Vardažodinių priesagos „-inė“, „-inis“ daiktavardžių kirčiavimas

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXXVIII (1997) Vilija LAZAUSKAITĖ PŘÍZVUKOVÁNÍ PODSTATNÝCH JMEN S JMÉNNOU PŘÍPONOU -inė, -inis Článek pojednává o přízvukování podstatných jmen s příponami -inė, -inis (balandinė, penkinė, krepšinis, šaltinis). Podstatná jména odvozená od jmen příponami -inė, -inis byla shromážděna z vydání „Slovníku současné litevštiny“ z roku 1993. Tento materiál byl porovnán s údaji z předchozích vydání „Slovníku současné litevštiny“ (DŽ, DŽ₂), nářečních slovníků (DūnŽ, LzŽ, DrskŽ), „Slovníku litevského jazyka“ (LKŽ I–XVII) a kartotéky Slovníkového oddělení Litevského jazykového ústavu. §1. Velká část slov s těmito příponami byla podle V. Urbutise (LKGI 343, 352; DLKG 115) „zpočátku zřejmě jen obyčejnými přídavnými jmény s příponou -inė, -inis, která se teprve později stala podstatnými jmény“ (viz také P. Kniūkš 115–119; V. Urb 297; A. Paul 43; S. Ambr 63, 95; A. Pak 61; A. Paul 74–75). Tvoření pojednávaných podstatných jmen ve skutečnosti není jednotné. Lze hovořit jak o substantivizaci, tak o podstatných jménech vytvořených příponou -inė, -inis; dnes je obtížné vymezit hranici mezi odvozeninami jednoho a druhého typu. Diachronně totiž substantivizace končí tím, že původní adjektivní přípona je synchronně již chápána jako slovotvorný formant podstatného jména. Na půdě připravené substantivizací se často objevují a rozvíjejí již skutečné (morfologické) slovotvorné typy (s příponami adjektivního původu), srov. typ tvoření názvů míst příponou -inė (V. Urb 297). Proto je dnes obtížné říci, zda některé odvozeniny (např. palaidinė, įžambinė, šaltinis aj.) jsou podstatná jména vytvořená pojednávanou příponou, nebo přídavná jména s touto příponou, která se stala podstatnými jmény (A. Paul 44; viz také P. Kniūkš 117; A. Paul 74–75). Často není ani jasné, jak uvádí P. Kniūkšta (1976: 117), „s jakým podstatným jménem by se mohla užívat jako přídavná jména: degtinė, grietinė, kiaušinis, krūtinė, megztinis, naginė, pirštinė, rudinė, šaltinis“. §2. V akademických gramatikách (LKGI, DLKG) se odvozeniny s příponami -inė, -inis podle vztahu k základovému slovu a slovotvorného významu dělí do několika kategorií: 1) Názvy nositelů vlastnosti vyjádřené jménem. Většina je utvořena od podstatných jmen, např. skardinė, krūminė, pirštinė, nosinė, pūslinė „nemoc“, bulvinis, vatinis; od přídavných jmen, např. rudinė, šiltinė, skersinis, šaltinis; od číslovek, např. dešimtinė, keturinė „společný zpěv čtyř lidí“ (LKGI 343–344; DLKG 115–116). 2) Názvy míst (utvořené od podstatných jmen). Jde buď o názvy nádob a podobných předmětů, např. muilinė, peleninė, piniginė, nebo o zvláštní 190 názvy větších prostor, např. malkinė, plytinė, vaistinė (LKGI 398; DLKG 134). 3) Názvy svátků a obřadů (většinou v množném čísle). Některé jsou utvořeny od podstatných jmen, např. Petrinės, Joninės; jiné od řadových číslovek, např. Devintinės, Sekminės. Odvozeniny s příponou -inė v jednotném čísle jen zřídka označují svátky, např. žolinė (LKGI 422; DLKG 144). 4) Názvy nositelů vlastnosti vyjádřené slovesem, např. auklėtinis, -ė, sugyventinis, -ė; grūstinė „1. hrubé ječné kroupy, kruštiene. 2. polévka z těchto krup“, muštinis „1. starověká stříbrná či zlatá mince. 2. kuch. řízek z naklepaného masa“; megztinis, rinktinė. V. Urbutis (LKGI 323; DLKG 107–108) uvádí, že část odvozenin je zřejmě utvořena od trpných příčestí minulých. Dnes je však správnější přistupovat k tvoření všech odvozenin tohoto typu jinak, totiž vyčlenit příponu -tinė, -tinis, která se připojuje ke kmeni infinitivu slovesa (nejčastěji tranzitivního), srov.: jaukintinis, -ė, kinkytinis, ralitine (viz také A. Pak 66). P. Kniūkšta (1976: 116) poznamenává, že jako podstatná jména lze užívat odvozeniny od sloves a příčestí (augintinis, globotinis, įgaltinis, pintinė, laužtinė), považuje je však za odvozeniny s příponou -inė, -inis. Iš veiksmažodžių daromų daiktavardžių kategorijas plačiau aptaria S. Ambrazas (1993: 63, 95–96, 195, 214). §3. V prvních litevských gramatikách a učebnicích byla podstatná jména s příponami -inė, ~inis uváděna jako příklady určitých přízvukových typů, zatímco samotná přípona buď nebyla zmíněna vůbec, nebo nebylo její přízvukování popsáno. V „Gramatice litevského jazyka“ J. Jablonského z roku 1992 je zmíněna přípona -inė, -inis a jsou uvedeny tyto příklady (bez určení slovního druhu): mokytinis „člověk, který absolvoval studia...“, suktinis „tanec“, šaltinis, vytinis; degutinė „kde se pálí dehet, kde se uchovává“, druskinė „kde se uchovává sůl“, gimtinė, krūtinė, ligoninė, malkinė, peleninė, pirštinė, plytinė, plunksninė „plūksninė“, šaukštinė „šaukšdėtis“, šeimyninė, varpinė, viraline (kde se uchovává viralas); petrinės, sekminės, gegužinės, vardinės „svátek křestního jména“ (J. Jabl 371)¹. V „Učebnici litevského jazyka“ (J. Jabl 26–27) autor poznamenává, že „v psaném jazyce neoznačuje přízvukové kontury u těchto víceslabičných slov: /.../ druskinė, ligoninė, malkinė, šeimyninė“. V žádném z uvedených děl J. Jablonskis podrobněji nepíše o přízvukování podstatných jmen s příponami -inė, -inis a, jak ukazují příklady, některé odvozeniny uvádí i bez označení přízvuku. §4. V. Kamantauskas (1928: 20) při výkladu přízvukových typů víceslabičných podstatných jmen řadí k typu IIa ta podstatná jména, která „mají pevný cirkumflex na předposlední slabice nebo stálý přízvuk na třetí (čtvrté) slabice od konce“. Jako příklad uvádí podstatné jméno naginė. Samotná přípona -inė, -inis je v teoretické části „Krátké nauky o litevském přízvuku“ 1 Některé příklady jsou v „Gramatice litevského jazyka“ J. Jablonského uvedeny bez označení přízvuku. 