Nauji lietuviški vabzdžių pavadinimai

SOCIALINĖS LINGVISTIKOS PROBLEMOS LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XIX (1979) Kazys GAIVENIS NOVÉ LITEVSKÉ NÁZVY HMYZU I. Úvodní poznámky § 1. Klasifikace způsobů tvoření termínů se ne zcela shoduje s obvyklou typologií slovotvorby. Z hlediska slovotvorby se skupiny tvoření termínů vymezují podle slovotvorného významu odvozenin a gramatické povahy základových slov. Slovesné odvozeniny se obvykle dělí takto: názvy dějů, názvy nástrojů, názvy činitelů a nositelů slovesných vlastností, názvy výsledků děje a názvy míst. U odvozenin založených na jménech se rozlišují tyto typičtější skupiny: názvy vlastností, názvy nositelů jmenných vlastností a profesních osob, názvy míst a hromadná pojmenování, deminutiva a názvy podle původu a příslušnosti. V každém takovém slovotvorném souboru se vyčleňují typy termínů. Termíny pro pojmy odrážející tutéž rozlišovací vlastnost mohou být v jazyce pojmenovány zcela odlišně, např.: raudonavabalis (Pyrochroa) Vab vab 146 a raudo-nukas (Chryso­phanus) Vad vab 268, žvilgavabalis (Liliocrodrus) AAŽ 147 a žvilguo-lis (Epurea) Vad vab 139, medininkas (Trypodendron ir kt.) Vad kenк 163–164, medkirtis (Spondylis ir kt.) Vad vab 155–156, medienvabalis (Eucnemis) L vab 50 aj. Terminologicky jednorodé termíny (např. čiuožikas — Gerris, duobkasys — Necrophus) mohou být z hlediska slovotvorby typologicky rozdílné. Terminologické neologismy lze zkoumat z různých hledisek. V tomto článku si klademe pouze dva cíle: 1) podat přehled a zhodnotit nejproduktivnější způsoby tvoření litevských neologismů a nových pojmenování v entomologické systematice (podle rozlišovacích znaků); 2) předložit soupis typičtějších litevských novotvarů z této oblasti. § 2. Podle údajů odborníků na entomologii žije v Litvě přibližně 14 000 druhů hmyzu. Jen brouků by mělo být v republice asi 3 200 druhů. Většina druhů dosud vůbec nemá litevská jména. Kontinuum tohoto terminologického systému je tedy stále vyplněno jen velmi málo (viz tabulka 1). Jiná situace je u vyšších taxonomických jednotek. Těch není tolik. Třída hmyzu (Insecta) má celkem 2 podtřídy a 31 řádů, a to: 1. podtřída: Apterygota — prvohorší bezkřídlí (= bezkřídlí) 1. řád: Protura — beztentenní 2. řád: Podura (Collembola) — chvostoskoci 3. řád: Diplura — dvouocasí 4. řád: Thysanura — rybenky 2. podtřída: Pterygota — křídlatí A. Hmyz s neúplnou [/= částečnou/] metamorfózou [/Hemimetabola/ 5. řád: Ephemeroptera — jepice 6. řád: Odonatoptera (Odonata) — vážky 7. řád: Blattoptera (Blattoidea) — švábi 8. řád: Mantoptera — kudlanky 9. řád: Isoptera — termiti 10. řád: Plecoptera — pošvatky 11. řád: Embioptera — embioptery 12. řád: Phasmoptera — strašilky 13. řád: Orthoptera — rovnokřídlí 14. řád: Dermaptera — škvoři 9* 131 15. řád: Psocoptera (Copeognatha) — pisivky 16. řád: Mallophaga — všenky 17. řád: Anoplura — vši 18. řád: Homoptera — stejnokřídlí 19. řád: Hemiptera — ploštice 20. řád: Thysanoptera — třásněnky B. Brouci s úplnou (= dokonalou) metamorfózou (Holometabola) hmyz Řád 21: Coleoptera — brouci Řád 22: Strepsiptera — řásnokřídlí Řád 23: Megaloptera — velkokřídlí Řád 24: Raphidioptera — dlouhošíjky Řád 25: Neuroptera — síťokřídlí Řád 26: Mecoptera — srpice Řád 27: Trichoptera — chrostíci Řád 28: Lepidoptera — motýli Řád 29: Hymenoptera — blanokřídlí Řád 30: Aphaniptera — blechy Řád 31: Diptera — dvoukřídlí Mezi názvy řádů je poměrně mnoho novotvarů. Názvy čeledí hmyzu mohou být nejen jednoslovné (a), ale i složené (b), např.: a) gražutės (Calopterygidae) Vad vab 37, laumžirgiai (Aeschnidae) Vad vab 38, skydablakės (Pentatomidae) Vad vab 76, mugarplukės (Notonectidae) Vad vab 77; b) požeminės blakės (Aradidae) Vad vab 77, tikrieji skydamariai (Diaspididae) Vad vab 70, egliniai amarai (Adelgidae) Vad vab 66, upeliniai žirgeliai (Gomphidae) Vad vab 37 a podobně. Názvy čeledí nemají specifické termíny, takže novotvary v tomto taxonu se víceméně shodují s novotvary v názvech rodů. Názvy druhů musí být podle mezinárodních pravidel systematiky binomické. V litevské terminologii této oblasti se vyskytují jednoslovné termíny tohoto typu, např.: citrinukas (Gonepterix rhamni L.) Vad vab 256, spungė (Vanessa io L.) Vad ken 89, grikinukas (Phylovertha horticola L.) Vad vab 200, Vad kenk 147, drėgnulis (Porcello scaber L.) AAŽ 17 a podobně. Mnohem častější jsou litevské druhové názvy tvořené třemi slovy. Lze je rozdělit do 3 typů: 1) ty, u nichž obě druhová přízviska charakterizují tentýž hlavní člen a sama netvoří samostatné slovní spojení, např.: geltonoji runkelinė blakė (Polymerus vulneratus Pz.) Vad vab 85, rudas eglinis ūsuotis (Tetropium castaneum L.) Vad vab 157; 2) ty, jejichž oba vedlejší členy tvoří samostatné slovní spojení, které funguje jako druhové přízvisko hlavního členu, např.: raudonų jų dobilų apionas (Apion apricans Hbst.) Vad vab 179, pušies šaknų pelėdgalvis (Agrotis vestigalis Rott.) Vad vab 252; 3) ty, u nichž přívlastek stojící u hlavního členu tvoří s ním samostatné slovní spojení, zatímco další přívlastek se vztahuje nejen k hlavnímu členu, ale k celému atributivnímu slovnímu spojení, např.: rudoji miško skruzdėlė (Formica rufa L.) Vad vab 301, miškinis pjūklelis audėjas (Pamphilius silvaticus L.) Vad vab 277 a podobně. Termínům druhého typu se lze jen obtížně vyhnout, zatímco termíny prvního a třetího typu formálně odpovídají termínům variet taxonu. Kromě toho se termíny prvního typu někdy mění na termíny druhého typu, pokud oba jejich vedlejší členy označují tentýž objekt, např.: kopūstinis stiebinis paslėptastraublis (Centhorrhynchus quadridens Panz.) AAŽ 216 → kopūstų kotų paslėptastraublis atd. Za nedostatek termínů prvního typu je třeba považovat kolísání pořadí jejich členů, např.: klevinis miltuotasis skydamaris (Phenacoccus acerís Cocc.) Vad kenk 199, ale miltuotasis slyvinis amaras (Hyalopterus pruni Geoffr.) Vad vab 70, varputinis geltonasis ugniukas (Crambus lutellus Schiff.) Vad kenk 10, ale ruginis pušinis straubliukas (Coniocleonus glaucus turbatus Fahrs.) Vad vab 184, dobilinis pilkasis lapinukas (Phytonomus meles) Vad kenk 43, ale pilkasis runkelinis straubliukas (Tanymecus palliatus F.) Vad kenk 43, šermukšninis rudasis pjūklelis (Pristipho- 1 Seznam sestaven podle Vad vab 22–23. 