Lietuvių kalbos instituto kronika. 1997

LIETUVIŲ KALBOS INSTITUTO KRONIKA 1997 Struktura Od 2. ledna 1997 vedl Institut ředitel prof. habil. dr. Algirdas Sabaliauskas. Jeho zástupci byli dr. Kazys Morkūnas (pro vědecké záležitosti) a Kęstutis Jurkūnas (pro všeobecné záležitosti). Vědeckým tajemníkem byl dr. Artūras Judžentis. V Institutu působilo šest oddělení: Slovníků (vedoucí – doc. dr. Vytautas Vitkauskas), Gramatiky (vedoucí – prof. habil. dr. Vytautas Ambrazas), Vlastních jmen (vedoucí – habil. dr. Vitalija Maciejauskienė), Terminologie (vedoucí – dr. Kazys Gaivenis), Dějin jazyka a dialektologie (vedoucí – dr. Kazys Morkūnas), Jazykové kultury (vedoucí – dr. Pranas Kniūkšta). Pracovala také publikační skupina (vedoucí – Audronė Stanislovaitienė). Na konci roku 1997 pracovalo v Institutu 117 zaměstnanců, z toho 86 vědeckých pracovníků a 31 vědců (2 habilitovaní doktoři-profesoři, 5 habilitovaných doktorů, 5 doktorů-docentů a 19 doktorů). Do společného doktorského studia Institutu a Univerzity Vytautase Velikého byli od 15. září přijati Jolanta Gaivenytė, Asta Leskauskaitė, Loreta Vaičiulytė, Rolandas Mikulskas, Sigutė Rackevičienė ir Dana Vainauskienė. Hlavní směry činnosti Usnesením vlády Litevské republiky č. 399 ze dne 21. 3. 1995 O seznamu státních vědeckých ústavů byly stanoveny tyto hlavní směry činnosti Institutu: výzkum lexikologie a lexikografie litevského jazyka, jeho gramatické stavby, nářečí a vlastních jmen, tvorba terminologie; výzkum dějin litevského jazyka a jazykových kontaktů, výzkum fungování současného litevského jazyka ve společnosti a jeho jazyková kodifikace. Na konci roku 1997 hodnotila vědeckou práci Institutu odborná komise sestavená Centrem pro hodnocení kvality studia z pověření Ministerstva školství a vědy (vedoucí – prof. habil. dr. Romualdas Apanavičius). Ve většině ohledů ohodnotila práci Institutu dobře a navrhla rozvíjet základní výzkum, publikovat více článků v zahraničních vědeckých časopisech a více se zapojit do světové vědy. Schůze vědeckých pracovníků Dne 21. ledna byla na všeobecném shromáždění zaměstnanců Institutu vyslechnuta zpráva vědeckého tajemníka Artūrase Judžentise o vědecké práci Institutu v uplynulém roce a plánech na nový rok; diskutovalo se o tvrzeních uvedených ve zprávě. 261 a vědecké práci Institutu a plánech na nový rok; diskutovalo se o tvrzeních uvedených ve zprávě. Na schůzi vědeckých pracovníků Institutu, která se konala 6. října, bylo složení Rady mírně pozměněno: na místo habil. dr. Vitalije Maciejauskienė, která v ní odmítla dále působit, byl zvolen habil. dr. Simas Karaliūnas. Na schůzi 11. listopadu se účastníci setkali s členy expertní skupiny, která hodnotila vědeckou činnost Institutu: prof. habil. dr. Romualdas Apanavičius, prof. habil. dr. Juozas Kulis a doc. dr. Alfredas Bumblauskas. Hovořilo se o kritériích hodnocení humanitních věd a vědecké práci Institutu v posledních letech. Nejdůležitější rozhodnutí Rady Institutu Na zasedání Rady 18. února byla projednána zpráva o vědecké činnosti Institutu za rok 1996 a plány na rok 1997, byla ustavena nová atestační komise (Saulius Ambrazas, Angelė Kaulakienė, Pranas Kniūkšta, Marytė Razmukaitė, Nijolė Sližienė, Zita Šimėnaitė, Aloyzas Vidugiris), ke tisku byl schválen 69. sešit Kalbos kultūros, byla schválena smlouva o vědecké spolupráci s Filologickou fakultou Petrohradské státní univerzity a projednán návrh smlouvy o vědecké spolupráci s katedrami litevské lingvistiky a litevského jazyka Vilniuské pedagogické univerzity. Dne 28. února byl projednán návrh předpisů o doktorandském studiu na Institutu a udělování vědeckých hodností, byla schválena smlouva o vědecké spolupráci s katedrou litevského jazyka Filologické fakulty Šiauliaiského pedagogického institutu a s Centrem etnokultury a dialektologie, byly schváleny výsledky atestace zaměstnanců a dr. Kazys Garšva byl pověřen předložit práci Lietuvos pakraščių šnektos k projednání oddělení dějin jazyka a dialektologie. Dne 15. května byly ke tisku schváleny publikace: Aloyzas Vidugiris. Slovník nářečí Zietely; Simas Karaliūnas. Jazyk a společnost; Informační bulletin jazykových doporučení I, Regina Sedekerskytė, Adelė Ubeikaitė. Litevská lingvistika (1977–1980). Bibliografie. Bylo schváleno zaměření další lexikografické práce vybrané oddělením slovníků a hlavní zásady této práce uvedené v prospektu. Byl schválen návrh vydat novou (počítačovou a polygrafickou) verzi akademického Slovníku litevského jazyka, doplněnou o nezbytné dodatky a opravy. Byl projednán návrh smlouvy o vědecké spolupráci s Filologickou fakultou Vilniuské univerzity. Byla schválena rozhodnutí atestační komise a bylo rozhodnuto poskytovat doktorandům každoročně 56 kalendářních dnů řádné placené dovolené. Dne 18. června bylo schváleno k vydání Funkční gramatika litevského jazyka Adelė Valeckienė a Sapūnovská–Šulcova gramatika, byly schváleny výsledky atestace zaměstnanců, stanoven postup volby a znovuzvolení vedoucích oddělení Institutu a ustavena komise pro přijímání doktorandů Institutu v roce 1997. 