Mažvydo „Gesmes Chriksczoniskas“ ir „Geistliche Lieder“

LIETUVIŲ KALBOTYROS KLAUSIMAI XXXIX (1998) Guido MICHELINI Parmovská univerzita, Itálie MAŽVYDOVY GESMES CHRIKSCZONISKAS1 A GEISTLICHE LIEDER2 Přibližně 40% textů uvedených ve zpěvníku Mažvydy vydaném v letech 1566–1570 Gesmes Chriksczoniskas má protějšky v německém zpěvníku Geistliche Lieder. Jde o známou skutečnost, jak lze vidět v Lietuvos TSR bibliografijos3, v díle J. Lebedise Senosios lietuvių literatūros4 a v díle Z. Zinkevičiuse Lietuvių kalbos istorijos5. Konkrétnější údaje o těchto protějšcích však najdeme jen v malé míře, snad s výjimkou monografie D. Pociūtė XVI–XVII a. protestantų bažnytinės giesmės6; ani tu však nelze považovat za zcela vyčerpávající a završující práci, protože v ní chybí přehled zpracování žalmů a vztah mezi litevskými texty a německými prameny je pojednán jen poměrně stručně. Proto se zde pokusíme tuto otázku prozkoumat z rozmanitějších hledisek. Dvacet písní z Mažvydovy sbírky jsou překlady Lutherových textů zařazených do knihy Geistliche Lieder. Nyní si je prohlédneme a stručně uvedeme německé prameny, které překladatel použil, a pojednáme o hlavních rysech jejich vzájemných vztahů. Rozlišíme dvě skupiny: do první zařadíme písně (je jich 13), jejichž všechny sloky mají protějšky v německém prameni, do druhé (7 písní) ty, v nichž je přidána jedna či více slok. A) Případy, v nichž mají všechny sloky díla protějšky v německém prameni. Jesus Christus sunus Diewa: Smerti pergaleia: Keles isch grabba (s. 268–270). Název ve zpěvníku Mažvydy: Giesme dienoje Prikelima Pona […] Jesus Christus unser Heiland/ der den Todt/ & c. První sloka Lutherova textu7: 1 Texty ze zpěvníku Mažvydy (Gesmes Chriksczoniskas) jsou v článku citovány podle Gerulisova vydání Mažvydas. Seniausieji lietuvių kalbos paminklai iki 1570 metams, Kaunas, 1922. 2 Citujeme (z vydání z roku 1545) s využitím fotografické reprodukce textu Das Babstsche Gesangbuch von 1545, Kassel, 1966. 3 Vilnius, 1969, I, 243. 4 Vilnius, 1977, 49. 5 Vilnius, 1988, III, 46–47. 6 Vilnius, 1995, 26. 7 Geistliche Lieder, 47–48. Text je původní dílo (srov. E. E. Koch, Geschichte des Kirchenlieds und Kirchengesangs der christlichen, insbesondere der deutschen evangelischen Kirche, Stuttgart, 1866–76 (3. vyd.), I, 242). 3 Jhesus Christus unser Heiland/ der den tod uberwand/ Jst aufferstanden/ die sund hat er gefangen/ Kyrieeleison (> Jesus Christus sunus Diewa: Smerti pergȧleia: Keles isch grabba: Mus ghreschnus atwadawa: Kyrieeleison) Litevský text není zcela doslovným překladem Lutherova díla: od něj se poněkud odchyluje v citované úvodní sloce i jinde, např. ve druhé sloce (Jesus be ghreka ußgime: Diewa narsa nesche: Mus suderina: Malonen sugrabina: Kyrieeleison <Der on sunden war geborn/ trug für uns Gotts zorn/ Hat uns versönet/ das uns Gott sein huld gönnet/ Kyrieeleison). Tenorová melodie se v zásadě shoduje s melodií Geistliche Lieder, je pouze o kvintu níže a liší se posledních pět not (zvolena „snazší“ řada). Buď nám milostiv, Bože, a sám nás požehnej (s. 346–348). Název v Mažvydově zpěvníku: PSALMAS LXVI DEUS misereatur nostri. Es wolt uns Gott gnedig sein. Úvodní sloka Lutherova textu8: Es wolt uns Gott gnedig sein/ unn seinen segen geben/ Sein antlitz uns mit hellem schein/ erleucht zum ewigen leben/ Das wir erkennen seine werck/ und was jm liebt auff erden/ Unn Jhesus Christus heil und sterck/ bekand den heiden werden/ und sie zu Gott bekeren (> Buď nám milostiv, Bože, a sám nás požehnej: Rozjasni nad námi svou tvář/veď nás k věčnému životu: Abychom poznali jeho skutky/ a co je mu milé na zemi/ A Ježíš Kristus, spasitel,/ bude znám pohanům/ a obrátí je k Bohu). Litevský text není zcela doslovným překladem Lutherova díla: od něj se poněkud odchyluje v citované úvodní sloce i jinde, např. v poslední sloce (Czesti dük ßmogau bei garbe/Diewui gerame darbe. Swiets dūst waissiju gerinasse/Schwents ßodis gerai waisose/Perßegnok mus Diewe Tiewe/Sunau ir schwenta Dwasse/Kurem wissas swiets dūst schlowe Jr didzey ijo bijose/Linksmai tarīkem Amen < Es dancke Gott und lobe dich/das volck in guten thaten/ Das land bringt frucht und bessert sich/ dein wort ist wol geraten/ Uns segen Vater und der Son/ uns segen Gott der heilig Geist/ dem alle welt die ehre thul/ für jm sich fürchte allermeist/ nu sprecht von hertzen Amen). Melodie se shoduje s Geistliche Lieder. Mocnou obranou a naší pevnou záchranou je náš Bůh (s. 394–396). Název v Mažvydově zpěvníku: Psalmas XLVI. Deus noster refugium & virtus, etc. Ein feste Burg ist unser Gott. Úvodní sloka Lutherova textu9: Ein feste burg ist unser Gott/ ein gute wehr und waffen/ Er hilfft uns frey aus aller not/ die uns itzt hat betroffen/ Der alt böse feind/ mit ernst ers itzt meint/ gros macht unn viel list/ sein grausam rüstung ist/ auff erd ist nicht seins gleichen (> Mocnou obranou a naší pevnou záchranou je náš Bůh/ Pomáhá nám z úzkostí,/ které nás nyní postihly 8 Geistliche Lieder, 115–17. Text je úpravou latinského žalmu Deus misereatur nostri (srov. Koch, cit. dílo, I, 241; VIII, 113–14). 9 Geistliche Lieder, 112–14. Text je úpravou latinského žalmu Deus noster refugium (srov. Koch, cit. dílo, I, 241; VIII, 119–31). 4 padá na nás/starý zlý nepřítel/ usiluje o nás/velikou moc a mnoho lstí má, rychle útočí/na zemi mu není rovno). Litevský text není zcela doslovným překladem Lutherova díla: od něj se poněkud odchyluje v citované úvodní sloce i jinde, např. v poslední sloce (Slovo to pevně stojí/A svět je nepřemožitelný/Je s námi v poli/bojovník s Duchem svatým/Dají mu tělo, statky,/děti i čest,/manželku; ať to všechno ztratí,/zisk z toho mít nebudou,/království nám však zůstane < Das wort sie söllen lassen stan/ und kein danck dazu haben/ Er ist bey uns wol auff dem plan/ mit seinem Geist und gaben/ Nemen sie den leib/ Gut/ ehr/ kind und weib/ las faren dahin/ sie habens kein gewin/ das Reich mus uns doch bleiben). Melodie se shoduje s Geistliche Lieder; pouze u dvacáté druhé noty od konce refrénu se interval sekundy mění na tercii (redakční chyba?). Chvalme slavného Ježíše Krista, syna čisté Panny Marie (s. 177–180). Název v Mažvydově zpěvníku: Hymnus A solis ortu cardine. Christum wir sollen loben schon. Úvodní sloka Lutherova textu10: Christum wir sollen loben schon/ der reine magd Marien Son/ So weit die liebe sonne leucht/ und an aller welt ende reicht (> Chvalme slavného Ježíše Krista: Syna čisté Panny Marie: Kam až září milé slunce/ a dosahuje do všech končin světa). Litevský text je v zásadě doslovným překladem Lutherova díla: někdy se od něj nepatrně odchyluje, např. ve třetí sloce od konce (Ležel v chudobě na seně/jesličky tvrdé mu nevadily/živila ho panna mlékem/té, která nenechá ptáčky hladovět < Er lag im hew mit armut gros/ die Krippen hart in nicht verdros/ Es ward ein kleine milch sein speis/ der nie kein vög lin hungern lies). Melodie má mnoho společného s Geistliche Lieder. Na mnoha místech se od ní odchyluje, avšak téměř vždy jen nepatrně (někdy jedna nota odpovídá notám v Geistliche Lieder vzdáleným o dvě sekundy, jindy je tomu naopak); větší rozdíly byly zaznamenány u třicáté třetí a třicáté čtvrté noty. Buď pochválen, Ježíši Kriste, že jsi přijal lidskou podobu (s. 180–183). Název v Mažvydově zpěvníku: Chvalozpěv Pánu Ježíši za jeho svaté narození […] Gelobet seistu Jesu Christ. Úvodní sloka Lutherova textu11: Gelobet seistu Jhesu Christ/ das du mensch geboren bist/ von einer Jungfraw das ist war/ des frewet sich der Engel schar/ Kyriole is (> Buď pochválen, Ježíši Kriste/že jsi přijal lidskou podobu: Z čisté Panny Marie/to se raduje zástup andělů Kyrieeleison). Litevský text je v zásadě doslovným překladem Lutherova díla: někdy se od něj nepatrně odchyluje, např. ve třetí sloce od konce (Bůh je pravým Božím Synem/na zemi byl hostem/vede nás z velikého utrpení a dává 10 Geistliche Lieder, s. 19–23. Text je volným překladem známého hymnu A solis ortus cardine Ad usque terrae limitem (srov. Koch, cit. dílo, I, 240). 11 Geistliche Lieder, 23–25. Text je úpravou starého německého překladu latinského originálu (srov. Koch, cit. dílo, I, 240–41; VIII, 18–21). 