Lietuvių asmenvardžių priesagų paplitimas XVII a.

LIETUVIŲ AREALINĖS LINGVISTIKOS KLAUSIMAI LIETUVOS TSR MOKSLŲ AKADEMIJA V. MACIEJAUSKIENĖ ROZŠÍŘENÍ LITEVSKÝCH OSOBNÍCH JMÉN S PŘÍPONAMI V 17. STOLETÍ V procesu utváření litevských příjmení zaujímá 17. století důležité místo. V tomto období se dále utváří a upevňuje dvoučlenný litevský antroponymický systém, jehož zárodky lze nalézt již ve 14.–15. století. V různých dokumentech ze 17. století ještě není ustálen jednotný způsob zapisování osob – existují případy, kdy jsou osoby zapisovány jedním osobním jménem (např. Baniul, Mikolay, Staniul), přičemž se uvádí povolání, zaměstnání, společenské postavení označované osoby apod., třemi osobními jmény (např. Joz eph Blagnius Smilgis, Adamelis Grigavitis Gudszunaytis, Ambros Macieiewicz Butkaytis), nebo dokonce čtyřmi osobními jmény (např. Jan Walentynowicz Staniewicz Pella, pleban uzwenski…). Nejčastěji však byly v tomto období osoby zapisovány dvěma osobními jmény, např. Stanislaw Mockaytis, Michal Kubilaytis, Stasius Matulionis, Stanislaw Meszk unas, Matys Dawidowicz, Franciszek Gienielevicz, Mikolay Stasiulienas, Jurgis Pakalniskis, Franciszek Baltmagis, Petras Bikas, Adam Dagis, Kazimierz Pilkius atd. Druhá osobní jména by bylo podle způsobu tvoření možné rozdělit do dvou velkých skupin: 1) osobní jména s různými příponami, které jsou v 17. století nejčastěji patronymické, 2) osobní jména bez přípon. Článek se bude zabývat první skupinou osobních jmen, tj. osobními jmény s příponami. Nejčastěji půjde o patronymika, která v tomto období ještě nebyla vždy dědičná a stálá. Dokládají to například tato jména: Daniel Miko-laiūnas syn Mikolaia Petrana, Maciey Tamulanis syn Tamula Minkuna, C capas Stanislaw anis syn Stanislawa Jasiuna atd. Lze si také povšimnout, že patronymik vedle osobního jména je v 17. století méně než v 16. století, zatímco v 18. století jsou ještě vzácnější. To naznačuje, že patronymikum v 17. století mohlo být často ještě nestálé, nedědičné a ne vždy se proměnilo v příjmení. Totéž lze říci i o druhých osobních jménech bez patronymických přípon, z nichž v 17. století ještě nebyla všechna dědičná, např. Marcin Wazgis, jehož syn Januc Martinaytis, Jasius Petranis syn Petra Wileysza atd. Většina osobních jmen užívaných v 17. století vedle křestního jména tedy ještě nebyla příjmeními, ačkoli plnila podobnou rozlišovací funkci jako naše dnešní příjmení. Ne všechna měla základní vlastnosti příjmení – být společnou součástí označení členů rodiny a dědit se po více než dvě generace1. Proto lze o příponách příjmení ze 17. století hovořit jen s určitou nepřesností. Vhodnější je hovořit o příponách osobních jmen ze 17. století. 1 Žr. B. A. Никонов, До фамилий, Имя и общество, Москва, 1974, p. 176–177; В. К. Чичагов, Из истории русских имен, отчеств и фамилий, Москва, 1959, p. 109. 159 Článek pojednává o osobních jménech s příponami ze 17. století, o oblibě jejich přípon v tomto období a o jejich zeměpisném rozšíření. Materiál pro článek byl shromážděn z několika vydaných i rukopisných pramenů². Z přibližně 5 tisíc zapsaných osobních jmen, která se při označování osoby užívají vedle jejího křestního jména, je asi 900 bez přípon. Zbývající osobní jména jsou tvořena pomocí přípon. Při srovnání přípon osobních jmen ze 17. století s osobními jmény s příponami ze 16. století zvláště upoutá skutečnost, že v 17. století jsou velmi oblíbené a široce rozšířené litevské patronymické přípony. V první polovině 16. století jsou nejoblíbenější patronymické přípony slovanské -ovičius a -evičius; ve druhé polovině 16. století je slovanská patronymická přípona -ovičius jen o málo méně častá než v tomto období nejoblíbenější přípona -aitis, zatímco v 17. století jsou slovanské patronymické přípony poměrně vzácné a široce rozšířené jsou litevské přípony -aitis, -ūnas, -onis aj. Nejproduktivnější patronymickou příponou osobních jmen v 17. století je -aitis. Odvozeniny s touto příponou tvoří v 17. století 35,5% všech osobních jmen s příponami. Tvoří se různými způsoby: 1) Od křesťanských jmen, např. Jan Adamaytis, Moteius Ambrasaytis, Michal Ambrozeiavytis, Andrulis Andraytis, Marcin Andrulaytis, Jarosz Augustynaytis, Urban Baltromieiavytis, Czeputis Bartkaytis, Bartłomiej