132 ra geniculata Htg.) Vad kenk 237, ale bílá jeřábová obaleč (Argyresthia sorbiella Fr.) Vad kenk 237 atd. Při tvorbě litevských názvů hmyzu se vyskytují také různé jazykové chyby, např.: sprakšiai (= spragšiai) (Elateridae) Vad vab 125, L vab 49, 109, 208, rezedvabalis Tabulka 1 Název čeledi brouků | Počet druhů žijících v LSSR | Počet druhů pojmenovaných litevsky Haliplidae. Dumblivabaliai | 16 | 1 Dytiscidae. Dusios | 75 | 1 Gyrinidae. Sukčiai | 7 | 1 Trogidae. Smiltvabaliai | 2 | 1 Dryopidae. Kabliavabaliai | 14 | 1 Staphylinidae. Trumpasparniai | 346 | 4 Pselaphidae. Graibvabaliai | 26 | 1 Scydmaenidae. Piktvabaliai | 20 | 1 Catopidae. Urvavabaliai | 17 | 1 Anisotomidae. Kerpvabaliai | 21 | 1 Scaphidiidae. Valtvabaliai | 3 | 1 Orthoperidae. Puvesinukai | 3 | 2 Ptlliidae. Plunksnasparniai | 14 | 1 Dascillidae. Skiautvabaliai | 1 | 1 Helodadidae. Liūnvabaliai | 9 | 1 Eucinetidae. Karnavabaliai | 1 | 1 Lymexylonidae. Gręžikai | 3 | 1 Melyridae. Pūslavabaliai | 22 | 1 Lyctidae. Balanvabaliai | 1 | 1 Heteroceridae. Pjūklaušiai | 3 | 1 Throscidae. Blusvabaliai | 1 | 1 Eucnemidae. Medenvabaliai | 1 | 1 Byrrhidae. Kamuolvabaliai | 9 | 1 Sphaeritidae. Taigvabaliai | 1 | 1 Nitidulidae. Žvilgvabaliai | 35 | 3 Ostomatidae. Skydinukai | 5 | 2 Byturidae. Avietiukai | 2 | 1 Cucujidae. Plokščiavabaliai | 13 | 1 Phalacridae. Plikvabaliai | 5 | 1 Cryptophagidae. Slaptėdžiai | 24 | 1 Erotylidae. Kempinvabaliai | 5 | 1 Lathridiidae. Slaptavabaliai | 17 | 1 Mycetophagidae. Grybvabaliai | 7 | 1 Colydiidae. Siauravabaliai | 8 | 1 Cisidae. Luobvabaliai | 8 | 1 Endomychidae. Pelesiavabaliai | 2 | 1 Oedemeridae. Siaurasparniai | 12 | 1 Pythidae. Pūzravabaliai | 5 | 1 Pyrochoidae. Raudonvabaliai | 3 | 1 Anthicidae. Mitravabaliai | 8 | 1 Aderidae. Kaukavabaliai | 2 | 1 Rhipiphoridae. Vėduokliavabaliai | 1 | 1 Mordellidae. Kupravabaliai | 14 | 1 Alleculidae. Dulkagraužiai | 8 | 1 Anthribidae. Netikrastraubliai | 3 | 1 Celkem | 821 | 53 Poznámka. Tabulka byla sestavena podle L vab. Jsou v ní uvedeny pouze charakterističtější čeledi brouků. (= razetvabalis) (Bruchela) L vab 68, tabokinis (= tabakinis) tripsas (Thrips tabaci Lind.) Vad vab 89, blakstienuotasis (= blakstienotasis) sitōnas (Sitona flavescens) Vad vab 182, briaunuotasis (= briaunotasis) maitvabalis (Silpha carinata Hbst.) 133 L vab 88, smidrinis (= smydrinis) lapgraužis (Crioceris duodecimpunctata L.) Vad kenk 137, žilvytinis (= žilvitinis) lapgraužis (Phytodecta viminalis L.) L vab 152, beržinis zefyras (= zefyras) (Zephyrus betulae L.) AAŽ 370, liemenlapilviai (= liemenpilviai) plėvasparniai (Phytophaga) ŽŪF 133, uodeguočius (= uodegčius) (Thecla) AAŽ 368, niūravabalis (= niūrniavabalis) (Xylita) L vab 65, žvitražygis (= žvitražygis) (Agonum) L vab 79 apod. Nesprávné varianty jednoslovných termínů a transformace složených termínů v tomto článku uvedeme opravené (takové termíny jsou označeny hvězdičkou). Zcela nesprávné nově vytvořené termíny vůbec nezmíníme. II. Způsoby tvoření termínů § 3. Při pojmenovávání druhů hmyzu žijících v Litvě a dalších taxonomických jednotek se dnes odborníci na entomologii obracejí k lidovému jazyku stále méně. Najít v něm vhodná pojmenování příslušných druhů či rodů je už poměrně obtížné. Nejobvyklejší způsoby tvorby nových slov a nově utvořených názvů v této oblasti (s ohledem na rozlišovací znaky hmyzu) jsou dnes především tyto: 1. Jako název rodu se volí nemotivovaný, ale snadno identifikovatelný litevsky skloňovaný latinský (nebo latinizovaný) termín, např.: apionas < lat. Apion Vad vab 179, antofora < lat. Anthophora Vad vab 292, evatrija < lat. Evatria Vad vab 223, klitra < lat. Clytra Vad vab 165, osmija < lat. Osmia Vad vab 293, sitonas < lat. Sitona Vad vab 181 aj. Pro druhové členy je tento způsob, dá se říci, zcela nepopulární: máme jen malou skupinku druhových termínů, jejichž určujícím členem je příjmení badatele, který daný druh popsal nebo vyčlenil, např.: Radionovo erkė (Caloglyphus radionovi Zachr.) AAŽ 21, Fokijo erkutė (Vasates foc-keui Nal. et Trones.) AAŽ 34, Mayro gumbavapsvė (Rhodites mayri Schlecht.) Vad kenk 209, Šreberio mėšlavabalis (Caccobius schreberi L.) L vab 96, Miulerio žvitražygis (Agonum mülleri L.) L vab 80, Mordvilko amaras (Aphis mordwilcoi Börn.) Vad kenk 231 apod. V ostatních případech bývá druhový člen zpravidla litevský, i když je název rodu mezinárodní. Litevské druhové členy jsou v takových případech velmi často překlady nebo částečné překlady, např.: violetinis apionas ← Apion violaceum Kirby. Vad kenk 127, kablelinė hesperija ← Augiades comma L. Vad vab 269, keturjuostė strangalia ← Strangalia quadrifasciata L. Vad vab 155, penkiataškis tichijus ← Tychius quinquepunctatus L. Vad kenk 36 apod. 2. Jako rozlišovací znak rodu (nebo jiné jednotky) se použije příbuzný rod (nebo jiná jednotka). Nově vytvořené