5 to nám místo v nebi, Kyrieeleison < Der Son des Vaters, Gott von art/ ein gast in der werlet ward/ Und fürt uns aus dem jamertal/ er macht uns erben in seim saal/ Kyriòleis). Melodie má mnoho podobností s Geistliche Lieder; vzhledem k tomu, že je vypuštěn kvartový interval po pátém tónu a kvintový interval po dvacátém třetím, lze se domnívat, že jde o zjednodušenou variantu melodie Geistliche Lieder. Diewe Tiewe saugok mus nedūk mumus praβuti (s. 237–238). Název v Mažvydově zpěvníku: Giesmie graži ape ischgielbeghima nug wissa pikta […] Gott der Vatter wohn uns bey &c. Počáteční sled Lutherova textu12: Gott der Vater won uns bey/ und las uns nicht verderben/ Mach uns aller sunden frey/ und helff uns selig sterben (>Diewe Tiewe saugok mus nedūk mumus praβuti Dūk mums be ghrieku buti/ir dūk müms linx̄smai nūmirti). Litevský text je téměř doslovným překladem Lutherova díla; od něj se zvláště odchyluje v pasáži Tau mes wissi mus dūme su wissais teiseis Chriksčzoneis isch wenkti βabagu welna/Per apginima Diewa Amen (<dir uns lassen gantz unn gar/ mit allen rechten Christen/ entfliehen Teuffels listen/ mit waffen Gotts uns fristen/ Amen). Melodie není uvedena, pouze odkaz ant to balsą Kaip giest wokischkai. Deschimts schwentu priesakimu/kurius dawe Pons Diews musu (s. 387–390). Název v Mažvydově zpěvníku: DECEM PRAECEPTA Dis sind die Heiligen Zehn Gebot. Počáteční sloka Lutherova textu13: Dis sind die heilgen zehen Gebot/ die uns gab unser Herre Gott/ durch Mosen seinen diener trew/ hoch auff dem berg Sinai/ Kyriòleis (>Deschimts schwentu priesakimu/kurius dawe Pons Diews musu/ per Mayseschu tarna werna/ant auksčta kalna Sinai/Kyrieleison). Litevský text není zcela doslovným překladem Lutherova díla: od něj se výrazněji odchyluje zejména v sedmé sloce (Wenczawone turiek czista/moters negeiski artima/ laikik tu wieβliba kuna/patogu beigi mierna/Kyrieleison < Dein Ehe soltu bewaren rein/das auch dein hertz kein andre mein/ Unn halten keusch das leben dein/ mit zucht und messigkeit fein/ Kyrioleïs). Melodie není uvedena. Jsch dangaus ateimi aukschta/Neschu iums nu daug gera (s. 183–187). Název v Mažvydově zpěvníku: Waikèlu Gesme ape berneli JESU […] Von Himel hoch da kom ich her. Počáteční sloka Lutherova textu14: Vom Himel hoch da kom ich her/ ich bring euch gute newe mehr/ der guten mehr bring ich so vil/ davon ich singen und sagen wil (>Jsch dangaus ateimi aukschta/Neschu iums nu daug gera/Taip daug gera asch neschu/Ape tatai asch gedosiu). Litevský 12 Geistliche Lieder, 62–64. Text je přepracováním staré německé písně (srov. Koch, cit. dílo, I, 241; VIII, 100–104). 13 Geistliche Lieder, 67–70. Text je volným přepracováním podle Bible (srov. Koch, cit. dílo, I, 241; VIII, 420–23. 14 Geistliche Lieder, 26–30. Text je volným přepracováním podle Bible (srov. Koch, cit. dílo, I, 241). 6 text není zcela doslovným překladem Lutherova díla: zvláště v předposlední sloce se od něj výrazně odchyluje (Todel asch nu linxmas busiu/Walnai pleschedams gedosui/Jr rodas subdams tawe/Gedosiu saldze gesme < Dawon ich allzeit frölich sey/ zu springen, singen immer frey/ das rechte Sussaninne schon/ mit hertzen lust den süssen thon.). Melodie se liší od vydání Geistliche Lieder, které jsme použili, ale je značně podobná melodii z vydání z roku 1531. Pagarbints buki ir paczestawotas: Kurs nu est mus papeneies (s. 377–379). Název v Mažvydově zpěvníku: Malonus dekawoghimas Ponui Diewui [...] ischwersta isch D. Mart. Luth. [...] Gott sey gelobet und gebenedeiet/& c. Počáteční sloka Lutherova textu15: Gott sey gelobet und gebenedeiet/ der uns selber hat gespeiset/ Mit seinem fleische und mit seinem blute/ das gib uns Herr Gott zu gute/ Kyrieleison (> Pagarbints buki ir paczestawotas: Kurs nu est mus papeneies: Su sawa karuu sawa brangu krauiu: Dük Diewe ant ischganima: Kyrieeleison). Litevský text není zcela doslovným překladem Lutherova díla; srov. sloku Pone per meile tawa dide: Schwentasis kraus tawa mus ischgane: Kaltes užmokeia: Bei Diews mums sussimila/Kyrieleison (< Herr dein lieb so gros dich zwungen hat/ das dein blut an uns gros wunder that/ Und bezalt unser schuld/ das uns Gott ist worden hold/ Kyrieleison). Melodie se shoduje s Geistliche Lieder, pouze po šedesátém tónu je sekundový interval změněn na kvartu (chyba v korektuře?). Tewe musu danguiessis: Tu mums wissiems/ liepes essi (s. 381–385). Název v Mažvydově zpěvníku: Pateris giesmen sugulditas nūg Dactara Martina Luthera. Počáteční sloka Lutherova textu16: Vater unser im himelreich/ der du uns alle heissest gleich/ brüder sein und dich ruffen an/und wilt das beten von uns han/ Gib das nicht bet allein der mund/ hilff das es geh von hertzen grund (>Tewe musu danguiessis: Tu mums wissiems/ liepes essi: Broleis buti tawesp schaukti/Tawe wiena liepei melsti: Dük ieng musu kopßna malda: Eis nūg schirdes musu dugna). Litevský text není přeložen zcela doslovně17: od Luthera se výrazněji odchyluje v poslední sloce (Amen taip stosis ischtiesos: Stiprink wiera musu duschas: Jeib ant to neabejiosim: Ko prascham mes tai wijs gausim: Ant bada tawa ir warda: Amen kalbam stipra wiera < Amen/ das ist/ es werde war/ sterck unsern glauben imerdar/ Auff das wir ja nicht zweifeln dran/ das wir hiemit gebeten han/ Auff dein wort in dem namen dein/ so sprechen wir das amen fein). Melodie se shoduje s Geistliche Lieder. 15 Geistliche Lieder, 100–102. Text je přepracováním staré německé písně (srov. Koch, cit. dílo, I, 241). 16 Geistliche Lieder, 76–81. Text je volným přepracováním podle Bible (srov. Koch, cit. dílo, I, 241; VIII, 320–23. 17 Odpovídající text Katechismu (s. 48–53) se neopírá o Lutherovo dílo, nýbrž o polský překlad Seklucjana, jak již poznamenal Stang, Die Sprache des litauischen Katechismus von Mažvydas, Oslo, 1929, 32–35. 7 Vdovy krásný život / smrt nás zachvacuje (s. 563–566). Název v Mažvydově zpěvníku: MEDIA VITA Mitten wir im leben sind/ & c. Úvodní sloka Lutherova textu18: Uprostřed života jsme obklopeni smrtí / Koho hledáme, aby nám pomohl / abychom dosáhli milosti / Ty jediný jsi tím, Pane / Litujeme svých hříchů / jimiž jsme tě, Pane, rozhněvali / Svatý Pane Bože / Svatý mocný Bože / Svatý milosrdný Spasiteli / ty věčný Bože / Nedopusť, abychom utonuli / v úzkosti hořké smrti / Kyrieleison. (>Vdovy krásný život / smrt nás zachvacuje: Kde budeme hledat pomoc / abychom dosáhli milosti: Jen u tebe, Ježíši / Želíme svých hříchů / jimiž jsme tě rozhněvali / Svatý Pane Bože / Svatý mocný Bože / Svatý milosrdný Spasiteli / ty věčný Bože / Nedopusť, abychom utonuli / v úzkosti hořké smrti / Kyrieleison). Litevský text je zčásti volným překladem Lutherova díla: odchyluje se od citované první sloky i jinde, například v úvodní části druhé sloky (Uprostřed smrti nás svírá / peklo ohnivým plamenem: Kdo nás z těch pekelných muk / a útrap vyprostí / Ty jediný nás zachrání, Ježíši / vždyť tvé milosrdenství lituje / našich strastí i muk < Uprostřed smrti nás napadá / chřtán pekla / Kdo nás z takové nouze / svobodné a osvobozené vyvede? To činíš jedině ty, Pane / tvé milosrdenství lituje / našeho hříchu a velkého žalu). Melodie se v zásadě shoduje s Geistliche Lieder, nepatrně se od ní odchyluje jen na třech místech: přidán šestý tón (který opakuje pátý), čtrnáctý odpovídá dvěma tónům Geistliche Lieder vzdáleným o tercii, tři tóny před druhým od konce odpovídají dvěma tónům Geistliche Lieder (umožňují nahradit jeden interval tercie dvěma intervaly sekundy). Možná jde o zjednodušenou verzi melodie Geistliche Lieder? Herode, zlý nepříteli, proč se bojíš Ježíše Krista (s. 222–224). Název v Mažvydově kancionálu: Hostis Herodes Impie. Was fürchst u feindt Herodes. Úvodní sloka Lutherova textu19: Was fürchstu feind Herodes seer/ das uns geborn kompt Christ der Herr? Er sucht kein sterblich königreich/ der zu uns bringt sein himelreich (>Herode, zlý nepříteli, proč se bojíš Ježíše Krista? Ten neusiluje o pozemské panství, nýbrž nám přináší království nebeské). Litevský text je zčásti volným překladem Lutherova díla, zejména v předposlední sloce (Když šest kamenných nádob naplnili vodou, stal se tam nový zázrak: Z vody se stalo červené víno < Ein wunderwerck da new geschach/ sechs steinern krüge man da sach/ vol wassers das verlor sein art/ roter wein durch sein wort draus ward). Je možné, že litevský překlad 18Geistliche Lieder, s. 139–41. Text je přepracováním starého německého překladu latinského originálu (srov. Koch, cit. dílo, I, 241; VIII, 573–79). 19Geistliche Lieder, 34–35. Text je volným přepracováním latinského hymnu Hostis Herodes impie, Christum venire quid times (srov. Koch, cit. dílo, I, 241). 