Iš veiksmažodžio „rinkti“ semantikos lietuvių ir baltarusių paribio šnektose

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI, XXVIII (1989) KALBŲ RYŠIAI IR SĄVEIKOS ALOYZAS VIDUGIRIS SÉMANTIKA SLOVESA RINKTI V LITEVSKÝCH A BĚLORUSKÝCH POHRANIČNÍCH NÁŘEČÍCH Jazyk jakožto hlavní prostředek komunikace vytváří jednotu obsahu a formy. I nejsnáze postřehnutelný jazykový prvek – slovo – je tedy svou formou (výrazem či označujícím) neoddělitelně spojen s významem (obsahem či označovaným). Lexikální význam slova je ve skutečnosti základní jednotkou lexikálního systému jazyka. V poslední době je sémantika jazyka považována za jednu z nejaktuálnějších a nejperspektivnějších oblastí současné jazykovědy. Bez zkoumání sémantických aspektů jazyka je obtížné lépe porozumět samotné povaze jazyka, zákonitostem jeho fungování a vývoje i jeho vztahu k lidskému myšlení a chování (Васильев 1981, 3). Stejně aktuální je zkoumat tyto aspekty také v podmínkách jazykového kontaktu. Tento článek si klade za cíl podrobněji prozkoumat sémantiku slovesa rinkti a její proměny v důsledku interference v kontaktních litevských a běloruských pohraničních nářečích, která zasahují jak do jihovýchodních rajónů Litevské SSR, tak do severozápadních rajónů Běloruské SSR. Názvy míst, z nichž máme více či méně materiálu, se uvádějí se stejnými zkratkami jako v akademickém „Slovníku litevského jazyka“. O významech slovesa rinkti a jeho užívání máme nejvíce údajů z okolí Zietely a Lazūnů, proto se článek opírá především o materiál z těchto nářečí. Materiál z ostatních míst je podstatně fragmentárnější a neodhaluje celý systém užívání významů tohoto slovesa. Zmiňuje se především za účelem určení rozšíření příslušných významů. Nářečí Zietely a Lazūnů vstoupila do dějin litevské jazykovědy jako nejvzdálenější ostrovy odštěpené na jihovýchod od hlavní oblasti litevského jazyka. Takzvaná nářečí Zietely a Lazūnů jsou ve skutečnosti pouze zbytky kdysi mnohem rozsáhlejších litevských podnářečí. Lazūny byly až do poloviny 19. století v zásadě ještě bezprostředně spojeny s oblastí hlavních litevských nářečí, jejíž jihovýchodní okraje se v důsledku asimilace teprve začaly drolit (Balinski, Lipinski 1846, 251; Гаунас, Видугирис 1983, 38). Také Zietelský ostrov byl dříve přímo spojen s ostatními nářečími litevského jazyka. Samotná nářečí Lazūnů a Zietely se od sebe značně liší. Velkou část okolí Lazūnů tvoří nejjižnější kout východní aukštaitské podnářeční skupiny vilniškiai (východní dzūkai). Jde o přirozené pokračování této podnářeční skupiny za hranicemi republiky. Zietelské nářečí se však svými nejdůležitějšími vokalickými a konsonantickými rysy liší od nejbližší podnářeční skupiny jižních aukštaitů (západních dzūků) a více se přimyká k západním aukštaitům, kauniškiai. Pouze podle změkčování souhlásky l a některých morfologických rysů 39 se přibližuje dříve vyčleňované střední aukštaitské podnářeční skupině, zejména její jižní části (okolí Jieznasu). Jinak mají nářečí Lazūnů a Zietely mnoho společného, vyznačují se značnou rozmanitostí morfologických tvarů a archaickými rysy. Spojuje je především řada novějších společných rysů různého typu (tj. na různých úrovních nářečních systémů), které vznikly v důsledku dlouhých a těsných kontaktů se slovanskými jazyky (běloruštinou, polštinou a částečně ruštinou). Výskyt těchto rysů se při přibližování k hlavním litevským nářečím postupně snižuje. Mnozí představitelé vícejazyčných litevských a běloruských pohraničních nářečí dokážou pozoruhodně snadno přecházet z jednoho jazyka (jazykového systému) do druhého. Proto se někdy někteří lingvisté, kteří sice uznávají rychlou asimilaci místních Litevců, avšak zkoumají mechanismus současných kontaktů litevských a slovanských jazyků čistě synchronně, domnívají, že je vhodné hovořit o „baltoslovanském jazykovém svazu“ (Невская, Судник 1978, 286). V důsledku dlouhých a intenzivních kontaktů se mnohá litevská a běloruská pohraniční nářečí skutečně vyznačují osobitou specifikou, kterou má také celá sémantika a užívání slovesa rinkti (zejména v nářečích Zietely a Lazūnů). Sloveso rinkti si navzdory různým obměnám převážně fonetické povahy (srov. riñkti | rbūnkt | riñkc' | rbūnkcie, reñka | rañka aj.) v zásadě ve všech nářečích jihovýchodního okraje litevského jazykového území zachovává tytéž základní tvary — riñkti, reñka, riñko. Pouze v zietelském nářečí se vlivem analogie někdy vyskytuje ve tvarech přítomného času stejný kořen jako ve tvarech minulého prostého času, např. riñku, riñki, riñkam(e), riñkat(e), riñka vedle renku, renki, reñkam(e), reñkat(e), reñka | rañka. Ve všech litevských nářečích je toto sloveso mnohoznačné, v jihovýchodních pohraničních nářečích pak často mimořádně mnohoznačné. Mnohoznačnost neboli polysémie, obvykle ztotožňovaná se sémantickou derivací (Drotvinas 1986, 83; 1987, 29), je nesmírně důležitou vlastností jazykové ekonomie, která pomáhá úspěšně překonávat základní rozpor mezi nekonečnou rozmanitostí reality a poměrně omezeným počtem jazykových prvků. Sémantický rozsah mnohoznačného slova, přesněji řečeno jeho sémantická struktura, jež tvoří jakési kontinuum, se v praktických slovnících obvykle člení na jednotlivé významy – sémantické varianty (Vidugiris 1977, 111). Sémantická varianta se stejně jako séma skládá z menších významových částic, takzvaných sémů, které se vyčleňují metodou komponentové analýzy. Zde se se sémy pracuje pouze natolik, nakolik pomáhají charakterizovat jednotlivé sémantické varianty mnohoznačného slova. Sémantickou variantu (sémém) obvykle tvoří komplex sémů, který se skládá z integrálních sémů, spojujících různé významy, tj. společných pro ně, a z diferenčních sémů, které rozlišují blízké významy (Гудавичюс 1985, 19). Každá sémantická varianta mnohoznačného slova má tedy vedle obecných neboli integrálních sémů vždy více či méně diferenčních sémů. Právě na vyčleňování diferenčních sémů a počtu jejich komplexů do značné míry závisí také počet sémantických variant. Obecně lze sémantické varianty, neboli významy, slovesa rinkti podle povahy vlivu jazykových kontaktů rozdělit do dvou skupin. První skupinu by tvořily sémantické varianty společné s odpovídajícími sémantickými