názvy jsou v takovém případě nejčastěji: a) odvozeniny s příponami a b) složená slova, např.: a) šokliukas (Tetrix)←šoklys (Cicindela) Vad vab 52, kandelė (Stigmella)←kandis (Gracilaria) Vad kenk 204, blakutė (Psylla)←blakė (Cimex) aj. Vad vab 63; b) žiedmusė (Syrphus)←musė (Musca) Vad vab 322, makštikandė (Coleophora)←kandis (Gracilaria aj.) Vad kenk 139 apod. Pro tento účel se používá jen velmi málo produktivních přípon: zdrobňovací přípony -ukas(-ukė), -elis(-elė), -utis(-utė) aj. V L vab je zvláště rozvinuto tvoření složených termínů této skupiny, např.: žygis→puikiažygis (Calosoma), puošniažygis (Carabus), giriažygis (Leistus), akiuotžygis (Elaphrus), rausiažygis (Clivina), barzdužygis (Bembidion), medienžygis (Tachyta), samanžygis (Trechus), dumblažygis (Patrobus), pievažygis (Badister) aj. L vab 74 nn. Některé takové termíny mají nejasnou motivaci (např. rausiažygis, barzdužygis aj.), nebo jsou jejich prvními členy odvozené složité kmeny, proto není v terminologii nikdy vhodné bez rozmyslu rozšiřovat některý typ. 134 3. Jako rozlišovací znak rodu nebo druhu se volí místo, kde hmyz žije a které se v mnoha případech shoduje s jeho potravním objektem. V takovém případě je název rodu jen zřídka utvořen příponou, např.: dirvinukas (Agrotis)←dirva (dirvinis) Vad kenk 271, avietinukas (Byturus)←avietė (avietinis) Vad vab 141, grikinukas (Phyllopertha)←grikis (grikinis) Vad vab 200, medininkas (Trypodendron)←medis Vad vab atd. Názvy rodů hmyzu jsou v tomto případě převážně složená slova s druhou složkou -vabalis (méně často) nebo s druhou složkou -graužis (-ėdis) (častěji), např.: dumblivabalis (Haliplus) Vad vab 104, kempvabalis (Triplax) Vad vab 142, bebravabalis (Platypsyllus) L vab 37, balanvabalis (Lyctus) L vab 47, grybvabalis (Mycetophagus) L vab 58, šakniagraužis (Hepialus) Vad vab 212, žievėgraužis (Pityogenes) Vad vab 193, maitėdis (Aclypea) Vad vab 118, vaisėdis (Laspeyresia) Vad vab 222 atd. Druhová určující přízviska tohoto typu se obvykle vyjadřují adjektivy s příponou -inis, -ė, z nichž mnohá jsou kalky nebo polokalky, např.: agrastinis amaras←Aphis grossulariae Kalt. Vad vab 69, miškinis šoklys←Cicindela silvatica L. Vad vab 95, dirvinis žygis←Carabus arvensis Hbst. Vad vab 100, žirninis grūdinukas←Bruchus pisorum L. Vad vab 171, liepinis sfinksas←Mimas tiliae L. Vad vab 246 atd. 4. Je-li rozlišovacím znakem rodu různé vlastnosti těla hmyzu (nebo některé jeho části), při tvoření nových názvů se poměrně zřídka používají přípony, např.: kuodas→kuoduotis (Cerura) Vad vab 247, kupra→kupriukas (Raphidia) Vad vab 202, skydas→skydinukas (Ostama) Vad vab 140. V entomologické systematické terminologii jsou v tomto případě neobvyklá také složená slova, např.: paslėptastrublis (Centhorrhynchus) A AŽ 214, buožiaūsiai (Rhapalocera) Vad vab 262 atd. Tento znak není příliš oblíbený ani při tvoření druhových názvů: a) adjektiv či příčestí se jmenným tvarem; b) adjektiv s příponou -inis, -ė a c) složených adjektiv, např.: a) briaunotasis ragijus (Rhagium inquisitor L.) Vad vab 154; b) šauktukinis pelėdgalvis (Agrotis exclamationis L.) Vad vab 252; c) ilgaliėžuvis sfinksas (Macroglossum stellatarum L.) Vad vab 246 atd. Poměrně oblíbeným rozlišovacím znakem rodů a druhů je barva celého těla hmyzu nebo některé jeho části. Názvy rodů jsou v tomto případě odvozeniny s příponami (a), odvozeniny s koncovkami (b) a složená slova (c), např.: a) baltas→baltukas (Pieris) Vad vab 264, bronz inis→bronz inukas (Cetonia) Vad vab 200; b) gelsvas→gelsvys (Colias) Vad vab 265, melsvas→melsvys (Callophrys) Vad vab 268; c) keršas→keršvabalis (Thanasimus) Vad vab 124, baltas→baltasparnis (Trialeurodes) Vad vab 64 atd. Tento znak je dosti typický také pro názvy druhů, v nichž se složky označující barvu celého těla obvykle vyjadřují adjektivy se jmenným tvarem nebo adjektivy s příponou -inis, -ė (a), zatímco barva jednotlivých částí těla nebo orgánů složenými adjektivy (b), např.: a) žalioji auksalakė (Chrysopa adspersa WSm.) Vad vab 204, juodasis odėdis (Attagenus pellio L.) Vad vab 135, violetinis karnagraužis (Hylurgops palliatus Gyll.) Vad vab 192; b) geltonkraštis žygis (Nebria livida L.) Vad vab 100, raudongalvis kempvabalis (Triplax russica F.) Vad vab 142, mėlyn sparnis tarkšlys (Oedipoda coerulescens L.) Vad vab 52 atd. 5. O něco méně často se jako rozlišovací znak rodu hmyzu volí vlastnost charakteristická pro lidskou činnost. Všechny takové termíny jsou utvořeny z názvů osob v přeneseném významu, např.: apsiuvėlis (Ptinus) Vad vab 133, buriuotojas (Papilionidae) Vad vab 263, duobkasys (Necrophorus) Vad vab 117, kirpikas (Blastophagus), mūrininkė (Osmia) Vad vab 293 atd. Názvy druhů se podle tohoto znaku dnes tvoří méně často, avšak v tradiční systematické terminologii se podobné termíny vyskytují často, např.: ūsuotis dailidė (Ergates faber L.) Vad vab 153, verpikas vienuolis (Lymantria monacha L.) Vad vab 240, žiogas giesmininkas (Tettigonia cantans Fuessl.) Vad vab 49 atd. 135 III. Přehled charakterističtějších litevských novotvarů2 Akiuotžygis (1) — brouk vyskytující se přímo u vody na březích řek a jezer. Popsány jsou 2 druhy: mėlynpadis a. (Elaphrus cupreus Duft.) a žaliapadis a. (E. riparius L.) L vab. 76—77. Akūtė (2) — stříbřitě šedý motýl, jehož housenky škodí různým lesním a ovocným stromům. Popsán je 1 druh: sidabrinė a. (Phalera bucephala L.) Vad vab. 248. Ankstyvės (2) — řád síťokřídlých (Plecoptera) Vad vab 23. Apsimetėlis (1) — škůdce potravinářských výrobků, kožešin aj., žijící v domácnostech a skladech. Popsány jsou 