8 Opírá se také o jiné prameny. Melodie se liší od Geistliche Lieder, shoduje se však s melodií latinského hymnu A solisortus cardine. Dopřej nám milost pokoje v těchto časech, Bože (s. 390–392). Název v Mažvydově kancionálu: DA PACEM Lietuwischkai. Litevský text spojuje dvě různá Lutherova díla. První sloka se shoduje s Da pacem Domine/Deutsch20 (Uděli nám milostivě pokoj, Pane Bože, v našich časech; vždyť není nikoho jiného, kdo by za nás mohl bojovat, než ty sám, náš Bože >Dopřej nám milost pokoje v těchto časech, Bože. Vždyť na zemi není nikoho, kdo by za nás bojoval; jen ty jediný jsi náš Bůh). Následující sloky vycházejí z hymnu Erhalt uns Herr bey deinem wort21 (>Zachovej nás, Pane, při svém slově). Litevský text není zcela doslovným překladem německých pramenů: zvláště v poslední sloce se od nich výrazně odchyluje (Svatý Duchu, Utěšiteli, dej svému lidu na zemi jednotnou mysl; buď při nás v poslední úzkosti, veď nás ze smrti do života < Gott heilger Geist du tröster werd/ gib deim volck einerley sinn auff erd/Steh bey uns in der letsten not/gleit uns ins leben aus dem tod). Melodie první sloky má mnoho podobností s hymnem Geistliche Lieder Da pacem Domine; je o kvintu níže a odlišuje se v šestnáctém tónu (opakuje se patnáctý), jakož i od dvacátého pátého do dvacátého devátého tónu (vynechává se kvintový interval, čímž se zpěv usnadňuje). Melodie ostatních slok se v zásadě shoduje s hymnem Geistliche Lieder Erhalt uns Herr bey deinem wort, pouze jsou vloženy dva tóny (šestý a dvanáctý). B) Případy, kdy byla přidána jedna nebo více slok. S pokojem a radostí odcházím ze světa, v Boží milosti (s. 224–227). Název v Mažvydově kancionálu: Laupsinimas Simeona schwentoia Senia [...] Luce. ² Mit fried und freud ich far dahin Nunc dimittis & c. Úvodní sloka Lutherova textu22: Mit fried und freud ich far dahin/ in Gottes wille/ Getrost ist mir mein hertz und sinn/ sanfft und stille/ Wie Gott mir verheissen hat/ der tod ist mein schlaff worden (>S pokojem a radostí odcházím ze světa, v Boží milosti; mé srdce i mysl jsou již klidné a veselé: spočinu, jak mi Bůh slíbil; smrt se mi stala sladkým spánkem). Poslední sloka litevského překladu nemá v Geistliche Lieder protějšek; výrazně se liší od poslední sloky varianty uvedené ve Spangenbergerově kancionálu (Buď sláva Bohu Otci i Synu a Duchu svatému, který nám v tomto zlém světě prokazuje milost. Jak Geistliche Lieder, 129. Sloka je překladem gregoriánské antifony Da pacem, Domine, in diebus nostris … Alleluia. Quia non est alius qui pugnet pro nobis, nisi tu Deus noster … Alleluia (srov. Koch, cit. dílo, VIII, 159–161). Geistliche Lieder, 127–28. Text je původní dílo (srov. Koch, cit. dílo, I, 242). Geistliche Lieder, 35–38. Text je volným přepracováním podle Bible (srov. Koch, cit. dílo, I, 241; VIII, 579–85). 9 es war und itzund ist/ und bleibet stetlich. AMEN). Litevský text není přeložen z Luthera zcela doslovně, srov. třetí sloku (Ghi wissiems isch meiles dawei/ Sussimiles mums didei/ Dangun wissa swieta tu liepei/ Wadinti mielei/Per brangu ir schwenta Szodi/Schem swietui apreikstaghi <Den hastu allen für gestelt/ mit grossen gnaden/ Zu seinem reich die gantze welt/ heissen laden/ Durch dein tewer heilsam wort/an allem ort erschollen). Melodie se v zásadě shoduje s Geistliche Lieder. Na dvou místech se od ní mírně odchyluje: devátá nota odpovídá dvěma notám vzdáleným o sekundu a po třicáté páté notě chybí nota, která ji opakuje. Ach Diewe isch dangaus weisdek/ Jr schito passigailek (s. 348–351). Název v Mazvydově zpěvníku: PSALMAS II. Salvum me fac. Ach Gott von Himel sich darein. Úvodní sloka Lutherova textu23: Ah Gott von himel sich darein/ und las dich das erbarmen/ Wie wenig sind der heilgen dein/ verlassen sind wir armen/ Dein wort man lesst nicht haben war/ der glaub ist auch verloschen gar/ bey allen menschen kinden (>Ach Diewe isch dangaus weisdek/ Jr schito passigailek/Kaip maž ijr schventuju tawa/Mus siratas prastojia. Szodza tawa ne palaika/wiera jau est už gessita/Prieg kopna žmogaus waika). Závěrečná sloka litevského překladu nemá v Geistliche Lieder odpovídající protějšek; výrazně se liší od závěrečné sloky varianty uvedené v jiných zpěvnících (Ehr sey Got vatter allezeyt/ auch Christ dem eyngeboren/ Und dem tröster heyligen geyst/ gar hoch in hymells koren/ Wie es im anfang unnd auch yetzt/ gewesen ist und bleibet stets/ in der wellt der wellt. Amen). Litevský text není z Luthera přeložen zcela doslovně: odchyluje se od něj například ve druhé sloce (Mokin ghie neteisos zdrodas/Jsch piktoses būklistas: Schirdis ių est besandara/Prieg grunta Diewa žodza/Wiens taip ir kits kitaip saka/ Bejiedna miera mus draska/Jr schwentais sawe dara < Sie leren eitel falsche list/ was eigen witz erfindet/ Jr hertz nicht eines sinnes ist/ in Gottes wort gegründet/ Der wehlet dis/ der ander das/ sie trennen uns on alle mas/ und gleissen schön von aussen). Melodie se shoduje s Geistliche Lieder. Christus Jordanop ateiha/ Kaip io Tewas noreiha (s. 231–236). Název v Mazvydově zpěvníku: Giesme duchawna […] suguldita nůg D. Mart. Luthera Christ unser Herr zum Jordan kam. Úvodní sloka Lutherova textu24: Christ unser Herr zum Jordan kam/ nach seines vaters willen/ Von S. Johans die Tauffe nam/ sein werck und ampt zur füllen/Da wolt er stifften uns ein bad/ zu waschen uns von sunden/ erseuffen auch den bittern tod/ durch sein selbs blut und wunden/ es galt ein newes leben (>Christus Jordanop ateiha/ Kaip io Tewas noreiha/Prieme 23 Geistliche Lieder, 106–109. Text je přepracováním latinského žalmu Salvum me fac, Domine (srov. Koch, cit. dílo, I, 241; VIII, 521–26. 24 Geistliche Lieder, 85–89. Text je volným přepracováním podle Bible (srov. Koch, cit. dílo, I, 241; VIII, 142–46. 10 chrīksta nūg Jana/Pildams sawa ureda/Te mums Chrikschta pastiprina/ Ant ghreku apmasgoghima/Jr smertis paskandįinama/ Krau ihu ir ßaisdomis sawa/Du-dams mums nauihe giwata). V litevském překladu byla přidána závěrečná sloka: Diewui Tewui schlowe dūkem Jr Jhesu Christu garbinkem Bei Dwasse schwenta laupsinkem. Wienam Diewui dekawokem Kurs istates est Chrīkstuma Ant ghreku aptzistighima. Bei amßina ischganima/Nūg Christaus apßadeta/Jem buk amßina garba. Amen. Litevský text, který beze změn opakuje píseň vytištěnou na konci Forma Chrīkstima, je téměř doslovným překladem Lutherova textu, jen s občasnými drobnými odchylkami, například v šesté sloce (Malonei tai kurs netiki/Amßinai giwens ghreki/Ras ghis amßinai smerti/Tur peklas ugnie dekti/Jo schwentibae ghi negelbaes/nei wissi jo darbai jem padaes/Usch nieka priegimts ghreks dara. Szmogaus darbus ir giwata/Sau smogus negelbt nieslaka < Wer nicht glaubt die-ser grossen gnadt/ der bleibt in seinen sunden/ Und ist verdampt zum ewigen tod/ tieff in der hellen grunde/ Nichts hilft sein eigen heiligkeit/ all sein thun ist verloren/ die Erbsund machts zur nichtigkeit/ darin ist er geboren/ vermag jm selbs nichts helffen). Melodie se shoduje s Geistliche Lieder. Christus kente smerties rischus: Jschdūts est usch musu ghrekus (s. 263–267). Název v Mazvydově zpěvníku: APE CHRISTAus isch numirusu prieke lima […] Christ lag in Todes banden & c. Úvodní sloka Lutherova textu25: Christ lag in todes banden/für unser sund gegeben/ Der ist wider erstanden/ unn hat uns bracht das leben/ Des wir sollen frölich sein/ Gott loben unn danckbar sein/ und singen Haleluia/ Haleluia (>Christus kente smerties rischus: Jschdūts est usch musu ghrekus: Keles isch smerties Christus: Atwere mums dangaus wartus: Jeng mes linksmi butumbim: Diewui garbe dūtumbim: Jr gedotumbim Halleluia: Halleluia). V litevském překladu byla přidána závěrečná sloka: Diewe tau nu buki garba: Jog Christus mus atpirka: Chwalda tau su Dwasse Schwenta: Jog Christus kele nūg smercza: Ghrekus musu apmazgok: teisibe mums tawa priedūk: Dangaus dzauksma mums dowanok: Halleluia. Litevský text není zcela doslovným překladem Lutherova díla: odchyluje se od něj zejména ve třetí sloce (Ponas Jesus Sunus Diewa: Musu wieton ateija: Nūg ghreku mus atwadawa: Taip Smerti nußawina: Su wissoke ijos sila: Scheschūlis wiens ijos atlika: Nės geloni pateroija: Halleluia) < Jhesus Christus Gottes Son/ an unser stat ist komen/ Und hat die sunde abgethan/ damit dem tod genomen/ All sein recht unn sein gewalt/ da bleibt nichts denn tods gestalt/ den stachel hat er verloren/ Haleluia). Melodie se shoduje s Geistliche Lieder. Jsch giluma schauku tawesp: Balsa mana Pon ischklausik (s. 340–343). Název v Mazvydově zpěvníku: PSALMAS CXXX De profundis clamavi ad te 25 Geistliche Lieder, 44–47. Text je přepracováním staré německé písně Christ erstanden Von der marter aller (srov. Koch, cit. dílo, I, 241). 