Priebalsių „t’, d’“ ir „k’, g’“ mišimas Druskininkų tarmėje

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXXVIII (1997) Asta LESKAUSKAITĖ SMĚŠOVÁNÍ SOUHLÁSEK t’, d’ A k’, g’ V DRUSKININKSKÉM NÁŘEČÍ (podle „Slovníku druskininkského nářečí“ od G. Naktinienė, A. Paulauskienė a V. Vitkauskas) V lingvistické literatuře se při pojednávání o směšování souhlásek t’, d’ a k’, g’ uvádí, že jde o sporadický jev (především v oblasti jižních aukštaitských nářečí), kdy se měkké t’, d’ vyslovují s výraznější palatalizací, blíže k k’, g’ (Zinkevičius 1987: 248–251). Směšování se vyskytuje jižněji od linie Punskas–Lazdijai–Kapčiamiestis–Švendubrė(Ratnyčia)–Kabėliai–Dubičiai–Dievėniškės, v Rimšė, v okolí Pelesy, v obci Aziėrkų, v okolí Lazūnas (Otrebski 1958: 352–357; Zinkevičius 1966: 140–141; Dovydaitis 1968: 185–190; Savičiūtė, Vitkauskas 1976: 146–149; Vidugiris 1989: 204; LKT 1970: 38; Sudnik 1975: 175, 194) a jinde1. Charakteristických je několik variant směšování (t’ > k’, d’ > g’, k’ > t’, g’ > d’), které se objevují v pozicích před vokalismem typu e, ė, i, před diftongy ie, ei, někdy iau, a před zadními samohláskami a, o, u, ε (Otrebski 1958: 352–357; Zinkevičius 1966: 140–141; Dovydaitis 1968: 185–190; Savičiūtė, Vitkauskas 1976: 146–149). V druskininkském nářečí se vyskytují všechny zmíněné varianty směšování, tj. pro toto nářečí je charakteristické směšování souhlásek t’, d’ a k’, g’ před samohláskami typu e, ė, i, před diftongy ei, ie, au, diftongoidem (i)e a v ojedinělých případech před zadními samohláskami a, o, u. 1. Měkká souhláska d’ se mění v g’: před přední samohláskou e a diftongoidem (i)e, např. išā.ug’ei ‘išāudei’ 1332, ā.ug’eklas ‘audeklas’ 23, 97, 312, 352, ā.ug’eklo. ‘audeklo’ 349, ā.ug’eklus ‘audeklus’ 133, geb’es’i·las ‘debesylas’ 61, g’ē·da ‘deda’ 170, 196, 249, g’ē·das’i ‘dedasi’ 88, 309, 365, g’ē·s’ies ‘desies’ 223, pàg’edu ‘padedu’ 270, pàg’edzi ‘padedi’ 306, pàg’eda ‘padeda’ 274, 278, pàzg’eda ‘pasideda’ 440, pràg’edzi ‘pradedi’ 132, pràg’eda ‘pradeda’ 10, 129, 231, 243, prìg’edam ‘pridedam’ 277, 447, prìg’eda ‘prideda’ 390, 424, 447, prìzg’eda ‘prisideda’ 92, sùg’edam ‘sudedam’ 26, sùg’eda ‘sudeda’ 81, 110, 171, ùžg’eda ‘uždeda’ 351, us’ig’edam ‘užsidedam’ 334, us’ig’eda ‘užsideda’ 130, 312, 340, 451–452, (u)ùžg’eda ‘uždeda’ 11, (v)ùžg’eda 1Podobné případy směšování se vyskytují také v ruských, ukrajinských a lotyšských nářečích, např. v ukrajinštině – хата: хаки, v lotyštině – salanki (< salankis): Salantai, valanki (< valanti): obec Valančiūnų aj. Otrebski 1958: 352–357; Hausenberga 1932: 130). 2 Čísla za příklady označují stránky DTŽ 1988. 220 'uždeda' 423, (v)užg'ėdam 'uždedam' 132, 174, g'ė·g'inam 'deginam' 166, g'ė·g'ina 'degina' 296, 477, g'ė·gi.c 'deginti' 397, ižg'ė·g'ino. 'išdegino' 62, sug'ė·g'is 'sudegins' 465, sug'ė·g'i.tas 'sudegintas' 452, g'ė·da 'dega' 376, g'ė·ga 'dega' 125, n'ėužg'ed(i)e 'neuždegė' 22, užg'ė· 'uždegė' 227, 250, 285, užg'egi(i)e 'uždegė' 62, sùg'ė·ge. 'sudegė' 112, sùg'eg(i)e 'sudegė' 62, 90, sug'egsì 'sudegsi' 472, 162, 462, sug'ėgtai. 'sudegtai' 402, sug'ė·gus 'sudegus' 125, užg'eg(i)e 'uždegė' 62, užg'ė·go. 'uždegė' 111, us'ig'ė·gė. 'užsidegė' 468, us'ig'eg(i)e 'užsidegė' 412, us'ig'ė·gi. 'užsidegė' 177, g'ėgtūku 'degtukui' 62, g'ė·l. 'dėl' 63, g'eltō· 'del to' 63, 332, kōg'el 'kodel' 160, g'ēn·ga 'dengia' 192, g'en.kc 'dengti' 227, 63, g'eng(i)ejai. 'dengejai' 63, g'ė·šimo 'dešimt' 200, g'ėšim.s 'dešims' 122, 245, g'ėšim.ts 'dešims' 64, 90, 164, 296, g'ėšimcis 'dešimtis' 111, g'ėšimcies 'dešimties' 452, g'ėšimtū. 