Brazaytis, Walęty Czapaytis, Symon Danielkaytis, Adam Filipaytis, Woyczys Gabraytis, Symon Grigaytis, Adam Jakstzaytis, Jan Jakubaytis, Stanisław Jakubelavytis, Jurgis Jakutaytis, Stas Janaytis, Ambrozy Janutaytis, Jerzy Jasaytis, Stasiulis Jasiulaytis, Jan Jokubaytis, Dawid Jonaytis, Jurgialis Jonelaytis, Mikutis Jozepaytis, Kasper Jurgaytis, Staniulis Jurgielaytis, Stanisław Jurkaytis, Baltromiey Jusaytis, Stanisław Juzaytis, Andrzej Juzapaytis, Mikolay Kasperaytis, Mikolay Lawrynaytis, Stanisław Lukoszaytis, Jan Macaytis, Jons Martynaytis, Misius Masiulaytis, Balcius Mikolaiaytis, Stanisław Mockaytis, Mikolay Morkaytis, Jonkus Norkaytis, Maczulis Petraytis, Misius Petrutaytis, Krysius Pilipaytis, Janel Powilaytis, Adam Sygmuntaytis, Jan Symonaytis, Jasius Stanelaytis, Grigalis Stanislawaytis, Matutis Stankaytis, Kasper Stephanytis, Abram Tamoszaytis, Piotr Urbaytis, Jasiulis Urbanaytis, Jakub Wayciulaytis, Pawel Waytekaytis. Jak je vidět z příkladů, osobní jména s příponou -aitis se tvoří z plných podob křestních jmen i z jejich zkrácených a zdrobnělých podob, které byly v 17. století široce rozšířené a užívané. 2) Z různých osobních jmen přezdívkového i jiného původu, v jejichž kořeni bývá nejčastěji nějaké apelativum, přídavné jméno apod., např. Lukasz Akmenaytis, Baltromiey Akrutaytis, Mikolay Apszutaitis, Marcin Astreikaytis, Jurgis Audenaytis, Piotr Baciulaytis, Szymas Baioraytis, Lawryn Balandytis, Stefan Balczaytis, Jerzy Balsaytis, Ian Baltutatis, Maciey Baranaytis, Woyciech Barzdaytis, Walenty 2 Inventáře Litvy (17. století), sestavili K. Jablonskis a M. Jučas, Vilnius, 1962; K. Jablonskis, Litevská slova v jazyce starých litevských kanceláří, Kaunas, 1941; K. Jablonskis, Litevská kultura a její představitelé, Vilnius, 1973; K. Jablonskis, Spory litevských rolníků a měšťanů se správci panství, sv. 1, Vilnius, 1959; Акты издаваемые Виленскою комиссиею для разбора древнихъ актовъ, т. 25, Вильна, 1897; Акты относящиеся къ исторіи Западной Россіи, т. 5, С.-Петербургъ, 1853; Жомойтский земский суд (rukopis), — Ústřední státní historický archiv Litevské SSR, SA 19518ᵇ; Księga aktowa 1673—1674 (rukopis), — týž archiv (fond 458, inventář 4, spis 3); Инвентарь городских имений 1533—1650 (rukopis), — týž archiv (fond 458, inventář 1, spis 52); Инвентарь городских имений 1639 (rukopis), — týž archiv (fond 458, inventář 1, spis 3). 160 Bebrąytis, Piotr Birbelaytis, Herman Bitinaytis, Adam Brynklaytis, Michal Budrikaytis, Maczul Burnaytis, Woyciech Czebotaraytis, Krzyszop Dagaytis, Jan Dagilaytis, Andrzej Dailidaytis, Jasiulis Dawkszaytis, Mikolay Dedaytis, Marcina Doktoraycia, Ambrozy Dudaycis, Jan Dwaronaytis, Jozef Gaydaytis, Jozep Girgzdaytis, Tamulis Gudaytis, Jasiulis Gurklaytis, Jakub Jawnaytis, Maciej Kayraytis, Walenty Kalwaytis, Mikolay Katinaytis, Jan Kazemiekaytis, Zygmont Kieturnitaytis, Adam Kliszaytis, Stasialis Kosaytis, Jerzy Kowaytis, Lawryn Krawczaytis, Michal Kubilaytis, Pawel Kulnaytis, Abram Kumelaytis, Krysiuk Kupraycis, Stanislaw Lokaytis, Marcin Mazulaytis, Tomasz Mazutaytis, Jasiulis Melnikaytys, Mikas Nowikaytis, Grygutyś Pempaytys, Jan Pilkaytis, Krzyszoph Platukaytis, Jan Plikaytis, Jan Ploksztaytys, Gavlus Rudaytys, Michal Sawsaytys, Gasius Smilgaytis, Kasper Stawgaytis, Kryscus Stumbraytis, Michal Swikaytis, Grygas Szakaytis, Baltromiey Szarkaytis, Jurgis Szaszaytis, Stanislaw Szawlaytis, Jurgis Szyłaytis, Jons Szowdaytis, Jerzy Tahutayc, Pawel Tyiumaytis, Jan Tryszonaytis, Andrzej Waywadaytis, Abrutis Wanagaytis, Abram Zebraycis, Maczul Zylaytis. Významy slov obsažených v základech většiny těchto osobních jmen nepochybně dříve souvisely s osobami označovanými těmito osobními jmény, která vyjadřovala vnější a povahové vlastnosti člověka, místo bydliště, národnost, společenské postavení apod. Značný počet osobních jmen, jejichž základem je název nějakého domácího či divokého zvířete nebo ptáka, svědčí o podobnosti lidí s nimi a o jejich přirovnávání k nim. 3) Poměrně zřídka se v 17. století tvoří patronymika s příponou -aitis ze starých litevských dvoukmenových osobních jmen, např. Jurgis Aszmataytis, Kasper Batnaraytis, Mikolay Butwilaytis, Jurgiel Daugwilaytis, Andrzej Dawkin taytis, Andrutus Dimgaylaytis, Jonas Galminaytis, Jozeph