR₁ II 35. Obcházej domy — třeba se nakonec zeptáš, kdo prodává krávu. Ktk. Chodila [učitelka] po rodičích a prosila je, aby dětem dovolili studovat. RimkKK 138. Ty běháš po lidech, všechno vyslechneš, musíš vědět něco o Petrovi. CvR₁ II 196. Syn nás vozil po doktorech a já jsem se ještě uzdravil. Šts. Chodil od koní ke kravám, ke sviním — pořád nemůže najít toho, kdo má ten prsten. Kb. Srov.: Sklenice putovala z ruky do ruky [se šampaňským]. RimkKK 335. Tvorbu spojení této podskupiny omezují oba členy. (Sem se nezařazují například spojení: jeli jsme přes lesy, plul přes oceány, běžel přes pole. Tato spojení nemají význam pohybu od jednoho předmětu k druhému, přestože je závislé podstatné jméno užito v akuzativu množného čísla.) Dříve probíraná spojení významově odpovídají spojením se dvěma předložkami, srov.: cestoval přes vesnice a cestoval z vesnice do vesnice, cestoval z jedné vesnice do druhé; chodil po rodičích a chodil od jedněch rodičů k druhým. c) Slovesná spojení s podstatnými jmény označujícími vlastní místní názvy vyjadřují pohyb, který vede přes místo označené závislým podstatným jménem 92 to, chápanou jako cestu pohybu, která je při míjení překřížena nebo zastavena. Když se však z veselého a bezstarostného Paříže vracel domů přes Německo, pochopil: ve světě se děje něco špatného. VencIGD 112. Když jsem se vracela domů přes Kuomiškes, uviděla jsem ji, jak vyšla z hájku a vlaje zelenou šerpou. VienIMA 143. Tentokrát jeli nikoli po Žemaitské silnici, přes Šilėnai, nýbrž po cestě kolem Nemunu. VencGD 64. Prosím, ať jedou přes Semionovsk. ŽemR III 290. Jedno auto z Tauragnů jede přes Kuktiškės [z Uteny]. Ktk. Ale z Minsku jsme už šli pěšky přes Smurgonis. Ar. Tato spojení jsou synonymní k odpovídajícím spojením s akuzativem podstatného jména a předložkou pro. Když jeli z Brestu kolem Gardinasu, nastoupilo několik gymnazistů do téhož vagónu, v němž seděl Jablonskis. Balč (LK I 27). Jestli někdy pojedeš do Žarėnů lesy od Šiauliai přes Luokė, nezapomeň zastavit koně a vystoupit tam na nejvyšší kopec. MairRR I 144. Přes Klangius přešla uprostřed léta bouře s blesky a hromobitím. CvR₁ V 103. d) Samostatnou podskupinu tvoří spojení označující pohyb skrz předmět vyjádřený závislým podstatným jménem. Vyjadřují prostorové vztahy, často s odstínem objektového významu, méně často vztahy způsobu s odstínem prostorového významu. Konkrétní význam cesty těchto spojení – „skrz co“ – závisí na předložce per, která je často synonymní s předložkou pro1. Probíraná spojení se však od výše uvedených liší svou strukturou. Jejich závislá konkrétní podstatná jména označují otvory, předměty s mezerami nebo předměty, mezi nimiž jsou mezery (brána, dveře, okno, štěrbina, mezera; plot, síto, síť; stromy, větve, listí), předměty chápané jako materiál či bariéry, které musí děj překonat; slovesa pak označují pohyb (často narážející na překážky – prodírat se, pronikat, vlézt, protlačit se, proniknout), vidění (a činnosti s ním související) i zvukové děje. A když osedlali a uzdili rychlé koně, [bratři] vyjeli z vysokého rodičovského dvora skrz měděnou branku. KrevP 26. Syn popadl z lavice karlajčiai, sotva uchopil čepici, a vyběhl dveřmi. KrėvRg 33. Její otec vylezl oknem. Prn. Čert chytil otce za nohy, zatřásl jím a peníze mu vypadly z úst. Nm. Stropem padají plevy na hlavy. Ktk. [Antaniukas] hodil dovnitř střešní taškou. VienIMA 234. Jeho pevný, pružný bok sálal teplem, dokonce i přes tlustou konopnou košili. BaltPV I 38. Cedil už přes husté síto. Šd. Navlékám klobásy přes láhev. KlvrŽ. Otvorem je pořád prostrkuje slámkou. Lnkv. Vítr syčel a kvílel, rozechvíval okna a spolu s kapkami deště se štěrbinami dral dovnitř. ŽemR III 415. Kulky vycházejí skrz zeď. Ktk. Krev prosakuje dokonce i skrz košili. Užp. Napředla takové nitě, že se musely protahovat prstenem. Mžk. Plamen se vyvalil komínem. Vikv. Vítr hvízdal dokonce i skrz uši. VienIMA 203. A valach stále nemohl popadnout dech, a když dýchal, funěl nozdrami a jeho mokré boky se třásly. VienR V 114. Jeho hlas je ošklivý – zpívá nosem. Ktk. Jdu přes dvůr, slyším skrz zeď. Auk. Jonas Puodžiūnas, velmi nespokojený a rozmrzelý, se vrátil domů a po rozhovoru s manželkou přes zeď si lehl. VienR V 79. 1 Viz E. Valiulytė, Významy a užívání předložky pro v současné litevštině, „Kalbos kultūra“, 5, Vilnius, 1963, s. 55–59. 93 Díval jsem se na svítání skrz skleněné okno. Vkš. Človíček všechno pozoruje klíčovou dírkou. Tt. Lehnuv si za kopečkem, krásně jsem dalekohledem viděl celé nepřátelské loďstvo. BalčGK 45. Přes brýle to vidím jasně. Mšk. Slovesa pohybu (nebo s pohybem související) v této podskupině spojení mohou mít předpony per- či pra-, které svým významem odpovídají předložce per, např.: probodl skrz hruď, prostřelil skrz zeď, prolezl skrz dlaň, prosákl skrz oděv, vsákl se skrz kůži, prosívám přes síto, přeceď přes gázu. Kdo ovládá písmo, zastaví řeky, obrátí jejich proudy do nových koryt, přiměje hory promluvit, provrtá díru skrz největší kámen. CvR₁ V 63. Ještě tam nebyla ani kamna, ani pec, ale skrz tlustou hliněnou zeď už vítr neprofukoval. SimonGI 12. Tvoje zvířata se v zakletém mlýně už probourala skrz čtvery dveře. Šk. Plamen pronikl skrz střechu. Ktk. 2. Jiná skupina spojení s prostorovým významem označuje místo, kde se předmět nachází. Sloveso takových spojení vyjadřuje samovolný nebo rezultativní stav (ležet, nosit, táhnout se, rozprostírat se…; přehodit (se), převážit (se), pověsit (se), položit (se), natáhnout (se)…), zatímco podstatné jméno označuje místo či předmět, na němž se nachází nebo o nějž se opírá jiný předmět (obvykle ve tvaru pásu či linie). Nevlastní otec…, vyšel na dvorek, přehoupl se přes nakloněný plot a kouřil. VenclG D 126. Přes hluboký potok byl přehozen most. LKŽ VIII 70. A přes bažiny se táhnou blátivé cesty. KorsP 30. Vidí, jak lípa leží natažená přes celou zahradu, přes brambory i cibuli. KrėvAP 83. Hlavu zdobily žluté copy rozprostřené přes krásné tělo. LKŽ II 706. Jak jsi nesl, sláma se natáhla přes celý dvůr. Lk nv. Usmívá se svou krásnou tváří a přes hlavu jí přebíhá pramínek prošedivělých vlasů. VenclGD 544. Přes rovné širé lány, přes zelené lesy se vine a třpytí Neris jako hedvábná stuha. GirRP 95. Je-li základním členem spojení tohoto typu tranzitivní sloveso, má vedle předložkové konstrukce připojen také akuzativní objekt, který označuje předmět, o jehož poloze se mluví. Kočka jí z vlastní misky a ocas má položený přes celý stůl. CvR₁ II 151. Zavolal chlapce, svolal dlužníky i držitele pozemků a natáhl přes louku lana. VienR V 104. Ale přišla zima a postavila mosty přes jezera. KrėvP 96. [Puodžiūnai] uprostřed pole vyhloubili hlubokou brázdu, přes louky vykopali příkop a v lese prosekali přímý průsek. VienR V 13. Přehoď lípu přes příkop a pak už jen jdi. Žvr. Přehození kabátů přes rameno a s kosami na ramenou si povídali o tom, kolik toho dnes udělali. LKŽ VIII 70. Srov.: Po chvilce promluvil k šlechtici, který měl přes rameno přehozený široký červený řemen. VienR IV 10. 3. Podobná výše popsaným jsou spojení tvořená slovesem označujícím rezultativní děj, stav či změnu stavu a akuzativem podstatného jména s předložkou per, které pojmenovává konkrétní předmět (jenž je součástí jiného předmětu). Taková spojení označují místo, kde se děj či stav projevuje. A přes podkolení se tak nakláním a nakláním. CvR₁ II 22. Dokázal klouzat jak po jedné noze, tak střídavě i po obou nohách najednou, aniž je zvedal, jen se přitom proplétal mezi několika zatáčkami. CvR₁ II 208. Najednou to zapraskalo a zlomilo přes kmen ještě napůl živý strom… LzPR II 23. S křížem je to ještě celkem dobré. Jen ta noha mu pořád nějak vrže přes koleno. KatMAR 143. [Agnei] Nohy jí v kolenou znecitlivěly a ta slova z ní vyklouzla sama. KatMAR 287. Od sezení v kanceláři on 94 byl trochu shrbený přes ramena. VencIGD 90. Zůstal vzpřímený, i když měl trochu svěšená ramena. Myk-PutS I 275. Nosil hnědé letní polobotky a modré kalhoty vytahané přes kolena. KatMAR 182. Jak ukazují uvedené příklady, spojení této skupiny nejsou početná. 4. Samostatnou skupinu tvoří spojení označující prostorové vztahy s odstínem kvantitativního významu. Základním členem takových spojení jsou slovesa vyjadřující stav, polohu nebo pohyb, zatímco závislým členem jsou podstatná jména označující jednotky délkové míry (nebo užitá v tomto významu) s předložkou per. Baltaragiův mlýn byl zdaleka vidět na míli. BorBM₁ 6. Bydlí tady přes ulici. Trg. Přes stůl možná najdeš jednu vyklíčenou mrkev (na ploše o velikosti stolu). Rm. Slunce vystoupilo sotva o píď, na loukách se třpytila těžká, studená rosa. SluckGN 389. Sousedům už nestálo za to jet kvůli váze petroleje nebo džbánu dehtu míli na trh. ŽemR I 284. Vzhledem k vlastnostem závislého členu bývají spojení této skupiny často složená. Tento dojem ještě umocňovaly kubáňské stepi, na nichž nebylo na desítky verst vidět ani chalupy, ani stromy, ani řeky, ani jezera. VienIMA 194. Malá předsíň okresního úřadu byla tak hustě naplněna páchnoucím tabákovým kouřem, že člověka nebylo možné poznat na dva kroky. CvR₁ V 220. Měsíc, který na východě vystoupal do výšky dvou lidských postav, se zmenšil, zbledl a rozjasnil. Myk-PutS I 301. Poté byla bedna několikrát trhnutím povytažena a zvedla se nahoru o tři stopy. BalčGK 137. Ponesu tě přes dvě stě mil. KlvD 8. Srov.: V okruhu dvou hodin cesty nebyla nikde ani jediná vesnice, dokonce ani jediná chaloupka. BalčHP 208. V takových spojeních se často vyskytuje také konstrukce s předložkou nuo a genitivem, která označuje místo nebo předmět, od něhož se vzdálenost určuje. Tři míle od města byla vysoká hora, viditelná z královského paláce. BalčTVN 150. Víš, stál jsem od něj několik kroků. ŠRagSD 140. Od macechy, té saňě, budeme vzdáleni sto mil... SNėrR I 194. Dlouho pluli a nakonec dopluli k mlýnu, který byl dvě míle od královského hlavního města. BalčGP 63. Od samé radosti jsem vyskočil sáh nad zem. ŠRagSD 13. Držel mě ve své ruce, zdvihnutého šedesát stop nad zem... BalčGK 82. Některá spojení této skupiny jsou synonymní s odpovídajícími spojeními s genitivem a předložkou už, srov.: bylo tři míle (od města) a bylo tři míle (od města) daleko. § 4. Spojení, jejichž základním členem jsou slovesa vyjadřující úder (nebo dotyk) a závislým členem akuzativ podstatných jmen označujících konkrétní předměty s předložkou per, vyjadřují objektové vztahy s odstínem prostorového významu. Jezdec vypadal, že spěchá: bil koně z obou boků a rukama ho tloukl přes krk. CvR₁ V 168. Za svou odvahu dostal přes ucho. Brž. Ďábel mu jednu takovou vrazil přes jazyk a rychtář mu sevřel ruku zuby. Pn. Ta ho praštila přes nehty, až se mu zlomila cigareta. ŽemR III 243. Slovesa těchto spojení (nebo citoslovce, která je zastupují) mívají často kromě akuzativu s předložkou per, také připojen dativ objektu označující osobu, na niž je děj zaměřen, a instrumentál prostředku (samostatný nebo s předložkou su) (a), anebo jednu z těchto forem (b). 