variantami hlavních litevských nářečí a spisovného jazyka. Často se liší pouze jejich 40 výraz. Část sémantických variantů je ve slovanských jazykových příkladech obvykle vyjádřena předponovými nebo předponovými a příponovými slovesy. Zároveň jsou zde přehledně popsány typičtější prostředky tvoření výrazových forem. Druhou skupinu tvoří sémantické varianty vzniklé v důsledku úzkých kontaktů se slovanskými jazyky. Mnohé z nich jsou zjevně produktem sémantické interference – takzvanými sémantickými kalky. Typické jsou pro nářečí jihovýchodního okraje litevského jazyka. Vedle nich jsou uvedena předponová slovesa, která jsou obvykle důležitá nejen pro korelaci významů, ale umožňují také sledovat směry a tendence sémantické interference. I. Pagal „Dabartinės lietuvių kalbos žodyną“ (V., 1972) veiksmažodis rinkti turi septynis semantinius variantus, arba reikšmes¹. Įdomu iš eilės pasekti, kaip jos reiškiamos lietuvių ir baltarusių paribio šnektose, ypač apie Lazūnus ir Zietelą. Z tradičních významů se nejčastěji užívají první dvě sémantické varianty: 1. „brát a dávat na jedno místo“: Aimam m’ė·dz’an² v̄ogu· riṅkc’ Lz. Dz’iėnu· n’egalė·davo· riṅkc’ gr’i·bu· (v pánově lese) Grv. Ir tadaik ren·ka no·stāl’n’i·k’ė·n (na ubrus) ir sarižd’in’ė·ja Zt. Sbírá bobule, přiveze je na trh Pls. Nasbíral jsem hrušky a nesl je na trh Zt. Včelaři (z dutin stromů) sbírali med Rod. | zvrat.: Ona se sbírá (brambor) ještě do jiné misky (do hliněné misky) Zt. 2. „získávat z různých míst, shromažďovat“: Lalautuv’ai aima riṅkc’ paũtu· (vajec) Lz. Děti chodí s děvčaty po celé vesnici (po vesnici) a sbírají vajíčka Zt. | zvrat.: Mladí se scházejí v kostele a žení se (uzavírají sňatky) Zt. Teď se před svatbou scházejí Pst. Je třeba poznamenat, že dokladů nepředponového slovesa rinkti je zde (zejména v nářečích Zietelos a Lazūnů) zaznamenáno méně než předponových odvozenin s podobným významem (příslušně modifikovaným předponami), např.: pririnkti 1. „nasbírat a naplnit“: Vezmeme koš, a nasbíráme jablka Zt. V lese nasbírá náruč chrastí (klestí) a odveze je Zt. Nasbíráme ořechy a odneseme je domů Lz. Nasbíráme pytle, potom je přineseme, naplníme Švnč. Nasbírala byliny pro telata Slčn. Do zástěry (v zástěře) jsem nasbírala ryby Tvr. Kádě (kádě) už byly naplněny mlékem, nasbírány Aps. | zvrat.: Nasbírám si trochu těch slávek Dbč. Da 1 V Akademickém „Slovníku litevského jazyka“ je mnoho těchto významů rozčleněno podrobněji a spolu s významy slova rinkti z různých nářečí dosahuje počet sémantických variant 30. Zde však není odhalena sémantická struktura slova rinkti v rámci jediného jazykového systému, nýbrž je předložen heterosystémový soupis jeho významů. 2 Užívá se poněkud zjednodušená transkripce. Délka přízvučných a nepřízvučných dlouhých samohlásek, jakož i samohlásek prodloužených přízvukem, se označuje tečkou vpravo nahoře od písmene (jejich délka se zde ve skutečnosti na konci slova poměrně často důsledně nezachovává). Samohlásky į, u a předpony a, e prodloužené na polodlouhé se označují tečkou vpravo dole od písmene a znakem přízvuku připomínajícím písmeno s. Délka složek dvojhlásek a smíšených dvojzvuků se zvláštním znakem neoznačuje: u přízvuku na první složce bývá první složka prodloužená (od polodlouhé po dlouhou; neprodlužuje se pouze i, u+l, m, n, r v nářečí Zietelos), u přízvuku na druhé složce pak druhá složka (obvykle na polodlouhou). Po ztvrdlých souhláskách se ė, į, ų zapisují jako ɛ/ə, ū, prodloužené e–a, východolitevské nenapjaté rozšířené ė, o jako ẹ; ɔ. Měkkost souhlásek se označuje apostrofem vpravo. V kulatých závorkách se vysvětlují méně častá nářeční slova a výpůjčky, v hranatých závorkách slova, která vysvětlují text, ale sběratelé je nezaznamenali. 41 košíky (košíky) [brusinek] přináší Ad. Na místě sedí a nasbírá houby Nč. Nasbírá; nasuší léčivé byliny Pls. 2. „získat z různých míst“: Chlapci s děvčaty nasbírají mnoho vajec Zt. On nasbíral sudy slaniny Lz. 3. refl. „shromáždit se ve velkém počtu“: Sešlo se mnoho lidí Lz. Sejde se místo, plné všeho Aps. I takových ošklivých se sejde Arm. sesbírat | sbírat 1. „shromáždit na jednom místě“: Nasbírali léčivé byliny, nashromáždili je a dali k pití Zt. Kdo chodí do lesa, ten nasbírá hodně hub Zt. Aby posbíral všechny klíče od dvora a třikrát dvůr obešel Lz. Posbírejte všechny klíče od dvora Lz. Sbírá bobule, prodává je, sbírá prádlo Dv. To je dřevo sesbírané v lese Aps. 2. „získat z různých míst“: Ta děvčata nasbírají mnoho vajec a klobás Zt. 3. „shnat dohromady“: Posbírat ze všech koutů světa Pls. | refl. „sejít se ve velkém počtu“: Sešlo se sto mužů Dv. Když se sejdeme, nemůžeme se ani od sebe odtrhnout Arm. Význam forem s jinými předponami určují především kombinace prvního sémantického odstínu a příslušné předpony, např.: Na podzim pán sbírá tyto jablka a vynáší je do sklepa Zt. Sbírej švestky, podíváme se na jablka Lz. Už nasbírali ořechy Btrm. Po dva jabloně sbíráme Dv. Jen je včera sbíráme, dnes zase létají Ad. | refl.: Jablka se očistila, jsou lepší Arm. Vybere, kde bývají vajíčka, a zatlačí Zt. Je třeba vytřídit bílá vejce (zkažená vejce) a usadit slepice na vejce Lz. Je třeba vybrat lněné konopí Zt. Je třeba z toho vytrhat trávu Lz. Vybírám brambory (brambory), pak je zase omývám Zt. Slepice snášejí vejce, je třeba je posbírat Lz. Vybíráme, kde jsme zahlédli červy Ad. Seberu kamínky Dv. Je třeba jít na trh brambory přebrat, protože už vyrostly Zt. Sedneme si ke stolu a posbíráme bobule Lz. Podobně motivovaných předponových odvozenin je ještě více. Poměrně hojné jsou hybridy a různé útvary s několika předponami, např.: Až do konce jsem nesbíral Zt. Nasbírali jsme bobule, mák, posbírali jsme všechno Lz. Dělníci dnes posbírají kameny Dv. Děti posbíraly kameny Dv. Když jsme jeli pro brambory, našel jsem je u cesty, vzal jsem je z vozu a posbíral Lz. Brambory vykopeme ráno a nasbíráme Dv. Posbírala bobule Btrm. Bobulko, děvenko, seber mě, posbírej mě [švestku] Zt. Posbírali jsme smrkové šišky Dv. Všichni posbírali jablka Dv. Vlk posbíral všelijaká zvířata Lz. | refl.: Měl jsem ve vsi nasbírat mladé lidi Lz. Staří i mladí se všichni sejdou Dv. Děvčata se sejdou někde u plotu a začnou zpívat Dv. Hojnost a produktivitu předponových forem zde podmiňuje především bilingvismus (a také polilingvismus). Ve slovanských jazycích se různé významy slovesa „sbírat“ obvykle vyjadřují předponovými slovesy³, srov. běloruské набраць | набіраць, падабраць, сабраць | сабіраць, polské zebrać, ruské собирать | собрать aj. 3. Význam „hledat, najít vhodný“ není u nepředponového slovesa rinkti zaznamenán z žádného jihovýchodolitevského nářečí. Naproti tomu předponových sloves s tímto významem 3 Někdy se v některých severozápadních běloruských nářečích (nejspíše vlivem litevštiny) mohou tyto sémantické odstíny vyjadřovat i nepředponovým slovesem браць (Слоўнік 1979, 215). 