Словообразовательное калькирование как способ образования современных литовских физико-технических терминов

MOKSLO KALBOS KULTŪROS IR TERMINOLOGIJOS PROBLEMOS LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXIV(1985) ANGELĖ KAULAKIENĖ SLOVOTVORNÉ KALKOVÁNÍ JAKO ZPŮSOB TVOŘENÍ SOUČASNÝCH LITEVSKÝCH FYZIKÁLNĚ-TECHNICKÝCH TERMÍNŮ 1. Úvodní poznámky 1.1. Podle tvrzení badatelů ruské lexikologie (V. M. Deribase, L. P. Jefremova, V. V. Ivanova, K. Flekensteina, N. M. Šanského, D. N. Šmeljova aj.) není kalkování mechanickým kopírováním, nýbrž tvůrčím procesem, jehož výsledek do určité míry odráží zvláštnosti jak vlastního, tak cizího jazyka. V důsledku kalkování se tedy litevská slovní zásoba (včetně litevské fyzikálně-technické terminologie) obohacuje o nové lexikální a sémantické jednotky a v některých případech také o nové slovotvorné podtypy. Kalkování však nelze považovat za jeden z hlavních prostředků obohacování slovní zásoby litevského jazyka. Proces kalkování a jeho výsledek — kalky — je proto v litevštině vhodné hodnotit jako jev, který do jisté míry aktivizuje některé lexikální a sémantické možnosti litevského jazyka. 1.2. Při kalkování litevských fyzikálně-technických termínů se přejímá slovotvorná nebo sémantická motivovanost cizojazyčného termínu, zatímco stavební materiál (hlásky, kořeny, afixy a slova) se čerpá z litevštiny. Je proto vhodné považovat kalkované termíny za prostřední kategorii mezi původní litevskou a přejatou fyzikálně-technickou terminologií. 1.3. Podstata kalkování spočívá v tom, že pomocí totožných nebo blízkých jazykových prostředků reprodukuje motivovanost, strukturu, a tím i obsah kalkovaného objektu. Míra přesnosti a adekvátnosti přenosu kalkovaného objektu přitom závisí na struktuře a sémantice slov obou jazyků. V litevské fyzikálně-technické terminologii se vyskytují tyto skupiny kalků: slovotvorné, sémantické, frazeologické a složené. Podle míry adekvátnosti a přesnosti vzhledem ke kalkovanému objektu lze tyto skupiny kalků dále rozdělit na podskupiny. 67 1.4. Tento článek na základě tří současných terminologických slovníků: „Rusų-lietuvių kalbų politechninis žodynas“ (1959) — Rusko-litevský polytechnický slovník, „Rusų-lietuvių-anglų kalbų skaičiavimo technikos terminų žodynas“ (1971) — Rusko-litevsko-anglický terminologický slovník výpočetní techniky a „Fizikos terminų žodynas“ (1979) — Slovník fyzikálních termínů (litevské, ruské, anglické a německé termíny)1 nabízí podrobnější výzkum pouze jedné skupiny kalků, totiž slovotvorných, které tvoří přibližně 60% všech kalků uvedených v těchto slovnících. Předmětem výzkumu jsou kalkovaná podstatná jména a přídavná jména. 2. Analýza slovotvorných kalků 2.1. Slovotvorné kalkování je oboustranný jev: na jedné straně je zaměřeno na svůj objekt, vůči němuž představuje překlad, a na druhé straně na svůj výsledek, vůči němuž představuje slovotvorbu. Pro klasifikaci slovotvorných kalků je proto vhodné vycházet ze dvou klasifikačních principů: 1) vztahu kalku ke kalkovanému objektu a 2) vztahu kalku k odpovídajícímu slovu litevského jazyka. 2.1.1. Slovotvorné kalky lze podle vztahu ke kalkovanému objektu rozdělit do následujících podskupin: přesné a nepřesné (podle sémantiky), adekvátní a neadekvátní (podle slovotvorby), nepřímé a přímé (podle původu). Velmi často se termíny přesný kalk a nepřesný kalk označují strukturálně adekvátní nebo strukturálně neadekvátní slovotvorné kalky2. Termíny přesný kalk a nepřesný kalk je vhodné vyhradit pouze pro sémanticky přesné a sémanticky nepřesné kalky. Vzhledem k tomu, že v tomto případě jde o totožnost či netotožnost kalku s kalkovaným objektem z hlediska způsobu tvoření slov, je vhodnější takové podskupiny kalků nazývat adekvátní kalky a neadekvátní kalky. 