Kintrimaytis, Dawid Kongalaytis, Woyciech Mantwilaytis, Krzyszoph Montwidayc, Jan Narwayszaytis, Dawid Norgelaytis, Stanislaw Norwilaytis, Станислав Савнорайтис, Piotr Talmontaytis. Přípona -aitis je v 17. století nejen nejproduktivnější, ale také nejrozšířenější ze všech patronymických přípon tohoto období3. Osobní jména s touto příponou se v 17. století vyskytují v různých částech Litvy. Největší koncentrace je v Žemaitsku. Zvláště mnoho jich bylo zaznamenáno v okolí Akmenė, Kretingy, Salantů, Sėdy, Šaukėnů, Švėkšny a Tauragė. Značný počet derivátů s příponou -aitis se vyskytuje také v západní Aukštaitiji. Hlavní oblasti jejich koncentrace jsou zde v okolí Ariogaly a Šiaulėnů, po obou březích Nemunu (Gelgaudiškis, Jurbarkas, Kriūkai, Seredžius, Veliuona, Vilkija) a také v okolí Alvity a Kybartů. V ostatních částech Litvy se tato přípona v 17. století vyskytuje mnohem řidčeji. O něco více jejích derivátů se ještě soustřeďuje v okolí Jonavy, Kėdainiů, Linkuvy, Panevėžyse a Raguvy; v okolí Adutiškisu, Aukštadvarisu, Eišiškės, Kamajů, Linkmenys, Maišiagaly, Merkinė, Molėtů, Nemenčinė, Papilysu, Šventežerisu a Traků je však zaznamenáno jen několik osobních jmen s příponou -aitis. Druhou nejproduktivnější příponou osobních jmen v 17. století je -onis. Její deriváty v tomto období tvoří 20,7% všech dokladů (zatímco v druhé polovině 16. století jich bylo téměř pětkrát méně). Osobní jména s touto patronymickou příponou se tvoří: 3Ačkoli jsou osobní jména ze 17. století zaznamenána téměř ze všech oblastí Litvy, při hodnocení rozšíření přípon je třeba počítat s určitou nepřesností, kterou způsobuje nestejné množství materiálu z různých částí Litvy. Pravděpodobně není možné zaznamenat všechna osobní jména ze 17. století, a proto jsou závěry článku založeny na shromážděném materiálu. 11. Užš. Nr. 1026 161 1) Z úplných křestních jmen, jejich zkrácených a zdrobnělých podob, např. Krys Adamanis, Mikczelis Andrukaniec, Mathias Andrulamis, Woyciech Augustianis, Jakubas Bagdananis, Banis Banionis, Andrzej Baniulanis, Motieus Brazionis, Павел Дону-лонис, Janel Grygalanis, Marcin Gryganis, Matulis Grygonis, Czepuk Ignatanis, Jurgis Imbrasanis, Walulis Jakubonis, Jurgis Jakutanas, Mikolay Jananis, Jasius Janaszkzanis, Czepas Janiulonis, Andrzej Jurgionis, Stanislaw Jurgielanis, Jurgis Kasperanis, Walis Klimonis, Piotr Koziulonis, Pawilas Lawrynanis, Janis Macionis, Stasius Maciulanis, Mikolay Mackonis, Czepul Mackielanis, Tomasz Maczulanis, Mikolay Marcinanis, Jurgis Masiulanis, Stasius Matulonis, Банюнас Микалйонис, Michal Paulukanis, Adamas Pawilonis, Endreius Petronis, Jonas Petrukonis, Matul Powilonis, Marcin Pranionis, Woycius Samulanis, Macas Stanionis, Jurgis Stanislawanis, Krzysztoph Stasiulonis, Banis Szymkonis, Jasius Tamulonis, Jonas Urbononis, Jakub Wayciulanis, Czap­as Walientynonis, Mikolay Wenslawanis, Jakub Woyciulanis. 2) Z různých jiných osobních jmen, často přezdívkového původu, např. Krisius Akmenionis, Jan Aksztoris, Jan Awizanis, Baltromiej Bacianis, Stanislaw Balubaniec, Piotr Balwanis, Adam Barzdanis, Stanislaw Bezdzionis, Tamul Birlanis, Jan Budranis, Janel Blakanis, Stakiel Bulkanis, Maciej Burneikonis, Jasius Czernikanis, Jan Daylidanis, Jury Dauksianis, Grygas Dylgonis, Яңелис Довкионис, Krzysztof Druskanieec, Woyciech Dudanis, Jasius Dundulonis, Walenti Dwaronis, Adam Dzidziukanis, Mikolay Gaydanis, Stanislaw Gienanis, Czepuk Gilanis, Jas Gineiczionis, Jakub Girniamis, Palis Gruzulanis, Mikolay Gudanis, Joseph Gudgalanis, Krys Grodzianis, Mikolay Ikamanis, Dawid Ilayczanis, Jakub Jodzianis, Dawid Kayranis, Pawel Kalwianis, Maciej Kibonis, Jasius Kierszulanis, Krzysz­toph Kikilanis, Urban Kinczonis, Andrul Klawsanis, Jan Kliszonis, Petras Krypanis, Kazimierz Kupranis, Kazius Kuszlanis, Krzysz­toph Lotyszan iec, Palulis Mazulanis, Woyciech Nareysz­onis, Moteyko Niemonionis, Jerzy Plikonis, Jan Plonianis, Marcin Pupelanis, Jurek Puszkanis, Jerzy Rudelanis, Marcin Skrypkonis, Marcin Szarkianis, Grigas Szylaykanis, Janelis Uszkuranis, Moteius Waywad anis, Maciey Wanaganis, Piotr Wilkanis, Jan Wirszulanis, Andrus Woytelanis, Piotr Zydanis, Matas Zydukonis. 