42 předponových sloves je mnoho, např.: A věci vybrali pro továrnu (pro továrnu, podnik) dělat Zt. | refl.: V jedné vesnici se děvče vybralo Rod. Vybral jsem si krásné dřevo Zt. Možná si někdy vybere jeden jazyk (řeč) a budou z nich jediní lidé Zt. Vybral jsem si hezčí jablka, abych je vzal hospodáři Lz. Já jsem si z celého Litvinska nevybral žádnou paní Dbč. | refl.: Když už budeš dospělá, vybereš si i děvče Zt. Ty sis vybral mě Lz. Kdyby byl předmět vybraný, rychle by ses přestěhoval Azr. Jeden zemřel, ona si vybrala jiného Grv. Nasbírá čtyři takové křivé břízky [vozataj] Pls. Dobré děvče potřebuje dobrého chlapce Brsl. Nasbírala si plátno a ona Zt. Nasbíral jsem děvčeti kartounu na sukni Lz. Této významové skupiny nechybí ani hybridní výrazy, např.: Vezmi si toho člověka s sebou Zt. Brýle (brýle) je třeba vzít s sebou Lz. Nebudeme sbírat maliny Rod. | refl.: Nesbírá [manželky] a dnes žije sám Ad. Přinesu dřeva, šikmá polena posbírám Lz. Posbíral jsem drobné šišky Aps. 4. Význam „zvolit hlasováním“ nepředponová forma slovesa rinkti je doložena pouze ze Zietely, např.: Mě zvolí brigadýrem (samozřejmě, pokud to není prostá náhrada slovesa ima). Jinak se tento sémantický odstín dnes všude nejčastěji vyjadřuje různými předponovými a příponovými formami slovesa rinkti, např.: Neumí počítat ani psát, chce krále zvolit Grv. Sejde se celá vesnice, koho [pastýř] nejvíce oblíbí, toho zvolí Grv. Tři lidé z vesnice volí poručníky Grv. Teď prý volíme prezidenta, počkej Zt. Otcova sestra ustanovuje poručníky [sirotkům] Asv. Ustanovuje poručníky, aby [sirotky] nezmlátili Asv. Zvolili předsedu Grv. 5. Podle DLKŽ je význam „skládat text z písmen“ nový. V uvedených nářečích by tento význam zastupovaly, byť zřídka zaznamenané, příklady „vytvářet vzory při tkaní“, srov.: Přehozy tkají jednotlivě Dv. Při tkaní prostěradel se také vytvářely vzory. Ne každý je vytváří Zt. Při tkaní šátků je třeba umět vytvářet vzory Zt. Krásné pokrývky jsou většinou se vzory, květované Šč. Původní nepředponové sloveso rinkti v tomto významu není doloženo. A poslední dva širší známé sémantické odstíny slovesa rinkti jsou v zásadě doloženy také pouze u předponových nebo příponových sloves, např.: 6. „sbírat z řádku a vázat do snopů“: Ze žacího stroje sbíráme [žito] a vozíme Pls. Ty rozprostřeš len, sbíráš ho a vážeš do snopů Šič. Len rozprostřeme na louce a nakonec ho sbíráme Dv. Když už [len] leží, sbíráme ho, topíme pec, sušíme Eiš. Len posbírá, potom ho láme Arm. Len posbírá, usuší a sváže do snopků Dbč. Jedni rozprostírají len, druzí ho sbírají Zt. Všechno ostatní se poseká a žena sbírá a váže žito Zt. Potom sbírá len z louky a suší ho Aps. Sbírám lněná vlákna, to Zt. 7. „uklízet, čistit (stůl)“:Když nedojíte, uklidím ze stolu Arm. Uklidím stůl Švnč. Ukliď ze stolu Arm. | refl.: Sami si uklidíme ze stolu Lz. Uklidí ze stolu i ze stoličky všechno Dv. Ze stolu je třeba sklidit lžíce Eiš. Je třeba také podat jídlo a sklidit nádobí Grv. Já stůl uklidím Ad. Ukliď stůl Lnt. | refl.: Jíte, protože bude třeba sklidit Str. Je třeba 43 přivázavše k stolu jídlo Lz. Tak se už u stolu najedli Zt. Najedli se u stolu Zt. Alk, najez se u stolu Rod. Z uvedených příkladů je patrné, že tradiční vyjadřování významů slovesa rinkti se zde dochovalo dosti nerovnoměrně. Nejlépe se zachovaly pouze první dva hlavní sémantické varianty v litevské podobě. Vyjadřují se jak základními, nepředponovými slovesy, tak (častěji) i předponovými. Tyto poslední příklady jsou snad častější proto, že příslušnou předponou konkretizují a zpřesňují odstíny děje vyjadřované slovem rinkti. Pro ostatní zbývající významy už v zásadě nemáme zaznamenány příklady nepředponového slovesa rinkti. Nahrazují je převážně různá předponová slovesa, srov. třetí sémantickou variantu „hledat, najít vhodné“, která se vyjadřuje pouze předponovými slovesy. Ostatní zbývající sémantické varianty se vyjadřují jak předponovými útvary, tak odvozeninami s příponami -(d)inėti, -dyti. Záleží na tom, který slovotvorný způsob se kde více prosadil. Například v zieťelské nářeční oblasti se k zdůraznění často opakovaného, frekventativního či dlouho trvajícího děje velmi často užívají slovesa s příponou -dinėti (Vidugiris 1961, 219–231). Vedle litevského tvoření předponových sloves pronikají kalky vzniklé podle běloruského slovotvorného modelu (srov. вɪбіраць / выбіраць „1. vybrat vhodné, 2. zvolit hlasováním“, падабраць „vybrat vhodné“, набɪраць „brát rozložený len nebo konopí a vázat je do snopů“, прыбіраць / прыбіраць „uklízet (stůl)“ aj.). Například Lazunští vedle litevsky užívané formy nu(si)-rinkti (Mē's pā'ci's nusirīnkšim stā'lu·) nyní častěji užívají kalky z běloruského nářečí pri-rinkti nebo dokonce priimti (Reika pririņkė' | priim'c' nok stā'lo· val'g'i'mus). V jihovýchodních nářečích litevského jazykového okraje jsou tedy v důsledku těsných a intenzivních kontaktů se slovanskými jazyky pro vývoj vyjadřování tradičních významů slovesa rinkti příznačné dva trendy: s ústupem nepředponových forem se stále více prosazují předponové útvary (někdy příponové odvozeniny) a výrazně se šíří slovotvorné (výrazové) kalky. II. Intenzivní kontakt jihovýchodních nářečí litevského jazykového okraje se slovanskými jazyky ovlivňuje také sémantickou strukturu slovesa rinkti. Pro litevštinu charakteristický vývoj významů slovesa „rinkti“ byl narušen, tj. vychýlen ze své tradiční dráhy. Vznikla rozsáhlá vrstva významů, která má s tradičními významy „rinkti“ jen málo společného. Litevské slovo rinkti začalo přejímat významy odpovídajícího slova ve slovanských jazycích (srov. běloruské браць „brát“, polské brać, ruské брать). Do sémantické struktury slova rinkti začaly pronikat pro litevštinu cizí významy, takzvané sémantické kalky. Kalkování v tomto případě zahrnuje takzvanou „vnitřní formu slova“, neboli obsah. Sémantické kalky „nemají podle své vnější formy znaky cizího původu, protože jde o slova domácího jazyka“ (Velakoski 1984, 221–222; Ojanen 1985, 143). Domácí slovo, které získá jiný či cizí význam, se okamžitě stává i jiným slovem neboli lexémem. Jde o jeden ze způsobů nominace (Павел 1983, 74, 83). Z hlediska obsahu (s přihlédnutím k tomu, že slovesa rinkti a imti mají společné sémy) lze nové významy slova rinkti považovat za sekundární sémantické deriváty (tj. odvozené významy). 