Priežasties prielinksnių sistema lietuvių kalboje

LIETUVIŲ KALBOS SINTAKSĖS TYRINĖJIMAI LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXV (1986) ELENA VALIULYTĖ SYSTÉM PŘEDLOŽEK PŘÍČINY V LITEVŠTINĚ § 1. Příčinné vztahy vyjadřují tyto litevské předložky: iš s genitivem (šypsos iš laimės), nuo s genitivem (langai išbyrėjo nuo trenksmo), dėl s genitivem (pavėlavo dėl blogo kelio), už s akuzativem (bara už neklausymą), per s akuzativem (susižeidė per neatsargumą), genitiv s dėka (pasveiko gydytojų rūpesčio dėka) a instrumentál (bez předložky) (akys spindi džiaugsmu). Jsou určitým způsobem rozloženy v sémantickém poli příčinných vztahů a tvoří mezi sebou systém, v němž každé z uvedených vyjadřovacích prostředků zaujímá autonomní místo. § 2. Cílem článku je podrobně popsat lexikálně-sémantické užívací prostředí předložek příčiny, vyzdvihnout jejich diferenciační rysy a na jejich základě určit systém opozic; ukázat izomorfismus příčinného významu víceznačných předložek s jejich dalšími (zpravidla prostorovými) významy. § 3. Příčinný význam předložek, stejně jako jejich další významy, se obvykle projevuje ve slovním spojení, např.: virpa iš baimės, (medis) sulinko nuo vėjo, susigėdo dėl savo žodžių, pasmerkė už tokį poelgį, susirgo per nerūpestingumą, išsimokslino gabumų dėka. Předložková konstrukce však může souviset nikoli s jedním slovem, ale se skupinou slov či celou větou. V takových případech může aktualizovat význam slova, s nímž nemá přímý syntaktický vztah. Například ve větě Iš apmaudo ji net lietuviškai prašneko je konstrukce iš apmaudo sémanticky „podporována“ příslovcem lietuviškai, ačkoli s ním nemá přímý syntaktický vztah (závisí na slovese prašneko). Při popisu užívání předložek proto bude zohledněn sémanticky úplný kontext. Protože největší určující sílu při vymezování příčinného významu předložek má obvykle sémantika závislého substantiva (srov. Комаров 1973, 23), bude největší pozornost věnována popisu lexikálního složení předložkové konstrukce. U některých předložek, například iš a dėka, stačí k identifikaci příčinného významu kontext tvořený závislým substantivem, např.: iš laimės, baimės, gėdos; draugų, talento dėka. 4. 120 97 PŘEDLOŽKA IŠ OBECNÉ POZNÁMKY § 4. Předložka iš je jednou z hlavních předložek systému příčinných vztahů. Má vymezenou oblast fungování: užívá se při popisu motivace stavů či jednání člověka (nebo jiné živé bytosti) jeho vlastními vnitřními vlastnostmi — emocemi, pocity, rysy, např.: (dítě) šokinėjo iš džiaugsmo. Příčinný význam předložky iš se tedy vyznačuje dvěma sémantickými rysy: 1) vnitřní povahou příčiny, neboli jednoduše „vnitřní příčinou“ (k termínu viz Финкель 1962, IX), a 2) totožností subjektů příčiny a následku (srov. vaikas šokinėjo ir vaikas džiaugėsi) (srov. Никитина 1979, 124).1 § 5. Příčinný význam předložky iš je odvozený: geneticky souvisí s prostorovým významem. Pokusíme se konkrétně objasnit, jak příčinná sémantická struktura předložky iš koreluje se strukturou jejího prostorového významu (srov. rusky Никитина 1979, 119 a násl.). Za tímto účelem popíšeme porovnávané významy v termínech sémantických rysů (nebo komponent) a srovnáme je. Uvažujme dva výpovědní celky s předložkou iš: a) Briedis (A) išbėgo (C) iš miško (B) (prostorový význam) a b) Vaikas (A) šokinėja (C) iš džiaugsmo (B) (příčinný význam). Prostorový význam předložky iš lze rozložit na 2 sémantické komponenty a zapsat takto: 1. „A je v kontaktu s vnitřkem B“ (nebo: „A uvnitř B“) a 2. „(1) — výchozí bod C“. Tyto komponenty jsou spojeny v určité posloupnosti: nejprve se realizuje komponenta (1) (jelen musel být před vyběhnutím v lese), poté komponenta (2). Prostorový význam předložky iš lze tedy formálně zapsat takto: „(A uvnitř B) — výchozí bod C“. Příčinný význam předložky iš lze zapsat takto: 1. „B je příčinou C“, 2. „B je vnitřním rysem A“ a 3. „Sub. (B) = A“. Jak spolu tyto komponenty příčinného významu souvisejí se strukturou prostorového významu? Obecný příčinný význam („B je příčinou C“) odpovídá rysu prostorového významu „výchozí bod“ („B je výchozím bodem C“). Výzkumníci si již dávno povšimli, že prostorové předložky „výchozího bodu“ mají obvykle také příčinný význam, srov. rusky из, от, с, polsky z, od, německy von, aus (viz Нобак 1978, 275). Ostatní rysy příčinného významu předložky iš odpovídají rysu prostorového významu (1), který odráží výchozí polohu lokalizovaných objektů; srov. „A je v kontaktu s vnitřkem B“ a „B je vnitřním rysem A“; rys „Sub. (B) = A“ odpovídá v prostorovém významu totožnosti objektu A s částí B (srov. Briedis (A) girioje (B)). ¹ Význam předložky budeme podmíněně nazývat významem samotné konstrukce, tj. předložky + na ní závislého pádového tvaru, protože dosud se nikomu nepodařilo tyto dva významy dostatečně rozlišit (srov. Никитина 1979, 113). 98 LEXIKÁLNÍ SLOŽENÍ KONSTRUKCÍ § 6. Předložka iš se ve významu příčiny užívá v konstrukcích s podstatnými jmény vymezené sémantiky: s podstatnými jmény označujícími vnitřní psychické rysy člověka (vzácněji jiné živé bytosti) a akty duševní činnosti2, např.: iš džiaugsmo, iš sielvarto, iš alkio, iš įpratimo, iš mandagumo. Podstatná jména užívaná s předložkou iš lze rozdělit do následujících sémantických skupin: 1) podstatná jména označující emocionální stavy (viz § 12 a násl.), 2) podstatná jména označující povahové vlastnosti (viz § 39 a násl.) a 3) podstatná jména označující pocity (viz § 29). Ve vzácných případech se tato předložka užívá také s podstatnými jmény označujícími fyzické vlastnosti věcí (viz § 35). § 7. Možnosti rozvíjení konstrukcí s předložkou iš. Protože se předložka iš užívá v konstrukcích s přísně vymezeným lexikálním složením, tvoří tyto konstrukce, tj. předložka iš s řídícím podstatným jménem, sémanticky velmi těsné jednotky, např.: iš džiaugsmo, iš baimės, iš pykčio, iš pagarbos. Obvykle poskytují dostatečný kontext k určení příčinného významu předložky iš3. Těsnost těchto konstrukcí dokládají velmi omezené možnosti jejich rozvíjení. Jak ukazuje shromážděný materiál, konstrukce s předložkou iš se nejčastěji užívají nerozvité, tj. jejich závislé podstatné jméno stojí bez přívlastku. 1. Podstatné jméno v konstrukci s předložkou iš může být rozvito slovem s kvantitativním významem, např.: iš didelio džiaugsmo, iš neišpasakyto skausmo. Výběr takového přívlastku je dán povahou lexikálního významu podstatného jména: jím označovaný emocionální stav či vlastnost může mít různou intenzitu. Nejčastěji bývají konstrukce s předložkou iš rozvity přídavným jménem didelis (a) nebo jeho synonymy (b). a) Matka z velkého rozrušení hned požádala, aby mohla dovnitř. VienR III 88. Přijel sem z velké úcty (přel.). b) Jurgutis… vykřikl, jako by z nesnesitelné bolesti. BorBM 134. Nohy tuhnou z nevysvětlitelného strachu a únavy. VenclR II 256. Jestli uděláš chybu, pláčeš z hořkého zklamání. Myk-PutBV 41. Srdce se zachvěje z hlubokého rozrušení. Avyž. Jak ukazují uvedené příklady, konstrukce s předložkou iš se rozvíjejí slovy označujícími vysokou intenzitu. Jen ve velmi vzácných případech se podstatné jméno v uvedených konstrukcích rozvíjí slovy označujícími nízkou intenzitu. Všichni se však třásli — jedni z krvavého rozhořčení, druzí ze slabé zbabělosti. BiliR I 214. Byl by ji podezíral, že to dělá z malicherné žárlivosti. Myk-PutAŠ 585. 2. Protože podstatná jména v konstrukcích s předložkou iš jsou většinou odvozená — slovesná nebo přídavná — mohou být občas rozvita stejnými tvary jako slova, od nichž jsou odvozena. Ne, nepřišla jen tak — z lhostejnosti ke mně (srov. lhostejný ke komu). LankKS 2 Duševní činnost člověka zahrnuje jak činnost smyslovou (empirickou), tak rozumovou (intelektuální) (srov. Васильев 1981, 3 a násl.). 3 Lze uvést jeden typ kontextu, v němž konstrukce s předložkou iš utvořená s podstatnými jmény označujícími vnitřní stavy nevyjadřuje příčinu, např.: atsipeikėjo iš išgąsčio, atsigavo iš baimės, atlyžo iš pykčio apod. Tato spojení označují změnu stavu, návrat do předchozího stavu. 4° 99 138. To se dělalo zjevně z prázdné touhy po slávě (přel.). — Tak tady máš posvícení! Sýr už není! — z rozmrzelosti jsem si povzdechl nad sebou. ŽemR II 242. Varnosané se radují z každé maličkosti. MikelžS 417. Přijel z touhy spatřit rodiče. Ktk. 3. Částice mohou různými sémantickými (zpravidla modálními) odstíny obohacovat předložkovou konstrukci s podstatným jménem v genitivu (a zároveň příčinu, kterou tato konstrukce označuje). Když vor zmizel, ryby tu a tam jako by ze zvědavosti vystrčily hlavy. SimonVK I 206. Jen se mu třásla kolena a trochu se mu točila hlava. Nejspíš radostí. MikelžS 346. Nebolelo to; křičel jsem jen strachy. MašAMB 22. Částice mohou v takové pozici stát také vedle přívlastek vyjadřujícího množství (stupně nebo intenzity). Jurgutis polekaně vyskočil, chytil se za hlavu a vykřikl, jako by trpěl nesnesitelnou bolestí. BorBM 134. Nejprve sténal se zatnutými zuby, ale teď už křičí přímo nesnesitelnými bolestmi. SimonAŠL 169. 4. Podstatné jméno v předložkové konstrukci s genitivem lze rozšířit ukazovacím zájmenem ten, řidčeji — takový, která zdůrazňují význam podstatného jména (resp. příčiny) a mohou je spojovat s předchozím kontextem. Tak se jí zastesklo po rodném kraji, že z toho stesku onemocněla. BilR I 200. Z té rozmrzelosti začal nadávat hospodáři na dvoře. JabIRR I 652. Matka se z toho štěstí, zdá se, úplně uzdravila. ŽemR II 194. Kdo ví, co se může stát z takové slabosti. Skr (LKŽ IX 470). Ukazovací zájmena mohou v takové pozici stát také vedle dalšího (kvantitativního) přívlastku. Dokonce se mu nedostávalo ani litevských slov, tak hrozně zuřil. Lehl si na lavici, ale z toho neobyčejného štěstí, s rozjasněným srdcem i hlavou, nemohl usnout. BorBM 208. 5. Podstatné jméno v předložkové konstrukci s genitivem lze rozšířit vedlejší větou, tj. vedlejší větnou složkou (v připojené vysvětlovací větě, srov. LKG III 806). Strašně spěchal a celý se třásl strachy, jen aby to stihl včas a něco se nestalo. BorBM 215. Pincukas dokonce plivl z rozmrzelosti, že se zapletl s tou hloupou ženskou. BorBM 176. 6. Konstrukci s předložkou iš nelze rozšířit přivlastňovacím zájmenem savo, např. výpověď žmogus nusigyveno iš savo tinginystės „člověk se dostal na mizinu ze své lenosti“ je nepřirozená. Jiné příčinné předložky jsou však v takovém kontextu možné, srov. žmogus nusigyveno dėl savo tinginystės / per savo tinginystę. „člověk se dostal na mizinu kvůli své lenosti / svou leností“. Podle toho, že shoda subjektů se nevyjadřuje přivlastňovacím zájmenem savo, tvoří předložka iš privativní opozici ke všem ostatním příčinným předložkám jako pozitivně označený člen, srov. paslydo iš neatsargumo ir per (savo) neatsargumą / dėl (savo) neatsargumo, kenčia už (savo) neatsargumą, išsimokė (savo) gabumų dėka. „uklouzl z nepozornosti, kvůli (své) nepozornosti / svou (ne)pozorností, trpí za (svou) nepozornost, díky (svému) talentu se vyučil“. Tento rys je tedy součástí sémantické struktury předložkových konstrukcí (srov. Никитина 1976, 124). Jen v ojedinělých případech (nikoli systematicky!) může do konstrukce s předložkou iš vstoupit i zájmeno savo, ale pouze jako sémanticky nezbytná složka, např.: Ne iš savo kaltybės aš kuprotas. Ds (LKŽ V 159). (Po odstranění zájmena by věta zůstala nesmyslná.) 100 7. Jak bylo uvedeno, užívání předložky iš ve významu příčiny je z hlediska závislého podstatného jména přísně omezeno (viz § 6). V nářečích se však tato předložka užívá i v nepatřičném, netypickém prostředí. a) S abstraktními slovesnými podstatnými jmény označujícími vnější děje (jejich opozicí jsou vnitřní stavy): Bedra bolí z chůze. Šts. Z opilosti ho bolí hlava. BM 403. Vždyť z přílišného pití přišel o život. Vv. Podstatné jméno v takových konstrukcích lze rozšířit genitivem označujícím: přímý předmět děje (Zemřel po napití se vody. Šlnt); subjekt (Z vyzobávání husami zmizelo žito. Šts. Z ohlodávání dřeváku bolí nohy. Bdr); nástroj (Po zásahu kamenem odešla ovce s nohou v náručí. Als); místo (Z brodění řeky dostal kostní souchotiny. Šv). b) S konkrétními podstatnými jmény: Trpěl jsem po tom víně. An. Žena zemřela při porodu. Rod. Pavlininská prasata jsou z nekvalitního krmiva. Žeml (LKŽ IX 696). Talíře jsou zaschlé od bramboračky (byla v nich bramboračka). Er. V literárním jazyce se v těchto případech užívá předložka nuo. PROSTŘEDÍ UŽÍVÁNÍ KONSTRUKCÍ § 8. Jak již bylo konstatováno, užívání předložky iš ve významu příčiny je z hlediska závislého podstatného jména lexikálně omezené: předložkové konstrukce se tvoří s podstatnými jmény označujícími emoce, pocity nebo povahové vlastnosti. Na druhé straně je také prostředí, v němž předložkové konstrukce fungují, sémanticky vymezené. Užívají se se slovesy (nebo jejich spojeními), přídavnými jmény či predikativy (ve jmenných větách, např.: Nejsem tkadlena z důvodu stáří. Ktk), které označují vlastnosti (děje, stavy, rysy) člověka (nebo jiné živé bytosti). Pouze konstrukce s určitým lexikálním složením (viz § 31) se užívají také k označení příčiny stavů, které zakoušejí neživé věci, např.: Z horka zahynula úroda. Pc (LKŽ IV 160). Takový kontext se však překrývá s oblastí užívání předložky nuo (viz § 60). Konstrukce s předložkou iš se užívá v kontextech, v nichž se neživé věci personifikují, např.: Nohy ho samy nesly přes zelenou, neklidnou od veselí louku. MikelKLL 333. § 9. Konstrukce s předložkou iš se nejčastěji užívají se slovesy. Ta lze rozdělit do dvou skupin podle rysu volní / nevolní4. 1. Slovesa označující nevolní stavy (a) nebo děje (b) člověka (či jiné živé bytosti). a) Starší bratr se třese strachem a stále nepřestává prosit hlupáka. BsRP 76. Jiří dokonce ztmavl žalem. BaltPV I 11. Jeho žena, kterou velmi miloval, zemřela lítostí. BalčHP109. Kůň cválal, nic neviděl a šílel 4 Pro tentýž jev se v lingvistické literatuře užívají termíny „kontrolované / nekontrolované“ děje. Tato opozice se odlišuje od opozice „dynamické / statické“ děje (srov. CTП 1982, 21). 101 z bolesti a strachu. ŠaltRD 97. Pes, v zápalu zapomněl na past, náhle za liškou. MašDP 98. b) Z rozmrzelosti jsem klumpou udeřil do lešení. BaltPV I 37. Kaušpėdas jen bezradně rozhodil rukama. BaltR I 100. Juozapota, když ji spatřila, leknutím upustila uzlíček a dala se do běhu. BilR I 237. Nebolelo to, jen ze strachu. MašAMB 22. Sob se radostí vzepjal vzhůru. BalčAP 247. Strakatá radostně trhla ocasem a odnášela si myš na kraj. BaltPV II 74. Je třeba poznamenat, že slovesa neúmyslného jednání jsme vyčlenili podmíněně; máme na mysli jejich kontextové významy. 2. Slovesa označující úmyslné jednání (a) nebo stavy (b). a) Z hněvu jsem se začal mstít. SnuogR IV 474. Julė ji bude nenávidět ze žárlivosti. Myk-PutAŠ 415. Zdálo se mu, že pes tak mluví ze žárlivosti. BalčAP 311. Že pomluvil z rozhořčení zástup nepřátel, a o nevinném drahém jménu šířil nepravdivé zvěsti. MairR I 139. Ženy z rozmrzelosti prodávaly své zboží za poloviční cenu, protože je omrzelo stát na dešti. ŽemR I 202. Byl by ji podezíral, že to dělá z malicherné žárlivosti. Myk-PutAŠ 585. b) Kníže Vytautas seděl na hostině jen ze zdvořilosti. VienR IV 338 Z namyšlenosti se mu až třese hlava. Gs (LKŽ VI 553). Ze strachu se neodváží chodit pozdě. Ktk. § 10. Uvedené sémantické rysy sloves vyjadřující úmyslnost / neúmyslnost mají v konstrukci s předložkou iš rozlišovací významy. Tato konstrukce má ve spojeních se slovesy označujícími neúmyslné jednání nebo stavy význam situační,5 tedy konkrétní příčiny, zatímco se slovesy označujícími úmyslné jednání význam nesituační, tedy zobecněné příčiny. Je třeba poznamenat, že tato opozice není výrazná. Konstrukce s významem situační příčiny se tvoří s podstatnými jmény označujícími časově omezené, epizodické rysy – emoce a pocity –, zatímco konstrukce s nesituačním významem se tvoří s podstatnými jmény označujícími stálé vlastnosti nebo déletrvající stavy. SITUAČNÍ PŘÍČINA § 11. Situační příčinu vyjadřují konstrukce s předložkou iš, tvořené s podstatnými jmény označujícími emoce nebo pocity a užívané se slovesy označujícími stavy či mimovolní činnosti, např.: třese se strachem, rozhodil rukama úžasem. Takovými spojeními se obvykle vyjadřují emoce nebo pocity a formy (způsoby) jejich projevů. Konstrukce s podstatnými jmény označujícími emoce § 12. Slovesa užívaná s konstrukcemi s předložkou iš a podstatnými jmény označujícími emoce lze rozdělit do několika skupin, které ukazují různé formy projevů emocí. 5 Dėl termino plg. Засорина 1961, 78. 102 Veiksmažodžiai, reiškiantys verksmą ir juoką § 13. V psychologii se uvádí, že nejvýraznějšími projevy emocí jsou pláč a smích⁶. Slovesa označující zmíněné projevy emocí, verkti ir juoktis, mají značný počet synonym. Slovesa verkti mají tato synonyma: virkauti, verkšlenti, raudoti, rudulti, ašaroti, žliumbti, rėkti, kriokti, zurnyti, knėkšti, knerkti, cirpti (ŠŽ 244–245). K této řadě lze přidat také slovesa klykti, bliauti, šniurkšėti, a spojení s podstatným jménem ašara: ašaras lieti (berti, žvilginti); ašaros liejas, krinta, byra, rieda, ritasi, bėga, varva, teka, plūsta, bliaukia; ašaromis plūsti, apsipilti, apsilieti. Slovníkový význam slovesa verkti je popsán takto: „ronit slzy kvůli bolesti, neštěstí apod.“ (DLKŽ, 928). Toto sloveso i jeho synonyma se však užívají nejen s konstrukcemi s předložkou iš a podstatnými jmény označujícími negativní (a), ale také pozitivní (b) emoce (pláčem člověk vyjadřuje nejrůznější emoce): a) Plakala z hněvu, strachu a pocitu křivdy. Avyž. Jestli se spleteš, budeš plakat z rozmrzelosti… Myk-Put BV 41. Gražulis téměř plakal z beznaděje, že už ani v noci nemůže najít klid. VenclR II 212. Ani neplač, ani nezpívej z hanby. Slm. Z toho soucitu jsem padla na kolena a ronila slzičky. Dbk (LKŽ III 24). Malému Vladukovi stekla slza z chladu nebo z leknutí, že je bosý. ŽemR I 290. b) Z té radosti jsem dokonce začal plakat. ŽemR II 175. Někdo tiše pláče štěstím. Myk-Put. Dokonce se dítě rozplakalo radostí, když našlo nožík. Kp (LKŽ I 212). [Pauga] Kdyby nebyly ženy, začal bych brečet radostí. SruogR III 75. Vždyť jí tečou slzy ze smutku i z radosti. Simon OBT 356. Sloveso verkti lze užít také s konkrétními podstatnými jmény, ta se však pojí nikoli s předložkou iš, nýbrž s předložkou dėl. Uboze plakala děvenka kvůli hliněnému hrnci (d). V takovém kontextu má uvedené sloveso poněkud odlišný význam, který lze vyložit takto: „ronit slzy ze soucitu kvůli něčemu“. V tomto významu vstupuje sloveso verkti do jiného sémantického paradigmatu, jehož dominantou je gailėti. Toto sloveso vyžaduje genitiv (např. gaili žmonių). Proto lze i sloveso verkti v obdobném významu užít s genitivem (bez předložky dėl), např.: Matka oplakávala synáčka po celý život. A také předložkovou konstrukci s dėl v dříve uvedené větě lze nahradit samotným genitivem, srov.: plakal kvůli hrnci a plakal hrnce. Na druhou stranu se slovesem verkti užívá také konstrukce s předložkou dėl odlišného lexikálního složení – s abstraktními podstatnými jmény označujícími události, které subjekt postihly zvenčí (nikoli jeho vlastní vnitřní stavy), např.: plakal kvůli neštěstí, neúspěchu, pocitu křivdy, újmě. V tomto kontextu se realizuje základní význam uvedeného slovesa. Proto nelze konstrukci s předložkou dėl nahradit samotným genitivem: po nahrazení by se realizoval jiný význam slovesa— 6 Žr. Teplovas 1950, 66. 103 … a spojení by zůstalo nesmyslné, srov. plakal nad neštěstím „litoval neštěstí“. U konstrukcí některých předložek dėl s abstraktními podstatnými jmény je však možná synonymie s konstrukcí předložky iš, např.: plakal kvůli křivdě i z křivdy, plakal kvůli újmě / z újmy. Synonyma slovesa juoktis jsou tato: kv atoti, kv akėti, kikenti, krizenti, rizenti, prunkšti (ŠŽ 106), a také šypsotis. První význam slovesa juoktis se vymezuje takto: „určitými přerývanými zvuky a pohyby obličeje projevovat veselost, radost apod.“ (DLKŽ 270). Tato slovesa se s emocionálními podstatnými jmény a předložkou iš užívají mnohem méně často než řada synonym slovesa verkti, např.: směje se štěstím, chichotá se radostí, řehtá se z rozmrzelosti. Odlupující se nosík chlapečka se smál radostí. MikelŽS 366. [Vytautas] usmíval se potěšením. VienR IV 56. Marcelė propukla v radostný smích. BorBM 41. Mnohem častější jsou spojení těchto sloves s podstatnými jmény konkrétního významu a předložkou iš. Předložková konstrukce takového lexikálního složení má význam zdroje děje (objektový význam), zatímco samotná slovesa znamenají „posmívat se“. Hořce jsem se zasmál jeho radě. BorSPI 114. Tvé práci se smějí všichni psi. Ds. Nesměj se starému – sám budeš takový. Ktk. Z takové jeho řeči se Petr mohl pěkně uchechtnout. Pžrl (LKŽ VI 663). Je možné, že někteří měšťané se také zasmějí podobným karikaturám. LKŽ VI 767. Význam zdroje může mít také předložková konstrukce tvořená emocionálním podstatným jménem s přívlastek, např.: směje se svému neštěstí, pochechtává se neúspěchům druhého. Sloveso juoktis ve významu „posmívat se“ se v nářečích užívá také s instrumentálem, který je synonymní s konstrukcí předložky iš. Všichni se mi smějí – říkají, že se bojím i listu. Jabl. Nesměj se mu. Jabl. Noc se směje denní práci. Jabl. Příklady takového užití nacházíme i ve starých písemných pramenech, např.: Všichni, kteří mě vidí, smějí se mi. BBPs 22, 8. Slovesa označující tělesné stavy § 14. Většina sloves této skupiny označuje negativní stavy a pojí se s konstrukcemi s předložkou iš, které se tvoří také s podstatnými jmény vyjadřujícími negativní emoce. Uvedená spojení se podle povahy subjektu stavu dělí do dvou skupin. 