95 a) Prudce se zavrtěl na sedadle, udeřil strýce rukou přes rameno a hlasitě promluvil. Myk-PutS I 55. Jiný čepicí plácl čtenáře přes zuby. ŽemR III 208. Rozděloval plevy dál [Jonas], přitom si znovu popálil ruce a plácal se dlaněmi přes stehna. BaltPV I 35. Chtěl jsem ho proutkem sešlehnout přes zátylek. VenclGD 68. – Ty se chceš vozit, vozit!... – křičela nepříčetným hlasem a tloukla ho prutem přes ramena, přes záda, přes podkolení. BilR I 163. Otec se schoulil a také jí švihl provazem přes záda. ŽemR III 60. Onytė udeřila myšku lžící přes hlavu a ta se skácela. Pš. b) A už zvedal ruku, aby znalce udeřil přes jeho chytrou hlavu. LzPR II 37. [Mrzout] poklepal Šnekučiovi přes rameno. SimonP 68. Jestli ti někdy v noci vrazím do boku, pochop — zdálo se mi to. BaltPV II 38. Bušė se zasmála a plácla ho přes tvář. SimonP 24. [Tekonis] jednou plácl dlaní do klády, plácl podruhé. BaltPV I 19. Tehdy mužík udeřil holí do země a v tom okamžiku se objevilo nesmírně mnoho skvělého vojska. Ps. Když jsem ho praštil kyjem přes hlavu, jen zachroptěl a mrtvý padl na zem. BilR I 141. § 5. Existuje značné množství slovesných spojení s podstatným jménem v akuzativu a předložkou per, která vyjadřují časové vztahy. Tvorba těchto spojení je lexikálně omezena závislým podstatným jménem, které označuje časové pojmy nebo jevy související s časem. Podle jemnějších významových odstínů členů lze spojení s časovým významem rozdělit do dvou skupin. 1. Jednu skupinu tvoří spojení se slovesy vyjadřujícími stav, trvající a opakovaný nebo rezultativní děj, a podstatnými jmény označujícími vymezené časové úseky, během nichž tento děj nebo stav trvá či pokračuje. [Matka] klidně si sedí přes den. ŽemR III 39. Unavení po práci přes den všichni tvrdě spí. RimkKK 114. Někdy jim oběma nezbývalo než zůstat na jezeře i přes noc. Stepní vichřice za noc zavalily. SNėrR I 327. Do léta vyschne. KatMAR 120. Jak úrodná je naše země, kolik ptáčků uživí, přes léto je nakrmí. ŽemR III 496. Volové si osvojili i umění orby a přes zimu na ně nezapomněli. Ztuhlým dědečkovým kloubům se přes zimu dostalo jiné pružnosti a pohyblivosti. I malý jsem toho za hodinku dokázal hodně udělat. Myk-PutS I 67. MašAMB 23. Jen slunce po obloze vysoko po věky plynulo a plyne. MairRR II 144. Ta nenávist se hromadila po staletí rš). Za ty roky se i moje teta úplně poměnila. ŽemR III 312. A když se hvězdy rozzáří za hvězdnatých nocí, něžně šuměly o lásce. MairRR I 77. Spojení v této podskupině mohou být také složená. Složenými se stávají díky slovům s významem množství, která se připojují k podstatným jménům označujícím časové jednotky (minuta, den, týden, měsíc, rok, století), nebo tato podstatná jména řídí a zároveň označují souvislé časové úseky, srov. pět týdnů a pět večerů. Za tři dny jsme ho (loď) vyložili (trš.). Při stavbě se během několika týdnů úplně pokazil! DoVŽE 290. Na Sicílii někdy ani v létě po dobu 5 (pěti) měsíců nespadne ani kapka deště. VienR VII 257. Nejprve hrabata opravila zámecké sídlo, protože během několika let, kdy v něm nikdo nebydlel, zchátralo a zpustlo. VienR II 69. Za hodinu a půl jsme se šesti zdatnými muži po vodě dopluli k mé letní chatě. BalčTVN 141. Strop i udusaná hliněná podlaha byly černé od sazí, které se na nich usazovaly po mnoho let. VenclGD 83. 96 Jednoduchých, méně často složených výrazů s významem trvání může mít závislá složka připojena (obvykle fakultativně) slova všechen, celý, celou dobu, zdůrazňující úplnost trvání. Ale Joniukas, veselý a šťastný, jezdí celý den a z plných sil zpívá svou píseň. BilR I 162. Z té radosti už ani nechtěl spát, pracoval snad celou noc. ŽemR III 107. Celé jaro pobíhám s vyplazeným jazykem. ŽemR IV 414. Kaniavaičův statek voněl celé léto borovou pryskyřicí a oloupanou kůrou. VaižgRR I 309. Až dosud každý z nich stále po celý podzim pochyboval. ŽemR III 450. Celou zimu se [babička] trápila a dusila, tolik se vyčerpala,... že už nohu z postele nevytáhne. ŽemR III 88. Rapolienė nebyla celý týden doma. VaižgRR I 155. Spal jako medvídek celých čtyřiadvacet hodin. VaižgRR I 265. Všichni se mu smáli a dobírali si ho, že zaspal začátek orby a teď se bude celý rok se všemi pracemi vláčet až na konci. Myk-PutS I 61. Práce s půdou je krutá; nepodvoloval jsem se jí celých deset let. VaižgRR I 400. Rapolas za celý život skoro nikdy nepracoval. VaižgRR I 120. Celé dny chodí zachmuřená. PetkKMD 161. Kolik [pasáček] zažil celá léta! LKŽ VII 408–409. Celé roky pracovali oba s manželkou jako prokletí otroci, umazaní, zčernalí, s nohama od hnoje a rukama od krmiva, dřeli a lopotili se doma i na poli. VienIMA 7. Mykoliukas si ještě neuvědomil, že už celých dvacet let hledí přímo před sebou na Pukštų Severiutė. VaižgRR I 57. Ten pejsek také kňučí celou noc. LnkV. Kolik slz mu vytrysklo za bouřlivých nocí, kolik jich, jako stříbrné hvězdy, proplakal s očima dokořán, když mu rozpálili mladou hruď! MairRR I 61. Celé dny hraje karty. Ms(LKŽ V 705). Sedávaly dlouhé večery samy dvě jako němé. LzPR I 84. Za svou dlouhou pedagogickou praxi jsem se přesvědčil, že všude a vždy je velmi důležité zachovat rovnováhu. PaukštPM 92. Výrazy probíraných struktur mohou být synonymní