262 Na zasedání 17. září byly schváleny společné části studijních programů doktorského studia; byla ustavena komise pro výběrové řízení na vedoucí oddělení Institutu (vyhlášené v Mokslo Lietuvoje 1997 09 10 č. 15); bylo rozhodnuto svolat shromáždění vědeckých pracovníků za účelem úpravy složení Rady. Jako kandidát na Litevskou vědeckou cenu byl navržen autor cyklu monografií o zájmenech baltských jazyků prof. habil. dr. Albertas Rosinas; jako kandidátka do správní rady Litevského státního fondu pro vědu a studium byla navržena doc. dr. Danguolė Mikulėnienė; na jednorázové stipendium Eveliny Masiokienė-Kolupailaitė byl navržen doktorand Vidmantas Kuprevičius. Byla schválena zpráva dr. Danutė Marija Liutkevičienė o pracovní cestě do Belgie; bylo rozhodnuto povolit doktorandovi Laimučius Bilkus dokončit psaní disertace beze změny jeho statusu do 31. března 1998. Dne 31. října byli zvoleni vedoucí oddělení (oddělení gramatiky – prof. habil. dr. Vytautas Ambrazas, oddělení jazykové kultury – dr. Pranas Kniūkšta, oddělení terminologie – dr. Kazys Gaivenis, oddělení slovníků – doc. dr. Vytautas Vitkauskas); bylo schváleno složení doktorských komisí doktorandů Jolanty Gaivenytė, Asty Leskauskaitė, Rolanda Mikulska, Lorety Vaičiulytė a Dany Vainauskienė; bylo schváleno nové složení společné doktorandské a habilitační komise LKI a VDU (Vytautas Ambrazas, Artūras Judžentis, Simas Karaliūnas, Albertas Rosinas, Algirdas Sabaliauskas, Nijolė Sližienė, Zigmas Zinkevičius); k tisku byly schváleny 38. svazek Lietuvių kalbotyros klausimų, 4. sešit Terminologijos, 2. a 3. část Kalbos patarimų informacinio biuletenio; byla vyslechnuta a schválena zpráva asistentky Mildy Lučinskienės o účasti na mezinárodním semináři Teksto įvairovė viduramžių tekstuose v Sofii; bylo rozhodnuto povolit doktorandovi Vidmantui Kuprevičiui dokončit psaní disertace do 31. března 1998 beze změny jeho statusu. Dne 12. prosince bylo schváleno k vydání monografie Eleny Valiulytė Dabartinės lietuvių kalbos sintaksiniai sinonimai, Dieveniškių šnektos tekstai Danguolės Mikulėnienė a Kazyse Morkūnasovi a 70. sešit Kalbos kultūros; bylo rozhodnuto připravit a vydat sebrané spisy Jona Kruopase a brožuru o Institutu litevského jazyka. Byly schváleny výsledky atestace zaměstnanců, složení doktorské komise doktorandky Sigity Racevičienė a prodloužena dohoda o vědecké spolupráci s jazykovědným institutem A. Potebni na Ukrajině. Do soutěže o vědecké práce mladých vědců bylo rozhodnuto přihlásit publikace Laimučia Bilkise na téma Lietuvių helonimų tyrimai. Místopředsedkyní Rady Institutu byla zvolena habil. dr. Nijolė Sližienė. Na zasedání se rovněž projednávaly otázky odměňování pracovníků Institutu a byla ustavena komise pro rozdělování odměn. Vědecké expedice Ve dnech 8.–15. července sbírali slova pro slovník této nářeční mluvy v okolí Mosėdis v okrese Skuodas a zaznamenávali odpovědi na otázky z dotazníků o nářečích a jejich vzájemném působení 263 zapsali Vita Pranskūnaitė (vedoucí expedice), Ona Aleknavičienė, Asta Leskauskaitė, Ri̇čardas Petkevičius a Edmundas Trumpa. V červenci se dialektologických expedic, které pracovaly v okolí Gubavy a Kazitiškia v okrese Ignalina (vedoucí Laima Grumadienė) a v okolí Eržvilkasu v okrese Raseiniai (vedoucí Daiva Atkočaitytė), zúčastnilo také po několika desítkách studentů litevštiny z Vilniuské pedagogické univerzity. Fonotéka oddělení dějin jazyka a dialektologie byla doplněna texty zaznamenanými na magnetické pásky i z dalších míst: z Pelesy (Bělorusko; Edmundas Trumpa), z Lukšių (okres Šakiai; Rima Bacevičiūtė), z Linkmenų (okres Ignalina; Vytautas Kardelis), ze Žiobiškia (okres Rokiškis; Artūras Judžentis), z Kučiūnų (okres Lazdijai; Asta Leskauskaitė), ze Skardupių (okres Marijampolė; Ona Aleknavičienė). Konference, semináře Dne 19. února se v sále Ústavu litevské literatury a folklóru konal seminář, na němž se o své cestě do Münsteru podělil prof. habil. dr. Jonas Palionis a o baltistice ve Finsku vyprávěl habil. dr. Simas Karaliūnas. Dne 20. února na vědecké konferenci Ústavu lotyšského jazyka (Riga) „Teorie a praxe lexikografie (Leksikogrāfijas teorija un prakse)“, pořádané k 124. výročí narození akademika Jānise Endzelīnse, přednesli referáty dr. Kazimieras Garšva („Litevské prvky v lotyštině“) a Vidmantas Kuprevičius („O tematických skupinách rukopisného slovníku litevských východoaukštaitských a polských jazyků (RtŽ) neznámého autora z poloviny 19. století“). Ve dnech 14.