1. Jednu skupinu tvoří spojení sloves označujících stavy člověka nebo jiné živé bytosti (celého organismu). Subjekt stavu se vyjadřuje nominativem příslušných podstatných jmen nebo zájmen, zřídka akuzativem (Smutek ji strávil. Ktk). Brzy jeden po druhém zemřeli oba rodiče žalem. VienIMA 280. Jeho žena, kterou velmi miloval, zemřela lítostí. BalčHP 109. Tak se jí zastesklo po domově, že z toho stesku onemocněla. Z velkého trápení ulehla. Její bratr vedle ní hned omdlel lítostí. Chcete, abych dostal záchvat z rozčilení? Čiurl (LKŽ VIII 104 692). Zadrhávám se, zadýchávám se rozrušením. Avyž. Začal jsem se dokonce třást strachy. PaukštAK 59. Zenonas, chvěje se vztekem, procedil skrz zuby. PetkAA 362. Katrė dokonce oněměla hrůzou. Myk-PutS I 146. Strachy jsem ztuhl na místě. MarŽSG 10. Ale hle, málem zmrzla žárlivostí. Simon AšL 203. Slovesa výše uvedené sémantické skupiny se méně často užívají s konstrukcemi s předložkou „z“ v pozitivním významu. Maminka se z toho štěstí, zdá se, úplně uzdravila. ŽemR II 194. Přivezu Zenonasovi takový korál, že se ta jeho lékárnice rozplyne štěstím. SirGAJ 163. Teď si pomyslel, že z té radosti zemřela. BsP IV 72. Smrkáči se rozplývají radostí. MikelžS 417. Staří i mladí málem pukali smíchy. KrėvRg 87—88. Slovesa označující psychické stavy § 15. Konstrukce s předložkou iš se užívá se slovesy (nebo jejich spojeními), která označují psychické stavy, např.: zmást se, pomátnout se, zešílet, užasnout, podivit se, ztrnout, ztratit řeč (rozvahu, paměť), zapomenout, nepochopit aj. Málem jsem úžasem užasl (přel.). Všichni strnuli rozmrzelostí a rozhořčením. Myk-PutS I 59. Rapolas se prostě zbláznil štěstím. Vaižg RR I 113. Liščí Tlapka přistoupila k Ljokovi, šílená vzteky (přel.). Proto by její oči jásaly, děkovaly, smály se, kdyby se zbláznila štěstím. Avyž(P 1978 I 65). Z nesnází dokonce zkoprněl. Svn (LKŽ III 439). Když ta slova uslyšela, málem se vzteky zbláznila. Balč. Jurgutis z té hrůzy, zármutku a výčitek svědomí úplně ztratil řeč a nedokázal pronést ani slovo. BorBM 118. Z pýchy zapomněl dokonce na všechny křivdy, které nová vrstva stačila Sūdonům způsobit. BorSVB 11. Elzė pochopila výčitku zlé vůle, kterou jí adresovala žena, jež z rozmrzelosti pozbyla zdravého úsudku, a mlčela. PetkAA 430. Byl oslepen radostí a neviděl hrubou a drsnou každodennost. BorSPI 145. Ze zoufalství a sklíčenosti už sama nedokázala dát dohromady, co říká... PaukštAK 368. Sem lze zařadit i případy užití se syntaktickými frazeologismy jako nemít kam jít, nenajít pro sebe místo apod., které vyjadřují aktivní stav neklidu. Teď nemá z hanby kam oči schovat. Jrb. Z neklidu nevím, kam se vrtnout. Ktk. Slovesa označující změny barvy tváře § 16. Předložková konstrukce s předložkou iš, utvořená z podstatných jmen vyjadřujících silné emoce (např. hněv, zděšení, rozrušení, stud), se často užívá se slovesy označujícími změnu barvy lidské tváře, např.: zblednout, zčervenat, zmodrat, ztmavnout, také rozpálit se, hořet atd. Subjekt stavu vyjádřeného uvedenými slovesy bývá vyjádřen: a) podstatnými jmény označujícími tvář nebo její části: tvář: Tváře mu zrudly hněvem. Kp(LKŽ I 500). Tak si teď říkám a už jen při vzpomínce mi tvář hoří studem. BilR I 62. Její tvářičky se rozpalovaly velkým rozrušením. 105 tváře: Bylo mu tak trapně, že mu studem zrudly dokonce i tváře. Gud-Guz. čelo: Jeho čelo se rozrušením orosilo. VendIGD 508. spánky:Do srdce mě bodl pramínek tepla, radostí mi hořel spánek. TilvRn 163. Srov. také: oči:Z toho hněvu mu dokonce zezelenaly oči. Rm(LKŽ I 68). uši:Dokonce mu uši zrudly hanbou. Ktk. vlasy:Hanbou nám zbělel vlas. KrėvP 192; b) podstatnými jmény označujícími osoby (nebo osobními zájmeny) (v takovém kontextu jsou uvedená slova užita metonymicky — celek místo části): Tehdy ten vrah zbledl hněvem jako plátno. LT IV 153. Strachem úplně zbledl. Prng (LKŽ I 500). Chlapec zbledl strachem (přel.). Skardis byl dokonce zmodralý vztekem. Avyž. Dokonce celý zčernal hněvem, křičí, Šk (LKŽ IV 412). Záští zelenající se vaitas Radušis přerušil řeč královského dvorního správce Butrima, ženicha paseniūnise, a ukázal mu bránu. BorSVB 17. A jakmile to spatří, matička sluníčko, jako krásná dívka zrudlá velikým studem. KrėvP 10. — Ven! — vykřikl doktor, zrudlý hněvem. BorSPI 75. A znovu se neberu nořit do vody, hoře studem. BubnBV 192. Spojení s předložkou iš probíraného lexikálního složení mají synonymní spojení s předložkou nuo, např.: zbledl strachy | ze strachu, zčervenal studem | ze studu, zčernal hněvem | hněvem. Slovesa označující výraz očí § 17. Konstrukce s předložkou iš se užívá se slovesy označujícími výraz očí (nebo tváře), který je vnějším odrazem emocí, např.: oči září radostí, oči se zableskly hněvem. Některá z těchto sloves vyjadřují neurčité trvání (zářit, skvět se, svítit, vyzařovat, blýskat se, planout, hořet), jiná trvání ohraničené (zablesknout se, zablýsknout se, zazářit, vzplanout, rozhořet se, rozjasnit se). Uvedená slovesa užitá s konstrukcí s předložkou iš se pojí s podstatným jménem oči, méně často tvář nebo slovem označujícím osobu. Dokonce mu oči zářily radostí. Myk-PutST 76. Agněščiny oči se zableskly radostí. LzP. Celá zářila štěstím. Projednávaná spojení s předložkou iš jsou však vzácná. Jsou synonymní s častějšími spojeními s instrumentálem, srov. oči zářily radostí / radostí. Hlavním sémantickým rysem instrumentálu příčiny je současnost příčiny s následkem, neboli nediskrétnost příčiny. Podle tohoto rysu tvoří instrumentál příčiny opozici vůči ostatním konstrukcím příčiny. § 18. Instrumentál příčiny se stejně jako konstrukce s předložkou iš užívá se slovesy označujícími stavy, která se pojí s podstatnými jmény: oči:Ale chlapci najednou zableskly oči hněvem. Myk-Put AŠ 318. Černé oči zářily zlostí. ŽemR I 86. Jeho černé oči jako uhlí hořely odvahou 106 a díval se kolem sebe s hrdostí. BilR I 48. Pod šedivým Sylinovým obočím hořely oči neklidem a netrpělivostí. BaltRn 115. Ramūnas vidí, jak Sigitasovi vzplanou oči zvědavostí. BubnBV 208. Byly výrazně výraznější… anebo znovu planoucí hněvem. BaltrL 115–116. Její oči se zaleskly nádherným jasem. Db (LKŽ I 745). pohled: Jen se dívala na Chucka pohledem planoucím nenávistí a bála se, že si ani toho nevšimne (tsp). tvář: Dívčí tvář zářila štěstím a radostí (tsp). Jejich tváře, poznamenané hladem, zářily neklidem a utrpením (trš). osoba: Zářila radostí a štěstím. Myk-PutAŠ 573. Hořel pomstou a ukazoval jim cestu blíže k Dubyse. VienR IV 109. Starý duchovní plál hněvem (přel.). Rimdai to viděli, hořeli studem a nemohli se ovládnout hněvem. VaizgRR I 17. § 19. Instrumentál příčiny se užívá nejen se slovesy označujícími výraz očí (viz § 17), ale také se slovesy označujícími jiné projevy emocí, např.: srdce bije radostí. Instrumentál příčiny se stejně jako konstrukce s předložkou iš užívá se slovesy označujícími tělesné stavy, která se pojí s podstatnými jmény: srdce: Jeho mladé srdce tlouklo radostí a vyrovnaností. CvR₁ I 21. Srdce se chvělo radostí a strachem. SluckDMN 283. Aras cítil, že v jeho nitru roste životní síla a že jeho srdce vře odvahou. KrėvP 248. Pěstounce puká srdce bolestí. ŽemR I 105. A když už řekl, že pojedeme, srdce se jí tak sevřelo trpkou starostí. SimonNTP 94. Srdce se třáslo lítostí. ŽemR I 50. hruď: Malá hruď se zachvěla pomstou. SimonR I 368. Hruď se dmula bolestí a hlubokými vzdechy. ŽemR I 107. tvář: V jeho srdci se už začalo rodit bolestné podezření a tvář se mu začala nalévat hněvem. KrėvP 188. Mladé tváře pukaly radostí. KrėvP 168. ústa: Ústa se zkřivila krutým vztekem. Myk-PutR VI 121. čelo: Její čelo zrudlo bolestí a lítostí… ŽemR I 127. rty: Dlouho se mu rty chvěly hněvem, syn se mu posmíval. VaizgP₂ I 273. osoba: Pastýři strnuli strachy. VaizgRR I 431. Moniku náhle zachvátil soucit, propukla v pláč a rozesmála se. CvŽM 89. Instrumentál příčiny u emocionálních podstatných jmen je synonymní s konstrukcí s předložkou iš, srov.: oči září hněvem | z hněvu, tvář zářila štěstím | ze štěstí, srdce bije radostí | z radosti, čelo zrudlo bolestí | bolestí, rty se chvěly hněvem | z hněvu. Instrumentál příčiny, stejně jako konstrukci s předložkou iš (srov. § 7), lze rozšířit slovy s významem intenzity nebo stupně (případně jej v kontextu nabývajícími). Její jasné oči se rozzářily nekonečnou radostí. BorSPl 150. Jeho oči v pihovaté tváři jiskřily nezkrotnou radostí. VendGD 282. Překvapila mě její moudrost a, řekl bych, oči zářící nadpozemskou radostí. SajND 203. Irčiny oči se rozzářily nepopsatelným štěstím. ŠRagIT 262. Ústa se zkřivila krutým vztekem. Myk-PutR VI 121. Jeho oči, plné citu, zářily nepopsatelnou radostí. BilR I 187. 107 Takové instrumentály by bylo možné nahradit konstrukcí s předložkou iš. Substituce však není možná, pokud rozvití instrumentálu vyjadřuje individualizující, nikoli kvantitativní význam. Nyní se jeho oči zaleskly podivným hněvem. GrušK 42. Zrudl a v očích mu bleskl nový hněv. PaukštK 119. Jeho černé oči zářily klidem svědomí… Jeho tvář přímo planula zlou radostí. BaltPV I 120. Některá spojení s instrumentálem jsou ustálená a sémanticky nerozložitelná, např.: srdce kypí statečností, srdce buší klidem, srdce vzplálo zlobou, oči planou statečností, tvář nabývá hněvivého výrazu. Nahrazením uvedených instrumentálů konstrukcemi s předložkou iš by výrazy působily poněkud uměle, srov. srdce kypí ze statečnosti. § 20. Synonymní spojení s konstrukcí s předložkou iš (a) a s instrumentálem (b) tvoří sloveso ne(si)tverti: a) Znovu ji svlékají a prohlížejí, zatímco dívka se radostí nemůže udržet. CvR VI 46. Když Brisius uviděl, že někdo sestupuje, nemohl se radostí udržet a poskakoval kolem s kňučením. BilR I 206. Sūnaitis se nemůže udržet veselostí, zatímco matka pláče a strachuje se o toho nezbedu. SimonR I 122. Robert Suopis se nemohl štěstím udržet. Avyž (P 1978 2 58). b) Pomněnky visely orlovi v pařátech tak směšně, že se dívka nemohla udržet radostí. SluckGMN 361–362. K atrė se nemohla udržet rozmrzelostí. ŽemR I 95. — „Na ředitele kašlu!“ vyhrkla Malvina, sotva se ovládajíc vztekem, a náhle se zarazila a zmlkla. BaltR I 102. Nemohu se udržet hanbou. Slnt (LKŽ III 194). Cestou domů se Ida nemohla udržet radostí. SimonNTP 150. Jí a stále se nemůže udržet smíchem — tak je veselá. SimonNTP 22. — A Katrė je zřejmě také tvrdohlavá: vždycky křičela a křičela, vzteky se nemohla udržet, ale nehádala se. ŽemR I 84. Podobná spojení se tvoří také se slovesy nesiliauti, nenurimti. Bratři nepřestávali být rozmrzelí, nedočkali se konce a nedočkali se užitku. ŽemR I 285. Já a T vadore se nepřestáváme smát. ŽemR I 22. Petr se rozhlédl po vių a nepřestávaje se rozčilovat se opravdu pustil do své ženy. ŽemR I 191. Se zafixovaným spojením ne(si)tverti savo kailyje se však užívá pouze předložka iš. Popadl jsem celý bochník a radostí jsem se nemohl vejít do kůže a vykřikl… MikelŽS 429. Slovesa označující zvuky § 21. Situační význam příčiny mají konstrukce s předložkou iš také u sloves označujících zvuky, např.: vykřikl radostí, ječel vzteky. Taková slovesa lze rozlišovat podle určenosti/neurčenosti trvání. Některá označují trvání určité (vykřiknout, zvolat, zakvičet, zaječet, vykřiknout, vydechnout), jiná trvání neurčité (křičet, volat, kvičet, ječet; sténat, naříkat, bědovat; vrčet, štěkat, bučet) (o zvířatech). Tato slovesa se obvykle užívají s konstrukcemi s předložkou iš, jejichž podstatné jméno označuje silné a náhlé emoce. 108 a) Byla připravena každou chvíli také vykřiknout radostí. MikelŽS 26. Děti dokonce zajásaly radostí. Evikė ze strachu strašně vykřikla. SimonOBT 48. Dívka vykřikla překvapením. BorSPI 150. Málem vykřikl úžasem. GrušRŠ 105. Rauskys zakvičel — hanbou, bolestí i strachem. SimonAŠL 104. Nebolelo to, křičel jsem jen strachem. MašAMB 22. Jurgiukas k němu přiskočil a ječel radostí. MikelŽS 430. Pes kňučel strachem. MškŽG 12. U sloves z popsané sémantické skupiny (zejména u sténat a jeho synonym bědovat, vzdychat, úpět, naříkat / lkát) se často užívá konstrukce z bolesti, bolestí. Svijí se a naříká nesmírnými bolestmi. SimonAŠL 169. Nejprve naříkala se zatnutými zuby, ale teď už křičí přímo nesnesitelnou bolestí. SimonAŠL 169. Podstatná jména bolest, bolesti patří do jiné sémantické skupiny; podrobněji o jejich užívání viz § 27. Slovesa označující pohyby § 22. Emoce lze vyjadřovat různými pohyby. Konstrukce s předložkou iš užitá se slovesy pohybu má význam situační příčiny. Když mě spatřila, dívka se úžasem zastavila uprostřed cesty. MarŽŠG 156. Kaukis se strachy skrčil, nahrbil se a ustoupil dál. KrėvRg 262. Když se setmělo, už jsem byl připravený a netrpělivě jsem přešlapoval a díval se. MikelŽS 451. Otec už vyskočil vzteky, pak už jen něco mumlal a mával rukou. BaltPV II 10. Matka, když uslyšela takový plán, zoufalstvím dokonce zalomila rukama. Myk-PutAŠ 482. Když Juozapota spatřila, upustila úlekem uzlíček a dala se na útěk. BilR I 237. Je mi teplo, a pero mi vzrušením vypadává z rukou. CvR₁ III 10. Kirtikienė se z toho úleku a spěchu čelem udeřila do zárubně. BorSPI 160. Visimanta si z rozmrzelosti okusoval knír a vousy. VienR IV 119. Zvířátko si blahem dokonce zavíralo oči. MašMŽ 48. Konstrukce s podstatnými jmény označujícími pocity § 23. Předložka iš tvoří příčinné konstrukce také s podstatnými jmény označujícími pocity, např.: iš skausmo, iš nuovargio, iš alkio, iš troškulio, iš šalčio. S předložkou iš se pojí podstatná jména označující pocity bolesti (skausmas, sopė), organické pocity (alkis, troškulys), chuťové pocity (saldumas, kartumas) a teplotní pocity (šaltis, šiluma). § 24. Konstrukce s podstatnými jmény označujícími pocity se užívají k vyjádření příčiny následků, které zakoušejí osoby i jiné živé bytosti, např.: Muž vzdychá, napíná celé tělo, zasténá a bolestí zavře oči. Dubn BV 222. Dokonce i ptáci podřimovali v houštině, únavou zpočátku se žlutými zobáky (přel.). 109 Konstrukce vytvořené s podstatnými jmény označujícími teplotní pocity a jevy se však užívají k vyjádření příčiny následků, které zakoušejí nejen živé, ale i neživé věci, např.: Dívka při skákání přes příkop spadla, promokla a třese se zimou. TarasP 29. Cihly a kamna žhnou horkem jako ohnivá parní lázeň (přel.). § 25. Stejně jako s emocionálními podstatnými jmény se konstrukce s předložkou iš a podstatnými jmény označujícími pocity užívají se slovesy vyjadřujícími stavy i (méně často) děje, případně s jejich spojeními, např.: zbledl bolestí, kouše si prsty bolestí. § 26. Většina podstatných jmen označujících pocity se na rozdíl od emocionálních podstatných jmen užívá k vyjádření příčiny jak s předložkou iš, tak s předložkou nuo, např.: iš skausmo / nuo skausmo, iš nuovargio / nuo nuovargio, iš bado / nuo bado, iš šalčio / nuo šalčio aj. V některých kontextech lze tyto konstrukce vzájemně zaměňovat (omdlel bolestí / nuo skausmo, zemřel hlady / nuo bado, třese se zimou / nuo šalčio), v jiných se užívá pouze konstrukce s předložkou iš (jedl kůru hlady, vzdal se do zajetí únavou). Podstatná jména označující pocity bolesti § 27. Vazba s předložkou iš a podstatnými jmény označujícími pocity bolesti (skausmas, sopulys, sopė, skaudėjimas, sopėjimas, kančia, kentėjimas) ve spojeních se slovesy označujícími různé stavy je synonymní vazbám s předložkou nuo. Z bolesti ztratil vědomí (vert). Z bolesti dokonce omdlel. Dkš(LKŽ I 89). Kůň cválal, nic neviděl, šílel bolestí a strachem. Šalt RD 97. Jediná včela mě bodla tak, že jsem málem bolestí zemřel. Gž(LKŽ I 848). Každý, koho jen bodla, měl zemřít velkými bolestmi. J. Oráč omdlel z velké bolesti. BsP II 283. Bolestí byl celý zkřivený. Varn. Němec bil bičem nemocného, který se svíjel bolestí. SimonAŠL 30. Zbledlá tvář vojáka se zkřivila, jako by ho něco bolelo. LzP. Ve spojeních se slovesy vyjadřujícími aktivní děj se však obvykle užívá pouze vazba s předložkou iš. Kůň se bolestí vrhl stranou a srazil několik pěšáků. ŠaltRD 97. Zaklonil hlavu bolestí a začal zpívat, přičemž se dusil kouřem. ŠaltRD 114. Bolestí a zuřivostí téměř skřípal zuby. VenclR II 454. Nejdřív sténala se zaťatými zuby, ale teď už křičí přímo z nesnesitelných bolestí. SimonAŠL 169. Jak budu skákat a řvát bolestí! PietRR 294. Z bolesti křičíval nelidským hlasem. BsV 133. Bolestí si rozkousali jazyky. LKŽ IX 856. Podstatné jméno skausmas (a další) ve přeneseném významu „zármutek“ se také častěji pojí s předložkou iš (v tomto případě patří do skupiny podstatných jmen označujících emoce). Oči se zalily slzami, srdce puká bolestí. Myk-PutR I 90. Lidé si mysleli, že ze žalu zešílel. KrėvP 103. Z trápení začal pít. Ktk. § 28. Velmi častá je vazba s předložkou iš a podstatným jménem nuovargis. 110 Monika téměř podřimovala únavou. CvR₁ V 76. Tylius blouznil únavou a snahou probudit se. KatMAR 396. Kazytė mlčela únavou. BaltPV II 287. Laurušas se sotva držel na nohou únavou. SirGAJ 244. Ti, kteří zůstali, se zřítili únavou a vrátili se do Ragainė. TarasP 83. Únavou se mu podlomila kolena v závějích oriolských sněhů. SNėR I 357. Trudė se třásly ruce únavou. SimonP 252. S uvedeným podstatným jménem je možná také předložka nuo. Žilys je nejspíš z únavy zesláblý a začíná omdlévat. PetkAA 467. Zmocnil se mě spánek z velké únavy, horka a sklenky vodky vypité na lodi. BalčGK 15. Reinholtovi začalo celé tělo bolet z hrozné únavy (překlad). Konstrukci s předložkou nuo lze vždy nahradit častější konstrukcí s předložkou iš. Konstrukci nuo nuovargio se zřejmě vyhýbáme kvůli opakování dvou stejných slabik. Podstatná jména označující organické pocity § 29. Předložka iš tvoří příčinné konstrukce s podstatnými jmény označujícími organické pocity vyplývající z potřeby přijímat potravu (hlad, hladovění, vyhladovění, strádání hladem, půst, žízeň, žíznění) nebo z jejího uspokojení (sytost, přesycení, přejídání, nadměrné pití, přejedení). Takové konstrukce ve spojení se slovesy vyjadřujícími stav bývají obvykle synonymní s konstrukcemi s předložkou nuo. Srov.: Mé děti hladoví a jsou nemocné hladem. SimonP 118. Lidé na předměstích umírali hlady — když to člověk dnes vidí, točí se mu hlava. TilvRn 140. Pes pošel hlady. Krkl(LKŽ₁ II 956). Umírám žízní u pramene. VenclLL 229. Z nejezení se může rozvinout nemoc. Jnšk(LKŽ VII 461). Liokas ztratil vědomí z přesycení a neschopnosti vstát (překlad). Psi, kteří po přežrání polehávali a podřimovali pod stolem, náhle vyskočili na nohy (překlad). Mnozí z našich bratří zahynuli hlady. Pn. Hladovění způsobovalo závrať, hlas se zadrhával a studený pot ochromoval tělo (překlad). Slunce už téměř dosáhlo středu oblohy, na čelech se perlil pot a nejednomu začalo kručet v břiše hlady. Myk-PutS I 68. Byla unavená z dlouhé cesty a hladu (překlad). Z takového hladu neumřeš, neboj se. Grg(LKŽ₁ I 103). Vždyť se kvůli horku a žízni stejně není kam uchýlit. MikelŽS 413. Kráva se nadmula z přejedení. Rdm(LKŽ₁ II 1044). Avšak u sloves vyjadřujících aktivní, volní děje se užívá pouze konstrukce s předložkou iš. Z hladu bych snad spolkl kámen (překlad). Pes z hladu žere i tvaroh. Grg(LKŽ I 444). I pánovi pes z hladu okusuje ředkvičku. Jrb(PP 352). Nakrm je z hladu aspoň kůrou. JablRR I 652. Ještě není pro dobytek pastva, a z hladu, víš, mohl by okusovat. Srv(LKŽ III 531). Tato konstrukce se užívá také v zobecněných neosobních jmenných větách. 