2 druhy: paprastasis a. (Ptinus fur L.) a šilkaplaukis a. (Niptus hololeucus Fald.) Vad vab 133—134. Avietinukas (2) — brouček, jehož larvy žijí v květech a bobulích maliníku. Popsán je 1 druh: paprastasis a. (Byturus tomentosus F.) Vad vab 141. Balánvabalis (1) — brouk, jehož larvy žijí pod kůrou listnatých stromů. Popsán je 1 druh: lygiašonis b. (Lyctus linearis Gz.) L vab 47. Baltaspañnis (2) — drobný hmyz podobný molům, žijící ve sklenících a na stromech. Popsáno je několik druhů: klevenis b. (Aleurochiton acerinis Haupt.), šiltdaržinis b. (Trialeurodes vaporarium Westw.) L vab 64—65. Barzdūkžygis (1) — drobný brouk nalézaný na vlhkých místech, v hnilobě a hnoji. Popsány jsou 2 druhy: keturdemis b. (Bembidion quadrimaculatum L.) a rusvakojis b. (B. lampros Hbst.) L vab 77. Bebrāvabalis (1) — parazit bobrů. Popsán je 1 druh: paprastasis b. (Platyp­sullus castoris Rits.) L vab 37. Beušis (2) — velmi drobný hmyz žijící v lesní hrabance, mechu a pařezech. Popsán je 1 druh: paprastasis b. (Eosentomon transitorum Berl.) Vad vab 27. Blýškiakāis (2) — druhové přízvisko: b. kupriukas (Raphidia xanthostigma Schum.) Vad vab 202. Lesklokaz (1) — hmyz škodící ovocným stromům. Je popsáno několik druhů: švestkový l. (Anthaxia nitidula) aj. AAŽ 141. Leskavka (2) — hmyz žijící pod kůrou stromů a ve dřevě. Je popsáno mnoho druhů: velká l. (Chalcophora mariana L.), obecná l. (Ancylochira rustica L.) aj. Vad vab 130—131. Blešivka (1) — brouk, jehož larvy se vyvíjejí pod kůrou starých bříz. Je popsán 1 druh: křížák b. (Throscus carinifrons Bonv.) L vab 49. Bronzovníček (2) — nazelenalý brouk z čeledi vrubounovitých žijící na různých bylinách. Je popsán 1 druh: obecný b. (Cetonia aurata L.) Vad vab 200. Denní motýli (2) — řada denních motýlů (Rhopalocera) Vad vab 262. Vlaštovkovití* (1) — čeleď velkých a ozdobných motýlů, kteří za letu jen zřídka mávají křídly a převážně plachtí vzduchem (Papilionidae) Vad vab 263. Svinovač (1) — brouk, jehož larvy žijí v „doutnících“ stočených z listů stromů. Je popsáno mnoho druhů: březový s. (Deporans betulae L.), lískový s. (Apoderus coryli L.), topolový s. (Byctiscus populi L.) aj. Vad vab 172—173. Klíčenkovitý (1) — drobný nelétavý brouček škodící řepě. Je popsán 1 druh: řepný k. (Atomaria linearis Steph.) Vad kenk 73. Hnojník (1) — čeleď brouků žijících ve stojatých vodách, hnoji, hnijících rostlinných zbytcích aj. Je popsáno několik druhů: obecný h. (Hydrons caraloides L.), červenoramenný h. (Sphaeridium scarabeoides L.) aj. Vad vab 137. Skvrnobřich (2) — druhové označení: s. lesklokaz (Ancylochira haemorrhoidalis Hbst.) Vad vab 130. Kopřiváček (2) — jednoslovné druhové jméno motýla, jehož housenky žijí na listech kopřiv (Vanessa urticae L.) Vad vab 266. Polník (2) — hmyz, jehož larvy škodí zemědělským plodinám. Je popsáno mnoho druhů: vykřičníkový p. (Agrotis exclamationis L.), ozimý p. (Agrotis segetis Schiff.) aj. Vad kenk 271—272. Vlhkomil (2) — jednoslovné druhové jméno hmyza poškozujícího zeleninu ve sklepích, pařeništích a sklenících (Porcellio scaber Latr.) AAŽ 17. Červotoč prachový (1) — brouk, jehož larvy žijí v trouchnivějícím dřevě. Je popsán 1 druh: išuotiškas = išuotas? d. (Pseudocistella cerambycoides L.) Vad vab 147. Bahnomil (1) — černý nebo tmavě hnědý brouk vyskytující se na vlhkých místech, zejména na březích řek a jezer. Je popsán 1 druh: černý b. (Patrobus excavatus Pk.) L vab 78. Bahnomil řasový (1) — vodní brouk živící se řasami. Je popsán 1 druh: říční b. (Haliplus fluviatilis Anbc.) Vad vab 104. Hrobník (3ᵇ) — velký brouk žijící v mršinách a hnijících houbách. Bylo popsáno několik druhů: černý h. (Necrophorus humator F.) a černobřichý h. (N. vespilloides Hbst.) Vad vab 117—118. 2Některé novotvary uváděné v tomto seznamu již byly zařazeny do 2. vydání Slovníku současné litevštiny (1972). V akademickém Slovníku litevského jazyka, sv. 1—10, tyto novotvary (podle písmen A—P) dosud nenajdeme. 136 Čtyřiadvacetitečková (2) — druhové označení: č. slunéčko (Subcoccinella vigintiquatuorpunc­tata L.) Vad vab 143. Dvouocasý (2) — bělavý hmyz žijící v zemi, lesní hrabance a pod kameny. Byl popsán jeden druh: běžný d. (Campodea plusiochaeta Silv.) Vad vab 28. Kůrovec (1) — brouk žijící ve dřevě nemocných a vyschlých stromů. Byl popsán 1 druh: běžný k. (Bostrychus capucinus L.) Vad vab 131. Chlupáč (1) — brouk žijící pod spadaným listím na okrajích lesů. Byl popsán 1 druh: běžný ch. (Lagria hirta L.) L vab 62. Chlupatý střevlík (1) — býložravý brouk vyskytující se na polích a v zahradách. Byly popsány 2 druhy: běžný ch. s. (Ophonus rufipes Deg.) a vnější ch. s. (O. calceatus Duft.) L vab 81. Majka (1) — lezoucí brouk, na jaře se vyskytující v suchých borových lesích. Byl popsán 1 druh: běžná m. (Meloe proscarabaeus L.) Vad vab 146. Žlutobradý (2) — druhové označení: ž. osenice (Rhyacia C-nigrum L.) AAŽ 339. Žluťásci (4) — žlutě zbarvení motýli z čeledi běláskovitých. Byly popsány 2 druhy: žluťásek čičorečkový (Colias hyale F.) a žluťásek borůvkový (Colias palaeno L.) Vad vab 265. Žlutokřídlík (2) — motýl škodící bylinám, jakož i malinám a ostružinám. Byl popsán 1 druh: žlutokřídlík černopásý (Triphaena fimbria L.) AAŽ 341. Střevlík lesní (1) — brouk žijící v lesní hrabance listnatých a smíšených lesů a pod spadaným listím. Byl popsán 1 druh: střevlík rezavý (Leistus ferrugineus L.) L vab 76. Drabčík (1) — drobný dravý brouček žijící na vlhkých místech. Byl popsán 1 druh: drabčík červený (Pselaphus heisei Hbst.) L vab 39. Šidélka (2) — hmyz žijící na březích řek a potoků. Byly popsány 