–18. dubna přednesla doktorandka Jolanta Gelumbeckaitė na „Devátém mezinárodním kolokviu o latinské lingvistice (Ninth International Colloquium on Latin Linguistics)“, které se konalo v Madridu ve Španělsku, referát o vztahu předložkových a pádových konstrukcí ve Vulgátě a v jejím litevském překladu od Jonase Bretkūnase („Latin Vulgate and the Translation into Old Lithuanian by Jonas Bretkūnas (J. Bretke). On the Relation of Prepositional Phrases with Cases“). Dne 28. dubna na konferenci „Divadelní problémy, otázky národní dramatiky“, pořádané Společností pro divadelní historii a tradice v Paláci uměleckých pracovníků, přednesl doc. dr. Vytautas Vitkauskas referát „O jazyce naší scény“. Dne 9. května přednesla Asta Leskauskaitė referát „Vokalismus nářečí v Kučiūnai“ na „První vědecké konferenci litevských studentů v Litvě“, pořádané Vilniuskou univerzitou. Dne 13. května na Dni Mažvydase pořádaném Litevskou akademií věd přednesl profesor Algirdas Sabaliauskas referát „Martynas Mažvydas v litevské jazykovědě“. 264 Dne 28. května byl na katedře baltské filologie Vilniuské univerzity hostem profesor Krakovské univerzity Wojciech Smoczyński. V posluchárně Kazimierase Būgy přednesl host přednášku „Problémy pruské paleografie“, které naslouchalo také mnoho pracovníků a doktorandů Ústavu. Dne 30. května se na oddělení dějin jazyka a dialektologie Ústavu konala porada dialektologů, které se kromě pracovníků Ústavu zúčastnili také doc. dr. Janina Švambarytė ze Šiauliai, dr. Zofija Babickienė z Vilniuské univerzity, zástupkyně šéfredaktorky časopisu „Rodný jazyk“ Rita Urnėžiūtė a další. Na poradě se projednávaly aktuální otázky metodiky sběru nářečního materiálu, koordinace práce a výměny informací. Poradu vedl dr. Kazys Morkūnas. Dne 4. června na mezinárodní konferenci „Problémy jazyka technických věd“, pořádané katedrou litevského jazyka Ústavu humanitních věd Kaunaské technologické univerzity a terminologickým oddělením Ústavu, přednesli referáty Stasys Keinys („K chápání terminologické práce“), Kazimieras Gaivenis a Angelė Kaulakienė („Jazykové a věcné hodnocení technické terminologie“), Nijolė Banevičienė („Nedostatky definic ve standardech technických termínů“), Jolanta Gaivenytė („Srovnání struktur čtyřslovných litevských a anglických technických termínů“) a Albina Auksoriūtė („Některé případy synonymie v nejnovějších slovnících počítačové terminologie“). Konference se zúčastnily a referáty přednesly také hostky z Ústavu lotyšského jazyka. Dne 10. června představil na Akademii věd habil. dr. Simas Karaliūnas novou hypotézu o původu názvu Litva. Diskusi vedl profesor Algirdas Sabaliauskas. Diskuse se zúčastnili doc. dr. Romas Bատūra, dr. Artūras Dubonis, prof. habil. dr. Edvardas Gudavičius a další historici a jazykovědci. Dne 17. června na dopoledním zasedání XVII. sjezdu Litevské katolické akademie věd, kterému předsedali profesorka Birutė Ciplijauskaitė a Zigmas Zinkevičius, přednesl referát Juozas Karaciejus („Pokus o normování litevského psaného jazyka v 16. století“); na odpoledním zasedání, kterému předsedaly doktorky Antanė Kučinskaitė a Klementina Vosylyté, přednesly referáty Ona Aleknavičienė („K otázce autorství perikop v Postile Jonase Bretkūnase“), Jolanta Gelumbec kaitė („Latinské konstrukce v litevském překladu Evangelia podle Lukáše od Jonase Bretkūnase“) a Milda Lučinskienė („Srovnání vydání Evangelia Jonase Jaknavičiuse z let 1647 a 1705“). Ve dnech 1. a 2. července se na Vilniuském pedagogickém institutu konala konference Světového společenství litevských filologů „Litevská filologie ve světě dnes: práce a problémy“. Zúčastnili se jí a do diskusí se zapojili také vědci z Ústavu. Ve dnech 20.–23. srpna se na druhé konferenci baltských studií v Evropě „Hodnoty a normy v proměňující se společnosti“, pořádané Vilniuskou univerzitou a Litevskou akademií věd (prof. Algirdas Sabaliauskas byl členem jejího programového výboru), vědci z Ústavu poslouchali referáty lingvistické sekce a účastnili se diskusí. 265 Ve dnech 5.–8. září přednesla doktorandka Jolanta Gelumbeckaitė na Pátém mezinárodním kongresu lidové a pozdní latiny (V Internationaler Kongreß über Vulgär- und Spätlatein), který se konal v Heidelbergu, referát o jazyce latinských spisů svatého Jeronýma (St. Jerome: Christian or Ciceronian Latin? Evidence from the Syntax of his Writings). Ve dnech 22.