'dešimtų' 64, aštuon'a.zg'ė·šimts 'aštuoniasdešims' 21, aštuon'a.zg'ė·šimts 'aštuoniasdešims' 257, aštuon'o.zg'ė·šimts 'aštuo-n iasdešims' 21, 122, 257 221 (šneketi)' 41, g'ė'dė 'dėdė' 61, g'(i)ė'g'ei 'dėdei' 451, g'(i)ė'g'(i)e 'dėdei' 61, g'(i)ė'de 'dėdė' 61, g'ė'làs 'dėlės' 63, g'(i)elàs 'dėlės' 63, 414, kraujā.g'(i)ele.s 'kraujadielės' 166, g'ė'j' 'dėjo' 64, g'ė'jo 'dėjo' 64, g'ė'c 'dėti' 64, g'(i)ėc 'dėti' 305, 459, in'g'(i)ėk'it 'indėkit (idėkit)' 60, pag'ė'k 'padėk' 167, pag'(i)étas 'padėtas' 287, pag'ė'ta 'padėta' 482, pag'(i)éta 'padėta' 109, pag'ė'c 'padėti' 90, 98, 375, pag'(i)éc 'padėti' 432, prag'ė'jo 'pradėjo' 455, prag'(i)ej 'pradėj(o)' 103, prazg'ė'jo 'prasidėjo' 413, sug'ė'j 'sudėjo' 253, užg'ė'j 'uždėj(o)' 441, užg'ė'jo 'uždėjo' 223, užg'ė'tas 'uždėtas' 54, sug'ė.dzin'ė.jo.m 'sudėdinėjom' 61, in's'i-g'ė.mė'jau 'įsidėmėjau' 481, dung'(i)ėjimo 'dundėjimo' 76, paė'g'(i)e 'paėdė' 88, sug'irg(i)e 'sugirdė' 371, g'irg'ė.jau 'girdėjau' 13, 102, 139, 246, 301, g'irg'ė.j' 'girdėjo' 102, g'irg'ė.sim 'girdėsim' 245, g'irg'ė.c 'girdėti' 102, 116, 169, 288, 455, g'irg'(i)éc 'girdėti' 471, n'eg'irg'ė.u 'negirdėjau' 296, 350, n'eg'irg'(i)ėu 'negirde-jau' 67, n'eg'irg'ėjus 'negirdėjus' 441, užg'irg'ė'j 'užgirdėjo' 102, gruzg'(i)es 'gruzdės, gruzdo' 116, n'eg'ė'los 'nedėlios' 224, 404, po. neg'(i)eli 'po nedėliai' 224, n'eg'ė'las 'nedėlias' 432, pavarg'(i)ės 'pavardės' 480, p'elug'ė.n 'peludėn' 257, pravarg'(i)ė 'pravardė' 305, ragui(k'(i)em 'rogotēm(is)' 292, rė.g'ė.m 'rė-dėm' 300, ró.g'(i)e 'rodė' 308, sė.g'(i)eu 'sėdėjau' 325, sė.g'ė.jo 'sėdėjo' 415, sė.g'(i)ėj 'sėdėjo' 464, sė.g'ė.k 'sėdek' 36, sag'ė.jus 'sėdėjus' 275, sė.g'ė.c 'sėdėti' 24, 230, 314, 335, pasė.g'ė.c 'pasėdėti' 128, pasė.g'(i)ėkim 'pasėdėkim' 281, pasė.g'ė.k'it 'pasėdėkit' 200, suspá.ug'(i)e 'suspaudė' 341, šā.ug'(i)e 'šaudė' 326, širg'(i)es 'širdies' 231, v'ė.izg'ė.jo. 'veizdėjo' 448, ap'v'eizg'ė.jo. 'ap'veizdėjo' 448, suv'eizg'(i)ės 'suveizdės' 448, v'i.zg'ė.k 'vyzdek' 233, v'i.zg'ė.k'it 'vyzdek' 466, v'i.zg'ė.c 'vyzdėti' 304, pav'i.zg'ė.c 'pavyzdėti' 260, v'i.zg'ė.cas 'vyzdėčias' 466, žag'ė.jo. 'žadėjo' 229, suž'i.g'ė.jo. 'sužydėjo' 267, ži.g'(i)ėj 'žydėjo' 49, p'ė.rži.g'(i)ej 'peržydėjo' 49, žū.g'ė. 'žudė' 484; 1.3. před předními samohláskami i, i̇, např., aug'imas 'audimas' 19, 359, g'í.rba 'dirba' 14, 432, g'í.rbo 'dirbo' 483, g'í.rbaw 'dirbau' 120, g'í.rpc 'dirbti' 431, 462, 472, n'eg'í.rbo 'nedirbo' 224, g'íd'elis 'didelis' 65, g'íd'el'o 'didelio' 366, g'ídzá.us'o 'didžiausio' 222, g'í.rs'ė.s 'dirsės' 102, g'í.rs't'eru 'dirsteriu' 69, g'í.v'inas 'dvynasi' 258, pajúog'is 'pajuodęs' 129, pakló'g'i 'paklodę' 239, pa-vá.n'g'in'(i)e 'pavandenė' 249, pavan'g'in'(i)ė 'pavandenė' 253, nuskui.g'is 'nuskurdęs' 102, spaug'imas 'spaudimas' 341, targ'í.c 'tardyti' 227, 471, susuog'i 'susi uodę' 429, van'g'in'(i)ėlis 'vandenėlis' 179, vá.ng'in'o 'vandenio' 98, 294, 303, 387, vá.ng'in'u 'vandeniu(i)' 175, vá.ng'in'u 'vandeniu' 472, vang'in'im 'vandenin' 366, 441, vang'in'ai 'vandenai' 177, 321, vang'in'ū 'vandenių'; 1.4. před zadní samohláskou a, např., brā'za 'brazda' 41, prid'ega 'prideda' 447; 1.5. před zadní samohláskou u, např., á.ug'u 'audžiu (audžiu)' 418; 1.6. před dvojhláskou ie, např., šāng'ie 'šiandie(n)' 371, antrā.g'ien'is 'antradienis' 405; 1.7. před dvojhláskou au, např., g'í.rg'au 'girdžiau (girdžiau)' 102. 2. Měkká souhláska t’ se mění v k’: 222 2.1. před předním samohláskovým prvkem e a diftongoidem (i)e, např., aštuon'an'ík'e.s 'aštuoniantytės' 21, aštuon'an'ík'(i)es 'aštuoniantytės' 64, dėšimt'n'ík'e.s 'dešimtnytės' 21, dėšimt'n'ík'(i)es 'dešimtnytės' 64, jauk'el'ùs 'jautelius' 242, sk'ėr.blė.s 'sterblės' 348, k'ė 'te' 400, k'elùka.ic'i· 'teliukaitį' 401, k'elùkas 'teliukas' 45, k'elùkù 'teliuku' 401, ko.ja.ik'es 'kojaites' 128, ko.rk'ė.le. 'kortelė' 163, m'ergai.ke 'mergaitė' 431, m'ergá.ikes 'mergaites' 49, mo.k'eríš.k'e. 'moteriškė' 441, k'ei.smas 'teismas' 400, prik'emin'īs 'pritemenys' 284, prik'emin'īn. 