Опыт составления литовско-русского словаря переходных глаголов

KALBŲ KONTAKTAI LIETUVOS TSR LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXIII (1983) STASĖ KRINICKAITĖ ZKUŠENOSTI SESTAVOVÁNÍ LITEVSKO-RUSKÉHO SLOVNÍKU PŘECHODNÝCH SLOVES Kategorie slovesné přechodnosti je chápána jako lexikálně-gramatická kategorie založená na protikladu sloves, která mohou mít přímý předmět, a sloves, která se s přímým předmětem pojit nemohou (Lietuvių kalbos gramatika, 1971, p. 179; Jakaitienė E., 1976, p. 109). V litevštině, která disponuje systémem diatetických protikladů, tvoří jádro protikladů v přechodnosti vztahy mezi slovesy s odlišnou morfologickou strukturou. Na základě analýzy morfologické a slovotvorné struktury sloves zaznamenaných ve „Slovníku současné litevštiny“ (Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, 1972) se vyčleňují tři základní typy slovesných opozic, odpovídající třem historickým vrstvám: I — opozice typu „vnitřní diateze // vnější diateze“ (virsti „padat“ // versti „porážet“), které se formálně vyjadřují protikladem ablautových stupňů kořene a protikladem koncovek; II — opozice typu „nekauzativní sloveso // kauzativní sloveso“, jejichž formálními znaky jsou protiklady ablautových stupňů kořene a koncovek, jakož i nepřítomnost—přítomnost slovotvorných sufixů -(d)inti, -(d)ẏti (např. bügti „bát se“ // bauginti „strašit“); III — opozice typu „zvratné sloveso // nezvratné sloveso“, které se vyznačují protikladem nepřítomnosti—přítomnosti zvratné částice -si (např. rengti „oblékat“ // rengtis „oblékat se“) (Paulauskienė A., 1979, p. 26; Криницкайте С., 1980, p. 12). Všechny tyto opozice označují sémantický protiklad „stav // děj“, tj. protiklad ve vztahu slovesného děje k jeho subjektu. Souvisí, zejména u sloves s vnější a vnitřní diatezí, s protikladem neživotných a životných (v širším smyslu — inaktivních a aktivních) subjektů (Степанов Ю. С., 1977, с. 135—152). Přechodnost ve vlastním smyslu slova jako vlastnost pojit se s přímým objektem je tedy pouze průvodním znakem, který zpřesňuje základní význam slovesa. V našem slovníku jsou uvedeny nejběžnější opozice přechodných a nepřechodných sloves doložených ve „Slovníku současné litevštiny“. Slovesná hesla jsme uspořádali do opozic na zákla- 175 dě vzájemné souvislosti jejich morfologické struktury, přičemž jednotlivé významy jsou popsány ve dvou sloupcích tak, aby se protikladné významy daly porovnat. Nemá-li některý význam jednoho slovesa protikladný význam u druhého slovesa, zůstává prázdné místo. Porovnávaným protikladným významům je přiřazeno stejné pořadové číslo. Závorky bez označení () znamenají, že dané sloveso je ve Slovníku vyloženo jako neopozitivní, samostatné slovo. Závorky s označením (caus.) znamenají, že dané sloveso je ve Slovníku vykládáno jako součást opozice „nekauzativní sloveso // kauzativní sloveso“. Hvězdička nahoře označuje, že ilustrační příklad jsme buď rozšířili, nebo převzali z jiných zdrojů. Taková značka u slovesa znamená, že dané sloveso není ve Slovníku vůbec uvedeno, zřejmě proto, že je méně rozšířené, specifičtější, archaické apod. Po popisu významů sloves se uvádí poznámka o tom, zda se dané sloveso při přechodném či nepřechodném významu častěji pojí s životnými, aktivními subjekty (anim.), nebo s neživotnými, neaktivními subjekty (inanim.). Na závěr se po popisu významů slovesné dvojice uvádí seznam dalších opozic, do nichž tato slovesa mohou vstupovat* I. Opozice typu „vnitřní diateze // vnější diateze“ (virsti „padat // versti „shazovat“) birti berti () 1. sypat se (o drobných věcech) Spaliai byra „Pazdeří se sype“ Rudenį byra medžių lapai „Na podzim opadává listí ze stromů“ 1. sypat Kur bersim grūdus? „Kam budeme sypat zrno?“ berti žodžius „sypat slova (doslova slova), rychle mluvit“ 2. sít Kur bėrė, ten augo „Kde zasel, tam vyrostlo“ 3. vysypat Jam veidą beria „Má na tváři pupínky“ doslova „Jemu tvář vysychá“ neživotné anim. byrėti // birinti dygti diegti () 1. rašit výhonky, růst Grybai dygsta „Houby rostou“ 1. sázet, vysazovat Laikas svogūnus diegti „Je čas sázet cibuli“ 176 Dítěti rostou zuby „Dítěti rostou zuby (prořezávají se“ 2. objevovat se (přen.) Hvězdy na obloze se objevovaly stále hustěji dosl.: „Hvězdy na nebi se objevovaly stále hustěji“ neživotné padat 1. padat, téci Těsto padá z chlebové lopaty „Těsto padá z chlebové lopaty“ Sliny tečou „Kape z úst“ Dítě spadlo z lavice „Dítě spadlo z lavičky“ Celý den sněžilo „Celý den sněžilo (dosl. padal sníh)“ 2. měknout, ochabovat Z horka se začínáš rozpadat „Z tepla začínáš ochabovat“ neživotné driksti 1. trhat se, roztrhávat se, být rozedírán Už se párá rukáv „Manžety už se roztrhly“ Sako se úplně párá „Sako už je úplně roztrhané“ 12. 