–25. září se Vytautas Zinkevičius zúčastnil Páté evropské konference o jazykové komunikaci a technologiích (5th European Conference on Speech Communication and Technology), kterou uspořádala Evropská asociace pro jazykovou komunikaci (European Speech Communication Association, ESCO). Na konferenci byl přednesen referát, který připravil společně s dánskými kolegy Nielsem Ole Bernsenem, Hansem Dybkjærem a Lailou Dybkjær, o charakteristických rysech struktury dialogu (Generality and Transferability. Two Issues in Putting a Dialog Evaluation Tool into Practical Use). Konference se konala na řeckém ostrově Rhodos. Dne 3. října uspořádaly Oddělení jazykové kultury Institutu a Katedra litevského jazyka Vilniuské univerzity na Filologické fakultě Vilniuské univerzity konferenci Jonase Jablonskise Jazyková kultura: tradice a současnost. Na třech zasedáních konference, jimž předsedali Pranas Kniūkšta a Asta Kupčinskaitė, Aldona Paulauskienė a Loreta Vaicekauskienė, Vitas Labutis a Jurga Girčienė, zaznělo třináct referátů. Za Institut přednesli referáty, odpovídali na otázky a účastnili se diskusí Jurga Girčienė (Je třeba nového přístupu k novým cizím slovům), Pranas Kniūkšta (Národní, nacionální, státní a státu), Asta Kupčinskaitė (Korpusová lingvistika a/nebo počítačový výzkum autentického jazyka), Danguolė Mikulėnienė (Administrativní dohled nad správností státního jazyka), Rita Miliūnaitė (Od starého k novému vydání KPP), Loreta Vaicekauskienė (Hovorový jazyk stále čeká na svou příležitost) a Rasuolė Vladarskienė (Syntaktické vyjadřování přesnosti v jazyce státních dokumentů). Na konferenci referovali také vědci z Vilniuské univerzity, Vilniuské pedagogické univerzity, Šiauliaiské univerzity, Kaunaské lékařské akademie a Jazykové inspekce. Bylo rozhodnuto, že se na příští konferenci Jonase Jablonskise, která se bude konat v příštím roce, budou probírat nové jazykové jevy a jejich hodnocení. Ve dnech 7.–9. října uspořádal Institut spolu s Vilniuskou univerzitou a Mezinárodní asociací baltonistů Osmý mezinárodní kongres baltonistů Pobaltské jazyky v 16. a 17. století. Kongres byl věnován připomenutí 450. výročí první litevské knihy – Katechismu Martyna Mažvydase. V organizačním výboru kongresu (předseda – prof. habil. dr. Bonifacas Stundžia) působil ředitel Institutu prof. habil. dr. Algirdas Sabaliauskas (místopředseda), prof. habil. dr. Vytautas Ambrazas a habil. dr. Simas Karaliūnas. Na kongresu pracovalo pět sekcí: písemného jazyka, lexikologie a lexikografie, etymologie a onomastiky, morfologie a syntaxe, fonetiky, fonologie a akcentologie. Za Institut vedli sekce Vytautas Ambrazas (sekci morfologie a syntaxe společně s Audrone Kaukiene) a Simas Karaliūnas (sekci etymo- 266 logie a onomastiky společně s Pietrem Umbertem Diniem). Konala se dvě plenární zasedání. Celkem zaznělo více než sedmdesát referátů. Na kongres přijeli vědci z dvanácti zahraničních států: Lotyšska, Polska, Německa, Ruska, Itálie, USA, Nizozemska, Švýcarska, Norska, Finska, Estonska a Ukrajiny. Na kongresu předneslo referáty třináct pracovníků Institutu (dvanáct referátů): Ona Aleknavičienė (Otázka autorství perikop v „Postile“ J. Bretkūnase), Saulius Ambrazas a Vytautas Zinkevičius (Historický slovník litevského jazyka a počítačové zpracování starých písemných památek), Vytautas Ambrazas (Překladové litevské písemné památky 16.–17. století jako prameny historické syntaxe), Nijolė Čepienė (Germanismy v Bibli Jona Bretkūnase), Kazimieras Garšva (Vývoj fonetiky nářečí v Linkuvě), Jolanta Gelumbeckaitė (Postpoziční lokály v překladu „Lukášova evangelia“ J. Bretkūnase), Simas Karaliūnas (Struktura a původ etnonyma jotvingové), Gina Kavaliūnaitė (Vliv nizozemského pramene na překlad Nového zákona Samuela Boguslava Chylinského), Vilija Lazauskaitė (O kmenovém přízvuku u adjektiv s kmenem na -u a jejich abstrakt se sufixem -umas), Evija Lipartė (Par vācu valodas partikulierverbu tulkojumiem G. Manceļa darbose), Milda Lučinskienė (Některé jazykové rozdíly mezi „Evangelie polskie y litewskie“ J. Jaknavičiuse z let 1647 a 1705), Danguolė Mikulėnienė (O cirkumflexní metatonii ve dvouslabičných slovech). Pro účastníky kongresu byla uspořádána prezentace nových knih o baltských studiích a exkurze po literárních místech v Anykščiai. Ve dnech 16.