'pritemenin' 236, k'el'í.nga 'telinga' 401, k'el'í.ngos 'telingos' 401, ap's'ik'el'uoją 'apsiteliuoja' 401, ap's'ik'el'á.vo. 'apsiteliavo' 395, ap's'ik'el'á.vus 'apsiteliavus' 401, iš'ik'el'uoją 'išsiteliuoja' 401, k'erpu 'terpu, tarp' 188, 403, 441, k'eš'm'en.s 'tešmens' 355, k'eš'm'enai 'tešmenai' 42, 405, k'ė.msta 'temsta' 10, 246, 393, ap'k'ė.m.s 'aptems' 402, prik'em'ė· 'pritemė' 465, suk'ė.m'i. 'sutemę' 402, pàk'emto.s 'patemptos' 125, suk'ė.mus 'sutemus' 62, k'ė.rl'í.čo.n 'terlyčion' 403, k'ė.tu. 'tetą' 405, k'ė-ta 'teta' 405, k'ètula 'tetulė' 405, mó.k'era 'motera, moteris' 216, m(u)ók'er'ís 'moteris' 216, mó.k'ero.s 'moteros, moterys' 216, 372, mó.k'eru. 'moterų' 228, mó.k'er'iška 'moteriška' 216, mo.k'er'íš.k'ė. 'moteriškė' 262, mó.k'er'íškai 'moteriškai' 216, nepak'ė.n'k'į.tas 'nepatenkintas' 15, pak'ė.n'k'í.to.s 'patenkytos' 320, p'ek'el'ùšk'(i)e 'peteliuškė' 373, p'ek'el'ùšk'ė.s 'peteliuškės' 194, plak'es'n'ú· 'platesnių' 269, pó.k'erai 'poteriai' 92, pó.k'eru. 'poterių' 278, pó.k'erauna 'poteriauna' 91, 278, po.k'erá.vo.m 'poteriavom' 278, po.k'erá.uk 'poteriauk' 92, priěk'el'us 'prietelius' 283, rak'ė.li. 'ratelį' 297, rak'ėl'ùs 'ratelius' 297, rašk'ėl'ùs 'raškelius' 297, ru.k'ė'lu. 'rūtelių' 313, sà.l's'k'e-ra 'salstera' 315, s'k'ėbėjau 'stebėjau' 481, s'k'epan'à 'stefanija' 22, s'k'en'ė.(j) 'stenėj' 347, sto.k'ė.li. 'stotelė' 350, pak'ė.ko. 'pateko' 401, paklo.k'es 'paklotės' 231, 239, 300, k'ėp 'tep' 402, 468, nek'ėp 'netep (netaip)' 484, šik'ep 'šit(aip)' 377, 399, išk'epto.s 'išteptos' 402, k'erpurag'ė. 'terpuragė' k'erpurag'i. 'terpuragį' 403, tó.p'k'era 'toptera' 410, vark'el'ó.jasi 'varteliojasi' 445; 2.2. před samohláskou e (diftongoidem (i)e), např., barzdá.ik'(i)es 'barzdaitės' 108, b'ikė. 'bitė' 258, b'ik'e.s 'bitės' 88, 270, 322, 357, b'ik'(i)em 'bitėm(s)' 484, čė.rkùk(i)es 'čerkutės (taurelės)' 51, dar.k'ė.s 'dartės' 60, 186, dar.k'(i)es 'dartės' 182, 409, draugá.ik'e. 'draugaitė' 82, g'iminá.ik'(i)e 'giminaitė' 107, 259, jau.k'ė.s'í 'jautėsį' 125, jaunà.markė. 'jaunamartė' 125, kalá.ik'ė. 'kalaitė' 103, k'ė.vas 'tėvas' 108, 113, 146, 200, 216, 258, 405, 435, k'(i)évas 'tėvas' 16, 65, 129, 322, k'ė.vo. 'tėvo' 122, 289, k'ė.vù 'tėvų' 362, k'(i)évu. 'tėvą' 405, k'ė.v'í 'tėvė' 282, k'(i)evai. 'tėvai' 66, 185, k'ė.vai. 'tėvai' 31, 405, k'ė.vū. 'tėvų' 35, k'ė.vus 'tėvus' 405, k'ė.vùs 'tėvus' 88, k'ė.vel'ù 'tėveliu' 467, k'ė.v'í.kščo.s 'tėvykščios' 405, k'ė.v'í.nė.s 'tėvynės' 406, k'(i)ev'í'n'(i)es 'tėvynės' 14, k'ė.vùl'is 'tėvulis' 289, k'(i)evùl'is 'tėvulis' 405, k'(i)evùkas 'tėvukas' 405, k'ė.šimo. 'tešimo' 401, 405, kielá.ik'ė. 'kielaitė' 152, klumpá.ik'es 'klumpaitės' 159, ko.ja.ik'es 'kojaitės' 302, ko.jė.ik'ė.s 'kojaitės' 328, krá.us'k'ė.s 'kraustės' 167, pak'ė.vis 'patevis' 128, pakló.k'ė.m 'paklotėm' 310, pakló.k'ė.s 'paklotės' 11, pakló.k'(i)es 'paklotės' 72, 239, pan'k'el'ùs 'pantelius' 244, pà.pazas'k'ė.n 'papažastėn' 244, rak'ė.l'íų 'ratelių'. 223 297, raplãik'ė.s 'raplaitės' 302, s'k'ìrs'k'ė. 'skirstė' 330, pajùos'k'ė. 'pajuostė' 237, pastã'k'ė. 'pastatė' 102, pastã·k'(i)e 'pastatė' 126, sar.k'ė.l.e.s 'sartelės' 317, tarnã.ik'(i)e 'tarnaitė' 397, vark'ė·l'ùs 'vartelius' 240, v'ẽr.ps'k'ė. 'verpstė' 451, ãt'v'erk'(i)e 'atvertė' 451, nùv'erkė.m 'nuvertėm' 451, p'ėtv'erk'(i)e 'pervertė' 110, 451, 453, ìžv'erk'(i)e 'išvertė' 452, ùžv'erk'(i)e 'užvertė' 362, vištã.ik'ė. vištaitė' 177, 344; 2.3. před i, i; např., an'ks'k'ì.vo.s 'ankstyvos' 14, griek'ì.ne. 'grietinė' 112, kalã.ik'i. 'kalaitė' 60, m'ergã.ik'i. 'mergaitė' 405, 436, m'iesk'ì 'mieste' 422, 432, mó·k'ì.no.s 'motinos' 404, k'ijė.tro. 'tijatro, teatro' 282³, k'ik'ù 'tikiu' 407, k'ik'ė.s'u 'tikėsiu' 407, n'ėk'ik'im 'netikim' 407, n'ėk'ik'(i)ėjau 'netikėjau' 407, k'ì·tas 'tiltas' 408, k'ì· ten' 384, k'ì.nã.i 'tenai' 402, k'ì.nã.jo.s 'tenajos, tenai' 402, k'ì.nujã 'tenaja' 402, k'ì·s'a 'tišia' 404, k'ì·s'ė. 