949 2. zavádět zavádět nové metody „zavádět nové metody“ 3. 4. bolet, píchat Man šoną diegia „Píchá mě v boku“ Je taková zima, že to až píchá „Je taková zima, že to přímo píchá“ živ. štípat // nechat rašit (kauz.) drėbti () 1. plácnout, mrsknout Purvais drėbti „cáknout (cákat) blátem“ 2. lepit Za chvíli budeme mazat chlév „Brzy budeme lepit chlév (z hlíny)“ 3. padat (o mokrém sněhu) Visą dieną drėbia „Celý den padá mokrý sníh“ (dosl. padá) 4. nedbale odhodit Když se vrátil, hodil boty pod lavici „Když se vrátil, hodil boty pod lavici“ 5. (hovor.) udeřit, uhodit Kad drėbė jė į žemę „Hodil ho na zem“ 6. (přen.) mluvit nezdvořile Říká pravdu do očí „Říká pravdu do očí“ anim. drėbti // drėbtis dribti // drabstyti drėksti () 1. trhat, rvát Roztrhni šátek napůl „Roztrhni šátek na dvě části“ 2. škrábat, drápat Kočka škrábe drápy 177 neživ. „Kočka drápe nehty“ Plunksna dreskia „Pero škrábe“ 3. zapalovat drėksti degtuką „zapálit zápalku“ živ. driksti // draskyti rozbíjet se 1. rozbíjet se, být rozbitý Stiklas greit dūžta „Sklo se rychle rozbíjí“ 2. proděravět se, opotřebovat se Švarkas dūžta „Sako se proděravělo“ neživ. rozbít () 1. udeřit, aby se něco rozbilo Daužk akmenį su kūju „Udeř do kamene kladivem“ 3. udeřit, bít daužti per žandą „dát facku“ živ. daužtis // daužti dužti // daužyti vysychat 1. schnout, vysychat Kelias džiūsta nuo saulės „Cesta vysychá od slunce“ Skalbiniai džiūsta „Prádlo schne“ 2. vadnout, usychat Javai, medeliai džiūsta, kad nėra lietaus „Obilí a stromky usychají, protože neprší“ 3. chřadnout, hubnout Jis džiūsta iš rūpesčių „Chřadne starostmi“ neživ. věšet () 1. věšet, aby se usušilo Išskalbtus drabužius džiauna ant karties „Vyprané šaty věší na tyč“ živ. džiūti // sušit (kauz.) glusti 1. přimykat se, tisknout se Gluskime prie žemės „Přitiskněme se k zemi“ Marškiniai glunda prie kūno glausti () 1. přitisknout Glausk nugarą prie krosnies „Přitiskni záda ke kamnům“ 2. poskytnout přístřeší, ubytovat 178 „Košile se tiskne k tělu“ neživ. gniužti 1. smršťovat se, ohýbat se, klesat Žmogus gniūžta, kad nebegali panešti naštos „Člověk se pod tíhou nákladu hrbí, už ho nemůže nést“ Sniegas nuo saulės ima gniūžti „Sníh se od slunce začíná smršťovat (tát)“ neživ. zřítit se 1. zřítit se, hroutit se, sesouvat se Pilis griūva „Hrad se hroutí“ Tiltas griūvo „Most se zřítil“ (přen.) Griūva reakcijos stovykla „Tábor reakce se rozpadá“ 2. padat, svalit se, upadnout Pakirstas medis griūva „Podťatý strom se svalí“ 3. hrnout se Žmonės griūva pro duris „Lidé se hrnou dveřmi“ 4. ulehnout, padnout Griūti į lovą „Vrhnout se (dosl. zřítit se) na postel“ neživ., živ. vrátit se 1. vracet se Negrįš jaunos dienelės (lid.) „Mladé dny se už nevrátí“ Poskytni přístřeší svým rodičům „Poskytni přístřeší svým rodičům“ živ. glaustis // glausti svírat () 1. svírat, tisknout, svírat v ruce Jis gniaužia kumštį „Sv írá pěst“ 2. přen. oslabovat, svírat Šalo, net kvapą gniaužė „Byl takový mráz, že se těžko dýchalo (dosl. mráz svíral dech)“ živ. gniaužti // gniaužyti (iter.) bořit () 1. kácet Vėtra medžius griauna „Vítr kácí stromy“ 2. bourat namus griauti „bourat domy“ 3. vozit Medžius griauname iš miško „Vozíme (ve velkém množství) dřevo z lesa“ 4. (přen.) ničit, porušovat drausmę pažeisti „porušovat kázeň“ anim. vrtat () 1. otočit, obracet (zpět) Gręžk arklių atgal „Obrať koně zpátky“ 2. vrtat, vyvrtávat Gręžti lentą „vrtat prkno“ 3. ždímat, vykrucovat 12* 179 inanim., anim. gręžti skalbinius „ždímat (vykrucovat) prádlo“ anim. grįžti // grąžinti (caus.) gręžti // gražyti (iter.) gręžti // gręžtis rozpadat se 1. rozcházet se, rozprchnout se Visi kriko į namus „Všichni se rozešli domů“ 2. hroutit se, kazit se, slábnout Jo nervai krinka „Jeho nervy se zhroutily“ Šeima krinka „Rodina se rozpadá“ inanim. kreikti () 1. vystýlat Reikia tvartą kreikti „Je třeba vystlat chlév (slámou)“ 1a) dělat nepořádek *Vaikai kreikia pirkią „Děti dělají nepořádek v jizbě“ anim. padat 1. padat Akmuo krinta žemyn „Kámen padá dolů“ Lapai krinta nuo medžių „Listí padá ze stromů“ Rasa krinta „Padá rosa“ 2. vypadávat Dantys krinta „Zuby vypadávají“ 3. padnout, zdechnout Arklys greitai kris „Kůň brzy padne (zdechne)“ 4. náhle ulehnout, posadit se Krito į lovą ir jau miega „Spadl do postele a už spí“ 5. klesat, ubývat, snižovat se Vanduo upėje krinta „Hladina vody v řece klesá“ Kainos krinta „Ceny klesají“ inanim. krėsti () 1. třást, otřásat obuolius krėsti „třást jabloní“ Vyrai kūlius krečia „Muži mlátí (doslova vytřásají snopy)“ 2. Mane šaltis krečia „Mám zimnici“ 3. lepit, vytvářet Jis tvartą iš molio krečia „Vytváří chlév z hlíny“ 4. čistit kaminus krėsti „čistit komíny“ anim. krėsti // kratyti 180 krypti 1. naklánět se, vychylovat se, křivit se, deformovat se, otáčet se Vůz se naklání na stranu „Vůz se převrátil na bok“ 2. směřovat, odbočovat Slunce se sklánělo k západu „Slunce se sklánělo k západu“ Jeho pohled směřoval k ptákům „Jeho zrak směřoval k ptákům“ odchýlit se od cesty pravdy „odbočit ze správné cesty“ 3. (přen.) kazit se, zhoršovat se Sveikata krypsta „Zdraví slábne“ neživotné kreipti () 1. směrovat, zaměřovat, naklánět Į kur kreipsime valt ele? „Kam nasměrujeme člun?