1 Viz seznam zkratek. 2 Viz: Bažina N. I. Ruské kalky v kyrgyzském spisovném jazyce.— Uč. zap. Kirg. žensk. ped. in-ta im. V. V. Majakovskogo. Ser. filol. nauk, 1963, č. 7, s. 5; Barlezizjan A. K. Francouzské lexikální výpůjčky a kalky v západoarménském spisovném jazyce. (Na materiálu překladů děl V. Huga): Autoreferát dis.... kand. filol. nauk.— Jerevan, 1975, s. 21; Deribas V. M. O přejímání a kalkování odvozených slov v ruštině (na materiálu předponově-příponových substantiv).— In: Etymologičeskije issledovanija po russkomu jazyku. M., 1972, č. 7, s. 72; Narkevič I. F. Kalkovaná slova ruského původu v současné němčině: Autoreferát dis.... kand. filol. nauk.— Kyjev, 1973, s. 17; Osnovy teorii leksičeskogo kalkirovanija: Uč. posobije.— Alma-Ata: Izd-vo KazGU, 1974, s. 103. 68 Za přímé se považují kalky, které byly kalkovány přímo z jiného jazyka, např. z ruštiny (недолив→periepila (РЛПС 223), пламеглушитель→liepsnogautis (РЛПС 283)), z němčiny (Neusilber→naujasidabris (РЛПС 223), Überspannung→antįtampis (РЛПС 274, ТСВТ 185)), z angličtiny (subsequence→posekis (ТСВТ 197), sky-craper→dangoraižis (РЛПС 222)) atd. Určení nepřímých kalků je však často obtížné, neboť v mnoha případech má ruský kalkovaný základ kalků uváděných v litevských fyzikálně-technických slovnících odpovídající výrazy s obdobnou strukturou a sémantikou také v jiných jazycích (angličtině, němčině, francouzštině), např.: puslaidininkis (РЛПС 305, СФТ 238, ТСВТ 202)←rus. полупроводник||angl. semiconductor||franc. semiconducteur, priešstiprintuvis (ТСВТ 333)←rus. предусилитель||něm. Vorverstärker atd. Tyto kalky mohou být přímé — z ruštiny, angličtiny, němčiny či francouzštiny — i nepřímé, které se do litevské fyzikálně-technické terminologie dostaly přes zprostředkující jazyk, tj. ruštinu. V tomto případě jsou tedy přímý a nepřímý původ těchto kalků relativní. 2.1.2. Z hlediska odpovídajícího litevského slova se slovotvorné kalky dělí na skutečné a relativní, neboli indukty. Termínem индукт se označují takové neologismy, které lze ve vztahu ke kalkovanému základu považovat za kalky, ale ve vztahu k odpovídajícímu litevskému slovu za odvozená slova. Do skupiny těchto induktů patří: 1) termíny, jejichž slovotvorné podtypy se shodují se slovotvornými podtypy termínů v jiných jazycích (např.: iškrautuvas (РЛПС 344)←rus. разгружатель||něm. Auslader||angl. discharger, viniatraukis (РЛПС 65)←rus. гвоздодёр); 2) neologismy, které nemají v jiných jazycích přímé slovotvorné protějšky, ale jejichž slovotvorný rozbor na tyto podtypy nepřímo poukazuje (např.: slovotvorný indukt tarpuтis — sonda, srov. složený slovotvorný kalk bangomatis←rus. волномер||angl. wave-meter||něm. Wellenmesser apod.). 2.2. Podle způsobu tvoření se slovotvorné kalky dělí na prefixální, sufixální, flektivní a složené. 2.2.1. Prefixální slovotvorné kalky se v litevské fyzikálně-technické terminologii nejčastěji užívají s těmito prefixy: ant-, srov. rus. над-, сверх-, něm. über-, angl. super-, over- (antslegis (РЛПС 371)←rus. сверхдавление||angl. superpressure, antsrovis (РЛПС 372, СФТ 15, ТСВТ 260)←rus. сверхток||angl. overcurrent||něm. Überstrom); ne-, srov. rus. не-, něm. nicht-, angl. non-, un- (nelaidinin­kas (РЛПС 224, СФТ 197)←rus. непроводник||něm. Nichtleiter, nesavaeigė [barža] (РЛПС 23)←rus. несамоходная [баржа]); ra-, ro-, srov. rus. под-, něm. unter-, angl. sub- (parakopė (РЛПС 297)←rus. под- 69 schodů, pojūostis (СФТ 224)←rus. подполоса||angl. subband||něm. Un-terband); ро-, srov. rus. после-, angl. after- (povaizdis (СФТ 229)←rus. послеизображение||angl. afterimage, poveiksmis (РЛПС 309, СФТ 229)←rus. последействие||angl. after-effect); prieš-, srov. rus. противо-, пред-, něm. gegen-, vor-, angl. counter- (priešrovė (РЛПС 331, ТСВТ 219)←rus. противоток ||něm. Gegenströmung, priešstiprintuvis (ТСВТ 333)←rus. предусилитель||něm. Vorverstärker). Prefixální kalky tvoří 9% všech slovotvorných kalků uvedených v litevských fyzikálně-technických slovnících. Bylo zjištěno, že prefixální slovotvorné kalky se nejčastěji tvoří ze sufixálních derivátů (např. nelaidininkas, poveiksmis, priešstipintuvis). Kalkování tedy posiluje tendenci litevských prefixálních neologismů opírat se o substantiva s odvozeným kmenem. Kalky s prefixem prieš-, srov. rus. противо-, něm. gegen-, jsou produktivnější než ostatní prefixální slovotvorné kalky. Lze je nalézt také v jiných terminologických soustavách, např.: priešmenulis (meteorologie)←rus. противолуна||něm. Gegenmond, priešsutemis (meteorologie)←rus. противосумерки atd. Prefixální slovotvorné kalky uvedené v litevských fyzikálně-technických slovnících jsou zdařilé a normativní. 2.2.2. V současné litevské fyzikálně-technické terminologii tvoří sufixální slovotvorné kalky 37,4% všech slovotvorných kalků. Při kalkování sufixálních slovotvorných kalků se nejčastěji používají tyto sufixy: -imas, srov. rus. -ение, -ание, něm. -ung, angl. -ing, -ion (apvand(en)imas (РЛПС 229)←rus. обводнение||něm. Bewässerung, įanglinimas (РЛПС 222)←rus. науглероживание||něm. Durchkohlung); -inis, -ė, srov. rus. -ный, -овой (bangolaidinis [rezonatorius] (СФТ 254, ТСВТ 254)←rus. волноводный [резонатор], viršgarsinis [greitis] (СФТ 104, ТСВТ 260)←rus. сверхзвуковая [скорость]); -tuvas, srov. rus. -тель, -ник, -чик, něm. -er, angl. -er, -or (iškraut(u)vas (РЛПС 344)←rus. разгружатель||něm. Auslader||angl. discharger, nuimt(u)vas (РЛПС 418, ТСВТ 310)←rus. съёмник||něm. Abnehmer); -iklis, srov. rus. -тель, -чик, angl. -er, -or, něm. -er (atskyriklis (ТСВТ 162)←rus. отделитель, perjungiklis (РЛПС 271, СФТ 218, ТСВТ 182)←rus. переключатель||něm. Umschalter); -ėjas, -tojas, srov. rus. -тель, -чик, angl. -er, -or, něm. -er (naudotojas (ТСВТ 202)←rus. пользователь||angl. user, nešėjas (ТСВТ 154)←rus. носитель||angl. carrier||něm. Träger); -umas, srov. rus. -ость, angl. -bility, něm. -keit, -heit (apdirbamumas (РЛПС 234)←rus. обрабатываемость||něm. Bearbeitbarkeit, (pri)taikomumas (ТСВТ 218)←rus. применяемость||angl. adaptability). 2.2.2.1. Slovotvorné kalky se sufixem -imas se nejčastěji tvoří od prefixálních sloves. V poslední době se v technické terminologii objevilo mnoho slovotvorných kalků s 70 s příponou -imas, utvořená od sloves s předponou пи-, např.: puplaukintimas (РЛПС 230)←rus. обезволашивание, puriebinitimas (РЛПС 230)←rus. обезжиривание||něm. Entfettung. Tyto kalky nejsou normativní. Jejich nenormativnost je dána nevhodným výběrem slova – slovesa s předponou пи-. V ruštině složená předpona обез-, která se vyskytuje pouze u předponově-příponových sloves, tvoří slovesa s významem „zbavit něčeho, osvobodit od něčeho“; обездолить, обезжирить. Význam „zbavení něčeho“ do ní vnáší předpona без-, která se obvykle nepovažuje za slovesnou předponu: slouží k tvoření přídavných jmen a podstatných jmen s významem „něčeho zbavený“³. V litevštině se předponou пи- tvoří slovesa a také deverbální abstrakta s příponou -imas, která tento význam nemají. Jak slovesa, tak deverbální abstrakta s předponou пи- označují oddělení (vyčlenění) něčeho z celku, směřování děje dolů nebo do dálky se zdůrazněním jeho završení atd.