'tiše' 404, išk'ì·sc 'ištišti' 404, išk'ì.s'ė. 'ištišę' 404, lã.isk'ì.c 'laistyti' 182, pakló·k'ì. 'pakloti (paklotę)' 38, 239, p'irmu-k'ìn'i. 'pirmutinę' 119, sc'ìkl'ìnã.ik'i. 'stiklinaitę' 354, s'k'ì.rs'k'ì.c 'skirstyti' 330, turk'ing'ė.s'n'is 'turtingesnis' 423, vai.sk'ì·n'ė.n 'vaistinėn' 305, vai.sk'ì·n'ė.sa 'vaisti-nėse' 437, val'g'ìškas 'valdiškas' 439, val's'k'ì·b'ė. 'valstybė' 440; 2.4. před zadní samohláskou u, např., av'ìek'u. 'aviečių' 115, bik'u. 'bičių' 140; 2.5. před dvojhláskou ie, např., k'íevas 'tėvas' 405; 2.6. před dvojhláskou ei, např., mo.čúk'ei 'močiutei' 277; 2.7. před dvojhláskou au, např., dastak'ãu. 'dastatiau' 439. 3. Měkká souhláska g’ se mění v d’: 3.1. před přední samohláskou e, např., paburz'd'ė·j 'paburzgej(o)' 47, d'ė·g'ė. 'gege' 252, padė·g(i)s 'pagedes' 99, d'egùli. 'geguolė' 96, d'egùt'(i)e 'gegutė' 62, 96, d'egut'(i)es 'gegutes' 10, d'egužė 'degužė' 62, d'eguž'ė·s 'gegužės' 96, d'eguž'ė·s 'gegužės' 62, 96, 346, d'egužo. 'gegužio' 97, dɜgužùk'(i)es 'gegužiukės' 96, d'elaz'ies 'geležies' 209, d'elaz'ìn'is 'geležinis' 97, d'elaz'ìn'e. 'geležinė' 97, d'eltó·nas 'geltonas' 170, d'ė·na 'gena' 135, 278, d'ė·ras 'geras' 13, 108, 463, 483, d'ė·ro. 'gero' 17, d'ė·ru. 'gerą' 92, d'ėri 'geri' 319, d'ė·ro.s 'geros' 22, 215, 438, d'erai 'gerai' 210, 303, 360, d'erãu. 'geriau' 245, n'ėd'ė·ras 'negeras' 47, 309, n'ėd'er'i 'negeri' 226, 283, d'ė·ra 'geria' 361, d'ė.rc 'gerti' 443, n'ėd'ė.rk'it 'neger-kit' 400, d'ė.rve. 'gervė' 409, pad'ė.lba 'pagalba' 236, pã·d'ė.lbu. 'pagalbą' 236; 3.2. před přední samohláskou e (diftongoidem (i)e), např., d'ė.lalàs 'gėlelės' 330, d'ė.lù· 'gėlių' 180, d'(i)ėris 'gerės' 280, n'ėvo.d'(i)e 'nevogė' 467; 3.3. před i, i; např., d'irdė·jo.t 'girdėjot' 102, d'ì.rno.s 'girnos' 212, d'ì.rtas 'gir-tas' 445, dzi.rtas 'girtas' 131, d'ì.slo.s 'gyslos' 125, 401, d'ì.và 'gyva' 333, d'ì·vas 'gyvas' 399, d'ì·vus 'gyvus' 127, n'ėd'ì.và 'negyva' 417, d'ì.vã·t'(i)e 'gyvatė' 209, d'ì.vã·te. 'gyvatė' 239, d'ì.v'ė·na 'gyvena' 22, 256, 281, 370, 384, 422, 451, 456, 457, d'ì.v'ė.nc 'gyventi' 103, 321, n'ėd'ì.v'ė.nk 'negyvenk' 381, n'esud'ì.v'ė·na 'ne- 3 V kořeni tijetr- (< teatr-) vzniklo směšování před samohláskou i po změnách v kořeni. 224 sugyvena’ 268, d’i.vė·n’imas ‘život’ 468, d’i.vė·n’imu ‘život’ 315, d’i.vul’·s ‘dobytek’ 104, d’i·vul’o ‘dobytka’ 320, d’i·vul’us ‘dobytek’ 443, mā.rd’i·c ‘barvit’ 201, vad’i·st’es ‘krádeže’ 423, val’d’is ‘jídlo (jedl)’ 77; 3.4. před samohláskou u, např. rud’ūs ‘žito’ 268, 310. 4. Měkké k’ se mění v t’: 4.1. před přední samohláskou e, např. s’īl’.tė. ‘sleď’ 439, s’t’er.dzus ‘starosta’ 329, t’ė·l’as ‘cesta’ 186, 303, 355, t’ė·lu ‘cestou’ 145, t’el’ù ‘cestou’ 145, t’el’ai. ‘cesty’ 145, t’el’ù· ‘cest’ 250, t’el’ì ‘cesty’ 362, t’ė·l’o.s ‘několik cest’ 188, 318, 353, t’el’is ‘cesty’ 154, t’ė·l’a ‘vede’ 146, 155, t’ė.l’k’is ‘vstávej’ 149, 278, 376, t’epūrė ‘čepice’ 147, pāt’el’i ‘zvedáš’ 146, 369, t’ēm.ša ‘cpe’ 13, 152, 405, t’ė·pam ‘pečeme’ 406, t’ep’i·kla ‘pekárna’ 147, t’etur’i ‘čtyři’ 149, 151, t’ė·turo.s ‘čtyři’ 149, t’ė·turas ‘čtyři’ 452, t’ėturō·līktas, -a ‘čtrnáctý, -á’ 149, t’ėt’v’er’tas ‘čtveřice’ 149, t’et’v’īr.tas ‘čtvrtý’ 149, t’ec’virtā ‘čtvrtá’ 149, t’ė·turazd’ė·šims ‘čtyřicet’ 149; 4.2. před ė, např. t’ė·lė ‘přel’ 146; 4.3. před i, į; např. bl’ī·št’i ‘bledá’ 38, drūs’t’in’i·kus ‘Druskininkus’ 276, grit’in’ai ‘pohankové’ 112, m’ent’i ‘menší’ 404, nut’īr.to ‘usekl’ 153, p’en’t’i ‘pět’ 248, lait’is ‘čas’ 227, s’t’īstas ‘tekutý’ 330, t’ilō·c ‘kilovat’ 152, t’ilōgramai ‘kilogramy’ 54, t’īm.ba ‘kývá’ 151, in’t’īm.šo ‘kývá’ 152, pat’īm.