11 Domine. Aus tieffer noth schrey ich zu dir/ & c. První sloka Lutherova textu26: Aus tieffer not schrey ich zu dir/ Herr Gott erhör mein ruffen/ Dein gnedig ohren ker zu mir/und meiner bit sie öffnen/ Denn so du wilt das sehen an/ was sund und unrecht ist gethan/ wer kann Herr für dir bleiben? (>Z hlubin volám k tobě: Hlas můj, Pane, vyslyš/ Mé prosbě nakloň laskavé uši: a přijmi mou modlitbu: Vždyť kdybys chtěl přihlížet/Kolik hříchu a zlého/je v nás/Kdo by před tebou, Pane, obstál?). V litevském překladu je přidána poslední sloka: Sláva buď Bohu Otci: i jeho Synu Ježíši Kristu Sláva buď i Duchu svatému: Utěšiteli naší duše: Jenž nás vysvobozuje z hlubin hříchu: Svým jediným smilováním: Toho chvalme na věky. Litevský text není zcela doslovným překladem Lutherova díla; srov. rozdíly ve čtvrté sloce (I kdyby noc trvala dlouho: až do druhého rána: Přesto srdce pevně v Boha: důvěřuje, nezoufá: Tak ty, Izraeli, v dobré naději/Kterou vnuká Duch svatý:/ Vždy budeš čekat na svého Boha < Und ob es werd bis in die nacht/ und wider an den morgen/ Doch sol mein hertz an Gottes macht/ verzweiu len nicht/ noch sorgen/ So thu Israel rechter art/ der aus dem geist erzeuget ward/ und seines Gotts erh arre). Melodie se shoduje s Geistliche Lieder. Nyní z nebe zástup andělů/Přichází k pastýřům zářivě (s. 187–189). Název v Mažvydově kancionálu: Gesme Chrjkščzoniſchka […] Von Himel kam der engel schar.První sloka Lutherova textu27: Von Himel kam der engel schar/ erschien den hirten offenbar/ Sie sagten jn/ Ein Kindelein zart/ das ligt dort in der krippen hart (>Nyní z nebe zástup andělů/Přichází k pastýřům zářivě/Řekli jim: krásné děťátko/Leží tam v tvrdých jeslích). V litevském překladu je přidána poslední sloka: Haleluja, zpívejme/Jedinému Bohu vzdejme slávu/Za to, že nám dal Ježíše Krista/Jeho sláva buď věčná. Amen. Litevský text není přeložen z Lutherova textu zcela doslovně; srov. rozdíly v páté sloce (On vás nechce ani nemůže opustit/Jenom v něj musíte věřit/Mnozí s vámi mohou bojovat/Ale nemohou vás přemoci < Er wil und kan euch lassen nicht/ setzt jr auf in ewr zuuersicht/ Es mögen euch viel fechten an/ dem sey trotz ders nicht lassen kan). Melodie se neuvádí, ale odkazuje se na jiné písně. Blaze tomu, kdo žije v bázni Boží (s. 385–387). Název v Mažvydově kancionálu: PSALMAS CXXVIII Beati qui timent Dominum Wol dem der in Gottes furchte steht.První sloka Lutherova textu28: Wol dem der in Gottes furcht steht/ und auch auff seinem wege geht/ Dein eigen hand dich nehren sol/ so lebstu recht und geht dir wol (>Blaze tomu, kdo žije v bázni Boží: A kdo chodí po jeho 26Geistliche Lieder, 121–23. Text je přepracováním latinského žalmu De profundis clamavi ad te (srov. Koch, cit. dílo, I, 241; VIII, 211–16). 27Geistliche Lieder, 30–31. Text je původní dílo (srov. Koch, cit. dílo, I, 242). 28Geistliche Lieder, 119–20. Text je přepracováním latinského žalmu Beati omnes qui timent dominum (srov. Koch, cit. dílo, I, 241). 12 Bůh ti žehnej: Tvou rukou se živíš: Tak budeš slavný a bude se ti dobře dařit). V litevském překladu jsou přidány dvě poslední sloky: Často, Pane, před tebou poklekám: Často svou lásku dáváš: Posiluj, žehnej svou rukou: Věnec požehnání svatý. Sláva buď tobě, Pane nebes: Za tvé vzácné požehnání: Věrně tě chválíme/Amen, všichni říkáme. Litevský text není přeložen z Lutherova textu zcela doslovně: od něj se zvláště odchyluje ve druhé sloce (Tvoje žena bude v tvém domě/ jako medonosná a plodná. A tvé děti kolem stolu/ jako výhonky olivovníku <Dein weib wird in dein hause sein/ wie ein reben vol drauben fein/ Und dein kinder umb deinen tisch/ wie ölpf l anzen gesund und frisch). Melodie se neuvádí. Rozdíly mezi čtyřmi Mažvydovými písněmi (přetištěnými z Katechismu) a Lutherovým textem uvedeným v Geistliche Lieder lze vysvětlit tím, že litevský překladatel vycházel z polských pramenů. Jde o písně Věříme v jediného Boha, Duchu svatý, přijď k nám, Prosby k Duchu svatému a Ježíš Kristus, náš spasitel. Věříme v jediného Boha/Stvořitele veškerého světa (s. 365–368)29. Název v Mažvydově kancionálu: Patrem Lituwischkai Wir gleuben all an einen Gott. Hlavním pramenem litevského překladu je text Seklucjana My wierz ymy w jednego Boga, stworzy ciela wszego świata30. První sloka Lutherova textu31: Wir gleuben all an einen Gott/Schöpffer himels unn der erden/ der sich zum vater geben hat/ das wir seine kinder werden/ Er wil uns allzeit ernehren/ leib und seel auch wol bewaren/ allem unfal wil er wehren/ kein leid sol uns widerfaren/ er sorget für uns/ hut und wacht/ es stet alles in seiner macht (≈ Věříme v jediného Boha/Stvořitele veškerého světa/On se nám stal Otcem/Aby nás učinil svými dětmi/Chce nás vždy živit/Tělo i duši chránit/Nyní nás chce chránit před vším zlým/Před neštěstím a útrapami/Bdí a stará se o nás/Chráněni jsme a střeženi/Všechny věci jsou v jeho moci). Melodie se v zásadě shoduje s Geistliche Lieder. Duchu svatý, přijď k nám/Navštiv naše duše (s. 312–314)32. Název v Mažvydově kancionálu: Hymnus Veni creator spiritus. Kom Gott Schöpffer Heiliger Geist. Hlavním pramenem litevského překladu je text Seklucjana Święty Duchu zawitaj k nam, Serca nasze nawiedzi sam, Twą łaską je racz napełnić Któreś sam raczył stworzyć33. První sloka Lutherova textu- 29 Text Katechismu je vytištěn na s. 68–71. 30 Srov. Stang, cit. dílo, 38–39. 31Geistliche Lieder, 72–76. Text je přepracováním latinského hymnu (srov. Koch, cit. dílo, I, 240). 32 Text Katechismu je vytištěn na s. 46–48. 33 Srov. Stang, cit. dílo, 31. Tuto píseň zkoumal také P. Dini ve článku „O fenomenologii Mažvydových pramenů a překladů II“ (Kalbotyra 40 (1), s. 11–16). Dini se však mylně domnívá, že litevský text byl poprvé vydán v kancionálu, a nepřihlíží ke Stangovi 13 fa34: Kom Gott schöpffer heiliger Geist/ besuch das hertz der menschen dein/ Mit gnaden sie füll wie du weist/ das dein geschöpff vorhin sein (≈ Schwenta Dwasse mūsump ateik/Duschas musu nu atlankik/Malone tawa papildik/Mus ghreschnus tu ischgidik). Melodie jen přibližně odpovídá Geistliche Lieder; v podstatě se shoduje s Enchiridion vydaným v Erfurtu roku 152435, pouze je přidán devátý tón a sekundový interval po druhém tónu od konce směřuje nikoli vzhůru, ale dolů. Papraschaim schwentases Dwases/ Jeib butumbim tikras wieras (s. 362–365)36. Název v Mažvydově zpěvníku: Poprośmy świętego Ducha. Nu bitten wir den Heiligen Geist. Hlavním zdrojem litevského překladu je Seklucjanův text Poprośmy świętego Duchi, byśmy byli prawej wiary, jakoż to słusza, Aby był Pan Bóg37. Počáteční sloka Lutherova textu38: Nu bitten wir den heiligen Geist/ Umb den rechten glauben allermeist/ Das er uns behüte an unserm endel/ wenn wir heim farn aus disem elende/ Kyriole is. (≈ Papraschaim schwentases Dwases Jeib butumbim tikras wieras kaip ant ta uß gul/Jeib butu Pans Diews prieg ta czesa/ Kada skirsis nūg kuna Duscha taip diewe mums dūk). Melodie přibližně odpovídá Geistliche Lieder až do šestnáctého tónu, poté se zcela liší; je podobnější variantě uvedené Seklucjanem. Jhesus Christus ischgelbetois musu: Kursai nū malde Diewa Tewa narsų (s. 372–375)39. Název v Mažvydově zpěvníku: Graßi ir nobabna giesme S. Jona Hussa [...] pataisita nūg D. Martina Luthera. Překladatel do litevštiny použil Seklucjanův text Jezus Chrystus nasze zbawienie Tenci nam uczyniū z Bogiem zjednanie40. Počáteční sloka Lutherova textu41: Jhesus Christus unser Heiland/ der von uns den Gottes zorn wand/ Durch das bitter leiden sein/ halff er uns aus der hellen pein (≈ Jhesus Christus ischgelbetois musu:Kursai nū malde Diewa Tewa narsu: Per sawa kartu kentegima: Nūg ambinas mukas mus ischgelbeia). Melodie se liší od Geistliche Lieder, protože jejím zdrojem je Seklucjanův zpěvník. Dva překlady v Mažvydově zpěvníku (jeden z nich je přetištěn z dřívější Mažvydovy publikace) vycházejí spíše z latinských originálů (nebo jejich polských rozborů) ačkoli ve svém článku cituje Stangovo dílo, přičemž jako novinku představuje to, čeho si norský lingvista povšiml již před šedesáti lety. Geistliche Lieder, 53–55. Text je parafrází latinského hymnu Veni creator spiritus, mentis tuorum visita (srov. Koch, cit. dílo, I, 240). Plg. Wackernagel Ph., Martin Luther und seine Geistliche Lieder, Stuttgart 1848, 181. Text katechismu je vytištěn na stranách 43–45. Srov. Stang, cit. dílo, 30. Geistliche Lieder, 58–59. Text je parafrází starého německého hymnu (srov. Koch, cit. dílo, I, 241). Text katechismu je vytištěn na stranách 75–77. Srov. Stang, cit. dílo, 40–42. Geistliche Lieder, 97–100. Text je parafrází hymnu Jana Husa. 14 překlady) než v Geistliche Lieder vydané Lutherovy texty. Jde o písně Ateik atpirktoyau ßmoniu ir Tawe Diewa garbinam42. Ateik atpirktoyau ßmoniu. Porodik pannos czistos waisu (s. 152–154). Název v Mažvydově kancionálu: Himnus Sancti Ambrosij Veni redemptor gentium. & c. Nu kum der Heiden heil̄and. Počáteční sloka Lutherova textu43: Nu komm, der heiden Heiland/ der Jungfrawen kind erkand/ Das sich wunder alle welt/ Gott solch geburt jm bestel̄t (≈ Ateik atpirktoyau ßmoniu. Porodik pannos czistos waisu: Jęng stebetu wissas swetas: Jog taip Diewas est gimditas). Melodie odpovídá Geistliche Lieder pouze