111 Z hladu chutná i tvaroh. Vlk(LKŽ I 444). Z hladu je chléb s medem. Mk (LKŽ I 444). Z krajního vyhladovění už člověk nemá zdraví ani na tu chvíli. Dr(LKŽ I 445). § 30. K podstatným jménům označujícím organické vjemy lze podmíněně přiřadit také podstatná jména označující chuťové vjemy: sladkost, hořkost, slanost, kyselost (v psychologii se rozlišují odpovídající druhy chuťových vjemů), slizkost, trpkost, také lahodnost, chutnost. Podstatná jména obecného významu lahodnost, chutnost se k označení příčiny užívají s předložkou iš. Je to tak lahodné, až by sis za uši tahal. Sb(LKŽ III 123). Z té lahodnosti se až olízl — je vidět, že chtěl jíst. Ktk. Je to tak lahodné, jen aby sis nepolkl jazyk. Sdk. Ukousneš si jazyk, jak je to chutné. Krš(LKŽ XII 739). Podstatná jména označující konkrétní chuťové vjemy (podle kontextu) se mohou pojit jak s předložkou iš (a), tak s předložkou nuo (b). a) Ředkvičky nelze jíst, jsou-li hořké. Ktk. Nakonec farář při chrápání z té sladkosti spánku málem spolkl jazyk. BorBM 16. b) Přesolil jsem polévku. Až jazyk pálí od slanosti. Ktk. Slzy prýští od kyselosti. Ktk. Srdce zmalátnělo od sladkosti. J. Jejich nejmladší se schoulil, Untaniukas, až otevřel ústa od sladkosti prvního spánku. Balt. Podstatná jména označující teplotní jevy § 31. Podstatná jména označující teplotní jevy (a vjemy, které je odrážejí) je třeba rozdělit do dvou skupin: některá z nich vyjadřují teplo (teplo, teplost, zahřátí, přehřátí, horko, horkost, vedro, rozpálení, přehřátí, také dusno, sucho, suchost), jiná chlad (chlad, chladno, prochladnutí, také chladivost, vlhkost). Konstrukce podstatných jmen těchto sémantických skupin s předložkou iš se užívají k označení příčiny následků, které postihují nejen živé (a), ale i neživé (b) věci. a) Steponas velmi prochladl a po příjezdu se rozplakal zimou. ŠRagIT 71. Třásli se zimou a žalostně křičeli. BorSPl 104. Puchýře se z toho chladu dělají. Rt. Z prochladnutí vzniká mnoho nemocí. Klvr. Nemohu vůbec ani jít, snad je to z horka. JnšM. Nevěsta je pobledlá z horečky. J. b) Den se chvěje horkem. SkliuAŠ 60. Vedro zničilo úrodu. Pc(LKŽ IV 160). Květy šípků uschly z těch veder. Šts(LKŽ III 277). Znovu to někde zapraskalo, jako by něco vybuchlo žárem před vzplanutím. ŽemR II 420. Všechny sazenice usychají suchem. Pc. Vlhkem listy zbělely. BP II 406. § 32. Podstatná jména označující teplotu (a jevy s ní související) se však v obou případech — k vyjádření příčiny následků, které postihují živé (a) i neživé (b) věci — častěji užívají s předložkou nuo. a) Krtík se třásl zimou. ŽemR I 207. Chvěl se zimou. LankKS 69. Holubice se zimou schoulila. ŽemR I 56. Ruce ztuhly zimou. Grš(LKŽ III 651). Ačkoli jsou nohy rudé a od zimy znecitlivělé, je třeba to vydržet. ŽemR II 95. Už dávno jsem zjistil, že mi nos zimou zmodrá. MikelžŠ 223. Nug (Nuo) z prochladnutí se mu pod čelistí vyrazily boláky. Vlk (LKŽ IX 713). Laurynase třese zimnice z vlhkosti a chladu. BilR I 68. 112 Vyčerpané horkem ležely na roztažených křídlech slepice v zahradě pod rybízy. MikelŽS 35. Rty se spálily horkem. Dgl. Z těch veder člověk úplně zeslábne, nemůže ani jít. Skr(LKŽ III 407). b) Od mrazu se celé okenní sklo zamlžilo. Ds(LKŽ I 39). Voda mrazem zmrzla v led. PietRR 273. Stromy praskají mrazem. J. Okna jsou pokrytá námrazou z vlhkosti. Grg. Bylinka na zemi uvadlá, povadlá, jako by zeslábla horkem. ŽemR II 420. Střechy se horkem třpytí. Dkš(LKŽ VIII 250). Dokonce i pevné pelyňky, i ty vadnou horkem. BaltR I 240. Celá horní kůrka chleba se horkem zamlžila. Mrj(LKŽ I 39). Listy stromů ochably žárem. Brt(LKŽ III 408). Všechno nářadí uschlo suchem. Trg § 33. Předložkové konstrukce vytvořené s podstatnými jmény označujícími teplotní jevy (obvykle se pojí se slovesy stavu nebo jejich spojeními) lze vždy nahradit konstrukcemi s předložkou od. Posledně uvedené však nelze vždy nahradit konstrukcemi s předložkou z: tomu může bránit kontext. Lze uvést některé tendence v užívání srovnávaných konstrukcí. 1. Konstrukce s předložkou od lze snáze nahradit konstrukcemi s předložkou z v kontextech popisujících stavy živých bytostí (viz § 32 a), obtížněji (nebo vůbec ne) pak v kontextech popisujících stavy neživých předmětů (srov. § 32 b). 2. Předložku od nelze nahradit předložkou z v konstrukcích, v nichž má podstatné jméno přívlastek, který jeho význam individualizuje či konkretizuje (nikoli kvantitativní!), např.: Andrius Gražulis se třásl od ranního chladu. VenclR II 30. Tu a tam se od letního žáru vznítí lesy a pastviny zrudnou. SimonAŠL 75. Hruď se zvedala a rty praskaly od vnitřního horka a napětí. KatMAR 122. § 34. Podstatná jména označující pocity se v nářečí (a) i v jazyce krásné literatury (b) užívají k vyjádření příčiny také v instrumentálu (bez předložky). a) Bolestí nemohu tlačit — jen křič! Py. Celý den jsem se třásl zimou. Prn. Chodí zježená zimou, polonahá. Vlkj. Matka zemřela hladem i zimou. Ktk. Celá hlava jí hoří horečkou. Vkš (LKŽ V 326). Tak jsem se unavil tím horkem. Rs(LKŽ V 83). Nevyčítej hlad, když otec zemřel hlady. Šd(LKŽ I 444). Co si ten pes počne, vždyť může zdechnout hlady. Iñšk(LKŽ, II 956). b) Padl napříč postelí, hlavu, zmítanou prudkou bolestí a horečkou, zabořil do polštáře. ŽemR I 73. Celá se třásla zimou a hladem a šla dál. BalčAP 39. Plody, které uhynuly hlady, lze poznat. Krišč. Tvář a ruce hořely od mnoha bodnutí a škrábanců. Balt. Příčinný instrumentál má v literárním jazyce omezené možnosti užití (viz Rasimavičius 1965). Takový instrumentál lze nahradit častějšími konstrukcemi s předložkami z nebo od, srov. praská bolestí | z bolesti | od bolesti, třese se zimou | ze zimy | od zimy, zemřel hlady | z hladu | od hladu. Tím vzniká dokonce trojčlenná řada synonym. 113 Kiti daiktavardžiai § 35. K vyjádření příčiny se užívá příčinné z i s některými podstatnými jmény označujícími tělesné vlastnosti živých bytostí (a) nebo neživých věcí (b). Nejvíce konstrukcí se vyskytuje s podstatným jménem senatvė a jeho morfologickými variantami (senybė, senystė, senumas). a) Někteří z nich zemřeli stářím, jiné si vzalo moře. LankKS 42. Stářím se ještě nehrbí. Jrb(LKŽ XII 394). Byli i takoví, kteří sotva vláčeli končetinami, třásli se celým trupem a stářím už neudrželi hlavu. VienR V 172. Sešlý stářím. Š. Žena sotva chodí pro svou tloušťku. Ktk. Od bělosti jsem bílá, od krásy červená. JV 132. b) Domek se hrbí sešlostí stářím. SimonOBT 54–55. Její pivo je od stáří pokryté slizem. Ds(LKŽ III 420). Dveře se stářím rozestoupily. Mladá jabloň ještě nekvete. Ktk. Stromy stojí mokré a tiché. Jen pod tíhou, která na ně dolehla, se kývají na jednu i druhou stranu. ŠeinVVK 65. Dědek si obul venkovské boty, až se lesknou. Vlk(LKŽ I 763). § 36. Podstatná jména uvedených sémantických skupin se však k vyjádření příčiny častěji užívají s předložkou nuo: a) V té chaloupce je stará babička, které už se hlava třese stářím. Brt (LKŽ XII 410). Stářím se jí začala podlamovat i kolena. Vvr. Od horečky mi vypadaly zuby. Varn. Sukně jí sklouzla, vlasy měla rozpuštěné, tváře rudé, jako by měly každou chvíli puknout. PaukštT 157. b) Špýchar naproti chalupě stál stále netknutý, s malovanými dveřmi ztmavlými stářím. BaltPV II 27. Stěny světnice zežloutly stářím a oloupaly se. Piet. Jsou rukopisy, které stářím dokonce zkameněly (trš). Tento límec je kostěný, žlutý stářím. Balt. Vousy jsou šedinami až ojínělé. Skp. § 37. K vyjádření příčiny se také užívá instrumentál podstatných jmen označujících probírané sémantické skupiny, stejně jako podstatných jmen označujících vjemy. Už na to stářím nestačil. Šb. Když se mouka spaří, je cítit stářím. Pc (LKŽ XII 410). Já už stářím tkát nedokážu, ona zase mládím, a není, kdo by tkal. Její děti pomřely stářím. Haška vběhla dovnitř a nesla si tváře rudé jako jablíčka, vůni sněhu a mrazivý chlad (vert). Pro svou tloušťku nemůže chodit. Prn. I tyto instrumentály lze nahradit předložkovými konstrukcemi. OBECNÁ PŘÍČINA § 38. Předložkové konstrukce s předložkou iš se užívají k označení příčiny nejen neúmyslných, ale i úmyslných činností nebo stavů, srov. třese se zimou (1) a odmítl podporu ze skromnosti (2). Význam prvních konstrukcí jsme nazvali situační příčinou, zatímco význam těch druhých budeme nazývat nesituační neboli zobecněnou příčinou. Konstrukce s předložkou iš vyjadřující situační příčinu popisují elementární, jednoduché situace, které jsou obvykle přístupné empirickému vnímání. Konstrukce vyjadřující zobecněnou příčinu naproti tomu odrážejí složitější si 114 tuace, v nichž se příčinné vztahy zjišťují akty logického myšlení. Konstrukce se zobecněným významem se mohou od konstrukcí vyjadřujících situační příčinu lišit také svým lexikálním složením. Konstrukce s podstatnými jmény označujícími povahové vlastnosti § 39. Konstrukce s předložkou iš ve významu příčiny se tvoří s podstatnými jmény označujícími povahové (duševní) vlastnosti člověka, např.: ze skromnosti, chamtivosti, zvědavosti, důvěřivosti. Podstatná jména této sémantické skupiny se od podstatných jmen označujících emoce a pocity liší jedním důležitým sémantickým rysem, který rozlišuje příčinný význam konstrukce s předložkou iš: povahové vlastnosti jsou poměrně stálými rysy osoby (emoce a pocity jsou dočasné, proměnlivé, epizodické rysy). Příčina označovaná konstrukcemi s podstatnými jmény vyjadřujícími povahové vlastnosti se nevyčerpává jedním konkrétním následkem – táž vlastnost může být příčinou i jiných následků. V tomto smyslu je příčina označovaná konstrukcemi s uvedeným lexikálním složením zobecněná, nesituační (tj. přesahuje rámec konkrétní popisované situace). Například vlastnost přátelskosti označovaná podstatným jménem ve výpovědi pomáhá z přátelskosti se může projevit nejen činem pomoci, ale i jinak. § 40. Konstrukce s předložkou iš a podstatnými jmény označujícími povahové vlastnosti mají vymezenou oblast užití: pojí se se slovesy nebo jejich spojeními označujícími úmyslné činnosti (a) nebo stavy (b). a) [Barbora] Aspoň bys pozdravil ze slušnosti! SruogR IV 434. Občas z nerozumu v létě... přeběhl přes městečko. CvR VI 272. Zlomyslností jsem se začal mstít. SruogR IV 474. Ze strachu nebude moci vyjít ani ven. Gs(LKŽ I 463). Z té své moci tak člověku ublížil. Lnkv(LKŽ III 486). Učitelé cirkusových umění z neobratnosti nebo z neznalosti, a možná i ze zlozvyku, dál řežou slonům uši háky. MašMŽ 94. b) Když mlčíme ze slušnosti, říká se, že jsme zbabělí. SimonVK I 338. Ze zoufalství jsme chtěli jen zbraně! LKŽ I 344. Kníže Vytautas seděl na hostině jen ze slušnosti. VienR IV 338. Konstrukce se substantivy označujícími emoce § 41. Konstrukce s předložkou iš utvořené s emocionálními substantivy se užívají k označení příčiny nejen mimovolních, ale i volních činností či stavů, srov.: zbledl strachem (1) a přišel z úcty (2). Prvním spojením (1) se označuje emoce a forma jejího projevu; vztah mezi nimi je automatický, bez volního úsilí subjektu. Posledním spojením (2) se naproti tomu vyjadřuje volní činnost a emoce jako její logický motiv, který si subjekt uvědomuje a vědomě připouští. Subjekt na základě prožívané emoce nejprve v duchu rozhodne, že vykoná určitou činnost. V tomto smyslu se příčinný vztah určuje na úrovni logického myšlení a odpovídajícím způsobem je příčina zobecněna. K označení příčiny volních jednání či stavů se užívají konstrukce s předložkou iš, tvořené obvykle s podstatnými jmény označujícími stálé emoce (city) neurčitého trvání 115 podstatnými jmény vyjadřujícími například: láska, úcta, důvěra, náklonnost, pohrdání, nenávist, lítost, soucit a další. Jde o takzvaná podstatná jména označující citový vztah (srov. rusky Васильев 1981, 108–122). § 42. Konstrukce předložky z s citovými podstatnými jmény se užívají jak se slovesy nebo jejich spojeními vyjadřujícími volní jednání (a), tak se slovesy nebo jejich spojeními vyjadřujícími stavy (b). a) Z lásky jí postavil palác na konci naší vesnice. VienIMA 118. Přijel sem z velké úcty (vert). Julė ho špehovala ze žárlivosti. Myk-PutAŠ 415. Z péče jsem koníka krmil, ze soucitu jsem ho pěkně osedlal. JD 473. b) Jen z lásky, z úcty stojí děvčátko při své družce. Krč. Jiní tvrdili, že jméno bylo vybráno z úcty k naší sestře. SakAP 131. Častá jsou spojení se slovesy mluvení, a to jak emocionálními, tak neutrálními. Když Baltaragis zaslechl ta slova vyslovená z roztrpčení, z nějakého důvodu se zaradoval. BorBM, 9. Že z roztrpčení pomlouvala zástup nepřátel mé drahé jméno nepravdivými pověstmi. MairRR I 139. Jiné hanily ze závisti. Jrb(LKŽ IX 687). § 43. Podstatná jména označující jak vlastnosti, tak déle trvající emoce (viz § 39) se k vyjádření příčiny užívají také s předložkou dėl, která je hlavním prostředkem vyjadřování obecné příčiny. Konstrukce s touto předložkou mohou být synonymní ke konstrukcím s předložkou iš. Srov.: Obyvatelé tohoto nepříliš velkého města, jedni z nepřátelství, jiní prostě z nedostatku skromnosti ho sledují (přel.). Kvůli své hrubosti se nikde a před nikým neostýchal a své chování nekontroloval. Myk-PutS I 30. To je nesprávné, protože to děti vede k dobrému chování nikoli z vnitřního přesvědčení, ale v očekávání odměny (tsp). Tak se to vždycky stává kvůli roztržitosti! BalČAP 232. Kvůli zanedbávání tak zchudl. And(LKG III 86). § 44. Na druhou stranu mohou být konstrukce s předložkou iš synonymní i ke konstrukcím s předložkou per. Srov.: Ale soused kvůli své lakotě nedal, protože věděl, že žena nebude mít z čeho vrátit. Šmk. Kvůli neopatrnosti s tou dýmkou by byl málem podpálil dům. Gs. Kvůli své chamtivosti se ani pořádně nenajíš. Varn. Plačiau apie prielinksnį per žr. aut. 1977, 155 tt. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY § 45. 1. Předložka iš se užívá při popisu motivace jednání nebo stavů člověka (či jiné živé bytosti) jeho vlastními vnitřními vlastnostmi – emocemi, povahovými rysy nebo pocity. 2. Příčinný význam předložky iš je diskrétní, tj. dobře oddělený od jejích ostatních významů. 3. Sémantická struktura příčinného významu předložky iš je izomorfní prostorovému významu téže předložky. 4. Hlavním sémantickým rysem příčinného významu předložky iš je vnitřní povaha příčiny. Podle tohoto rysu tvoří privativní opozici s ostatními příčinnými předložkami jako její kladně označený člen (viz § 113). 116 5. Užívání předložky iš v příčinném významu je přísně určováno sémantikou závislého podstatného jména: příčinný význam se realizuje v konstrukcích s podstatnými jmény označujícími emoce, povahové rysy nebo pocity. 6. Prostředím, v němž konstrukce samy fungují, jsou slovesa označující jednání nebo stavy člověka (či jiné živé bytosti) a některá přídavná jména. Na druhé straně tyto konstrukce často souvisejí nikoli s jedním slovem, ale se skupinou slov nebo s celou větou. 7. Konstrukce s předložkou iš mohou být synonymními protějšky jiných příčinných konstrukcí: a) konstrukce s předložkou iš utvořené s podstatnými jmény označujícími pocity jsou synonymní s konstrukcemi s předložkou nuo (viz § 26 a násl.); b) konstrukce s předložkou iš utvořené s podstatnými jmény označujícími emoce, ve spojeních se slovesy označujícími výraz očí (méně často s jinými slovesy), jsou synonymní s instrumentálem (viz § 17); c) konstrukce s předložkou iš s podstatnými jmény označujícími stálé vlastnosti mohou mít mezi konstrukcemi s předložkou dėl synonymní protějšky (viz § 43); d) v jednotlivých případech mohou být konstrukce s předložkou iš synonymní s konstrukcemi s předložkou per (viz § 44). PŘEDLOŽKA OD OBECNÉ POZNÁMKY § 46. Předložka od je jednou z hlavních předložek příčiny. Její příčinný význam, stejně jako u předložky iš, je odvozený. Derivační povaha tohoto významu se odráží v jeho izomorfismu s prostorovým významem. Pokusíme se konkrétně ukázat, jak sémantická struktura příčinných významů předložky od odpovídá struktuře jejího prostorového významu. Tato předložka, stejně jako iš, ve svém prostorovém významu označuje počáteční bod děje (společný rys), liší se však od uvedené předložky počáteční polohou lokalizovaných předmětů, výchozí pozicí děje neboli orientačním významem7. Vezměme dvě fráze s předložkou od a její význam zapišme formálně: 1) Vidlička (A) spadla (C) ze stolu (B) [(A na povrchu B) – počáteční bod C] a 2) Člověk (A) přichází (C) od lesa (B) [(A blízko B) – počáteční bod C]. Jak vidíme, předložka od má dva orientační významy: v jednom případě označuje vnější kontakt předmětů (1), v druhém kontakt předmětů nefixuje (2) (srov. rus. Никитина 1979, 120). § 47. Hlavní sémantickou složkou příčinného významu předložky od je jeho (příčiny) vnější povaha. Vnější je taková příčina, kterou tvoří jev cizí (tj. vnější) vzhledem k subjektu následku, např.: 1) Okna (A) se vysypala (C) od rány (B) [(Sub. (B) ≠ A, tj. subjekt příčiny není- 7 Dėl orientacinės reikšmės termino žr. Kilius 1977, 40. 117 tampa su pasekmės subjektu, plg. Никитина 1976, 122] arba to paties subjekto išorinis požymis, pvz.: 2) Vaikas (A) pavargo (C) nuo lakstymo (B) (kur Sub. (B)=A). Kiekviena šių prielinksnių nuo priežasties konstrukcijų koreliuoja su skirtingomis to paties prielinksnio erdvės reikšmės konstrukcijomis. Konstrukcijos, reiškiančios priežasties santykius tarp skirtingų subjektų požymių (1), atitinka erdvės reikšmės konstrukcijas, žyminčias nekontaktinę lokalizuojamų daiktų padėtį, plg.: Langai (A) išbyrėjo (C) nuo trenk­smo (B) (kur Sub. (B) ≠ A) ir Žmogus (A) ateina (C) nuo miško (B) (kur B nekontaktuoja su A). O konstrukcijos, reiškiančios priežasties santykius tarp to paties subjekto požymių, koreliuoja su erdvės konstrukcijomis, žyminčiomis kontaktinę daiktų padėtį, plg.: Vaikas (A) pavargo (C) nuo lakstymo (B) (kur Sub. (B) = A) ir Šakutė (A) nukrito (C) nuo stalo (B) (kur B kontaktuoja su A). § 48. Příčinná předložka od pokrývá poměrně širokou denotativní oblast: může označovat příčinné vztahy mezi: 1) jevy vnějšího světa (vzhledem k člověku) (Voda se leskne od slunce), 2) mezi lidskými vlastnostmi a jevy vnějšího světa (nohy zvlhly od rosy) a 3) mezi jednotlivými vlastnostmi člověka (Dítě se unavilo běháním). Poslední mikropole (3) užití předložky od sousedí s oblastí užití předložky z: obě označují motivaci lidských činností nebo stavů (následek) jeho vlastními stavy či činnostmi (příčina), srov.: Dítě se unavilo běháním a Matka onemocněla žalem. Srovnávané fráze se navzájem liší jedním významným strukturním rysem – významem podstatného jména v předložkové konstrukci: podstatné jméno v konstrukci s předložkou od označuje vnější činnost, zatímco s předložkou z vnitřní stav. Uvedené předložky jsou tedy v oblasti lidské činnosti rozděleny odpovídajícím způsobem. Předložka z se užívá k označení příčiny, kterou představují vnitřní vlastnosti subjektu, a předložka od vnější vlastnosti subjektu. LEXIKÁLNÍ SLOŽENÍ KONSTRUKCÍ § 49. Užívání předložky od v příčinném významu je z hlediska závislého podstatného jména téměř neomezené. Tato předložka tvoří příčinné konstrukce jak s konkrétními, tak s abstraktními podstatnými jmény, např.: Moje ruce zhrubly od ryb. Tvr; Oráním se koně zhoršují. Kvr. Uvedené sémantické rysy podstatných jmen (konkrétnost a abstraktnost) mají pro konstrukci s předložkou od diferenciační význam. V lingvistické literatuře bylo zaznamenáno, že konkrétní podstatná jména jsou pro označení příčiny sémanticky nedostatečná (viz Попова 1956, 76). Označují jednu z nejdůležitějších složek příčiny (pro mluvčího), obvykle předmět, s nímž je úzce spojena skutečná (bezprostřední) příčina. Jinými slovy, konkrétními podstatnými jmény je příčina odhalena neúplně, nedostatečně, nikoli v celé šíři. Příčinné konstrukce s takovým lexikálním složením, ať už s předložkou od, nebo s jinými (kvůli, přes, za), jsou spojeny s širším kontextem, z něhož vyplývá skutečná, bezprostřední příčina. Příčinu vyjádřenou předložkovými konstrukcemi s konkrétními podstatnými jmény budeme nazývat nepřímou (jejím protikladem je přímá příčina, která se vyjadřuje abstraktními podstatnými jmény). 118 PROSTŘEDÍ UŽÍVÁNÍ KONSTRUKCÍ § 50. Jak již bylo uvedeno, lexikální složení příčinných konstrukcí s předložkou nuo je na rozdíl od konstrukcí s předložkou iš (viz § 6) rozmanité a nevyhraněné: tvoří se jak s abstraktními, tak s konkrétními podstatnými jmény, srov.: Od běhání už mě bolí i nohy. V Gs a O se všude kolem duněla země od koňských kopyt. BorBM 114. Příčinný význam těchto konstrukcí se proto nevyjevuje z jejich lexikálního složení (jako v případě předložky iš), nýbrž ze slovního spojení nebo věty. Příčinné konstrukce s předložkou nuo se užívají se slovesy (nebo jejich spojeními) vyjadřujícími stavy či jejich změnu (Led se leskne od slunce; Kůň se unavil od orby), samovolné děje (Okna se vysypala od rány). Dále budeme obě skupiny podmíněně označovat jako slovesa stavu, v protikladu ke slovesům volního jednání. Uvedená předložka se užívá také s některými jakostními přídavnými jmény (mokrý od deště, červený od jeřabin). § 51. Předložka nuo na rozdíl od předložky iš ve spojeních s konstrukcemi obsahujícími slovesa volního, aktivního jednání nemá čistě příčinný význam (srov. rus. Запорина 1961, 66). V určitých případech může vyjadřovat pouze účel s příčinným odstínem. Před mrazy a nepohodou se zakrývali kožešinami zvířat. Dauk. Před popraskáním si namazal ruce sádlem. Ktk. Pij od kaménku proti prasknutí. Užn(LKŽ I 79). Střecha chalupy byla pokryta šindelem, plechem, slámou a proti větru podepřena dlouhými latěmi. Cv R₁ I 304. Kvůli dešti se u nás zastavila. Lnkv. Kvůli krtkovi tu jednou strká hlavu sledě do díry, jindy lije petrolej. Imb(LKŽ VIII 899). Dokonce ani zahrada nebyla otevřená, jen okurky byly obloženy větvičkami kvůli slepicím. Sluck GMN 103. Skutečnost, že tato spojení mají účelový význam, dokládají jejich možné parafráze pomocí vedlejších účelových vět, srov. Před popraskáním si namazal ruce sádlem a Namaž si ruce sádlem, aby nepopraskaly nebo: Okurky jsou obloženy větvičkami kvůli slepicím a Okurky jsou obloženy větvičkami, aby byly chráněny před slepicemi. PŘÍMÁ PŘÍČINA § 52. Z logického hlediska je příčina vlastnost (jejím protikladem je věc, objekt). Proto lze příčinu vyjadřovanou slovy označujícími vlastnosti nazvat přímou. Jak již bylo uvedeno, předložka nuo tvoří příčinné konstrukce s podstatnými jmény označujícími děje (unavil se čtením), stavy (shrbil se ze sezení), vlastnosti (zežloutl stářím). Takové konstrukce mají význam přímé příčiny (jejím protikladem je nepřímá příčina). Konstrukce s předložkou nuo s přímým významem se dělí do dvou skupin podle toho, zda se subjekt příčiny shoduje s podmětem následku, či nikoli. Tentýž subjekt § 53. Předložka od se užívá k označení příčinných vztahů mezi jednotlivými příznaky téhož subjektu, např.: Dítě se unavilo běháním (srov. dítě se unavilo a dítě běhalo). Podle povahy subjektu jsou tyto konstrukce dvojího typu. 119 1. Konstrukce označující příčinu stavů nebo procesů živých bytostí: Běžci se při dlouhém běhu spustila krev z nosu. Btg(LKŽ I 717). Z chůze se mu roztrhl puchýř. Dkš(LKŽ IX 366). Oči jí opuchly od pláče. Ktk. Z práce tvrdnou ruce. Slm. Z dlouhého hlasitého čtení ochraptí i hrdlo. Užv(LKŽ IX 429). Pšeničné klasy se rozvlnily od milého úsměvu. BaltPV I 154. Z dlouhého sezení v kanceláři měl shrbená ramena. VencLGD 92. 