šo ‘přikyvuje’ 152, t’in’k’īk ‘kývej’ 152, pat’īm.k’(i)e ‘přikyvuje’ 469, t’irm’ė.lė ‘červík’ 152, t’ir.pc ‘kirpc’ 153, t’īrvù ‘nožem’ 343, t’išt’eram ‘cedíme’ 154, t’itāp ‘kniha’ 155, t’itas ‘jiný’ 88, 155, 185, 289, t’ita ‘jiná’ 155, 274, t’ito ‘jiné’ 249, 473, t’itu ‘jiný’ 316, 481, t’itur ‘jinde’ 155, t’itas’k ‘jiný’ 155, pō·su.t’is ‘obrat’ 278, smū.l’t’i ‘jemná’ 339, s’vėit’i ‘zdraví’ 360; 4.4. před dvojhláskou ie, např. t’iem’in’i·ko ‘obyvatel osady’ 151, t’ieto.s ‘tvrdé’ 151, 445; 4.5. před zadní samohláskou o; např. p’int’ō·l’iko.s ‘patnáct’ 257, 400; 4.6. před zadní samohláskou u, např. k’iš’t’u ‘zajíci’ 377. Z uvedených příkladů je patrné, že v druskininkajském nářečí se nejčastěji vyskytuje výslovnost g’ místo d’ před samohláskami typu e (viz tabulka 1). Tabulka 1 Směšování souhlásek t’, d’ a k’, g’ v druskininkajském nářečí. Pozice | před e, ė· | před ė, (i)e | před i, į | před ie | před ei | před a, o, u, au | Varianty směšování | počet | počet% | počet | počet% | počet | počet% | počet | počet% | počet | počet% | počet | počet% | d’ > g’ | 123 | 23,1 | 93 | 17,4 | 26 | 4,7 | 1 | 0,2 | — | — | 4 | 0,8 | t’ > k’ | 73 | 13,9 | 58 | 10,9 | 30 | 5,6 | 1 | 0,2 | 1 | 0,2 | 3 | 0,6 | g’ > d’ | 31 | 5,8 | 5 | 0,9 | 23 | 4,3 | — | — | — | — | 1 | 0,2 | k’ > t’ | 26 | 4,9 | 1 | 0,2 | 29 | 5,4 | 2 | 0,4 | — | — | 2 | 0,4 225 Zde byl zaznamenán pouze jeden příklad před ei a čtyři před ie. Záměna souhlásek t', d' a k', g' před dvojhláskou ie je vzácná (pouze 5 případů). Při zkoumání morfematické poziční distribuce záměny souhlásek t', d' a k', g' v druskininkajském nářečí lze pozorovat, že se vyskytuje uvnitř slovních kořenů, v kořenech před příponami, v kořenech před koncovkami a v příponách před koncovkami. Záměna souhlásek t', d' a k', g' se vyskytuje uvnitř kořenů různých slovních druhů: v kořeni d(i)e- nebo de- (viz 1.1.); v kořeni debesyl- (viz 1.1.); v kořeni deg- (viz 1.1.); v kořeni del- (viz 1.1.); v kořeni deng- (viz 1.1.); v kořeni dešim- (viz 1.1.); dešimt- (viz 1.1.); v kořeni dešr- (viz 1.1.); v kořeni devyn- (viz 1.1.); v kořeni de- (viz 1.2.); v kořeni d(i)ėd- nebo dėd- (viz 1.2.); v kořeni d(i)el- nebo dėl- (viz 1.2.); v kořeni dėm- (viz 1.2.); v kořeni (ne)dėl- nebo (ne)d(i)el- (viz 1.2.); v kořeni did- (viz 1.3.); v kořeni die- (viz 1.6.); v kořeni dien- (viz 1.4.); v kořeni dirb- (viz 1.3.); v kořeni dirster- (viz 1.3.); v kořeni dyv- (viz 1.3.); v kořeni dvi- (viz 1.3.); v kořeni ged- (viz 3.1.); v kořeni geg- (viz 3.1.); v kořeni gel- (viz 1.1.); v kořeni gelb- (viz 3.1.); v kořeni gelež- (viz 3.1.); v kořeni gelt- (viz 3.1.); v kořeni gen- (viz 3.1.); v kořeni ger- (viz 3.1.); v kořeni gerv- (viz 2.1.); v kořeni gėl- (viz 3.2.); v kořeni gėr- (viz 3.1.); v kořeni girn- (viz 3.3.); v kořeni girt- (viz 3.3.); v kořeni gysl- (viz 3.3.); v kořeni gyv- (viz 3.3.); v kořeni grietį- 2.3; v kořeni keden- (viz 1.1.); v kořeni kel- (viz 4.1.); v kořeni kėl- (viz 4.2.); v kořeni kemš- (viz 4.1.); v kořeni kep- (viz 2.1., 4.1.); v kořeni kepur- (viz 4.1.); v kořeni ketur- (viz 4.1.); v kořeni ketv- (viz 4.1.); v kořeni kiem- (viz 4.4.); v kořeni kiet- (viz 4.4.); v kořeni kijietr- (viz 2.3.); v kořeni kil- (viz 4.3.); v kořeni kimb- (viz 4.3.); v kořeni kimš- (viz 4.3.); kink- (viz 4.3.); v kořeni kirm- (viz 4.2.); v kořeni kirp- (viz 4.3.); v kořeni kirt- (viz 4.3.); v kořeni kirv- (viz 4.3.); v kořeni kyšt- (viz 4.2.); v kořeni kit- (viz 4.3.); v kořeni patenk- (viz 2.1.); v kořeni penk- (viz 4.4.); v kořeni petelušk- (viz 2.1.); v kořeni poter- (viz 2.1.); v kořeni prietel- (viz 2.1.); v kořeni rud- (viz 1.1.); v kořeni salster- (viz 2.1.); v kořeni skerdž- (viz 1.1.); v kořeni skyst- (viz 4.2.); v kořeni stefan- (viz 2.1.); v kořeni sterbl- (viz 2.1.); v kořeni student- (viz 1.1.); v kořeni taip- (viz 2.1.); v kořeni te (viz 2.1.); v kořeni teism- (viz 2.1.); v kořeni tek- (viz 2.1.); v kořeni tel- (viz 4.1.); v kořeni tem- (viz 2.1.); v kořeni ten- (viz 