2 druhy: motýlice lesklá (Calopteryx splen-dens) a motýlice obecná (C. virgo L.) Vad vab 39. Kůrovec (2) — brouk žijící pod kůrou oslabených a vyschlých stromů. Byl popsán 1 druh: kůrovec listnatý (Eletroides dermestoides L.) L vab 45. Houbovníček (1) — velmi drobný brouček, biologicky vázaný na houby. Byl popsán 1 druh: houbovníček smrkový (Mycetophagus piceus F.) L vab 58. Gumbadāris (1) — druhové označení: jilmová mšice (Tetraneura ulmi) Vad vab 68. Gumbāuodis (1) — drobný hmyz, jehož larvy žijí v pupenech a plodech rostlin. Bylo popsáno mnoho druhů: pšeničný obaleč (Contarinia tritici Kby.), hrachový obaleč (C. pisi Winn.) a další. Vad vab 311. Gumbāvapsvė (1) — drobný škůdce tmavého zbarvení. Bylo popsáno několik druhů: malinová žlabatka (Diastrophus rubi Bche.), růžová žlabatka (Rhodites rosae L.) a další. Vad kenk 206, 209. Juodbužis (2) — druhové označení: hrobařík černý (Necrophorus vespilloides Hbst.) Vad vab 118. Kabaspārnis (2) — hmyz žijící u vody. Byl popsán 1 druh: sialis lutaria (Sialis lutaria) Vad vab 201. Kabļāvabalis (1) — drobný býložravý brouk žijící u vody. Byl popsán 1 druh: potápník Meger-lėjo (Helmis maugei megerlei Duft.) L vab 37. Kaktarāgis (2) — druhové označení: k. nosatec (Throsc(us) carinifrons Bonv.) L vab 49. Kamuolvabalis (1) — hmyz vyskytující se na písčitých místech. Byl popsán 1 druh: pilula obecná (Byrrhus pilula L.) Vad vab 135. Kandėlė (2) — drobný motýl, jehož housenky škodí ovocným stromům a keřům. Bylo popsáno několik druhů: obaleč růžový (Stigmella anomalella Goze.), obaleč jabloňový (S. aenella Hein.) a další. AAŽ 237–238. Karnāgraužis (1) — škůdce listnatých stromů z čeledi kůrovcovitých. Bylo popsáno několik druhů: k. velký (Hylesinus crenatus L.) Vad kenk 230, k. malý (H. fraxini Panz.) Vad kenk 223 a další. Kelmāgraužis (1) — brouk z čeledi tesaříkovitých. Byly popsány 2 druhy: tesařík vrbový (Lamia textor L.), tesařík pilovous (Pritonus coriarius L.) Vad vab 154, 158. Kėmpvabalis (1) — drobný brouk žijící v houbách a trouchnivějícím dřevě. Byl popsán 1 druh: lesák rusý (Triplax russica F.) Vad vab 142. Keršākandė (1) — drobný noční motýl, jehož housenky se živí listy ovocných stromů. Bylo popsáno několik druhů: klíněnka ovocná (Lithocolletis blancardella F.) a další. AAŽ 253. Keršvabalis (1) — dravý brouk z čeledi stejného jména (Cleridae). Byly popsány 2 druhy: trichodes včelí (Trichlodes apiarius L.) a lesák obecný (Thanasimus formicarius L.) Vad vab 124. Kėrpvabalis (1) — drobný brouček žijící v houbách a choroších. Byl popsán 1 druh: lesák červenoramenný (Anisotoma humeralis F.) L vab 41. Ketur dėmis (2) — druhové označení: k. páteříček (Hister quadrinotatus Scr.) Vad vab 121. Čtrnáctitečková (2) — druhové označení: č. slunéčko (Coccinella quatuordecimpustulata L.) Vad vab 144. Červotoč (1) — protáhlý tmavohnědý brouk, jehož larvy žijí pod kůrou trouchnivějících bříz, borovic a dubů. Popsán 1 druh: Šneiderův č. (Boros schneideri Pz.) L vab 66. Kůrovec (2) — tmavohnědý brouk, škůdce borovic. Popsány 2 druhy: velký k. (Blastophagus piniperda L.) a malý k. (B. minor Hart.) Vad vab 191–192. Kapesnice (1) — druhové označení: č. můra (Callisto guttea H. W.) Vad kenk 152. Pobřežnice (2) — čeleď drobných mušek vyskytujících se u vody (Ephydridae) AAŽ 408. 137 Krypūnėlis (2) — drobný, černý, velmi tvrdý brouček žijící na mršinách, v hnijících zbytcích rostlin apod. Popsáno několik druhů: mršinový k. (Hister cadaverinus Hoffm.), čtyřskvrnný k. (H. quadrinotatus Scr.) Vad vab 121. Vodní brouk (1) — brouk žijící ve vodě. Popsáno několik druhů: bahenní v. (Hydraena palustris L.), hnědý v. (Enochrus frontalis Er.) aj. L vab 84–85. Kuodnótis (2) — středně velký chlupatý noční motýl. Popsán 1 druh: březový k. (Cerura bicuspis Bk.) Vad vab 247. Kuprávabalis (1) — čilý brouk vyskytující se na květech různých rostlin, na houbách a na schnoucích kmenech stromů. Popsán 1 druh: běžný k. (Mordella fasciata Fabr.) L vab 64. Kupriukas (2) — hmyz, jehož dravé larvy hubí rostlinné škůdce. Popsáno několik druhů: bledooký k. (R. xanthostigma Schum.), tenkonosý k. (Raphidia ophiopsis L.) Vad vab 202. Lapážygis (1) — plochý brouk vyskytující se na různých rostlinách. Popsán 1 druh: křížový l. (Lebia crux-minor L.) L vab 82. Lapinukas (2) — drobný brouček škodící především pícninám. Popsáno několik druhů: vojtěškový l. (Phytonomus variabilis Hbst.), hrachorový l. (Ph. pedestris Payk.) aj. Vad kenk 48. Lapkirpė (1) — druhové označení: l. včela (Megachile centuncularis L.) Vad kenk 147. Laukžygis (1) — brouk poškozující obilní klasy a semena zeleniny. Popsáno několik druhů: běžný l. (Amara plebeja Gyll.), červenonohý l. (Amara aulica Panz.) AAŽ 105 aj. Lygiasparniai (2) — řád okřídleného hmyzu (Homoptera) Vad vab 23. Lněnka (1) — drobný brouček, škůdce lnu. Popsáno několik druhů: černá l. (Longitarsus parvulus Payk.), modrá l. (Aphthona euphorbiae Schrank.) aj. Vad kenk 71. Liūnvabalis (1) — býložravý brouk, vyskytující se na březích jezer a klidných řek, v tůních a na vlhkých loukách. Popsán 1 druh: l. rákosní (Cyphon variabilis Thunb.) L vab 44. Lokiukas (2) — motýl, jehož kukly se vyvíjejí v tlustých kokonech pokrytých chlupy. Popsáno několik druhů: l. kopřivový (Spilosoma urticae Esp.), l. jitrocelový (Parasemia plantaginis), l. růžový (Arctia caja L.) aj. Vad vab 237. Lūobvabalis (1) — brouk živící se obilninami, žijící v houbách nebo v chodbách kůrovců. Popsán 1 druh: l. rýhovaný (Ditoma crenata F.) Vad vab 142. Maišiakandė (1) — drobný motýl, jehož housenky žijí v pouzdrech zhotovených z částí