–18. října přednesli na mezinárodní konferenci Varšavské a Vilniuské univerzity ve Varšavě Laima Grumadienė (Interakce litevského a slovanských jazyků v jihovýchodní Litvě) a Edmundas Trumpa (Některé rysy litevského nářečí v Pelesě – Niektóre właściwości gwary litewskiej we wsi Pelesa) referáty na téma Sociolingvistické a psycholingvistické podmínky jazykové situace ve Vilniusu a Vilniuském kraji (Socjo- i psycholingwistyczne uwarunkowania sytuacji językowej w Wilnie i na Wileńszczyźnie). Do programu byly zařazeny také referáty Alvyza Vidugirise (Z dějin výzkumu litevských nářečí ve Vilniuském kraji) a Nijolė Tuomienė (Některé rysy litevského nářečí v obci Ramaškoniai). Dne 31. října přednesla doktorandka Ona Aleknavičienė na konferenci Symbolické pojetí člověka ve staré litevské kultuře, kterou uspořádal Institut kultury a umění, referát Symbolické pojetí člověka v Postile Jonase Bretkūnase. Dne 20. listopadu se z iniciativy mladých pracovníků Oddělení dějin jazyka a dialektologie Institutu konala Konference mladých lingvistů. Organizační komisi konference tvořili: Daiva Atkočaitytė, Vilija Lazauskaitė, Asta Leskauskaitė, Edmundas Trumpa. Na třech zasedáních konference zaznělo dvanáct referátů, z nichž devět přednesli pracovníci Institutu: Daiva Atkočaitytė (Vedlejší přízvuky v nářečích jižních žemaitských raseinišků), Albina Auksoriūtė (Terminologické dědictví Lauryna Ivinskise), Laimutis Bilkis (K jevům předozadního posunu předkořenového u· v litevské helonymii), Vidas Garliauskas (Litevské podoby oikonym v historických pramenech 16.–19. století. Litevská slova a fráze v rukopisech 16.–17. století), Vilija Lazauskaitė (K uvádění dzūkismů v „Současném litevském… 267 v litevském jazykovém slovníku“), Astos Leskauskaitė (Dėl Kučiūnų šnektos balsinių fonemų sistemos), Vilijos Sakalauskienė (Valdžios semantika ir jos reiškimas lietuvių kalboje), Edmunda Trumpos (Kai kurios dzūkavimo raidos tendencijos Pelesos šnektoje), Lorety Vaičiulytės (Lietuvių kalbos dvivalenčių būdvardžių sintaksinė semantinė charakteristika). Příspěvky přednesli také hosté: Romualdas Apanavičius (Idė. šaknies *tuer-2 pirminė semantinė reikšmė) z Vilniuské univerzity, Asta Kazlauskienė (Atvirosios ir uždarosios galūnės balsių trukmė pietinių vakarų aukštaičių tarmėje) z Univerzity Vytautase Magnuse a Everita Milčonoka (Daiktavardžių morfologiniai variantai G. Mancelio „Lettische postill“ (1654)) z Ústavu lotyšského jazyka (Riga). Teze konferenčních příspěvků byly vydány samostatně (obsahují také shrnutí dalších čtyř příspěvků, které na konferenci nebyly předneseny). Ve dnech 11.–12. prosince na setkáních pořádaných v Kretingě Litevskou jazykovou společností k připomenutí 95. výročí narození profesora Antanase Salise přednesl doc. dr. Vytautas Vitkauskas příspěvek Lietuvių kalbos tyrimai ir dabartis Antano Salio bendrinės kalbos kūrimo ir stiprinimo principai. Doktorantské semináře Dne 4. března představil Edmundas Trumpa pracovníkům Ústavu prvotinu v podobě prvního počítačového CD-ROMu Ústavu Edmundas Trumpa Lietuvių kalbos tarmės. Pelesa. Dne 22. května Jolanta Gelumbeckaitė vyprávěla o IX. mezinárodním kolokviu latinské lingvistiky pořádaném v Madridu, na němž přednesla referát. Dne 19. června dr. Giedrius Subačius vyprávěl o litevských studiích na Illinoiské univerzitě v Chicagu. Dne 19. září Danutė Liutkevičienė a Ignas Urbonas vyprávěli o Páté evropské letní škole ELSNET, věnované otázkám počítačové lingvistiky (ELSNET’s Fifth European Summer School on Language and Speech Communication Lexicon Development for Language and Speech Processing), která se letos v červenci konala v Belgii na univerzitě v Lovani. 20. října Milda Lučinskienė vyprávěla o mezinárodním semináři Textová rozmanitost ve středověkých textech (Text Variety in the Witnesses of Medieval Texts), který se konal 21.–23. září v Sofii, Vytautas Zinkevičius – o konferenci Evropské asociace pro řečovou komunikaci (European Speech Communication Association, ESCO), kterou uspořádala 21.–24. září na řeckém ostrově Rhodos, tedy o Páté evropské konferenci o řečové komunikaci a technologiích (5th European Conference on Speech Communication and Technology), a Edmundas Trumpa – o mezinárodní konferenci pořádané Varšavskou a Vilniuskou univerzitou Sociolingvistická a psycholingvistická jazyková situace ve Vilniusu a Vil- 268 …podmínky ve vilenském kraji (Socio- i psycholingwistyczne uwarunkowania sytuacji jęzkowej w Wilnie i na Wileńszczyźnie), která se konala ve Varšavě ve dnech 16.–18. října. Dne 4. prosince dr. Nijolė Čepienė vyprávěla o aktech Malé Litvy ve Státním tajném archivu pruského kulturního dědictví v Berlíně, Albina Auksoriūtė – o rukopisech Laurynase Ivinskise v krakovských knihovnách. Stáže, služební cesty Od 8. dubna do 30. června absolvoval habil. dr. Saulius Ambrazas stáž na katedře baltských studií Stockholmské univerzity, kterou vedla prof. Baiba Metuzale-Kangere. V knihovnách Stockholmské univerzity a Královské knihovně studoval literaturu potřebnou pro svou vědeckou práci a napsal článek The derivative structure of substantives in Lithuanian and Latvian from the diachronic point of view. Stáž podpořil Švédský institut. Ve dnech 14.