2.3.); v kořeni terl- (viz 2.1.); v kořeni terp- (viz 2.1.); v kořeni tešm- (viz 2.1.); v kořeni tet- (viz 2.1.); v kořeni tēš- (viz 2.2.); v kořeni t(i)ev- nebo tėv- (viz 2.2.); v kořeni tik- (viz 2.3.); v kořeni tilt- (viz 2.3.); v kořeni tiš- (viz 2.3.). K záměně může docházet v kořenech slov před příponami: v kořeni ankst- před příponou -yv- (viz 2.1.); v kořeni aud- před příponami -ekl- (viz 2.1.) a -ėj- (viz 1.2.); v kořeni brazd- před koncovkami -ė-, -ėj- a -(i)e- (viz 1.2.); v kořeni burgž- před příponou -ėj- (viz 3.1.); v kořeni deg- před příponou -y- (viz 1.1.); v kořeni did- před příponou -el- (viz 1.1.); v kořeni drusk- před příponou -inyk- (-inink-) (viz 4.2.); v kořeni dund- před příponami -(i)ej- (-ėj-) (viz 1.2.); v kořeni gird- před příponou -ėj- (viz 1.2., 3.3); v kořeni grik- před příponou -in- (viz 4.3.); v kořeni jaut- před příponou -el- (viz 2.1.); v kořeni kort- před příponou -el- (viz 2.1.); 226 v kořeni kuod- před příponou -el- (viz 1.1.); v kořeni laist- před příponou -y- (viz 2.3.); v kořeni marg- před příponou -y- (viz 3.3.); v kořeni mot- před příponami -er- (viz 2.1.) a -in- (viz 2.3.); v kořeni pant- před příponou -el- (viz 2.2.); v kořeni penk- před příponou -iolik- (viz 4.5.); v kořeni plat- před příponou -esn- (viz 2.1.); v kořeni rašt- před příponou -el- (viz 2.1.); v kořeni rat- před příponami -el- (viz 2.1.), -ė- (viz 1.2.) a -ėl- (viz 2.2.); v kořeni rūt- před příponou -el- (viz 2.1.); v kořeni rud- před příponou -en (viz 1.1.); v kořeni sart- před příponami -el- (viz 2.2.); v kořeni sėd- před příponami -el- (viz 1.1.) a -ėj- (viz 1.2.); v kořeni skirst- před příponou -y- (viz 2.3.); v kořeni spaud- před příponou -im- (viz 1.3.); v kořeni steb- před příponou -ėj- (viz 1.2.); v kořeni stot- před příponou -el- (viz 2.1.); v kořeni stud- před příponami -ent- (viz 1.1.); v kořeni tard- před příponou -y (viz 1.3.); v kořeni topt- před příponami -erėj- (viz 2.1.); v kořeni turt- před příponou -ing- (viz 2.3.); v kořeni vag- před příponou -yst- (viz 3.3.); v kořeni vaist- před příponami -in- (viz 2.3.); v kořeni vald- před příponami -išk- (viz 2.3.); v kořeni valst- před příponou -yb- (viz 2.3.); v kořeni vand- před příponami -en- (viz 1.1.) a -in- (viz 1.3.); v kořeni vart- před příponami -ėl- (viz 2.2.) a -el- (viz 2.1.); v kořeni veizd- před příponou -ėj- (viz 1.2.); v kořeni vyzd- před příponami -ė- (viz 1.2.) a -ėč- (viz 1.2.); v kořeni žad- před příponou -ėj- (viz 1.2.); v kořeni žyd- před příponami -ėj- a (-(i)ėj-) (viz 1.2.); v kořeni žied- před příponou -el- (viz 1.1.). Záměna je patrná v příponách slov před koncovkami: v příponě -ait- před koncovkami -e (viz 2.1.), -ė (viz 2.2.), -es (viz 1.1, 2.1.), -ės (viz 1.1.), -i (<-ę) (viz 2.3.); v příponě -st- před koncovkou -ė (viz 2.2.); v příponě -t- před koncovkami -ės a -es (viz 2.1.); v příponě -ud- před koncovkou -ėn (viz 2.1.); v příponě -uik- před koncovkou -(i)em (-ėm) (viz 1.2.); v příponě -uk- před koncovkou -(i)es (-ės) (viz 2.2.). V různých slovních druzích se záměna vyskytuje také v kořenech před koncovkami: v kořeni aud- před koncovkami -ė (viz 1.2.), -ei (viz 1.1.), -ėm (viz 1.2.) a -u (1.5.); v kořeni aviet- před koncovkou -ių (viz 2.4.); v kořeni baud- před koncovkou -ė (viz 1.2.); v kořeni bit- před koncovkami -e (2.2.), -ės (mn. č.) (viz 2.2.), -ėm (viz 2.2.) a -ių (viz 2.4.); v kořeni blyšk- před koncovkou -i (viz 4.3.); v kořeni brazd- před koncovkou -a (viz 1.2.); v kořeni ded- před koncovkou -a (viz 1.4.); v kořeni ėd- před koncovkou -(i)e (-ė) (viz 1.2.); v kořeni gird- před koncovkami -(i)ė (viz 4.2.) a -iau (viz 1.7.); v kořeni gruzd- před koncovkou -(i)es (viz 1.2.); v kořeni jaut- před koncovkou -ė (viz 2.2.); v kořeni juod- před koncovkou -įs (<-ęs) (viz 1.3.); v kořeni (pa)juost- před koncovkou -ė (viz 2.2.); v kořeni kink- před koncovkou -ė (viz 2.3.); v kořeni kišk- před koncovkou -ių (viz 4.6.); v kořeni (pa)klod- před koncovkou -į (<-ę) (viz 1.3.); v kořeni (pa)klot- před koncovkami -es (<-ęs) (viz 2.2.), -ės (viz 2.2.), -(i)es (-ės) (viz 2.2.) a -į (<-ę) (viz 1.5.); v kořeni laik- před koncovkou -is (<*-ęs) (viz 4.3.); v kořeni meld- před koncovkou -ėmės (viz 1.1.); v kořeni menk- před koncovkou -i (viz 4.3); v kořeni meld- před koncovkou -ėmės (viz 1.1.); v kořeni menk- před koncovkou -i (viz 4.3.); v kořeni miest- před koncovkou -i (<-e) (viz 2.3.); v kořeni nyt- před koncovkami -ės a -(i)es 227 (-ové) (viz 2.1.); v kořeni pažast- před koncovkou -ėn (viz 2.2.); v kořeni pelud- před koncovkou -ėn (viz 1.2.); v kořeni penk- před koncovkou -i (viz 4.3.); v kořeni (po)sūk- před koncovkou -is (viz 4.3.); v kořeni rėd- před koncovkou -ėm (viz 1.2.); v kořeni rod- před koncovkou -(i)e (viz 1.2.); v kořeni rug- před koncovkou -ius (viz 3.4.); v kořeni silk- před koncovkou -ė (viz 4.2.); v kořeni skirst- před koncovkou -ė (viz 2.2.); v kořeni skurd- před koncovkou -is (<–ės) (viz 1.3.); v kořeni smult- před koncovkou -i (viz 4.3.); v kořeni spaud- před koncovkou -(i)e (-ė) (viz 1.2.); v kořeni stat- před koncovkami -ė (viz 2.2.) a -(i)e (-ė) (viz 2.2.); v kořeni rėd- před koncovkou -ėm (viz 1.2.); v kořeni sveik- před koncovkou -i (viz 4.6.); v kořeni šird- před koncovkou -(i)es (-ės)(viz 1.2.); v kořeni valg- před koncovkou -is (<-ės)(viz 3.3.); v kořeni vard- před koncovkou -(i)es (-ės) (viz 1.2.) a -(i)e (-ė) (viz 1.2.); v kořeni verpst- před koncovkou -ė (viz 2.2.); v kořeni vert- před koncovkou -ė (viz 2.2.), -(i)em- (-ėm) (viz 2.2.) a -ėm (viz 2.2.); v kořeni uod- před koncovkou -į (< -ė) (viz 1.3.); v kořeni veizd- před koncovkou -(i)es (-ės) (viz 1.2.); v kořeni vog- před koncovkami -ė a -(i)e (-ė) (viz 3.2); v kořeni žud- před koncovkou -ė (viz 1.2.). Při morfémové analýze případů záměny bylo tedy zjištěno, že souhlásky t’, d’ ir k’, g’ se „zaměňují“ v morfémech slov mnoha slovních druhů: uvnitř kořene, v kořeni slova před příponou, v kořeni před koncovkou a v příponě před koncovkou (viz tabulku 2). Nejčastější je záměna uvnitř kořenů. Tabulka 2 Morfologické pozice záměny Záměna uvnitř kořenů | Záměna v kořenech před příponami | Záměna v příponách před koncovkami | Záměna v kořenech před koncovkami | počet | počet% | počet | počet% | počet | počet% | počet | počet% | 87 | 40 | 55 | 25 | 11 | 5 | 65 | 29,8 Taková rozmanitost morfo(fono)logických pozic ukazuje, že změna není náhodná a má historické předpoklady. Jak vyplývá z veškerého analyzovaného materiálu, záměna souhlásek t’, d’ ir k’, g’ nevznikla náhodně. Potvrzuje to její častý výskyt v pozici před samohláskami typu e, ė a rozmanitost morfo(fono)logických pozic. Sinchroniškai mišimas aiškinamas kaip fonologinių opozicijų nebuvimas (Girdenis 1983: 71–73; Sudnik 1975: 175, 194)4. Diachronicky se vznik záměny souhlásek t’, d’ ir k’, g’ vzhledem k tomu, že její geografický rozsah se překrývá s oblastmi dříve obývanými Jatvingy, spojuje s jatvingským jazykem (Otrębski 1958: 352–357; Dovydaitis 1968: 207–210), považuje se za pa- 4 Kromě t’ ir k’, d’ ir g’ mají nářečí, v nichž se tyto souhlásky „zaměňují“, také „mezilehlé“ k’, g’; ty jsou fakultativními variantami labiálních explozivních fonémů / K̡, / G̡ / (Girdenis 1979: 23-30; Girdenis 1983: 71-73). 228 čios tarmės vidinės raidos rezultatų (Girdenis 1979: 23–30)5 arba aiškinamas kaip bendras visoms baltų kalboms reiškinys (Savičiūtė, Vitkauskas 1978: 146–149)6. Bylo zjištěno, že v druskininkajském nářečí v některých případech před i typu samohláskami došlo ke směšování tam, kde mělo docházet k dzūkavování7 (když d’ > g’): g’īvinas 'dyvinasi' 258, g’īd’el’is 'didelis' 65, g’id’el’o. 