přibližně; zvláště se liší deset tónů od konce. Tawe Diewa garbinam/ Tawe wieschpati pabinstam (s. 544–552)44. Název v Mažvydově kancionálu: Giesme S. Ambraßeijaus bei S. Augustina. Te Deum laudamus O Gott wir loben dich. Počáteční sloka Lutherova textu45: Herr Gott dich loben wir/ Herr Gott wir danken dir. Dich Vater in ewigkeit/ Ehrt die welt weit und breit (≈ Tawe Diewa garbinam/tawe wieschpati pabinstam/Tawe amßinaghi Tęwa wissa ßeme schlowin). Melodie se liší od Geistliche Lieder a má společné rysy s gregoriánským chorálem46. Samostatně je třeba pojednat o písních v Mažvydově knize, jejichž protějšky ve sbírce Geistliche Lieder nejsou Lutherovy; jde o staré německé texty (např. Jn dulci Jubilo, nun singet unn seid fro) nebo o díla Lutherových současníků. Christus esti keles/ nūg mukas wissokias (s. 256–257). Název v Mažvydově kancionálu: Sena Wokischka gesme […] Christ ist erstanden. Geistliche Lieder počáteční sloka vydaného textu47: Christ ist erstanden/ von der marter alle/ Des söllen wir alle fro sein/ Christ wil unser trost sein/ Kyriolēis (> Christus esti keles/nūg mukas wissokias/Jeib mes butumbim linxsmi/Christe dzauksmas mums essi/Kyrieleison). Litevský text je téměř doslovným překladem německého; někdy se od něj nepatrně odchyluje, například ve druhé sloce (Jeib Christus ne keles/Swiets butu prapules/Bet iog ghis keles/Tiewui Christaus dūkem czesti < Wer er nicht erstanden/ So wer die welt vergangen/ Sint das er erstanden ist/ so lobn wir den Vater Jhesu Christ. Kyriolēis). Převážná část melodie se v zásadě shoduje s Geistliche Lieder; odlišuje se zejména v šesti posledních tónech první 42 Fenomenologii překladu písně Tawe Diewa garbiname P. Dini zkoumal v několika pracích, mimo jiné v monografii L’Inno di S. Ambrogio di Martynas Mažvydas, Roma 1994 (srov. mou recenzi v „Linguistica Baltica“ 5–6, 1996–1997, 250–51). Varianta Te Deum laudamus uvedená v monografii P. Diniho (63–72) se místy liší od varianty ze 16. století, kterou použil Mažvydas. 43 Geistliche Lieder, 16–18. 44 Text vydání z roku 1549 je otištěn na s. 82–90. 45 Geistliche Lieder, 144–52. 46 Srov. Turco A., Il canto gregoriano. Toni e modi, Roma³ 1996, s. 39 a násl. 47 Srov. s. 264–65. Text je stará německá píseň (srov. Koch, cit. dílo, I, 207–8; VIII, 62–64). 15 notové strofy, které vyznačují zcela odlišný melodický průběh; melodie Hallel uia se liší pouze tím, že po páté notě od konce je místo sekundy terciový interval. Christus wiens Sunus Diewa: Amßinoija Tewa (s. 343–346). Název v Mazvydově zpěvníku: Sekase Duchawna Gesmae ape JESAus Christaus Dei wiste ir ßmogiste. Geistliche Lieder úvodní sloka vydaného textu⁴⁸: Herr Christ der ewig Gottes Son/ Vaters in ewigkeit/ Aus seinem hertzn entsprossen/ gleich wie geschrieben steht/ Er ist der Morgensterne/ sein glentze streckt er ferne/ für andern sternen klar (>Christus wiens Sunus Diewa: Amßinoija Tewa/Jsch ijo schirdies ischsp roga: Kaip schwents raschtas roda: Ghis esti auchros ßwaisde: Jo schwesums wis apschwiece: Schwesesnis usch ßwaisdes). Litevský text je téměř doslovným překladem německé skladby: v první sloce a na dalších místech se od ní mírně odchyluje (např. ve druhé sloce: Usch mus ghis ßmogu gime: Czese paskuczeme: Motinas ghis palaike: Mergistes czistibe: Smerti/Czarta sutrine: Dangaus dzauksma atwere:Biwa ta mums dawe < Für uns ein mensch geboren/ im letzten teil der zeyt/ Der mutter unuerloren ir Jungfrewlich keuscheit/ Den tod für uns zubrochen/ den himel auffgeschlossen/ das leben widerbracht); přidána je poslední sloka (Garba būk Diewui Tewui: Jr Jesui ijo sunui: Garba būk schwentam Duchui: Duschu musu sargui: Kurs schirdims dust linxsmibe: Dūdams sawa saldibe: Tam būk dide garbe/ Amen). Melodie se shoduje s Geistliche Lieder. Dzauketese scheme czese/Jus werneghi Chr ikscz anis (s. 328–336). Název v Mazvydově zpěvníku: Duchawna Giesme ape Schlowe Diewa Szodza […] Freud euch/ freud euch in dieser zeit/ & c. Geistliche Lieder úvodní sloka obsaženého textu⁴⁹: Freud euch/ freud euch in dieser zeit/ jr werden Christen alle/ Denn jetz in allen landen weit/ Gotts wort her tingt⁵⁰ mit schalle/ Es ist kein man/ ders wehren kan/ das habt jr wol vernommen/ Denn Gottes wort bleibt ewig stan/ den bösen als den fromen (> Dzauketese scheme czese/Jus werneghi Chr ikscza-nis: Nęs placei po wissa ßeme/ Eit skąbedams Diewa ßodis: Nera kurs gal ghi ußdrausti/Tatai galit suprasti/Nes ßodis die wa amßinai bus/Piktemus kaip ir geremus). Litevský text není zcela doslovným překladem německé skladby; srov. předposlední sloku (Szmogau/ßmogau weide Diewa/Gerink sawe atmesk dūma/Tikiek ßod zui raschta schwenta/kuriu gausi ischganima/Tawa saßine ir darbus/Ant ijo turek paguld itus/Nęs ßodis Diewa amßinai bus/Keli teisu rodidams mumus < Ach mensch/ ach mensch nu schick dich drein/ las deinen tunckel faren/ Und gleub der schrifft und worten sein/ damit du mögest bewaren/ 48 Srov. s. 221–23. Text je přepracováním latinského hymnu Corde natus ex parentis (srov. Koch, cit. dílo, I, 285). 49 Srov. 2. část, s. 139–46. K tomuto textu srov. Koch, cit. dílo, I, 306–7. 50Tingt = dringt. 16 Dein gwissen und auch all dein thun/ trewlich darauf verlassen/ Denn Gottes wort bleibt ewig stan/ zeigt uns an die weg und strasse). Melodie má mnoho podobností s Geistliche Lieder51, ale zvláště v notách 39–42 se od ní výrazně odchyluje; liší se také osmá nota (bez odpovídající noty v originále) a dvacátá sedmá nota (která stoupá, místo aby klesala); po osmé notě je navíc vynechána jedna nota německé předlohy. Jeib Pons Diews mums nepagelbas/ Kerschient nepretelėms (s. 336–340). Název v Mazvydově zpěvníku: PSALMAS CXXIIII Nisi quia Dominus erat in nobis, dicat nunc Israel. […] Wo Gott der Herr nich bey uns helt/ & c. Geistliche Lieder úvodní sloka obsaženého textu52: Wo Gott der Herr nicht bey uns helt/ wenn unser feinde toben/ Und er unser sach nicht zu felt/ im himel hoch dort droben/ Wo er Israel schutz nicht ist/ und selber bricht der feinde list/ so ists mit uns verloren (> Jeib Pons Diews mums nepagelbas/Kerschient nepretelėms: Jeib bilas musu nesergas/ Tena ant aukschta dąngaus: Jeib Jsrael neapginas/Jr nepretelu neramdas/Jau butumbim praßuwe). Litevský text není zcela doslovným překladem německé skladby; zvláště ve druhé sloce od konce se od ní výrazně odchyluje (Nepretelus wissus ramdai/ Dumas iju wissas ardai/ju rodas wissa tu ßinai/Gink nug iju mus amßinai/Protas prisch tikeghima steng/Tawa ßodzui tiketi węng/Bet tu pats mus linksmsi < Die feind sind all in deyner hand/ dazu all jr gedancken/ Jr anschlag ist dir wol bekand/ hilff nur das wir nicht wancken/ Vernunfft wider den glauben ficht/ auffs künfftig wil sie trawen nicht/ da du wirst selber trösten). Melodie se shoduje s Geistliche Lieder. Atmink ßmogau bednas/ koks tawa ßiwatas (s. 154–159). Název v Mazvydově zpěvníku: Gesme Ape Nauda Ateima Diewa Sunauś ant swieta/ ant balsa Aue Hierarchia coelestis & pia & c. Menschen kindt merck eben/ Was da sei dein leben. Geistliche Lieder úvodní sloka vloženého textu53: Menschen kynd, merck eben was da sey dein leben! Warümb got seinen sohn gesandt vom höchsten thron, Hat lassen mensch werden hie auff dieser erden (> Atmink ßmogau bednas/ koks tawa ßiwatas/Kodel Diews Sunu sawa/Atsjunte nüg aukschta/Jr pastate ßmogu/Ant scho swieta wargu). Litevský text je místy volným překladem německého textu, například ve třetí sloce (Jeib per Szodi sawa/Jr per Dwasse schwenta/Musump Pons Diews ateitu/Mums smutniems ant dzaugs mu/Musu schirdie butu/Malonei giwentu < Und dz er durch sein geist, den er einn tröster heist, Und durch sein wort kommen dir zu trost und fromen, Möcht jnn deinem hertzen wonen one schmertzen); je zcela možné, že litevský text 51 K tomuto textu srov. Koch, cit. dílo, I, 467; VIII, 117–18. 52 Viz s. 193–96. K tomuto textu srov. Koch, cit. dílo, VIII, 117–18. 53 Tato píseň byla zařazena do Geistliche Lieder až od pátého vydání (1553). Její text uvádíme podle Wackernagela Ph. Das deutsche Kirchenlied von den ältesten Zeit bis zu Anfang des XVII Jhs., Leipzig 1864, III, 232–33. 