3) Ze starých litevských dvoukmenových osobních jmen, např. Jus Daugwilonis, Jonas Daw naronis, Szym Eybutonis, Banis Juoswilonis, Ambros Milwidonis, Czepulis Narbutonis, Matul Nartawtanis, Matul Narwidonis, Janelis Waysznaronis. Na rozdíl od osobních jmen s příponou -aitis jsou deriváty s patronymickou příponou -onis v 17. století nejrozšířenější v Aukštaitiji. Nejvíce jich bylo zaznamenáno v oblasti vymezené městy Ramygala, Linkuva, Papilys a Kamajai. Výrazná koncentrace těchto osobních jmen je patrná také v dalších oblastech východní Aukštaitije — v okolí Anykščiai (Kavarskas, Kurkliai), Ukmergė, Utena, Daugailiai, Linkmenys, Švenčionėliai, Dubingiai, Maišiagala a Nemenčinė. V jižní Litvě jsou tato osobní jména rozšířenější v okolí Aukštadvarisu, Traků, Leipalingisu a Šventežerisu. V západní Aukštaitiji jsou deriváty s příponou -onis vzácné (Raudondvaris, Vilkija), zatímco v Žemaitsku byly zaznamenány pouze na dvou místech — několik osobních jmen v okolí Švėkšny a několik v okolí Sėdy. Deriváty s litevskou patronymickou příponou -ūnas tvoří v 17. století přibližně 13% všech dokladů (v druhé polovině 16. století jich bylo téměř dvakrát méně). V tomto období nebyla zaznamenána patronymika s touto příponou odvozená ze starých litevských dvoukmenových osobních jmen; osobní jména s příponou -ūnas ze 17. století lze proto rozdělit na: 1) odvozená z různých podob křestních jmen, např. Kasper Alexieūnas, Woyciech Alexiun, Jasiul Andre- 162 iunas, Augustyn Andrunas, Kazimierz Baltrunas, Tomasz Bartlomiejūnas, Stanisław Boltrunas, Jozepḥ Gryciunas, Stanislaw Grygalunas, Boltrus Fronckielun, Jurgis Ywaszkunas, Jurgis Jankunas, Maciul Jasiunas, Brazilis Jonikunas, Matulis Jurgiunas, Krysiuk Łukaszunas, Tomasz Maciejunas, Mik as Mackielunas, Bartłomiej Markunas, Morkus Mikolaiunas, Symon Motejunas, Tomasz Narkun, Mikolay Petkunas, Pawel Pietraszun, Baltrus Pronckielun, Maciej Rymkunas, Mikolay Stasiunas, Pranis Szymkunas, Jakutis Tomaszunas, Jakub Waytekunas, Stanislawa Winciena, Baniulis Woyciechun, Staniul Woyt kunas; 2) z osobních jmen jiného původu, např. Bartłomiej Akmeniunas, Jakub Atkaczunas, Stanisław Balczunas, Woyciech Baltaszun, Stas Blauzdzunas, Jan Bojarunas, Stanisław Buczunas, Pawel Burniunas, Matul Czebot arun, Mikolay Gaydelunas, Iwan Gospodarunas, Danis Grawzun, Kasper Gudz iunas, Juodel Judkun, Jozepḥ Karaliun, Maciej Karp iunas, Tomasz Kiszkun, Piotr Kowalunas, Jozepḥ Krowczunas, Czep Kubilun, Jurgis Lelunas, Jakub Meldziun, Stanisław Meszkunas, Jarosz Naudziunas, Юркели Немейкуонас, Walancius Pikciunas, Jakub Plikun, Maciej Podziunas, Ciastas Rawdziunas, Adam Skiawterun, Ewart Smiligunas, Stasius Treyn iunas, Juruk Wierbelunas, Jozepḥ Ziamayciunas, Stanisław Zolnierunas. Osobní jména s patronymickou příponou -ūnas jsou nejrozšířenější východně od linie Žeimėlis, Linkuva, Šeduva, Jós vainiai, Kaunas. Zvláště hojně se vyskytují ve čtyřúhelníku mezi Linkuvou, Nemunėlio Radviliškisem, Rokiškisem a Ukmergė (spolu s odvozeninami s patronymickou příponou -onis). Tato osobní jména jsou méně častá v jiných oblastech východní Litvy (Daū gailiai, Adutiškis, Dubingiai, Maišiagala, Nemenčinė). V 17. století je tato patronymická přípona doložena také v jižní Litvě — značné množství osobních jmen s touto příponou bylo zaznamenáno v okolí K apčiamestisu, Leipalingisu, Šventežerisu a Veisiejů, o něco méně v okolí Aukštadvarisu, Stakliškėse a Trakai. V západní Aukštaitiji se odvozeniny s příponou -ūnas vyskytují na obou březích Němenu (Jurbarkas, Gelgaudiškis, Kriūkai, Plokščiai, Raudóndvaris, Serėdžius, Vilkija). V ostatních částech Litvy se podle shromážděného materiálu přípona -ūnas v 17. století nevyskytuje. Po těchto poměrně produktivních patronymických příponách litevských osobních jmen v 17. století následuje slovanská přípona -ovičius, která v tomto období není oblíbená. Ve druhé polovině 16. století tvořily odvozeniny s touto příponou přibližně 17,2% všech osobních jmen s příponami, zatímco v 17. století jich je asi 6,8%. Jde převážně o osobní jména tvořená touto příponou z různých podob křestních jmen, např. Jozepḥ Abromowicz, Jasius Ambrosowicz, Balul Andrzejowicz, Gryg Bernatowicz, Jan Bogdanowicz, Matys Dawidowicz, Юркел Довмейкович, Stanisław Grzegorowicz, Lousta Grycunowicz, Pawel Grigowicz, Pawel Jakubowicz, Mik Janikowicz, Michał