“ 2. obracet pozornost akis kreipti į save „upoutávat na sebe pozornost“ životné kreipti // kreiptis krypti // kraipyti kvipti 1. vydávat vůni, začínat vonět Květina příjemně voní „Květina příjemně voní“ neživotné kvėpti () 1. vdechovat (nebo vydechovat) kvėpti skanų kvapą „vdechovat příjemnou vůni“ 2. přen. vštěpovat, vnukávat kvėpti kam meilę „vštěpovat někomu lásku“ životné kvėpti // kvėpinti provětrávat // provětrávat se kvėpti // kvapinti pršet 1. pršet Lietus lyja „Prší“ 2. zmáčet, promočit Visi lietūs jį lijo „Všechny deště ho promočily“ 3. moknout v dešti Šienas lyja „Seno mokne v dešti“ (dostalo se do deště) lieti () 1. lít, vylévat, rozlévat Kde pije, tam lije „Kde se pije, tam se i lije“ (přísl.) 2. zalévat Reikia daržą lieti „Je třeba zalít zahradu“ 181 4. (přen.) padat v hojnosti Žvaigždėm lijo „Pršely (dosl. lilo) hvězdy“ neživ. živ. lyti // laistyti lieti // lietis migzti megzti () 1. zamotávat se, proplétat se Siūlai myzga „Nitě se zamotaly“ inanim. 1. vázat uzel Mezga, mezga ir niekaip nesumezga „Váže, váže a nemůže to nijak zavázat“ 2. plést megzti pirštines „plést rukavice“ 3. nasazovat plody Agurkai mezga „Okurky nasazují plody“ anim. megzti // megztis migzti // mazgyti ižti iežti () 1. praskat Ledas pavasarį vyžta „Led na jaře praská“ 2. vylupovat se Žirniai išnokę po lietaus vyžta „Zralý hrách se po dešti vylupuje“ inanim. 2. louskat Pasiskink žirnių ankščių ir iežk „Natrhej si hrachové lusky a vyloupej je“ anim. ižti // aižyti stoupat zvedat () 1. stoupat, vstávat Dūmai kyla aukštyn „Kouř stoupá vzhůru“ 2. vzniknout, vznikat Kilo gaisras „Vznikl požár“ 3. pocházet, být původem (Ji) kilusi iš Kauno „Pochází z Kaunasu“ 1. zvedat *Vėjas kelia dulkes „Vítr zvedá prach“ Jie vaikus kelia anksti „Budí děti brzy“ 2. pořádat Jie dažnai vaišes kelia „Často pořádají hostinu“ 4. převážet, přemisťovat kelti per upę „převézt přes řeku“ 182 neživotné měnit se 1. měnit se, proměňovat se Gamtoje viskas nuolat kinta „V přírodě se všechno neustále mění“ Oras kinta „Počasí se mění“ Žmonių sąmonė kinta „Vědomí lidí se mění“ neživotné naklánět se 1. ohýbat se, sklánět se, naklánět se Od jablek se ohýbají i větve „Větve se ohýbají pod tíhou jablek“ 2. ohýbat se Kartis linksta „Tyč se ohýbá“ 3. propadat se, klesat Podlaha se prohnula pod tíhou „Pod tíhou se podlaha prohnula“ 4. mít sklon k něčemu, přiklánět se k něčemu On nemá sklony ke studiu „Nemá sklon k vědě“ 5. vyvolávat, způsobovat Tabák vyvolává kašel „Tabák vyvolává kašel“ anim. kelti // keltis kilti // kildinti kelti // keldinti měnit () 1. (2) měnit, pozměňovat Upė keičia kryptį „Řeka mění směr“ Plaukai keičia spalvą „Vlasy mění barvu“ (přen.) měnit názor „měnit názor“ 2. (2) provádět výměnu, vyměňovat vyměňovat, měnit baltinius keisti „měnit prádlo“ měnit práci „měnit práci“ měnit peníze „rozměňovat peníze“ ž. r. kisti // keisti keisti // keistis ohýbat (kauz.) 1. ohýbat, naklánět Obuoliai lenkė obelų šakas „Jablka ohýbala větve jabloní“ Ohýbej strom, dokud je mladý „Ohýbej strom, dokud je mladý“ 2. ohýbat ohýbat luk „ohýbat luk“ 3. klonit Krovinys vežimą lenkia „Náklad naklání vůz“ 4. obcházet, míjet, vyhýbat se Jį visi lenkia iš tolo „Všichni se mu zdaleka vyhýbají“ 183 neživotné lámat se 1. lámat se, prodírat se Ne to medis lūžta, kuris girgžda „Není to strom, který se láme, kdo skřípe“ 2. lámat se Sluneční paprsky v atmosféře se lámou „Sluneční paprsky se v atmosféře lámou“ 3. být přetížený, prohýbat se pod tíhou Větve stromů se prohýbají pod tíhou jablek „Větve stromů se prohýbají pod tíhou jablek“ neživotné životné lenkti // lenktis klonit // ohýbat (iter.) ohýbat // ohýbat se lámat (kauz.) 1. lámat Vėjas žalią medį laužia „Vítr láme zelený strom“ 2. měnit směr Vanduo šviesos spindulius laužia „Voda láme světelné paprsky“ 3. tížit, doléhat Sunkūs darbeliai rankeles laužia „Těžká práce ručičky láme“ živ. laužti // laužyti (iter.) šířit se 1. šířit se Nuo gėlių plito malonus kvapas „Od květin se linula příjemná vůně“ Geros žinios kaime greitai plinta „Dobré zprávy se na vesnici rychle šíří“ 2. roztahovat se Batai plinta „Boty se rozcházejí“ neživ. rozšiřovat (kauz.) 1. rozšiřovat gatvę plėsti „rozšiřovat ulici“ (přen.) plėsti akiratį „rozšiřovat obzory“ 2. šířit, podávat zprávy o něčem plėsti patyrimą „šířit zkušenost“ živ. plėsti // plėstis plėsti // platinti (kauz.) II. Opozice typu „nekauzativní sloveso // kauzativní sloveso“ (gerti „pít“ // girdyti „napájet“) aiškėti 1. stávat se jasnějším, zřetelnějším Palengva akys priprato prie aštrios šviesos, ėmė aiškėti atskiri daiktai aiškinti () 1. vysvětlovat, objasňovat, komentovat Vieni vienaip, kiti kitaip tuos pačius dalykus aiškina 184 „Postupně si oči zvykly na jasné světlo a začaly se rýsovat jednotlivé předměty“ Oras aiškėja „Počasí se vyjasňuje“ 2. stávat se srozumitelnějším Otázka začíná být jasnější „Otázka se stává jasnější“ neživotné růst 1. růst, stávat se větším Po dešti tráva roste na píď „Po dešti tráva dobře roste“ 2. zvětšovat se (rozměry) Město roste „Město roste“ 3. rozvíjet se, zdokonalovat se Kádry rostou „Kádry rostou“ neživ., živ. růst 1. růst, stávat se větším Po dešti tráva roste po píďkách „Po dešti tráva rychle roste“ 2. zvětšovat se (rozměry) Město roste „Město roste“ 3. rozvíjet se, zdokonalovat se Kadrai auga „Kádry (dosl.) rostou“ (ve smyslu – stávají se lepšími) živ., neživ. „Jedni vysvětlují tytéž jevy takto a druzí jinak“ Jeden vysvětluje — ostatní poslouchají „Jeden vysvětluje, ostatní poslouchají“ živ. vysvětlovat // vysvětlovat si auginti (kauz.) 1. pěstovat vychovávat houf dětí „vychovávat houf dětí“ 2. zvětšovat se Kvasnice zvětšují koláče „Kvůli kvasnicím koláč kyne“ anim. růst // vychovávat pěstovat () 1. pěstovat (Jie) du sūnus ugdo „Mají dva syny“ ugdyti mišką „pěstovat les“ 2. vychovávat vychovávat děti, mládež „vychovávat děti, mládež“ 3. rozvíjet, rozvíjet jėgas ugdyti „rozvíjet síly“ rozvíjet spisovný jazyk „rozvíjet spisovný jazyk“ 4. (přen.) vzbuzovat pěstovat lásku k vlasti, naději „probouzet lásku k vlasti, naději“ živ. růst // pěstovat (kauz.) 185 balti 1. bělet, stávat se bílým Rugiai bala „Žito začíná bělet“ Plaukai bala „Vlasy šedivějí“ neživ. lesknout se 1. lesknout se Žiedas blizga „Prsten se leskne“ Zlato se leskne i v popelu „Zlato se leskne i v popelu“ (přísl.) neživ. vyblednout 1. blednout, vyblednout Drabužis nuo saulės blunka „Oděv na slunci vybledne (dosl. zmatní)“ neživ. brángti 1. zdražovat Žito stále zdražuje a zdražuje „Žito stále zdražuje a zdražuje“ (stává se stále dražším) neživotné. bręsti 1. dozrávat Sláma žloutne, zrno dozrává „Sláma žloutne, zrno dozrává“ 2. rozvíjet se, stávat se chytřejším Rosteš, a přitom nedozráváš „Rosteš, ale nemoudříš“ neživ. 186 balinti () 1. bělit drobė balinti „bělit plátno“ anim. balti // baltinti blizginti () 1. leštit, leštit do vysokého lesku blizginti batus „leštit boty“ anim. blukinti (kauz.) 1. bělit, odbarvovat Slunce a déšť odbarvují oděv Doslova „Slunce a déšť odbarvují oděv“ živ., neživ. branginti () 1. zvyšovat cenu Dabar jie železo zdražují „Nyní zvyšují cenu železa“ 2. vážit si, cenit si Važ si svého zdraví „Važ si svého zdraví“ živ. brangėti // branginti brandinti () 1. čekat, až dozraje Oni už sklízejí žito, my je ještě necháváme dozrávat „Oni už sklízejí úrodu, ale my ještě čekáme“ anim. būgti 1. bát se Žvėrys būgsta to žaibavimo „Zvířata se bojí blesku“ anim. bukti 1. tupět, otupovat se, tupit se Kirvis bunka „Sekera se tupí“ 2. (přen.) slábnout Atmintis bunka „Paměť se otupuje“ inanim. probouzet se 1. probouzet se Vaikai jau bunda iš miego „Děti se už probouzejí“ 2. vznikat, probouzet se Bunda pavasaris, gamta „Probouzí se jaro, příroda“ Bunda žmonių supratimas, sąmonė „Probouzí se porozumění, vědomí lidí“ anim. *čiukti 1. stávat se čilým, ožívat Vaikas čiunka po ligos „Dítě po nemoci ožívá“ Kiaulės jau čiunka „Prasata už se stavějí na nohy“ anim. klíčit 1. rašit, růst, objevovat se Rugiai pasėti jau dygsta „Vyseté žito už klíčí“ strašit () 1. nahánět strach, děsit Kam tu baugini mane, baisioji šmėkla „Proč mě děsíš, strašidelný přízraku“ anim. strašit // bát se brousit () 1. tupit, otupovat bukinti kuolą „tupit kůl“ bukinti yłą „tupit šídlo“ 2. (přen.) otupovat, znecitlivovat bukinti ausį „otupovat (ucho) sluch“ anim. probouzet () 1. budit Lobis budina, vargis migina „Bohatství nedá spát, chudoba uspává“ 2. probouzet politické vědomí Budinti liaudies sąmonę „Probouzet národní vědomí“ anim. *popohánět () 1. povzbuzovat, popohánět Juos vis reikia čiukinti, patys nieko nedaro „Je třeba je pořád popohánět, sami nic nedělají“ anim. nechat klíčit (kauz.) 2. pěstovat, vypěstovat klíčky Sėklas daiginti „Čekat, až se objeví klíčky“ 187 Vaikui dantys dygsta „Dítěti se prořezávají zuby“ neživ. živ. dygti // diegti dusit 1. dusit se Dūsta žuvys po ledu „Ryby pod ledem se dusí“ Dusdamas eina