–24. července se dr. Danutė Marija Liutkevičienė zúčastnila páté evropské letní školy ELSNET věnované otázkám počítačové lingvistiky (ELSNET’s Fifth European Summer School on Language and Speech Communication „Lexicon Development for Language and Speech Processing“), která se konala v Belgii na univerzitě v Lovani. Hlavními tématy probíranými na škole byly formalizace a prezentace lexikálních dat, vnitřní struktura lexikonu, automatické rozpoznávání řeči, vztah syntaxe a lexikonu a problémy strojového překladu. Poslouchala odborné přednášky, sdílela zkušenosti a navázala kontakty s kolegy z jiných zemí. V srpnu a září absolvoval habil. dr. Simas Karaliūnas díky stipendiu nadace Kasa im. Józefa Mianowskiego – Fundacja popierania nauki stáž na Jagellonské univerzitě v Krakově. V univerzitní knihovně shromažďoval materiály k plánovaným tématům a studoval odbornou literaturu. Od 8. října absolvovala doktorandka Institutu Evija Lipartė stáž na Lipské univerzitě. Ve dnech 21.–23. září se doktorandka Milda Lučinskienė zúčastnila mezinárodního semináře Teksto įvairovė viduramžių tekstuose (Text Variety in the Witnesses of Medieval Texts), který uspořádal Institut matematiky a informatiky Bulharské akademie věd v Sofii. Na semináři přednesla účastníkům referát „Počítačové zpracování starých litevských textů 16.–17. století“ (Computerisation of the Old 16th–17th Centuries Lithuanian Scripts), v němž představila práci skupiny Institutu zabývající se počítačovým zpracováním starých textů. Příspěvky ze semináře budou vydány v samostatné publikaci. Ve dnech 16.–22. listopadu sbírala dr. Nijolė Čepienė v Německu, ve Státním tajném archivu pruského kulturního dědictví v Berlíně, osobní jména a místní názvy z aktů Malé Litvy a studovala tamní odbornou literaturu. 269 Ve dnech 24.–30. listopadu pobývala doktorandka Institutu Albina Aukšoriūtė na pobočce Slavistického institutu v Krakově. V knihovně Polské akademie věd zkoumala rukopisy Laurynase Ivinskise (Prigimt umenę, polsko-litevský slovník, tabulky litevské gramatiky). Další akce Dne 21. května pozvali pracovníci oddělení jazykové kultury své kolegy na představení 69. sešitu Kalbos kultūros. Nový sešit na veselém setkání představil jeho odpovědný redaktor dr. Pranas Kniūkšta a sestavovatelka a editorka Albina Bataitytė. Dne 3. července se konalo představení publikací Institutu vydaných v prvním pololetí roku 1997. Představeny byly tyto publikace: Lithuanian grammar. Ed. by Vytautas Ambrazas; Laima Grumadienė, Vida Žilinskienė. Dažninis dabartinės rašomosios lietuvių kalbos žodynas; Ona Vaičiulytė-Romančuk. Tikrininiai vardai Gervėčių apylinkių tarmėje. Pavardės ir mikrotoponimai. Odp. red. Elena Valiulytė; Lietuvių kalbotyros klausimai 37. Problémy lexikografie a lexikologie / svazek sestavily Irena Erm anytė, Aldona Kalunienė (odp. sekretářka), Gertrūda Naktinienė, Vytautas Vitkauskas; Kalbos kultūra 69. Odp. red. Pranas Kniūkšta; Terminologija 3. Odp. red. Kazys Gaivenis; Program výzkumu litevských nářečí a jejich vzájemného působení. Sociolingvistika. Sestavili Valerijus Čekmonas, Laima Grumadienė. Odp. red. Kazys Morkūnas. O připravovaných publikacích informovala vedoucí nakladatelské skupiny Audronė Stanislovaitienė. Akci vedl ředitel Institutu Algirdas Sabaliauskas. Ve dnech 1.–4. října se nakladatelství Institutu zúčastnilo knižního veletrhu pořádaného Litevskou technickou knihovnou. O náležité prezentaci knih Institutu na veletrhu se starala vedoucí nakladatelství Audronė Stanislovaitienė. Byl připraven reklamní leták nakladatelství a informace o něm byla otištěna v katalogu veletrhu. Hosté Institutu Dne 4. března navštívil Institut předseda Kanadské litevské komunity Algirdas K. Vaičiūnas. Hostitele přijal ředitel Institutu Algirdas Sabaliauskas. Dne 23. dubna navštívil Institut profesor Guido Michelini. V sále LLTI přednesl přednášku o vztahu písní Martyna Mažvyda k jejich předlohám a o dalších perspektivách výzkumu jazyka jeho spisů. Dne 3. července a ve dnech 8.–10. prosince navštívil Institut profesor Anatolij Nepokapnyj z Ústavu jazykovědy A. Potebni Ukrajinské akademie věd. Host se zajímal o nejnovější publikace Institutu; projednány byly otázky další vědecké spolupráce obou institucí. 