Jonowicz, Ян Яникувич, Tomas Kasperowicz, Piotr Klimowicz, Jan Lawrynowicz, Jurko Macieykowicz, Jasiuk Maciukowic, Staniul Marcinowicz, Jarosz Pawlowicz, Walulis Piotrowicz, Symon Sebestiianowicz, Iana Symonowicza, Matul Stanislawowicz, Stanisław Stephankowicz, Ambrozy Szczepanowicz, Maciej Szymkowicz, Woyciech Urbanowicz, Mikolay Walencinowicz, Szczepan Woyciechowicz, Krzyszto ph Wolukowicz. Kromě toho se osobní jména se slovanskou patronymickou příponou -ovičius v 17. století tvoří také z osobních jmen jiného, rozmanitého původu, např. Kazimierza Arefjtowi cza, Walul Byczkowicz, Krzysztof Bilatowicz, Jerzego Burakowicza, Maciej Ciwunowicz, Jerzy Dobryanowicz, Lawryn Dziugowicz, Piotr Gaydymowicz, Pawel Gitowicz, Bartłomiej Kinczowicz, Marcin Kliszowicz, Ambrozy Kniustowicz, Michalko Litwinowicz, Jan Niemowicz, Matys Płoskowicz, Stasia Railowicza, Olbrych Rudo- 11* 163 wicz, Krzyszto ph Sokolowicz, Kazimierz Trakowicz, Mikolay Trykniowicz, Mikśza Trynitowicz, Kazimierz Warnowicz, Jan Węgrzynowicz, Jan Wingelowicz, Kazimierz Woytowicz, Woyciech Zubowicz a také ze starých litevských dvoukmenových osobních jmen, např. Czap Butrymowicz, Andrzej Butwilowicz, Piotr Girdwaynowicz, Pietrasz Jawoyszo-wicz, Maciej Kontrymowicz, Woyciecha Montwidowicza, Lawrzyn Narwidowicz, Grig Narwilowicz, Maczul Woysznarowicz. Odvozeniny s příponou -ovičius neměly v 17. století žádnou vyhraněnou oblast rozšíření. V tomto období se vyskytují v různých částech Litvy vedle osobních jmen s jinými patronymickými příponami. Nelze dokonce pozorovat ani jejich výraznější shlukování v jedné oblasti. Je možné, že se situace později změnila a bylo možné vymezit určitou oblast rozšíření této přípony4. Osobních jmen se slovanskou patronymickou příponou -evičius je o něco méně. Tvoří 5,4% všech dokladů a stejně jako ostatní osobní jména tohoto období se tvoří z různých podob křestních jmen, např. Jan Alexiewicz, Stanisław Ambrosewicz, Marcin Andrzejewicz, Baniul Baltruszkiewicz, Klim Bartłomiejewicz, Marcin Bortkiewicz, Jasius Grycewicz, Lukasz Janczykiewicz, Niemon Januszewicz, Matylus Юркгелевич, Maciej Juriewicz, Woyciech Lukaszewicz, Krzyszto ph Maciukiewicz, Rym Mar ciewicz, Mikolay Matulewicz, Stephan Mikielewicz, Gryg Mikolaiewicz, Antoni Praniewicz, Krzyszto ph Proniukiewicz, Jan Staniulewicz, Adam Stasiewicz, Stefana Teresewicza, Enulis Tomaszewicz, Mikolay Walukiewicz, Awgustyn Wenckiewycz a také z osobních jmen jiného původu, např. Symona Bocewicza, Iana Bunciewicza, Maciej Burniewicz, Piotr Diakiewicz, Franciszka Gienielewicza, Piotra Gilewicza, Matys Girniewicz, Stanisław Jodelewicz, Walis Juodzewicz, Krzyszto ph Kawlewic, Jakub Kiaułkiewicz, Stanisław Kliszewicz, Andrzej Koplewicz, Stephan Koralewicz, Krzyszto ph Ławn ikiewicz, Balczus Niemoiewicz, Jan Okieliewicz, Trakim Piekielewicz, Tomul Ruzgiewicz, Adam Saulewicz, Adam Sruogiewicz, Ian Szpigiewicz, Jozeph Zomoyciewicz. Stejně jako osobní jména s příponou -ovičius nemají ani odvozeniny s příponou -evičius v 17. století vyhraněnou oblast rozšíření. Jsou zaznamenány v různých částech Litvy vedle osobních jmen s litevskými patronymickými příponami. Litevská přípona osobních jmen -ėnas je v 17. století vzácná (asi 2,5% všech dokladů). Osobní jména s touto příponou jsou odvozena od křestních jmen (např. Stas Doroten, Stasius Elenas, Krzyszto ph Jakien, Stanisław Jakubenis, Jan Kazenas, Janel Mikienas, Adam Mikolonėnas, Maciej Powilenas, Mikolay Stasiulienas, Jan Tumulenas, Jakubas Wincenas) i od osobních jmen jiného původu (např. Stas Alanenas, Adam Barzdalen as, Marcin Bikienas, Jakub Butenas, Adam Ciekienas, Szymas Dakutenas, Jurgis Giadenas, Petras Gulbenas, Jurgis Gumbenas, Janul Kaymenas, Janul Nimen as, Jurgis Niksztelenas, Walenty Plikienas, Iana Skl iuczena, Stanisław Skrebenas, Jurgis Szarkienas, Jan Ulantenas, Matulia Zemoytiena). Ačkoli byla patronymická přípona -ėnas v 17. století málo produktivní, má více či méně vymezenou oblast rozšíření. Osobní jména s touto příponou se soustřeďují ve východní Litvě. Nejvíce jich bylo zaznamenáno v severovýchodní části Litvy, ve čtyřúhelníku Smilgiai, Nemunėlio Radviliškis, Panemunis (okres Rokiškis) a Ramygala. Jednotlivá osobní jména jsou zaznamenána také v jiných místech východní Litvy (v okolí Daũgailius, Drūkšius, Dūbingius, Maišiagala, Nemenčinė a Ukmergė). Kromě toho po několika- 4 Žr. Lietuvių kalbos rašybos žodynas, Kaunas, 1948, p. 133. 