17 překlad mohl vycházet z jiných pramenů. Litevská melodie je převzata z latinského zpěvu Ave Hierarchia coelestis & pia54. O Diewe kurss dangui essi/ O Jesau ir schwenta Dwasse (s. 567–74). Název v Mažvydově zpěvníku: Litania Nauiey suguldita nūg M. Georgiusa Zablotiusa. […] O Gott Vater im Himelreich & c. Geistliche Lieder úvodní sloka textu55: O Gott Vatter im hymelreich, Gott Son, Gott heylger geyst zugleich, Du heylige drifaltigkeyt, du einiger Gott in Ewigkeyt, Auff dein zusag wir bitten dich, wölst uns erhören gnediglich (> O Diewe kurs dangui essi/ O Jesau ir schwenta Dwasse/O traice Diewa schwentagi/Wenib[e] Diewa amßinagi/Prascham tawe kaip ßadeiej]schklausai tu mus malonei). Tento zpěv, přetištěný z Katekismu56 (s vynecháním sloky Mussu atpent dok kunigiei/Sweikatu ijr kunigaikstei […]), nemá jako předlohu text Geistliche Lieder, od něhož se litevský překlad (o několik slok delší) na mnoha místech liší. Jak již poznamenal Stang57, litevský překladatel vycházel z jiné varianty, která se shoduje s textem zpěvníku vydaného roku 1549 v Marburgu58. Litevský zpěv je poměrně volným překladem této varianty, od níž se výrazně odchyluje v první sloce i jinde, například v šesté sloce (Tawa Jesau ußgimimu/Gelbek krauia ischleghimu/Saugak kurius tu atpirkai/Sawa smerti ischwadawai/Jr per schwenta prikėlimai/saugak per dangun ßengima < Durch dein geburt, O Jesu Christ, hilff, der du unser mitler bist, Durch dein heylsam und thewres blut, welches uns vergossen ist zugut, Dein aufferstehen von tod so hart und durch dein gewaltig hymelfart); nelze tedy vyloučit, že litevský překlad mohl uvedenou předlohu použít jen nepřímo. Melodie se liší od zpěvu O Gott Vater im Himelreich a shoduje se s melodií zpěvu Tiewe musu Danguiesis. Nu ßmogaus kuna pakaskiem/ Ape ghij nesilwartaukiem (s. 412–415). Název v Mažvydově zpěvníku: Graßij giesmie ijr raudinga ant giedoghima pakasanti kuna nūmirusia ßmogaus. Nu last uns den leib begraben. Geistliche Lieder úvodní sloka textu59: Nu last uns den leib begraben] daran gar kein zweivel haben] Er werd am jüngsten tag auffsstehn] und unuerweslich herfür gehn (>Nu ßmogaus kuna pakaskiem] Ape ghij nesilwartaukiem/Tassai ant suda tur kielti/Jr nesmertelnas tur biti). Litevský text je částečně volným překladem německé skladby, zejména v první sloce; rozdíly jsou patrné i jinde, například v sedmé sloce: Nu ijem miegoti perleisk(iem/ Mes isch cžia namusu 54 K melodii srov. Koch, cit. dílo, II, 130. 55 Srov. část 2, s. 91–97. Text byl vytvořen v dolnoněmeckém nářečí, teprve později byl přeložen do spisovné němčiny (srov. Koch, cit. dílo, I, 427). 56 Text Katechismu je v Gerulisově vydání otištěn na s. 54–59. 57 Cit. dílo, 43. 58 Přetiskl jej Wackernagel Ph. Das deutsche Kirchenlied von den ältesten Zeit bis zu Anfang des XVII Jhs., Lipsko, 1864, III, 210–12. 59 Srov. s. 343–45. Text je nesprávně připisován Lutherovi; jeho autorem je Weiße. 18 probereme/ připravme se důkladně/Neboť přijde smrt, bděme (< Nu lassen wir in hie schlaffen/und gehn all heim unser strassen/Schicken uns auch mit allem vleis/denn der tod kömpt uns gleicher weis. Melodie se liší od Geistliche Lieder60. S sladkou radostí/ Zpívejme píseň (s. 198–200). Název v Mažvydově zpěvníku: In dulci iubilo Nu singet und seid fro. Geistliche Lieder počáteční sloka61 textu: Jn dulci Jubilo, nun singet unn seid fro/ Unsers hertzen wonne/ leit in praesepio, Und leuchtet als die sonne/ matris in gremio, Alpha es et o, Alpha es et o (< S sladkou radostí/ Zpívejme píseň Radost naší duše/Leží nyní v jeslích/Září jako jasné sluníčko/Zrozený v smrtelnici/Člověk i Bůh/Člověk i Bůh. Litevský text není zcela doslovným překladem německé skladby: zvláště první sloka se od ní značně odchyluje, stejně jako druhá (O Jesu grafiusis/ Tawesp trok scht grieschnassis/ palinxmink nu schirdis/Berneli gerassis/ Diewe meilės pilnassis karalau dagujessis/ Trauk tu mus tawesp/ Trauk tu mus tawesp < O Jhesu parvule, nach dir ist mir so weh/ Tröst mir mein gemüte/ o puer optime, Durch alle deine güte/ o princeps gloriae, Trahe me post te, trahe me post te); přidány jsou dvě závěrečné sloky (Linxmibe scho swieta/Nikst ant akies mirksnia/ Bet dzauksma amßina/Dust mums Sunus Diewa/Linxmink dusche mana/Priegtam grieschna kuna/Suneli Diewa/Suneli Diewa. Koßna ßmogaus duscha/Nobaßnai buk Linxsma/Del to ußgimima/Musu Mesiascha/Traiczei schwentaj buk garba/Jr wienibey Diewa/Chwola be gala/Chwola be gala). Melodie se v zásadě shoduje s Geistliche Lieder, liší se pouze devátou notou (opakuje desátou, nikoli osmou), intervaly po čtyřicáté druhé a čtyřicáté osmé notě jsou primy, nikoli sekundy; kromě toho bylo vynecháno B po dvanácté notě. Kyrie/ Bože, Otče všeho světa/ Eleison (s. 246–248). Název v Mažvydově zpěvníku: Kyrie Paschale. Geistliche Lieder začátek62 textu: Kyrie/ Gott aller welt schöpffer und Vater/ Eleyson (>Kyrie/ Diewe wissa sweta Tewe/ Eleison). Litevský text je v zásadě doslovným překladem německé skladby; přidány jsou tři řádky (Kyrie kelesi Christus nūg smertis/ Eleison ≈ Christe/ buk mums wadas ßiwata/ keleisi nūg smercza Eleison ≈ Kyrie sunus tawa tikray kielesi nūg smercza/Eleison). Většina melodie se shoduje s Geistliche Lieder. V řádcích Kyrie … Eleison se liší jen málo: v úvodní frázi se šestá nota opakuje pouze dvakrát (nikoli třikrát); v závěrečné frázi se neopakuje šestá, osmá a devatenáctá nota a jinde (po desáté a patnácté notě) se na rozdíl od německého zpěvníku opakuje původní nota. Christe …. Eleison se více liší v závěru, který mohl být ovlivněn modelem Kyrie …. Eleison. 60 Shoduje se s variantou v Lossiově Psalmodji (vydání z roku 1561). 61 Srov. s. 256–57. Text je německá píseň ze 16. století (viz Koch, cit. dílo, VIII, 16–18). 62 Srov. s. 266–68. 19 Kristus vstoupil na nebesa/ Nám na zemi seslal/ Svého svatého Ducha (s. 305–308). Název v Mažvydově zpěvníku: GESME APE DANGUN zengima Christ fuhr gen Himel. Geistliche Lieder počáteční sloka63 textu: Christ fuhr gen himel/ Da sand er uns ernieder/ Den tröster den heiligen Geist/ zu trost der armen Christenheit. Kyriोलeis (>Christus dangun zenge/ Mums žemin atsiunte/ Sawa Dwasse schwenta/ chriksconims ant dzauksma/Kyrieleison). Pouze první sloka litevského textu vychází z německé skladby, zatímco poslední čtyři sloky jsou přepracováním již zmíněné písně Christ ist erstanden. Protože tyto sloky (od druhé do sedmé) nemají ve zpěvníku Geistliche Lieder žádnou předlohu, nelze vyloučit, že litevský text vychází z jiných zdrojů. Melodie se liší od písně Christ fuhr gen himel a podobá se písni Christ ist erstanden; v zásadě se shoduje s melodií již probírané písně Christus esti keles. Jako samostatné případy je třeba zmínit písně Erbarm dich mein o Herre Gott64 (překlad 51. žalmu), Christe der du bist tag und liecht65 (překlad latinské písně Christ qui lux es et dies) a Mein zung erkling unn frölich sing66 (překlad latinské písně Pange lingua), které mají protějšky v Mažvydově zpěvníku (kde jsou první dva texty přetištěny z Katechismu): Sussimilk ant musu Diewe (s. 355–60)67, Christe/ diena essi ir schwiesibe (s. 481–83)68 a Skambek linksmai balse mana (s. 368–372). Tyto litevské překlady nevycházejí z německých textů, nýbrž z jiných zdrojů: první z nich vychází z textu Seklucjana69, druhý a třetí z latinských originálů. Po hudební stránce však nechybí významné podobnosti s Geistliche Lieder; píseň Sussimilk ant musu Diewe se svou melodií zcela shoduje s Geistliche Lieder, zatímco melodie dalších dvou písní se liší jen nepatrně: v melodii písně Christe/ diena essi ir schwiesibe, která je o kvintu níže, byly přidány tři noty (třetí, osmá a šestnáctá), vynechány sekvence A B po dvacáté notě a B A po dvacáté čtvrté notě a několik intervalů bylo změněno (tercie na sekundu nebo naopak); v melodii písně Skambek linksmai balse mana byla pouze sekvence G G F změněna na G F G (29.–31. nota) a přidána čtyřicátá šestá nota. Další tři skladby z Mažvydova zpěvníku vycházejí z latinských textů přetištěných ze sbírky Geistliche Lieder; v této knize je v jednom případě (Puer natus in Bethlehem) spolu s latinským originálem vytištěn také německý překlad. Ten 63 Srov. s. 272. 64 Geistliche Lieder, 198–200. 65 Geistliche Lieder, 260–62. 66 Geistliche Lieder, II, 81–83. 67 Text Katechismu je vytištěn na s. 63–67. 68 Text Katechismu je vytištěn na s. 77–79. 69 Srov. Stang, cit. dílo, 36–38. 