44 Kromě uvedených tradičních významů tedy slovo rinkti v těchto nářečích získalo mnoho dalších významů (sémantických variant), které lze zase rozdělit do dvou skupin: různé významy „brát“ (a) a významy „chystat, připravovat se“ a další dílčí významy (b). V následujícím výkladu jsou významy členěny a uváděny podle autorova uvážení; jejich vymezení a uspořádání mohou být vzhledem k jejich difúznosti sporné. a. Zde jsou uvedeny takové sémantické varianty slovesa rinkti, které většinou nejen vyjadřují, ale také duplikují sémantické varianty slova imti. To je zřejmé z příkladů uvedených vedle sebe u slovesa imti: 1. „chopit, vzít do ruky nebo nástrojem“: Gãl’iv’ienas v’iena’ rinkt iš g’erklės Zt. N’ėbūvo’ kūoj m’ešlū’ rinkc’e Lz. Reñka p’irk’õn [avį], sàriša kó’jas ir k’ìrpa Zt. Paut’ieñ’i· šaukštu reñkam ir válgo·m Lz. Bo·bkà išèido· i(r) reñka vaikų’ iš vežimo· Lz. Vaikus mažus an rankų’ riñko· Zt. | refl.: Reñkas’i á̇rk’l’i· až vuod’egõ·s ir jó·ja Lz. Riñkam’ės ratù iš rankų· ir áimam, g’iedo·jam Zt. D’id’ele·s ir mã·c’itko·s živ’ko·s (žuvelės), riñk’it’ė·s iš v’ìlko· vuod’egẽ·s Zt. || ÷nas ima k’ìrv’ì· do· ir ãima d’ìrpt p’ìrk’a Zt. N’ėaddari·d’in’ė·k it dūru·, bo·v’ìdmà (ragana) jim̃s jūs Zt. Ir v’ã·da du b’ernukai v’ienas iš v’ieno· šo·no· ėmi· po· pã·žas’t’i, o· k’ìtas iš k’ìto· šo·no· ėm’i· po· pã·žas’t’i Lz. | refl.: Tai rankai jė·m’aus, ir mán nuv’ã·j t’en v’idun [skausmas] Zt. Ēm’ėm’ės až rankų· ir šo·ko·m, g’iedo·jo·m Lz. Tento význam, byť modifikovaný, se odráží v předponových odvozeninách sloves riñkti | ìmti, např.: Kõ·ši: iš p’ìesto·s išrenka kauko·riñ (do hliněné mísy) Dv. Išriñk p’ã·lanus iš duob’ã·lės Lz. Bó·bo·s pazbó·rė ir aš c’ùbu· pasriñko· vieną k’ìtu Lz. Reik’a sariñkt dró·b’ã· ir namóp atn’ã·št Zt. Kurám papùlės tadù trūmpu· [zápalku] išriñkė·e, tai jau tadù tas žmo·gùs num’ìrs Lz. Nù ir lo·k’ìs išlanda, atlupa b’it’ės ir m’ã·du· ir išrenka Lz. || Chva·jo·s b’it to·k’õ·s d’id’ele·s, kad n’ėpim̃t ab’ìem’i ranko·m’i Zt. Išim̃ pã·šinu· iš p’ìršto Lz. Išėm’ė lašin’ų t’enàik Zt. Aš uždusū šunuką ir išimšū šird’į Zt. Aš tã·t’ėšla· (duonkubili) i(ž)-s’ìjem’iau ant galvõ·s ir atit sa jai [do hořícího domu] Zt. Nùin’ nog v’ìršùs lã·šin’us Lz. Norėj puoda· nujimt Zt. Norėjau pajimt v’ìšto·ka· Zt. Sarmata ranko·sna priim̃ c’ìto· b’ì’ūdo· Arm. ÷nas tù žėbu· dastó·jo, išėm’ė kaltu ir ju rask’ìto· Lz. Neužėmėm dabar m’ėdaus Zt. 2. „brát si, vzít s sebou“: ÷nas n’ėranka grã·šu Lz. Anà dail’ė, o· aš rinkau Zt. Sã·ko, jė·sk’it, ką· nórìte, o· ką· n’ėsãje·s it, riñk’it sa sav’ìm Zt. | refl.: Vál’g’rc’ p’ievo·n riñko·m’ės Lz. || Ēm’ąu su saim’ì lüstur dúono·s Lz. Tai tu jau dail’ìk, o· aš jim̃su Zt. Aš jim̃su namo·, itai mú·su p’ėliukas Zt. | refl.: Insùk aut’ã·l’in drùsko·s im’c’is su saim’ì Lz. Dvojím způsobem — jak se slovesem rinkti, tak se slovesem imti — se tento význam vyjadřuje také předponovými slovesy, např.: Ažriñko· vaikus ir žmó·nu Lz. | refl.: Tadù aš jų· as’iriñkau par saũ Gry. Jã· išriñko· dukt’ė· pa(s) sav’ė Zt. Anà v’ìsa pariñko·, n’ìeko· jiem’i n’ėpàm’et’ė Zt. Anà razdail’ė, o· aš pariñkau Zt. D’ė·d’ė us’ìk’ė·lės, pariñko· tū· žã·latu· ir nuv’ã·j Lz. Tadù pariñko· bõ·c’ù, mõ·mu· ir nuvažau Lz. Mã·n’šeim’ìnu· v’ėl’n’as par’iñko· Str. Kad jūs, ito’k’us vaikus s’m’ėrc’is pariñkt Arm. | refl.: Pasriñko· v’ìsa, mùs gri·nùs pal’ìgd’ė· Arm. Anà v’ìsa pasriñko· sã·vo ir muã·j Vrn. Kad mañ pririñkt dz’ìėvas nog jų·s (aby smrt přišla rychleji) Arm. Ìt’ep 45 a rozdělila, a já jsem nasbírala Zt. Kdyby sis ty vzal všechno pro sebe Zt. Neví se, kdy já už ji: (krávu) vyzvednu Zt. || Vzala si boty, aby si pohrála, a odnesla je Lz. Všechno si pro sebe nevezmeš Zt. Kdyby byly dvě, vzala bych si jednu Zt. Ó, kdybych si to tak byla vzala Zt. 3. „jíst, pít“: Nic nejí (nejí) Zt. Už jsem mu dávala jídlo, ale on nic nesnědl Lz. Jez chleba a mléko Zt. Jez polévku Lz. || A muž nic nejedl, jen se napil kvasu Zt. Polévku si nevezmeš Zt. Tehdy ten balíček, aby zbyl na zítřek Lz. Vyskytují se také předponová slovesa blízkého významu, např.: Do svatby se vydej a přivaž si mnoho jehňat Zt. Vypij tolik lihoviny, ale přivaž si jen trochu vody Zt. || „pohostit“: Jdu, babička mě posadila ke stolu, pohostila velmi dobře Lz. 4. „dostat“: Kdyby dobrý člověk dostal látku Lz. On dostává dobré platy Zt. On dostává tři sta měsíčně Zt. || Není kde vzít seno, je třeba seno do bramborového pole Lz. Prodávali, vzal jsem tisíc Zt. Kde seženou, vzít otce, když ho není Am. A kdepak to vezmeš, tam kvůli němu Zt. Předponová slovesa tohoto významu se vyskytují řidčeji. Nejvíce jich bylo zaznamenáno v okolí Zietela, např.: Z husích hnízd nasbírala po dvou rublech Zt. Dvakrát jsem dostala dušnost Zt. Přinesla tolik věcí a zboží Lz. || refl.: Už se jí udělalo nevolno, dostala koliku Lz. Dostala svrab Zt. || Jen kdybych dostala dluhy [dluh] Zt. Požádala o svátky, vyzvedla doklady Zt. Už si vzala i papíry Zt. Mnohé z toho dostalo jméno. Zas’à·c’ai Zt. Ó, říká, že jsem dostala tři tisíce rublů z kostela Zt. Pracujeme celé roky a nevíme, kolik si za měsíc vezmeme Zt. Z lásky si nevezmeš Tvr. 5. „vzít si (dívku), nebo přijmout do domu (muže, zeťa)“: Je krásná i bohatá, jak by si ji někdo nevzal Zt. Mladí se rok zdráhají, jiný si ji vezme Zt. Vezme si zeťa do domu Zt. Nikdo si ji nevezme za ženicha Zt. My si ji vezmeme za manželku Lz. || Chtěli mě vzít za ženicha Zt. Staří si ji vezmou, někdy zůstane s mužem, dokud nezemře Zt. Tehdy si ji vzal za ženu, oženil se