2. Konstrukce označující příčinu stavů nebo procesů neživých předmětů: Prkno se opotřebovalo dlouhým ležením. Ktk. Nošením se značně vytáhl (šátek). VaižgRR I 103. Kartonová šachovnicová deska je už opotřebovaná dlouhým a častým používáním. CvR I 271. Od poskakování se mu rozštíply dřeváky. Dkš(LKŽ IX 200). Popsané konstrukce jsou utvořeny s podstatnými jmény označujícími vnější příznaky. (S takovými podstatnými jmény nelze užít předložku z.) § 54. Předložka od (nikoli však z!) se užívá s podstatnými jmény označujícími procesy nebo výsledky myšlení a vnímání: od zamyšlení, od přemýšlení, od myšlenek, od snů. Při té myšlence jsem se začal třást, jako by mě zmítala zimnice. MikelŽS 183. Od těch myšlenek zhubla a zčernala, nikdy už nikomu neukázala veselou tvář. BilR I 232. Unavila se vzpomínkami. DovDĮN 68. Od hlubokého zamyšlení jí strne pohled. GrušK 119. Od dlouhého poslouchání jí začalo v uších pískat a hučet. PietRR I 43. § 55. Předložka od se užívá i v „nepatřičném“ prostředí: s podstatnými jmény označujícími vnitřní stavy — obvykle emoce. Podařilo se nalézt příklady užití uvedené předložky s těmito podstatnými jmény⁸: strach: Všichni zbledli strachem. Šn. Ze strachu se dá onemocnět. Ktk. leknutí: Ona je nemocná z leknutí. CvR₁ II 47. Chudák stařeček šel domů, celý se třásl leknutím a stíral si z tváře pot. PietRR 43. Od leknutí a slz se mu zatajil dech. BilR I 163. Když to udělal, zůstal strnule stát na místě leknutím. LzPR II 105. štěstí: Živilė se jen s údivem pozorovala zvenčí a omdlévala štěstím. MikelKLL 174. Tehdy, opojená štěstím, prozradila své tajemství. Avyž. hněv (zuřivost): Spolu s Kazimierasem odešel i Poderis, zčernalý hněvem a skřípající zuby. BaltPV I 320. Od dříve vypité vodky a od hněvu, který ho tak náhle popadl, se mu začala ještě více točit hlava. KrėvRg 211. Psi se tak rvali na všechny strany, řinčeli tlustými řetězy a dusili se zuřivostí. BaltPV I 155. rozrušení: Z rozrušení ho dokonce začala bolet hlava (tsp). Naše paní omdlévá při sebemenším rozrušení. Varn(LKŽ I 89). Rozrušení jí pokrylo tváře červenými skvrnami. SluckGMN 236. trápení: Od všelijakých trápení mu vypadala většina vlasů. Up(LKŽ VI 600). smích: Jen jsem neumřel smíchy. Jnšk(LKŽ VIII 899). stud: Studem mu dokonce zčervenaly uši. Dkš. 8Materiál, který máme k dispozici, není úplný. 120 Uvedené konstrukce s předložkou nuo a daným lexikálním složením lze nahradit (nebrání-li tomu syntaktické okolnosti) konstrukcemi s předložkou iš, které jsou častější a typické, srov.: t ř e s e se strachem | ze strachu, z úleku | z úleku, z rozrušení | z rozrušení; d ý c h á z rozrušení | z rozrušení, ze zlosti (hněvu, vzteku) | ze zlosti (hněvu, vzteku), z a č e r v e n á se studem (hanbou) | ze studu (hanbou). Mezi kontextovými omezeními takové substituce lze uvést přítomnost zájmena savo u podstatného jména v konstrukci s předložkou nuo, např.: Z dříve vypité vodky a ze svého hněvu, který ho tak náhle popadl, se mu začala hlava točit ještě víc. KrėvRg 211. Předložku nuo lze nahradit předložkou iš pouze po vypuštění zájmena, srov. nuo savo pykčio = iš pykčio. Subjekty jsou různé § 56. Konstrukce s předložkou nuo vyjadřující příčinné vztahy mezi příznaky různých subjektů lze podle významu podstatného jména rozdělit do dvou výraznějších skupin. Konstrukce s podstatnými jmény označujícími příznaky § 57. Podstatné jméno v konstrukcích s předložkou nuo může označovat: a) Úkony úderu, dotyku apod.: Dívka se po bolestivé ráně zapotácela a uskočila zpět. VenclR II 203. Po modřinách mě celý obličej bolel a pálil. BaltPV II 441. Železná lávka se chvěje od kroků. SluckGMN 13. Kočka se naježila, když ji hladili proti srsti. Srov. také: Z těch pohledů mu bylo nepříjemně. LankKS 91. Po tom pohledu jsme oba vyskočili na nohy. BaltPV I 215. Z vůní lesa se mu zatočila hlava. Ktk. b) Zvukové úkony a zvuky: Veronika sebou trhala při každém zašustění věci, při každém zapraskání větvičky v pokoji. VienR I 173. Rokas sebou trhl při tom úderu. LankKS 78. Celý most se třásl smíchem. KatMAR 243. Stůl se prohýbá, láme, talíře poskakují od halasu. CvR VI 122. Od hluku, křiku a smíchu se zdálo, že se zřítí celý Tekonisův dům. BaltPV I 24. Skla v oknech se stále chvěla od výbuchů, jejichž ozvěna doléhala až sem. LankKS 69. K poslední skupině patří také konstrukce s podstatnými jmény označujícími mluvení a informace. Po těch slovech se Jondas narovná, jako by ho přetáhli bičem. BaltPV I 45. Srdíčko mi omdlévá z drsných slovíček. Dkš (LKŽ I 89). Saliamutė dokonce úžasem otevřela ústa při jejich řeči a ztratila řeč. BaltPV I 307. A z vaší pomstychtivé černé lži se nám v duši znovu otevírají staré rány. Myk-PutR I 314. Z těch povídaček se děti vyděsily, teď se bojí vyjít i ven. Gs(LKŽ, I 568). 121 c) Stavy, vlastnosti, události nebo jiné skutečnosti: Jiřímu bývalo kvůli Heleninu úsměvu ještě těžší. VenclGD 10. Rokovi se udělalo smutno z takové nezasloužené laskavosti synovce. MikelKLL 437. Z cizího trápení hlava nebolí. LMD. Když zafouká větřík, pod tíhou sněhu se lámou větve stromů. MG 1978 10 7. § 58. Předložka od je v konstrukcích tvořených s podstatnými jmény označujícími zvuky (srov. § 57b) a užívaných se slovesy vyjadřujícími šíření zvuku (znít, ozývat se, rozléhat se, dunět aj.) synonymní instrumentálu. Srov.: Keře znějí písněmi. SNėrR I 71. Teď už celé okolí znělo pokřikováním, pleskáním i povzbuzováním. Myk-PutS T 68. Les duněl ptačími hlasy. KatMAR 162. Celý dvůr v Paduliukonys se rozléhal psím štěkotem, pištěním Paduliukonienė… BaltPV I 105. Všechny se smály, dováděly a byly tak veselé, že se jejich smíchem a hovorem ozýval celý hájek. VienIMA 129. Na druhou stranu lze s uvedenými slovesy synonymně užívat jak instrumentál konkrétních podstatných jmen, tak předložkovou konstrukci. Srov.: Údolí znělo píšťalkami, které si děti vyráběly z kůry oloupané z vrb. CvR II 408. Les duněl ptáky. KatMAR 172. Podstatná jména v těchto konstrukcích označují zdroje zvuků. Užití instrumentálu je stylisticky příznakové: vyskytuje se v jazyce krásné literatury. § 59. Předložkové od konstrukce s podstatnými jmény označujícími vlastnosti (viz § 57) lze rozšířit o genitiv subjektu. Tuktus sebou trhl při ostrém, nepříjemném Skirgailově smíchu. VenclR II 432. Saliamutė dokonce zůstala zírat s otevřenými ústy nad jejich řečí a ztratila řeč. BaltPV I 307. Konstrukce s podstatnými jmény označujícími přírodní jevy § 60. Konstrukce s podstatnými jmény označujícími přírodní jevy (jako například vítr, chlad, teplo, déšť, vlhkost) vyjadřují příčinu přímo a dostatečně, bez opory kontextu. Otevřela se pole, stromy a vysoké trávy se kymácely ve větru. CvR V 77. Sloup se ve větru tak rozvrzal, že to bylo slyšet i u nás. Lš(LKŽ III 512). Cesta po dešti změkla – těžko se po ní jezdí. Trs(LKŽ III 424). Plášť zvlhl noční rosou. BaltPV I 65–66. Polovina vsi zahynula při požáru. Grž. Obloha se rozžhavila od žhavých uhlíků, požářiště strašlivě žhnula. SNėrR I 316. Posečená tráva na slunci hned vadne. Brt(LKŽ III 408). Ruce od chladu praskají. Ut. Šel a třásl se zimou a vlhkem. VenclR II 257. Lípy jsou od horka připálené. Dgl. 122 § 61. Konstrukcím od chladu, od horka, od žáru, od tepla, od sucha, od vlhka jsou synonymní odpovídající konstrukce s předložkou iš (viz § 31). § 62. Lokál některých podstatných jmen označujících přírodní jevy může mít v určitých kontextech také odstín příčinného významu. V takovém vedru se může i nejčerstvější maso zkazit. SirGAJ 89. V takovém žáru se to přes den může upéct. Sdk(LKŽ V 82). V létě v teple je každý zemdlený. Kp(LKŽ III 407). Vracím se napůl nahý, v chladu jsem chytil nemoc. Dítě ponechané v tichu, v zimním chladu zmrzlé. Nm. Kolem dlouhých hromad brambor vykopávali příkop, vyschlých na slunci a ve větru… BaltPV II 521. Lokály těchto výrazů lze nahradit konstrukcemi s předložkou nuo, srov. může se zkazit v horku | od horka, může se upéct v žáru | od žáru, zemdlený v teple | od tepla, v chladu jsem chytil nemoc | od chladu, vyschlo ve větru | od větru. Nabízí se otázka, jaký sémantický vztah panuje mezi srovnávanými tvary. Lze je považovat za synonymní? Opíráme-li se o jazykový cit, lze tvrdit, že spojeními uvedených tvarů se vyjadřuje táž denotační situace. V každém jednotlivém případě je však pojímána poněkud odlišně: lokálem se zdůrazňuje procesuálnost jevu, který označuje, zatímco konstrukce s předložkou nuo vyjadřuje tentýž jev jako hranici, jako výchozí bod. Syntaktický význam konstrukce s předložkou nuo je jasný a homogenní (jednotný) — označuje čistou příčinu (bez dalších odstínů). Význam lokálu homogenní není: označuje čas⁹ s dodatečným odstínem příčinného významu¹⁰. Tento poslední sémantický rys je podmíněn povahou kontextu¹¹ — lokál sám o sobě není zvláštním prostředkem vyjadřování příčiny. Proto lze lokály uvedených podstatných jmen podmíněně nazývat kontextovými synonymy konstrukce s předložkou nuo (jejich opozicí jsou systémová synonyma). (Tyto tvary lze pokládat za synonymní díky možnosti jejich substituce.) § 63. Lokálový tvar saulėje (a) a konstrukce prieš saulę (b) mohou mít v určitých kontextech rovněž odstín příčinného významu a fungovat jako kontextová synonyma konstrukce nuo saulės (c). Srov.: a) Slunce vystoupilo vysoko, až hořela záda na slunci. BaltPV II 420. Hrábě se na slunci leskly jako zlaté. ŠRagSD 60. V zahradách se nořilo městečko s plechovou střechou kostela, třpytící se na slunci. CvR₁ II 28. Lopaty a pily se na slunci zableskly, 9 Význam lokálu uvedených a podobných podstatných jmen se tradičně označuje jako časový nebo místní (viz Laigonaitė 11). Ve skutečnosti jde o samostatnou sémantickou kategorii, pro kterou nemáme vhodný termín. Význam těchto tvarů lze určit otázkou: za jakých okolností? V ruské lingvistice se k tomuto účelu používá termín обстоятельство. Tento termín je však víceznačný. 10 To, že lokál může mít odstín příčinného významu, dokládá možnost nahradit jej jednoznačně příčinnou konstrukcí, srov.: zvadl v horku | od horka. 11 V našich příkladech je lokál užit ve stejném lexikálním prostředí jako příčinné konstrukce s předložkou nuo, tj. se slovesy označujícími stavy. Změní-li se však kontext, lokál by odstín příčinného významu ztratil, např.: odjel v horku (kdy?), stojí v chladu (kde?). 123 hory se posunuly směrem k řece. TilvRn 111. Střepy skla se na slunci rozzářily a okenní tabule plály, lákajíce zdaleka. CvR₁ II 18. b) Trakaře se třpytí proti slunci jako ryby. AvyžKK 409. Košile se pářily proti slunci. MikelLE 40. Zpívaje kouzelným hláskem, letěl vzhůru, třpytě se proti slunci a záře jako drahokamy. Voda se proti slunci leskne. ŠRagSD 110. Dkš(LKŽ₁ I 934). c) Pole se leskla od slunce. Rs. Led se na slunci rozpouští. J. Posečená tráva na slunci hned zvadne. Brt(LKŽ III 408). Modrá látka na slunci rychle bledne. Rm(LKŽ₁ I 950). § 64. Příčinný odstín mohou mít také časové konstrukce s předložkou per, tvořené s podstatnými jmény označujícími přírodní jevy a užívané v obdobných kontextech jako konstrukce s předložkou nuo. Srov.: Za mrazů mnoho stromů uhynulo. LKŽ III 277. Za mrazů zmrzl. Za veder bývají všichni malátní. Dkš. Gs. Obilí uschlo za vedra. Za deště seno shnilo. Tr(LKŽ V 575). Ktk. Uvedené konstrukce lze nahradit konstrukcemi s předložkou nuo, aniž se podstatně změní obsah informace, např.: uhynulo za mrazů / kvůli mrazům. Srovnávaná spojení vyjadřují tutéž denotativní situaci, pouze s odlišnými akcenty (srov. § 62). § 65. Jako kontextová synonyma konstrukcí s předložkou nuo mohou fungovat také některé časové konstrukce s předložkou po. Po dešti se cesta rozbahnila. LankKS 90. Po dešti nastala velká povodeň: řeka zaplavila dokonce i louky. Vy(LKŽ IX 378). Po dešti leží ječmen na zemi. Trgn(LKŽ IX 601). Po mrazu opadaly všechny lístky. Po takové ztrátě krve úplně zbledl. Po nemoci byl muž úplně zmožený, samá kost. Pakrosnis se podíval na hodiny a jako by unavený po dlouhé cestě těžce klesl do křesla. Ach, jak se cítím unavená po všech těch hloupých žertech. Po každém výstřelu protivníka plaše přimhouřil oči. Po vybílení chalupy zmizeli cvrčci. Vkš(LKŽ VI 211). Nmn(LKŽ I 718). Jnš(LKŽ I 561). MikelŽS 112. Ak, Myk-PutAŠ 368. Vaižg. Grg(LKŽ I 615). Uvedené konstrukce s předložkou po lze nahradit konstrukcemi s předložkou nuo, srov.: rozbahnilo se po dešti / kvůli dešti, zmožený po nemoci / kvůli nemoci atd. Srovnávaná spojení se navzájem liší určitými sémantickými odstíny: spojení s předložkou po popisují posloupnost dvou jevů, z nichž jeden podmiňuje druhý svou povahou, zatímco spojení s předložkou nuo vyjadřují bezprostřední vztah těchto jevů. NEPŘÍMÁ PŘÍČINA § 66. Jak již bylo zmíněno (§ 49), význam nepřímé příčiny mají konstrukce s předložkou od, vytvořené s konkrétními podstatnými jmény, např.: Ruce zčernaly od brambor; Police se prohnula od knih. Tato příčinná významová funkce konstrukcí s předložkou od se projevuje ve slovním spojení (zatímco přímá příčina vyplývá dostatečně z lexikálního složení samotné konstrukce, viz § 52 a násl.). Na druhé straně jsou konstrukce s předložkou od vyjadřující nepřímou příčinu spojeny i s širším kontextem, než je slovní spojení, z něhož se objasňuje také přímá příčina stavu— 124 konstrukce s předložkou od vyjadřující nepřímou příčinu jsou spojeny i s širším kontextem, než je slovní spojení, z něhož se objasňuje také přímá příčina stavu. Konstrukce s předložkou od vyjadřující příčinu a obsahující konkrétní podstatná jména jsou strukturálně neúplné, eliptické. Jejich úplnou strukturu lze rekonstruovat z kontextu (nebo komunikační situace), např.: Každý den loupe brambory. Ruce zčernaly od brambor (loupání); V ústech zhořklo od ředkvičky (hořkosti); Police se prohnula od knih (váhy). V konstrukcích s předložkou od vyjadřujících příčinu je konkrétní podstatné jméno užito metonymicky. Podle povahy metonymie existuje několik typů těchto konstrukcí. Jejich podstatné jméno může označovat: 1) objekt namísto děje: Ruce zčernaly od brambor (loupání) (srov. loupat brambory), 2) nástroj namísto děje: Bolí to hůř od jazyka (šlehání) (srov. šlehat jazykem), než od biče. LTs V 287, 3) místo namísto děje: Onemocněl od jezera (srov. koupat se v jezeře). Ktk; 4) věc namísto vlastnosti: Les červená od kaliny (červené barvy), 5) věc namísto množství: Stůl se prohýbá pod jídlem (jeho množstvím). Konstrukce s předložkou od však mají význam přímé příčiny, jsou-li vytvořeny s konkrétními podstatnými jmény, u nichž stojí přívlastek označující aktuální vlastnost věci, tj. uvádějí úplnou příčinu a nepotřebují oporu v kontextu. Z vypitého vína se mi točila hlava. VienIMA 203. Zvířata novousedlíků, zesláblá špatným krmivem, neutáhla pluhy. CvR II 414. Tak bolí duše, bodá tělo od zabodávajících se bodáků. Pokoj tonul v šeru snad kvůli množství květin zakrývajících okna. Hořkne v krku i od přerostlé ředkvičky. Od shnilého jablka se kazí i zdravé. CvR II 236. Srov. Tsk(LKŽ X 1126). § 67. Konstrukce s předložkou od a konkrétními podstatnými jmény mohou označovat příčiny stavů živých bytostí i neživých věcí. 1. Konstrukce označující příčiny stavů živých bytostí. Lékem se Veronice vůbec neulevilo. VienR I 170. Od pásu ještě nikdo neonemocněl. Po máku housata velmi spí. Ds(LKŽ, I 28). Ruce mi obalily ryby. Tvr(LKŽ III 424). Dlaně mám ztvrdlé od hrábí. Slm(LKŽ V 762). Po těch bobulích mám vzadu v krku hořko. Št(LKŽ I 37). Tvář je zarudlá od vína a rty jsou vlhké od tajících sněhových vloček. Lank KS 143. Od tekoucí vody jsou vlasy hladké. Vdžg. 2. Konstrukce označující příčiny stavů neživých věcí. Podstatné jméno v těchto konstrukcích má obvykle tvar množného čísla a lze je rozšířit slovem označujícím hojnost (množství). Před adventem se cesty rozryly od vozů (jejich množství). CvR I 42. Police se prohýbá pod knihami. Ktk. Kapsy jeho kabátu jsou věčně svěšené tíhou barevných kamínků. Na silnici stály sloupy prachu od neustále projíždějících vozidel. BaltPV I 11. PietR II 120. Množství věcí lze vyjádřit nejen tvarem množného čísla podstatného jména, ale také dalšími lexikálními prostředky. 125 Stoly se u Kaniavy prohýbaly pod vepřovým masem, pod tuřínem, který na stůl navršili do hor, bez jakékoli nádoby. VaizgRR I 284. Konstrukce téhož významu lze vytvořit také se singulárovým genitivem podstatných jmen označujících materiál nebo soubor věcí, např.: Střecha se prohýbá pod sněhem; Sál hučel od mládeže. § 68. Samostatnou skupinu tvoří slovní spojení se slovesy nebo přídavnými jmény označujícími barvy (či jiné vizuální vlastnosti, jako lesk, třpyt, záři) a konstrukcemi s předložkou od, jejichž podstatná jména označují věci, které mají tutéž vlastnost jako ta označovaná slovesem, např.: třešeň bělá od květů. Tato spojení mají specifickou sémantickou strukturu. Vyjadřují „přenesení“ vlastnosti jednoho předmětu na jiný předmět (srov. rus. Финкель 1962, 12). Na jaře toho roku třešně bělaly květy, jako v zimě sněhem. Maš MB 141. Pole od bílých jetelíčků zbělala. Prk(LKŽ I 623). Podepřené větve jabloní červenaly a žloutly od obsypaných jablek. LKŽ V 734. Dříve všechny žito od vlčích máků červenalo. Ds(LKŽ I 29). Od kalin, od jeřábků zahrady červenaly. JD 855. Břehy u Panerisu zmodraly od jaterníků (trš). Od bobulí a hub se země pestřila. BilR I 107. Od jeřábku, od kaliny je hájek červený. JD 929. Od pampelišek jsou pole žlutá. Ktk. Synonymní jsou k nim spojení s instrumentálem. Švestky a třešně bělejí květy. BM 422. Hory a kopečky ze zrajícího obilí zežloutly. KorsPj 57. Stěna se pestřila papíry. BaltPV II 432. Vzpomněla si, jak se o svatojánské noci celý břeh jezera rozzářil ohni. VienLP 11. Nakonec se pokoj celý zmodral kouřem. LzP. Letos je úrodný rok – borůvčí se modrá samými borůvkami. Lel(LKŽ VII 1034). Posledně uvedená spojení jsou názornější a příznačná pro jazyk krásné literatury (viz Pupkis 1980, 146). Instrumentál v nich nelze vždy nahradit konstrukcí s předložkou od, srov.: Obloha po setmění zablikala hvězdami. SNėrR I 281. Zelená tráva se pestří narcisy, SNėr. Moře se zapestřilo bílými plachtami (tsp). Mnozí běželi s lucernami a zanedlouho se celá stodola pestřila a blýskala ohni. Balč. Kdysi začazené stěny zářily… a leskly se nově orámovanými okny. Balt Rn 143. Konstrukce s předložkou od užité s přídavnými jmény nelze nahradit instrumentálem, srov. Třešně bělají od květů / květy a Třešně jsou bílé od květů, nikoli však *květy. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY § 69. 1. Příčinný význam předložky nuo je odvozen z prostorového významu a je s ním izomorfní. 2. Základním diferenciačním rysem příčinného významu předložky nuo je jeho vnější povaha, vnějškovost. Podle tohoto rysu tvoří opozici s předložkou iš jako její kladně označený člen. 126 3. Podle úplnosti vyjádření příčiny se konstrukce s předložkou nuo rozlišují na konstrukce s přímým a nepřímým významem. Na tomto základě tvoří privativní opozici s předložkou iš jako jejím neoznačeným členem (poslední předložka má význam přímé příčiny). 4. Užívání předložky nuo v příčinném významu (na rozdíl od předložky iš) je z hlediska závislého podstatného jména téměř neomezené (podstatné jméno může být nejen abstraktní, ale i konkrétní). 5. Samotné konstrukce se užívají se slovesy označujícími stavy a samovolné děje (u živých i neživých věcí) a s některými přídavnými jmény. V pozici se slovesy označujícími volní, aktivní děje však konstrukce s předložkou nuo nemají příčinný význam. 6. Konstrukcemi s předložkou nuo se popisují dvojí situace: příčinné vztahy mezi jednotlivými vlastnostmi téhož subjektu a vztahy mezi různými subjekty. Situace prvního typu souvisejí s oblastí užívání předložky iš. Tyto předložky lze užívat synonymně. 7. Konstrukce s předložkou nuo vytvořené s podstatnými jmény označujícími smyslové vjemy a přírodní jevy jsou synonymní s konstrukcemi s předložkou iš (srov. § 26, 61). Synonymní užívání těchto předložek se vyskytuje také s podstatnými jmény označujícími emoce (srov. § 55). 