prieš kalną „Jde do kopce a přitom se zadýchává“ živ. dusinti () 1. dusit, bránit v dýchání Kosulys dusino ligonį „Kašel dusil nemocného“ 2. zatěžovat, unavovat Ponai dusino mužikėlius „Páni utlačovali mužiky“ živ. dusinti // dusintis kazit se 1. kazit se, stávat se nepoužitelným, pozbývat dobrých vlastností Mašina pradėjo gesti „Stroj se začal porouchávat“ Nesūdyta mėsa greitai genda „Nesolené maso se brzy kazí“ 2. (přen.) kazit se Žmogus, nieko nedirbdamas, genda „Člověk, který nic nedělá, se kazí“ neživ. gadinti (kauz.) 1. kazit, činit nezpůsobilým Menka šviesa akis gadina „Slabé světlo kazí oči“ mechanizmą gadinti „kazit mechanismus“ Senas jautis vagos negadina „Starý vůl brázdu nekazí“ (přísl.) anim. gerti 1. pít Karvė geria iš kibiro „Kráva pije z kbelíku“ gerti vandenį, pieną „pít vodu, mléko“ 2. pít, opíjet se Gerk stiklelį „Vypij skleničku“ Jis daug geria „Hodně pije“ 3. nasávat Kempinė geria vandenį „Houba nasává vodu“ anim., inanim. girdyti (kauz.) 1. napájet galvijus, arklius girdyti „dávat pít, napájet koně“ Ten bernelis žirgą girdė „Tam chlapec napájel koně“ 2. častovat nápojem (Ji) girdė, mylėjo svečius „Hostila (dosl. napájela) hosty“ 3. topit, utopit girdyti katę „topit kočku“ anim. girdyti // girdytis („topit se“) 188 gyti 1. hojit se, uzdravovat se Ligonis jau gyja „Nemocný se už uzdravuje“ Žaizda gyja „Rána se hojí“ anim., inanim. vrátit se 1. vrátit se, navrátit se, vracet se Nevrátil se z války „Nevrátil se z války“ Mladé dny se nevrátí (d) „Dny mládí se nevrátí“ Děti se vracejí ze školy „Děti se vracejí ze školy“ anim. ležet 1. lehat si, jít si odpočinout To si lehá, to si sedá „Tu si lehne, tu si sedne“ 2. sklánět se k zemi Žito poléhá „Žito polehlo“ 3. tížit, doléhat Všechny starosti na mě doléhají „Všechny starosti mi leží na bedrech“ 4. klesat, usedat Prach usedá na stůl „Prach usedá na stůl“ živ., neživ. junkti 1. odstavovat (od mateřského mléka) Paršai baigia junkti „Prasata už se úplně odstavila“ 2. zvykat si, ochočovat se gydyti (caus.) 1. léčit, uzdravovat Sama léčí své dítě „Ona sama léčí své dítě“ zvíř. gydyti // gydytis vrátit (kauz.) 1. vrátit, zavolat zpět, odvolat Grąžink vaiką „Vrať dítě“ 2. dát zpět, vrátit grąžinti skolą „vrátit dluh“ grąžinti pinigus „vrátit peníze“ anim. grįžti // gręžti uložit (kauz.) 1. nutit, dovolit ulehnout, ukládat Laikas guldyti vaikus „Je čas uložit děti“ 2. naklánět Vėjas guldo rugius „Vítr kloní žito k zemi“ 4. klást, pokládat Raštus guldyk prie sienos „Skládej klády ke zdi“ anim. gulti // gultis gulėti // guldyti junkyti () 1. odstavovat Selata se odstavují od prasnice „Selata se odstavují od prasnice“ 2. (hovor.) učit, vychovávat 189 Prase si zvyká na hrách „Prase si zvyká na hrách“ živoč. černat 1. černat, stávat se černým Ruce černají „Ruce černají“ Od kouření zuby černají „Od kouření zuby černají“ neživ. lakat 1. hltat Kde pes hltá, tam také štěká „Kde pes hltá, tam také štěká“ Kočka hltá mléko „Kočka hltá mléko“ 2. přen. hltat vodku „hltat vodku“ živ. leipti 1. omdlévat Začal omdlévat „Začal omdlévat“ 2. ochabovat, být ochablý, ochabovat Sluncem listy stromů vadnou „Sluncem listy stromů vadnou“ leipti smíchy „válet se smíchy“ neživ., živ. rozmazlovat se 1. rozmazlovat se, změkčovat se Nedělá-li člověk nic, rychle se rozmazlí „Nedělá-li člověk nic, brzy se rozmazlí“ anim. 190 Otec dítě všelijak učil a navykal „Otec syna všelijak učil a navykal“ anim. juodinti () 1. černit, dělat černým, mazat juodinti batus „Mazat boty černým krémem“ 2. (odsuzovat) černit, odsuzovat Ostatní černí, a sám není o nic lepší „Černí druhé, ale sám není lepší“ anim. černat // černit lakinti (kauz.) 1. dávat slízet (psovi, kočce), napájet katę lakinti „dát kočce slízet“ Ne laikas šunis lakinti, kai reikia medžioti (flk.) „Když se jde na lov, je třeba také krmit psy“ (přísl.) anim. * leipinti () 1. působit vadnutí Karštis leipina lapus „V horku listy vadnou“ 2. Jis visus leipino juokais „Všechny rozesmál k popukání“ anim. leipėti // leipinti hýčkat () 1. rozmazlovat, hýčkat Augino lepino močiutė dukrelę (l. d.) „Vychovávala, hýčkala matka dcerušku“ (píseň) anim. lepinti // lepintis lesti 1. zobat Višta lesa grūdus „Slepice zobá zrní“ 2. (přen.) být Kur bāsa, ten ir lesa „Kde je slabé místo, tam to také zasáhne“ (přísl.) anim. zpomalovat 1. zpomalovat Žingsniai lėtėja „Kroky se zpomalují“ neživ. lézt 1. získávat se, lézt, jít nahoru nebo dolů Lipti į kalną „Jít do kopce“ Lipti laiptais aukštyn „Jít po schodech nahoru“ Lipti per tvorą „Lézt přes plot“ přen. Ant galvos lipti „Lézt někomu na hlavu, utiskovat“ živ. lézt 1. lepit se, přilnout Sniegas limpa prie kojų „Sníh se lepí na nohy“ Tie klijai gerai limpa „Tohle lepidlo