Интернационализация терминолексики и актуальные проблемы организации терминоупорядочения

МОКСЛО КАЛБОС КУЛТУРОС ИР ТЕРМИНОЛОГИЈОС ПРОБЛЕМОС LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXIV(1985) REIN KULL INTERNACIONALIZACE TERMINOLEXIKY A AKTUÁLNÍ PROBLÉMY ORGANIZACE TERMINOLOGICKÉHO USPOŘÁDÁNÍ 1. V dnešní době, v podmínkách vědeckotechnického pokroku, mají zvláštní význam problémy vznikající v souvislosti s internacionalizací terminologie. Prudký rozvoj vědy a výrobní činnosti, prohlubování mezinárodní spolupráce a rozšiřování výměny informací přispěly k tomu, že tyto problémy, stejně jako další otázky mezijazykové komunikace, nabyly na aktuálnosti. S internacionalizací vědeckotechnické terminologie souvisí celý soubor specifických problémů. Jak známo, sjednocování vědeckotechnické terminologie na mezinárodní úrovni znamená především sjednocení a harmonizaci pojmových systémů. Pokud jde o sjednocování výrazové stránky, zdaleka není vše jasné a lze zaznamenat také nemálo neshod. Navzdory tomu je všeobecná internacionalizace vědeckotechnické terminologie a rostoucí podíl takzvaných terminologických internacionalismů — mezinárodních termínů a terminoelementů — zřejmým faktem. Samozřejmě lze namítnout, že terminolexika v plném významu tohoto slova vůbec neexistuje. Správnější by bylo hovořit nikoli o mezinárodní, tím méně o celosvětové jednotě termínů a terminoelementů, nýbrž spíše o interlingvální, mezijazykové jednotě v užším smyslu. Potvrzuje to přinejmenším skutečnost, že shoda materiální podoby termínu nebo terminoelementu (samozřejmě s výjimkou některých odchylek v pravopisu a hláskovém složení), například ve dvaceti jazycích, ještě nesvědčí o terminologické internacionalitě, neboť taková shoda charakterizuje internacionalitu jen v nepatrné míře, jelikož na světě existuje několik tisíc jazyků. Kromě toho lze říci, že termíny se stejným kořenem se mezi jazyky rovněž liší, a to nejen svou formou (grafickými a zvukovými rozdíly, gramatickým přizpůsobením), ale často i sémantikou a užíváním. V takovém případě lze tedy mezinárodní jednotu termínů považovat za zdánlivou. Tato tvrzení, přesněji řečeno přeceňování významu podobných jevů, však lze snadno vyvrátit. 94 Jazyků je na světě mnoho — podle různých zdrojů 2500 až 4000—50001, je však třeba mít na paměti, že většina z nich jsou jazyky mluvené a jejich počet mluvčích je malý. Jsou to jazyky schopné uspokojovat především každodenní potřeby, plnící pouze pomocnou funkci, a nic víc. Hovoříme-li však o mezinárodním sjednocování a uspořádávání vědeckotechnické terminologie, je reálné brát v úvahu vyspělejší jazyky, které mohou plnit funkci jazyka vědy a vysokého školství. Takových jazyků je desetkrát méně, je jich několik set2. Jazyků, jimiž hovoří více než milion lidí, je podle našich údajů pouze 2003. Podle časopisu «Шпрахпфлеге» bylo v roce 1980 nezávislých států světa 162 a úředních jazyků v nich, bez započítání jazyků Sovětského svazu, 67; připočteme-li k nim ruštinu a jazyky našich svazových republik, získáme celkem 82 jazyků ve 163 zemích4. V takovém měřítku znamená existence téhož termínu nebo terminoelementu ve 20—30 jazycích poměrně vysokou míru internacionality. A u „malých“ jazyků (s malým počtem mluvčích) má stejnou váhu skutečnost, že tentýž termín existuje v některých z nich a zároveň ve dvou světových jazycích5. Je zřejmé, že o větší jednotě jazykové podoby prvků terminolexiky můžeme hovořit především s ohledem na jednu skupinu nebo podskupinu příbuzných jazyků (např. jazyky indoevropské, slovanské), a v širším měřítku na konkrétní oblast světové kultury nebo areál jazyka světového významu (např. evropsko-americký region, areál internacionalismů národů SSSR, východoasijský areál)6. Současně je zřejmý proces všeobecné internacionalizace vědeckotechnické terminologie, zejména v oblasti těsněji spojené s vědeckotechnickou revolucí. Neustále roste počet terminoelementů rozšířených nikoli 1 Eesti nõukogude entsüklopeedia, kd. 4.