20 s největší pravděpodobností nebylo při překladu do litevštiny využito, protože chybějí výrazné shody. Schi diena est mums linxmibes/ Jog karalus ateia (s. 189–193). Název v Mažvydově kancionálu: Dies est leticiae Der tag der ist so freuden reich. Začátek latinského textu použitého pro litevský překlad70: Dies est laetitiae In ortu regali, Nam processit hodie De ventre virginali Puer admirabilis, Totus delectabilis in humanitate, Qui inestimabilis Est et ineffabilis In divinitate (>Schi diena est mums linxmibes/ Jog karalus ateia/Schę diena esti uβgimes/Jsch pannas βiwatelia/Bernelis stebuklingassis/ Jr didzei maloningassis/ Sawa βmogisteie/ Tas esti labai schwentas/Brangus irgi pargitas [emendare in pagirtas] Sawa deiwisteie). Je třeba poznamenat, že třetí strofa (Bernelis paschwolwintassis/ Est mumus nu uβgimes) vychází nikoli z latinského originálu, ale z jeho německé parafráze Der tag der ist so freuden reich, která je v Geistliche Lieder otištěna hned za ním71. Melodie se v zásadě shoduje s melodií německé písně Der tag der ist so freuden reich, pouze tři sekundové intervaly (po patnáctém, padesátém pátém a šedesátém prvním tónu) stoupají namísto toho, aby klesaly, a po padesátém sedmém tónu je sekundový interval místo terciového. Gedok koβnas Chriksčzonis/ Laupsink nu su giesmemis (s. 206–209). Název v Mažvydově kancionálu: Resonet in laudibus cum iucundis. Začátek latinského textu použitého pro litevský překlad72: Resonet in laudibus Cum iucundis plausibus Sion cum fidelibus; Apparuit quem genuit Maria. Sunt impleta Quae praedixit Gabriel (>Gedok koβnas Chriksčzonis/ Laupsink nu su giesmemis/ Syon ir kiek wernassis/Passirode kuri panna pagimde Jssipilde ką Gabrielas sake). Přibližně odpovídá počínaje Ponas Christus saldussis. Melodie má mnoho podobností s Geistliche Lieder. Je o jednu tercii vyšší a její struktura se nejvíce odlišuje v podobných frázích Jssipilde ką Gabrielas sake a v motivech Kaip noreia amβinoghi Deiwiste; jinde lze zaznamenat pouze odlišný interval (tercii místo sekundy) po sedmém tónu od konce refrénu. Bernelis gime Bethlehem, gime Bethlehem (s. 193–198). Název v Mažvydově kancionálu: Gesme Sena Ape Uschgimima Jschganitoia musu Pona Jesaus Christaus; tento název byl nejspíše podnícen Geistliche Lieder (Ein alt geistlich lied/von der geburt unsers Herrn und heilands Jhesu Christi). Začátek latinského textu použitého pro litevský překlad73: Puer natus in Bethlehem, in Bethlehem: Unde gaudet Ierusalem, Halleluiah, Halleluiah (> Bernelis gime Bethlehem, gime Bethlehem/Del to dzauges 70 Geistliche Lieder, 248–49. 71 Srov. s. 249–52. 72 Geistliche Lieder, 252–54 73 Geistliche Lieder, 258–60 21 Jerusalem/Halleluiah/Aleluiah). Melodie se v zásadě shoduje s melodií Geistliche Lieder, liší se pouze 6.–9. notou (snad kvůli strukturálnímu přizpůsobení a melodickému průběhu tónů označených notami 10–16?). Dvanáct modliteb z Mažvydova zpěvníku odpovídá německým textům v Geistliche Lieder, které nebyly použity při překladu do litevštiny pouze výjimečně. Nyní si tyto modlitby prohlédneme a stručně uvedeme prameny, které překladatel použil, a jejich vztah k litevskému textu. Nu leisk wieschpatie tawa tarna su pakaiumi eiti (s. 227–228). Název v Mažvydově zpěvníku: PIRMA MALDA. Geistliche Lieder začátek textu74: Nu lessestu HERR deinen diener im friede faren. Denn meine augen haben deinen Heiland gesehen. Allmechtiger ewiger Got/ wir bitten dich Hertz lich/ Gib uns/ das wir deinen lieben Son erkennen und preisen (> Nu leisk wieschpatie tawa tarna su pakaiumi eiti/Nės regeia akis mana Jschganitoghi tawa. Melskemosi. Wissagalis amßinassis Diewelpraschom mes tawe isch isczin schirdies musu/Dūk mumus/idant mes taipo tawa miela sunu paßintumbim ir garbintum). Většina litevského textu je doslovným překladem; na jednom místě (kaipo Schwentas Simeonas kunisckai ghi regeiha ir paßina) se odchyluje od pramene (Wie der heilige Simeon jn armen genomen/ und geistlich gesehen und bekand hat), změnil se také význam. Christus ischronitas est delei ghreku musu (s. 228–229). Název v Mažvydově zpěvníku: Antra malda ape muka Christaus. Geistliche Lieder začátek textu75: Christus ist umb unser missethat willen verwundet. Und umb unser sunde willen zuschlagen. Barmhertziger/ ewiger Gott/ der du deines eigen Sones nicht verschonet hast […] (> Christus ischronitas est delei ghreku musu/Jr sutrintas est delei piktenibiu musu. Sussimilstasis/amßinassis Diewe/Kursai tawa tikrojiha ir viengimusia Sunaus neczedieß essi […]). Do litevštiny je přeloženo doslovně. Koznis gul ant io/ idant mes pakaiu turetumbim (s. 229–230). Název v Mažvydově zpěvníku: Trecza malda. Geistliche Lieder začátek textu76: Die straff ligt auff jm/ auff das wir fried hetten. Und durch seine wunden sind wir geheilet. Allmechtiger Vater ewiger Gott/ der du für uns hast deinen Son/ des creutzes pein lassen leiden […] (> Koznis gul ant io/ idant mes pakaiu turetumbim/Jr ronomis io mes ischgiditi esme. Melskimose. Wissagalis Tewe/amßinassis Diewe/kursai tawa Sunui/Krißaus kancze dawes essi usch mus kenteti […]). Litevský text je doslovným překladem. 74 Srov. s. 38–39. 75 Srov. s. 41. 76 Srov. s. 42. 22 Christus isch nūmirusu keles iau netur numirti (s. 267–268). Název v Mažvydově zpěvníku: MALDA. Geistliche Lieder začátek textu77: Christus von den toden erwecket/ stirbt hinfurt nimer/ Haleluia. Der tod wird hinfurt uber in nicht herrschen/ Haleluia. Allmechtiger Gott/ der du durch den tod deines Sons/ die sund und tod zu nicht gemacht/ unn durch sein aufferstehen unschuld unn ewiges leben widerbracht hast (> Christus isch nūmirusu keles iau netur numirti: Halleluia. Smertis ant ijo daugesni netur panowati: Halleluia. Wissagalis Diewe/kursai per Smerti tawa Sunaus/ghreka ir Smerti ing nieka pawertei/ bei per ijo prikelima/nekaltibe ir amßina ßiwata atpentz mumus sugrafbinai). Litevský text je doslovný překlad. Uschzengdamş Christus ant auksta/ Halleluia (s. 297–298). Název v Mažvydově zpěvníku: Versiculus […] MALDA. Geistliche Lieder začátek textu78: Christus ist auffgefahren in die höhe/ Haleluia. Und hat das Gefengnis gefangen/ Haleluia. Allmechtiger HERRE Gott/ verleihe uns/ die wir glauben […] (> Uschzengdamş Christus ant auksta/ Halleluia. Pagau dita nūwede pagaudima/ Hall.. MALDA Wissagalis Pone Diewe/dük mumus/kurie tikim […]). Litevský text je doslovný překlad. Kaip tankei dūna tą walgisit/ ir isch to kylika gersit (s. 380). Název v Mažvydově zpěvníku: MALDA. Geistliche Lieder začátek textu79: So off jr von diesem Brod esset/ und von diesem Kelch trincket. Solt jr des HERRN tod verkündigen/ bis er komet. Ah du lieber Herr Gott/ der du unns bey diesem wunderbarlichen Sacrament deines leidens zu gedencken/ und predigen befohlen hast (> Kaip tankei dūna tą walgisit/ ir isch to kylika gersit: Halleluia. Smerti Pona atminsit ikkolei ghissai ateis: Halleluia. Ach tu mielausesis Pone Diewe/kursai mums prieg tos stebuklingas Swietastis tawa muka atminti ir scholwingai ischskelbti presakes essi). Do litevštiny je přeloženo doslovně. Melskemosi: O wissagalis Diewe kursai apgineies essi (s. 490–491). Název v Mažvydově zpěvníku: Collecta. Geistliche Lieder začátek textu80: Almechtiger Gott/ Der du bist ein beschützer aller die auff dich hoffen/ on welches gnad niemand [n]ichts vermag/ noch etwas für dir gilt/ Lasse deine barmhertzigkeit uns reichlich widerfaren (> Melskemosi: O wissagalis Diewe kursai apgineies essi wissu ingi tawe tikincziu/be kurio malones niewienas pats per sawe nieka nepagal/nei ira kas kī ghadnas tawip butu). Litevský text je doslovný překlad, kromě závěru, který vychází z latinského originálu: qui tecum vivit et regnat in unitate spiritus sancti deus. Per omnia saecula saeculorum. 77 Srov. s. 48–49. 78 Srov. s. 51. 79 Srov. s. 103. 80 Srov. s. 154–55. 23 Slovo se stalo tělem, haleluja (s. 212). Název v Mažvydově zpěvníku: ORATIO, Modlitba. Duchovní písně začátek textu81: Slovo se stalo tělem/Haleluja. A přebývá mezi námi/Haleluja. Pomoz, milý Pane Bože, abychom se stali účastnými a zůstali v novém tělesném zrození tvého milého Syna (> Slovo se stalo tělem, haleluja. A přebývá mezi námi, haleluja. Dej nám, nejmilejší Pane Bože, abychom měli podíl na novém zrození podle lidství tvého milého Syna, našeho Pána Ježíše Krista).Litevský text je téměř doslovným překladem; závěr vychází z latinského originálu: qui tecum vivit et regnat in unitate spiritus sancti deus. Per omnia saecula saeculorum. Kdo nehodně jí tento chléb a pije z kalicha Páně (s. 380–381). Název v Mažvydově zpěvníku: DRUHÁ MODLITBA. Duchovní písně začátek textu82: Kdo nehodně jí tento chléb nebo pije z kalicha Páně, provinil se proti tělu a krvi Páně. Děkujeme ti, všemohoucí Pane Bože, že jsi nás občerstvil touto spasitelnou milostí (> Kdo nehodně jí tento chléb a pije z kalicha Páně. Ten je vinen tělem i krví Páně. Děkujeme ti, všemohoucí Pane Bože, že jsi nás touto spasitelnou milostí […] posílil).V litevském textu, jehož větší část je přeložena doslovně, nemají dvě sekvence (tvé svaté tělo a drahá krev a který s tebou žije a kraluje v jednotě Ducha svatého: na věky věků) v německém prameni protějšek; druhá vychází z latinského vzoru: qui tecum vivit et regnat in unitate spiritus sancti deus. Per omnia saecula saeculorum. Zhřešili jsme s našimi otci (s. 562). Název v Mažvydově zpěvníku: Další modlitba. Duchovní písně začátek textu83: Zhřešili jsme s našimi otci. Dopouštěli jsme se nepravostí a byli jsme bezbožní. Pane Bože, nebeský Otče, který nemáš zalíbení ve smrti ubohého hříšníka a nechceš, aby zahynul, nýbrž chceš, aby se obrátil a žil (> Zhřešili jsme s našimi otci: činili jsme nespravedlivě a páchali zlo. Bože, který jsi na nebesích, nenech zahynout, nýbrž ať se obrátí a žije).Litevský text se po prvních dvou řádcích částečně odchyluje od německého pramene, a to i ve frázi „dovol, ať milosrdenství nad našimi hříchy trvá“ (<milosrdně uděl svou milost). Bože, dej pokoj ve své zemi (s. 392–393). Název v Mažvydově zpěvníku: První prosba. Duchovní písně začátek textu84: Bože, dej pokoj ve své zemi. […] Pane Bože, nebeský Otče, který dáváš svatou mysl a dobré 81 Srov. s. 32. 