164 takové osobní jméno s příponou -ėnas je zaznamenáno v okolí Aukštadvarisu, Raudondvarisu a Šventėžerisu. Samostatnou skupinu tvoří osobní jména s takzvanými zdrobňovacími a hypokoristickými příponami. V tomto období nejsou příliš oblíbené. Častější jsou v 17. století deriváty s příponami -elis, -elė, -ėlis, -ėlė⁵, které tvoří asi 9% všech dokladů. Osobní jména s jinými zdrobňovacími příponami (-ukas, -(i)ulis, -utis) jsou méně častá a tvoří asi 4% osobních jmen s příponami z tohoto období. Výše pojednané přípony osobních jmen 17. století byly patronymické; u přípon -elis, -elė, -ėlis, -ėlė je však poměrně obtížné rozlišit, kdy mají význam patronymické přípony, tedy kdy je osobní jméno s těmito příponami utvořeno z otcova jména nebo druhého osobního jména zapisovaného po křestním jménu. Materiál Atlasu litevského jazyka ukazuje, že v současnosti se v našich nářečích příjmení dětí (chlapců, dospívajících a mladých mužů) tvoří z otcova příjmení pomocí přípon -elis, -ėlis. Proto by tyto přípony u osobních jmen utvořených z některé podoby křestního jména mohly často mít také patronymický význam, např. Tomasz Banelis, Maciej Bochdanelis, Jan Jakielis, Dawid Janel, Piotr Jozanelis, Stanisław Łuksziale, Jędrzej Martenelis, Kazimierz Pawłelis, Maciej Rymkielis, Mikołay Romanelis, Jan Stanelis. Jiná osobní jména s těmito příponami mají nejčastěji přezdívkový nebo jiný původ, např. Szym Akiela, Narkus Augela, Baltromiey Awinelis, Jurgis Awizela, Jakub Baczkelis, Piotr Biskupelis, Walulis Bitynelis, Franciszek Boidarelis, Mikiel Boronelis, Stasius Bruzgelis, Urban Bukiel, Krzystoph Butkanelis, Stanisław Dagielis, Tomasz Dudela, Juz Gaidelis, Martinas Gaygalelis, Jakub Garnalis, Jan Giervela, Krzystoph Gławdeli, Walulis Jodkunelis, Jakub Kaylelis, Kasper Kayrel, Maciej Katynelis, Jurgis Kazemekielis, Samuel Kiewnialo, Tomasza Kiszkiela, Szczesny Kuprelis, Kazimierz Kurszelis, Andrzej Lapela, Jurgis Łotwelis, Łukasz Margielis, Jan Meszkiela, Paweł Miltelis, Boltrus Miszkielis, Bartłomiey Paputelis, Pảlul Perkunelis, Balul Pilkiel, Pawel Pilwelis, Jasiulis Plikielis, Pawel Pruselis, Walis Puodelis, Marcin Rudelis, Mikołay Rutalis, Манея Садунеля, Czap Skilundelis, Michał Strazdelis, Jerzy Szwedelis, Niecius Uselis, Mikołay Wanagiel, Baltromiey Wilkielis, Brasiuk Wingrel, Walulis Wirbalelis, Tomasz Womzdelis, Szymuk Woszkiel, Bartłomiey Zemaitelis, Piotr Zyrnielis, Piotr Zolnierelis. V některých případech mohou být přípony -elis, -elė, -ėlis, -ėlė v těchto osobních jménech patronymické (srov. početná osobní jména 17. století bez těchto přípon – Jakub Baran, Baltromiey Bruzgis, Jakub Butkus, Adam Dagis, Jakub Duda, Jan Gaydis, Jakub Gierwa, Wilm Gudas, Kasper Kayrys, Symon Kiszkis, Matulis Kupris, Mikolay Lacwis, Kazimierz Pilkius, Pietruk Plikis, Piotr Rudis, Mikolay Wanag, Jan Wilkas, Andrius Wingris, Kazimierz Wirbal aj.). Ve většině případů však nelze vůbec určit, zda jsou osobní jména s těmito příponami utvořena z jiných, nederivovaných osobních jmen (pak by tyto přípony byly patronymické), nebo zda se z nich staly přezdívková osobní jména zdomácněním zdrobnělých podob apelativ. Osobní jména s příponami -elis, -elė, -ėlis, -ėlė byla v 17. století rozšířena po celé Litvě. Nejvíce jich bylo zaznamenáno na severovýchodě Litvy (v okolí Krinčinasu, Pápilisu, Pándėlisu a Kāmāje), na jihu Litvy (v okolí Lazdijai a Šventėžeris) a v západní části Litvy (v okolí Švėkšny, Plungė, Kartėny a Kretingy). 5 Vzhledem k různým způsobům zápisu v tištěných a rukopisných pramenech je obtížné tyto přípony odlišit, proto se pojednávají společně. 