s odpovídajícími výrazy s akuzativem, nominativem či instrumentálem, srov.: pracuje celý den a pracuje celý den, pracuje celý den; vyje celé noci a vyje celé noci, vyje po celé noci. Do téže skupiny patří výrazy s podstatnými jmény označujícími procesy, události, příležitosti apod., během nichž děj nebo stav trvá či pokračuje. [Severja] stála v kostele během mše, stála, dokud ji nepohřbili na hřbitově. VaižgR I 154–155. Rodina Jonase Puodžiūnase hospodařila úplně jinak při žních. VienR V 127. Dej mi trošku, trošku na žvýkání během odpoledního spánku. BaltPV I 47. Jen během jarního tání se hradiště vznáší ve vodě jako ostrov a jeho podemleté břehy se rok co rok dál hroutí a zmenšují. VienIMA 139. Během rojení byl obklopen nejen včelami, ale i dětmi. BilR I 184. Za své dluhy oral i půdu a vykonával i jiné práce; po celou válku trčel jako přibitý na dvoře Laužadise. Gud-GuzR I 48. Celý život byl zvyklý, že se jeho vrtochům slepě vyhovuje, a nyní se poprvé setkal s tak drzou neposlušností. Myk-PutS I 83. Marku, ležíš v téhle posteli celé dopoledne. VaižgRR I 131. 7. 520 97 2. Zvláštní skupinu tvoří spojení, v nichž sloveso označuje děj krátkého trvání nebo okamžitý děj, zatímco podstatné jméno vyjadřuje procesy, události, stavy či časové úseky různého účelu (snídaně, žně, dovolená), z nichž děj zaujímá jen část, okamžik. Lidé říkali, že je prý světa znalý, velmi lakomý, velmi vychytralý a cokoli začne — všechno dělá nakřivo; a při dělení dvorského centra podvedl dokonce i vlastního bratra. VienR V 11. Bylo mimořádné, že během tohoto kremblování měla poznat Geišino tajemství, které se, jak tušila, zblízka dotkne i jí samé. VaižgRR I 76. Nikdo nedokázal tak nenápadně při svatbě či křtinách vyvézt vůz na hřeben stodoly jako Kazys. Myk-PutS I 32. Když se rybáři za bouře ztratí na moři, jen on jediný se odváží najít jim cestu. SNėrR I 414. Čeledína vůbec nenajímali, jen na žně a senoseč si zvali nádeníky. VienIMA 7. Pamatuješ, jak jsme se o svatodušních svátcích koupali v Nemunu. CVR₁ V 200. Nikdo nedokázal tak obratně přeběhnout vodu mezi mládeží, která o masopustu „honila povely“, nebo mezi účastníky zakončení žní jako Kazys. Myk-PutS I 32. § 6. Slovesná spojení s předložkou per vyjadřují také příčinné vztahy. Podstatné jméno v těchto spojeních může být abstraktní i konkrétní, např.: zapomněl jsem kvůli spěchu, zahynul kvůli dívce. Podle významu a složení hlavní části lze příčinná spojení rozdělit do dvou skupin. 1. Jednu skupinu tvoří spojení, v nichž sloveso označuje nepříznivý, neužitečný či nežádoucí děj, zatímco závislé podstatné jméno uvádí příčinu, původce tohoto děje. Tvorba takových spojení je omezená. Přišel jsem o dívku kvůli své hlouposti!.. KrėvP 39. Listy řepy se lámou kvůli mezeře. Pc. Svůj [tabák] jsem zřejmě nechal doma kvůli spěchu. BaltrTK II 9. Kvůli těm padavčatům [Girdvainis] zanedbal celé hospodářství. BorBM₁ 24. Mikas se strašně rozzuřil, protože kvůli mouše zabil svého syna. Graž. Kvůli té velikosti se Mikas dokonce rozzlobil, protože kvůli mouše zabil svého syna. Graž. Kvůli přílišné velikosti se dokonce shrbil. Ktk. Kvůli Abyšalovi zkomolený dopis z Obeliai Ignase velmi rozrušil. Gud-GuzR II 286. Není mládence, není jeho milého synka: zahynul kvůli dívce. Pořád nás kvůli tobě maminka každý den nutí klečet na hrachu. KrėvP 59. Alk. 2. Další podskupinu tvoří spojení, v nichž má sloveso zápornou předponu ne- a označuje neuskutečněný děj, zatímco závislé podstatné jméno vyjadřuje příčinu, proč se děj neuskutečnil. Kvůli velikánům ani maličcí nezahynou. PP 127. Kvůli rybám nebudu doma (budu chytat ryby). Als. Kvůli vzdálenosti nedoručí chléb. Ktk. Kvůli špatným cestám jsem se nevrátil a ještě mě pomluvili. Krš. Jdi spát do stodoly, v komoře (=v chalupě) se kvůli mouchám nevyspíš. Pc. Marně bych byl volal — můj slabý hlas by kvůli vzdálenosti nikdo neslyšel. BalčGK 86. Do této podskupiny patří i spojení, jejichž hlavní část tvoří infinitiv slovesa spojený s časovanými tvary sloves negalėti, nesuspėti. Kvůli vašemu hluku nemohu usnout. Ėr. Kvůli hořkým slzám nevidím. Žm. Ten padl ihned mrtev, kvůli té náhlosti sám Achmed nestihl zachránit otce před nešťastným koncem. Balč.TVN 125. Je-li infinitiv spojen s časovanými tvary sloves nebūti, neturėti, pakládá se mezi ně a infinitiv strukturně nutné příslovce kąa 98 — Host, který pobývá příliš dlouho, vás musel omrzet. — Nebylo kdy se omrzet během všech těch dobrodružství. MašAMB 122. Kvůli té práci jsem neměl kdy se najíst. Ktk. § 7. Slovesná spojení s předložkou per vyjadřují také způsob vykonání děje. Tato spojení mají více významů i struktur. 1. V některých spojeních vyjadřujících způsob označuje hlavní sloveso zjišťování, získávání, předávání něčeho apod., zatímco závislé podstatné jméno označuje osoby, organizace, instituce či obecně nějaké prostředky (dopis, tisk, rozhlas), jejichž prostřednictvím či za jejichž zprostředkování se daný děj uskutečňuje. Tato spojení se blíží spojením s objektovým významem. Princ se prostřednictvím pastýře dozvěděl také o osudu své třetí sestry. Tt. Slyším od lidí, že mi nadáváš. Lnkv. Kníže mu odpovídal prostřednictvím tlumočníka. VienR IV 82. Antanienė se domluvila prostřednictvím Agniešky. VienR V 101. Oznámili v rozhlase, že zítra bude pěkné počasí. Ktk. Pozval jsem bratra dopisem. Ut. Dopisovali si s Praniauskaitė tak oficiálně pouze prostřednictvím tisku. VienIMA 240. Jídla podávali z ruky do ruky. VienIMA 219. Srov.: Kéž by aspoň prostřednictvím ptáčka někdo poslal zprávu. ŽemR I 333. 