8. V některých případech jsou konstrukce s předložkou nuo synonymní s instrumentálem (srov. § 68). PŘEDLOŽKA KVŮLI OBECNÉ POZNÁMKY § 70. Předložka dėl (občas se předložkově užívá i její delší forma dėlei) je jednou z mála primárních předložek, které nemají konkrétní – prostorový – význam. Její sémantickou strukturu tvoří abstraktní významy, z nichž se v našich lingvistických pracích rozlišují tyto: příčinný (rozhněval se kvůli neúspěchu), účelový (přišel pro knihu), objektový (domlouvali se o cestě) a přípustkový (lze jít i za takového deště) (viz LKG 1971, 590; DLKŽ₁ 1972, 112). Uvedené významy jsou si velmi blízké: spojuje je společný sémantický rys, který lze podmíněně nazvat „logickým základem“12. Logický základ se určuje myšlenkovými postupy, nikoli bezprostředním pozorováním (jako situační příčina). § 71. Významy konstrukcí s předložkou dėl nejsou vždy navzájem jasně oddělené. Vyskytují se případy užití, kdy je obtížné říci, ke kterému významu danou konstrukci přiřadit. Proto zde stručně probereme všechny významy předložky dėl a pokusíme se stanovit jejich hranice. 12 Kai kur bendroji prielinksnio dėl reikšmė vadinama „priežastingumu“ (žr. LKM 1976, 216). Tačiau šis terminas nėra labai parankus, nes taip vadinama atskira prielinksnio dėl reikšmė, antra, priežastingumo semą sunku įžiūrėti objektinėje reikšmėje, plg.: kalbėjo dėl knygų leidimo. 127 OBJEKTINĖ REIKŠMĖ § 72. Konstrukce s předložkou dėl se užívá se slovesy vyjadřujícími informování, mluvení a myšlení a označuje obsah13, např.: domlouvali se o cestě, omlouval se za nepřítomnost. Užití této konstrukce v uvedeném významu je však omezené, protože hlavním prostředkem vyjádření obsahu je konstrukce s předložkou apie , např.: mluvil o knihách, vyprávěl o setkání. Oblasti užívání srovnávaných konstrukcí se částečně překrývají. Existuje však několik sloves, která vyžadují pouze předložku dėl. § 73. Spojení s konstrukcí s předložkou dėl . Konstrukce s předložkou dėl se pravidelně užívá s těmito slovesy mluvení: tartis, derėtis, lygtis, teisintis, aiškintis a jejich předponovými deriváty (pasitarti, susitarti). Lexikální složení samotné konstrukce je různorodé: její podstatné jméno může být konkrétní i abstraktní, např.: domlouvali se kvůli půdě, kvůli prodeji. 1. Spojení sloves tartis, susitarti, pasitarti s dėl a: a) s konkrétními podstatnými jmény: O jídle se tedy budeme domlouvat zvlášť? Baltr TK I 36. Zbývá dohodnout se o zbraních a oděvech. MašNA 54. Vesničané se musí jen dohodnout se statkářem o vykupované půdě. Myk-PutS 325. O platu se dohodneme — nebudu tě šidit. PaukštJ 260. Vlastně jsem přišel také probrat les. Šil. b) s abstraktními podstatnými jmény: Justukas a Vytukas už leželi, ještě se však domlouvali o zítřejších výpravách a pracích. MašAMB 101. Vytautas se dlouho radil s rytířem Griežem o opevnění hradů na břehu Němenu. VienR IV 207. Se Sakalauskasem se domlouval o půjčení pluhu, o nejmenší maličkosti. CvR II 331. Bylo dohodnuto splavování dřeva po Němenu (rš). Spojení uvedených sloves s dėl a konkrétními podstatnými jmény jsou sémanticky neúplná; lze je rozšířit na základě širšího kontextu. Podstatná jména zobecněného významu klausimas, reikalas se s uvedenými slovesy užívají v instrumentálu, který je v takové pozici rozvitý. Bylo dost času na to, aby se pobavila mládež i aby se staří hradní a vojenští velitelé spolu s Kęstutisem poradili o obraně Žemaitije. TarasP 215. Když se muži začali radit o vojenských záležitostech, obě ženy po zapálení silných svící odešly. VienR IV 44. Tyto konstrukce jsou typické pro psaný jazyk. Lze je transformovat na konstrukce s předložkou dėl , srov.: radili se o vojenských záležitostech — radili se kvůli válce, radili se o obraně — radili se kvůli obraně. 2. Spojení sloves aiškintis, pasiaiškinti, išsiaiškinti s dėl a: a) s konkrétními podstatnými jmény: A nějaký mladík podával vysvětlení ohledně balíku, který zmizel ze zámecké knihovny. Gud-GuzKĮT 378. Uměl se omluvit i kvůli Andriukovi. MašAMB 371. Ale ohledně dopisu jsme si to nikdy nevyjasnili! Paukšt NS 81. 13 Obsah je jedním z objektových významů. 128 b) abstraktními podstatnými jmény: Radušiui nezbylo než se ve Vilniusu dokonce obhajovat kvůli údajným křivdám způsobeným městu. BorSVB 16. A mně se obhajuj před panem Janavičiusem kvůli všem vašim písničkám… BielDG 126. 3. Spojení sloves teisintis, pasiteisinti, išsiteisinti s dėl a: a) konkrétními podstatnými jmény: Pro politiku řádu je přímo potřebný – aby se pak mohl cizím rytířům ospravedlnit za nevinně povražděné lidi. VienR IV 155. b) abstraktními podstatnými jmény: Kvůli čistotě se žena nemohla ospravedlnit. Vaižg RR I 73. Mýlí se — upřímně; mučivě musel chápat své omyly, neospravedlňovat se za ně (omyly) pouze duchem doby nebo jinými okolnostmi. TLR II 255. 4. Spojení sloves derėtis, lygtis s předložkou dėl mají konstrukci: Dlouho smlouval o ceně. LankKS 30. Kvůli rublu se tolik dohadovali — všichni se zahřáli a zpotili. Krš. Otec byl k dělníkům vždy tak přísný… smlouval o každém centu. PaukštNS 125. Nereflexivní předponová slovesa suderėti, sulgyti vytvářejí spojení jak s akuzativem (a), tak s konstrukcí s předložkou dėl (b): a) Člověk usmlouval kůzle a koupil ho. SNėr. Usmlouval jsi včera koně? Trgn. b) Nakonec se dohodli na prodeji otcovského domu a přestěhování budov na ulici z pozemku patřícího k panství. MikelKLL 115. Dohodli se na ceně, odměně, pracovních podmínkách. DLKŽ¹ 769. Jestli se dohodneme jen na platu, nebudeš litovat, že jsi ke mně přišel. PaukštJ 67. Srovnávaná spojení (viz a, b) se liší jak lexikálním složením, tak sémantikou: podstatné jméno ve spojeních s akuzativem je konkrétní a označuje přímý objekt (usmlouval kůzle), zatímco podstatné jméno ve spojeních s předložkou dėl je abstraktní a označuje zobecněný objekt (dohodli se na prodeji). Poslední uvedená spojení nelze transformovat na spojení s akuzativem (srov. *usmlouval prodej). § 74. Spojení s konstrukcemi s předložkami dėl a apie: Konstrukce s předložkou dėl se pojí s takovými slovesy mluvení, informování a myšlení, s nimiž se běžně užívá konstrukce s předložkou apie. Srovnávané konstrukce se mohou lišit určitými sémantickými odstíny. 1. Konstrukce s předložkou dėl se užívá k označení objektu užší informace, zatímco konstrukce s předložkou apie označuje objekt širší a podrobnější informace. Srov.: O vzhledu knih bych řekl jen tolik, že bychom si měli stanovit alespoň několik typů knih. Myk-PutR VIII 37. Je pravda, že měl rád krásné ženy — o jejich inteligenci se bavit nebudeme, to je druhořadá otázka. Vencl GD 34. A o Wilsonovi, v jehož idealismus kdysi slepě věřil, Sinclair prohlašuje… Bylo by třeba zamyslet se nad rozlišováním kalků a slov utvořených na půdě litevského jazyka (trš). Na výtky některých kritiků lze včas reagovat a je to potřebné. VenclLI 181. Myk-Put R VIII 59. O vydávání světových klasiků v litevštině se mluvilo mnoho a dlouho. Vencl LL 76. Neměl by i on sám více přemýšlet o zítřku? VenclGD 42. 5. 120 129 Uvedený rozdíl mezi konstrukcemi s předložkami dėl a apie však není příliš výrazný. Konstrukce s předložkou dėl lze nahradit konstrukcemi s předložkou apie širšího významu — ty jsou možné i v kontextech, které sdělují omezené informace. Pronesl jsem pár slov o těch obrazech (/o obrazech). ŽemR III 116. Napadla mě i ta slova, která jsem od ní slyšel, když jsem se ptal na ty peníze. BilR I 212. Jindy se zmiňoval také o pozemcích drobných hospodářů. VienR V 102. Třídní učitelka šesté třídy N. právě varovala své žáky před nebezpečím číhajícím na ledě (tsp). 2. Konstrukce s předložkou dėl se užívá při sdělování informací o dosud nerealizovaných, zamýšlených záležitostech subjektu. O charakteristice Vasaria bude třeba promluvit zvlášť. Myk-PutR VIII 72. Rodēnai, přemýšleli jste o dveřích pro naše plánované Muzeum dekorativního umění (vert). Brzy se však musel zamyslet ne tolik nad svou budoucností jako nad budoucností dětí. VencIGD 13. Co takhle se zeptat na místo prodavače? PaukštJ 41. 3. Tato konstrukce se užívá také s infinitivem informačních sloves vyjadřujícím účel. Kaikaris se v městečku setkal s Veronikiným otcem, pohostil ho vodkou a pozval ho, aby přišel promluvit si o dceři. VienAS 69. Poslali jsme k pánovi vybrané muže z vesnice, aby s ním pohovořili o lese. Jnšk (LKŽ IX 420). 4. Volbu předložky dėl může určovat zobecněný význam podstatného jména (srov. § 87). Za druhé — tato osobní zkušenost mohla Maironise učinit vnímavějším a přimět ho, aby se jasněji vyjádřil k jedné okolnosti veřejného politického života. ZabM 398. Byl bych velmi rád, kdyby se k otázkám, které jsem zde nastolil, obšírněji vyjádřili v tisku zejména naši spisovatelé. VencILL 62. § 75. Konstrukce s předložkou dėl užívané s neutrálními slovesy mluvení a informování mají význam objektový. Potvrzuje to také jejich možná synonymičnost s konstrukcemi s předložkou apie, o jejichž významu není pochyb, srov.: mluvil o knihách a dėl knih. Významy těchto konstrukcí se liší určitými sémantickými odstíny: konstrukce s předložkou apie označuje objekt širší informace (tj. objekt probíraný z různých hledisek), zatímco konstrukce s předložkou dėl objekt užší informace (tj. objekt probíraný zpravidla pouze z jednoho hlediska). V pozici s emocionálními slovesy mluvení je však význam konstrukcí s předložkou dėl již třeba považovat za kauzální, např.: pohádali se kvůli maličkostem. § 76. Spojení s konstrukcí předložky dėl a s instrumentálem. Existují slovesa, která tvoří paralelní spojení s konstrukcí předložky dėl a s instrumentálem, např.: pochybuje o přátelích, zapochyboval o budoucnosti; stará se o děti, začal se obávat o zdraví. Spojení slovesa abejoti (a jeho odvozenin suabejoti, paabejoti) s konstrukcí předložky dėl (a) a s instrumentálem (b). a) O Žemaitech nepochyboval — vždy mu byli věrní. VienR IV 50. Nejednou jsem zapochyboval o budoucnosti. Ndž. Lze zapochybovat o 130 hodnocení jednoho či druhého jazykového jevu (tsp). O Skrodského nekalých úmyslech nebylo pochyb. Myk-PutR VI 420. b) Nikdo nemá důvod pochybovat o objektivitě profesorů. VencLLL 110. Dokonce zapochyboval o Vincově upřímnosti, dobré vůli a odhodlání bojovat. Mikel KLL 234. Pochybování o vlastních schopnostech člověka demobilizuje. DLKŽ 3. 2. Slovesa starat se, znepokojit se, postarat se vytvářejí spojení s konstrukcí s předložkou „dėl“ (a) a s instrumentálem (b). a) Synáček se nemůže udržet radostí, zatímco matka pláče a stará se o toho nezbedu. SimonR I 122. Alfons se začal strachovat o svou ženu a žárlit na ni. Němci se znepokojovali nejen o své koně, ale i o svůj život. A kvůli jejím častým projížďkám s Murzou měl opravdu starosti. GrušK 123. b) Nemohu, starám se o domácnost. Kps(LKŽ XI 995). On se stará o staré památky. Všv. Nestarej se o mě, má sestřičko, mladý jinochu, o mého klusáka. BsO 191. Včely se starají o čistotu úlu (trš). Ten hluk znepokojil i samotného maršálka. VienR IV 145. Pšemickis se znepokojil zprávami o správci, které zaslechl. Myk-Put. § 77. Konstrukce s předložkou „dėl“ u uvedených sloves jsou typické pro psaný jazyk a lze je nahradit instrumentálem, srov. pochybuje kvůli Žemaitům | o Žemaitech, zapochyboval kvůli upřímnosti | o upřímnosti, stará se kvůli synovi | o syna, znepokojil se kvůli projížďkám | projížďkami. Mezi konstrukcemi tvořenými s konkrétními podstatnými jmény a odpovídajícím instrumentálem lze postřehnout i významový rozdíl. Konstrukce s předložkou „dėl“ sděluje, že předmětem děje není ani tak věc sama, jako spíše záležitosti s ní související (což vyplývá z kontextu), zatímco instrumentál označuje pouze věc samu, srov.: znepokojil se kvůli koním (kvůli nebezpečí, které jim hrozí) a stará se o koně (o ně samotné), nepochyboval o Žemaitech (o nich samotných). Konstrukce s předložkou „dėl“ se snadno užívá s předponovými slovesy, srov.: zapochyboval kvůli hodnocení (ale ne: hodnocením), znepokojil se kvůli suchu. VÝZNAM ÚČELU § 78. Konstrukce s předložkou „dėl“ vyjadřuje účel ve spojeních se slovesy označujícími aktivní, volní děje, např.: přijel kvůli dívce, bojuje za svobodu, napil se pro odvahu, pracuje pro chléb, žije pro děti (podrobněji viz LKG 1976, 87). Taková spojení lze transformovat na souvětí účelová, srov.: přijel kvůli dívce→přijel, aby dívku uviděl, napil se pro odvahu→napil se, aby byl odvážnější | aby měl větší odvahu. VÝZNAM PŘÍČINY § 79. Jak již bylo zmíněno, předložka dėl patří mezi takzvané abstraktní předložky — nemá konkrétní prostorový význam. Její příčinný význam se od odpovídajících významů předložek iš a nuo liší mírou abstraktnosti. Předložky iš a nuo popisují příčinné vztahy mezi jevy skutečnosti, které lze určit na úrovni empirického vnímání, zatímco předložka dėl označuje příčinné vztahy zjišťované myšlenkovými akty (na základě 5• 131 dosavadních znalostí, nikoli bezprostředním pozorováním), srov.: Strom se ohnul od větru a Hvězdy se kvůli velkým vzdálenostem jeví malé. Uvedené předložky se tedy používají k popisu výsledků různých úrovní myšlení: předložky iš a nuo slouží úrovni empirického vnímání, zatímco předložka dėl úrovni racionálního (abstraktního) myšlení. (Tato opozice samozřejmě není symetrická.) Předložky iš a nuo označují příčinné vztahy zpravidla mezi jednotlivými, elementárními jevy přístupnými empirickému vnímání, zatímco předložka dėl mezi složitými jevy, někdy i celými situacemi. Tyto předložky příčiny jsou odpovídajícím způsobem rozloženy mezi jazykovými styly. Předložka iš je charakteristická pro umělecký styl, zatímco předložka dėl pro jazyk odborné literatury. Předložku nuo lze považovat za stylisticky neutrální. § 80. Příčinný význam předložek iš a nuo jsme označili jako situační (užívají se při popisu elementárních, konkrétních, zpravidla smyslově vnímatelných situací), zatímco příčinný význam předložky dėl lze nazvat zobecněným — užívá se při popisu široce pojatých situací a výsledků intelektuální činnosti. § 81. Lexikálně-syntaktické prostředí fungování předložky dėl má svébytné rysy, jimiž se liší od užití ostatních předložek příčiny. Lexikální složení konstrukcí § 82. Zobecněná povaha významu předložky dėl se projevuje ve výběru závislého podstatného jména. Tato předložka se na rozdíl od ostatních užívá s podstatnými jmény obecnějšího a širšího významu, srov.: kvůli špatné náladě a ze zármutku. § 83. Předložka dėl je jedinou ze všech litevských předložek příčiny, která tvoří konstrukci s podstatným jménem priežastis ‚příčina‘, jež má kategoriální význam, tj. označuje rodový pojem14. Tato možnost ukazuje, že předložka dėl má velmi zobecněný a neurčitý příčinný význam, který vyžaduje posílení či zdůraznění (srov. rus. по, Финкель 1962, 20). V konstrukci s předložkou dėl je podstatné jméno priežastis vždy rozvito dalšími slovy, např.: kvůli této příčině, z nepatrného důvodu, z několika důvodů. Bez přívlastku by uvedená konstrukce byla sémanticky neúplná, srov. *kvůli příčině. Právě přítomnost přívlastku brání tomu, aby se tato konstrukce lexikalizovala (srov. rus. по причине Финкель 1962 a). Podstatné jméno priežastis ve zmíněné konstrukci může být rozvito shodnými výrazy: přídavnými jmény (kvůli vážné příčině), příčestími (z neznámých příčin), zájmeny (z těchto příčin), číslovkami (ze dvou příčin), anebo může být určováno výrazy množstevního významu (kvůli stovkám příčin, kvůli mnoha příčinám). Podle povahy významu přívlastku lze uvedené konstrukce rozdělit do několika skupin. 1. Konstrukce s přívlastky kvalifikativního (charakterizačního) významu — přídavnými jmény, příčestími, zájmeny (např. nějaký, jakýsi). Mindaugas se zřekl křesťanství nikoli z náboženských, nýbrž z politických důvodů. JurgIP 276. Tato poezie — poezie dekadence a ideového úpadku — tu- 14 Dėl kategorijos ir giminės sąvokų žr. ФЛ 1977, 30. 132 mohlo ztroskotat i z formálních důvodů. VencLL 287. Z snadno uhodnutelných důvodů vévoda nařídil Litevcům a Prusům modlit se a učit se číst Písmo svaté ve svém rodném jazyce. JurgIP 309. 2. Konstrukce se slovy kvantitativního významu, např.: z několika (několika málo, několika desítek) důvodů, ze tří důvodů, z obou důvodů. Řepa si zasloužila svou popularitu z několika důvodů: snadno se pěstuje a uchovává až do další sklizně, je chutná a výživná (tsp). Stát se tak mohlo z mnoha důvodů. 3. Obzvláště časté jsou konstrukce se zájmeny: ukazovacími (tato, ta, tatáž, taková, právě taková), neurčitými (jiná, odlišná), tázacími-vztažnými (jaká, několik). Z toho důvodu je často uvidíš v předložkových pádech, jak se přehrabují na smetištích… IvanLP III 90. Z těchto důvodů Daukantas stejně jako jeho kolegové Daugirdův kurz filozofie zvládl jen s obtížemi. MerkSD 75. Odešel z práce z jiných důvodů (tsp). S. Daukantas při zkoumání dějin Litvy usiluje o to, aby objasnil, z jakých důvodů národ, který v minulosti vykonal slavné hrdinské činy a vytvořil velký a mocný stát, postupem času upadl, zeslábl a stal se národem opovrhovaných a zotročených nevolníků. ŽabM 57. Konstrukce tohoto lexikálního složení (tj. rozšířené o zájmena) jsou méně informativní než konstrukce rozšířené slovy kvalifikativního významu (viz 1) — zájmena neupřesňují význam podstatného jména příčiny, pouze jej sémanticky propojují s kontextem, z něhož vyplývá jeho skutečný obsah. Obecně je význam konstrukcí z toho důvodu (z těch důvodů), z tohoto důvodu (z těchto důvodů) apod. rovnocenný konstrukci s jediným zájmenem proto, zatímco konstrukce z jakého důvodu (z jakých důvodů) — konstrukci proč (viz § 85). § 84. Předložka dėl vytváří často užívanou konstrukci s genitivem ukazovacího zájmena tas — dėl to („proto“). Zájmeno v této konstrukci má anaforický význam zobecněného odkazu, stejně jako forma středního rodu tai (Valeckienė 1974, 56). Konstrukce dėl to (přesněji její zájmeno to) zastupuje zpravidla nikoli jednotlivé slovo, nýbrž širší kontext — větný člen souvětí, celou větu nebo skupinu vět, odstavec, např.: Přepsal jsem ti statek proto, že jsi můj prvorozený syn a že jsi nejpracovitější ze všech ostatních. SimonVK I 144. Ráda si utahuje z mého stylu plavání. Proto mi to někdy bývá líto a bolí mě to. MikelŽS 403. Užívání této konstrukce není omezeno lexikálním okolím (lze ji použít ve větách nejrůznějšího obsahu), je však syntakticky vymezeno. Rozlišujeme tři její strukturální funkce. 1. Konstrukce dėl to funguje jako spojovací výraz ve větách vyjadřujících následek v podřadném vztahu (viz LKG 1976, 775). Noreikové spolu doma dobře vycházejí, proto si jich váží celá vesnice. Myk-PutS I 33. K ránu trochu přituhlo, proto led teď pod nohama suše křupal. BaltPV I 162. Je oblečený a dobře zabalený, proto mu není ani zima. Šmk. Obdobným vztahem může spojovat i samostatné, na sobě nezávislé věty. V tomto případě se obvykle klade na začátek věty a jen zřídka doprostřed. 6. 120 133 Vždyť ten pocit byl ještě zcela nový, nezvyklý. Proto jej prožíval tak, jak může lásku prožívat jen mladý člověk. ZabM 139. Tadukovi připadalo, že ve snu našel krásnou věc, ale když se probudil, už tam nebyla. Proto mu bylo smutno. MikelŽS 426. Proto je pro něj dnes už docela snadné si vzpomenout. SimonVK I 18. Samotný způsob zobrazování se proto naturalistickým popisem shoduje s osudově hrozivou sugestivností. SaukTSV 313. 2. Konstrukce dėl to se užívá po některých spojkách a pomáhá vyjadřovat sémantické vztahy mezi jimi spojovanými členy. Tuto funkci plní: a) Sudedamojo sujungimo padarinio sakiniuose su jungtuku ir (žr. LKG 1976, 737) arba vientisiniuose sakiniuose su vienarūšiais tariniais, sujungtais tuo pačiu jungtuku. Citlivá dětská reakce duše na dramatické události je patrná téměř v každé baladě, a proto se celá poema stává nejen eposem národa, ale i jednotlivce. LanktMDT 61. Bylo velmi kluzko, a proto bylo třeba jít opatrně. Ktk. Tento sedlák splnil úkol, který mu byl svěřen, a proto si získal ještě větší důvěru lidu. Myk-PutR VIII 612. Ale domů se nevrátil, nýbrž cestou spadl do příkopu. Už se nedokázal dostat ven, a proto volal o pomoc. SimonVK I 188. b) Gretinamojo sujungimo nuolaidos sakiniuose su jungtuku bet (žr. LKG 1976, 763) arba vientisiniuose sakiniuose su vienarūšiais tariniais, sujungtais tuo pačiu jungtuku. Je pravda, že Jarmala zahubil mé dítě, zničil mi život, ale proto nebudu takový hlupák, abych přikládal do ohně. CvR V 211. Dnes se jeho slova potvrdila, ale proto to nebylo snazší. CvR II 158. Dobře vidí proměny a rozmanitost přírody, ale citově se kvůli tomu nepovyšuje. KubJJ 24. c) V podřadných souvětích po spojkách nors, kad. Sblížení s pokrokovou litevskou inteligencí… Žemaitino lidovosti neuškodilo, ačkoli se tím od venkovského života poněkud vzdálila. Myk-PutR VIII 295. Jestliže se vrátí a všimne si jí — ať si všimne, ale ona neukáže, že by se z toho velmi radovala. Paukšt ČMN 138. Ve všech námi probraných případech je skutečný obsah konstrukce dėl to odhalen kontextem, který jí předchází. 3. Uvedená konstrukce vystupuje v podřadných větách příčinných nebo účelových jako korelát spojky kad (viz LKG 1976, 865, 888). Už nás nechtěl nechávat doma proto, že jsme každé ráno našli pod polštářem zlatou minci. BalčBG 157. Kedulis měl sklon přitakat Stašiovi už jen proto, že nenáviděl jakékoli novoty. Myk-PutS I 41. Proto jsem krmil černého beránka, aby byl krásný. JV 389. Obsah konstrukcí fungujících jako korelativní výraz je odhalen kontextem, který po nich následuje — vedlejší větou. Konstrukce dėl to je ze všech konstrukcí s touto předložkou nejabstraktnější. Proto je také její užití velmi široké: pomáhá vyjadřovat příčinné vztahy mezi větnými členy (nebo větami), jimiž lze zachycovat situace nejrůznější složitosti. 