165 Ostatní zdrobňovací a hypokoristické přípony (-(i)ulis, -utis, -ukas) jsou vzácné. V základech osobních jmen s těmito příponami může být křestní jméno nebo nějaké apelativum, přídavné jméno apod.: (i)ulis — Maciej Aniul, Dawid Aniulis, Piotr Awgiul, Mikołaj Бавюлис, Jan Bondziul, Piotr Burbulis, Jasius Dundatis, Mikołay Dziurgul, Krysčius Grumulis, Waliul Kazialis, Stanisław Kierulis, Piotr Kukulis, Jan Kuziulis, Kazimierz Masilis, Миколай Мисюлис, Woyciech Murmulis, Filip Palulis, Jonelis Petrulis, Dawid Pieciulis, Jakub Pilutis, Woyciech Ratul, Stanisław Stanulis, Zemel Stasiulis, Mikolay Tyrulis, Dawid Wieszkulis, Marcin Zlempulis; -utis — Dawid Barutys, Paweł Degutis, Piotr Gawdutis, Krzysztof Gialutis, Michała Jonucia, Andrus Kiezucis, Grigas Kirkutis, Waluk Kiszkucis, Woyciech Kukucis, Jan Kurutis, Matutis Ladutis, Jerzy Meszkutis, Jozeph Milkutis, Paweł Osobutis, Michał Peciutis, Bartłomiej Rakuc, Jan Rosteykutis, Jasius Saldutis, Janel Sawutis, Lawryn Stakutis, Jan Szeputis, Krzyszioph Szyrwuc, Adam Tałutys, Stanisław Twoskutis, Mikołay Walutis, Adam Waszkutis, Jurgis Wieszkutis; -ukas — Andrzej Matuk, Mikolay Misiuk, Jan Miszuk, Andrzej Paulukas, Sczesny Radziuk, Kazimierz Rudziuk, Matul Siawruk, Matuselis Zyndukas, Dawid Zonduk. Tyto zdrobňovací přípony také nemají vždy patronymickou funkci. Osobní jména s těmito příponami se často mohla stát zdrobnělými apelativy, anebo jako druhé osobní jméno mohly být užity zdrobnělé podoby toho či onoho křestního jména. Obecně byly v 16. i 17. století velmi oblíbené a široce užívané zdrobnělé podoby křesťanských jmen, např. Abrutis, Andrulis, Andrūtis, Baniulis, Czepulis, Czeputis, Janul, Jasiulis, Jurgialis, Matulis, Matutis, Mikutis, Staniulis, Stasiulis atd. (srov. z nich utvořená patronymika — Andrulonis, Andruty­tis, Baniulaytis, Czepulaytis, Czaputaytis, Janulanis, Jasiulonis, Jurgielaytis aj.). Určit rozšíření osobních jmen s příponami -(i)ulis, -utis, -ukas v 17. století je kvůli malému množství materiálu obtížné. Tyto přípony však nejspíš neměly vymezenou oblast rozšíření, neboť i málo početná osobní jména s těmito příponami jsou doložena na různých místech Litvy: s příponou -(i)ulis v okolí Akmenė, Betygaly, Adutiškisu, Giedraičiai, Kėdainiai, Kurtuvėnai, Nemėnčinė, Pagėgiai, Rūguva, Raudondvaris, Sėda, Švėkšna, Tauragnai; s příponou -utis v okolí Kurtuvėnai, Adutiškisu, Plungė, Rūguva, Sėda, Svedasai, Švėkšna, Šventėžeris, Tauragnai; s příponou -ukas v okolí Aukšt­dvarisu, Betygaly, Šešuoliai, Švenčionėliai, Trakai, Vabalninkas, Viduklė. Velmi vzácná přípona osobních jmen 17. století -iškis (asi 0,5% všech dokladů), např. Zim Bawliszkis, Marcin Brunkiisz­kis, Maciej Dilbiszk, Jus Dyrszyskis, Jusa Jakowiszkia, Urban Jamantisz­kis, Piotr Jodyszskis, Jan Karasiszkis, Woyciech Konowiszkisz, Jurgis Pakalniszkis, Jan Petryszkis, Woyciech Stagiszkis, Adam Szukiszkis, Alexia Wilniszkis: jsou zaznamenána v okolí Gaurė, Gelvonai, Kėdainiai, Panemūnis (okres Rokiškis), Švėkšna a Šventėžeris. Kromě výše pojednaných přípon osobních jmen 17. století dotvářejí celkový obraz osobních jmen s příponami z tohoto období také deriváty se slovanskými příponami -ovskis, -inskis, -evskis, -eckis, -ickis aj. (všechny dohromady tvoří asi 2,5% dokladů). V tomto období jsou častější osobní jména s příponou -ovskis, např. Mikolay Baranowski, Jozas Borowski, Matyasz Burowski, Jan Ciszkowski, Jerzy Czapkowski, Piotr Daynowski, Stanisław Gielwanowski, Sebestian Grabowski, Jędrzej Iwanowski, Jan Jankowski, Mikolay Kompowski, Krzysztof Kozłowski, Marcin Krasowski, Jan Lisowski, Andrzej 166 Nagłowski, Dawid Ostrowski, Mikołay Piotrowski, Krzysztoф Rutkowski, Jan Sokołowski, Marcin Stronowski, Piotr Szydłowski, Szym Sweykowski, Jakub Tyrlikowski, Jan Żebrowski, Kaspar Złotkowski, Mikołay Zwierkowski. Jiné slovanské přípony jsou v tomto období vzácné, např. -inskis: Mikolay Berzynski, Krzysztof Ciwiński, Bartłomiej Erminski, Matys Kuczyński, Marek Łukaszynski, Woyciech Pilwinski, Jerzy Puszynski, Krzysztof Skowrynski, Jan Wiertinski; -evskis: Marys Gayzewski, Jozepł Janczewski, Andrzej Kopaczewski, Piotr Łukaszewski, Marcin Maliszewski, Jan Sobolewski, Woyciech Tumaszewski, Jerzy Wiszniewski, Jan Zwerenski; -eckis: Jan Giegiecki, Mikolay Gotowiecki, Andrzej Jałowiecki, Jan Poniemiecki, Matulis Woroneckis; -ickis: Łukasz Czernicki, Adam Jakubicki, Kasper Łaywickis, Matiasz Sawicki, Andrzej Walicki, Krzysztof Zubrycki. V 17. století neměly tyto přípony vymezenou oblast rozšíření. Osobní jména s nimi jsou doložena na různých místech Litvy. Jen několik osobních jmen s těmito příponami (stejně jako s výše probíranými -ovičius, -evičius) může patřit lidem jiné národnosti, kteří se přistěhovali odjinud. Většina z