dobře lepí“ (dosl. lpí) 2. přitahovat, přilnout Vaikinai prie jos limpa „Kluci se na ni lepí“ 3. být nakažlivý krmit () 1. krmit (ptáky) vištas lesinti „krmit slepice“. živ. zpomalovat () 1. zpomalovat lėtinti žingsnius „zpomalovat kroky“ Oras lėtina kulkos greitį „Vzduch snižuje rychlost střely“ anim. vysazovat, usazovat (kauz.) 1. usazovat, vysadit Laipinti ant vežimo „Usadit na vůz“ Keleivius laipina iš laivo „Vysazují cestující z lodi“ anim. lepit (kauz.) 1. lepit, přilepovat, slepovat lipdyti pašto ženklą „lepit poštovní známku“ 2. modelovat, vytvářet sochu statulą lipdyti „modelovat sochu“ Kregždės ėmė lipdyti lizdus „Vlaštovky začaly stavět hnízda“ 191 Šiltinė limpa „Tyfus je nakažlivý“. neživ. živ. lipti // lipinti (zmenšovat se) menkėti 1. zmenšovat se Sutaupyti pinigai menkėja „Ušetřené peníze se zmenšují“ (dosl. zmenšují se) 2. slábnout Sveikata menkėja „Zdraví se zhoršuje“ 3. hubnout Jis vėl menkėja „Znovu hubne“ neživ. menkinti () 1. nepovažovat za cenné či důležité, zmenšovat (zásluhy) menkinti nuopelnus „zlehčovat zásluhy“ živ. menkti // menkinti mirti 1. umírat, zemřít Mirsi, o darbų nebaigsi „Zemřeš, ale práci nedokončíš“ mirti nuo žaizdų „zemřít na následky zranění“ 2. (přen.) mizet Miršta senasis pasaulis „Starý svět umírá“ 3. velmi toužit, bažit, silně něco pociťovat Miršta saldimo „Umírá touhou po sladkém“ Miršta iš piktumo „Umírá vzteky“ živ. marinti () 1. trápit, hubit, otravovat Ligos marina žmones „Nemoci hubí lidi“ 2. usmrcovat marinti nervą „usmrcovat nerv“ 3. trápit (hladem) marinti badu „trápit hladem“ 4. být u umírajícího marinti ligonį „být u umírajícího pacienta“ živ. živiti se 1. živit se Mėsėdžiai gyvuliai minta mėsa „Masožravá zvířata se živí masem“ 2. uživit se Minta iš medžioklės „Žije (živí se) lovem“ živit () 1. krmit, dávat jídlo Vaiką maitina „(Ona) krmí dítě“ Svによonėmis dvasią maitina „(On) živí ducha sny“ 192 Z krásy se nenajíš „Krásou se neuživíš“ (nezajistíš si obživu) 3. růst, dospívat Je už vykrmená, táhne jí na čtyřicet „Už je jí přes třicet, táhne jí na čtvrtou desítku!“ živ. zvyknout si 1. zvykat si Zvyká si tu práci dělat „Zvykl si dělat tuto práci“ Dítě si zvyká jíst samo „Dítě si zvyká jíst samo“ 2. (nář.) rozumět, pochopit smysl Snažím se pochopit a vůbec se mi to nedaří „Pořád se to snažím pochopit a vůbec se mi to nedaří“ On rozumí litevsky, jen nemluví „Litevsky sice rozumí, jen nemluví“ anim. hnít 1. hnít Letos brambory hnijí „Brambory letos hnijí“ Hrušky rychle hnijí „Hrušky rychle začínají hnít“ 2. doutnat, rozkládat se kosti hnijí „kosti hnijí“ 3. (přen.) truchlit, trápit se, soužit se hnít ve vězení „hnít ve vězení“ inaním. anim. živit // živit (dial.) krmit // živit se pratinti (kauz.) 1. navykat Trpělivě navykat děti na čistotu „Je třeba děti vytrvale navykat na čistotu“ pratinti maudytis doslova „navykat se mýt“ anim. navykat // navykat si pūdyti (kauz.) 1. hnít, způsobovat hnití Lietus šieną pūdo „Déšť způsobuje hnití sena“ 3. držet v hnilobě (dlouho věznit) Stovky revolucionářů byly drženy ve věznicích „Stovky revolucionářů drželi ve věznicích“ zvíř. 13. 949 193 křičet 1. křičet Volungė prieš lietų rėkia „Žluva před deštěm křičí“ 2. plakat, řvát Vaikas rėkia, valgyti nori „Dítě křičí, chce jíst“ anim. ubývat 1. ubývat (o vodě), mělčit se Upė jau senka „Řeka už mělčí“ přen. Žaliavų ištekliai smarkiai senka „Zásoby surovin prudce ubývají“ 2. (přen.) docházet, vyčerpávat se Sveikata senka „Síly docházejí“ inanim. tuhnout 1. tuhnout, mrznout, tvrdnout Vaškas stingsta „Vosk tuhne“ 2. chladnout, stydnout kraujas stingsta gyslose „Krev tuhne v žilách“ 3. strnout, zkřehlost Nuo šalčio stingo rankos ir kojos „Rukou a nohy ztuhly chladem“ inanim. přimět křičet (kauz.) 2. nutit křičet Be reikalo vaiką rėkdo „Zbytečně nutí dítě křičet“ anim. rėkdyti // rėkydytis sekinti (kauz.) 1. snižovat hladinu řeky, vysušovat sekinti vandenį (garinti) „odpařovat vodu“ 2. nechat vyčerpat, oslabovat priešo jėgas sekinti „oslabovat síly nepřítele“ anim. stingdyti (kauz.) 1. způsobovat ochlazení, přivádět do strnulosti Šaltis stingdė rankas „Mrazem ruce ztuhly“ anim. III. Opozice typu „nevratné sloveso // zvratné sloveso“ (prausti „mýt“ // praustis „mýt se“) auti 1. obouvat, obout Nėra kuo vaikus auti „Není do čeho děti obout“ autis 1. obouvat se Aukis šiandien veltinius „Dnes si obuj válenky“ 194 anim. Tuoj ateis — jis dar aunasi „Brzy přijde — ještě se obouvá“ anim. dabinti 1. oblékat, zdobit Zdobíme hostinskou světnici květinami „Zdobíme obývací pokoj květinami“ 2. přikrášlovat, přizpůsobovat, rozdělovat To ona vybírala něžná slovíčka „To ona vybírala něžná slova“ anim. strojit se 1. oblékat se Strojí se, když jde na