134 § 85. Předložka dėl tvoří konstrukci se zájmenem kas – dėl ko, která vyjadřuje neznámou či neurčitou příčinu. Tato konstrukce se užívá: 1. V přímých otázkách. – Proč jsi, otče, vždycky tak zarmoucený? LT III 243. Může korelovat s odpovídající konstrukcí odpovědní věty, srov.: Protože... 2. V podřadných větách nepřímé otázky (kde plní spojovací funkci a ve vedlejší větě vystupuje jako příslovečné určení příčiny, stejně jako ve větě přímé otázky). 1) Zdá se, že jim není jasné, proč tu člověk bdí pod obrovskými hodinami. Mikel ŽS 110. 2) Tak řekni otevřeně, proč ta naše armáda nejde... vpřed? Gud-GuzKIT 635. Tyto věty jsou vysvětlovací: jejich vedlejší věta doplňuje význam opěrného slova věty hlavní tím, že zaujímá pozice odpovídajících pádů (ve větě (1) nominativu, ve větě (2) akuzativu, viz LKG 1976, 812 násl.). Konstrukce dėl ko se může užívat také ve větách, jejichž vedlejší věta zaujímá pozici příčinné konstrukce. 3) Hubovala mi matka i starý tatínek, proč jsem celý orosený. VienažII 120. 4) Ignotovi bylo zle, že mudrc všechno dělal, aniž mu cokoli vysvětlil. Gud-GuzKIT 174. V těchto větách má uvedená konstrukce kromě výše zmíněné funkce příslovečného určení příčiny (viz příklady 1, 2) ještě další funkci: vyjadřuje příčinné vztahy mezi větnými členy souvětí. Hlavní věta označuje důsledek a vedlejší věta příčinu. (Tato vedlejší věta sama o sobě rovněž označuje příčinnou situaci, která zase může být složkou jiné příčinné situace.) § 86. Příčinná konstrukce dėl ko může odkazovat na kontext, stejně jako dėl to¹⁵. Mezitím se ukázalo, že byl Vilkas ze Šalteiků zvolen předsedou, čemuž se mnozí obyvatelé Šalteiků velmi podivili. SimonVK I 63. Proto se také trápí a nemohl si to odpustit. CvR II 157. § 87. Pouze předložka dėl tvoří příčinné konstrukce s podstatnými jmény zobecněného významu, jako jsou: okolnost, podmínka, situace, rys, vlastnost, znak, charakter, způsob, povaha, forma, obsah, čas, nedostatek, nadbytek, hledisko, funkce aj. Kromě toho jsou taková podstatná jména v uvedené pozici vždy rozvita dalšími strukturálně nezbytnými slovy – shodnými (a) nebo neshodnými (b) přívlastky. a) V 19. století byl náš literární život kvůli mnoha nepříznivým historickým okolnostem celkově příliš slabý... ZabM 442. Kvůli své zeměpisné poloze nemohla Litva zůstat uzavřenou oblastí jako sever Evropy. SaukTSV 47. Kvůli těmto rysům jsou účelové věty blízké větám s funkčním podřazením. LKG III 884. Kvůli této vlastnosti daly mnohé národy krásné řeči i odpovídající pojmenování. IvanLP III 48. Kvůli svým vyšším duševním funkcím si v zajetí rychle zvykají 15 Dėl įvardžio kas santykio su įvardžiu tai (tas) žr. Valeckienė 1976, 69 tt. 6* 135 s člověkem a celým okolím. IvanLP III 73. Vzhledem k velkému přínosu, který datli přinášejí lesnímu hospodářství tím, že sezobávají množství škůdců stromů, je uvedená škoda zanedbatelná. IvanLP III 45. b) Ale už vzhledem k povaze svého námětu nelze báseň zařadit mezi díla historického žánru. ZabM 105. Podívej, výroba různých suvenýrů se opožďuje kvůli nedostatku materiálu (tsp). Kvůli nedostatkům svého charakteru takto žít nedokážu. TLR II 228. Jak je vidět z uvedených příkladů, konstrukce uvedeného lexikálního složení se užívají ve větách s širokým informačním obsahem. § 88. Obecně je užívání předložky dėl vzhledem k závislému podstatnému jménu neomezené. Tvoří příčinné konstrukce s abstraktními podstatnými jmény různé sémantiky (a) i s konkrétními podstatnými jmény (b). a) Celý večer jsem nemohl zvednout oči kvůli bratrovým rošťárnám. Užp. Kvůli rodičovské netečnosti a předsudkům fanatických tmářů jsem se zřekl nejkrásnějšího citu — lásky. VienR I 255. Kvůli své důvěřivosti a přítulnosti se sýkora často dostává do lidských rukou. IvanLP III 227. Jen kvůli dušnosti už nestihl povědět, co se stalo. TreinTK 150. Taková situace vznikla nejen kvůli starým chybám, ale také kvůli chaosu a stávkám (tsp). Publicistika není kvůli své každodenní aktuálnosti tak trvalá jako krásná literatura. JurgĮP 278. Báseň je nezapomenutelná díky svým kontrastům (vert). Nadbytek slov ve větě vzniká kvůli častému užívání slovesných podstatných jmen (trš). b) Po celou dobu byl neklidný kvůli písemnostem, které zanechal v Anykščiai. VienĮMA 228. Tito obři se nejvíce proslavili svými rohy. SakAP 71. V zimě byly takové houštiny kvůli hlubokému sněhu neprůchodné, v létě neprůchodné kvůli močálům a bažinám. VienR IV 13. Konečně se nemůže chovat otcovsky ani kvůli policii. Myk-PutR VI 425. — „To není třeba,“ odpověděli rodiče, „už nechci takového ženicha, který mě kvůli svým koním opustil.“ BorBM 119. Časté jsou také konstrukce s osobními zájmeny. Kvůli tobě budou zesměšněny i otcovy šediny!.. PetrR I 187. Daroval jsem jí slzy, které prolila kvůli vám. BalčBG 355. Náš každodenní chléb je tak hořký, že kvůli němu nešetříš ani své štěstí. Myk-PutR I 315. O uvedených větách lze říci jen to, že jejich předložku dėl nelze nahradit jinými příčinnými předložkami. To ukazuje na zvláštnost jejího užívání. § 89. Pokusíme se uvést, jaký je vztah konstrukcí s předložkou dėl ke konstrukcím s předložkami iš a nuo. 1. Jak již bylo konstatováno, užívání předložky iš je vzhledem k závislému podstatnému jménu vymezeno: tvoří konstrukce s podstatnými jmény označujícími emoce (viz § 12 a násl.), pocity (viz § 23 a násl.) a povahové rysy (viz § 39). S podstatnými jmény z poslední sémantické skupiny se častěji užívá předložka dėl (s ostatními jen zřídka). 1) Cestu k lidem si dokázal prorazit jen díky velkému talentu a mimořádné píli. MerkSD 97. 2) Díky svému mimořádnému vzdělání se rychle proslavil. AvižAI 54. 3) Avšak kvůli své ideové omezenosti básník vyjádřil tyto nálady jen v nejobecnějších rysech. Lank tM-P 282. 4) Pravda, pověrčivý, fantastický po- 136 postoj ke zvířatům způsobený lidskou nevědomostí přetrvává v běžném životě ještě dlouho. LT III 11. 5) Tehdy mu král dal svou nejmladší dceru, která se z lásky k otci nechtěla vzpírat. BalčBG 259. V těchto větách nelze použít předložku iš vzhledem k zobecněné povaze jejich obsahu, a v některých případech (např. 1, 2) také kvůli lexikálnímu významu samotného podstatného jména: užití uvedené předložky s podstatnými jmény dané sémantické skupiny je totiž omezené. 2. Pouze předložka dėl se užívá při popisu situace, v níž se původci příčiny a následku liší. V tomto případě není míra zobecnění následku podstatná: může být konkrétní (epizodický) i zobecněný. Odešel jsem také kvůli jeho lhostejnosti. Sv(LKŽ I 15). Její syn ji kvůli žárlivosti nemohl zachránit (byla žárlivá). Tt. Kvůli Šyviově plachosti ho hospodář neustále držel na uzdě. CvR₁ II 68. Tatáž podstatná jména se v jiných kontextech (při popisu příčinných vztahů mezi jednotlivými vlastnostmi téhož subjektu) užívají s předložkou iš. Zdálo se mu, že pes tak mluví ze žárlivosti. BalčAP 311. Lidé chytají ptáky, aby se mohli potěšit ptáčkem; jiný to dělá z chamtivosti. MašS 56. 3. Konstrukci s předložkou dėl nelze nahradit konstrukcí s iš v kontextech, kde je syntakticky závislá na slově, které nezbytně vyžaduje právě tento tvar (srov. § 97 a násl.). Přemýšlel jsem o své bezmocnosti, je mi líto všech těch dobrých, upřímných lidí. BaltTIK I 164 (ale: rozpažil ruce z bezmocnosti). Viktor byl dojat svou takovou ochotnou laskavostí. MikelŽS 157 (srov. z laskavosti jí všechno odpustila). 4. Vyskytují se ojedinělé kontexty, v nichž lze obě uvedené předložky užít zaměnitelně. Griežė a Knystautaitė se usmívali jen ze zdvořilosti a znovu zachytávali vzájemné pohledy. VienR IV 217 — Humor je mu cizí. Směje se jen ze zdvořilosti. TreinTK 222. Kvůli nedbalosti tak zchudl. And — Všichni věřili, že se Vilius nenaučil, co měl, z nedbalosti. Simon. Onemocněl kvůli vlastní vině. Ktk — Ne vlastní vinou jsem hrbatý. Ds. Nemocný už nemohl vykřiknout kvůli bolesti. Vien IMA 153 — Z bolesti už koza neví, kam se vrtnout… BsRP 284. Už zase kvůli stáří (/ stářím) nemohu vyzdravět. Stak(LKŽ XII 410). Kvůli strachu nikam nechodí. Ktk. To není správné, protože to děti vede k dobrému chování nikoli z vnitřního přesvědčení, ale v očekávání odměny (tsp). Obyvatelé tohoto nepříliš velkého města ho všichni sledují, někteří z nepřátelství, jiní prostě z neomalenosti (přel.). Jen ze opatrnosti (/ z opatrnosti) jsme chtěli zbraň! Vd (LKŽ I 344). Všichni tři přišli na tuto výstavu ze zvědavosti (přel.). Ohlédl se, aby se podíval dolů, zda neuklouzl třeba jen trochu z nepozornosti — hned by se proměnil v kámen. BilR I 146. Z nedostatku jídla se může člověk rozstonat. Jnšk(LKŽ VII 461). Z toho trápení mě dokonce začala bolet hlava. ŽŽ(LKŽ VI 600). Z toho neštěstí se člověk také rozhněval (začal) pít. Grz(LKŽ IX 965). Všechny tyto jejich neřesti vznikly z neznalosti toho, co je dobro a co zlo (přel.). 137 § 90. Vazby s předložkami nuo a dėl se mohou shodovat svým lexikálním složením, obvykle se však liší prostředím svého užití: první se pojí se slovesy označujícími konkrétní, epizodické stavy, zatímco druhé taková omezení nemají. Vazby s předložkou dėl často souvisejí s celou větou (obvykle s jejím přísudkem) a označují logický základ závěrů a myšlenek (vazby s předložkou nuo se naproti tomu vztahují k samotné skutečnosti, ke konkrétním situacím v ní). Nejmladší se dokonce bál, aby bratr kvůli těm několika kousnutím nedostal nápad utopit se. SajND 37. (srov. Noha otekla od hadího uštknutí.) Kvůli tomu okování jsem několik dní nemohl jezdit na koni. Ds (srov. Kůň kulhá od okování.) Někdy kvůli bombardování nebylo světlo (srov. Město zahynulo při bombardování.) Není co jíst kvůli suchu, které bylo předloni a loni. SimonR I 233 (srov. Letní obilí vyschlo suchem.) V našich uvedených větách nelze vazby s předložkou dėl nahradit vazbou s předložkou nuo, zatímco opačná náhrada je v zásadě možná, protože užití této předložky je širší; srov. aby se kvůli kousnutím nerozhodl utopit (nikoli však: od kousnutí) a noha otekla od kousnutí / kvůli kousnutí. § 91. Vyskytují se kontexty, v nichž se uvedené vazby užívají synonymně, tj. střídavě. Zamračil se kvůli (/ od) vůni cibule. Mrk(LKŽ VI 1044). Kvůli mnoha starostem mu vypadaly i vlasy. Kt(LKŽ₁ II 319). Prostí lidé se kvůli hladu zbláznili GrušBR 71. Zemřel na ztrátu krve. Kp(LKŽ₁ I 718). Ruce mě bolí kvůli probuzení při sbírání (žita). Šts(LKŽ₁ I 546). Baltaragis kvůli tomu zármutku a lítosti stále více chřadl. BorBM 61. Kvůli tlačenici slabší ženy — nemohly už dýchat, a tak omdlévaly. TreinTK 124. Kvůli nepatrnému uhození „ráně“ také pláče. Rdm(LKŽ₁ I 828). Kvůli tomu, že ho býk nabral na rohy, můj otec ohluchl. Grg (LKŽ₁ I 546). Zemřel na ochrnutí srdce (rš). Vazby s předložkou dėl v uvedených větách souvisejí se slovesy označujícími stavy či procesy — proto je lze nahradit vazbami s předložkou nuo. Naše srovnávané vazby se skládají z abstraktních podstatných jmen a jejich sémantický rozdíl je velmi nepatrný. Liší se tím, že na tutéž situaci nahlížejí z různých úhlů. Předložka nuo vyjadřuje příčinné vztahy zjištěné empirickým vnímáním (pozorováním), tj. označuje samotnou situaci ve skutečnosti. Předložka dėl naproti tomu odráží tutéž situaci reprodukovanou v paměti (označuje tedy vztahy mezi myšlenkami, nikoli mezi samotnými jevy skutečnosti). § 92. Vazby s předložkou dėl mohou být synonymní s vazbami s předložkou už a s akuzativem, které se užívají pouze se slovy vymezené sémantiky (viz § 102 a násl.). Srov.: Marijona začala u kamen rozzlobeně reagovat na takové řeči. Paukšt J 100. Reinhal několikrát vyplul na jezero kvůli jeho neklidnosti (přel.). Frank vynadal korespondentům kvůli špatnému spojení. CvR₁ IV 20. Rádi svádíte vinu za své neštěstí na zlé duchy… BilR I 51. Miluje mě kvůli mé trpělivosti, kvůli mé dobré povaze, anebo proto, že já ji nemiluji. VienR I 121. Je pravda, že je drobní ptáci nejspíš nenávidí kvůli podobnosti s jestřábem. IvanLP III 16. 138 Gerulavičienė se zlobila na Gliaudielienė a její dceru kvůli Alfonsovu privilegiu. VencIR III 135. Vynadal čeledínovi za to, že zraňoval koně, a pokáral děvče za to, že při práci lelkovalo. ŽemR III 380. Za chudobu lidí viní sobecké vládce… BalčGK 297. A všichni si Meiluzė oblíbili pro její veselou povahu, pro její dobré srdce… Tu bábu nenáviděl pro její jazyk a svádění. BilR I 229. Srovnávané konstrukce se liší určitými sémantickými odstíny. § 93. Konstrukce s předložkou dėl jsou sémanticky příbuzné také konstrukcím s předložkou per a postpozicí dėka. Příčinné významy těchto konstrukcí jsou modálně příznakové: první vyjadřují negativní (tj. příčinu negativního následku), zatímco poslední pozitivní (tj. příčinu pozitivního následku), srov.: Kvůli mouchám nelze usnout a Nemocný se díky lékaři uzdravil. § 94. Konstrukce s předložkou per se tvoří s konkrétními podstatnými jmény označujícími osoby (a jiné živé bytosti) nebo věci (a) a s abstraktními podstatnými jmény, která obvykle označují lidské vlastnosti — negativní povahové rysy, stavy a jednání (b). a) Kvůli těmhle bábám už není klidný život! BaltPV I 346. Kvůli těm dětem nemohu ani vystrčit nohu z chalupy. Srv. Byla jsem kněžna a kvůli zlým lidem jsem se dostala sem. An. Kvůli tomu vašemu psovi už nebude možné ani vejít. Trg. A ty Jurgase kvůli svým šimlům utápíš v slzách. BorBM₁ 138. Kvůli rybaření nebudu doma (budu chytat ryby). Als. Kvůli botám odešel z mlýna (ukradl je a musel odejít). Tl. Nemám čas kvůli těm jablkům. Jrb. Jen jednou klopýtl, a to jen kvůli kořalce (překlad). b) Kvůli své chamtivosti přišel i o zdraví. Als(LKŽ III 469). Jenom děti snad opravdu neuměly a nerozuměly jazyku svých předků, anebo to ze své pýchy zpočátku záměrně předstíraly. PietRR 186. Člověk musí pořád trpět kvůli své slepotě. Grg(LKŽ₁ I 78). Neopatrností jsem si řízl do prstu. SlucGMN 398. Kvůli té své odvaze si jistě zlomí vaz. Mžš(LKŽ IX 476). Kvůli drzosti té báby jsem přestal mluvit i s Onikė. Krš. Kvůli sladkým řečem statkáře zapomněla, že slíbila, že dokud bude živa, tam už nevkročí. CvR V 98. Včely ho skoro nebodají, a jestli ho některá omylem z neopatrnosti bodne, nikdy mu to neoteče. MikelKLL 279. Příčinné konstrukce s předložkou per jsou synonymní s konstrukcemi s předložkou dėl. Srov.: Anė musela jít mezi lidi, a to jen kvůli švagrové (/ přes švagrovou). SimonAŠL 358. Takže ty, Algiuku, jsi kvůli těm vorům (/ přes vory) přišel pozdě i do školy? MašAMB 160. Svými stovkami jsem si vykoupil život, a teď kvůli vaší lakotě (/ pro vaši lakotu) nemám ani sousto. ŽemR I 86. Jen kvůli jeho těžkému hříšku (/ pro jeho hříšek) bude muset dívka vytrpět velké trápení. KrėvP 73. Konstrukce s předložkou per s abstraktními podstatnými jmény označujícími lidské vlastnosti, užité k vyjádření příčinných vztahů mezi jednotlivými rysy téhož subjektu, však mohou být synonymní nejen s konstrukcemi s předložkou dėl, ale také s konstrukcemi s předložkou iš. 139 Srov.: Kvůli neopatrnosti by s tím koláčem byl málem podpálil dům. Gs(LKŽ I 344) – Lidé by si mysleli, že požár vznikl z neopatrnosti nebo z jiné příčiny. MikelKLL 427– Z neopatrnosti si měl vypálit oko. Gs. Plačiau apie prielinksnį per žr. aut. 1977. § 95. Lexikální složení konstrukcí s postpozicí dėka je vymezené: tvoří se s podstatnými jmény označujícími osoby (a) nebo jejich kladné vlastnosti (b) a užívají se k vyjádření kladné informace. a) 1) Peníze, jak vidíš, mám, ale ne díky tobě. Vilkv(LKŽ II 262). 2) Jen díky němu jsem zůstal naživu. Dr(LKŽ II 262). 3) Díky pedagogům, jako jste vy – skromným, s bohatou duší a štědrým srdcem – občané a umělci neustále rostou a dozrávají (tsp). 4) Díky potulným muzikantům probíhala čilá kulturní výměna nejen ve vzdálenějších zemích, ale i v blízkém sousedství Litvy – v Polsku, Německu a Prusku. SaukTSV 31–32. 5) Díky strýčkovi byl už v celém království odvolán smutek! SajND 152. b) 6) A jen díky svému velkému talentu dokázal vytvořit básnická díla trvalé hodnoty. LanktM-P 131. 7) V současnosti dívky díky své píli výrazně předčí chlapce v počtu bodů (tsp). 8) Díky této odhodlanosti je zlo poraženo a vládnout začínají dobro a pravda. ZabM 119. 9) Díky velkému úsilí vědců se v rezervaci objevilo stádo zubrů (tsp). 10) Nebezpečí se podařilo odvrátit díky odvážnému činu (tsp). Díky tomuto podivuhodnému pohledu a vidění ožívají i neživé věci. SaukTSV 395. 11) Právě díky nabytým zkušenostem obvykle tak snadno a rychle věci vnímáme, poznáváme a chápeme (trš). 12) I ty nejjednodušší a každodenní události, které mladé lidi potkávají, se často jen díky jejich věku zdají neobyčejné (tsp). Ne ve všech námi uvedených výpovědích lze konstrukci s dėka nahradit konstrukcí s předložkou dėl. Taková substituce není možná v kontextech, kde by druhá konstrukce vyjadřovala účel (viz příklady 1–5). To ukazuje, že konstrukce s dėka má autonomní oblast užití, jejíž část se pouze překrývá s užitím předložky dėl. Je třeba říci, že oblast užití postpozice dėka se stále více rozšiřuje. Užívá se nejen s podstatnými jmény označujícími osoby nebo jejich vlastnosti, ale také s jinými, obvykle abstraktními podstatnými jmény. Rukopis se šťastnou náhodou neztratil. ZabM 96. Jen díky jazyku může existovat abstraktní myšlení. FŽ 198. Slepá bolest se díky metafoře stala uměleckou pravdou. SaukTSV 205. Každá gramatická forma se teprve díky poezii stává formou prožitého jazyka. ČiurlŠ₁ 18. Vyrovnání a upřesnění třídílné gramatiky se provádějí právě díky těmto monografiím (trš). Vztahy „přítel bratra“, „matka matky“ apod. vznikají díky kompozici vztahů.kompozicí. LĮ 83. Tato subtilní a složitá práce probíhá díky centrální nervové soustavě. To už nic nevypovídá o objektivních příčinách, díky nimž existuje mnoho jednotlivých pohádek. SaukTSV 54. 140 Ačkoli se tyto výpovědi značně vzdálily od ústředních případů užití uvedené konstrukce (viz příklady 1, 2), společné jim je, že také pomáhají vyjádřit základ pozitivní, kladné informace, a lze je proto ospravedlnit. Zcela nepřijatelné je však někdy se vyskytující užití této konstrukce v kontextech s negativním obsahem. To není v souladu s významem samotného slova dėka. Kunigėliai nelabai Anupras tepatiko, gal kad buvo Sidabro dėka prieš jį nusiteikęs. Čiuršis, 96. Irano aviacijos veiksmų dėka Irako kariuomenė patyrė pralaimėjimą (tsp). Laivas žuvo nelaimingo atsitiktinumo dėka (z televizního vysílání). Uvedená konstrukce se nehodí ani k vyjádření prostředku, srov.: Prieš 100 metų žmogus 90 procentų visų darbų atlikdavo savo raumenų dėka (tsp). Prostředí užívání konstrukcí § 96. Prostředí užívání konstrukcí s předložkou dėl je lexikálně nevymezené. Tyto konstrukce se nejčastěji vztahují k celé větě a označují logický základ informace, kterou věta sděluje, např.: Dėl milžiniško atstumo Saturnas spindi danguje kur kas blyškiau negu 17 kartų už jį mažesnis Marsas (trš). Existuje však několik slov určité sémantické skupiny, která vyžadují uvedenou konstrukci. Pokusíme se jimi zabývat jednotlivě. Slovní spojení s konstrukcí s předložkou dėl § 97. Jak již bylo konstatováno, konstrukci s předložkou dėl vyžadují některá slovesa mluvení, s nimiž vytváří slovní spojení s předmětným významem (viz § 72 a násl.). Tato konstrukce se užívá také s některými emocionálními slovesy, např.: jaudinasi dėl artimųjų, skundžiasi dėl nesėkmės, myli ją dėl gero būdo. V této pozici má konstrukce s předložkou dėl příčinný význam: označuje základ emocí. Emocionální slovesa se podle svých syntaktických vlastností liší. Některá se pojí pouze s konstrukcí s předložkou dėl (jaudintis, nervintis, nerimauti), jiná kromě této konstrukce tvoří podobně významová spojení i s jinými tvary: s genitivem (liūdi dėl tėvo, susigėdo dėl savo žodžių | savo žodžių), s instrumentálem (džiaugiasi dėl sėkmės | sėkme), s konstrukcí s předložkou už a akuzativem (myli dėl gero būdo | už gerą būdą, pykstasi dėl niekų | už niekus). Podle toho rozdělíme spojení emocionálních sloves s příčinnými konstrukcemi do tří skupin. Spojení s předložkovou konstrukcí dėl (a jedním genitivem) § 98. Emocionální slovesa16 (a podstatná a přídavná jména, která s nimi slovotvorně souvisejí), užívaná s předložkovou konstrukcí dėl, lze rozdělit do několika sémantických skupin neboli synonymických řad17. 16Spolu s emocionálními slovesy probereme také jejich sémantické ekvivalenty — frazeologismy. 17 Dėl emocinių veiksmažodžių grupavimo žr. Lyberis 1980. 141 1.Slovesa jagudintis, jausmintis, judtrintis, nervintis, nerimti, nerimauti, nerimastauti, nekantrauti, dūsauti; nenacházet místo, nevědět, kam se vrtnout, lámat si (namáhat) hlavu. Znepokojuje se kvůli neštěstí druhých. Ktk. Valentas viděl, že Šiažienė byla trochu nervózní kvůli takovému Birbilovu pokřikování. PaukštČMN 194. Znepokojoval se kvůli neúspěchu i sám velmistr. TarasP 188. Vzdychá jen kvůli svému mládí a svým omylům. LanktM-P 232. Ať se ovládal sebevíc, přece měl kvůli zítřku obavy. CvR II 158. Mám o tebe takový strach. (Srov.: Kvůli svému osudu se cítil klidný. Myk-Put AŠ 198). Kvůli takovým maličkostem si není třeba lámat hlavu. MikeľžS 193. 