191 části se nezmiňuje. V „Slovníku přízvuku“ z roku 1929 uvádí V. Kamantauskas několik desítek derivátů s příponou -inė: aušrinė a aušrinė, būstinė, daržinė, dėdervinė, deg tinė, dešimtinė, giltinė, giminė, grandinė, kaiminė, krūtinė, marginė, nagingė, palapinė, pamatinė, pirštinė, rudinė, statinė, šiltinė, vytinė, žiiginė. §5. P. Būtėnas (1931: 88, 92) zkoumal přízvuk víceslabičných podstatných jmen druhé deklinace a hovoří o přízvuku „nepohyblivém“, např. šeimyna, šeimyninė, a o přízvuku „nestálém“, např. giltinė – giltinė. Autor (P. But 107) uvádí deriváty s příponou -inė náležející k paradigmatu I (s nepohyblivým přízvukem) a k paradigmatům II a III (s nestálým přízvukem). Například stálý přízvuk mají – degutinė, druskinė, ligoninė, malkinė, pirštinė, plytinė, pliunksninė, rašalinė, raštinė, šaukštinė, šeimyninė, varpinė; nestálý přízvuk – kareivinės, krūtinė, peleninė, viralinė, Petrinės, Sekminės, gegužinės, vardinės; pohyblivý přízvuk – daržinė, -ės, daržinė. Kituose, J. Jablonskio (1901), M. Durio (1929), P. Skardžiaus (1936), B. Babrausko (1939) darbuose priesagos -inė, -inis daiktavardžių kirčiavimas neaptariamas. §6. Ve „Slovníku pravopisu litevského jazyka“ z roku 1948 je uvedeno téměř sto padesát derivátů s příponou -inė, -inis.2 Nejvíce jich patří k přízvukovému typu I (např. ādatinė, dešrinė, išimtinė, lavoninė, papirosinė, vaistinė aj.), o něco méně k typu II (např. areštinė, kailinė, penkinė, strėninė aj.) a několik k typu III (např. giminė 3ᵇ, raug tinė 3ᵃ, stoginė 3ᵃ aj.). §7. A. Laigonaitė (A. Laig 36–37; viz také LKGI 237–241) při pojednání o přízvuku víceslabičných podstatných jmen uvádí deriváty s příponami -inė, -inis přízvukového typu I (druskinė, malkinė) a typu II (alinė, skardinė, stiklinė, deg tinė). Právě ona (A. Laig 45) jako první upozorňuje na to, že „z hlediska přízvuku se liší také podstatná jména s příponou -inis, -ė“. Některá podstatná jména označující místo či provozovnu mají přízvuk na příponě a skloňují se podle typu II: alinė, skardinė, stiklinė aj. Jiná zachovávají místo přízvuku a intonaci akuzativu jednotného čísla základového slova a skloňují se podle typu I: balaninė, druskinė, mėsinė aj. Třetí mají přízvuk na koncovce – daržinė (3ᵇ). V knize „Akcentologie litevského jazyka“ A. Laigonaitė (1978) podstatná jména s příponou -inė, -inis samostatně nezmiňuje. §8. P. Skardžius (1968: 43) uvádí víceslabičné podstatné jméno s příponou -inė, -inis jako derivát přízvukového typu I (žiiginė), typu II (aušrinė) a typu III (liepinė „lipová nádoba“, stoginė „stodola“), jejich přízvukem se však nezabývá. §9. Podstatná jména s příponou -inė, -inis nejpodrobněji zkoumá A. Pakerys (1994: 61–67, 112–117). Neomezuje se pouze na údaje ze spisovného jazyka, 2 Všechny příklady jsou zaznamenány v rejstříku (viz Přílohu). 192 opírá se o nářeční materiál, statistické údaje a uvádí přízvukové varianty. A. Pakerys (1994: 61) nurodo, kad pirmosios kirčiuotės vediniai remiasi pirmosios ar antrosios kirčiuotės žodžiais, kurių daugiskaitos naudininko (ar kito panašaus linksnio) kamieno priešpaskutinis skiemuo yra kirčiuotas, pvz., ligóninė (: ligónis, -ė 1, ligóniams, -ėms), mėtìnes (: mėtai 2, mėtams), piŕštinė (: piŕštas 2, piŕštams), rañkinis (: rañką 2, rañkoms) ir kt. Kai kurių daiktavardžių kirčiavimo norma nėra visai nusistovėjusi: „tas pats vedinys vienuose leidiniuose skiriamas pirmajai, kituose – antrajai kirčiuotei ar kirčiuojamas abejopai“ (A. Pak 62). Išvestiniai daiktavardžiai gretinami su tos pačios darybos būdvardžiais, pvz., aliejinė 1 (: aliejus 2) ir aliejinė 2, aliejinė 1 (plg. aliejinė 2 (=1), aliejinė 2, bdv. aliejinis, -ė 2, aliejinis, -ė 1) ir kt. Užfiksuotos tarmių gretybės, pvz., balañdinė 1, balañdinė 2 ir kt., iš kurių į bendrinę kalbą įsileidžiamos tik 1 kirčiuotės lytys (A. Pak 63). K přízvukovému typu s přízvukem na příponě (tj. ke druhému přízvukovému paradigmatu) patří odvozeniny, jejichž základní slova mají podle A. Pakerise (1994: 112) „v dativu (nebo v jiném pádě se stejným místem přízvuku) přízvuk nikoli na předposlední, nýbrž na poslední, třetí či ještě vzdálenější slabice od konce“, např. grandinė (: grandìs 4) aj. Uvádí se několik desítek odvozenin s příponou -inė, -inis, u nichž přízvuková norma ve spisovném jazyce kolísala (nebo je o ní pochybnost i dnes), např. gaisrinė 2 DŽ, 191, DŽ₂ 159, gaisrinė 1 RŽ 202, gaisrinė 2, gaisrinė 1 DŽ₃ 160 aj. Uvádějí se některé odvozeniny, které jsou výjimečně řazeny ke druhému přízvukovému paradigmatu, např. kareivìnės (: kareivis 2, kareivìams) aj. (A. Pak 113–114). §10. K prvnímu přízvukovému paradigmatu patří odvozeniny s příponou -inė, -inis, jejichž základní slova mají v dativu plurálu přízvuk na předposlední slabice (jinými slovy jde o staré baritony): būstinė (: būstas 1), dùrpinė (: dùrpės 1), garstýtinė (: garstýtė 1), srov. garstýtinė (: garstýčia 2, garstýčią) DŽ₂200, ýldeginė (: ýldegis 1), kálkinė (: kálkė 1), kárpinės „zool. čeleď ryb“ (: kárpis 1), kìlpinė (: kìlpa 1), kójinė (: kója 1), láiptinė (: láiptas 1), nósinė (: nósis 1), patrõninė (: patrõnas 1), pusiáukampinė (: pusiáukampis 1), pusiáukraštinė (: pusiáukraštis 1); rópinė (: rópė 1), rumbúotinė (: rumbúotas 1), salýklinė (: salýklas 1), sáñkirtinė (: sáñkirta 1), sargýbinė (: sargýba 1), sóstinė (: sóstas 1), súrinė (: sūris 1), sviéstinė (: sviestas 1), vėjìne (: vėjas 1), vét r ine (: vėtra 1); cigãrinė (: cigãras 2), degùtinė (: degùtas 2), dešrėlinė (: dešrėlė 2), gìnklinė (: gìnklas 2), ìždinė (: ìždas 2), knýginė (: knýga 2), lákštiniai (: lákštas 2), mùsinė (: mùšė 2), papirosinė (: papirosas 2), piestùkinė (: piestùkas 2), pipìrinė (: pipìras 2), pyrãginė (: pyrãgas 2), plýtinė (: plýta 2), pùdrinė (: pùdra 2), pùslelìne (: pùslelė 2), ráktinė (: ráktas 2), rãtinė (: rãtas 2), rūbinė (: rūbas 2), saldaininė (: saldáinis 2), salõtinė (: salõta 2), serbėtinė (: serbėntas 2), siūkinė (: siūlė 2), spórinė (: spóra 2), šiùkšlinė (: šiùkšlė 2), vytėlinė (: vytėlė 2), žvãkinė (: žvãkė 2), žvynėlinė (: žvynėlis 2). 