⁴ Nenormativnost těchto kalk souvisí také se slepým kalkováním tohoto typu deverbálních abstrakt, např.: nиwandeni-ni-mas←rus. обезвоживание||něm. Entwässerung apod. Při ustalování fyzikálně-technické terminologie je proto vhodné tyto kalky s příponou -imas nahradit přijatelnějšími ekvivalenty. 2.2.2.2. Příponové slovotvorné kalky – přídavná jména s příponou -inis, -ė se tvoří převážně od složených kalkovaných podstatných jmen. Tato přídavná jména odpovídají slovotvorným pravidlům litevštiny, jsou normativní a přijatelná. V litevské fyzikálně-technické terminologii se v poslední době značně rozšířila hypostazovaná přídavná jména s příponou -inis, -ė. Takové hypostazované útvary – kalkovaná přídavná jména s příponou -inis, -ė – se nejčastěji tvoří ze spojení podstatného jména s předložkami be, po, prieš, virš, např.: beprotar-pinis [kabinimas] (РЛПС 113)←rus. беззазорное [зацепление], poišlankinė [lenta] (РЛПС 95)←rus. подкружальная [доска], priešskerdiminis [gardas] (РЛПС 105)←rus. предубойный [загон], virš-garsinis [greitis] (СФТ 104, ТСВТ 260)←rus. сверхзвуковая [скорость]||angl. hypersonic||něm. Überschall atd. Část těchto kalk však není normativní. Nenormativnost těchto kalk spočívá v následujícím. Zaprvé, přídavná jména utvořená z předložky be a podstatného jména se tvoří nikoli příponou -inis, -ė, nýbrž koncovkou -is. Tento slovotvorný podtyp přídavných jmen je ³ Rozanova T. S. K tvoření denominalních sloves s předponou обез-. — In: Otázky gramatiky ruského jazyka. Tula, 1974, s. 21. ⁴ Lietuvių kalbos gramatika. — V.: Mintis, 1971, t. 2, p. 279; Kalbos praktikos patarimai. — V.: Mokslas, 1976, p. 159. 71 Tento slovotvorný podtyp přídavných jmen je produktivní také v terminologii, např.: bebėgis, -ė „bez kolejnic“, bekibirkštis, -ė „bezjiskrový“ (РЛПС 24—25), begarsintuvis [garsikalbis] „beztroubený [reproduktor]“ (РЛПС 76) atd. Výše uvedená slovotvorná kalkovaná přídavná jména, utvořená připojením předložky be k podstatnému jménu a opatřená příponou -inis, -ė, je tedy třeba korigovat: beprotarpinis (= beprotarpis) [kabinimas] „bezvůlové [záběrové spojení]“; namísto beslėgiminis (= beslėgis) [vandentakis] „beztlakový [vodovod]“, neboť ve fyzikálně-technické terminologii je přijatelnější termín slėgis „tlak“. Zadruhé, přídavná jména tvořená z předložek a odvozených podstatných jmen bývají často těžkopádná, např.: priešskerdiminis [gardas], srov. rus. предубойный [загон] aj. 2.2.2.3. Bylo zjištěno, že v současné litevské technické terminologii převažují slovotvorné kalky (častěji indukty) s příponami -tuvas, -iklis, srov. rus. -тель, -ник, -щик, angl. -er, -or, něm. -er, utvořené od předponových sloves. Tento trend patrně vznikl vlivem terminologie jiných jazyků (zejména ruštiny), protože ve spisovné litevštině převažují odvozená slova s těmito příponami, jejichž motivujícími slovy jsou slovesa bez předpony. Většina slovotvorných kalk s příponami -tuvas, -iklis je normativní a přijatelná, s výjimkou některých, například: praplautivas (=plautuvas), srov. rus. промыватель, atskyriklis (=skyriklis), srov. rus. отделитель aj. 2.2.2.4. Ve slovotvorném významu jsou slovotvorné kalky s příponami -ėjas, -tojas (srov. rus. -тель, -чик, angl. -er, -or, něm. -er) v litevské fyzikálně-technické terminologii bližší označením nositele slovesného příznaku. Neživým předmětům se tedy přisuzuje přenesený význam nositele slovesného příznaku; srov. také technické termíny gamyklą gamintojo, rus. завод-производитель, gamyklą teršėja, rus. завод-загрязнитель atd. Kvůli sémantické dvojznačnosti slov s příponou -тель⁵ se však v litevské fyzikálně-technické terminologii v řadě případů vyskytují nenormativní slovotvorné kalky s příponami -ėjas, -tojas. Nenormativnost těchto kalk spočívá v následujícím. Zaprvé často souvisí s odpovídajícím slovem, které není vhodné k užívání. V takových případech se narušuje sémantická souvztažnost kalky a jejího ekvivalentu. Tyto kalky jsou strukturálně adekvátní kalkovanému objektu, avšak sémanticky nepřesné — 5 Сорокин Ю. С. Развитие словарного состава русского литературного языка в 30—90-е годы XIX века.