2. Spojení s abstraktním podstatným jménem (nouze, utrpení, násilí, boj, práce, pracovitost) a slovesem označujícím cílevědomou činnost (usilovat, učit se, vyniknout, pozvednout, získat) vyjadřují čistě způsobové vztahy. Tato spojení nejsou produktivní. Všeho, čeho dosáhl, dosáhl skutečně prací, nouzí a těžkostmi. VencIGD 12. Jen na mou velkou prosbu přišla jejich rodina pomáhat. Ds. Poslali dítě násilím [pást]. Ktk. § 8. Samostatnou skupinu tvoří spojení, v nichž hlavní sloveso označuje stav (být, sloužit, žít, držet) nebo jeho změnu (proměnit se, stát se, zůstat, jít, učit, vzít, dát), zatímco závislé podstatné jméno označuje osoby podle jejich povolání, funkcí či příbuzenství. Taková spojení vyjadřují, čím osoba je nebo čím se stává (méně často věc). Můj otec byl za kočího. BsP I 43. Na tom panství byl písařem. BsP I 12. Tehdy jsem byl u hraběte K. zahradníkem. JasiukD 17. Byl jsem pomocným čeledínem. Grž. Buď mi synem. Tvr. Budou jim kmotry. Lnšk. Tak dobře, pojď ke mně sloužit jako čeledín. BsMt I 18. Nuže, zůstanu tedy pastýřem. BsRP 63. Mohl by ses ho zeptat, zda by u nás nezůstal jako hospodář (jako rolník). JabIRR I 658. Všechno zůstává bezvýznamné. Trš. Vstoupila do jednoho panství a najala se u paní toho panství jako služka (dosl. popelka, uklízečka). JabIRR I 658. Učila se ševcovině. Tvr. Proměnila se v hospodyni na panství (táž píseň). Jedna žena se proměnila v čerta. Žml. Provdala se do Joniškisu za faráře. Lnkv. Osmého roku na jaře mě provdali za pastýřka. Brž. A přišla dceruška jen jako bílá hostička, šaty netkala. LB 27. Jestliže je tomu tak, vezmu si ho také za dohazovače. SimonVK II 306. Jednou přišel k tomu hospodáři čert a prosí, aby ho přijal jako pacholka do služby. Tt. Král mu slíbil, že mu dá dceru za ženu. JabIRR I 658. Katrė si ho vzala jen proto, že potřebovali hospodáře a otec Šalteikis ho rozhodně chtěl za zetě. SimonVK II 306. § 9. V literárním jazyce se místo těchto spojení často užívají synonymní spojení s podstatným jménem v akuzativu a předložkou za, částečně také s podstatným jménem v akuzativu a předložkou do, nebo samotný instrumentál bez předložky. 8* 99 1. Všechna spojení s předložkou per lze nahradit odpovídajícími spojeními s předložkou už. Brzy ráno vycházelo sluníčko, to kvůli mně, mladému, bylo místo matky. TŽ II 222. Budu pradlenou, peru košilky, můj milý hochu. JD 590. Alžběta sloužila u Sakalauskienė jako děvečka, děti jako pastýři, otec jako čeledín. CvR₁ II 332. Tehdy žila v témže Petrohradu u jednoho velmi významného a bohatého pána jako důvěrnice. VienIMA 106. Nachytal si raky, nakoupil svíček, převlékl se za anděla a v noci šel na statek toho pána (pohádka). Pšl. Nejstarší poslal svého syna Antaniuka k dobrým lidem pást dobytek jako pasáčka. VienIMA 90. Jana svěřil svému králi, který ho přijal jako lokaje. BsP III 26. Dědeček mu dává téhož pejska jako průvodce. Tt. Všichni si přáli získat tu krásnou princeznu za ženu. Sml. Tam přemluvila dvě dívky z domácnosti, aby přijaly roli hospodyní na májové slavnosti. ŽemR III 400. 2. Spojení s předložkou į pojmenovávají jen část spojení s předložkou per : spojení utvořená se slovesy vyjadřujícími změnu stavu (nikoli stav samotný!). Navíc se v takovém případě s předložkou į užívá akuzativ plurálu podstatného jména. V kanceláři ho přijali mezi písaře. VienR V 119. Jak je to věrný člověk, zvolili ho starostou… ŽemR III 26. Provdala jsem dcerku. BsO76. Potom začali prosit Marelė, aby byla družičkou, a všechny pozvali na svatbu. ŽemR III 36. Půjdu k tomu mlynáři a budu se učit mlynářem. JablRR I 654. Srov.: Nešťastníci sjížděli z příkré hory dolů a měnili se v kameny. BilR I 147. Jen si dej pozor, abys — když budeš sám zbytečně bít — se svými hloupými voly neproměnil v dobytče. DonR 35. 3. Spojení s bylo instrumentálem jsou synonymní se slovesnými spojeními vyjadřujícími stav (méně často jeho změnu) s předložkou per. Byl jsem jim dohazovačem a přivezl věno do vlasti. CvR₁ II 259. A byl jsem také čeledínem. BaltPV I 100. Několik let jsem pracoval jako předseda, pak jsem toho nechal. Ktk. Dlouho tam sloužil jako učitel. JablRR I 634. Od té doby zůstal Zose Jonas otcem, bratrem a ochráncem. ŽemR II 224. Kdy jsi viděl, že by kozel byl zahradníkem? JablRR I 635. Jejich chlapec se učí na inženýra. Ktk. Kukačka se na podzim proměňuje v jestřába. Ktk. § 10. Samostatně lze pojednat o spojeních tvořených slovesem považovat (koho/co za koho/co) a akuzativem podstatného jména s předložkou per. Vyjadřují domnělý stav osoby (nebo věci). Němci považují Litevce za trouby. DonR 105. A obyčejné sedláky považují za žrádlo pro prasata. DonR 28. Ať to pocítí, snad si budou víc vážit a nebudou druhé považovat za hlupáky. PaukštAA 15. Považuji ho za moudrého. LKŽ VII 38. Rudikį, jak slyšíš, na trhu považovali za zloděje. DonR 119. Vrby a smrky, borovice a vrcholky lip, a zvláště pak jívy a keře, považovali za nic. DonR 126. Smrk nepovažuji za dobrý strom. Sg. Byla tak chytrá, že si spletla vrabce s holubem. PP 430. Vždyť princezna ho považovala za svého muže. LKŽ VII 44. K nim se řadí také spojení s plnovýznamovými slovesy, po nichž se jakoby rozumí slovo považovat, srov.: zastřelí tě jako kukačku a zastřelí tě, když tě budou považovat za kukačku. Taková spojení označují, za co je někdo považován, obvykle omylem. 