193 §11. Část odvozenin s příponou -inė, -inis, které v současném jazyce patří k prvnímu přízvukovému paradigmatu, se v nářečích a v některých písemných pramenech přízvukuje dvojím způsobem: někde má táž odvozenina přízvuk jako základní slovo: arbatinė Pn, aliejinė Gs, balandinė Trg; BŽ 99, bulvinė Alk, Ob, cukrinė Mlt; DrskŽ 50, druskinė Jnš, Jž, Mrj; JD 147, LzŽ 63, DrskŽ 73, duoninė Ldk; DrskŽ 77, kailinė Slm, karštinė Ut, Nč, Slk; DrskŽ 140, BŽ 490, kilpinis K, J, kirvinė LKŽ V 875, kojinis Als, Vkš, NmŠ; J, kumštinė Grž, Ppl, lydėkinė DŽ₁ 421, DŽ₂ 366, liepinė Pgr, Mrj, NmŠ, Žgč, ligoninė Jrb, J. Jabl; DrskŽ 192, miltinė Grš, pastoginė Rm, plunksninė J. Jabl, priešinė Pl, DrskŽ 283, raštinė Všv, Gršl, Krš, sėklinė BŽ, šaukštinė Ut, Vdn, Brž, Bsg, Trgn, Gdr; Š, NdŽ, šeimyninė Jnš, Mrj; Rtr, KŽ, šoninė Imb, Kur, Trgn, Klvr, Lb, Dsn; Š, NdŽ, PolŽ, tabakinė KzR, tošinė NdŽ, Š, KŽ, vaflinė LKŽ³, vaistinė Pns; Š, NdŽ, Rtr, valstybinė Š, NdŽ, vamzdinė DŽ₂ 914, velykinė Krs, Nm, Sutk, Kt, vyninė Frn W, virvinė DŽ₂ 939, zuikinė Rdm; jinde má odvozenina přízvuk na příponě: arbatinė Grg, aliejinė Skr, balandinė Vdžg, bulvinė DŽ₁ 95, cukrinė LzŽ 46, druskinė Kv, Up, Skd; K, R₂ 98, duoninė DunŽ 79, kailinė Lpky, karštinė LKŽ V 326, kilpinis Ign, kirvinė Up, Vdk, kojinis GK 1940, kumštinė Alk, Skr, lydėkinė Grg, Slnt, liepinė Dkš, Šn, ligoninė Krš, miltinė Vn, pastoginė Er, Šd, Tv, Lk, Pšš; Jn, plunksninė Erž, priešinė Ūd, raštinė End; Lc, sėklinė Jrb, šaukštinė Dkšt, Dt, šeimyninė Brs, Vgr, Vl, I, šoninė Plt, Všv, Plng, Užv, Šk, tabakinė Klvr, Mrj; KŽ, Rtr, tošinė K₁, Brs, Ggr, Ms, Plt, Srv, vaflinė LKŽ, vaistinė (2) Ppl, Kp, Adm, valstybinė Varn, End, Pln; KŽ, DunŽ 425, velykinė Gdr, Šv, Užv, Slm, vyninė Grg; KŽ, zuikinė KŽ; anebo se připouštějí oba způsoby přízvuku: kailinė 1 ir kailinė 2 RŽ, karštinė 1 ir karštinė 2 /K/, lydėkinė 1 ir lydėkinė 2 DŽ₃₆₉, sėklinė 1 ir sėklinė 2 NdŽ, tabakinė 1 ir tabakinė 2 NdŽ, vamzdinė 1 ir vamzdinė 2 NdŽ, velykinė 1 ir velykinė 2 NdŽ, virvinė 1 ir virvinė 2 NdŽ, zuikinė 1 ir zuikinė 2 NdŽ. Některé z uvedených odvozenin s příponou -inė, -inis se v nářečích přízvukují nejen podle prvního a druhého, ale také podle třetího přízvukového paradigmatu: bulvinė 3ᵃ Gs, Alk (plg. bulvinė Alk), kojinys Akm, Vkš (plg. kojinis Vkš), liepinė 3ᵃ K, NdŽ a liepinė 3ᵇ Trg, Lkš, Br, malkinė 1 (: malką 1) Alk, Trg, Sb, Grž (plg. malkinė 3ᵃ Jrb), pirštinė 1 (: pirštas 2) Grv, Kv, Ob, Slnt, Kp, Ps, Plv, Erž, Nmč (plg. pirštinė 3ᵇ Skr; K), priešinė Gdl. Jak je patrné z uvedených příkladů, odvozeniny s příponou -inė, -inis, které ve spisovném jazyce patří k prvnímu přízvukovému paradigmatu, se v celé oblasti litevského jazyka přízvukují dvojím způsobem: na kořeni i na příponě. V takovém případě lze říci, že sklon k přízvuku na příponě je charakteristický nikoli pouze pro některé nářečí, nýbrž pro celou oblast litevského jazyka. §12. Tendenci umísťovat přízvuk na příponu, přestože základní slovo má v dativu plurálu přízvuk na předposlední slabice, odrážejí také některé případy v současném jazyce. Odvozeniny s cirkumflektovaným kořenem se často přízvukují na pří- 3Kartotéka oddělení slovníků Ústavu litevského jazyka je v LKŽ označena. 194 v příponě, např. aukštinis (: aukštis 2), aukštinė (: aukštis 2), gandrinis (: gandras 2), karklinis (: karklas 2), kiaušinis (: kiauššis 2), lapinė (: lapė 2), marinis (: marios 2), spalinė (: spaliai 2), varinė (: varis 2), žabinė (: žabas 2), žeminė (: žemė 2) srov. žeminė DŽ₁ 969, DŽ₂ 960, DŽ₃ 953, ale žeminė DrskŽ 475. A. Pakerys (1994: 114–115) zařazuje uvedená slova jako výjimku k druhému přízvukovému paradigmatu, ačkoli „podstatná jména, jejichž slovotvorným základem jsou slova s přízvučnou předposlední slabikou kmene v dativu plurálu (nebo v jiném podobném pádu), patří ve spisovném jazyce obvykle k 1. přízvukovému paradigmatu.“ K druhému (nikoli prvnímu) přízvukovému paradigmatu patří také odvozeniny s příponou -inė, -inis, které při přechodu k podstatným jménům převzaly přízvuk od příslušných přídavných jmen, většinou označujících vlastnost související s materiálem, z něhož je něco vyrobeno, nebo s tím, čím je něco vyrobeno (viz také LKG I 240; A. Pak 115), např. kmyninė (: kmynas 2, srov. příd. jméno kmyninis, -ė), sidabrinė (: sidabras 2, srov. příd. jméno sidabrinis, -ė), stumbrinė (: stumbras 2, srov. příd. jméno stumbrinis, -ė), šermukšninė (: šermukšnis 2, srov. příd. jméno šermukšninis, -ė), vyšninė (: vyšnia 2, srov. příd. jméno vyšninis, -ė). Substantivizace mohla ovlivnit také umístění přízvuku u těch podstatných jmen, jejichž slovotvorným základem jsou trojslabičná slova prvního přízvukového paradigmatu. Ta se, stejně jako přídavná jména utvořená z víceslabičných slov prvního přízvukového paradigmatu, obvykle přízvukují na příponě, např. adatìnė (: ádata 1, srov. příd. jméno adatinis, -ė), parakinė (: párakas 1, srov. příd. jméno parakinis, -ė), penkrublinė (: penkrublis 1, srov. příd. jméno penkrublinis), poilsinė (: póilsis 1, srov. příd. jméno poilsinis, -ė), rankšluostinė (: rankšluostis, srov. příd. jméno rankšluostinis, -ė), silosinė (: silosas, srov. příd. jméno silosinis, -ė), skepetinė, skepetinis (: skepeta 1, srov. příd. jméno skepetinis, -ė), spanguolinė (: spanguolė 1, srov. příd. jméno spanguolinis, -ė), šautuvinė (: šautuvas 1, srov. příd. jméno šautuvinis, -ė), šimtrublinė (: šimtrublis 1, srov. příd. jméno šimtrublinis, -ė), vasarinė (: vasara 1, srov. příd. jméno vasarinis, -ė), trirublinė (: trirublis 1, srov. příd. jméno trirublinis), tūkstantinė (: tūkstantis 1, srov. příd. jméno tūkstantinis, -ė), užkandinė (: užkanda 1, srov. příd. jméno užkandinis, -ė), užmiestinė (: užmiestis 1, srov. příd. jméno užmiestinis, -ė), žemuoginė (: žemuogė 1, srov. žemuoginis, -ė). Několik zmíněných odvozenin s příponou -inė, -inis má ve slovníku „Dabartinės lietuvių kalbos žodynas“ z roku 1954 pravidelný přízvuk, tj. podle prvního přízvukového paradigmatu: adatinė, parakinė, šautuvinė, v pozdějších vydáních jsou zařazeny pouze k druhému přízvukovému paradigmatu. Přízvuk se má tendenci klást na příponu také u odvozenin s příponou -inė, -inis, jejichž základové slovo má přízvučnou krátkou samohlásku, např. braižiklinė (: braižiklis 2, srov. braižiklinė DŽ₁ 87), drabužinė (: drabužis 2, srov. drabužinė DŽ₁ 145), kepurinė (: kepurė 2, srov. kepurinė a kepurinė DŽ₁ 