— М.—Л.: Наука, 1965, с. 229. 72 strukturně adekvátní svému kalkovanému objektu, avšak sémanticky nepřesné, např.: nešėjas, srov. rus. носитель, angl. carrier, něm. Träger: izotopo nešėjas6 (СФТ 198)←rus. носитель изотопа||angl. isotopic carrier||něm. Isotopenträger, krūvio nešėjas (СФТ 198)←rus. носитель заряда||angl. charge carrier||něm. Ladungsträger. Terminologický slovník výpočetní techniky uvádí celou řadu těchto nositelů: laisvas nešėjas (ТСВТ 154)←rus. свободный носитель||angl. free carrier, pagrindinis nešėjas (ТСВТ 154)←rus. основной носитель||angl. majority carrier, srovės nešėjas (ТСВТ 154)←rus. носитель тока||angl. current carrier atd. Nepochybně tato terminologická spojení vznikla pod vlivem obdobných spojení v jiných jazycích; srov. také rus. газ-носитель a něm. Trägergas, rus. раствор-носитель a něm. Trägerlösung (НРПС 738) aj. Sémantika slovesa nešti „nést“ a sémantika kalky nešėjas „nositel“, která se označuje jako terminologický designát, si odporují, neboť touto kalkou se míní „přítomnost, přenos“. Pro označení těchto pojmů je proto vhodné zvolit jiné slovo s odlišným kořenem, podobně jako termín krūvininkas, užívaný ve fyzikální terminologii místo nepřesného termínu krūvio nešėjas „nositel náboje“. Zadruhé, nenormativnost slovotvorných kalk s příponami -ėjas, -tojas je dána nepřesným užitím samotných přípon -ėjas, -tojas, např.: perteikėjas (ТСВТ 154)←rus. носитель, angl. carrier, braižytojas [automatinis] (ТСВТ 371)←rus. чертежник [автоматический], angl. designer atd. Tyto kalky odporují slovotvorným zákonitostem odvozenin s příponami -ėjas, -tojas v litevštině. V terminologii se k pojmenování podobných přístrojů, mechanismů, zařízení atd. užívají deriváty s jinými příponami, které lze specializovat7. 2.2.2.5. Většina slovotvorných kalk (a také induktů) s příponou -umas je utvořena od trpných příčestí přítomného času. Tvoření derivátů s příponou -umas od příčestí je v litevštině vůbec neobvyklým jevem. Všechna abstrakta této skupiny jsou podle „Gramatiky litevského jazyka“ neologismy spisovné litevštiny, které se nejčastěji užívají v terminologii8. Tento trend tedy ukazuje, že ruská terminologie podněcuje tvorbu litevských termínů – podstatných jmen s příponou -umas, utvoře- 6 Uvedenými složenými termíny se nemíní slovotvorné kalky. Jedna ze složek těchto termínů, nešėjas „nositel“, je však slovotvornou kalkou, a proto se analyzuje její sémantika. 7 K e i p u s St. Tvoření litevských termínů pomocí přípon.— Litevská terminologie (Otázky litevské jazykovědy), 1975, sv. 16, s. 24. 8 Lietuvių kalbos gramatika.— V.: Mintis, 1965, t. 1, p. 307. 73 ných od trpných příčestí přítomného času a majících význam abstraktního příznaku. 