listů. Popsáno několik druhů: m. jabloňová (Incurvaria oehlmanniella Tr.) aj. AAŽ 242. Maišininkas (2) — šedorůžový motýl, jehož housenky žijí v pavučinových pouzdrech. Popsán 1 druh: m. jednobarevný (Canephora unicolor Hf.) Vad vab 227. Makštikandė (1) — škůdce rostlin, jehož housenky žijí v pochvách. Popsáno několik druhů: m. jetelová (Lithocolletis nigroscentella Logan.), m. vojtěšková (Caleophora cartilaginella F.) Vad kenk 73. Maldininkai (2) — řád okřídleného hmyzu (Manoptera) Vad vab 23. Margūtis (2) — středně velký motýl žijící na okrajích lesů a lesních pasekách. Popsány 2 druhy: m. vřesový (Zygaena filipendulae L.) a m. zelený (Procris statices L.) Vad vab 228. Maurávabalis (1) — brouk žijící v bahně písčitých vodních nádrží. Popsán 1 druh: m. černý (Georissus crenulatus (Gossi.) L vab 48. Mauražygis (1) — černý brouk žijící ve vlhkém písku na březích řek a jezer a pod kameny. Popsán 1 druh: m. žlutoprsý (Nebria livida L.) L vab 76. Medienvabalis (1) — brouk, jehož larvy se vyvíjejí v trouchnivějícím dřevě. Popsán 1 druh: m. hnědonohý (Eucnemis capucina Ahrens.) L vab 50. Medienžygis (1) — černý lesklý brouk žijící v chodbách kůrovců. Popsán 1 druh: m. obecný (Tachyta nana Gyll.) L vab 77. Mėdininkas (1) — škůdce jehličnatých stromů. Popsáno několik druhů: m. dubový (Xyloterus domesticus L.), m. pruhovaný (Trypodendron lineatum Oliv.) Vad vab 193, m. nepárový (Anisandrus dispar Fabr.) Vad kenk 163–164. Mėdkirtis (1) — brouk z čeledi tesaříkovitých. Popsáno několik druhů: m. čtyřskvrnný (Pachyta quadrimaculata K.), m. krátký (Spondylis buprestoides L.) Vad vab 155–156. Melsvys (4) — škodlivý motýl modravé barvy. Popsáno několik druhů: m. polní (Lycaena icarus Rott.) Vad vab 268, m. všežravý (Cyaniris aríogalus L.) aj. Vad kenk 197. Meškutė (2) — škodlivý motýl, jehož housenky jsou velmi chlupaté. Popsáno několik druhů: m. skvrnitá (Arctia caja L.), m. hbitá (Spilosoma lubricipeda L.) aj. Vad kenk 192–193. Miltamaris (1) — mšice škodící švestkám. Popsán 1 druh: m. švestková (Hyalopterus pruni Fabr.) Vad kenk 175. Minadaris (1) — druhové přízvisko: pilatka maliníková (Entodecta pumila Scl.) Vad kenk 204. Minakandė (1) — drobný škodlivý motýlek, jehož housenky vyžírají miny, dutiny určitého tvaru. Popsáno několik druhů: m. maliníková (Stigmella rubivora Wck.), m. jetelová (Lithocolletis nigroscentella Logan.) a další. Vad kenk 44, 204. 138 Mināmusė (1) — drobná škodlivá muška, jejíž larvy vyžírají miny, dutiny určitého tvaru. Popsáno mnoho druhů: m. jetelová (Agromysa nana Mg.), m. hrachová (Liriomyza congesta Beck.) a další. Vad kenk 44. Mitriavabalis (1) — drobný čilý brouk vyskytující se na různých květech. Popsán 1 druh: m. jednorožec (Notoxus monoceros L.) L vab 63. Mūrininkės (1) — přívlastek ve dvouslovném rodovém názvu: včela m. (Osmia) Vad vab 293. Paslėptabūlis (2) — drobný brouček, škůdce zeleniny. Popsáno mnoho druhů: m. řepkový (Centhorhynchus rapae Gyll.), m. makový (C. macula — alba Hbst.) AAŽ 214. Pelėšiavabalis (1) — brouk žijící v houbách a hnijícím dřevě. Popsán 1 druh: m. červený (Endomychus coccineus L.) L vab 60. Pjautuvaspārnis (2) — motýl se žlutohnědými křídly, jehož housenky se vyskytují na břízách a olších. Popsán 1 druh: m. březový (Drepana falcataria L.) Vad vab 243. Pievėžgys (1) — brouk žijící v lesích, na loukách a polních cestách. Popsán 1 druh: m. dvouskvrnný (Badister bipustulatus F.) L vab 78. Piktvabalis (1) — dravý brouk žijící ve vlhké lesní hrabance. Popsán 1 druh: m. hnědý (Scydmaenus rufus Müll.) L vab 40. Pilkadėmis (2) — druhové přízvisko: p. bělásek (Lepitidia sinapis L.) AAŽ 366. Pinčiavabalis (1) — černý brouk, jehož larvy se vyvíjejí v houbách na stromech. Popsán 1 druh: m. černý (Sphindus dubius Gyll.) L vab 56. Pirstaspārnis (2) — drobný motýl s tenkým zadečkem a velmi dlouhými nohami. Popsán 1 druh: m. obecný (Pterophorus monodactylus L.) Vad vab 231. Pjūklaušis (2) — brouk žijící v norách vyhrabaných ve vlhkém písku nebo bahně na březích jezer a řek. Popsán 1 druh: m. žlutý (Heterocerus fenestratus Thunb.) L vab 48. Plikvabalis (1) — drobný brouk nalézaný na různých květech. Popsán 1 druh: m. řebříčkový (Olibrus millefolii Pk.) L vab 55. Plochohlavec (1) — plochý, tmavě hnědý brouček, který poškozuje obilí. Popsány jsou 2 druhy: plochohlavec hnědý (Laemophloeus ferrugineus Steph.) a plochohlavec surinamský (Oryzaephilus surinamensis L.) AAŽ 149. Střevlíkovec ozdobný (1) — velký nelétavý užitečný brouk, vyskytující se na polích, loukách a zejména v lesích. Popsáno je několik druhů: střevlíkovec velký (Carabus coriaceus L.), střevlíkovec zahradní (Carabus hortensis L.) aj. L vab 74–75. Puchýřník (1) — středně velký brouk žijící na bylinách a nízkých rostlinách. Popsány jsou 2 druhy: puchýřník úzkotělý (Dolychosoma lineare Rossi.) AAŽ 126 a puchýřník zelený (Malachius aeneus L.) L vab 46. Borovnicek (1) — černý brouk porostlý nažloutlými chloupky. Popsán je 1 druh: borovnicek květní (Rhinomacer attelaboides F.) L vab 68. Dřevomor (1) — brouk žijící pod kůrou stromů a ve dřevě. Popsán je 1 druh: dřevomor obecný (Pytho depressus L.) L vab 61. Červenokřídlík (2) — motýl, jehož přední křídla jsou červená. Popsán je 1 druh: červenokřídlík tečkovaný (Chryso- phanus phleas L.) Vad vab 268. Červenec (1) — brouk žijící v lesích na květech. Popsán je 1 druh: červenec ohnivý (Py- rochroa coccinea L.) Vad vab 146. Červenáček (1) — chlupatý brouk se 2 červenými skvrnami na krovkách, vyskytující se na písčitých místech. Popsán je 1 druh: červenáček křížový (Panagaeus crux — major