331), krūtinė (: krūtinė 2, DŽ₁ ji neuvádí), vežiminė (: vežimas 2). Tendenci mluveného jazyka klást přízvuk na příponu (lavoninė 2) odráží také přízvukování slova lavóninė 1 (: lavónas 1): ve slovnících je zaznamenáno pouze jeho první přízvukové paradigma. K přízvuku na příponě tíhnou také internacionalismy, např. bagažinė (: bagažas 2), elektrinė (: elektra 2), ačkoli by měly být přízvučné na kořeni: bagā- 195 žinė 1 Dž 60 (srov. bagažas 2), elektrinė 1 Rž 199 (srov. elektra 2). §13. K odvozeninám s přízvukem na příponě (tj. k druhému přízvukovému paradigmatu) patří ty, jejichž základová slova mají v dativu plurálu přízvučnou koncovou slabiku (jinak řečeno, mají pohyblivý přízvuk): alinė (: alùs 4), ausinė (: ausìs 4), blusinės (: blusà 4), dešrinė (: dešrà 4), garinė (: gãras 4), girinė (: gìra 4), gleivinė (: gleivės 4), grandinė (: grandìs 4), gumbinė (: gumbas 4), kampinė (: kampas 4), kraštinė (: kraštas 4), krepšinis (: krepšys 4), laivinė (: laivas 4), ledinė (: lėdas 4), lininis (: linas 4), lopšinė (: lopšys 3, 4), miškìnis (: miškas 4), naktinis, -ė (: naktis 4), naminė (: namas 4), namìnis, -ė (: namas 4), penkinė (: penki 4), plaušinė (: plaušas 4), pūkinė (: pūkas 4), pūslinė (: pūslė 4), pušinė (: pušis 4), ražinė (: ražas 4), rudinė (: rūdas 4), saginė (: sagà 4), siurblinė (: siurblỹs 4), skalinė (: skalà 4), skardinė (: skardà 4), skrandinė (: skrandà 4), skreplinė (: skreplỹs 4), skujinė (: skujà 4), statinė (: statùs 4), stiklinė (: stiklas 4), strėlinė (: strėlė 4), šatrinė (: šatrà 4), šeškinė (: šeškas 4), šilinė (: šìlas 4), šilkinė (: šìkas 4), vairinė (: vaĩras 4), vinìnė (: vinis 4), vytinė (: vytis 4); základová slova třetího přízvukového paradigmatu jsou téměř všechna trojslabičná: dilgėlinė (: dilgėlė 3ᵃ), garvežinė (: garvežys 3ᵃ), gegužinė (: gegužė 3ᵇ), geralinė (: gėralas 3ᵇ), kambarinė (: kambarys 3ᵇ), katilinė (: katilas 3ᵇ), keturinė (: keturi 3ᵇ), pamatinė (: pamatas 3ᵇ), pašarinė (: pašaras 3ᵇ), patalinė (: patalas 3ᵇ), pavarinė (: pavarà 3ᵇ), peleninė (: pelenai 3ᵇ), piniginė (: pinigas 3ᵇ), rašalinė (: rašalas 3ᵇ), riešutinė (: riešutas 3ᵃ), skiedininė (: skiedinỹs 3ᵇ, 3ᵃ) smegeninė (: smegenys 3ᵇ), spragilinė (: spragilas 3ᵇ), sultininė (: sultinỹs 3ᵇ, 3ᵃ), šermeninė (: šermėnys 3ᵇ), uodeginė (: uodega 3ᵃ), užkūrinė (: užkūrys 3ᵇ), vidurinė (: vidurỹs 3ᵇ), žagarinė (: žagaras 3ᵇ), žibalinė (: žibalas 3ᵇ), s výjimkou reikmeninė (: reikmuo 3ᵇ), sarginė (: sárgas 3), sprandinė (: sprándas 3), šiaudinė (: šiaudas 3), vandeninė (: vanduo 3ᵃ). §14. Některé odvozeniny se současným přízvukem na příponě mají v nářečích a písemných pramenech přízvuk na kořeni (tj. patří k prvnímu přízvukovému paradigmatu): aušrinė Gs, Grž, Kp, Klv, D, Sts; J a aušrinė Ds, Grž, beržinė Pln, Skr; BM 290 a beržinė LKŽ I 777, blaudžinė Alk, Pnm, Vdk, Užv a blaudžinė Pn, Stč, Jnšk, Sdb, Joninės Dkš; K, Š, NdŽ, DrskŽ 126 a Joninės Pjv; NdŽ, MŽ, R, raģinė An, Br; JR 104 a raģinė An, skersinė NdŽ a skersinė Pl, Trs; NdŽ, skiedrinė NdŽ a skiedrinė Plv, stalinė NdŽ, KŽ a stalinė Rtr, BŽ, šimtinė Jrb, Dg, Dglš; Š, KŽ, Rtr a šimtinė Kbr; M, NdŽ, L, šratinė NdŽ, KŽ a šratinė BŽ, vakarinė Gd; Lc, P. Skar a vakarinė FrnW, Žolinė „svátek Nanebevzetí Panny Marie“ Slm, Eig, Krš, Sd, Kp, Skp; DūnŽ 461 a Žolinė Sug, Alv; DrskŽ 484, žolinė Krš a žolinė Db; jiné mají přízvuk na koncovce (tj. patří ke třetímu přízvukovému paradigmatu): marginė Jrk, Šauk, Kl 461 a marginė Slnt; NdŽ, šaltinis Skr, Vkv, Pls, Ėr, Jrb; K, Š, NdŽ, J a šaltinỹs Lb; N, taukinė Jrb, Nm, Všt, Erž, Skr, Ds, Km a taukinė Plk. Ve slovníku „Dabartinės lietuvių kalbos žodynas“ (DŽ₃ 160) je u odvozeniny gaisrinė uvedeno dvojí přízvukování: normativní varianta gaisrinė (: gaisras 4) a hovorová 196 v daném jazyce převažuje gaisrinė (1). Poslední výraz není zaznamenán v „Slovníku litevského jazyka“ (LKŽIII 36). K druhému přízvukovému typu patří také substantivum palapinė, které nemá zřetelný slovotvorný základ a lze je chápat jako substantivizované adjektivum. §15. Do prvního přízvukového typu patří výjimečně, jak uvádí A. Pakerys (1994: 64), malá skupina derivátů se sufixem -inė, založených na slovech, jejichž dativ plurálu končí přízvučnou slabikou: anglinė (: anglis 4, anglims), kvapinė (: kvapas 4, kvapáms), mėsinė (: mėsà 4, mėsóms), pilvinė (: pilvas 4, pilváms), stoginė (: stógas 3, stogáms), varpinė (: varpas 4, varpáms). Všechny uvedené deriváty se v nářečích (s výjimkou derivátu anglinė) přízvukují na sufixu: kvapinė Ss, mėsinė Jrb; J, pilvinė Vlk, Dkšt, Dglš, Ign, stoginė Rdm; KŽ (srov. také stoginė Lnk, Plng, Gršl), varpinė Ss; Š, NdŽ. V „Slovníku současné litevštiny“ (DŽ₃ 346) je pouze u derivátu kvapinė uvedena také sufixální přízvuková varianta. Sufixální přízvukování mohlo být způsobeno nejen substantivizací, ale i změnou přízvukování základových slov. Prie išimčių A. Pakerys (1994: 64) linkęs priskirti ir vedinį nàginė, jei pamatiniu žodžiu laikomas nàgas 4, nagáms. Šis vedinys tarmėse kirčiuojamas arba pastoviai – nàginė Pai, Kl; DūnŽ 512, DrskŽ 220, arba trečiąja kirčiuote – naginė Šv, Grd, Skr, Brsl, Pns, Jrb. Za výjimku je třeba považovat také substantivum šil̃tinė, pokud je spojováno s adjektivem šil̃tas, -à 4. A. Pakerys (1994: 64) však za základ derivátu považuje substantivum druhého přízvukového typu šil̃tis „teplo, zahřátí, vysoká teplota“. V písemných pramenech je zaznamenána také varianta se sufixálním přízvukem: šil̃tinė /K/, Rtr. §16. Třetím přízvukovým typem (3ᵇ) se přízvukuje substantivum daržinė (: daržas 4, daržáms), stejně jako kàpinės 3ᵇ, ačkoli kãpas 4, kapáms. Poslední derivát má v nářečích přízvuk také na sufixu – kapìnės Tvr, Trak, Jrb, Švnč, Ad. Takové přízvukování mohlo být způsobeno substantivizací, srov. adj. kapìnis, -ė. §17. Z předloženého materiálu vyplývá, že substantiva s vardažodickým sufixem -inė, -inis s nepohyblivým přízvukem mají v nářečích rovněž sklon přecházet k sufixálnímu typu přízvukování (např. arbãtinė 1 a arbatinė 2). Tato tendence se odráží i v hovorovém jazyce. Z 249 zkoumaných substantiv se sufixem -inė, -inis pouze 50 (20,8%) zachovává místo přízvuku základového slova a nemá varianty se sufixálním přízvukem (např. bū̃stinė, nõsinė). To obecně odpovídá tendencím litevského přízvukového systému. Statistické údaje ukazují (Karosienė, Girdenis 1990: 36–46), že v trojslabičných slovech je zvláště častý přízvuk na předposlední slabice (51,71% všech případů): s rostoucí délkou slov se přízvuk jakoby posouvá do jejich středu (Girdenis 1983: 117–118). Z toho vyplývá, že substantiva se sufixem -inė, -inis by měla být v normativních slovnících spisovného jazyka uváděna s přízvukovými variantami – vedle kořenového přízvuku (lavóninė 1) uvádět také přízvuk na sufixu (lavoninė 2). 