2. Slovesa sielvartauti, sielotis, kankintis, kentėti, graužtis, krimstis, gailėtis, nuliūsti, nusiminti; graudentis, skaudėti (sopėti) širdį: Dėl sūnaus sielvartau du. PaukštČMN 214. Kvůli otcově smrti dodnes chodí zarmoucený. Žg. Nevědět, jak dlouho by se Bernotovi kvůli těm řečem trápili, kdyby nebylo snu. Paukšt NS 194. Masalskis trpí svým dualismem jako každý smrtelník. Lankt MDT 171. Trápí se kvůli své pasivitě. LanktM-P 232. Bolest kvůli umírajícímu otci se pomalu stahuje zpět do jakéhosi docela nepatrného zákoutí srdce. Simon VK II 154. Litevce bolelo srdce kvůli neštěstí knížete Kęstutise. TarasP 133. (Srov.: Dėl kito man galvos neskauda. Sln.) 3. Slovesa baimintis, būkštauti, ba ginti, nuogąstauti, krūpčioti (přen.), drebėti (přen.), kinkas drebinti: Všichni litovali svých vin a báli se jich. VIkv (LKŽ I 464). Měl obavy z nejasné budoucnosti (rš). Neboj se jako malé dítě, zvykneš-li si bát kvůli každé maličkosti, budeš se bát pořád. PnmR(LKŽ I 564). Má obavy z odsouzení a posměchu. Avyž. Občas připlouvali i starší cizí lidé: zachytit pár okounů, popovídat si o politice, bez obav, bez chvění kvůli každému zašramocení za dveřmi. BielDG 81. § 99. Některá emocionální slovesa — liūdėti, gedėti; gėdytis, susigėsti, sarmatytis, susisarmatytį; bijoti, išsigąsti, baugintis, baimintis — se užívají jak s genitivem, tak s předložkovou konstrukcí dėl. Lexikální složení těchto konstrukcí se však nejčastěji liší. 1. Slovesa liūdėti, gedėti tvoří spojení s genitivem konkrétních podstatných jmen, která označují zpravidla osoby (a), a s předložkovou konstrukcí dėl, jejíž podstatné jméno je abstraktní (b). a) Knížecí paní Birutė s dětmi truchlila po milovaném manželovi a otci. TarasP 181. Netráp se tolik a nesmutni po své zesnulé ženě. Balč. A nejednomu tatíčkovi se stýskalo po synáčkovi. JD 1169. A budu truchlit po hnědém koni? JD 1088. b) Radoval se z vašich radostí a rmoutil se kvůli vašim neúspěchům. BinkRn 314. Zdálo se jí, že kvůli Karolovu odjezdu nebylo možné ani truchlit, ani se rmoutit. Gud-Guz. Uvedený genitiv ve výrazech (a) lze nahradit předložkovou konstrukcí dėl, srov.: liūdi, gedi tėvo / dėl tėvo. Předložkovou konstrukci dėl utvořenou s abstraktními podstatnými jmény však samotný genitiv zastoupit nemůže, srov. *liūdi tėvo mirties. Tato slovesa se v nářečích a lidové slovesnosti užívají také s akuzativem. Skambės jos dainos… žaliajame vyšnių sodely, kur bernelį liūdi. Krėv. Mergele mano, dienele mano, paskui tave gedėsiu. Tvr(LKŽ III 195). 142 2) Slovesa bát se, leknout se; stydět se, zastydět se, hanbit se, zastydět se, ostýchat se, ostýchat se se užívají také s genitivem (a) a s konstrukcí s předložkou dėl (b). V obou případech mohou být podstatná jména konkrétní i abstraktní. a) Bojíš se vlka, nechoď do lesa. Erž. Dítě je velmi nesmělé — stydí se lidí. Ktk. Nejvíc se ostýchá mužů, neodváží se ani otevřít ústa. Žem. Raulys se vždy ostýchal většího publika. Avyž. Zastyděla se za svou slabost. MikelKLL 178. Lekl se vlastních kroků. Ktk. Stydí se za svůj vzhled. b) Pořád se bojím o rodiče (aby se jim něco nestalo). Ktk. Kvůli mně se neboj — ani z rváče slovo nedostane. Snt (LKŽ IX 878). Poprvé v životě se lekl o své srdce. TreinTK 97. Člověk se zastyděl za svá slova (lk). Styděl se za svůj původ. Srovnávací spojení s konkrétními podstatnými jmény se významově liší: genitiv označuje konkrétní příčinu, zatímco konstrukce s předložkou dėl zobecněnou. Tento rozdíl je zvlášť výrazný ve spojeních se slovesy bát se, leknout se, srov.: bojí se otce (samotného) a bojí se o otce (aby se mu něco nestalo). Genitiv abstraktních podstatných jmen označujících vlastnosti je naproti tomu obvykle synonymní s konstrukcí s předložkou dėl, srov.: zastyděl se za svou slabost | kvůli své slabosti (ale pouze: zastyděl se kvůli takové otázce). U slovesa varžytis mají uvedené tvary rozdílný význam: genitiv zdůrazňuje význam „ostýchat se“, zatímco konstrukce s předložkou dėl „soutěžit“ (soutěžil o první místo). Zdá se však, že druhá konstrukce je možná i u slovesa s prvním významem, srov.: Styděl se kvůli svému činu. 3. Paralelní spojení s konstrukcí s předložkou dėl (a) a s genitivem (b) tvoří slovesa naříkat, plakat: a) Ženy shromážděné podél hranic slyší praskat ploty a naříkají kvůli svým blízkým, kteří odešli bojovat. CvR VI 133. Nepokukoval tu skřivan, tatínek naříkal kvůli mladým synkům. Pkr. Začíná naříkat kvůli své sekerce. Jrk 21. Děvče žalostně plakalo kvůli hliněnému hrnci (tts). b) Tam nejedna sestřička naříká po bratříčkovi. KlpD 49. Královna naříká po prstenu — ztratila ho. Lnk(LKŽ II 385). Lidé naříkají po dešti. Ktk. Mačkala bílé ruce a plakala po synáčkovi. Lb(LKŽ III 451). Mezi srovnávanými spojeními zřejmě není významový rozdíl. Abstraktní podstatná jména se však v uvedené pozici užívají pouze s předložkou dėl, srov.: naříká kvůli trápení, kvůli budoucnosti, kvůli zdraví, kvůli neštěstí. Spojení s konstrukcí s předložkou dėl a instrumentálem § 100. 1. Slovesa skųstis, nusiskųsti, pasiskųsti, guostis, pasiguosti, bėdoti, pasibėdoti, nusibėdoti tvoří významově blízká spojení s konstrukcí s předložkou dėl (a) a s instrumentálem (b): a) Na světlo si nelze stěžovat. CvR₁ IV 58. Nejednomu ze čtenářů vadí v tisku nejasnost nové poezie (trš). Zřejmě i jeho srdce potřebovalo 143 postěžovat si na pořádek na lodi. LzPR II 20. I když si lidé stěžovali (= stěžují) kvůli maličkosti! Grg(LKŽ I 577). b) Rodiče si stěžují na syna — vůbec neposlechl. Ktk. Stěžovat si vlkovi na jeho děti? Krėv. Stařec Vasaris si dlouho stěžoval na útrapy nového života. Myk-PutAŠ 480. Když došel k zelené lípě, postěžuje si na své neštěstí. DrskD 197. Za-čne plakat a stěžovat si mu na útlak. Dauk. A teď si už také stěžují na těžké časy. Pkp. Otec si stěžoval na své děti. Ds(LKŽ I 579). Mezi srovnávanými spojeními je těžké postřehnout významový rozdíl. Předložkové konstrukce jsou typičtější pro psaný jazyk. 2. Sloveso skųstis ve významu „projevovat bolest“ a jeho synonyma guostis, dejuoti, bėdoti, aimanuoti, vaitoti tvoří spojení s podstatným jménem v instrumentálu označujícím části těla. Stařík si stěžuje na srdce. Ktk. Náš kůň kulhá na přední nohu. Užp. On si stěžuje na jednu ruku — tu, kterou měl prostřelenou. Užv(LKŽ III 740). Kůň si stěžuje na nohu. Als (LKŽ III 740). Lidé naříkají na zuby. DLKŽ₁ 112. Už několikátý den naříká na bok. Lkm(LKŽ₁ I 38). Anička stále naříká na zuby. Km. V hovorovém jazyce by se v takových případech konstrukce s předložkou dėl patrně nepoužila. U sloves s předponou se ke stejnému účelu užívá také konstrukce s předložkou su. Celou zimu jsem si naříkal na ruku. Gs(LKŽ₁ II 386). Tak si postěžuji na tu nohu. Gs(LKŽ₁ II 386). Celý večer naříkala na své zuby. Rm(LKŽ₁ I 32). Předpona slovesa neumožňuje nahradit uvedenou konstrukci samotným instrumentálem. 3. V nářečích se slovesa skųstis, guostis, bėdoti (obvykle s předponou) užívají s akuzativem abstraktních podstatných jmen, který zdůrazňuje sém „vyprávět“ uvedených sloves. Ach, půjdu na vysoký kopeček a postěžuju si na své trápení. Mrk. Dědeček si postěžoval na své strasti (= postěžoval). Ds. Když přišel na dvůr, vyžaloval všem lidem své trápení. Jtk 62. Ve spisovném jazyce by se v takových případech použil instrumentál nebo konstrukce s předložkou dėl. § 101. Paralelní spojení s uvedenými tvary tvoří slovesa džiaugtis, didžiuotis, stebėtis. a) Radoval se z našich vítězství. Je hrdý na svůj původ. Žasne nad takovými řečmi. Velmi jsem se podivil nad příjmením: ne Karosas, nýbrž Karosa. BaltD II 244. b) Ne všichni se radovali ze štěstí šlechtice Kirkla. KrėvP 27. Všichni se podivovali jeho takovému chování (Įk). Kvůli takovým rohům se obyvatelé Ačolie velmi pyšní svým dobytkem. SakAP 59. 144 Junginiai su prielinksnių dėl ir už konstrukcijomis § 102. Existují slovesa určité sémantiky, která tvoří spojení s významem příčiny jak s předložkou dėl, tak s předložkou už, např.: nadává za neposlouchání / kvůli neposlouchání, má rád kvůli dobré povaze / pro dobrou povahu. Jde o slovesa hodnoticího významu v širším smyslu. Lze je rozdělit do několika sémantických skupin. 1. Jednu skupinu tvoří slovesa vyjadřující negativní emoce nebo mínění: hubovat, zahanbovat, proklínat, obviňovat18, kritizovat, zpitomovat, pohrdat, znevažovat, hanět, ponižovat, urážet, odsuzovat, žalovat, vyčítat, zlobit se19. Tato slovesa kromě uvedení důvodu (příčiny) děje vyžadují také tvary s významem objektu: sloveso vyčítat (a jeho varianty předhazovat, vytýkat) se pojí s dativem objektu (vyčítá sousedům), zlobit se — s konstrukcí s předložkou na (zlobí se na přátele), zatímco všechna ostatní — s akuzativem (hubuje děti, obviňuje vedoucí). Důvod děje u uvedených sloves se obvykle vyjadřuje konstrukcemi s předložkou dėl (a) nebo s předložkou už (b). Druhé konstrukce jsou častější. a) Nejprve Frank pokáral korespondenty kvůli špatnému dopravnímu spojení. CvR₁ IV 20. Neměli bychom se smát takovým starcům a zahanbovat je kvůli jejich nevědomosti. Jabl. Zaslechl Kiškis od lidí, že starší byli kvůli svému chování zahanbeni, a jeho žena mu odsekla… CvR₁ II 76. Dūdovi nadávali už ne kvůli krádeži, ale kvůli neschopnosti vyvlastňovat. CvR₁ IV 260. Reinhalts několikrát proklel jezero kvůli jeho nehybnosti (rš). Rádi přičítáte svá neštěstí zlým duchům… BilR I 51. Tradiční gramatika byla kritizována (a zcela oprávněně) za ignorování systémových vztahů. MK 1980 2 10. Klamal jsem sám sebe kvůli těmto citům (rš). Vždyť člověka nelze urážet kvůli jeho lásce. VienR I 211–212. Proč naši rodiče pohrdli rodným jazykem! ŠRagSD 70. Nermuť se, básníku, jestliže tě dnes přísný soudce odsuzuje kvůli poblouznění srdce. Myk-PutP 163. Kvůli tomu byl žalován dokonce u ministra. GrušK 39. Moje práce se spisovatelce líbila, jen mi vytkla gramatické chyby (trš). Myslel si, že mu bude předhazovat, že ji dlouho nenavštěvoval. Nezlob se kvůli té přímé otázce starého vojáka: přijel jsi z Královce? Gruš. b) Starý tatínek huboval mladou dcerušku za její mladistvé řeči. KrėvP 66. Zahanbil je za takové řeči. LKŽ III 198. Proklel pacholka za řezání koní, pokáral děvče za to, že zíralo při práci. ŽemR III 380. Vytautas obviňoval křižáky za útoky a způsobené křivdy (tsp). Neodsuzuje člověka za chyby (trš). Matka se za taková slova velmi rozzlobila. ŽemR III 502. Konstrukce s předložkou dėl lze obvykle nahradit konstrukcemi s předložkou už, které jsou v dané pozici častější a typičtější. Někdy se srovnávané konstrukce mohou lišit v určitých významových odstínech. Konstrukce s předložkou už má určitý, konkrétní význam, zatímco konstrukce s předložkou dėl význam širší a zobecněný, srov.: pokáral dítě za neposlouchání a pokáral korespondenty kvůli špatnému dopravnímu spojení. 18 Dėl junginių su veiksmažodžiu kaltinti žr. aut. 1979, 32 tt. 19 Dėl junginių su pykti ir jo sinonimais žr. aut. 1978, 26 tt. 145 2. Paralelní spojení s uvedenými konstrukcemi tvoří také slovesa vyjadřující pozitivní emoce nebo hodnocení: milovat, mít rád, vážit si, chválit, uctívat, cenit si, vyzdvihovat, zbožňovat, oslavovat, oceňovat, líbit se. a) Miluje mě pro mou trpělivost, pro mou dobrou povahu. VienR I 121. Noreikové spolu doma dobře vycházejí, proto si jich váží celá vesnice. Myk-PutS I 33. A kvůli všemu tomu zmatku tě ovšem nikdo pochválit nemůže. Staré rodinné předměty!.. jste nám drahé kvůli těm rukám, které se vás dotýkaly (trš). Nejvíce ze všeho si cenil Čechova pro jeho talent (rš). Ne, sám sobě se nelíbil kvůli takovým myšlenkám. MikelKLL 397. b) Pro její veselost, otevřenost a rozpustilost ji milovali všichni dělníci. LzP. Na vesnici ji měli všichni rádi pro její otevřenou povahu, prostou mluvu a bystrost. Vážím si mravenců pro jejich pilnost. A skutečně, Stonis a Stonienė byli všemi chváleni za píli. Za to ji také hospodyně měla ráda. Myk-PutS I 30. SajND 18. ŠRagSD 121. VienR V 125. Sémantický vztah spojení této skupiny je stejný jako u dříve probíraných (viz 1). Konstrukci s předložkou dėl nelze nahradit konstrukcí s předložkou už, je-li zřetelná zobecněná povaha první z nich, srov. Ne, my chválíme hlas vašich „kohoutů“ jen kvůli masu. Donel. Zajímalo ho, na co myslel: zda na krásnou hraběnku, nebo na zahradu, kterou si oblíbil jen kvůli své paní. JasiukR I 119. 3. Stejná spojení se tvoří také s antonymy sloves milovat, mít rád, totiž nenávidět, zprotivit si. a) Pravda, drobní ptáci ho nenávidí patrně kvůli podobnosti s jestřábem. IvanLP III 16. b) Nenávidí tu ženskou za její jazyk a svádění. Bil R I 229. § 103. Slovesa nebo slovní spojení vyjadřující trest či jeho výkon (trestat, mstít se, soudit, uvěznit, být ve vězení, sedět ve vězení), jakož i konkrétní slovesa nebo slovní spojení užitá ve stejném významu, se k označení důvodu děje obvykle pojí s konstrukcí s předložkou už (b). Konstrukce s předložkou dėl se v této pozici vyskytuje mnohem méně často (a). a) Po několika dnech pobytu ve vlasti ho zatkla maďarská policie kvůli drobnému přestupku proti pasovým předpisům (tsp). Kvůli svému přísnému politickému činu byl znovu vyloučen z posledního ročníku učitelského semináře v Marijampolė. Vencl LL 103. Za jaký přestupek ses dostal do vězení? LKŽ V 159. Kvůli maličkostem bratr škrtí bratra a bodá do něj noži. CvR V 59. Kniha byla zakázána a autor kvůli ní nějakou dobu seděl ve vězení. VenclLL 189. Kvůli takové lehkomyslnosti musí Šyvius pár dní ležet ve chlévě. Kvůli jeho křivému snu musí nevinný člověk hnít ve vězení. TreinT K 261. b) Za převážení knih se trestalo. MašAMB 44. Milton vzývá Boha, aby pomstil vyvraždění protestantů. VenclLL 187. Za odpor proti vládě okupanti Němci tři chlapce zastřelili. Syn vojáka seděl ve vězení za politiku. Antanas Pečiūra byl ještě v době mého dětství odsouzen za krádež koní. Utínají hlavičku jako zelí za svou milou. Za neposlušnost ho zavřeli do prasečího chlívku. Švnč. Zabil jsem kohouta za to, že nekokrhal. VienR III 10. VenclGD 433. VienMA 29. TŽ I 223. Šts. 146 Předložkové konstrukce kvůli se užívají při popisu zobecněné, méně určité situace (srov. zatkli ho kvůli drobnému přestupku), zatímco předložka za vyjadřuje určitou situaci (probudil se kvůli pašování knih). Užívání poslední konstrukce se slovy uvedené sémantické skupiny je však širší. Lze ji nahradit konstrukcí s předložkou kvůli. Strukturní charakteristiky vět s konstrukcí s předložkou dėl § 104. Konstrukce s předložkou dėl se užívají ve větách s nejrůznějším lexikálním složením, které vyjadřují příčinné vztahy mezi jevy obvykle stanovenými myšlenkovými akty, tj. závěry a jejich logický základ. Tyto konstrukce se často nevztahují k jednotlivému slovu, nýbrž k celé větě, obvykle k přísudku nebo jeho skupině, např.: Pro hutnost a hloubku uměleckého zobecnění postavil pohádkového hlupáčka do jedné řady s největšími památkami krásné literatury. SaukTSV 81. Litevský národ, který vytvořil svébytnou pohanskou kulturu, zůstal kvůli neustálým nájezdům křižáků izolován od proudu společné evropské kultury. ZabM.59. § 105. Konstrukce s předložkou dėl může být sémanticky opřena nikoli o samotný přísudek, nýbrž o slovo z jeho skupiny, které je z komunikačního hlediska aktuální, např.: a) příslovečné určení způsobu: Prý je věda „zdejším“ těžko dostupná kvůli vrozené zaostalosti. SkliaŠ 172. Kvůli jejímu rychlému a hbitě prudkému letu ji draví ptáci chytají jen zřídka. IvanLP III 16. A kvůli jakési krizi se v Kaunasu nemůže nijak prostorněji usadit. Myk-Put AŠ 461. b) příslovečné určení míry: Kvůli svému mládí je méně pokažený než já (překlad). Bohužel, kvůli těžkým časům rukopis dlouho ležel i v jeho zásuvce. VendLL 203. c) příslovečné určení místa: Konečně se nemůže ukazovat ani v rodné vsi, a to kvůli policii. Myk-PutR VI 425. d) příslovečné určení času: Kvůli tomu zbloudění jsem několik dní nemohl jet na koni. Ds. e) předmět: Kvůli mimořádné žravosti krokodýlů je lze snadno chytat na udici. Ivan TMB 144. Sémantický vztah uvedené konstrukce ke slovu, s nímž není syntakticky spojena, ukazuje, že se vztahuje k celé větě. Předložková konstrukce s dėl může být významově spojena také s vedlejší vysvětlovací větou (o takových větách viz LKG III 806), např.: Vzhledem k neustálému prolínání spisovného jazyka a nářečí je dnes často obtížné říci, zda je slovo dialektismem, nebo zda již patří do celonárodní slovní zásoby. JakLKL 68. O skřivánkovi bylo zjištěno, že na jaře samci přilétají odděleně od samic. IvanLP III 189. § 106. Uvedená konstrukce se často užívá ve větách se slovesy označujícími akty duševní činnosti člověka nebo jejich výsledky (vnímání, vědění, paměť)20. 20 Dėl psichinės veiklos veiksmažodžių klasifikacijos žr. Васильев 1981. 147 Avšak vzhledem k velké rozmanitosti onomastického materiálu dosud nebyla stanovena univerzální klasifikační kritéria vhodná pro všechna jména. JakLKL 89. Kvůli takové nediferencovanosti lexikálního a gramatického významu se mnozí jazykovědci domnívají, že pomocná slova nemají lexikální význam... JakLKL 21. Ledňáčka mnozí nepoznají, ale kdo ho jednou spatří, ten si ho vždy zapamatuje pro jeho výrazné barvy a zvláštní vzhled. IvanLP III 30. Pro jeho pocit osamělosti v Mykolaitis-Putinových básních téměř necítíme kontakt se čtenářem. LanktM-P 297. Kvůli žádným kalkulacím nepřistoupil na žádné kompromisy. VencLL 103. Avšak poema už vzhledem k povaze svého námětu nemůže být zařazena mezi díla historického žánru. ZabM 105. Kvůli své ideové omezenosti básník tyto nálady vyjádřil jen v nejobecnějších rysech. LanktM-P 282. V Litvě bych tohoto ptáka nenazval obyčejným, ale samozřejmě je třeba mít na paměti, že kvůli jeho skrytému způsobu života je velmi obtížné ho spatřit. IvanLP III 350. Králíček prý díky svému půvabnému zpěvu, krásným barvám a přátelské povaze patří k nejpříjemnějším ptákům chovaným v zajetí. IvanLP III 267. Kvůli takovému prolínání žánrů se jednotlivé typy pohádek klasifikují různě. LT III 24. § 107. Předložková konstrukce s dėl je charakteristická pro věty: 1) se jmenným přísudkem, jehož spona je čistá (a) nebo nečistá (b) (viz LKG 1976, 382): a) Byla jsem šťastná ze svého úspěchu (tsp). Vzhledem k těmto rysům jsou účelové věty blízké větám funkčního připojení. LKG III 884. Kvůli hloupé hlavě nemají ani nohy klid. Tgn. Sám chlapec, kterého osud bude ještě vláčet sem a tam, se od útlého věku stal součástí rolnictva nejen kvůli společnému právnímu a materiálnímu postavení, ale také kvůli společnému duchovnímu životu. MerkSD 24. Kromě toho se Daukantas stal většině učitelů velmi blízkým díky své vytrvalé osvětové práci a těžkému údělu obětavého intelektuála. Merk SD 313. Pokud se kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám potrava stane nedostatečnou, jsou paraziti prý zhoubní. IvanLP III 369. Avšak kvůli své lakoničnosti a tezovitému podání některých problémů zůstal „Donelaitis“ jakousi skicovitou poemou. LanktMDT 51. Kvůli hustému peří vypadá zavalitě, tlustě, jako by byl vykrmený. IvanLP III 139. Kvůli sladkosti byla za lepší považována javorová míza (trš). Proto mu sama říkala špačkem. MašAMB 201. Tato konstrukce je zvláště častá s přísudkovými adjektivy vyjadřujícími negaci nebo s příčestími označujícími vlastnosti. Za touto linií jsou pro dlouhé přetrvávání sněhové pokrývky životní podmínky pro něj nepříznivé. IvanLP III 193. Daukantas byl nejvíce nespokojen kvůli Lelevelovým unijním tendencím. MerkSD 58. Vzhledem k velkému přínosu, který datlové poskytují lesnímu hospodářství tím, že požírají množství škůdců stromů, jsou uvedené škody zanedbatelné. IvanLP III 45. V zimě byly takové křovinaté porosty kvůli hlubokému sněhu neprůchodné, v létě kvůli močálům a bažinám neprůchodné. VienR IV 13; 2) s negovanými slovesy, např.: Hosté kvůli dešti nepřijeli. Negovaným slovesem se vyjadřuje nejen to, že děj nenastal a zůstal nerealizován, ale také to, že tento děj byl očekáván, předpokládán, žádoucí, nebo dokonce být 148 … (tj. vyjadřuje se i postoj mluvčího k informaci). Konstrukce s předložkou dėl se užívá ve větách: a) s nemodálními slovesy obsahujícími zápor: Neurodily plodiny kvůli jasnému či deštivému počasí. Dauk. V červenci neudělala obě zkoušky – právě kvůli písemné zkoušce z francouzštiny (rš). Tato kniha ještě není vytištěna, a to stále kvůli nedostatku prostředků. JurgIP 318. Ví to vlk, a proto ještě nejde domů. PietLGM 4. b) se zápornými modálními slovesy a infinitivem nebo příčestím jiného slovesa: Kvůli nedostatku času jsme se nemohli seznámit s celým muzeem. IvanTMB 24. Už jen kvůli stáří se nemohu uzdravit. Stak. Kvůli nedostatkům své povahy nedokážu takto žít. TLR₁ II 228. Kvůli zlým návykům těchto sýkorek není třeba chovat je v zajetí ve společné kleci s jinými ptáky. IvanLP III 227. Kvůli takovým charakteristickým drobnostem člověk nelituje, že přečetl i stránku či dvě nudnějšího textu (tsp). Uvedená konstrukce se užívá se zafixovanými tvary sloves nebūti, neturėti, nerasti, tvary zájmena kas nebo zájmennými příslovci kaip, kur, kada a infinitivními spojeními21. Není co jíst kvůli suchu, které bylo loni a předloni. SimonR I 233. Kvůli ní není kdy ani si lehnout ve stínu. VaičiūnD 420. § 108. Z distribučních vlastností konstrukce s předložkou dėl lze uvést slovesa s obecným významem atsitikti, įvykti, atsirasti, kilti, egzistuoti a další. To se vždycky stává kvůli roztržitosti! BalčAP 232. Kvůli špatnému stavu železnic dochází ve Spojených státech amerických ke stále většímu počtu katastrof (tsp). U takového odvozeného slovesa bývá význam výsledku děje obvykle sekundární, vzniklý konkretizací původního významu děje. LKG I 368. A ne samotný obraz, nýbrž pouze emoce písně vyvolaná obrazem spojuje její prožívání s vnějším světem. Myk-PutR VIII 89. Pro skřivany je charakteristická chůze v krocích sekundárním jevem, který se vyvinul kvůli životu v pouštích. Zdá se však, že jejich počet každoročně klesá, snad kvůli nedostatku vhodných stromů k hnízdění. IvanLP III 195. IvanLP III 36. Obecně je oblast užívání konstrukcí s předložkou dėl velmi široká a neurčitá. Nelze ji popsat sémantickými termíny, jako například užívání předložek iš a nuo. Uvedená konstrukce se užívá zpravidla ve větách s obecným a širokým obsahem. Význam přípustky § 109. Konstrukce s předložkou dėl má význam přípustky, je-li užita v kontextech s modálním příznakem, např.: Kvůli takovému dešti lze svážet seno – nezmoklo (Ktk). V tomto případě uvedená konstrukce ukazuje základ možného děje, neboli možnosti děje- 21 Dėl šių junginių plačiau žr. Oginskienė 1978, 119 tt. 7. 