svatbu „Strojí se, když jde na svatbu“ 2. sdílet, zamýšlet Zamýšlí k nám přijít „Zamýšlí k nám přijít“ anim. kalit 1. kalit Antys vandenį drumsčia „Kachny kalí vodu“ 2. narušovat drumsti kam ramybę, gyvenimą „narušovat něčí klid, kalit život“ nedok. drumstis 1. kalit se Vanduo drumsčiasi „Voda se kalí“ 2. mračit se Dangus drumsčiasi „Nebe se mračí“ 3. znepokojovat se, činit zbytečný shon Včely se před rojením znepokojují „Včely se před rojením znepokojují“ anim. kelti 1. zvedat, budit Kelk visus iš miego „Zvedni všechny“ anim. keltis 1. zvedat se, vstávat Mes keliamės anksti „Vstáváme brzy“ anim. lepinti 1. rozmazlovat, hýčkat Lepino močiutė dukrelę (flk.) „Maminka rozmazlovala dcerušku“ (píseň) anim. lepintis 1. dovádět, hýčkat se Vyras dabar kaime lepinasi „Muž se teď rozmazluje na vesnici“ anim. 13* 195 maitinti 1. krmit, dávat jídlo Babička teď krmí děti „Teď babička krmí děti“ živoč. maudyti 1. koupat Je čas vykoupat děti „Je čas koupat děti“ živoč. mýt 1. mýt Burnelė jsem si umyla tvářičku vodičkou „Umyla jsem si tvářičku vodou“ Anelė koupe dítě „Anelė koupe dítě“ anim. krčit 1. mračit, svrašťovat Proč svrašťuješ čelo? „Proč svrašťuješ čelo?“ 2. stahovat, utahovat spravovat punčochu „spravovat punčochu“ 3. (hovor.) špatně, nekvalitně šít, plést spravovat kožich „šít kožich“ anim. živiti se 1. živit se, uživit se Ona se živí jen zelení „Živí se pouze zelení“ anim. koupat se 1. koupat se Vrabci se koupou v písku „Vrabci se koupou v písku“ Za horkého dne se všichni koupou v našem jezeře „Za horkého dne se všichni koupou v našem jezeře“ anim. mýt se 2. mýt se, umývat se On se myje bez mýdla „Myje se bez mýdla“ Děti se už myjí samy „Děti se už myjí samy“ anim. mračit se 1. mračit se Proč se mračíš, je něco špatně? „Proč se mračíš, je něco špatně?“ 2. mračit se Mračí se ze všech stran, zřejmě bude pršet „Mračí se ze všech stran, nejspíš bude pršet“ 3. zmenšovat se, docházet ke konci Maso se už scvrkává „Maso už dochází“ Jau dienos raukiasi „Dny se zkracují“ neživ., živ. Zkušenost se sestavováním slovníku ukazuje, že pro současnou litevštinu je příznačná jistá pohyblivost ve vztazích mezi jednotlivými typy opozic. Tak například v některých významech ustupují do pozadí nebo zanikají opozice typu „vnitřní diateze // vnější diateze“ (např. grįžti „vrátit se“ // gręžti „otáčet, vrátit“) 196 protože sloveso s vnější diatezí je vytlačováno kauzativním slovesem se slovotvorným sufixem, např. gražinti „vrátit“ místo gręžti „vrátit“, v důsledku čehož je opozice typu „vnitřní diateze // vnější diateze“ (grįžti // gręžti) nahrazována opozicí typu „nekauzativní sloveso // kauzativní sloveso“ (grįžti // gražinti). Podobně jsou v některých opozicích typu „vnitřní diateze // vnější diateze“ slovesa s vnitřní diatezí vytlačována zvratnými slovesy, v důsledku čehož jsou tyto opozice nahrazovány opozicemi typu „nezvratné sloveso // zvratné sloveso“. Např. v některých významech je diatezní opozice kilti „stoupat“ // kelti „zvedat“ vytlačována opozicí keltis „stoupat“ // kelti „zvedat“. Pozorujeme tedy jistou tendenci k větší gramatické výraznosti opozic (protiklady ablautových stupňů kořene ustupují do pozadí jako nedostatečně výrazné). Tato tendence se jakoby soustředí do ohniska při srovnání se současnou ruštinou, v níž většině opozic typu „vnitřní diateze // vnější diateze“ v litevštině odpovídají opozice typu „zvratné sloveso // nezvratné sloveso“ (sémantický protiklad „stav subjektu // jednání subjektu“). Vzájemné přechody uvedených vrstev zřejmě v zásadě souvisejí s tím, že všechny mají v současné litevštině týž význam (sémantický protiklad „stav subjektu // jednání subjektu“), a proto se projevuje tendence k jeho jednotnému vyjadřování. Poslední posuny souvisejí také s povahou subjektu. Tak například výše uvedená opozice typu „vnitřní diateze // vnější diateze“ kilti „stoupat“ // kelti „zvedat“ v současné spisovné litevštině obvykle označuje protiklad „stav předmětu // jednání člověka nebo nějaké živé bytosti“, zatímco opozice typu „zvratné sloveso // nezvratné sloveso“, která ji vytlačuje, keltis „stoupat“ // kelti „zvedat“ označuje protiklad „stav člověka nebo nějaké živé bytosti // jednání člověka nebo nějaké živé bytosti“. V některých východních aukštaitských nářečích se však již v obou případech v určitých kontextech užívají opozice typu „zvratné sloveso // nezvratné sloveso“. Zvratná slovesa, která se pojí s širším okruhem subjektů než slovesa s vnitřní diatezí, je tedy mají tendenci vytlačovat. Z hlediska jazykové kultury v tomto případě vzniká slabé místo, zejména při překladech z ruštiny do litevštiny. Také v ruštině se vyskytují morfologické typy přechodných sloves (Виноградов В. В., 1972, с. 503), obdobné těm, které byly zjištěny v litevštině, např. typ kauzativních sloves пить // поить, расти // растить, v ruštině je však zastoupen jen několika slovy, s výjimkou podtypu denominativních sloves белеть // белить, který je zřetelnější a pravidelnější (Лобашкова С. Г., 1977, с. 5). Mezi morfologickými typy přechod- 197 ých sloves v ruštině je nejvýraznějším a nejproduktivnějším typem typ zvratných sloves (měnit se // měnit) (Mustejskis K., 1972, s. 169). Protože užívání sloves v obou jazycích nemůže být symetrické (zejména v závislosti na jednotlivých významech sloves a jejich spojení s různými subjekty), vznikají na základě mezijazykové interference chyby nejen při výběru slovesného slova (lexému), ale také při výběru morfologického typu přechodného slovesa, např.: visi susitalpino (= tilpo) „všichni se vešli“, mėsa gadinasi (= genda) „maso se kazí“, vėl vėjas keliasi (= kyla) „vítr se opět zvedá“, orai keičiasi (= kinta) „počasí se mění“, paveikslas skaidosi (= skyla) „obraz se rozpadá“ atd. Vzhledem k tomu, že si žáci ve škole osvojují rozlišování přechodných a nepřechodných sloves, je tedy třeba usilovat o to, aby se toto rozlišování v podmínkách dvojjazyčnosti prohloubilo rozpoznáváním také morfologických typů přechodných sloves, a to jak při výuce litevštiny, tak patrně i při výuce ruštiny. СПИСОК ЛИТЕРАТУРЫ Виноградов В. В. Русский язык. 2-е изд. – М., 1972. Криницкайте С. А. К общей теории глагольной переходности (на материале литовского языка): Автореф. канд. дис. – М., 1980. Лобашкова С. Г. Словообразовательная структура и семантика соотносительных переходных / непереходных (с суффиксами -и- / -е-) глаголов в современном русском языке: Автореф. канд. дис. – М., 1977. Мустейскис К. Сопоставительная морфология русского и литовского языков. – Вильнюс, 1972. Степанов Ю. С. Вид, залог, переходность. – Изв. АН СССР. Сер. лит-ры и языка, 1977, т. 36, вып. 2. Dabartinės lietuvių kalbos žodynas. – V., 1971, t. 2. Jakaitienė E., Laigonaitė A., Paulauskienė A. Lietuvių kalbos morfologija. – V., 1976. Lietuvių kalbos gramatika. – V., 1972. Paulauskienė A. Gramatinė lietuvių kalbos veiksmažodžio kategorijos. – V., 1979. S. KRINICKAITĖ LIETUVIŲ IR RUSŲ KALBŲ TRANZITYVIŲJŲ VEIKSMAŽODŽIŲ ŽODŽIO SUDARYMO PATIRTIS Reziumė Veiksmažodžio tranzityvumas suprantamas kaip leksinė-gramatinė kategorija, kuri reiškiama opozicijomis veiksmažodžių, galinčių turėti tiesioginį objektą, ir veiksmažodžių, negalinčių turėti tiesioginio objekto. Žodyne veiksmažodžiai pateikiami pagal tris morfologinius opozicijų tipus: 1) vidinės ir išorinės diatezės opozicijos (birti || berti), 2) nekauzatyvinių ir kauzatyvinių veiksmažodžių opozicijos (verkti || virkdyti), 3) nesągrąžinių ir sągrąžinių veiksmažodžių opozicijos (prausti || praustis). Manoma, kad visi šie opozicijų tipai reiškia semantinę opoziciją „būsena // veiksmas“, kurios pagrindą sudaro veiksmažodžių priešpriešinimas pagal veiksmo santykį su subjektu. Tai opozicijos veiksmažodžių, užfiksuotų „Dabartinės lietuvių kalbos žodyne“ (1972). 198 Veiksmažodžių reikšmės pateikiamos sugretintos opoziciniu principu. Po kiekvieno veiksmažodžio yra pažymėta, su kokiais subjektais jis dažniau vartojamas ir kokias priešpriešas jis sudaro su kitais veiksmažodžiais. Iš žodyno matyti, kad svarbi lietuvių ir rusų kalbų tranzityviųjų veiksmažodžių neatitikimų dalis yra būtent morfologinių veiksmažodžių tipų skirtumai. Todėl, autorės manymu, dvikalbystės sąlygomis mokant lietuvių ir rusų kalbų, yra svarbu išmokyti mokinius ne tik skirti tranzityviuosius ir intranzityviuosius veiksmažodžius, bet ir jų morfologinius tipus. S. KRINICKAITĖ EXPERIENCE OF COMPILING LITHUANIAN–RUSSIAN DICTIONARY OF TRANSITIVE VERBS Summary On the basis of morphological analysis of transitive verbs drawn from "Dictionary of Modern Lithuanian" („Dabartinės lietuvių kalbos žodynas“, 1972) 3 morphological types of transitivity are given: 1) the oppositions of medial and active diathesis (birti "to pour" // berti "to strew"); 2) the oppositions of noncausatives and causatives (verkti "to cry" // virkdyti "to make cry"); 3) the oppositions of irreflexive and reflexive verbs (rengti "to clothe" // rengtis "to dress"). The comparison of the corresponding oppositions in Lithuanian and Russian has shown that Russian differs from Lithuanian in the considerable predominance of reflexive type. Many speech and translation mistakes are connected with this discord of the morphological types of the transitive verbs. The author presumes that the morphological types of the transitive verbs must be taken into consideration in teaching either Lithuanian or Russian.