197 Priedas REJSTŘÍK SUBSTANTIV SE SUFIXEM -inė, -inis V RŮZNÝCH PRAMENE-CH adatinė (2), DŽ₃ 2, DŽ₂ 4, LKŽ I 19, RŽ 151, A. Pak 113, 116 adatinė (1), DŽ₂ 2, LKŽ I 19, A. Pak 113 aliejinė (1), DŽ₃ 9, DŽ₂ 11, DŽ₁ 11, LKŽ I 98, RŽ 153, LKG I 398, A. Pak 62 aliejinė (2), LKŽ I 98, RŽ 153, LKG I 398, A. Pak 62 alinė (2), DŽ₃ 10, DŽ₂ 11, DŽ₁ 12, LKŽ I 99, RŽ 153, A. Laig 37, 45, LKG I 241 anglinė (1), DŽ₃ 13, DŽ₂ 14, LKŽ I 138, RŽ 155, A. Pak 64 apýverpinė (1), DŽ₃ 26, DŽ₂ 28, LKŽ I 233, A. Pak 65 arbatinė (1), DŽ₃ 39, DŽ₂ 40, DŽ₁ 33, LKŽ I 290, RŽ 159, LKG I 398, A. Pak 62, 66 čajovna (2), LKŽ I 290, LKG I 398, DūnŽ 32, A. Pak 62 výšina (2), DŽ₃ 64, DŽ₂ 63, DŽ₁ 55, A. Pak 112 výšinný (2), DŽ₃ 64, DŽ₂ 63, DŽ₁ 55, LKŽ I 493, LžŽ 27, DrskŽ 24 výšina, LžŽ 27 sluchátko (2), DŽ₃ 64, DŽ₂ 63, DŽ₁ 55, LKŽ I 501, LKG I 353, DūnŽ 468, DLKG 115 jitřenka (2), DŽ₃ 65, DŽ₂ 64, DŽ₁ 56, LKŽ I 513, V. Kam II 17, RŽ 164, A. Laig 45, P. Skar 43, A. Pak 114 jitřenka (1), LKŽ I 513, V. Kam II 17, A. Pak 114 kufr (2), DŽ₃ 68, DŽ₂ 66, RŽ 166, A. Pak 115, 116 kufr (1), DŽ₂ 60, LKŽ I 554, A. Pak 115 holubník (1), DŽ₃ 69, DŽ₂ 68, LKŽ I 584, A. Pak 61, 63 holubník (2), LKŽ I 584, A. Pak 63 březová (2), DŽ₃ 80, DŽ₂ 78, DŽ₁ 76, LKŽ I 777, A. Pak 114 březová (1), LKŽ I 777, A. Pak 114 holenní chránič (2), DŽ₃ 85, DŽ₂ 83, DŽ₁ 83, LKŽ I 893, LKG I 353, A. Pak 114 holenní chránič (1), LKŽ I 893, A. Pak 114 blechy, pomn. (2), DŽ₃ 87, DŽ₂ 85, DŽ₁ 86, LKŽ I 954 braižiklinė (2), DŽ₃ 88, DŽ₂ 86, A. Pak 115 braižiklinė (1), DŽ₁ 87, LKŽ I 986, RŽ 175, A. Pak 115 bulvinė (1), DŽ₃ 94, DŽ₂ 92, LKŽ I 1156, LKG I 398, A. Pak 63 bulvinė (2), DŽ₁ 95, LKŽ I 1156, DLKG 116, A. Pak 63 bulvinė (3ᵃ), LKŽ I 1156, LKG I 398 būstinė (1), DŽ₃ 95, DŽ₂ 93, DŽ₁ 98, LKŽ I 1211, V. Kam II 25, RŽ 179, A. Pak 61 cigarinė (1), DŽ₃ 98, DŽ₂ 96, DŽ₁ 102, LKŽ II 26 cukrinė (1), DŽ₃ 100, DŽ₂ 98, DŽ₁ 104, LKŽ II 49, LKG I 394, A. Paul 56 cukrinė (2), LžŽ 46 daržinė (3ᵇ), DŽ₃ 109, DŽ₂ 107, DŽ₁ 118, LKŽ II 206, V. Kam II 28, P. Būt 10, RŽ 185, A. Laig 45, DūnŽ 478, LžŽ 52 degutinė (1), DŽ₃ 113, DŽ₂ 111, DŽ₁ 123, LKŽ II 377, P. Būt 107, RŽ 187 dešimtinė (2), DŽ₃ 117, DŽ₂ 115, DŽ₁ 130, LKŽ II 436, V. Kam II 30, A. Laig 45, LKG I 344, DrskŽ 64, DLKG 116, A. Pak 114 dešimtinė (1), LKŽ II 436, A. Pak 114 dešrelinė (1), DŽ₃ 118, DŽ₂ 116, DŽ₁ 130, LKŽ II 440 dešrinė (2), DŽ₃ 118, DŽ₂ 116, DŽ₁ 130, LKŽ II 440, DūnŽ 79, DrskŽ 64 dešrinė (1) RŽ 188 dilgėlinė (2), DŽ₃ 123, DŽ₂ 121, DŽ₁ 138, LKŽ II 548, LKG I 344 drabužinė (2), DŽ₃ 128, DŽ₂ 126, LKŽ II 623, RŽ 192, A. Pak 115, 116 198 drabužinė (1), DŽ₃ 145, LKŽ II 623, A. Pak 115 ýldeginis (1), DŽ₃ 208, DŽ₂ 206, DŽ₁ 254, LKŽ IV 38 ýldeginė (1), LKŽ IV 38 iždinė (1), DŽ₃ 265, DŽ₂ 264, DŽ₁ 285, LKŽ IV 284 Joninės dgs. (2), DŽ₃ 268, DŽ₂ 267, DŽ₁ 289, LKŽ IV 356, RŽ I 422, LKG I 422, DrskŽ 126, A. Pak 115, 116 Joninės dgs. (1), DŽ₃ 268, LKŽ IV 356, LKG I 422, A. Paul 57 juozapinė (2), DŽ₃ 271 Juozapinės dgs. (2), LKŽ IV 429 kailinė (1), DŽ₃ 274, DŽ₂ 274, DŽ₁ 298, LKŽ V 51, LKG I 353, A. Paul 55, A. Pak 62 kailinė (2), LKŽ V 51, RŽ 227, A. Pak 62 kalkinė (1) DŽ₃ 278, DŽ₂ 278, DŽ₁ 304, LKŽ V 172, RŽ 228 kambarinė (2), DŽ₃ 280, DŽ₂ 279, DŽ₁ 306, LKŽ V 173 kampinė (2), DŽ₃ 280, DŽ₂ 280, DŽ₁ 307, LKŽ V 182 kapinės (3ᵇ), DŽ₃ 283, DŽ₂ 282, DŽ₁ 310, LKŽ V 232, A. Laig 45, LKG I 398, LžŽ 106, DrskŽ 137 hřbitov (2), LKŽ V 232 vrbový (2), DŽ₃ 285, DŽ₂ 285, DŽ₁ 315, LKŽ V 293 vrbový (1), LKŽ V 293 okapy (mn. č.) (1), DŽ₃ 286, DŽ₂ 286, LKŽ V 307 horečka (1), DŽ₃ 287, DŽ₂ 287, DŽ₁ 316, LKŽ V 326, RŽ 232, DrskŽ 140, A. Pak 64 horečka (2), LKŽ V 326 kotelna (2), DŽ₃ 290, DŽ₂ 291, DŽ₁ 322, LKŽ V 409, A. Pak 112 čepicový tanec (2), DŽ₃ 297, DŽ₂ 298, DŽ₁ 331, LKG I 344, A. Pak 115 čepicový (2), LKŽ V 594 čepicový (1), LKŽ V 594 čepicový tanec (1), RŽ 236 čtyřdílný tanec (2), DŽ₃ 299, DŽ₂ 300, DŽ₁ 344, LKŽ V 657, LKG I 344, DLKG 116 vejce (2), DŽ₃ 302, DŽ₂ 302, DŽ₁ 337, LKŽ V 713, DunŽ 496, LžŽ 116, DrskŽ 150, A. Pak 114 smyčka (1), DŽ₃ 304, LKŽ V 790, A. Pak 61 smyčkový (1), DŽ₃ 304, DŽ₂ 305, DŽ₁ 340, LKŽ V 790 smyčkový (2), LKŽ V 790 kirvinė (1), DŽ₃ 307, DŽ₂ 308, DŽ₁ 344, LKŽ V 875, A. Pak 63 kirvinė (2), LKŽ V 875, A. Pak 63 kmyninė (2), DŽ₃ 316, DŽ₂ 317, DŽ₁ 356, LKŽ VI 188 kmyninė (1), LKŽ VI 188 knyginė (1), DŽ₃ 317, DŽ₂ 319, DŽ₁ 358, LKŽ VI 241, RŽ 244 kojinė (1), DŽ₃ 319, DŽ₂ 321, DŽ₁ 360, LKŽ VI 295, RŽ 245, A. Laig 45, LKG I 353, DLKG 115 kojinis (1), DŽ₃ 319, DŽ₂ 321, DŽ₁ 360, LKŽ VI 295 kojinis (2), LKŽ VI 295 kojinys (3ª), LKŽ VI 295 kraštinė (2), DŽ₃ 329, DŽ₂ 331, DŽ₁ 376, LKŽ VI 444, RŽ 248 krepšinis (2), DŽ₃ 332, DŽ₂ 380, DŽ₁ 380, LKŽ VI 532, A. Pak 112, 116 krūtinė (2), DŽ₃ 337, DŽ₂ 340, LKŽ VI 736, A. Pak 115 kumštinė (1), DŽ₃ 341, DŽ₂ 344, LKŽ VI 887, A. Pak 63 kumštinė (2), LKŽ VI 887, A. Pak 63 kvapinė (1), DŽ₃ 346, DŽ₂ 349, DŽ₁ 398, LKŽ VI 1045, A. Pak 64 kvapinė (2), DŽ₃ 346, LKŽ VI 1045 výletní chata (1), DŽ₃ 354, DŽ₂ 354, RŽ 257, A. Pak 61, 63, 66 loděnice (2), DŽ₃ 352, DŽ₂ 355, LKŽ VII 75 plachty, množ. (1), DŽ₃ 353, DŽ₂ 356, DŽ₁ 406, LKŽ VII 97 199 liščí bouda¹ (2), DŽ₃ 355, DŽ₂ 358, DŽ₁ 409, LKŽ VII 149, RŽ 258, A. Pak 115, 116 liščí bouda (1), LKŽ VII 149 liščí bouda² (2), DŽ₃ 355, DŽ₂ 358, DŽ₁ 409, LKŽ VII 149, LKG I 353, A. Pak 115, 116 márnice (1), DŽ₃ 357, DŽ₂ 361, DŽ₁ 413, LKŽ VII 210, RŽ 259, A.Pak 62, 66 lednice (2), DŽ₃ 