2.2.3. Ve fyzikálně-technických slovnících je uvedeno jen málo flektivních slovotvorných kalků. Podíl těchto kalků odpovídá podílu prefixálních slovotvorných kalků. Vzhledem k tomu, že flektivní deriváty jsou díky své stručnosti a strukturální jednoduchosti jedním z hlavních a vhodných prostředků obohacování litevské terminologie⁹, lze flektivní kalky v terminologii využívat také šířeji. V litevských fyzikálně-technických slovnících se uvádějí flektivní slovotvorné kalky vytvořené pomocí následujících koncovek: -a (aptrauka (РЛПС 236)←rus. обтяжка, prietlaida (РЛПС 315, СФТ 230, ТСВТ 209)←rus. предпосылка, nepriepyla (РЛПС 223)←rus. недолив, pralaida (РЛПС 330)←rus. пропуск), -as (antstatas (РЛПС 212)←rus. надстройка||něm. Überbau, aptepas (РЛПС 231)←rus. обмазка), -is (perlekis (РЛПС 273)←rus. пролёт, posvytis (РЛПС 310, СФТ 228, ТСВТ 205)←rus. послесвечение||angl. afterglow, sąskambis (РЛПС 391, СФТ 268)←rus. созвучие||angl. accord||něm. Akkord). Ve fyzikálně-technických slovnících se vůbec neuvádějí flektivní slovotvorné kalky odvozené od jmen. Všechny analyzované flektivní slovotvorné kalky jsou odvozeny od sloves. Tendence vytvářet pouze flektivní slovotvorné kalky odvozené od sloves je podmíněna několika příčinami. Zaprvé, v litevské terminologii je většina flektivních derivátů odvozena od sloves¹⁰. Zadruhé, tato tendence se projevuje také ve slovotvorném systému ruštiny, kde jsou podstatná jména s nulovým sufixem nejčastěji tvořena od sloves¹¹. V důsledku toho je většina litevských flektivních kalků odvozených od sloves vytvořena podle vzoru ruštiny. 2.2.3.1. Slovotvorné kalky s koncovkou -а uváděné ve fyzikálně-technických slovnících mají prefixy. Tato tendence se projevuje jak v litevském spisovném jazyce, tak v ruštině, která je v tomto případě kalkovaným objektem. Odpovídající slova — slovesa — některých slovotvorných kalků s koncovkou -а mají dva prefixy (nepriepyla (РЛПС 223)←rus. недолив, neprieranka (РЛПС 223)←rus. недобор). Slovotvorné kalky s koncovkou -а se nejčastěji tvoří od sloves s následujícími prefixy: iš-, at-, per-, pra-, pri-. 2.2.3.2. Ve fyzikálně-technických slovnících je uvedeno mnohem méně slovotvorných kalků s koncovkou -as než slovotvorných kalků s koncovkou -а. Neproduktivnost těchto kalků je podmíněna, ⁹ Keinys St. Tvoření termínů pomocí koncovek — Problémy sociální lingvistiky (Otázky litevské jazykovědy), 1979, sv. 19, s. 180. ¹⁰ Tamtéž. ¹¹ Русская грамматика.— М.: Наука, 1980, т. 1, с. 219. 74 zdá se, tím, že v terminologii vůbec ze všech flektivních derivátů převažují deriváty s flexí -а. Slovotvorné kalky s flexí -as mají prefixy. Tvorba těchto kalků obecně není v rozporu s tvorbou derivátů s flexí -as v litevském spisovném jazyce. Tyto kalky jsou proto přijatelné a normativní. 2.2.3.3. Ze všech flektivních slovotvorných kalků uvedených ve fyzikálně-technických slovnících bylo nejméně zjištěno slovotvorných kalků s flexí -is — je jich dvakrát méně než slovotvorných kalků s flexí -as. Slovotvorné kalky s flexí -is mají rovněž prefixy. Často se tato tendence objevuje pod vlivem jiných jazyků. Např. slovotvorné kalky s flexí -is (pošvytis←rus. послесвечение||angl. afterglow), které mají prefix ро-, mají význam, který není podobným derivátům litevského jazyka vlastní a zjevně souvisí s předložkami: ruskou — после, anglickou — after a jejich litevskými ekvivalenty ро, paskui. 2.2.4. Složené slovotvorné kalky-substantiva tvoří poměrně rozsáhlou podskupinu kalků (přibližně 28,6%) ze všech slovotvorných kalků (prefixálních, sufixálních, flektivních a složených). Pro litevskou fyzikálně-technickou terminologickou zásobu je charakteristická existence dvou typů těchto kalků: 1) složené kalky s opěrným komponentem — substantivním kmenem a 2) složené kalky s opěrným komponentem — slovesným kmenem. Nejproduktivnější jsou následující slovotvorné struktury složených kalků-substantiv: a) adekvátní kalky: podstatné jméno+podstatné jméno /S+S/, přídavné jméno+podstatné jméno /A+S/, příslovce+podstatné jméno /A₁+S/ a podstatné jméno+sloveso /S+V/. Tyto struktury kalků odpovídají