—Tallinn, 1972, märksõna „Maailma keeled“; Большая советская энциклопедия. 3-е изд.—М., 1978, т. 30, ст. «Языки мира». 2 Podle údajů odborné literatury je z 2500—3000 jazyků světa spisovných pouze 250—300, všechny ostatní nemají vlastní písmo. Viz: Белодед И. К. Язык и социальный прогресс.—В кн.: Научно-техническая революция и функционирование языков мира. М., 1977, с. 5. 3 Viz: Edasi, 19.11.1970, s. 3. 4 Sprachpflege, 1980, Н. 7—12; 1981, Н. 1—4. 5 Srov.: Буш О., Балдучникс Ю. О критериях выделения лексических интернационализмов (преимущественно европейского ареала).—В кн.: Научно-техническая революция и проблемы культуры языка науки и терминологии: Тез. докл. и сообщ.—Вильнюс, 1983, с. 19. 6 Podle В. Акуленко lze jazyky světa na základě internacionalismů rozdělit do 5 největších areálů a mnoha subareálů.—Viz: Акуленко В. В. Научно-техническая революция и проблемы интернациональной терминологии.—В кн.: Научно-техническая революция и функционирование языков мира. М., 1977, с. 78—79. 95 nejen v rámci jedné kulturní oblasti nebo areálu světového jazyka, nýbrž mnohem šířeji. Patří sem např. názvy mezinárodních měrných jednotek7. V tomto smyslu lze hovořit o světových izoglosách8, nebo dokonce o fondu takzvaných světových slov9. Bylo zjištěno, že existuje celá řada slov, která se (po fonetickém a grafickém přizpůsobení podmínkám konkrétních jazyků) rozšířila globálně — užívají se v nejrůznějších jazycích a jazykových skupinách světa. K takovým lexémům patří slova charakterizující moderní civilizaci a každodenní život, např. káva, rádio, kino, film, stroj, disko aj.10 Ve srovnání s celkovou slovní zásobou vyspělých spisovných jazyků je počet takových „světových“ slov nepatrný, je však třeba mít na paměti, že těchto lexémů přibývá a že k široce rozšířeným termínovým internacionalismům lze vedle univerzálních přímých výpůjček řadit také četné pravidelné slovotvorné korespondence (kalky různého typu)11. O skutečnostech svědčících o globální internacionalizaci vypovídají také mezinárodní seznamy termínů z různých oblastí současné vědy, které v posledních letech sestavil Mezinárodní výbor pro terminologické neologismy (ICUTN) a které byly zveřejněny v časopise Mezinárodní federace překladatelů „Babel“, stejně jako celková činnost uvedeného výboru12. Internacionalizaci terminologie napomáhá na jedné straně stále se rozšiřující a prohlubující mezinárodní spolupráce v oblasti obecné unifikace vědeckotechnické terminologie, v jejímž důsledku se stále větší pozornost věnuje jazykové korelaci termínů. Na druhé straně se počet termínových internacionalismů zvyšuje také proto, že při vytváření některých neologismů, například při pojmenovávání široce rozšířených výrobků, jako jsou moderní vláknité látky, přípravky a různé další materiály, se vědomě snaží zvolit zvučný název, který lze stejně snadno užívat v mnoha jazycích. 2. Stejně jako v evropsko-americkém regionu zaujímají i v areálu Sovětského svazu (kde funkci prostředku mezinárodnostního dorozumívání plní ruština) mezi uvedenými internacionalismy velmi důležité místo termíny a termínové prvky řecko-latinského půvo- 7 Akulenko V. V. Uvedené dílo, s. 79. 8 Tamtéž. 9 Vesikansa J., Karttunen K., Viherjuuri M. Maailmansanoja Suomessa.— Helsinki, 1980, s. 29—33. 10 Op. cit., s. 34—61. (Tento „malý světový slovník“ obsahuje 100 slov široce rozšířených ve světě.) 11 Akulenko V. V. Uvedené dílo, s. 80. 