358, DŽ₂ 361, DŽ₁ 413, LKŽ VII 224, RŽ 259 pekárna (1), DŽ₃ 363, DŽ₂ 366, DŽ₁ 421, LKG I 353, DLKG 115, A. Pak 62 pekárna (2), DŽ₃ 363, LKŽ VII 403 lípová alej (1), DŽ₃ 364, DŽ₂ 367, DŽ₁ 422, LKŽ VII 425, A. Pak 63 lípová alej (2), LKŽ VII 425, A. Pak 63 lípová alej (3ᵃ), LKŽ VII 425, P. Skar 43, A. Pak 63 lípová alej (3ᵇ), LKŽ VII 425 nemocnice (1), DŽ₃ 367, DŽ₂ 370, DŽ₁ 425, LKŽ VII 479, J. Jabl 371, J. Jabl 27, P. Būt 107, A. Laig 45, LKG 398, DrskŽ 192, A. Paul 56, A. Pak 61, 63, 66 nemocnice (2), LKŽ VII 479, DūnŽ 176 lněný (2), DŽ₃ 369, DŽ₂ 372, DŽ₁ 427, LKŽ VII 532 ukolébavka (2), DŽ₃ 374, DŽ₂ 376, DŽ₁ 433 dřevník (1), DŽ₃ 379, DŽ₂ 382, DŽ₁ 440, LKŽ VII 801, Jabl 371, J. Jabl 27, P. Būt 107, RŽ 268, A. Laig 34, 45, LKG I 238, 398, A. Paul 56, DrskŽ 200, A. Pak 61, 63 dřevník (3ᵃ), LKŽ VII 801, A. Pak 63 stodola (2), DŽ₃ 382, DŽ₂ 384, DŽ₁ 443, V. Kam II 72, LKG I 344 stodola (3ᵇ), LKŽ VII 853 mořský (2), DŽ₃ 382, LKŽ VII 859 řeznictví (1), DŽ₃ 393, DŽ₂ 395, DŽ₁ 457, LKŽ VIII 44, RŽ 272, A. Laig 45, DrskŽ 207, A. Pak 64 řeznictví (2), LKŽ VIII 44 mlýn (1), DŽ₃ 399, LKŽ VIII 197, RŽ 274, A. Pak 63 mlýn (2), LKŽ VIII 197, A. Pak 63 lesní (2), DŽ₃ 402, DŽ₂ 405, DŽ₁ 470, LKŽ VIII 290 muší bouda (1), DŽ₃ 410, DŽ₂ 412, DŽ₁ 479, LKŽ VIII 438, DrskŽ 219 koželužna (1), DŽ₃ 412, DŽ₂ 414, DŽ₁ 482 rukavice (1), LKŽ VIII 501, V. Kam I 20, II 27, P. Būt 93, 94, DūnŽ 512, DrskŽ 220, A. Pak 64, 65 rukavice (3ᵇ), LKŽ VIII 501, A. Pak 65 noční (2), DŽ₃ 413, DŽ₂ 415, LKŽ VIII 519 domácí (2), DŽ₃ 413, DŽ₂ 416, DŽ₁ 483, LKŽ VIII 353, RŽ 279 domácí (2), DŽ₃ 413, DŽ₂ 416, DŽ₁ 484, LKŽ VIII 352, DrskŽ 221, DLKG 116 nosní (1), DŽ₃ 428, DŽ₂ 433, DŽ₁ 504, LKŽ VIII 868, A. Laig 45, LKG I 353, LzŽ 178, DLKG 115, A. Pak 61, 66 stan (2), DŽ₃ 487, DŽ₂ 493, DŽ₁ 536, LKŽ IX 240, V. Kam II 83, DūnŽ 516, A. Pak 112 základní (2), DŽ₃ 491, DŽ₂ 496, DŽ₁ 538, LKŽ IX 286, V. Kam II 84, RŽ 290, LKG I 353, DLKG 115 žumpa (2), DŽ₃ 491, DŽ₂ 497, DŽ₁ 538 papírová krabice (1), DŽ₃ 497, DŽ₂ 507, DŽ₁ 542, LKŽ IX 366, RŽ 291 prachárna (2), DŽ₃ 500, DŽ₂ 505, DŽ₁ 544, LKŽ IX 397, RŽ 292 prachárna (1), DŽ₂ 544 přístřešek (1), DŽ₃ 517, DŽ₂ 623, DŽ₁ 554, LKŽ IX 533, RŽ 293 krmírna (2), DŽ₃ 519, DŽ₂ 526, DŽ₁ 556, LKŽ IX 558, RŽ 294 ložní prádlo (2), DŽ₃ 523, DŽ₂ 529, DŽ₁ 558, LKŽ IX 602, RŽ 294 patronátní (1), DŽ₃ 526, DŽ₂ 533, DŽ₁ 561, LKŽ IX 632 stodola (2), DŽ₃ 529, DŽ₂ 536, DŽ₁ 563, LKŽ IX 669 altán (2), DŽ₃ 530, DŽ₂ 538, DŽ₁ 564, LKŽ IX 684, A. Pak 115 popelník (2), DŽ₃ 536, DŽ₂ 543, DŽ₁ 569, LKŽ IX 761, P. Būt 107, A. Laig 45, LKG I 398, A. 200 Paul 56, LžŽ 190, DLKG 134 pětikoruna (2), DŽ₃ 538, DŽ₂ 545, DŽ₁ 571, LKŽ IX 793, RŽ 296, LKG I 344, DūnŽ 253, DLKG 116 pětirublová mince (2), DŽ₃ 538, DŽ₂ 545, DŽ₁ 571, LKŽ IX 796, RŽ 296 penál (1), DŽ₃ 553 břišní (1), DŽ₃ 556, DŽ₂ 564, DŽ₁ 585, LKŽ IX 1028, DrskŽ 263 břišní (2), LKŽ IX 1028 peněženka (2), DŽ₃ 557, DŽ₂ 564, DŽ₁ 585, LKŽ IX 1042, RŽ 299, LKG I 398, DūnŽ 258, A. Paul 56, DLKG 134, A. Pak 112 pepřenka (1), DŽ₃ 557, DŽ₂ 565, DŽ₁ 586, LKŽ IX 1071, RŽ 299, A. Pak 62 pepřenka (2), LKG I 398 dortovna (1), DŽ₃ 558, DŽ₂ 566, DŽ₁ 586, LKŽ IX 1083, RŽ 300, A. Pak 63 dortovna (2), LKŽ IX 1083, A. Pak 63 rukavice (1), DŽ₃ 560, DŽ₂ 568, DŽ₁ 589 rukavice (1), LKŽ X 32, Jablₐ 371, V. Kam II 91, P. Būt 107, A. Laig 45, LKG I 353, DūnŽ 521, LžŽ 197, DrskŽ 267, DLKG 115, A. Pak 61, 63 rukavice (3b), LKŽ X 32, A. Pak 63 žíněná látka (2), DŽ₃ 564, DŽ₂ 570, DŽ₁ 593, LKŽ X 110, RŽ 301 cihelna (1), DŽ₃ 569, DŽ₂ 576, DŽ₁ 599, LKŽ X 252, J. Jablₐ 371, P. Būt 107, LKG I 398, A. Paul 56, DLKG 134, A. Pak 61 péřový (1), DŽ₃ 572, DŽ₂ 579, DŽ₁ 602, LKŽ X 353, J. Jablₐ 371, P. Būt 107, A. Pak 63 péřový (2), LKŽ X 353, A. Pak 63 rekreační zařízení (2), DŽ₃ 574, DŽ₂ 581, LKŽ X 405 protilehlý (1), DŽ₃ 601, DŽ₂ 610, DŽ₁ 623, LKŽ X 695, A. Laig 45, DrskŽ 283 protilehlý (2), LKŽ X 695 protilehlý (3a), LKŽ X 695 kachní peří (1), DŽ₃ 627, DŽ₂ 635, DŽ₁ 635, LKŽ X 845 péřový (2), DŽ₃ 628, DŽ₂ 636, DŽ₁ 636, LKŽ X 860 polovina úhlu (1), DŽ₃ 633, DŽ₂ 641, DŽ₁ 641, LKŽ X 1023 polovina okraje (1), DŽ₃ 633, DŽ₂ 641, DŽ₁ 641, LKŽ X 1024 borovicový (1), DŽ₃ 634, DŽ₂ 642, DŽ₁ 642, LKŽ X 1044 borovicový (2), DŽ₃ 634, DŽ₂ 642, DŽ₁ 643, LKŽ X 1045, LKG I 353, DLKG 115 pušinė (2), DŽ₃ 636, DŽ₂ 644, DŽ₁ 644, LKŽ X 1106 raginė (2), DŽ₃ 639, DŽ₂ 646, DŽ₁ 648, LKŽ XI 32, LKG I 353 raginė (1), LKŽ XI 32 rāktinė (1), DŽ₃ 642 rankšluostinė (2), DŽ₃ 643, DŽ₂ 651, LKŽ XI 173 rañkšluostinė (1), LKŽ XI 173 rašalinė (2), DŽ₃ 644, DŽ₂ 652, DŽ₁ 655, LKŽ XI 207, RŽ 313, LKG I 398, A. Paul 56 inkoustová (1), P. Būt 107 raštinė (1), DŽ₃ 645, DŽ₂ 653, DŽ₁ 656, LKŽ XI 232, P. Būt 107, A. Pak 63 raštinė (2), LKŽ XI 232, A. Pak 63 rātinė (1), DŽ₃ 646, DŽ₂ 653, DŽ₁ 657, LKŽ XI 243 ražinė (2), DŽ₃ 649, DŽ₂ 656, DŽ₁ 661, LKŽ XI 341, LKG I 353 reikmeninė (2), DŽ₃ 651, DŽ₂ 659, DŽ₁ 665, LKŽ XI 387 riešutinė (2), DŽ₃ 659, DŽ₂ 666, LKŽ XI 579 rōpinė (1), DŽ₃ 664, DŽ₂ 671, DŽ₁ 682, LKŽ XI 833, LKG I 344 rūbinė (1), DŽ₃ 665, DŽ₂ 672, DŽ₁ 683, LKŽ XI 584, A. Laig 45, A. Pak 61 rudinē (2), DŽ₃ 665, DŽ₂ 672, DŽ₁ 683, LKŽ XI 870, V. Kam II 102, RŽ 319, LKG I 344, A. Paul 60, A. Paul 74, DLKG 116 rumbuōtinē (1), DŽ₃ 667, DŽ₂ 686, DŽ₁ 674, LKŽ XI 953 saginē (2), DŽ₃ 670 201 cukrovinková (1), DŽ₃ 671, LKŽ XII 62 sladová (1), DŽ₃ 672, DŽ₂ 679, DŽ₁ 693, LKŽ XII 79 sladová (2), RŽ 321 salōtinē (1), DŽ₃ 672, DŽ₂ 679, DŽ₁ 693, LKŽ XII 82, A. Pak 61 sánkirtinē (1), DŽ₃ 675, DŽ₂ 681, DŽ₁ 696, LKŽ XII 127 strážní (1), DŽ₃ 676, DŽ₂ 683, DŽ₁ 698, LKŽ XII 156 strážní (2), DŽ₃ 676, DŽ₂ 683, DŽ₁ 698, LKŽ XII 157 strážní (1), LKŽ XII 157, RŽ 322 semenná (1), DŽ₃ 684, DŽ₂ 690, DŽ₁ 707, LKŽ XII 331, LKG I 398 semenná (2), LKŽ XII 331, RŽ 324 rybízová (1), DŽ₃ 687, DŽ₂ 694, LKŽ XII 424, RŽ 325 stříbrná (2), DŽ₃ 690, DŽ₂ 696, DŽ₁ 714, LKŽ XII 500, DrskŽ 323 sledová (1), DŽ₃ 692, DŽ₂ 698, LKŽ XII 548 silosová (2), DŽ₃ 692, DŽ₂ 698, DŽ₁ 716, LKŽ XII 550 skladovací (2), DŽ₃ 693, DŽ₂ 699, DŽ₁ 717, LKŽ XII 565, LKG I 344 čerpadlová (2), DŽ₃ 695, DŽ₂ 701, DŽ₁ 718, LKŽ XII 610 píšťalová (2), DŽ₃ 