100 Zasáhne tě, střelče, šibalský mladíčku, přes divokou kachničku. JD 762. Ach, zastřelím tě, zastřelím, děvečko, přes lesní kukačku. BsO II 186. Kdyby rybáři lovili v moři, byli by mě chytili přes pestrou štiku. Slv. Nebudu se mýt, nebudu se mýt, budu příliš bílá, a tak mě vrána odnese přes šíři. Srd. § 11. Spojení z předchozí skupiny jsou poměrně řídká. Pro tentýž účel se častěji užívají jiná spojení. 1. Sloveso laikyti obvykle pojí podstatné jméno v instrumentálu. Všichni ho považují za dobrého člověka. Ktk. Za koho mě tu máš? JabIRR I 633. To, co jsme pokládali za ostrov, byla jen hřbet obrovské mořské ryby. Balč(LKŽ VII 44). 2. Spojení se slovesem laikyti obou typů mohou zastoupit odpovídající spojení s akuzativem a předložkou už. Urbonas považoval dědečka za dobrého a chytrého člověka. Tt. Za koho mě máš, za hlupáka? Ps. Kdybych byl svobodný, považoval bych za čest obětovat svůj život službě Jejímu Veličenstvu. BalčGK 95. Neberte to ve zlém, ale jsme čestní lidé, Litevci, zvyklí se za prokázanou službu řádně odvděčit… VenclGD 340. Lidé této generace toho hodně vědí, ve dvaceti už jsou za staré. Pš. V hospodářství jsou dva rybáři — ti tě chytí za štiku. V hospodářství jsou dva střelci — ti tě zastřelí za kukačku. Al. Nezdob se — vrána tě odnese za dítě. Vv. Přinesl jsem chléb místo bochníku. Pc. Zaseli jsme zelí, ale vyklíčily sazenice. Kal. Prodej krávu jako březí — dostaneš víc. Ktk. 3. Občas se pro tentýž účel užívají spojení (nejčastěji se slovesem laikyti) s genitivem podstatného jména a předložkou vietoj. Už mě nebudete považovat za hlupáka! BalčGP 88. Považuje mě za auto. Pc. Zastřelím tě, jako bys byl zajíc. Šts. § 12. Slovesná spojení, jejichž závislým členem (nebo jeho částí) jsou slova označující číslo, množství či míru s předložkou per, vyjadřují kvantitativní vztahy. Podle významu, který ve většině případů závisí na předložce per, lze tato spojení rozdělit do dvou skupin. 1. Většina slovesných spojení s významem množství a předložkou per označuje nadměrné množství něčeho. Tato spojení mají různou strukturu. a) Závislým členem některých spojení je akuzativ základní číslovky nebo podstatného jména označujícího míru s předložkou per. Taková spojení jsou řídká. Za prase dostal přes tisíc. Skdv. Je jí přes třicet let. Ktk. Do městečka je to přes kilometr. Ktk. Už je po půl osmé. Plng. b) Častější jsou spojení, v nichž číslovka (samostatně nebo spolu se slovem vyjadřujícím míru) navíc pojí genitiv podstatného jména označujícího množstevní objekt, např.: bylo přes patnáct lidí, koupil přes patnáct kilogramů jablek. Během několika let se mu (K. Būgovi) podařilo shromáždit poměrně rozsáhlou knihovnu s více než jedním a půl tisícem vybrané lingvistické literatury (trš.). Prodala jsem přes deset centů brambor. Ktk. 2. Další skupina spojení vyjadřuje, kolikrát se něco opakuje, kolika objektů se týká nebo na kolika místech se děj odehrává. Tato spojení jsou složená — jejich závislým členem jsou základní číslovky (nebo zájmena keli, visi) spojené s konkrétními podstatnými jmény a předložkou per. 101 Jetel jsme sekali dvakrát. Ktk. Maso jsem namočil do tří vod. Jnpl. Roztrhl jsem kabát na dvou místech. Ktk. Byl jsem v obou obchodech – droždí nemají. Ktk. Na obou polích zasejeme len. Sl. Přes všechny louky by se bylo nashromáždilo několik vozů sena. Ktk. Podstatná jména ve spojení Volná spojení §13. S předložkou per se tvoří také spojení podstatných jmen, avšak podstatně méně než spojení slovesná. Z hlediska struktury jsou tato spojení dvojí: u jedněch je hlavní podstatné jméno slovesného původu, u druhých není slovotvorně spojeno se slovesem. Spojení podstatných jmen vyjadřují atributivní vztahy s různými odstíny, které jim dodává význam závislého podstatného jména. U spojení, v nichž je hlavním členem slovesné podstatné jméno, je atributivní význam slabší, srov. chůze přes zeď a pruh přes čelo. 1. Spojení, jejichž hlavní podstatné jméno je odvozeno od slovesa pohybu (často příponou -imas) nebo označuje předměty ve tvaru pásu či linie a jejichž závislý člen označuje konkrétní předměty nebo místo, vyjadřují atributivní vztahy s prostorovým odstínem významu. Je příjemné naslouchat vlastním krokům a pocítit osvěžující závan větříku na rozpáleném těle. CvR₁ II 357. [Žandarmové] se začali přít o přenášení knih přes hranice. ŽemR II 128. Ze všeho bylo patrné, že není členem oddílu kurýrů, nýbrž pouze průvodcem přes žmuďské lesy a jarní bažiny. VienR IV 9. Kaziukas ani nepohlédl na ty hříšné dětské cesty přes jeho pokoj. VaižgRR I 387. Řekni, maličký, znáš cestu lesem do Surmonta? CvR₁ II 221. Ale časem zarostl i ten svah, který kdysi rozdupali okovaní koně, i cestička od něj přes celý dvorek… Gud-GuzR I 20. Ale přišla zima a postavila mosty přes jezera. KrėvP 96. Postavím můstek přes Nemunėlį, budu slečnu navštěvovat každý večer. Auk. [Stoškus] koupil lékárnu a přívoz přes Karkuvu. CvR₁ II 300. Za nimi kráčel policista s puškou přes rameno. VenclGD 53. [Mikutis] chodíval k mlýnu, s řetízkem přes hruď, po ošlapaných mlýnských kamenech. CvR₁ II 140. Děvčátko se sice uzdravilo, ale jizva přes celou tvář mu zůstala na celý život. VienIMA 55. Celý byt tvoří jediný pokojík s velkou pecí na chleba, zabírající třetinu plochy. Gud-GuzR I 132. § 14. Vyskytují se spojení utvořená ze slovesných podstatných jmen s předložkou per a podstatného jména s časovým významem. Vyjadřují atributivní vztahy s časovým odstínem významu. Oplatím ti všechno dobré, jako ty mně za oddanost po celý život. VaižgRR I 248. § 15. Samostatnou skupinu tvoří spojení podstatných jmen s významem množství či míry. Jejich hlavním členem jsou podstatná jména kartas, sykis, podstatná jména označující časové a jiné měrné jednotky nebo jednotlivé předměty, často spolu se základními číslovkami či zájmeny keli, keletas. Závislé podstatné jméno označuje časové měrné jednotky. Tato spojení vyjadřují kvantitativní vztahy s časovým odstínem významu a často jsou složená. 