Lz. Nu, oženil se, vzal si ženu z Pagirů Zt. Takovou by si nevzal za ženicha, kdyby nebyla krásná Zt. Z předponových sloves odpovídajícího významu je třeba zmínit tato: On si mě chce vybrat Zt. Vybral si tu dívku pro sebe v Rudně Zt. Ženy si vybraly Polky Lz. Všechny si vybíraly dívky, když ne mladé, tak staré Zt. Všichni si vzali Polky Zt. Otec si vzal Polku Aps. || Jeden chlapec si vzal tu dívku Zt. Z téže vesnice jsem si vzal manželku Lz. Kéž by mě vzal ze svého [domu] Zt. Vzal si ji i s domem i se zemí Ad. 6. „sklízet z pole, sklízet úrodu“: Z pole se sklízí a vozí domů Zt. Posekala jsem kopku sena a neodváží se domů Lz. Když neprší, sklízíme z pole a vozíme do stodoly Pls. Tehdy bývaly velké práce, když se sklízelo z polí Dsn. || Začínáme sekat žito, otec je bere Ad. Koně jsme vzali z pole Zt. 46 Tento význam dobře ilustrují také předponová slovesa, např.: Nug laūko nurinīko·m, v’īsa nurinīko·m Zt. Daũk jā·vo· nurinīko·m Lz. Nur’īnkā rug’el’ūs, būl’-bas i(š)s’ī·kas’e· Aps. V’īsa žė·m’ē·n pas’ē·jo·m, o· paskui reik’a v’īsa nurinkc’ Dv. Vi.su. nāudu. nuo laukū· nurīnkau·m Zr. Jau laukai nurinkt’ī mú·su·, nūrinkta v’īsa Zt. Nurīnko· rug’ūs Dbč. Jau v’īsa kàs nūrinkta nug laūko· Grv. T’ik būl’bɔ·s li·kɔ· n’ēnū·r’inkta Str. Nug laūko· dar v’īsa pārinkta Zt. Prieš rug’el’ūs v’īsu· šienu· parinktái, tadū g’erai i rug’āl’ai Btrm. ‖ Dabar kakarū·za· reik’a nujimt Zt. Kazlā·l’is č’irk’a ka(p) p’jov’imas, kap nūjimam rug’ūs Lz. Nog laukū v’īsa nūimta Zt. Kai nūim’i javūs nug laukū·, v’is’i darbaī g’i’n’ē·c’i Rod. Pries n’ed’ē·l’u· ir daržūs nūimš Pls. Kap aps’id’irba, v’īsa nog laūko· pāima, l’inūs m’ina Lz. Kad šč’esl’ī·vai suim tum rug’ūs, tai šiėm’et dūono·s turė·tum Nč. 7. „koupit“: B’il’ieto· n’ereik’a rinkc’ Lz. Kap pa·ū·tarina, kad p’érmain’i·d’i-n’ēs asmo·kūs (pinigus), tai labai žmōn’ēs riṅka v’īsa Zt. ‖ Nū’veimu, imū k’ilo·grā·mu· tris Zt. Nuv’eisu, p’ie pūs’e· šīmto· jimsū Zt. Sakaũ, ās im’č’āp, al’ė as-mō·ku· n’eturū Zt. Těchto významů předponových sloves je zaznamenáno pouze s kořenem rinkti, např.: Ā·no·s p’īg’os, tai jās v’iek’āū pārenka Zt. Tā· juoda· dūona· žmōnė·s parinks Zt. Kap ātv’eža, t’ep ir razrenka Zt. Jau razr’īṅka· [prekes] — n’er’ė Aps. N’eb’it nurnaik m’iltu·, razrīnko· Zt. S’v’ietas razrīnko· m’iltus Arm. 8. „volat, mobilizovat“: Tadaik riṅko· man’ė maskō·l’uosna (į kareivius) Zt. Mas’kā buvū, kap v’ī·rus riṅko·, mō·t’erīšk’o·s v’ėrk’ė Lz. ‖ Ė·m’ė· vaiskañ (į kariuomenę) pō·no· tris sv’nūs Lz. Šėn ištrū·ko, b’ijō·j, kad n’eimtu· vaiskañ Zt. Ačkoli i nepočetná předponová slovesa tento význam rovněž dosvědčují, např.: V’ī·ru· azrīnko· un pō’l’skos vainō·s Lz. Man’ė izrīnko· vaiskañ Zt. A po·tōm maskō·l’uosna izrīnko· jau Zt. Kap būtu pat’i darb’in’ī·k’ė, man’ė izrīnktu· vė·l vaiskañ Zt. Tadaik mūs daugī· parinko· maskō·l’uosna Zt. Iš jū· k’ėmo· b’ėrnus d’o· v’ienām maskō·l’uosna paparinko· Grv. ‖ B’ėrnus papā·m’ė· vaiskañ Lz. 9. „zatknout, zadržet“: Č’ā jau jī· reṅka t’urmō·n (į kalėjimą) Zt. Kàs kaltas, tai riṅka to·k’ō·n t’urmō·n Zt. ‖ Kap jė·m’ė· jūos n’ėmč’ū·s, ir n’egrīžo· Zt. Tento význam je doložen větším počtem předponových sloves, např.: Ažr’īṅkā· p’ī’ie-nan (į nelaisvę) Pst. Man’ī· ažrīn’k’i· būvo· Lz. Izrīnko· v’īsūs v’ī·rus Lz. N’ė·r mū·su· kaplō·no· (kunigo), ot jau k’iek m’ė·tu·, kap izrīnko·, tai ir išrīnko· Zt. M’īl’i-c’ija jī· izrīnko· ir pasod’ino· Zt. Ot ā·nas jūos dav’īs ir g’ī·vus parīṅks Lz. Kàs n’ek-laūš’ė, pašāud’ė, parīṅko· Arm. V’īsūs būvo· parīṅk’i· ir panuv’āri· Lz ‖ T’ep jūos g’i’vai pājė·m’ė· Lz. Maskō·l’ai pravažāvo·, o· itu· pō·nu· n’epājė·m’ė Zt. Jī· būvo· t’urmōn pajė·m’ė· Zt. Norrė·jo· p’ėrimti jūos ir n’ep’ėrė·m’ė· Zt. 10. „zvát; přijmout“: Ā·ni·s riṅka t’ik an darbo·, jė·s(k), kā· nō·ri, n’ėšō·(k), kā· nō·ri Zt. An v’es’ėil’o·s, an krišt’ī·mu· v’īsu· riṅka, v’īsu· prašo· Zt. Prip’īl’a lachōn’ė·n (į dubenį) vánd’en’o; im’ėta av’ižū·, o· tadaik reṅka v’īsūs praušt’is Zt. Ir man’ī riṅko· mō·k’ī·c’is Lz. ‖ Dūoja s’k’ep’ėti·ka· (skarelę), kab ims jā· šō·kt Zt. Sā·ko· brō·l’u, kab imtū· jā· šō·kt Zt. Předponových sloves je zaznamenáno jen málo, např.: Tadaik ā·nas man’ė izrīn-ko· t’enāik Zt. Vaikus parinko· mō·k’ī·c’is Lz. Man’ė jau užrīnkt nor’ė·jo· Zt. ‖ K’itu- 47 m’ergùtu· pajėmė· mók’įc’ Lz. S’v’ė’t’imas b’ijós priimt Zt. Āni·s priėm’ė· draug’ė·n Zt. Kad priim’s’it, tai ataisù Zt. Priim’ man’i nakvóc’ Lz. 11. „odejmout, loupit, drancovat, krást“: Teď jeden druhého okrádá Zt. Proč vy tak kradete dřevo (loupíte), všechno kradete Rod. Ukradli mi koně Lz. Ukradli koně mi Rod. Vezme koně, ukradne nějaké majetky Bn. || Ať si (ať) vezme všechno mé, co by chtěl, ale já si nevezmu nic Zt. V litevsko-běloruských pohraničních nářečích je zvlášť mnoho odvozenin s předponami tohoto významu, např.: Vag’ai gražùs v’įsùs apriñko· Lz. Māžu kas apriñko· t’i namùs Lz. M’il’ic’ija pā·ė·mė už tai, kū· apr’iñka· žmā·gu Aps. Apriñko· šitu· malūn’in’į·ku — kū· jis t’i· prisāugo·s Grv. Šiem’et tai mūs sù·v’is apr’iñka· Pst. Atvaž’avo; apr’iñko· i t’i·l’i· Str. V’ienus m’etùs ir man’i apriñko· Šlc. Vā·psos užpūola b’it’es, nō·ri m’ė·du atriñkė· Lz. Juosà arkl’i· atriñko· Zt. K’iek vál’g’į·c’ pā·m’et’ė; e·t’ep atriñko· v’į·sa kū· Kli. Āni·s atriñko· v’isa bū·st’ima (život) mum’i Zt. Kāp pagauś lā·p’ė· v’išta, tai n’eatrinks’i Zt. Kur tai g’ird’ė·ta, kad v’įsu žė·m’i atriñkti Dv. Gō·dnu· kárv’i· ažriñko, o· blō·gu· mum’i pam’ė·t’ė Lz. N’eturi av’i·t’ù, ažriñko· Lz. G’i·vul’us v’įsùs ažr’iñka· Ad. Mā·no· daržin’ą išriñko· Zt. Vybral jsi mi krásu z tváře Grv. Skarby (majetek) byly vybrány všechny Arm. A vzali mu i peníze Zt. Koně ukradli, vůz ukradli, všechno pobrali Zt. Všechno pobrali: pole i koně Zt. Krávy nám pobrali Lz. Ze všech krav pobrali Aps. Zemi pobrali a stali se jedinými Arm. Okna vypáčili, všechno pobrali Bn. Všechno od tebe pobírají Rod. Mně šaty nepobrali, nic nenechali Dv. Všechno pobrali, když jsme nezaplatili Arm. Když zemřel, lidé rozebrali všechno jeho jmění Lz. A krávy, všechno čistě pobrali Zt. || A taky je to záhada, jak se ta noční můra: vzít mu to Zt. Všechno ti berou Zt. Vzali pánům statky Lz. Ty bandity pochytali a ty duby pokáceli Lz. Nic jsem si nevzal Zt. Všechno, co sesbíral — jak ječmen, tak dobytek Lz. 