12 Stoberski Z. Międzynarodowa terminologia naukowa. Problemy. Postulaty. Oczekiwania.— Warszawa, 1982.— 124 s. 96 dění, jakož i jednotky odborné slovní zásoby z angličtiny, francouzštiny nebo jiného evropského jazyka světového významu. Srovnáme-li relativní zastoupení a užívání takových internacionalismů v estonštině, lotyštině a litevštině, můžeme říci, že navzdory známým jazykovým rozdílům mají odborné slovní zásoby uvedených jazyků mnoho společného a analogického 13. Jedním z charakteristických rysů těchto jazyků je, že v odborné slovní zásobě je běžné souběžné užívání lexikálních variant domácího a cizího, původního a internacionalizovaného původu. Přitom členové takových dvojic, kteří jsou si v podstatě rovnocenní, zdaleka nejsou vždy stejně rozšíření co do užívání a rozsahu použití (včetně derivačních možností apod.), sémantiky, stylového zabarvení atd.14 V zásadě se stejně široké souběžné soužití domácích a cizích termínů vyskytuje v mnoha jazycích, samozřejmě s vlastními konkrétními rozdíly a zvláštnostmi. Aby se předešlo neuváženým a předčasným rozhodnutím týkajícím se sjednocování jazykové stránky vědeckotechnické terminologie, je třeba podrobněji komparativně zkoumat rozdíly mezi konkrétními lexikálními vrstvami, včetně konkrétního poměru mezi terminologickými internacionalismy a domácími výrazy v různých jazycích. Nepochybně užitečné budou v tomto ohledu srovnávací a kontrastivní výzkumy odborné slovní zásoby různých jazyků, jakož i různé interlingvální seznamy z různých oblastí vědeckotechnické terminologie. Zdá se, že v tomto smyslu je nezbytné jak komparativní studium obecných zvláštností vývoje odborné slovní zásoby jazyků svazových republik na základě jednotné metodiky, tak srovnání současné odborné slovní zásoby těchto jazyků z hlediska užívání terminologických internacionalismů. Lze zde využít systém založený na počítači. Cennými prameny by mohly být také výše uvedené mezinárodní seznamy termínů shromážděné ICUTN a také světová banka terminologických neologismů (WBTN), sestavovaná na základě tohoto materiálu. Srovnávací seznamy získané tímto způsobem mají bohužel podstatný nedostatek — chybějí v nich národní ekvivalenty a paralelní výrazy terminologických internacionalismů. Ve skutečnosti se v mnoha případech vedle mezinárodního termínu v tom či onom 13 Viz např.: K e i n i s S. Mezinárodní prvky v litevské terminologii.— In: Otázky tvorby vědeckotechnické terminologie. Riga, 1973, s. 140—142; S k u i n j a V. P. Poměr mezinárodních prvků v lotyšské a ruské terminologii.— Tamtéž, s. 145—160. 14 Podrobněji jsou dvojice domácích a cizích termínů estonštiny rozebrány v disertaci a článku Henna Saariho. Viz: S a a r i H. Analýza principů estonské terminologie: autoreferát disertace... kandidáta filologických věd.— Tartu, 1981, s. 19—21, a jeho článek v tomto sborníku. 7 Užsak. Nr. 1007 97 národním jazyce se jako rovnocenný ekvivalent užívá domácí pojmenování; navíc nejsou vzácné ani případy, kdy se při existenci běžného domácího termínu interlingvální varianta užívá mnohem méně. Pokud se takové paralelní výrazy existující v národních jazycích nezohlední, obraz rozšíření internacionalismů bude do jisté míry zkreslen a jejich relativní zastoupení bude nadhodnoceno. Aby bylo možné objektivně posoudit interlingvální rozšíření terminologických internacionalismů, je třeba mít přesnější seznamy. Takové podrobnější srovnání odborné slovní zásoby různých jazyků je v zásadě zcela možné, pokud budou vyvinuty automatizované informační systémy terminologických dat a využity možnosti, které se při tom nabízejí. 