697, DŽ₂ 702, DŽ₁ 724, LKŽ XII 705, LKG I 353, DünŽ 324 píšťalová (2), LKŽ XII 705 plechová (2), DŽ₃ 699, DŽ₂ 705, DŽ₁ 724, LKŽ XII 751, A. Laig 37, 45, LKG I 241, 353, DLKG 115 ubrousková (2), DŽ₃ 701, LKŽ XII 812 ubrouskový (2), LKŽ XII 812, DünŽ 327 příčná (2), DŽ₃ 701, DŽ₂ 707, DŽ₁ 727, LKŽ XII 826, LKG I 344, A. Pak 114 příčná (1), LKŽ XII 826, A. Pak 114 příčná (3ᵇ), LKŽ XII 826 kašová (2), DŽ₃ 703, DŽ₂ 709, DŽ₁ 728, LKŽ XII 868 šindelová (2), DŽ₃ 703, DŽ₂ 709, DŽ₁ 728, LKŽ XII 871, LKG I 353, DLKG 115, A. Pak 114 šindelová (1), LKŽ XII 871, A. Pak 114 žaludeční (2), DŽ₃ 707, DŽ₂ 713, DŽ₁ 734, LKŽ XII 1039, A. Pak 115 žaludeční (2), DŽ₃ 707, DŽ₂ 713, DŽ₁ 734 skreplinė (2), DŽ₃ 707, DŽ₂ 714, DŽ₁ 735, LKŽ XII 1052 skujinė (2), DŽ₃ 709, DŽ₂ 716, DŽ₁ 737, DŽ XIII 1126, RŽ 330, A. Laig 45, Drsk Ž 333 smegeninė (2), DŽ₃ 715, DŽ₂ 722, DŽ₁ 744, LKŽ XIII 139, LKG I 398, A. Pak 112 sóstinė (1), DŽ₃ 721, DŽ₂ 727, DŽ₁ 751, LKŽ XIII 301, A. Pak 61, 66 spalinė¹ (2), DŽ₃ 721, DŽ₂ 727, DŽ₁ 751, LKŽ XIII 313, A. Pak 115, 116 spalinė² (1), DŽ₃ 721, DŽ₁ 751, LKŽ XIII 312, A. Pak 64 spalinė (2), LKŽ XIII 312, A. Pak 64 spanguolinė (2), DŽ₃ 721, DŽ₂ 728, DŽ₁ 752, LKŽ XIII 322 sporovní (1), DŽ₃ 725 sporinė (1), DŽ₂ 732, DŽ₁ 757, LKŽ XIII 470 spragilinė (2), DŽ₃ 725, DŽ₂ 732, DŽ₁ 757, LKŽ XIII 476 sprandinė (2), DŽ₃ 726, DŽ₂ 732, DŽ₁ 757, LKŽ XIII 488 stalinė (2), DŽ₃ 730, DŽ₂ 737, DŽ₁ 763, LKŽ XIII 646 stolní (1), LKŽ XIII 646 statinė (2), DŽ₃ 731, DŽ₂ 738, DŽ₁ 764, LKŽ XIII 678. V. Kam II 116 stiklinė (2), DŽ₃ 7346, DŽ₂ 741, DŽ₁ 768, LKŽ XIII 776, RŽ 338, A. Laig 37, 45, LKG I 241, 353, J. Paul 55, LzŽ 245, DrskŽ, DLKG 115, A. Pak 112 stóginė (1), DŽ₃ 736, DŽ₂ 743, DŽ₁ 770, LKŽ XIII 837, LKG I 353, DLKG 115, A. Pak 64 stoginė (2), LKŽ XIII 837, A. Pak 64 stoginė (3ᵃ), LKŽ XIII 837, RŽ 339, P. Skar 43, A. Pak 64 strėlinė (2), DŽ₃ 738, DŽ₂ 745, DŽ₁ 773, LKŽ XIII 950, RŽ 339 stumbrinė (2), DŽ₃ 740, DŽ₂ 746, DŽ₁ 775, LKŽ XIII 1029, LKG I 344, A. Pak 115 202 sultinė (2), DŽ₃ 763, LKŽ XIV 142 sūrinė (1), DŽ₃ 774, DŽ₂ 780, DŽ₁ 784, LKŽ XIV 213, RŽ 341, Drsk Ž 358 sviestinė (1), DŽ₃ 795, DŽ₂ 801, DŽ₁ 792, LKŽ XIV 344, A. Laig 45, LKG I 398, A. Pak 63 šalinė (2), DŽ₃ 798, DŽ₂ 803, DŽ₁ 795, LKŽ XIV 448, RŽ 343, A. Laig 45, LzŽ 253, DrskŽ 365 šaltinis (2), DŽ₃ 799, DŽ₂ 804, DŽ₁ 797, LKŽ XIV 486, A. Paul 60, DrskŽ 365, DLKG 116, A. Pak 112, A. Paulₐ 74 zdroj (3ᵇ) LKŽ XIV 486 šatrinė (2), DŽ₃ 801, DŽ₂ 806, DŽ₁ 799, LKŽ XIV 545, DūnŽ 365 šaukštinė (1), DŽ₃ 801, DŽ₂ 806, DŽ₁ 799, LKŽ XIV 566, J. Jablₐ 371, P. Būt 107, A. Laig 45, A. Pak 63 šaukštinė (2), LKŽ XIV 566, A. Pak 63 šautuvinė (2), DŽ₃ 801, DŽ₂ 807, LKŽ XIV 596, A. Pak 113 šautuvinė (1), DŽ₃ 800, LKŽ XIV 596, A. Pak 113 rodinná (1), DŽ₃ 802, DŽ₂ 807, LKŽ XIV 609 rodinná (2), LKŽ XIV 609 smuteční (2), DŽ₃ 803, LKŽ XIV 657 jeřabinová (2), DŽ₃ 803, DŽ₂ 808, DŽ₁ 802, LKŽ XIV 653, LKG I 353, DLKG 115, A. Pak 115 jeřabinová (1), LKŽ XIV 659 šeskynská (2), DŽ₃ 804, DŽ₂ 809, LKŽ XIV 693 slámová (2), DŽ₃ 805, DŽ₂ 810, DŽ₁ 804, LKŽ XIV 717 lesní (2), DŽ₃ 807, DŽ₂ 812, LKŽ XIV 788 hedvábná (2), DŽ₃ 807, DŽ₂ 812, DŽ₁ 807, LKŽ XIV 792 tyfová (1), DŽ₃ 807, DŽ₂ 812, DŽ₁ 808, LKŽ XIV 806, V. Kam II 122, RŽ 345, A. Laig 45, LKG I 344, DūnŽ 541, A. Paul 60, DLKG 116, A. Pak 63, 64, A. Paulₐ 74 tyfová (2), LKŽ XIV 806, A. Pak 63 tyfová (1), LKŽ XIV 806, A. Pak 63 stokorunová (2), DŽ₃ 808, DŽ₂ 913, DŽ₁ 808, LKŽ XIV 824, RŽ 345, LKG I 344, DūnŽ 541, LzŽ 257, A. Pak 114 stokorunová (1), LKŽ XIV 824, DLKG 116, A. Pak 114 sto­rub­lová (2), DŽ₃ 808, DŽ₂ 813, DŽ₁ 808, LKŽ XIV 825 odpadková (1), DŽ₃ 810, DŽ₂ 815, DŽ₁ 811, LKŽ XIV 929, LK I 398, A. Pak 61, 66 bočnice (1), DŽ₃ 819, DŽ₂ 824, DŽ₁ 823, LKŽ XV 259, A. Laig 45, LKG I 353, LzŽ 299, DLKG 115, A. Pak 63 bočnice (2), LKŽ XV 259, A. Pak 63 nábojová schránka (2), DŽ₃ 819, DŽ₂ 824, DŽ₁ 823, LKŽ XV 265, RŽ 348, LKG I 398 brokovnice (2), DŽ₃ 820, DŽ₂ 825, LKŽ XV 287 brokovnice (1), LKŽ XV 287 tabákovnice (1), DŽ₃ 826, DŽ₂ 823, DŽ₁ 834, LKŽ XV 629, LKG I 398, A. Pak 61 tabákovnice (1), RŽ 350 tabákovnice (2), LKŽ XV 629 sádlo (2), DŽ₃ 835, DŽ₂ 840, DŽ₁ 844, LKŽ XV 1005, A. Laig 45 sádlo LKŽ XV 1005 maznice (2), DŽ₃ 840, DŽ₂ 846, DŽ₁ 851, LKŽ XVI 42, RŽ 354 březová schránka (1), DŽ₃ 850, DŽ₂ 855, DŽ₁ 863, LKŽ XVI 518, LKG I 353 březová schránka (2), LKŽ XVI 518 třírublová bankovka (2), DŽ₃ 858, DŽ₂ 863, DŽ₁ 873, LKŽ XVI 906, RŽ 359 tisícovka (2), DŽ₃ 861, DŽ₂ 866, DŽ₁ 877, LKŽ XVI 1078, LKG I 344, A. Pak 112 tūmpinė (1), DŽ₃ 862, DŽ₂ 867, LKŽ tumpinė (2), LKŽ uodeginė (2), DŽ₃ 871, DŽ₂ 876, LKŽ užkandinė (2), DŽ₃ 882, DŽ₂ 887, DŽ₁ 896, LKŽ užkurinė (2), DŽ₃ 885, DŽ₂ 891, DŽ₁ 897, LKŽ 203 užlaidinė (2), DŽ₃ 886, DŽ₂ 891, DŽ₁ 897, LKŽ, RŽ 363 užlaidinė (1), LKŽ předměstská (2), DŽ₃ 898, DŽ₂ 894 vaflová (1), DŽ₃ 902, LKŽ vaflinė (2), LKŽ vairinė (2), DŽ₃ 904, DŽ₂ 910, LKŽ vaistinė (1), DŽ₃ 905, DŽ₂ 911, DŽ₁ 908, LKŽ, RŽ 365, LKG I 398, A. Paul 56, DLKG 134, A. Pak 63, 66 vaistinė (1), DŽ₃ 905, DŽ₂ 911, LKŽ, DrskŽ 437, A. Pak 63 vaistinė (2), LKŽ vakarìnė (2), DŽ₃ 906, DŽ₂ 912, LKŽ, DūnŽ 423 vakarìnė (1), LKŽ valstýbinė (1), DŽ₃ 908, DŽ₂ 914, LKŽ státní (2), LKŽ, DūnŽ 425 trubková (1), DŽ₃ 909, DŽ₂ 915, DŽ₁ 914, LKŽ, LKG I 353, DLKG 115 trubková (2), LKŽ vodní (2), DŽ₃ 910, DŽ₂ 916, LKŽ měděná (2), DŽ₃ 912, DŽ₂ 918, DŽ₁ 917, LKŽ, RŽ 367, A. Pak 115 zvonice (1), DŽ₃ 913, DŽ₂ 919, DŽ₁ 918, LKŽ, P. Būt 107, RŽ 367, LKG I 398, A. Paul 56, A. Pak 64 zvonice (2), LKŽ letní (2), DŽ₃ 915, DŽ₂ 921, DŽ₁ 921, LKŽ, LKG I 344 větrná (1), DŽ₃ 919, DŽ₂ 925, DŽ₁ 926, LKŽ, A. Pak 61 velikonoční (1), DŽ₃ 920, DŽ₂ 926, LKŽ velikonoční (2), LKŽ, DūnŽ 434 uherská (1), DŽ₃ 921, LKŽ bouřková (1), DŽ₃ 925, DŽ₂ 931, DŽ₁ 935, LKŽ, LKG I 353 vozová (2), DŽ₃ 925, DŽ₂ 932, DŽ₁ 935, LKŽ, A. Pak 115 střední (2), DŽ₃ 927, LKŽ plechová (2), DŽ₃ 935 vínárna (1), DŽ₃ 935, DŽ₂ 941, DŽ₁ 946, LKŽ, RŽ 372, A. Pak 63 vínárna (2), LKŽ, A. Pak 63 pálenice (2), DŽ₃ 936, DŽ₂ 942, DŽ₁ 947, LKŽ, P. Būt 107, RŽ 373, A. Laig 45, DūnŽ 442 pálenice (1), LKŽ provazárna (1), DŽ₃ 939, DŽ₂ 945, LKŽ, A. Pak 