12. „ochromit, vzít (končetiny, části těla)“: Slovesa rinkti v této významové podobě bez předpony nejsou doloženy. To je zřejmě motivováno samotnou skutečností. Ochrnutí bývá obvykle náhlé a vyjadřuje se předponovými slovesnými tvary dokonavého vidu, např.: Obě nohy i ruce už jí ochrnuly Zt. Ochrnula jí strana i noha a ruka; nemohla se obrátit Zt. Ochrnula jí noha i jazyk, nemluvila dobře Zt. Od té věci jí ochrnuly nohy Dv. Ztuhly jí ruce i nohy Rod. Nohy jí ochrnuly, sedí Arm. || Jak se lámalo, půlka těla byla celá ochrnutá Zt. 13. „zabrat, vzít, okupovat“. Tento význam je doložen pouze u slovesa s předponou (s předponou už- /iž-), např.: Sověti zabrali tu věc Zt. Napoleon nechal lidi a dosadil krále Zt. On (Němec) obsadil Kyjev Zt. || Také země zabrali oni z bití Zt. 14. refl. „pustit se do něčeho, dát se do (práce)“: Vrátí se a zase nevím, čeho se mám pustit, protože nic není uděláno Lz. Tak těžce se do práce pouštějí: jak okopávat, tak přihrnovat (nahrnovat), nebo vozit hnůj Zt. Jsem už stará, všechno mě bolí, práce mi nejde Lz. || Můj otec byl starý, a tak jsem od šestnácti let pracoval na jeho poli a pracoval, pracoval, pracoval Zt. | refl.: Potom oni všichni se pustili až do 48 práce Lz. A tehdy už bylo známo, kdo se do jaké práce pustí Zt. | „těžce pracovat“: V horkém senoseči se sekáči se senem dřou Rod. Tento význam je vlastní především nepředponovým zvratným tvarům rinkti, neboť předponové tvary jsou obvykle zaznamenány pouze s kořenem imti, např.: No, on se přihlásil na pastvu Lz. Jeho bratři a sestry pásli naše krávy Lz. | refl.: Vzala jsem si na starost pást všechny krávy Lz. Kdepak by se jim našlo co dát Zt. Já bych pásla, ale za mnoho let bys toho nenasel tolik, co bys mohl sekat, jako v Lotyšsku Švnč. || S kořenem rinkti by se sem snad hodil jen příklad „hodně a těžce se nadřít“: Za celý život jsem se nadřel tolik, že teď už nemohu ani vstát Arm. 15. „postihnout (určitý stav)“: Vztek ho popadl, že už nemluví [děti] Lz. Spánek ho nebere Zt. Ty se směješ, ale mě smích nebere Lz. || Přišel na něj spánek, a tak si lehl Lz. Nemoc ho nepostihla Zt. Nedostane se mu to do hlavy Arm. Pro tento význam nejsou zaznamenána předponová slovesa s kořenem rinkti. Mají ho pouze předponová slovesa s kořenem imti, např.: V noci mě zasáhla mrtvice Lz. Dostala nějakou zákeřnou nemoc, už třetí den leží Arm. Když mě přepadla těžká nemoc, všechno jsem promyslel Arm. Spánek přelétal, přelétal a nakonec ovládl hlavu Arm. Když ho potom začalo bolet Tvr. To ukazuje, že se sloveso rinkti začalo v tomto významu užívat mnohem později. 16. „řezat, dobře brát“: Břitva vousy bere Lz. Nůž už tu hůl nebere, je úplně suchá Zt. || Ta kosa je ostrá: bere jako oheň Švnč. Dobře seká travní sekačka. – bere Rod. To potvrzují i příležitostně se vyskytující předponová slovesa s blízkým významem, např.: Ostříhej kůži nožem Zt. || Říká se, že kdybys byl mladší, uťali bychom ti nohu Zt. Dali mu a pak mu sťali hlavu. (usekli, zabili) Zt. Tomu usekni hlavu, a on pořád zpívá svou píseň a je toho dost Švnč. 17. „nabírat (vodu)“: Kdo přijíždí, ten tady všude nabírá vodu Zt. Duha (duha) nabírá vodu z moře Lz. Tu vodu musíme mít ze studny Lz. Nabíral jsem vodu Zt. || Nabral jsem vědro vody Zt. Vyskytují se také předponová slovesa blízkého významu, např.: Nabírej smetanu naběračkou. Zt. On tu nabral vodu. || Je třeba nabrat smetanu naběračkou, sebrat ji, vzít ji Pls. Některá nepředponová slovesa rinkti, která se významově překrývají se slovesy imti, jsou osamocená, tj. nemají zřetelnější oporu v předponových slovesech. 18. refl. „najít se“: A odkud se ten déšť vzal, celý den prší Zt. Kde se bere voda Zt. || Odkud ses tu, říkám, vzal Zt. A odkud se tohle vzalo Lz. Tady u nás v Zietelách se to taky vzalo, ten židovský chlapeček Zt. Pastviště (název louky) se tak jmenuje proto, že louka je pod mostem Zt. Kopal jsem, a udělaly se mi puchýře Zt. I při hlasování se tam už objevil Zt. Neví se, odkud se vzaly bradavice Ad. Kde se u nás vzal takový hlupák Vrn. 19. refl. „začít růst, zvětšovat se“: Tráva po dešti začíná růst Lz. Žito v zimě za mrazu začíná růst Lz. || Tato ovce se pokrývá (obaluje) mrazem (ledem) jako plech (plech) a tehdy se už nebojí žádného chladu [nohy] Lz. | „začít hořet“: Od toho kraje se vzňal, a pak se vzňala i půda Zt. 4. 678 49 20. „suvokti, suprasti“. Šia reikšmė užrašyta tik priešdėliniu veiksmažodžiu: Papul’ d’in’é·jasi to·k’i žö·dž’ai, katrū· n’egal’u razriñkt Zt. Kap mö·k’i·to·jai šn’ė·ka, suñku razriñkc’ Dv. N’iekas n’eražrenka, kap ã·nas ū·tarija Lz. N’erãzrenku, kąš paraš’ta Lz. N’erazrenk’i jü· gavẽndo·s (šnekos) Arm. B’er’n’ã·kas ar m’er·gãit’e· dabar n’eraz’r’iñk’c’ Pst. N’erazrinks’i, kū· dud’ã·na Šlc. Kãs jãs raz’r’iñks, katrā kaltā Švnč. Nerazrinksi – i ruskāi, i l’ietū·v’iškai (kalba) Ad. | refl.: Aš n’ė·kap (kažkaip) n’era(z)s’irẽnku, ažg’i neras’iranku Zt. Aš n’eras’irinkau, kū· ã·nas rašā·k’ė Lz. Ilgā g’i itai g’is’m’ė, pak’i m’ė·s ras’irinks’im (išsiaiškinsim) Zt. Jéi kur prisiėtu· t’ė·vi·kšč’a rašt, n’erazrinktāu (neatpažinčiau) Dbč. S’ū·lai sus’v’ijo, ir razriñkc’ (išnarplioti) n’emōžna Lz. || N’ėko· dš č’a n’egal’ū pajimt Zt. Mus’ip prastai ū·tarina, tai g’erẽst paim’t’i Zt. N’emōžna pajim’c’e [iš brėžinio], suv’isu n’eto·k’ã žã·grẽ· Lz. T’en jü nepaiṃ’s’i, k’iek pãrt’ijv’ b’it Zt. Téměř všechny tyto významy jsou sémantické kalky, které se většinou nedávno dostaly prostřednictvím kontaktů ze slovanských jazyků, a to od příslušného slova brat a jeho odvozenin. Většina z nich se užívá v nářečích ležících dále od hlavního litevského jazykového území, zejména v okolí Zietely a Lazūnů. Nejrozšířenějšími sémantickými kalkami z nich jsou „odejmout, loupit, krást“ (11) a „vnímat, chápat“ (20). Výskyt všech ostatních (zbývajících) kalk se výrazně snižuje, čím blíže se dostáváme k hlavnímu litevskému jazykovému území. Významy slovesa rinkti připomínající sémantické kalky se však vyskytují i v hlavních litevských nářečích. Mohly se zde vyvinout samostatně. Zvláště lze zmínit některá rozšířenější frazeologická spojení: Neriñks jõ vẽlnias Ds. Neriñks jo gãlas Kps. Kãd tavẽ perkūnas riñktų Yl. a další. b. Do této skupiny patří nejen sémantické, ale i slovotvorné kalky, které mají zpravidla jiné významy než výše uvedené významy slov „rinkti“ a „imti“. Některé z nich jsou známy poměrně široce, jiné jsou velmi individuální a jsou doloženy pouze v jednotlivých nářečích. 