3. V poslední době lze obecně pozorovat tendenci sjednotit terminologickou činnost, probíhající v různých směrech, do jednoho uceleného systému, v němž by významnou úlohu hrála velká terminologická centra a automatizované informačně-terminologické systémy. Jen tak bude možné zajistit současné možnosti výzkumu a rozvoje rychle se vyvíjející vědeckotechnické terminologie. Touto cestou se vydali také v Sovětském svazu. Jak známo, již nějakou dobu funguje ústřední automatizovaný systém ASITO pro oblast standardizovaných termínů 15. Existují také jiné počítačové databáze terminologických údajů. Do budoucna se plánuje komplexní systém „Strojový fond ruského jazyka“, jehož samostatnou součástí bude i odborná slovní zásoba (vědeckotechnická terminologie) 16. Současné potřeby terminologického sjednocování vyvolávají nutnost srovnávat ruskou terminologii s národní terminologií té či oné sovětské republiky a naopak, někdy také srovnávat jazyky svazových republik navzájem. Sjednocení vědeckotechnické terminologie v celosvazovém měřítku bude možné v budoucnu úspěšně uskutečnit pouze tehdy, bude-li k dispozici systém, který by v tomto ohledu propojoval svazové republiky, a budou-li se používat automatizované informačně-terminologické systémy a databanky. Za tímto účelem začali v Ústavu jazyka a literatury Akademie věd Estonské SSR vytvářet systém terminologických dat založený na využití počítače. Vývoj a zavádění takového automatizovaného systému je poměrně složitý úkol, jehož řešení probíhá v několika etapách (za- 15 Viz: Vědeckotechnická terminologie. 1978, č. 9/10, s. 4 a násl.; 1979, č. 7, s. 3 a násl.; 1980, č. 5, s. 9 a násl. 16 Viz: Eršov A. P. K metodologii tvorby dialogových systémů: fenomén obchodní prózy.— Otázky kybernetiky. Moskva, 1982, sešit 80, s. 3—20; Viks Ü. Vene keele fond.— Keel ja Kirjandus, 1983, č. 5, s. 277—278. 98 …ného vymezení systému, výběr a fixace vyhledávacího obrazu, a tím i vypracování jak vstupního, tak strojového záznamu údajů, sestavení příslušných programů, ověření vytvořeného systému, shromažďování údajů terminologické banky podle některých podsystémů). Přitom je třeba mít na paměti, že automatizovaný systém terminologických údajů musí být vytvářen v rámci rozvoje komplexního systému terminologicko-informačních služeb. Plánujeme tedy vytvořit komplexní terminologicko-informační systém odpovídající současným požadavkům, který bude zahrnovat běžné terminologické kartotéky (souhrnná terminologická kartotéka Ústavu jazyka a literatury Akademie věd Estonské SSR obsahuje přibližně půl milionu slovníkových lístků), terminologické slovníky, příručky a další doplňkové materiály, jakož i právě budovanou banku terminologických údajů v počítači. Vytvářený komplexní informačně-terminologický systém je určen k uspokojování jak místních, tak obecnějších potřeb. Hlavní úkoly tohoto systému jsou následující: a) napomáhat studiu vědeckotechnické terminologie a tvorby termínů v daném národním jazyce; b) pomáhat při řešení konkrétních otázek, které vznikají v praktické terminologické činnosti (referenční a vyhledávací možnosti terminologické banky využívané při výuce různých oborů, při redakční práci a překladu, při uspořádávání, unifikaci a standardizaci terminologie); c) usnadnit sestavování různých terminologických slovníků (pomocí počítače propojeného s terminologickou bankou lze snadno získat různé seznamy a rejstříky termínů; automatizovaný systém terminologických údajů je propojen s automatizovaným systémem fotosazby); d) zajistit metodické a softwarové základy pro vytvoření obdobných automatizovaných systémů v dalších svazových republikách. Plnění posledního úkolu uvažovaného systému souvisí s celosvazovým programem „Strojový fond ruského jazyka“ a také s dalšími celosvazovými opatřeními v oblasti prudce se rozvíjející vědeckotechnické terminologie.