120 149 je, který je vzhledem ke své nízké intenzitě (účinnosti) nedostatečný k tomu, aby zabránil uskutečnění zamýšleného, očekávaného děje. Význam přípustky lze považovat za variantu příčiny. Konstrukce s předložkou dėl má význam přípustky ve větách: a) se slovy vyjadřujícími možnost: Kvůli takovému otci mohou děti dělat, co chtějí. Slk. Kvůli mně nemusíš pracovat. Ktk. Kvůli pálení žáhy může jíst, ale zřejmě už nechce. Kp (LKŽ I 40). b) s formami budoucího času a podmiňovacího i rozkazovacího způsobu, označujícími nerealizované, ale do budoucna předpokládané děje: Kvůli takovému poškození (mrazy) porostou okurky. Rdm (LKŽ III 8). — Kvůli mému jazyku se sem vejde snacha, odsekla sama. ŽemR I 66. Kvůli vaší pracovitosti bychom už dávno byli i s dětmi zcela vyhladovělí. AvyžKK 61. ZÁVĚREČNÉ POZNÁMKY § 110. 1. Příčinný význam konstrukce s předložkou dėl je zobecněný — označuje příčinné vztahy mezi jevy, které se obvykle zjišťují myšlenkovými úkony (logicky), nebo logický základ závěrů. 2. Tento význam není jasně oddělen od ostatních významů — objektového a účelového; všechny je spojuje obecná séma logického základu. Uvedená konstrukce označuje jeden typ objektu — obsah řeči a myšlení (viz § 72 a násl.). Význam účelu rovněž patří k logickým významům (účel je podnětem lidské vědomé činnosti). 3. Lexikální složení konstrukce s předložkou dėl má specifické rysy. Tato předložka se užívá s podstatným jménem kategoriálního významu priežastis ‚příčina‘, s ukazovacím zájmenem tas ‚ten‘, s podstatnými jmény zobecněného významu aplinkybė, sąlyga, bruožas ‚okolnost, podmínka, rys‘ aj. Na druhé straně se pojí také s abstraktními i konkrétními podstatnými jmény užšího významu, s nimiž se užívají i jiné příčinné předložky, avšak v odlišných kontextech. 4. Lexikální prostředí užití konstrukcí s předložkou dėl je velmi rozmanité. Obvykle se vztahují k celé větě. Existují však slovesa určitého významu, která tuto konstrukci vyžadují a tvoří s ní slovní spojení (viz § 97 a násl.). 5. Vzhledem ke svému zobecněnému významu je tato předložka sémanticky vázána na všechny příčinné předložky, avšak v různé míře. S předložkami per, už, dėka tvoří systémové synonymní vztahy, zatímco s předložkami iš a nuo jednotlivá synonyma. 6. Užívání předložky dėl je stylově příznakové: ze všech příčinných předložek se nejčastěji vyskytuje ve vědeckém jazyce (zatímco pro předložku iš je nejcharakterističtější oblastí užití jazyk krásné literatury). SYSTÉM OPOZIC PŘÍČINNÝCH PŘEDLOŽEK § 111. Z předloženého rozboru vyplývá, že každá předložka má specifické sémantické rysy, které odrážejí různé aspekty samotných příčinných vztahů. Příčinné předložky (a instrumentál bez předložky) jsou určitým způsobem rozmístěny v sémantickém poli příčinných vztahů a tvoří mezi sebou systém. Každá forma vyjádření v tomto systému zaujímá autonomní místo. 150 Pokusíme se objasnit strukturu systému příčinných předložek: stanovíme opozice a vzájemné vztahy mezi těmito opozicemi. § 112. Příčinné předložky mají tyto distinktivní rysy22: 1) vnitřní příčina (předložka iš), 2) vnější příčina (předložka nuo), 3) zobecněná příčina (předložka dėl), 4) kladná příčina (postpozice dėka), 5) záporná příčina (předložka per), 6) příčina odplaty (předložka už), 7) nediskrétní23 příčina (instrumentál), 8) konkrétní (situační) příčina (předložky iš, nuo), 9) modální příčina (předložka per, postpozice dėka). Některé z uvedených rysů jsou dány sémantikou samotných forem (1–7), jiné jejich systémovými vztahy (8–9). Jak již bylo uvedeno, systém prostředků vyjadřování příčiny tvoří 7 forem. Pokud bychom je všechny postavili do protikladu, vzniklo by 7·6/2 = 21 opozic, např.: iš – nuo, dėl, dėka, per, už, instr. (6 opozic), nuo – dėl, dėka, per, už, instr. (5 opozic), dėl – dėka, per, už, instr. (4 opozice) atd. Ne všechny opozice jsou však stejně důležité a významné. Pokusíme se určit základní opozice a představíme je v tabulce: Opozice příčinných předložek (a instrumentálu) I | Konkrétní (situační) příčina | Zobecněná (nesituační) příčina | II | Nediskrétní | Neoznačená | Modální | Neoznačená | III | instr. | Vnitřní | Vnější | Kladná | Záporná | Odplata | Neoznačená | iš | nuo | dėka | per | už | dėl Jak vidíme, prostředky vyjadřování příčiny tvoří třístupňový systém opozic, uspořádaný hierarchicky: opozice nižšího stupně jsou součástí opozic vyššího stupně. Opozice nejnižšího stupně jsou (3): 1) iš – nuo (distinktivní rys „vnitřní příčina“, označeným členem je předložka iš), 2) dėka – per (distinktivní rys „kladná příčina“, oba členy jsou označené: první kladně, druhý záporně), 3) už – dėl (distinktivní rys „příčina odplaty“, označeným členem je předložka už). Druhý stupeň systému tvoří dvě opozice: 4) iš, nuo (1) – instr. (distinktivní rys „nediskrétní příčina“), označeným členem je instrumentál), 5) 22 Zde jsme uvedli pouze relevantní rysy každé předložky. Některé rysy, například „vnitřní / vnější“ příčina, jsou společné všem předložkám, významné jsou však pouze u předložek iš, nuo. 23 Příčina vyjádřená instrumentálem je z hlediska času (a existence) neoddělitelná (nediskrétní) od následku, např.: oči září štěstím, svah modře kvete jaterníky, les zní písněmi. 7* 151 díky, přes (2) – kvůli, za (3) (diferenciální rys – „modální příčina“, označený člen – slova díky, přes). Nejvyšší stupeň systému tvoří opozice (6) из, od, instrumentál (4) – kvůli, díky, přes, za (5) (diferenciální rys – „konkrétní / zobecněná příčina“, oba členy jsou označené). Druhá opozice zahrnuje všechny prvky prostředků vyjadřování příčiny. Ne všichni členové systému jsou však z funkčního hlediska stejně důležití. Lze tvrdit, že základ systému tvoří 4 členové: předložky из, od a kvůli, za, neboť instrumentál lze nahradit konstrukcemi s předložkami из nebo od (tj. opozice (4) se neutralizuje24, viz § 17, 68), zatímco předložky přes a postpozice díky mohou zastoupit předložku kvůli (tj. opozice (5) se neutralizuje, viz § 94 a násl.). Konstrukci s předložkou za (její užití je lexikálně omezeno slovesy určitého významu, viz § 102 a násl.) lze zčásti nahradit konstrukcí s předložkou kvůli, srov.: vynadal mu za neposlušnost / kvůli neposlušnosti, měla ji ráda za její dobrou povahu / kvůli její dobré povaze. V takové pozici je konstrukce s předložkou kvůli méně častá. Oblasti užití těchto předložek jsou ve vztahu křížení, zatímco oblasti užití instrumentálu a předložek из, od (opozice 4), předložek přes, díky a kvůli (opozice 5) jsou ve vztahu inkluze. V jednotlivých, ojedinělých případech se mohou neutralizovat rozdíly v těchto dvojicích hlavní opozice (6), jejíž oba členy se skládají z několika prvků (srov. из, od, instrumentál – kvůli, přes, díky, za): из – kvůli (viz § 89), из – přes (viz § 44), od – kvůli (zřídka, viz § 91). DODATEČNÉ ZKRATKY BaltD — Baltušis J. Su kuo valgyta druska. – V., 1973 – t. 1, 1976 – t. 2. BubnBV — Bubnys V. Baltas vėjas. – V., 1974. BorSVB — Boruta K. Skambėkit vėtroje, beržai. – V., 1975. DrskD — Druskininkų dainos / Užrašė J. Balčikonis. – V., 1972. FŽ — Filosofijos žodynas / Redagavo M. Rozentalis. – V., 1975. JakLKL — Jakaitienė E. Lietuvių kalbos leksikologija. – V., 1980. JasiukR — Jasiukaitis K. Raštai. – V., 1959, t. 1–2. JurgIP — Jurginis J. Istorija ir poezija. – V., 1969. KubJJ — Kubilius V. Julius Janonis. – V., 1970. LankKS — Lankauskas R. Klajojantis smėlis. Žiaurūs žaidimai. Balta, juoda ir mėlyna. – V., 1967. LanktM-P — Lankutis J. V. Mykolaičio-Putino kūryba. – V., 1961. LanktMDT — Lankutis J. Justino Marcinkevičiaus draminė trilogija. – V., 1977. LĮ — Plečkaitis R. Logikos įvadas. – V., 1978. LKG — Lietuvių kalbos gramatika. – V., 1965 – t. 1, 1971 – t. 2, 1976 – t. 3. MarŽŠG — Marukas K. Žaliakalny šluoja gatves. – V., 1962. MašMŽ — Durova V. Mano žvėrys / Vertė P. Mašiotas. – V., 1972. MašNA — Mašiotas P. Nepaprastos atostogos. – V., 1970. MašS — Mašiotas P. Sparnuočiai. – V., 1972. MerkSD — Merkys V. Simonas Daukantas. – V., 1972. MG — Věda a život (časopis). MikelKLL — Mikelinskas J. Kur lygūs laukai. – V., 1981. MikelŽS — Mikelinskas J. Žiupsnelis smėlio. – V., 1982. 24 Neutralizací opozic konstrukcí vyjadřujících příčinu podmíněně nazýváme jejich identitu, shodu v lexikálním složení a prostředí. 152 MškŽG — Miškinis A. Žaliaduonių gegužė. — V., 1977. P — Pergalė (časopis). PaukštČMN — Paukštelis J. Čia mūsų namai. — V., 1974. PaukštNS — Paukštelis J. Netekėk, saulele. — V., 1963. PetkAA — Petkevičaitė-Bitė G. Ad astra. — V., 1967. PietRR — Pietaris V. Rinktiniai raštai. — V., 1973. Psich — Psichologija. Vadovėlis pedagoginiams institutams. — V., 1960. ŠajND — Šaja K. Už nevarstomų durų. — V., 1978. ŠakAP — Sakalauskas V. Afrikos perlas. — V., 1983. ŠaukTSV — Sauka D. Tautosakos savitumas ir vertė. — V., 1970. ŠirGAI — Sirijos Gira V. Atlanto idilės. — V., 1973. SkliuAŠ — Skliutauskas J. Aukso šaknelė. — V., 1977. ŠŽ — Lyberis A. Lietuvių kalbos sinonimų žodynas. — K., 1961. ŠaltRD — Šaltenis S. Riešutų duona. — V., 1972. ŠeinVVK — Šeinius I. Vasaros vaišės. Kuprelis. — V., 1970. TarasP — Tarasenka P. Pabėgimas. — V., 1957. TLR — Tarybų Lietuvos rašytojai. — V., 1977, t. 1–2. TreinTK — Treinys P. Tėvai ir krikštatėviai. — V., 1972. VenclLL — Venclova A. Literatūra ir liaudis. — V., 1974. LITERATŪRA Bitėnas J. Lietuvių kalbos prielinksnių mokslas. — K., 1930. Fraenkel E. Syntax der litauischen Postpositionen und Präpositionen. — Heidelberg, 1929. Jablonskis J. Linksniai ir prielinksniai. — Kn.: Rinktiniai raštai. V., 1957, t. 1, p. 551–672. Kilius J. Orientacinių reikšmių struktūra lietuvių kalboje (Apie vietos prielinksnių ir linksnių reikšmes). — Kalbotyra, 1977, t. 28(1), p. 40–49. Laigonaitė A. Vietininkų reikšmė ir vartosena dabartinėje lietuvių kalboje. — V., 1957. Lyberis A. Sinonimų žodynas. — V., 1980. LKG — Lietuvių kalbos gramatika. — V., 1965, t. 1; 1971, t. 2; 1976, t. 3. LKM — Jakaitienė E., Laigonaitė A., Paulauskienė A. Lietuvių kalbos morfologija. — V., 1976. Nitiņa D. Prievardu sistēma latviešu rakstu valodā. — Rīga, 1978. Oginskienė E. Dabartinės lietuvių literatūrinės kalbos neigimo junginiai su žodžiais „kas, kur, kada, kaip“. — Lietuvos TSR Mokslų Akademijos darbai, A serija, 1978, t. 1(62). Pupkis A. Kalbos kultūros pagrindai. — V., 1980. Rasimavičius A. Veiksmažodiniai žodžių junginiai su įnagininku dabartinėje lietuvių kalboje: Filol. m. kand. dis. — V., 1965. Šukys J. Prielinksnių vartojimas. — K., 1978. Teplovas B. Psichologija. — K., 1950. Valeckienė A. Bev ardės giminės forma tai ir jos santykis su kitomis įvardžių formomis. — Kn.: Lietuvių kalbotyros klausimai, 1974, t. 15, p. 35–75. Valiulytė E. Veiksmažodiniai priežasties reikšmės junginiai su prielinksniu per ir jų sinonimai lietuvių literatūrinėje kalboje. — Lietuvos TSR Mokslų Akademijos darbai, A serija, 1977, t. 4(61), p. 155–165. Valiulytė E. Veiksmažodžio pykti bei jo sinonimų junginiai su prielinksniais dėl ir už. — Kalbos kultūra, 1978, sąs. 35, p. 26–30. Valiulytė E. Kaltinti už ką, dėl ko, kuo. — Kalbos kultūra, 1979, sąs. 36, p. 32–37. Васильев Л. М. Семантика русского глагола. — М., 1981. Засорина Л. Н. Опыт системного анализа предлогов современного русского языка (предлоги со значением причины). — В кн.: Уч. зап. ЛГУ. Проблемы языкознания, 1961, № 301, с. 64–84. 153 Калнберзинь Р. Я. Синтаксическая синонимия предложных словосочетаний современного русского литературного языка с причинными отношениями. — Изв. АН ЛатвССР, 1957, 3(116), с. 43—62. Калнберзинь Р. Я. Соотносительное употребление предложно-падежных конструкций с причинным видом отношений в современном русском литературном языке. — Изв. АН ЛатвССР, 1958, 11(136), с. 51—67. Комаров А. П. Система средств выражения причинно-следственных отношений в современном немецком языке: Дис. … д-ра филол. наук. — Алма-Ата, 1973. Рукопись. Мустейкис К. Словосочетания с предлогом OT и их эквиваленты в литовском языке. — VVPI Mokslo darbai. Rusų kalba ir literatūra, 1959, т. 6, p. 39—60. Никитина С. Е. О семантическом варьировании русских предлогов. — В кн.: Семантическое и формальное варьирование. М., 1979, с. 108—147. Новак П. К вопросу о семантической сущности падежей и их так называемом целостном (общем) значении и локальности. — В кн.: Языкознание в Чехословакии. М., 1978, с. 265—275. Новиков Л. А. Семантика русского языка. — М., 1982. Попова Л. Н. Предлоги, выражающие причинные отношения в современном русском литературном языке, и их синонимия: Дис. … канд. филол. наук. — Л., 1956. Рукопись. Расимавичус А. Глагольные словосочетания с творительным падежом в современном литовском литературном языке: Автореф. дис. … канд. филол. наук. — Вильнюс, 1965. Финкель А. М. Производные причинные предлоги в современном русском литературном языке. — Харьков, 1962 (а). Финкель А. М. Предлоги, выражающие категорию причинности в современном русском языке: Дис. … д-ра филол. наук. — Харьков, 1962. Рукопись. ФЛ — Формальная логика / Отв. ред. Чупахин И. Я. и Бродский И. Н. — Л., 1977. Сведин В. Н. Предлоги немецкого языка. — М., 1963. Степанов Ю. Структура французского языка. — М., 1965. СТП — Семантические типы предикатов. — М., 1982. Э. ВАЛЮЛИТЕ СИСТЕМА ПРИЧИННЫХ ПРЕДЛОГОВ В ЛИТОВСКОМ ЯЗЫКЕ Резюме 1. Причинные отношения в литовском языке выражаются предлогами iš „из, с“, nuo „от, с“, dėl „из-за, по“, per „из-за“, dėka „благодаря“ (послелог), už „за“ и творительным падежом (без предлога). Каждая из данных форм отличается своими дифференциальными признаками, отражающими разные аспекты причинных отношений. Данные формы образуют систему оппозиций с трехступенчатой структурой. Первую (низшую) ступень системы составляют оппозиции: 1) iš — nuo (по признаку „внутренняя причина“, маркированный член оппозиции — предлог iš, оппозиция в отдельных случаях нейтрализуется), 2) dėka — per (по признаку „положительность причины“, оба члена маркированы), 3) už — dėl (по признаку „причина возмещения“, маркированный член — предлог už). Следующую ступень системы образуют оппозиции: 4) iš, nuo (1) — тв. п. (по признаку „недискретность причины“, маркированный член — тв. п., оппозиция нейтрализуется), 5) dėka, per (2) — dėl, už (3) (по признаку „модальность причины“, маркированный член — предлоги dėka, per, оппозиция нейтрализуется). Высшую ступень системы составляет оппозиция 6) iš, nuo, тв. п. (4) — dėl, dėka, per, už (5) (по признаку „конкретность“ / „обобщенность причины“, оба члена маркированы). Не все элементы данной системы равнозначны. Основу системы образуют предлоги iš „из, с“, nuo „от“, с одной стороны, и предлог dėl, с другой. Остальные элементы системы — предлоги per „из-за“, послелог dėka „благодаря“ и тв. п. — являются семантичес- 154 кими вариантами основных и играют второстепенную роль в выражении причинных отношений. Они отмечены стилистически: употребляются чаще в стиле художественной литературы (per, тв. п.). Сфера употребления послелога dėka расширяется. 2. Причинные предлоги различаются условиями своего функционирования, т.е. лексическим окружением. Предлог iš „из, с“ сочетается с зависимыми существительными, выражающими такие признаки лица (или другого живого существа), как эмоции, чувства, ощущения и свойства характера; определяемые слова обозначают действия, состояние (или изменения состояния) лица / не-лица. Предлог nuo „от, с“ сочетается (в отличие от предлога iš „из, с“) с зависимыми существительными, обозначающими конкретные предметы, действия, явления природы, а также свойства; определяемые слова выражают состояние или его изменения (в позиции с глаголами активного, произвольного действия у предлога nuo обнаруживается не причинное значение, ср.: pasislėpė nuo karščio „скрылся от жары“ и pavargo nuo karščio „устал от жары“). Предлог dėl (в отличие от iš, nuo) сочетается с именами обобщенного, родового значения (в том числе со словами priežastis „причина“, kaltė „вина“, aplinkybė „обстоятельство“, ypatybė „свойство“, trūkumas „недостаток“, perteklius „излишек“ и др.), а также с именами абстрактного, но более узкого (видового) значения и с конкретными именами. Условия функционирования данной конструкции семантически не ограничены. Конструкция обычно бывает связана с предложением в целом. Выделяется группа глаголов, требующих конструкции с предлогом dėl (это глаголы, выражающие эмоции, напр.: jaudintis „переживать“, liūdėti „грустить“, pykti „сердиться“ и др.). Как правило, данная предложная конструкция употребляется в предложениях, передающих информацию о связях, которые установлены логическим мышлением, а не эмпирическим восприятием, ср.: Lėktuvas negalėjo skristi dėl rūko „Самолет не мог лететь из-за тумана“ и Medis sulinko nuo vėjo „Дерево согнулось от ветра“. Предлог per „из-за“ и послелог dėka употребляются в семантически ограниченных контекстах: первый указывает на отрицательную, второй — на положительную причину. Употребление предлога už ограничено глаголами со значением оценки в широком смысле этого слова (напр., bausti „карать“, barti „ругать“, kaltinti „обвинять“, pykti „сердиться“; girti „хвалить“, vertinti „ценить“, mėgti „любить“ и др.). E. VALIULYTĖ DAS SYSTEM DER KAUSALEN PRÄPOSITIONEN IN DER LITAUISCHEN SPRACHE Zusammenfassung Die Kausalverhältnisse drücken in der litauischen Sprache die Präpositionen iš, nuo, dėl, dėka (Postposition) mit dem Genitiv, už mit dem Akkusativ und der Instrumentalis (ohne Präposition) aus. Diese Formen haben in entsprechender Weise das semantische Feld der Kausalverhältnisse verteilt und bilden unter sich ein System. Die Struktur des Systems bilden 3 Reihen (Stufen) der binären Oppositionen, die durch hierarchische Beziehungen verbunden sind. Die niederste Stufe bilden 3 Oppositionen: 1) iš – nuo (differenzielles Merkmal ist „der innere Grund“, das gekennzeichnete Glied ist die Präposition iš, vgl.: verkia iš džiaugsmo (weint vor Freude) — linksta nuo vėjo (beugt sich vom Wind); 2) dėka – per (differenzielles Merkmal ist „der positive Grund“, beide Glieder sind gekennzeichnet: der erste — positiv, der zweite — negativ, vgl.: išsigelbėjau draugų dėka (ich rettete mich dank der Freunde) — pražuvo per draugus (er kam wegen der Freunde um); 3) už – dėl (differenzielles Merkmal ist der Grund der Belohnung“, das gekennzeichnete Glied ist die Präposition už, vgl.: kaltina priešus už skriaudas / dėl skriaudų (beschuldigt Feinde der Beleidigungen), gerbia skruzdę už darbštumą / dėl darbštumo (man ehrt die Ameise für die Arbeitsamkeit / wegen der Arbeitsamkeit). 155 Die zweite Stufe des Systems bilden 2 Oppositionen: 4) Instr. – iš, nuo (1) (differenzielles Merkmal ist der undiskrete (in zeitlicher Weise) Grund, das gekennzeichnete Glied – der Instrumentalis, vgl.: akys spindi džiaugsmu / iš džiaugsmo (die Augen strahlen vor Freude), vyšnia pabalo žiedais / nuo žiedų (der Kirschbaum wurde von Blüten weiß); 5) déka, per (2) – dėl, už (3) (differenzielles Merkmal ist „der modale Grund“, das gekennzeichnete Glied – déka, per). Die höchste Stufe des Systems bildet die Opposition (6), deren Glieder die Oppositionen (4) und (5) sind: iš, nuo, Instr. (4) – dėl, už, déka, per (5) (differenzielles Merkmal ist „der konkrete (situationale) Grund“, das gekennzeichnete Glied – das erste (iš, nuo, Instr.), vgl.: iš pykčio (vor Wut) – dėl blogos nuotaikos (wegen der schlechten Stimmung), nuo skausmo (vor Schmerz) – dėl blogos savijautos (wegen des schlechten Befindens). Nicht alle Glieder des Systems sind gleich wichtig in funktioneller Hinsicht. Ihre Grundlage bilden die Präpositionen iš, nuo und dėl, už.