63 provazárna (2), LKŽ, A. Pak 63 třešňová pálenka (2), DŽ₃ 941, DŽ₂ 947, DŽ₁ 954, LKŽ, DLKG 116, A. Pak 115 tkalcovna (1), DŽ₃ 941, DŽ₂ 948, DŽ₁ 955, LKŽ tkalcovna¹ (2), DŽ₃ 942, DŽ₂ 948, DŽ₁ 955, V. Kam II 143 tkalcovna² (2), DŽ₃ 942, DŽ₂ 948, DŽ₁ 955, LKŽ zaječí pálenka (1), DŽ₃ 946, DŽ₂ 952, DŽ₁ 960, LKŽ, LKG I 353, DLKG 115, A. Pak 61 zaječí pálenka (2), LKŽ kůlna (2), DŽ₃ 947, DŽ₂ 954, DŽ₁ 963, LKŽ, A. Pak 115 kůlna (1), RŽ 376 hůlkovina (2), DŽ₃ 947, DŽ₂ 954, DŽ₁ 963, LKŽ, LKG I 398 podzemní obydlí (2), DŽ₃ 953, DŽ₂ 960, LKŽ, DrskŽ 475 žeminė (1), DŽ₃ 953, DŽ₂ 960, DŽ₁ 953, LKŽ, RŽ 377 žemuoginė (2), DŽ₃ 953, DŽ₂ 960, LKŽ žemuoginė (1), LKŽ žentinė (1), DŽ₃ 954, DŽ₂ 961, DŽ₁ 970, LKŽ, DrskŽ 476, A. Pak 64, 65 snachovská (³ᵃ) DŽ₃ 954, DŽ₂ 961, LKŽ žentinė (2) LKŽ 204 žibalinė (2), DŽ₃ 955, DŽ₂ 962, DŽ₁ 971, LKŽ žinginė (1), DŽ₁ 958, DŽ₂ 965, DŽ₁ 976, LKŽ, V. Kam II 146, P. Būt 94, RŽ 379, P. Skar 43 žinginė, LKŽ žolinė¹ (2), DŽ₁ 963, DŽ₂ 971, DŽ₁ 982, LKŽ, RŽ 380 žolinė (1), LKŽ žolinė² (2), DŽ₁ 963, DŽ₂ 971, LKŽ, LKG I 422, DunŽ 461, DLKG 144, A.Pak 133 žolinė (1), DŽ₁ 963, LKŽ, LKG I 422, A. Paul 57, DrskŽ 484, A. Pak 113 žvakinė (1), DŽ₁ 965, DŽ₂ 972, LKŽ svíčková (2), LKŽ, RŽ 381 žvynėlinė (1), DŽ₃ 967, DŽ₂ 947, DŽ₁ 987, LKŽ, LKG I 353, DLKG 115, A. Pak 61 LITERATŪRA S.Ambr – A m b r a z a s S. Daiktavardžių darybos raida, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1993. B a b r a u s k a s B. 1939: Kirčiavimo taisyklės. 99 lietuvių kalbos kirčiavimo taisyklės, Kaunas: Sakalas. B ū g a K. 1961: Kirčio ir priegaidės mokslas. – Būga K. Rinktiniai raštai 3, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla. P.Būt – B ū t ē n a s P. Lietuvių kalbos akcentologijos vadovėlis. Mokyklai ir gyvenimui, Kaunas: Sakalas, 1931. DLKG – U r b u t i s V. Daiktavardžių daryba. – Dabartinės lietuvių kalbos gramatika, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1994, 86–144. DrskŽ – N a k t i n i e n ė G., P a u l a u s k i e n ė A., V i t k a u s k a s V. Druskininkų tarmės žodynas, Vilnius: Mokslas, 1988. DunŽ – V i t k a u s k a s V. Šiaurės rytų dünininkų šnektų žodynas, Vilnius: Mokslas, 1976. D u r y s M. 1929: Kalbos mokslo pagrindai, Kaunas: Švyturys. DŽ₁ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 1954. DŽ₂ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius: Mintis, 1972. DŽ₃ – Dabartinės lietuvių kalbos žodynas, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1993. Girdenis A. 1983: Lietuvių bendrinės kalbos prozodinių skiemens tipų santykiniai dažnumai. – Kalbotyra 34(1), 117–119. J.Jabl – Jablonskis J. (Rygiškių Jonas) Lietuvių kalbos vadovėlis, Kaunas: Vaiva, 1925. J a b l o n s k i s J. 1957: Lietuvių kalbos gramatika (1961). – Jablonskis J. Rinktiniai raštai 1, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 59–180. J.Jablₐ – J a b l o n s k i s J. Lietuvių kalbos gramatika (1921). – Jablonskis J. Rinktiniai raštai 1, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 1957, 182–433. V.Kam – K a m a n t a u s k a s V. Trumpas lietuvių kalbos kirčio mokslas 1, Kaunas: Švyturys, 1928. K a m a n t a u s k a s V. Kirčio žodynas 2, Kaunas: Švyturys, 1929. K a r o s i e n ė V., G i r d e n i s A. 1990: Bendrinės kalbos žodžio ir skiemens statistinė struktūra. – Kalbotyra 41(1), 36–48. P.Kniūkš – K n i ū k š t a P. Priesagos -inis būdvardžiai: daryba, reikšmės, gramatiniai sinonimai, Vilnius: Mokslas, 1976. A.Laig – L a i g o n a i t ė A. Literatūrinės lietuvių kalbos kirčiavimas, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 1959. L a i g o n a i t ė A. 1978: Lietuvių kalbos akcentologija, Vilnius: Mokslas. LKGI – L a i g o n a i t ė A. Daiktavardis. – Lietuvių kalbos gramatika 1, Vilnius: Mintis, 1965, 161–251. 205 Urbutis V. Daiktavardžių daryba. – Lietuvių kalbos gramatika 1, Vilnius: Mintis, 1965, 251–473, 532. LKŽI–II – Lietuvių kalbos žodynas 1–2, Vilnius: Mintis, 1968–1969. LKŽIII–LKŽXVII – Lietuvių kalbos žodynas 3–6, Vilnius: Valstybinė politinės ir mokslinės literatūros leidykla, 1956, 1957, 1959, 1962; 7–9: Mintis, 1966, 1970, 1973; 10–15: Mokslas, 1976, 1978, 1981, 1984, 1984, 1986, 1991; 16–17: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1995, 1996. A.Pak– P a k e r y s A. Akcentologija 1, Kaunas: Šviesa, 1994. A.Paul – P a u l a u s k i e n ė A. Lietuvių kalbos morfologijos apybraiža, Kaunas: Šviesa, 1983. A.Paulₐ – P a u l a u s k i e n ė A. Lietuvių kalbos morfologija, Vilnius: Mokslo ir enciklopedijų leidykla, 1994. LžŽ– P e t r a u s k a s J., V i d u g i r i s A. Lazūnų tarmės žodynas, Vilnius: Mokslas, 1985. RŽ– Lietuvių kalbos rašybos žodynas, Vilnius: Valstybinė enciklopedijų, žodynų ir mokslo literatūros leidykla, 1948. S k a r d ž i u s P. 1936: Bendrinės lietuvių kalbos kirčiavimas, Kaunas: Šviesos spaustuvė. P.Skar– S k a r d ž i u s P. Lietuvių kalbos kirčiavimas, Chicago: Pedagoginės literatūros institutas, 1968. V.Urb– U r b u t i s V. Žodžių darybos teorija, Vilnius: Mokslas, 1978. DIE BETONUNG DER NOMINALEN SUBSTANTIVE AUF -inė, -inis Zusammenfassung Es wird die Betonung der Substantive mit den Suffixen -inė, -inis (balandinė, krepšinis) besprochen. Der gesammelte Stoff weist darauf hin, daß die nominalen Substantive auf -inė, -inis mit der konstanten Betonung in den Mundarten den suffixalen Betonungstyp aufweisen. Das widerspiegelt sich auch in der Umgangssprache. Von den untersuchten 249 Substantive auf -ine, -inis nur 50 (20,8%) bewahren die Betonung des Stammes und haben keine Varianten der suffixalen Betonung. Das entspricht der Neigungen der Betonung des Litauischen. Die statistischen Angaben zeigen, daß in dreisilbigen Wörtern die Betonung der vorletzten Silbe sehr oft vorkommt (51,71% aller Fälle): wenn die Wörtern länger werden, werden sie in der Mitte betont. Also müssen die Substantive auf -inis, -ine in den Wörterbüchern der Literatursprache mit den Betonungsvarianten aufgeführt werden – neben der Wurzelbetonung (lavoninė 1) muß auch die Suffixbetonung vorhanden sein (lavoninė 2). 206