1. zvratné „chystat se, připravovat se“: Už se chystá spát Lz. Medvěd se chystá a chystá se pohádat s člověkem Zt. Už se chystám popovídat si Ad. Chystal se, chystal, a nic z toho nebylo Kli. Chystá se, chystá se, že bude líhat, a tak dále Ad. Chystáme se nakupovat [koupit] a nekupujeme Tvr. Ale když se rychle napijete, pak už se nevypravíte Tak se tedy chystá a jede tím směrem Grv. Z domova se nevypravujte tak brzy Zt. U tohoto významu nebyly nalezeny protějšky s lexémem vzít. Naproti tomu nechybějí předponová slovesa lexému sbírat, např.: Sousedi už se vypravili jet na louku Lz. Všichni se vypravili do Litvy Grv. A když přijede, všechno připraví, aby mohl pohostit (pohostit) Zt. I jídlo už musí být připravené a všechno musí být hotové Zt. | zvratné: Vypravil se na trh Zt. Kvůli práci jsem se nevypravil přijít k tobě Tvr. Ale ta lištička (liška) se vypravila, protože už jí ty hedvábné stužky Zt. Babička se vypravila jet do Vilniusu Lz. Kdy se vypraví, tak do půlnoci Lz. Vypraví se? On odjet Švnč. Baba, když se nedočkala svého dědečka, sama se vypravila přijít Tvr. Už se vypravil do práce Lz. Některé zde uvedené příklady nepředponového zvratného slovesa rinktis jsou jakoby dvojznačné, tj. kromě významu „chystat se, připravovat se“ mohou znamenat také „oblékat si, oblékat se, zdobit se“ 50 (srov. No, tak se tedy oblečeme a pojedeme přes třetí), „jít, jet, stěhovat se“ (srov. Už je třeba se chystat spát. Neodjíždějte z domu tak brzy) a další. Rozlišení těchto významů se lépe projevuje u sloves s předponami. 2. „obléci, oblékat“: Oblékla dědu jako pána, a babičku jako paní. Grv. | zvrat.: Dívky se oblékly do národních krojů Grv. Mladá nevěsta už odchází, ještě není oblečená Lz. Cikáni chodí oblečení Grv. Tak se oblékla do šatů Lz. A teď vyšla krásná, oblékla se do mého kabátu Zt. Oblékni dítě hezky Zt. Přijela krásně oblečená dívka Zt. Lidé viděli, že Jónas a jeho děti jsou oblečení Zt. | zvrat.: Dcera sloužila, bylo třeba se obléci Zt. Sám se oblékl jako pán Zt. Oblékla se pěkně a znovu se prohlíží v zrcadle Lz. A oblékl se, oblékl se krásně jako Litevec Zt. Svlékla muži, svlékla všechny ty kabáty, košile Lz. | zvrat.: On se svlékl a šel spát Lz. Úplně se svlékli Lz. Zloději je měli okrást Lz. Omyju je, vyberu je Grv. | zvrat.: Všechno si pěkně vybrala, umyla, uklidila Zt. Všichni se pěkně oblékli Lz. Děda přišel domů a převlékl se do svého kabátu Grv. A babička oblékla svou dceru do jejích šatů Grv. Vychovala mě matka a oblékla mě jako tu slečinku Ad. | zvrat.: Jindy se cikáni převlékli Ad. | A tehdy jsem si vybral pěknou sukni Zt. Vyberu si, aby byla pěkná sukně Zt. Jakmile přijde večer, všichni se sejdou a pěkně se obléknou Lz. Všichni se oblékali, oblékali Grv. Dědeček přijíždí, dcera oblečená v hedvábí Tvr. Postel není pěkně povlečená Grv. Už se všichni sešli, leží Lz. Kvůli podobnosti funkcí předpon in- a an(t)- (stejně jako předložek) se v nářečích Gervėčiai a Lazūnai ve stejném významu užívá také sloveso anriṅkti, např.: obléká [zemřelou], rakš’t’iñ (do rakve) ukládá Grv. Je třeba obléknout vnoučata Lz. | zvrat.: Všichni se oblékli, pěkně Lz. 3. „papuošti, pasipuošti“. Ši reikšmė labai artimai susijusi su minėta „vilktis, rengtis“ reikšme. Tai gerai matyti iš minėtųjų ir toliau pateikiamų pavyzdžių: P’irk’õːj inriṅka, k’ v’ietkuː prid’irba Zt. Inriṅka kárv’es, an ragũː, an kãːkloː vain’iːkus d’ėst ir vãːroː Zt. Inriṅkdam stáːlaː gražai, ir àtaima s’v’eč’ai Zt. Inriṅkoː divoːnus Dbč. Kũ juos prisriṅks, b’ė(t) t’ik apv’ilktas Ad. Inriṅkoː jai vain’ikuː un galvòːs Lz. Kap kur aim’i, reik’a i(š)s’iriṅk’ Lz. Nu jau kũːs’n’iː pas’iriṅkaù Lz. Kuom tu pririṅks’i aglũt’i Grv. | refl.: Tãːvaː dukt’ėː p’r’ is’r’iṅka Dsn. Ãːn’ies man’iːs n’elãid’eː — aš n’ép’ r’ is’r’iṅkus buvaũ Aps. 4. „jít, jet, stěhovat se“. S významem „chystat se, oblékat se“ úzce souvisí význam „jít, jet, stěhovat se“. Významové odstíny těchto sloves s předponami závisí na různých složkách překladu (předponách, lexému rinkti, přítomnosti či nepřítomnosti zvratné částice) a na kontextu. Proto jsou tato slovesa dále ve větě ještě objasňována, např.: Nebylo se kde usadit (zastavit se) Grv. Přijel sbírat houby a došel až (došel, prokopal se) k nim Lz. Chtěla jsem se vypravit na cestu (vypravit se, odjet) Lz. A ona se s mužem do Lídy vypravila Zt. Oni se vypravili (šli, vlezli) do postele a lehli si Lz. On tam k sousedovi vlezl a lehl si Svnč. Tam v Polsku jsou Bělorusové, Rusové, takže je tam přesídlí (přesunou) Zt. | zvrat.: A ti tři, když vyhořeli, přestěhovali se do Pateraban (odstěhovali se, 4* 51 (vystěhovali se) Zt. Ãr už jùs odtud všichni odešli Lz. Neslyšel jste, že oni odešli někam? Zt. Všichni se rychle rozešli (rozešli se) Tyr. Pačũ.kai, a když je chytíš, trochu je zabiješ, tak se nakonec rozejdou Str. Vyšli (vylezli) z lesa na pole Lz. Ona už odešla k svému muži (zemřela) Zt. Oni se rozešli a našli práci v L'i·dõj Zt. Všichni se rozešli (vystěhovali se) spát – lehli si Lz. Přestěhovali se k synovi Zt. Ti se přestěhovali Lz. Když jsme se spálili, přestěhovali jsme se sem Zt. Přestěhovali jsme se na lepší pozemky Grv. Chtějí se přestěhovat do Canuje Azr. Rodina se přestěhovala (přešla, zmenšila se) v té vsi Zt. Přes bažinu neprojedeš (neprojedeš na kole) Lz. Odvezli všechny Grv. V zimě nebylo možné vejít do lesa Lz. | refl.: Potom se všichni ráno rozejdou Lz. Moji hospodáři (hospodáři), koupili, jak koupili; odstěhovali se Zt. Oni byli v Zasẽc'u(o)sa, ale odstěhovali se do K'l'išũsna Zt. Můj syn se odstěhoval sám do Põ·l'ščin Zt. Rusové utekli Grv. 5. „rozebrat, zbourat“: Je třeba rozebrat střechy Dbč. Chtěl rozebrat kostel Rod. Chlévy a stodoly rozebírají Pst. V Balatnõj rozebrali kostel Arm. Dům zchátral, rozebrali jsme ho na dříví DV. Budu je rozebírat Str. Svezl, to ty jedle rozebere Grv. 6. refl., „sejít se, shluknout se“: Kameny se podél cesty nahromadily Zt. Grumul'ais led se slepil Lz. Když roztlučeš kotlíky, i ty kousky se slepí Zt. | „obalit se“: Na jednom peříčku, když leží, se na člověka přilepí Zt. Vlétl jsem do řeky a přilepily se mi pijavice od ocasu Zt. A čekám, až se pijavice přilepí od ocasu Zt. Ostatní kalky mají poměrně individuální význam a patrně nejsou příliš rozšířené. 