L.) L vab 78. Půdník (1) — brouk žijící ve vlhkých půdách, často v krtčích norách. Popsán je 1 druh: půdník krtčí (Clivina fassor L.) L vab 77. Řešetlákovník* (1) — brouček, jehož larvy žijí v květech a plodech planého řešetláku. Popsán je 1 druh: řešetlákovník obecný (Bruchela saturalis F.) L vab 68. Žitovník (2) — synonymum názvu rodu polník. AAŽ 336. Mecháček (1) — brouk žijící pod spadaným listím, kameny, v mechu aj. Popsány jsou 2 druhy: mecháček obecný (Trechus secalis Pk.) a mecháček hnědý (T. quadristriatus Schrk.) L vab 78. Úzkošíjník (1) — brouk žijící pod kůrou stromů, v houbách, mraveništích aj. Popsán je 1 druh: úzkošíjník obecný (Bitoma crenata F.) L vab 58. Stříbřitá můra (2) — druhové přízvisko: S. peledgalvis (Phytometra confusa Steph.) Vad kenk 278. Síťokřídlá (2) — přívlastek ve dvojslovném názvu čeledi: síťokřídlé ploštice (Tingidae) Vad vab 77. Meloe (1) — býložravý brouk obsahující jedovatou látku kantaridin; dříve se používal v lidovém léčitelství. Popsán je 1 druh: meloe španělský (Lytta vesicatoria L.) L vab 132. Páchník (1) — černý (samec) nebo žlutohnědý (samice) brouk, jehož larvy žijí ve vlhké půdě a živí se kořeny rostlin. Popsán 1 druh: běžný p. (Das cillus cervinus L.) AAŽ 122. Plochoš (2) — plochý brouček žijící pod kůrou stromů a ve stodolách. Popsány 2 druhy: mauritánský p. (Tenebroides mauritanicus L.), rezavý p. (Ostoma ferrugineum L.) Vad vab 140. Běhule (1) — moucha, jejíž larvy žijí v půdě a trouchnivějícím dřevě. Popsán 1 druh: běžná b. (Rhagio scolopaceus L.) Vad vab 318. 139 Skrytka (1) – drobný protáhlý brouček žijící ve sklepích a skladech. Popsán 1 druh: hnědá s.⁷ (Enicmus minutus L.) AAŽ 151. Plísňožer (2) – brouk živící se plísněmi. Popsán 1 druh: houbový p. (Pterygium crenatum Gyll.) L vab 57. Skrývalka (2) – brouček škodící švestkám a bezu. Popsány 2 druhy: žlutonohá s. (Cryptocephalus flavipes F.) a pětitečná s. (C. quinquepunctatus Harr.) Vad ken 171, 235. Kůrovec (2) – brouček škodící mladým jehličnanům. Popsány 2 druhy: borový k. (Pissodes pini L.) a tečkovaný k. (P. notatus F.) Vad vab 187. Písečník (1) – černý brouček živící se dvoukřídlým hmyzem, vyskytující se na písčitých místech. Popsán 1 druh: červenonosý p. (Trox sabulosus F.) L vab 36. Střevlík (1) – černý lesklý brouk žijící v půdě, zahradách a na loukách. Popsáno několik druhů: černý s. (Pterostichus niger Schall.) L vab 79, obecný s. (P. melanarius Ill.) AAŽ 103. Kvítkovník (2) – čilý brouk žijící na květech. Popsán 1 druh: běžný k. (Mordella fasciata Fabr.) Vad vab 147. Obaleč šiškový (1) – černošedý motýl, jehož housenky škodí šiškám smrků. Popsán 1 druh: šiškový o. (Laspeyresia strobilella L.) Vad vab 222. Skelnokřídlík (2) – drobný motýl, jehož housenky žijí pod kůrou nebo v dřeni výhonů. Popsáno několik druhů: malinový s. (Bembecia hylaeiformis Lasp.), jabloňový s. (Synanthedon myopaeformis Borkh.) AAŽ 249–250. Šípovník (2) – motýl, jehož housenky žijí na listnatých stromech. Popsány 2 druhy: javorový š. (Acronycta aceris L.) a š. psi (A. psi L.) Vad vab 251. Šťávník (1) – brouk vyskytující se na kmenech starých listnatých stromů u vytékající mízy. Popsán 1 druh: běžný š. (Nosodendron fasciculare Oliv.) L vab 51. Vidličnatka (2) – velký světle šedý motýl, jehož housenky žijí na topolech a vrbách. Popsán 1 druh: velká v. (Dicranura vinula L.) Vad vab 248. Vykřičníkový (1) – druhové označení: v. osenice (Agrotis exclamationis L.) Vad ken 271. Šepetīnukas (2) – motýl, jehož chlupaté housenky škodí zahradám. Popsán 1 druh: zahradní š. (Orgyria antiqua L.) Vad vab 239. Šeriaudėjai (2) – řád bezkřídlého hmyzu (Thysanura) Vad vab 23. Šiengraužiai (3ᵇ) – řád okřídleného hmyzu (Coleognatha) Vad vab 23. Šrātavabalis (1) – brouček žijící ve vlhkém písku a naplaveninách na březích vodních nádrží. Popsán 1 druh: erkškasis š. (Sphaerius acaroides Wallt.) L vab 43. Šukanāgis (2) – druhové označení: š. žygis (Calathus fuscipes Goetze.) AAŽ 104. Šukāžygis (1) – brouk vyskytující se na suchých písčitých půdách, v lesích a na loukách. Popsány 2 druhy: geltonkojis š. (Cealathobus erratus C.) a paprastasis š. (C. fuscipes Pz.) L vab 80. Taigvabalis (1) – brouk nacházející se na kmenech bříz v blízkosti vytékající mízy. Popsán 1 druh: paprastasis t. (Sphaerites glabratus F.) L vab 51. Taškāvabalis (1) – brouk žijící na vlhkých tmavých místech, v hnijících rostlinných zbytcích. Popsán 1 druh: t. mažylis (Clambus minutus Strm.) L vab 40. Tiesiasparniai (2) – řád okřídleného hmyzu (Copeognatha) Vad vab 23. Tinklasparniai (2) – řád okřídleného hmyzu (Neuroptera) Vad vab 23. Tryliktaškė (2) – druhové označení: t. boružė (Hippodamia tredecimpunctata L.) Vad vab 143. Trumpastraūblis (2) – protáhlý černý brouček škodící jehličnanům. Popsán 1 druh: pušinis t. (Brachyderes incanus L.) Vad vab 181. Ugniūkas (2) – drobný motýl škodící kulturním rostlinám a také poškozující potraviny a materiály. Uvádí se několik druhů: malūninis u. (Ephestia kuhniella Zell.), miltinis u. (Pyralis farinalis L.) Vad vab 230–231. Uodegšė * (2) – drobný motýl, jehož světle zelené housenky škodí švestkám a dalším rostlinám z čeledi růžovitých. Popsán 1 druh: slyvinis u. (Thecla pruni F.) AAŽ 368. Uodēnis (2) – drobný komár, jehož larvy žijí ve stéblech obilnin a v kořenech zeleniny. Uvádí se několik druhů: agurkinis u. (Lycoria sp.), ruginių stiebinis u. (Hybosiasoptera cerealis Lind.) Vad kenk 16, 120. Uodūkas (2) – drobný komár, jehož larvy žijí v houbách a hnijících rostlinných zbytcích. Popsán 1 druh: u. kareivėlis (Sciara tomae L.) Vad vab 311. Urvávabalis* (1) – brouk žijící na tmavých vlhkých místech, který se živí rozkládajícími se zbytky rostlinného a živočišného původu. Popsán 1 druh: šedý u. (Catops fuscus Panz.) L vab 41. Vāltvabalis (1) – černý hbitý brouk žijící v houbách nebo choroších. Popsán 1 druh: čtyřskvrnný v. (Scaphidium quadrimaculatum Ol.) L vab 42. Vamzdžiaudėgiai (2) – označení dvojslovného názvu čeledi: v. třásněnky (Phloeothripidae) Vad vab 89. Vėduokliasparnis (2) – motýl, jehož křídla připomínají vějíř. Popsán 1 druh: šestiprstý v. (Orneodes hexadactyla L.) Vad vab 232. 