102 Redaktor Gimžauskas alespoň jednou měsíčně ve svých přehledech uklidňoval majitele obchodů a domů. CvR₁ II 184. Jednou denně dostaneš výprask takovou řehtačkou, když budeš ležet v posteli. Rd. Vždyť se říká, že náš císař se modlí sedmkrát denně. SimonR I 309. Mikutis nosil do světnice vodu několikrát denně. CvR₁ II 134. Každý dvůr musel tři dny v týdnu pracovat na německých statcích. CvR₁ II 151. Pět kilometrů za hodinu ujdu snadno. Ktk. Deset vepřů vykrmují za rok. Žg. Ustálená spojení § 16. Vyskytují se ustálená spojení složená ze dvou tvarů téhož podstatného jména s předložkou per. Častější jsou spojení podstatných jmen s časovým významem. Vyjadřuje se jimi nepřetržité trvání času. A znovu ubíhal den za dnem, lidé byli neklidní a tak i onak mluvili a čekali na válku… KrėvP 92. Čas plynul, měsíc za měsícem ubíhal. KrėvP 100. Rok za rokem rychle míjel, mnohé již uplynuly, mnoho vody od té doby odteklo řekami, co mladý hoch pojal za ženu krásnou dcerku šlechtice. Tak žili rok za rokem dva staříci, vždy veselí, zvláště Lapinas. KrėvAP 62. V kapli se koná mše za mší. ŽemR II 148. Srov.: Mísa za mísou se na stole vyprazdňovala. ŽemR III 258. Včera večer jsem krok za krokem (pomalu) došel do Pelesonu. Pls. Adjektivní spojení § 17. Adjektivní spojení s akuzativem podstatných jmen (nebo zájmen) a předložkou per jsou neproduktivní². Tvoří se pomocí adjektiv v komparativu a vyjadřují srovnávací vztahy s významovými odstíny vyčlenění nebo rozdílu. § 18. Spojení vyjadřující srovnávací vztahy s odstínem vyčlenění jsou z hlediska struktury dvojího typu. 1. Jedna skupina spojení se skládá z genitivu adjektiva v komparativu, který závisí na slovesu věty se záporkou ne- (obvykle ve tvaru nebūti), a na závislém akuzativu podstatného jména (nebo zájmena) s předložkou per. Těmito spojeními se vyjadřuje, že předmět označený závislým členem má danou vlastnost v nejvyšší míře ze všech předmětů stejného druhu. Kdo neví, že pro holuby není lepší potravy než hrách? MašAMB 230. Nemám lepších hub než hřiby. Alv. … tehdy si myslel, že na světě není šťastnějšího člověka než plavebníka. BalčHP 206. Nikdo nebyl starší než on. Lnkv. Lepšího peří než tohle není. Lp. V některých spojeních má závislé podstatné jméno přívlastek, který dané spojení rozvíjí do složené podoby. Ostražitějšího psa než toho našeho nenajdeš. Jrb. Krásnější než děvče z chudoby není. Vrn. Lepšího než starého chlapíka už nenajmeš. Grž. 2. V nářečích se občas vyskytují adjektivní spojení s předložkou per i v kladných výpovědích. Jejich závislým členem pak bývá zájmeno „všechen“ ² Viz E. Valiulytė, Užívání předložek k vyjadřování srovnávacích vztahů, in: Gramatická stavba litevského jazyka, Vilnius, 1967, s. 88–89. 103 akuzativ plurálu s předložkou per, přičemž přídavné jméno je v komparativu, méně často v superlativu. Takovými spojeními se vyjadřuje nejvyšší míra vlastnosti, kterou se někdo nebo něco odlišuje od celku. Gaubys je nade všechny cennější. Plt. Algis je větší než všichni. Trš. Jsem nejmladší ze všech. Antš. § 19. Projednávaná spojení mají mnoho synonym. Významem i strukturou jim odpovídají adjektivní spojení s předložkami pojícími se s akuzativem už, prieš a s předložkami pojícími se s genitivem iš, tarp. 1. Spojením první podskupiny s předložkou per odpovídají spojení s předložkami už a prieš. Při těžké práci nebyl nikdo lepší než on. LzPR I 221. Není silnější než ona – život nikdo nepřemůže. MiežML 99. Proti zpěvu slavíčka není krásnějšího zpěvu. Ds. Neznám lepší lidi než jsou oni. Ktk. 2. Spojením druhé podskupiny odpovídají spojení s předložkami iš, tarp a už. Ale ze všech nejlepší je ta černouchá kravička. SNėr I 447. On, Pranukas, je ze všech nejprovinilejší… ŽemR I 199. Eglė laimingiausia iš visų marčių; ji nelieja gausiai ašarų karčių. SNėrR I 419. E iš visų viršesnis auga baravykas. BaranAŠ 21. Ale ze všech proslulých mužů tohoto rodu, ze všech, kteří sídlili na vysokém hradu v Merkinė, byl nejslavnější starý šlechtic Mykis. KrėvP 24. Je třeba poznamenat, že ze všech probíraných spojení se nejčastěji užívají spojení s předložkami už a iš. § 20. Spojení vyjadřující srovnávací vztahy s odstínem rozdílu se tvoří z některých kvalitativních přídavných jmen v komparativu (vyresnis, senesnis, jaunesnis, didesnis, mažesnis, pigesnis, brangesnis) a podstatných jmen s významem míry (často s číslovkami základními) s předložkou per. Ta je skoro o deset let starší… ŽemR I 28. O dvacet pět (= pětadvacet) let má být starší. Mžk. Je o dvacet let mladší než já. Lnkv. Letos je náš čeledín o sto levnější než loni. Jnš. Tato spojení nejsou charakteristická pro spisovný jazyk. Místo nich se častěji užívají odpovídající spojení s instrumentálem, srov.: vyresnis penkeriais metais, pigesnis trim rubliais, aukštesnis dviem centimetrais. Příslovečná spojení § 21. Příslovce vyššího stupně tvoří stejně jako přídavná jména spojení s akuzativem podstatného jména (nebo zájmena) s předložkou per. Příslovečná spojení svým významem odpovídají adjektivním spojením. 