7. „dávat (do čeho)“: Nohy jsou ztlouklé, dává do sádry Zt. 8. refl. „upadnout, zchudnout“: Už jsem se dostal na mizinu, nemám žádné peníze Zt. 9. „vynadat“: Vynadám mu za ty jeho skutky Vrnv. Před všemi, před očima, mu vynadám, ať se nestydí Vrnv. 10. „zapamatovat si“: Slyšel jsem to jen jednou, takže jsem si to ještě nezapamatoval Ad. To má ale dobrou hlavu: co zapomene, to si hned znovu vybaví Ad. 11. „zbít, zmlátit“: Policie mě na služebně zmlátila, to tedy zmlátila Nč. 12. refl. „přivodit si“: Člověk si přivodil potíže Lz. 13. „rozdělit, rozštípat“: Tehdy je rozdělí Põ·l'šč'i· Zt. 14. refl. „dát se dohromady, spřátelit se“: Víš, s kým ses dal dohromady? Lz. Dal se dohromady s bandity Lz. Od nás už jsou dnes všichni spolu Lz. 15. refl. „sejít se, srazit se“: V Trobõ·s (v městečku Trob) se sbíhají cesty Lz. Mnohé z těchto slov a významů této skupiny (rinkti) se zřejmě utvořily ve slovanských jazycích a teprve poté byly odpovídajícím způsobem adaptovány (přeloženy po morfémech) v litevských nářečích. To, že tato adaptace probíhala v litevských nářečích samostatně, často dokládá jejich individuální význam. Zvratné sloveso rinktis namísto rengtis „1. chystat se; 2. oblékat se“ se používá především v okrajových vilniuských nářečích a v okolí Zietely. Zvláště ve vilniuských nářečích 52 Tvarů rengtis se možná začalo vyhýbat kvůli jisté nepohodlnosti, která zde vznikla při změně tautosylabického en na in a při znělostní asimilaci souhlásky g před t. Tvary infinitivu a rozkazovacího způsobu se tedy zcela shodovaly s tvary rinktis. V nářečí Zietela bylo toto slovo zcela vytlačeno kalky. Velký vliv na kolísání tvarů má doslovný překlad členů vidových opozic ze slovanských jazyků do litevštiny. To vše velmi rozhojňuje výrazové dublety, které zase narušují systém místních litevských nářečí. Mnohé výrazové kalky, stejně jako jejich významy, jsou především náhodné a příležitostné okazionalismy. Vždyť na jihovýchodních okrajích litevského jazykového území, jehož větší část nyní leží v Běloruské SSR, bylo značné množství materiálu zaznamenáno od osob, které uměly pouze litevsky, avšak doma spolu již často mluvily bělorusky. Mnohá někdejší kompaktní litevská nářečí (jako breslaujsko, kamojské, lentupské, armoniškėské, asavské, benekainské, nočské, žirmūnské a zčásti také apšské a varenavské) se již chýlí ke konci své existence. O nářečí Zietela se nyní hovoří jako o nářečí zaniklém. Určitou část zde zmíněných výrazových a významových kalků je tedy třeba považovat za výsledek posledního stadia litevsko-slovanského bilingvismu či polilingvismu. LITERATŪRA Baliński M., Lipiński T. Starożytna Polska pod względem historycznym, geograficznym i statystycznym. Warszawa, 1846. Drotvinas V. Pagrindinės leksikologijos sąvokos. V., 1986. Drotvinas V. Lietuvių kalbos leksika ir frazeologija. V., 1987. Ojanen M. О кальках и полукальках (на материале восточноприбалтийско-финских языков) // Studia slavica Finlandensia. Helsinki, 1985. T. 2. S. 142—152. Velakoski H. О кальках по немецкой модели в русском языке // Studia slavica Finlandensia. Helsinki, 1984. T. 1. S. 221—232. Vidugiris A. Veiksmažodžių su priesagomis -inėti ir -dinėti Zietelos tarmėje // Lietuvos TSR Mokslų Akademijos darbai. A. serija. 1961. T. 2 (11). P. 219—231. Vidugiris A. Dėl leksinės sinonimijos santykių su žodžio geografija // Lietuvių arealinės lingvistikos klausimai (Lietuvių kalbotyros klausimai. T. XVII). V., 1977. P. 109—120. Васильев Л. М. Семантика русского глагола. Глаголы речи, звучания и поведения. Уфа, 1981. Гауачас П., Видугирис А. Этнолингвистическая ситуация литовско-белорусского пограничья с конца XVIII по начало XX в. // География, 1983. Т. 19. С. 26—73. Гудавичюс А. Сопоставительная семасиология литовского и русского языков. Вильнюс, 1985. Невская Л. Г., Судник Т. М. Диалектные контакты в зоне современного балтийско-славянского этноязыкового пограничья // Славянское языкознание. VIII междунар. съезд славистов. М., 1978. С. 285—307. Павел В. К. Лексическая номинация. Кишинев, 1983. Слоўнік беларускіх гаворак паўночна-заходняй Беларусі і яе пагранічча. Мінск, 1979. Т. 1. К СЕМАНТИКЕ ГЛАГОЛА RINKTI ‘СОБИРАТЬ’ В ГОВОРАХ ЛИТОВСКО-БЕЛОРУССКОГО ПОГРАНИЧЬЯ Резюме В статье исследуются преобразовательные процессы в семантике глагола rīnkti ‘собирать’ в литовских говорах, интенсивно контактирующих со славянскими языками (особенно с белорусским, в меньшей мере — с польским и частично с русским) на территории юго-восточных районов ЛитССР и в северо-западных районах БССР. 53 Констатируется, что в юго-восточных литовских говорах глагол rinkti испытывает влияние контакта со славянскими языками как в плане содержания, так и в плане выражения. В более отдаленных и тем самым быстрее ассимилированных литовских говорах на территории БССР, напр. в окрестностях Дятлова (лит. Ziętela) и Лаздунь (лит. Lazūnai) в Ивьевском р-не глагол rinkti ‘собирать’ почти полностью перенял значения соответствующего славянского глагола, ср.: блр. браць, польск. brać, рус. брать. В других говорах, которые находятся ближе к основным литовским диалектам, такой последовательности не отмечено. Слово rinkti в значении ‘брать’ в указанных говорах существует чаще всего как дублет наряду с исконным imti ‘брать’, так как глагол rinkti в некоторой степени еще сохраняет и старое значение ‘собирать, собрать’. Из семи (7) основных традиционных семантических вариантов два главных сохраняются еще полностью, а остальные чаще всего выражаются уже приставочными или приставочными и суффиксальными глаголами, как и в славянских языках. Употребляются заимствованные приставки da-, pad-, raz- (darinkti, padirinkti, razirinkti), по славянской словообразовательной модели используются по две или три приставки (papagrįžkti, papiriņkti, papanuirinkti и др.), суффикс -amь передается суффиксами -(d)inėti или -dyti (išrinkdinėti, nurinkdinėti, išrinkdytį, nurinkdytį). Словообразовательные кальки в отдельных литовских говорах часто адаптируются с индивидуальными значениями.