7 L vab 57 se tento druh nazývá malý tajný brouk. 140 Vėduokliavabalis (1) — drobný brouk, jehož larvy se vyvíjejí v hnízdech včel a vos. Popsán 1 druh: vosí v. (Pelecotoma fennica Payk.) L vab 64. Vikriažygis (1) — zelený, plochý nebo černý brouk žijící na sušších polích a loukách. Popsáno několik druhů: široký (Harpalus latus L.) L vab 81, zelený v. (H. affinis Schrank.) AAŽ 107. Žalsvys (4) — drobný motýl z čeledi modráskovitých. Popsán 1 druh: malinový ž. (Callophrys rubi L.) Vad vab 268. Žiedėnės (2) — čeleď much žijících na květech (Anthomyiidae) AAŽ 413. Žiedinukas (2) — brouček škodící květům. Uvedeny 2 druhy: řepkový ž. (Meligethes aeneus F.), vikvový ž. (M. erythropus Gyll.) Vad kenk 37, 108. Žiedvabalis (1) — brouk vyskytující se na různých květech a živící se jejich nektarem. Popsán 1 druh: červenokřídlý ž. (Lygistopterus sanguineus L.) L vab 103. Žieviasparnis (2) — druhové přízvisko: kůrový osenice (Agrotis corticea Schiff.) Vad kenk 272. Žievėspiris (1) — motýl, jehož housenky škodí ovocným a lesním stromům. Popsáno několik druhů: velký ž. (Baärmia raboraria Schiff.), smrkový ž. (B. ribeata Cl.) a další. AAŽ 319—320. Žolinukas (2) — drobný motýl z čeledi zavíječovitých. Popsáno několik druhů: luční ž. (Crambus pratellus L.), zahradní ž. (C. hortuellus Hb.) a další. AAŽ 292—293. Žvilgvabalis (1) — tmavý brouk nacházený pod kůrou, ve skladech apod. Popsáno několik druhů: zahradní ž. (Librodor hortensis Geoffr.), dvojtečkový ž. (Nitidula bipunctata L.) AAŽ 147. Žvyninukas (2) — stříbřitý hmyz vřetenovitého tvaru. Popsán 1 druh: cukrový ž. (Lepisma saccharinum L.) Vad vab 29. Žvitriāžygis* (1) — brouk žijící v lesících, na polích a loukách. Popsány jsou 2 druhy: Miulerův ž. (Agonum mülleri Hbst.), šestitečkový ž. (A. sexpunctatum L.) L vab 79—80. Závěry 1. V současné terminologii systematiky hmyzu se neologismy a novotvary tvoří ve všech skupinách taxonů. Nejoriginálnějšími litevskými novotvary jsou názvy rodů. Názvy druhů bývají nejčastěji kalky. Při vytváření litevských názvů hlavních systematických jednotek se ne vždy přesně dodržují pravidla Mezinárodního zoologického nomenklatorického kodexu. 2. Lietuviškų kalbamos srities naujadarų darybos afiksų inventorius palyginti neįvairus. Populiariausios priesagos yra šios: -ukas (-ukė), -yvė (-yvis), -utė (-utis), -uotis (-uotė). Didesnę naujadarų dalį — sudurtiniai žodžiai. Jų kūrimas pastaraisiais metais ypač suaktyvėjo, ir kai kuriuose veikaluose (pvz., L vab) kryptstama net į kraštutinumus. Ateityje šios srities naujadarams kurti reikėtų išradingiau panaudoti ir kitas priesagas, pvz.: -ūnas (-ūnė), -ainis (-ainė), -uolis (-uolė), -ėnas (-ėnė) ir pan., taip pat nereikėtų palikti nuošalyje ir priešdėlinės darybos. 3. Normotvůrci terminologie entomologické systematiky dosud příliš málo využívali zkušeností rostlinných systematiků. Proto se v terminologii hmyzí systematiky vyskytuje více nesrovnalostí. Přesto je mnoho jednotlivých novotvarů v této oblasti (např. žlutáček, půvabka, odřezávač, listovníček, kůrovec, pestřenec, vrtalka, štítníček, šípovníček, ohniváček, zelenáček, květopas apod.) bezvadnými termíny, které se pravděpodobně uchytí nejen v terminologii tohoto oboru, ale rozšíří se i do spisovného jazyka. Zkratky AAŽ — Pileckis S., Žuklys L. Augalų apsaugos darbuotojo žinynas. V., 1974. L vab — Pileckis S. Lietuvos vabala i. V., 1976. Vad kenk — Lešinskas A., Pileckis S. Příručka k rozpoznávání škůdců rostlin podle poškození. V., 1968. Vad vab — Lešinskas A., Pileckis S. Vadovas Lietuvos vabzdžiams pažinti. V., 1967. Litevská akademie věd SSR, Ústav litevského jazyka a literatury 141 NOVĚ VYTVOŘENÁ LITEVSKÁ JMÉNA HMYZU Shrnutí 1. V současné litevské systematice hmyzu se neologismy vytvářejí pro všechny taxony. Původní litevská slova se obvykle používají v názvech rodů. Druhová jména se zpravidla vytvářejí kalkováním. Litevská jména hmyzu ne vždy splňují přísné požadavky mezinárodních kodexů zoologické nomenklatury. 2. Inventář afixů pro tvorbu litevských neologismů v systematice hmyzu je poměrně chudý. Nejoblíbenější přípony jsou: -ukas (-ukė), -yvė (-yvis), -utė (-utis), -uotis (-uotė). Většina neologismů jsou složená slova; stávají se stále oblíbenějšími a v některých publikacích se uchylují až k extrémům. V budoucnu by se při tvoření neologismů v této oblasti měly využívat i další přípony, např.: -ūnis (-unė), -ainis (-ainė), -uolis (-uolė), -ėnas (-ėnė) apod.; je třeba uplatňovat také prefixální způsob derivace. 3. Tvůrci litevských termínů pro systematiku hmyzu dosud jen málo využívali zkušeností systematiků rostlin. Terminologie systematiky hmyzu proto není přesná. Většina neologismů v této oblasti, např.: gelšvys, gražutė, kirpikas, lapinukas, liuobvalabis, margutis, minatūisė, skydinukas, strėlinukas, ugniukas, žalšvys, žiedinukas a další, však představuje správně utvořená slova, která pravděpodobně zakoření nejen v této terminologické oblasti, ale stanou se také součástí obecného spisovného jazyka.