270 Dne 19. srpna navštívil Institut postgraduální student Filologické fakulty Petrohradské státní univerzity Aleksej Andronov. Host se zajímal o práci vědců Institutu a jeho nejnovější publikace. Ve dnech 3. a 4. září pobýval v Institutu vědecký pracovník Univerzity v Kostnici, dr. Björn Wiemer. Host se zajímal o práci vykonávanou v Institutu a o jeho nejnovější publikace. Dne 4. září navštívil Institut filolog maďarského původu, vedoucí oddělení střední a východní Evropy Literárního ústavu Maďarské akademie věd a překladatel litevské literatury Endre Bojtár s manželkou. S hostem se setkali ředitel Institutu Algirdas Sabaliauskas a ředitel Institutu litevské literatury a folkloru Leonardas Sauka. Ve dnech 15.–19. září absolvovala stáž v Institutu prof. Ewa Rzetelska-Feleszko ze Slovanského ústavu Polské akademie věd ve Varšavě. Hostka z kartotéky oddělení vlastních jmen shromažďovala materiál pro svou vědeckou práci a konzultovala ji s odborníky tohoto oddělení. Dne 17. září navštívil Institut poradce prezidenta Algirdas Matulionis. Host si prohlédl výstavbu nové budovy Institutu s litevskými studijními fondy a zajímal se o práci a starosti Institutu. Ve dnech 2. a 6. října pobýval v Institutu vedoucí Baltistického ústavu Greifswaldské univerzity, profesor Jochen Dieter Range. Host se setkal s vedením Institutu i s vědeckými pracovníky oddělení dějin jazyka a dialektologie. Byly projednány konkrétní úkoly pro rok 1998 v rámci podepsané dohody o vědecké spolupráci mezi Institutem a Univerzitou: na jaře uspořádat seminář o otázkách vytváření počítačové databáze jazykových údajů ze starých písemných památek; vyměňovat si stážisty – badatele jazyka starých litevských písemností; u příležitosti výročí úmrtí Jonase Bretkūnase uspořádat v roce 2002 mezinárodní konferenci na téma jazyka a kultury Malé Litvy v 16.–17. století; spolupracovat při shromažďování materiálů o místních jménech Malé Litvy. Dne 2. října navštívil Institut švýcarský lingvista, žák profesora J. P. Locheria Bernhard Wälchli. Lingvista se zvláště zajímá o vztahy mezi lotyštinou a livonštinou. Této problematice věnoval svou magisterskou práci. Mluví velmi dobře litevsky. Dne 6. října pobývali v Institutu lingvisté Alessandro Parenti (Florencie), Nikolai Mikhailov (Pisa), Aleksej Andronov (Petrohrad). O otázkách baltistiky s hosty hovořili Algirdas Sabaliauskas a Kazys Morkūnas. Dne 9. října byl hostem Institutu Pietro Umberto Dini, lingvista z Itálie, který nyní absolvuje stáž u profesora W. P. Schmida v Německu. Je jedním z vydavatelů periodika lingvistických studií Res Balticae. Host se zajímal o nejnovější publikace Institutu a možnosti další spolupráce. Dne 10. října navštívila Institut lingvistka z Moskvy Džoja Edelman. S hostkou hovořili Danguolė Mikulėnienė, Kazys Morkūnas a Algirdas Sabaliauskas. Hostka dostala darem nejnovější publikace Institutu. 271 Dne 13. října navštívil Institut profesor Krakovské univerzity Wojciech Smoczyński. Host se zajímal o vědeckou práci Institutu a jeho nejnovější publikace. Dne 22. října navštívil Institut profesor Reiner Eckert z Německa. Senát Vilniuské univerzity udělil hostovi dne 21. října čestný doktorát. V Institutu s hostem hovořili o otázkách indoevropeistiky, zejména baltských studií, v Německu a Litvě; předali mu nejnovější publikace Institutu. Dne 28. října navštívil Institut profesor Antanas Klimas z Rochesterské univerzity. Byly mu předány nejnovější publikace Institutu. Profesor pobýval v Litvě celý měsíc a zúčastnil se Mezinárodního kongresu baltistů. Dne 11. listopadu Institut navštívili vedoucí skupiny expertů, která hodnotila vědeckou činnost Institutu, prof. habil. dr. Romualdas Apanavičius a její členové prof. habil. dr. Juozas Kulys a doc. dr. Alfredas Bumblauskas. Hosté se setkali s vedením, vedoucími oddělení, vědci a doktorandy. Diskutovali o kritériích a prioritách hodnocení humanitních věd a o vědecké práci Institutu. Dne 21. listopadu navštívil Institut známý japonský baltista, překladatel litevské literatury do japonštiny a profesor Tokijské univerzity Keizai Ikuo Murata. Dne 30. listopadu navštívila Institut Magdalena Michałowska z Varšavského slavistického institutu. Ve dnech 8.–9. prosince navštívili Institut polští lingvisté Romanas Roszko a Danutā Roszko. Předali příspěvek k otázkám litevské jazykovědy. Vyměnili si publikace Institutu a Varšavského slavistického institutu. Lidé a data Dne 10. února byl dekretem prezidenta Litevské republiky ředitel Institutu habil. dr. Algirdas Sabaliauskas vyznamenán Řádem velkoknížete Gediminase 4. stupně. Dne 7. března předal předseda Seimasu Litevské republiky profesor Vytautas Landsbergis autorům a redaktorům 7.