nich se do záznamů dostala prostřednictvím úředních písemností, které se v 15., 16. a 17. století nejčastěji psaly v jiném než litevském jazyce, písaři různých národností. Tato okolnost bezpochyby podmínila také hojnost slovanských patronymických přípon -ovičius, -evičius v 15. století a v první polovině 16. století. Teprve ve druhé polovině 16. století a zejména v 17. století je začínají vytlačovat litevské patronymické přípony. Po pojednání o všech osobních jménech utvořených pomocí přípon v 17. století je zajímavé také to, že v tomto období bylo v Litvě několik míst, kde jsou doloženy téměř všechny nebo alespoň většina přípon osobních jmen 17. století. Jde o Šventėžeris, kde jsou zaznamenána osobní jména s 12 probíranými příponami tohoto období: -aitis, -onis, -ūnas, -elis, -ulis, -utis, -ovičius, -evskis, -ovskis, -inskis, -ickis, -evičius; Švėkšna: -aitis, -onis (ačkoli jejich deriváty se v 17. století soustřeďují v Aukštaitiji), -elis, -ulis, -utis, -ovičius, -evičius, -iškis, -evskis, -ovskis, -inskis (celkem 11 přípon); Trakai, kde jsou zaznamenána osobní jména s litevskými příponami -aitis, -onis, -ūnas, -ėnas, -elis, -ukas a slovanskými -ovičius, -ovskis, -evskis (9 přípon); Maišiagala, kde jsou v 17. století zastoupeny téměř všechny litevské patronymické přípony: -aitis, -ūnas, -onis, -ėnas, slovanské přípony -ovi-, čius, -ovskis, -evskis, -inskis, -ickis (celkem 9); Nemenčinė: -aitis, -onis, -ūnas, -elis, -ulis, -iškis, -ovičius, -evskis (8 přípon) a Aukštadvarýs: -aitis, -onis, -ūnas, -ėnas, -elis, -ukas, -ovičius (7 přípon). ZÁVĚRY 1. Přípony litevských osobních jmen 17. století jsou rozmanité. Vedle litevských přípon -aitis, -onis, -ūnas, -ėnas, -elis, -elė, -(i)ulis, -utis, -iškis a dalších existuje značné množství osobních jmen se slovanskými příponami -ovičius, -evičius, -ovskis, -evskis, -eckis, -inskis a dalšími. 2. Velmi produktivní slovanské přípony 16. století -ovičius, -evičius, označující původ a příslušnost k rodině či rodu, jsou v 17. století z velké části nahrazovány litevskými patronymickými příponami -aitis, -onis, -ūnas. 3. Téměř všechny litevské patronymické přípony osobních jmen 17. století mají v tomto období více či méně vymezené oblasti rozšíření. Největší koncentrace přípony -aitis se nachází v Žemaitiji a západní Aukštaitiji; deriváty přípon -ėnis, -ūnas a -ėnas se soustřeďují v Aukštaitiji (zejména v severovýchodní části Litvy). 167 4. Slovanské přípony osobních jmen v 17. století nemají vymezenou oblast rozšíření. Jména od nich odvozená jsou doložena na různých místech Litvy vedle osobních jmen s litevskými příponami. В. В. МАЦЯУСКЕНЕ ROZŠÍŘENÍ PŘÍPON LITEVSKÝCH OSOBNÍCH JMEN V 17. STOLETÍ Resumé Na základě několika publikovaných a rukopisných historických pramenů ze 17. století jsou analyzována litevská osobní jména utvořená pomocí různých přípon a určovány oblasti rozšíření těchto přípon. V 17. století ještě neexistovala jednotná forma označování osob. Vyskytuje se jednosložkové, dvousložkové, třísložkové a dokonce čtyřsložkové označení osoby. Nejtypičtější bylo pro toto období dvousložkové jméno. Druhou složku takového jména nejčastěji tvoří patronymická forma osobního jména, utvořená pomocí různých přípon. Tato osobní jména se svou formou a funkcí velmi podobají litevským příjmením, avšak v tomto období zdaleka ne všechna byla příjmeními. V mnoha případech ještě nejsou dědičná a nespojují členy jedné rodiny. Vedle litevských patronymických přípon -aitis, -onis, -ūnas, -ėnas, -elis, -elė, -iškis aj. se v 17. století vyskytuje mnoho litevských osobních jmen utvořených pomocí slovanských přípon -ovičius, -evičius, -ovskis, -eckis, -inskis aj. Nejproduktivnějšími příponami litevských osobních jmen v 17. století jsou -aitis, -onis, -ūnas. Téměř všechny litevské patronymické přípony 17. století mají vymezené oblasti rozšíření. Osobní jména utvořená pomocí přípony -aitis se soustřeďují v Žemaitsku a ve východním Aukštaitsku. Přípony -onis, -ūnas, -ėnas se soustřeďují v Aukštaitsku (zejména v severovýchodní části Litvy). Slovanské přípony osobních jmen 17. století nemají vymezené oblasti rozšíření. Osobní jména utvořená pomocí těchto přípon se vyskytují v různých částech Litvy vedle osobních jmen s litevskými příponami.