následujícím slovotvorným strukturám kalkovaného objektu: /S+S/= /S+S/ pusbangė (РЛПС 304), srov. rus. поливолно||něm. Halbwelle||angl. half-wave, šargaplokštė (РЛПС 32), srov. rus. бронеплита||něm. Panzerplatte; /A+ +S/= /A+S/ aukšlakrosnė (РЛПС 94), srov. něm. Hochofen, naujasidabrinis (РЛПС 223), srov. něm. Neusilber; /A₁+S/= /A₁+S/ daugiaстaklininkas (РЛПС 199), srov. rus. многостаночник; /S+V/= /S+V/ bangomatis (РЛПС 52, СФТ 31, ТСВТ 29), srov. rus. волномер||něm. Wellenmesser12||angl. wavemeter, smeliasvaudis (РЛПС 278), srov. rus. пескомет; 12 Kalky se slovotvornou strukturou (S+V), jejichž opěrným komponentem je -matis, odpovídají v angličtině a němčině složeným substantivům se slovotvornou strukturou (S+S). V tomto případě je však účelnější porovnávat slovotvorné struktury kalku a ruského kalkovaného objektu, neboť ruština je prostředníkem nebo bezprostředním objektem kalkování. 75 b) neadekvátní kalky: podstatné jméno+podstatné jméno /S+S/, podstatné jméno+sloveso /S+V/, příslovce+sloveso /A₁+V/ a zájmeno+sloveso /P+V/. Tyto slovotvorné struktury kalků odpovídají slovotvorným strukturám kalkovaného objektu následovně: /S+S/: /S+V/ ortakis (РЛПС 51, ТСВТ 28), srov. rus. воздуховод, vandentakis (РЛПС 48), srov. rus. водовод; /S+V/: /S+S/ garsagaudis (РЛПС 114, СФТ 96), srov. rus. звукоглуши- тель||něm. Schallempfanger, plėvedaris (РЛПС 284), srov. rus. плёнкооб- разователь; /A₁+V/: /A₁+S/ garsiakalbis (РЛПС 76, СФТ 96, ТСВТ 256), srov. rus. громкоговоритель←něm. Lautsprecher; /P+V/: /P+S/ savistabda (РЛПС 364), srov. rus. самоторможение. Složené slovotvorné kalky-substantiva se zpravidla tvoří v řadách, tj. nekalkuje se jednotlivé slovo, nýbrž určitý slovotvorný podtyp (např.: savivartis←rus. самосвал, savirašis←rus. самописец||něm. Selbstschreiber; aukštimatis←rus. высо- томер||něm. Höhenmesser, bangomatis←rus. волномер||angl. волнеме- ter||něm. Wellenmesser). Kalkováním složených termínů se tak posilují některé tendence v tvorbě termínů: zaprvé sílí sklon litevských složených neologismů opírat se o substantiva s odvozeným kmenem (např.: puslaidinin- kis←rus. полупроводник||angl. semiconductor||franc. semiconducteur); zadruhé vznikají neologismy, jejichž slovotvorné podtypy jsou poměrně produktivní a vedle kalků zahrnují také indukty (např.: lietmatis←rus. дождемер||angl. pluviometer a tarpumatis — sonda). Při normalizaci složených slovotvorných kalků je účelné odstranit jejich slovotvorné varianty (toliamatis, toli- matis, tolmatis←rus. дальномер||angl. telemeter), nežádoucí morfologickou transformaci litevských termínů utvořených od zvratných sloves (išsikrovimas — саморазряд→savikrova, išsivalymas — samočištění→savivala) a také nahradit mechanicky kopírované kalky (самоспуск „zařízení pro spouštění motoru“ — savilaida, самоточка „soustruh se samoposuvnými saněmi“→savigalanda) jinými termíny. 2.2.5. Ve fyzikálně-technické terminologické zásobě jsou složené kalky-adjektiva velmi často součástmi termínů. Jejich četnost je zřejmě podmíněna následujícími důvody. Zaprvé je skládání v litevské slovotvorbě jedním z nejvhodnějších způsobů vyjadřování nových, někdy velmi složitých pojmů. Zadruhé je skládání nejproduktivnějším způsobem také v jazyce, podle jehož vzoru se kalkuje. Složené slovotvorné kalky-adjektiva tvoří 16% všech slovotvorných kalků uvedených v litevských fyzikálně-technických slovnících. Složená kalky-adjektiva se nejčastěji tvoří pomocí dvou kmenů a flexe. Odpovídají zpravidla 76 … a kalkovanému objektu, utvořenému ze dvou základů, sufixu a flexe. Nejproduktivnější jsou následující struktury: přídavné jméno + podstatné jméno /A+S/, např.: ilgabangis [kraštas] (СФТ 150)←rus. длинноволновый [край]||angl. long-wave-length||něm. langwellige, greitaeigis, -ė (РЛПС 34, ТСВТ 216)←rus. быстроходный||angl. high-speed; příslovce + podstatné jméno /A₁+S/, např.: daugiabangis, -ė (РЛПС 198)←rus. многоволновый, daugias­­taklis [darbas] (РЛПС 338)←rus. многостаночная [работа]; číslovka + podstatné jméno /N+S/, např.: dviejgis, -ė (РЛПС 84)←rus. двухходовой||angl. two-pass, trieigis [čiaupas] (РЛПС 440)←rus. трехходовой [кран]; zájmeno + sloveso /P+V/, např.: savigrūdis [plienas] (РЛПС 402)←rus. самозакаливающаяся [сталь]||angl. self-hardening, savislopis [skaitiklis] (СФТ 284)←rus. самосчитающийся [счетчик]. Kalky se slovotvornou strukturou /P+V/ se od svých kalkovaných objektů liší nejen odlišnou slovotvornou strukturou, ale i slovními druhy, které je tvoří. Složené slovotvorné kalky-adjektiva uvedené ve fyzikálně-technických slovnících jsou tedy ve vztahu ke svým kalkovaným objektům neadekvátní. Některé složené slovotvorné kalky-adjektiva vznikají také v řadách, analogicky se tvoří určité slovotvorné podtypy (např.: greitaeigis, -ė←rus. быстроходный||angl. high-speed, lėtaeigis, -ė←rus. тихоходный||angl. low-speed, dviejgis, -ė←rus. двухходовой||angl. two-pass, trieigis, -ė←rus. трехходовой atd.). Ve fyzikálně-technické terminologii převažují kalky se slovotvornou strukturou /P+V/. Tyto kalky mají některé vlastnosti. Zaprvé část z nich má sklon přecházet do kategorie podstatných jmen, např.: savirašis, savivartis. Zadruhé se vyznačují produktivitou, která ukazuje, že se ve slovotvorbě složených přídavných jmen litevského jazyka začíná upevňovat nový slovotvorný podtyp (zvratné zájmeno savęs: savi+sloveso), který je pro terminologii vhodný. 3. Závěrečné poznámky 3.1. Slovotvorné kalkování je důležitým, avšak nikoli hlavním způsobem tvoření současných jednoslovných litevských fyzikálně-technických termínů. 3.2. Při slovotvorném kalkování se posilují některé tendence v tvorbě termínů (upevňuje se sklon litevských prefixálních a složených neologismů vycházet z podstatných jmen s odvozeným základem) a zároveň se upevňují nové slovotvorné— 77 podtypy (např. složená přídavná jména utvořená od zvratného zájmena savęs: savo + sloveso), které se dobře přizpůsobují terminologickým potřebám. 3.3. Jednotlivé slovotvorné kalky tvořené po morfémech se v litevské fyzikálně-technické terminologii vyskytují poměrně zřídka. Častěji se kalky tvoří v řadách, tj. nekalkuje se jednotlivé slovo, nýbrž určitý slovotvorný podtyp (saviartis←rus. самосвал, savirašis←rus. самописец||něm. Selbstschreiber; aukščiamaтис←rus. высотомер||něm. Höhenmesser, dažniamatis←rus. частотомер||něm. Frequenzmeter; dulketøyгаudis←rus. пылеуловитель, garsagaudis←rus. звукоуловитель||něm. Schallempfänger; nuvandeninimas←rus. обезвоживание||||něm. Entwässerung, nuanglinimas←rus. обезуглероживание atd.). 3.4. Za nenormativní slovotvorné kalky se považují především ty, které se užívají místo ustálených litevských termínů, a také ty, jejichž utvoření zjevně odporuje pravidlům litevské slovotvorby. SEZNAM ZKRATEK НППС — Немецко-русский политехнический словарь— М.: Сов. энциклопедия, 1973.— 863 с. РЛПС — Rusų—lietuvių kalbų politechninis žodynas.— V.: Valst. polit. ir moksl. lit. leid., 1959.— 517 p. (Rusko-litevský polytechnický slovník). СФТ — Fizikos terminų žodynas.— V: Mokslas, 1979.— 677 p. (Словарь физических терминов (Литовско-русско-англо-немецкие термины)). ТСВТ — Rusų—lietuvių—anglų kalbų skaičiavimo technikos terminų žodynas.— V.: Mintis, 1971.— 597 p. (Rusko-litevský-anglický terminologický slovník výpočetní techniky).