–16. svazku Litevského slovníku Ireně Erm antytė, Sofii Kėzytė, Jonasi Paulauskasovi, Kaziovi Ulvydasovi, Vytautasi Vitkauskasovi, Klementině Vosylyté, Angele Vilutytė-Rimševičienė a Kazimierasi Pakalka státní ceny Litevské republiky za vědu za rok 1996 a diplomy laureátů. Dne 26. března udělila Univerzita Vytautase Velikého dr. Juozasovi Karacieju pedagogicko-vědeckou hodnost docenta. Dne 30. dubna udělila Vilniuská pedagogická univerzita habil. dr. Algirdasi Sabaliauskasovi pedagogicko-vědeckou hodnost profesora. Dne 3. července kolegové v oddělení slovníků poblahopřáli dr. Ireně Erm anytė k významnému životnímu jubileu. 272 Dne 21. listopadu bylo na Slovníkovém oddělení připomenuto sté výročí narození jedné z nejváženějších pracovnic Slovníku litevského jazyka – Bronė Vosylytė. Na hrob jubilantky na hřbitově Saulės byly položeny květiny. Dne 23. listopadu byla v kostele svatého Mikuláše sloužena mše svatá za zesnulou při příležitosti jejích narozenin. Vydavatelská činnost V roce 1997 vyšly tyto publikace Institutu: Vytautas Ambrazas, Emma Geniušienė, Aleksas Girdenis, Nijolė Sližienė, Dalija Tekorienė, Adelė Valeckienė, Elena Valiulytė. Lithuanian grammar. Ed. by Vytautas Ambrazas. – V.: Baltos lankos. – 1997. – 802 s. Konference mladých lingvistů (Teze konferenčních příspěvků. 20. listopadu 1997) / Organizační výbor: Daiva Atkočaitytė, Vilija Lazauskaitė, Asta Leskauskaitė, Edmundas Trumpa. – V.: Lietuvių k. inst. – 1997. – 24 s. – 170 výt. Konference Jona Jablonského: Kultura jazyka. Tradice a současnost (Teze příspěvků. Vilnius, 3. října 1997) / Red. Pranas Kniūkšta; k tisku připravily Dana Vainauskienė, Ramunė Vaskelaitė. – V.: Lietuvių k. inst. – 1997. – 26 s. – 100 výt. Kultura jazyka / Redakční rada: Vytautas Ambrazas, Kazys Gaivenis, Pranas Kniūkšta (odpovědný redaktor), Vitalija Maciejauskienė, Rita Miliūnaitė, Gertrūda Naktinienė, Aldonas Pupkis. Sešit sestavila a k tisku připravila Albina Bataitytė. V.: Lietuvių k. inst. – 1997. – [Sešit] 69. – 122 s. – 1500 výt. Kultura jazyka / Redakční rada: Vytautas Ambrazas, Kazys Gaivenis, Pranas Kniūkšta (odpovědný redaktor), Vilija Maciejauskienė, Rita Miliūnaitė, Gertrūda Naktinienė, Aldonas Pupkis. Sešit sestavila a k tisku připravila Albina Bataitytė. V.: Lietuvių k. inst. – 1997. – [Sešit] 70. – 116 s. – 1500 výt. Informační bulletin jazykových doporučení I. Leden–červen 1995. Redigovala Rita Miliūnaitė, k tisku připravila Janina Vileikienė. – V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos inst. – 1997. – 56 s. – 500 výt. Informační bulletin jazykových doporučení II. Červenec–prosinec 1995. Redigovala Rita Miliūnaitė, k tisku připravila Janina Vileikienė. – V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos inst. – 1997. – 64 s. – 500 výt. Informační bulletin jazykových doporučení III. Leden–červen 1996. Redigovala Rita Miliūnaitė, k tisku připravila Janina Vileikienė. – V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos inst. – 1997. – 48 s. – 500 výt. Simas Karaliūnas. Jazyk a společnost. Psychosociologické a komunikační rysy užívání jazyka. – V.: Lietuvių k. inst. – 1997. – 440 s. – 600 výt. Danguolė Mikulėnienė, Kazys Morkūnas. Texty nářečí v Dieveniškės. – V.: Mokslo ir enciklopedijų leidybos inst. – 1997. – 192 s. 273 Program výzkumu litevských nářečí a jejich vzájemného působení. Sociolingvistika. Sestavili Valerijus Čekmonas, Laima Grumadienė. Odpovědný redaktor Kazys Morkūnas. – V.: Nakladatelství Institutu litevského jazyka. – 1997. – 32 s. – 300 výt. Slovník litevského jazyka. Sv. 18: Vali – vėsus / Hlavní redaktor Vytautas Vitkauskas; redakční rada: Jonas Paulauskas, Rimutė Petrokienė, Dovilė Svetikienė, Vytautas Vitkauskas. – V.: Institut pro vědecké a encyklopedické nakladatelství. – 1997 – XXII, 986 s. – 3000 výt. Otázky litevské lingvistiky. Sv. 37: Problémy lexikografie a lexikologie / Svazek sestavila Irena Erm… Pranas Kniūkšta, Antanas Lyberis. Výkladový slovník litevského pravopisu a přízvuku (5. vydání). – K.: „Šviesa“. – 1997. – 367 s. Texty litevských nářečí. Red. Vytautas Vitkauskas. [Sešit] 2: Řeč starousedlíků města Vilniusu. Připravili Elena Grinaveckienė a Vytautas Vitkauskas. – V.: Vědecké a encyklopedické nakladatelství. – 1997. – 55 s. – 1000 výt. Martynas Mažvydas. Vánoční písně. Připravil Juozas Karaciejus. – V.: Nakladatelství „Vyturys“. – 1997. – 125 s. Státní jazyk Litevské republiky: sbírka právních předpisů. Sestavily Danguolė Mikulėnienė, Jūratė Palionytė. – V.: Institut pro vědecké a encyklopedické nakladatelství. – 1997. – 74(2) s. – 4000 výt. Artūras Judžentis 275