'didelio' 366, g’idžà.us’o. 'didžiausio' 222, gv’id’ėšim.s 'dvidešims' 80, g’ī.rs’t’eru 'dirsteru' 69, spaug’imas 'spaudimas' 341, targ’ic 'tardyti' 227, 471. To potvrzuje výše uvedenou hypotézu, že k tomuto jevu muselo docházet před zúžením koncového *-ėn (Mikulėnienė 1994: 12–13), srov. acc. sg. džigel’i 'didelę' 29, kalà.ik’i 'kalaitę' 60, mergà.ik’i 'mergaitę' 405, 436, rak’ė.li 'ratelį' 297, sto.k’ė.li 'stotelę' 350, paklò.ki 'paklotę' 38; loc. sg. m’iesk’i 'mieste' (402, 432); part. (429), sug’ė.g’is 'sudegęs' 465, us’īg’ė.g’i 'užsidegę' 177, suk’em’i 'sutemę' 402, susuòg’i 'susi uodę'. LITERATŪRA D o v y d a i t i s J. 1968: Priebalsiai d, t ir g, k Dieveniškėse ir kitose vietose. – Dieveniškės, Vilnius: Vaga, 185–190. DTŽ 1988: N a k t i n i e n ė G., P a u l a u s k i e n ė A., V i t k a u s k a s V. Druskininkų tar-mės žodynas, Vilnius: Mokslas. G i r d e n i s A. 1979: Dėl nelūpinių sprogstamųjų priebalsių “maišymo” pietinėse lietuvių šnektose.– Baltistica 15 (1), 23–30. G i r d e n i s A. 1983: Iš kur vis dėlto t’, d’? – Baltistica 19 (1), Vilnius, 71–73. G r i n a v e c k i s V. 1991: Lietuvių tarmės. Fonetika, Morfologija, Vilnius: VPU. H a u s e n b e r g a E. 1932: Ko vietu vārdi dod latviešu valodas fonētikai – Filologu biedribas raksti XA 115–148. LKA 1977: Lietuvių kalbos atlasas 1. Leksika, Vilnius: Mokslas. LKT 1970: Lietuvių kalbos tarmės. Chrestomatija, Vilnius: Mintis. M i k u l ė n i e n ė D. 1994: Dėl *t’, *d’ raidos pietinėse aukštaičių tarmėse. – Jono Kazlausko diena: istorinės gramatikos dalykai. Konferencijos programa ir tezės, Vilnius. O t r ę b s k i J. 1958: Gramatyka języka litewskiego 1, Wiadomości wstępne. Nauka o głoskach, Warszawa: Panstw. Wyd-wo Naukowe. S a l y s A. 1992: Raštai 4. Lietuvių kalbos tarmės, Roma: Lietuvių Katalikų Mokslo Akademija. 5Visos “dzūkuojančios” aukštaičių šnektos, kaip ir nemaža kitų aukštaičių, visiškai yra panaikinusios /a/: /e/, /ā/: /ē/ opozicijas. Po to kai e, ē virto fonemų /a/: /ā/ alofonais, junginiai t’ē, d’ē turėjo arba sutapti su tā, dā, arba gauti naują fonologinę vertę /t’ā/, /d’ā/. Buvo pasirinktas antrasis kelias. Buvusios savarankiškos fonemos /e/, /ē/ virto alofonais, o buvę alofonai t’, d’ tapo atskiromis fonemomis, tik jie nuo šiol besiskyrė tokias minimaliais poras, kaip tāko: tēko, dāngtis: dēngtis (/tākó/: /t’ākó/, /daŋkc’is/: /d’aŋkc’īs/) (Girdenis 1983: 71-73). Tos pačios nuomonės laikėsi ir V. Grinaveckis (Grinaveckis, 1991: 92). 6 Kadangi mišimas buvęs ir prūsų kalboje, pvz., birgakarkis ‘Schopflöffelt’ < birgakartis, pi-wemtis ‘Treiber’ piwenitis < piwenikis (Savičiūtė, Vitkauskas 1978: 146-149). 7 A. Salio nuomone, didesnis nei kitose tarmėse t’, d’ minkštumas prieš priešakinės eilės balsius davęs pradžią dzūkų afrikatoms c, dz, ką mišimas tik patvirtina (Salys 1992: 314). 229 Savičiūtė G., Vitkauskas V. 1976: Priebalsių t′: k ir d′: g maišymas Švendubrės šnekto- je. – Baltistica 12 (2), Vilnius, 146–149. Sudnik T. 1975: Диалекты литовско-славянского пограничья. Очерки фонологических систем, Москва: Наука. Vidugiris A. 1989: Šnektos apžvalga. – Dubi čiai Vilnius: Mintis, 204. Zinkevičius Z. 1966: Lietuvių dialektologija, Vilnius: Mintis. Zinkevičius Z. 1987: Lietuvių kalbos istorija 2, Vilnius: Mokslas, 165–170, 248–251. DIE VERMISCHUNG DER KONSONANTEN t′, d′ UND k′, g′ IN DER MUNDART VON DRUSKININKAI Zusammenfassung Im Artikel spricht man über der Mischung der Konsonanten t′, d′ und k′, g′ in der Mundart von Druskininkai. Diese Erscheinung trifft vor den Vokalen vorderen Reihe e, ė, i, vor den der hinteren Reihe a, o, u, ę und den Diphthongen ie, uo und -(i)au hervor. Am öftesten kommt die Mischung der Konsonanten t′, d′ und k′, g′ in der Wurzel der Wörter Diachronisch ist die Mischung die alte Erscheinung gesehen. 230