1. Spojení vyjadřující srovnávací vztahy s odstínem významu vyčlenění odpovídají okolnostmi svého užití adjektivním spojením první skupiny (srov. § 18). Nu, a mně nikdo nemluvil krásněji a duchaplněji. KrėvAP 53. Nikdo nezazpívá lépe než Žiūkelis. Sn. Není nic lepšího než napít se vody. Ps. 104 Srov.: Kvůli mně už nepracuješ, a já přesto nic nemám, jako jsem neměl… KrevRg 105. Člověk nemusí spát déle než osm hodin. JablRR I 658. Do Imbratlam není daleko — dál než šest verst to nebude. Ds. Levněji než za pět litů nevozí. Zp. Tato spojení jsou stejně jako adjektivní synonymní se spojeními s předložkami už, před, také zž, prieš, taip pat iš (srov. § 19). Tuto práci nikdo neumí lépe než já. Ktk. Psovi nic nechutná lépe než kost. Ktk. Nikdo neumí zpívat lépe než Litevci. Viln. Ale ze všech si ho nejvíc zamilovala čistá dcera šlechtice, bílá lilie… KrevP 65. Já se teď mám ze všech nejlépe. Ktk. 2. Jiná příslovečná spojení označují srovnávací vztahy s odstínem kvantitativního rozdílu. O tři týdny později než já. Ps. Staršího vzali [vaiskan] o patnáct let později. Svl. Ječmen jsem zasel o den dříve. Rd. Papilys je o dvě versty dál než Biržai. Brž. Kdyby bylo šiferu o jednu řadu méně, bylo by to tak akorát. Ktk. I tato spojení jsou stejně jako adjektivní synonymní se spojeními s instrumentálem, srov.: o den dříve, o tři týdny později, o pár kilometrů dál. Zájmenná spojení s předložkou per § 22. S předložkou per se tvoří tato zájmenná spojení: jeden přes druhého a druhý přes druhého. Vyjadřují posloupnost věcí. Žáci jeden přes druhého začali padat do chodby. MikLE 28. Shromáždění vesničané se pustili do opevňování jeden přes druhého. LzPR II 74. [Dělníci] rozpálení, s čepicemi staženými z čela, házejí snopy na stůl přes sebe. ŽemR III 258. — Odkud? — pustili se jeden přes druhého do vyptávání. LzPR II 88. Na druhé straně chalupy stojí staré stromy, jako by byly naházené jeden přes druhý. SimonR I 22. Gauta 1971.XI.16 Э. ВАЛЮЛИТЕ SLOVNÍ SPOJENÍ S PŘEDLOŽKOU PER Резюме Předložka per se 4. pádem vystupuje ve slovních spojeních se slovesem, podstatným jménem, přídavným jménem, příslovcem a zájmenem. 1. Nejrozšířenější jsou slovní spojení se slovesem. Vyjadřují různé vztahy: a) Prostorové, např.: Tankisté jeli přes město. — Танкисты ехали через город; Druhý den začal (Huseinas) chodit po obchodech. — На другой день начал (Гусейнас) ходить по магазинам; Z Paříže se vrátil přes Německo. — Из Парижа вернулся через Германию; Kulka prošla zdí. — Пуля прошла 105 skrz zeď; Všimla si nedaleko muže…, který měl přes hruď přehozený samopal. – Všimla si nedaleko muže…, s automatem přehozeným přes hruď; Bolí ho noha v koleni. – Bolí ho noha v koleni; Tři kroky od toho místa najdeš peníze. – Tři kroky od toho místa najdeš peníze. b) Předmětné, např.: Kapitanas trenkė kumščiu per stalą. – Kapitán udeřil pěstí do stolu. в) Časové, např.: Motina verpė per dieną. – Matka předla celý den; Tėvas žuvo per karą. – Otec zahynul za války. г) Příčinné, např.: Mikas per musę užmušė sūnų. – Mikas kvůli mouše zabil syna; Nemohu usnout kvůli hluku. – Nemohu usnout kvůli hluku. д) Určovací a okolnostní, např.: Pagaliau Antanas atsiuntė per žmoną laišką. – Antanas konečně poslal dopis prostřednictvím manželky; Přišel na mou velkou prosbu. – Přišel na mou velkou prosbu. е) Vztahy stavu a zastupování, např.: Karalius pažadėjo jam tą dukterį per pačią duot. – Král mu slíbil dát tu dceru za ženu; Je tak chytrá, že si spletla vrabce s holubem. – Je tak chytrá, že si spletla vrabce s holubem. ф) Množstevní, např.: Aš greit turėsiu per tris šimtus. – Brzy budu mít přes tři sta; Roztrhl jsem kabát na dvou místech. – Roztrhl jsem kabát na dvou místech. 2. Předložka per s akuzativem tvoří nepočetná slovní spojení, v nichž je hlavním slovem podstatné jméno. Taková spojení nejčastěji vyjadřují určovací vztahy s různými odstíny: а) Určovací prostorová, např.: plaukimas per upę – přeplavání přes řeku; randas per veidą – jizva přes tvář. б) Určovací časová, např.: darbas per dieną – práce za den. в) Množstevní a časová, např.: Sūnus atvažiuoja kartą per mėnesį. – Syn přijíždí jednou za měsíc; Dirbam penkias dienas per savaitę. – Pracujeme pět dní v týdnu. 3. Slovní spojení s přídavným jménem v roli hlavního slova se užívají zřídka. Vyjadřují srovnávací vztahy s odstínem vyčlenění nebo rozdílu, např.: Man nėr geresnių grybų per baravykus. – Podle mého nejsou lepší houby než hřiby; Ta senesnė mažnė per dešimtį metų. – Ta je starší téměř o deset let. 4. Předložka per s akuzativem se příležitostně pojí také s příslovcem a tvoří slovní spojení, jejichž význam odpovídá spojením s přídavným jménem, např.: Per mane niekas gražiau nepadarys. – Nikdo to neudělá krásněji než já; Aš per vieną dieną anksčiau atėjau. – Přišel jsem o den dříve. 5. Předložka per se zájmeny tvoří ustálená slovní spojení vyjadřující posloupnost, např.: Mokiniai vienas per kitą pradėjo šaukti. – Žáci začali jeden přes druhého křičet; Svaido pėdus ant stalo per kits kitą. – Házejí snopy na stůl jeden za druhým. Přišlo 16. XI. 1971