82 Srov. s. 104. 83 Srov. s. 169–70. 84 Srov. s. 130. 24 rat/ und rechte wercke schaffest (> Bože, dej úspěch jim na tvé zemi. Požehnej a posilni svůj lid. Prosíme tě: Pane Bože nebeský, od něhož svaté touhy, dobré rady a spravedlivé skutky pocházejí). Avšak výraz „nūgi kurio schwenti humai/ir gjieidimai/gjeri dumogh imai/ir teisus esti darbai“ je bližší latinskému originálu (a quo sancta desideria, recta consilia et iusta sunt opera). Litevský text, jehož druhý řádek nemá protějšek v Geistliche Lieder, je zčásti volným překladem německého textu; nejvíce se od něj odchyluje v pasáži Abychom za dnů svých pod tvou ochranou a stráží před nepřáteli mohli pokojně a bezpečně žít v tvé lásce (< Auff das unser hertze an deinen geboten hange/ und wir unser zeit/ durch deinen schutz/ stille und sicher für feinden leben). Je možné, že litevský text vychází z jiných pramenů (odlišných od latinského originálu). Sešli svého Ducha a bude stvořeno, Haleluja (s. 310–311). Název v Mažvydově zpěvníku: Modlitba ze Žalmu 103. Geistliche Lieder začátek textu85 (verše 103. žalmu chybějí): Pane Bože, milý Otče, jenž jsi (v tento den) srdce svých věřících osvítil a poučil svým svatým Duchem (> Modlíme se: Ó Bože, jenž jsi srdce věrných poučil osvícením svatého Ducha). Litevský text vychází více z latinského originálu (Deus qui hodierna dei corda fidelium sancti spiritus illustratione docuisti: da nobis in eodem spiritu recta sapere: et de eius semper consolatione gaudere) než z německého překladu. Další dvě modlitby z Mažvydova zpěvníku vycházejí z latinských textů přetištěných v Geistliche Lieder. Pane, nekárej nás podle našich hříchů (s. 560–562). Název v Mažvydově zpěvníku: Modlitba po litaniích. Začátek použitého latinského textu86: Domine non secundum peccata nostra facias nobis. Neque secundum iniquitates nostras retribuas nobis. Deus misericors Pater, qui contritorum non despicis gemitum et moerentium non spernis affectum, Adesto precibus nostris (> Pane, nekárej nás podle našich hříchů. Neodplácej nám podle našich nepravostí. Bože, milosrdný Otče, jenž nepohrdáš vzdechy zkroušených a neodmítáš city zarmoucených, vyslyš naše modlitby). Pomoz nám, Bože, náš spasiteli (s. 574–575). Název v Mažvydově zpěvníku: Modlitba. Začátek použitého latinského textu87: Adiuva nos Deus salutaris noster. Et propter gloriam nominis tui libera nos, et propitius esto peccatis nostris, propter nomen tuum. Omnipotens aeterne Deus, cuius spiritu totum corpus Ecclesiae sanctificatur et regitur, Exaudi nos pro universis ordinibus supplicantes (> Pomoz nám, Bože, náš spasiteli: a pro slávu svého jména 85 Srov. s. 60. 86 Geistliche Lieder, 183–84. 87 Geistliche Lieder, 184. 25 Tvá milost nám budiž příznivá a laskavá; buď milostiv našim hříchům pro své jméno. Všemohoucí, věčný Bože, jehož Duch posvěcuje a řídí těla všech církví: vyslyš nás, kteří se k tobě modlíme za všechny stavy. Litevská litanie (s. 552–560), začínající sekvencí Kyrieeleison Christeeleison Kyrieeleison, byla rovněž přeložena z latiny: vychází především z textu Geistliche Lieder, kde byla vydána Latina litania correcta88, jejímž základem je litanie katolické církve (začátek: Kyrie eleison. Christe eleison. Kyrie eleison. Christe audi nos. Pater de coelis Deus. Miserere nobis. Fili redemptor mundi Deus. Miserere nobis. Spiritus sancte Deus. Miserere nobis). Většina frází je doslovným překladem z Latina litania correcta; nechybějí však ani odlišnosti, např.: Nūg nogloses smertis (< A subitanea et improvisa morte), Nūg karaughima ir praleghima krauju (< A bello et caede; srov. německý překlad89 Für krieg und blut), Per diwna ir schwenta priemima βmogistes tawa (< Per mysterium sanctae incarnationis tuae), Jdant gundintusius palinxmintumbi (< Ut pusillanimos et tentatos consolari et adiuvare digneris), Jdant musu βemes wieschpati/su ijo urednikais redittumbi ir apgintumbi (< Ut principem nostrum cum suis praesidibus, dirigere, et custodire digneris; zde je zřejmý vliv německého překladu Unsern landherren mit allen seinen gewaltigen leiten und schüitzen), Jdant musu neprietelims griekus atleistumbi ir tawesp priewerstumbi (< Ut hostibus, persecutoribus et calumniatoribus nostris ignoscere, et eos convertere digneris), Jdant mus malonei per tawa sunu Jesu Christu ischklausitumbi (< Ut nos exaudire digneris; srov. německý překlad Und uns gnediglich erhören); na poslední straně bychom po větě Awineli Diewa kursai neschi ghrekus sweta antro neočekávali opakování Sussimilk ant musu (< lat. Dona nobis pacem). Na závěr je třeba upozornit na to, že několikavětá sekvence nemá v textu Latina litania correcta žádnou obdobu: Jdant mus nūg wissa pikta gelbetumbi. Praschom tawe ischklausik mus. Jdant ora sweika ir gera dūtumbi. Praschom tawe ischklausik mus. Jdant malonu litu dūtumbi. Praschom tawe ischklausik mus. Jdant malone gedra dūtumbi. Praschom tawe ischklausik mus. ZÁVĚRY Na základě předložené analýzy lze navrhnout několik směrů budoucího výzkumu. 88 Srov. s. 171–83. 89 Srov. Geistliche Lieder, 158–65. 26 Jeden z nich by mohl vycházet z těch (poměrně četných) litevských vět, které jsou přeloženy přímo z němčiny bez využití jiných pramenů: ve většině těchto vět (zejména v modlitbách) zůstala syntaktická a sémantická struktura německé předlohy nezměněna nebo změněna jen nepatrně; v jiných případech (zejména v písních) se změnila výrazněji, nikoli však natolik, aby ji nebylo možné rozpoznat. Řadu rozdílů tohoto druhého typu – především těch, které souvisejí se změnami lexika a vypuštěním či přidáním jednotlivých syntaktických jednotek – pravděpodobně způsobily spíše metrické a hudební požadavky než rozdíly ve stavbě systémů litevského a německého jazyka; jasně to ukazují následující již citované věty: Nūg ghreku mus atwadawa < A hřích odstranil; Keles isch grabba < Vstal z hrobu; Ghi wissiems isch meiles dawei/ Sussimiles mums didei < Všem jsi prokázal velikou milost; Smertis man miegu saldu stoiha < Smrt se stala mým spánkem; Schwents ßodis gerai waisoße < Tvé slovo je dobře proneseno; Kurę Dwasse schwentia pawaise < Které se zrodilo z Ducha; Mums atliks karalista dangaus < Království nám přece zůstane; Stiprink wiera musu duschas < Posiluj stále naši víru; Widui smertis nu mums kerschiy/Pekla karschtu ugnimi < Uprostřed smrti na nás útočí chřtán pekla; Dangaus dzauksma atwere < Nebe otevřel; Peneia ghi panna pienelu < Jeho pokrmem bylo trochu mléka; Schwentasis kraus tawa mus ischgane < Tvá krev na nás vykonala veliký zázrak; Ponas Jesus Sunus Diewa: musu wieton ateija < Ježíš Kristus, Syn Boží, přišel na naše místo; Perßegnok mus Diewe Tiewe/Sunau ir schwenta Dwasse < Požehnej nám, Otče, i Synu, a požehnej nám, Bože, Duchu svatý; moters negeiski artima < Ať ani tvé srdce netouží po jiné; Diewa narsa nesche < Nesl Boží hněv; Smerti/Czarta sutrine < Zlomil pro nás smrt; Malonei tai kurs netiki < Kdo nevěří této veliké milosti; isch wenkti ßabagu welna/Per apginima Diewa < uniknout ďáblovým úkladům / chránit nás Boží zbrojí; Todel asch nu linxmas busiu/Wainai pleschedams gedosiu < Proto se budu vždy radovat / vesele skákat a zpívat; Mokin ghie neteisos zdrodas/Jsch pik toses būk listas < Učí planým, falešným úkladům / tomu, co vymyslí vlastní důvtip; Jr staliep tawa waikele: Kaip aliwas sczepelei < A tvé děti kolem tvého stolu / jako zdravé a svěží olivové výhonky; 27 Tiewui Christaus dūkem czesti < so lobn wir den Vater Jhesu Christ. Citované příklady umožňují tvrdit, že takový překlad podmíněný uměleckými záměry nemohl být zcela mechanický: jeho fenomenologii lze pochopit pouze po hlubším zamyšlení nad otázkami estetického a hudebního vkusu, což je složitá záležitost, neboť zahrnuje hůře přístupné subjektivní prvky. Tak složitý jev, jako je slovosled, rovněž nelze vysvětlit pouze lingvistickými úvahami, tím spíše, že slovosled ve staré litevštině musel být poměrně volný. Ve všech případech, kdy byl slovosled německé předlohy v překladu změněn, nelze vyloučit možnost, že volbu překladatele alespoň částečně podmiňovaly odlišné umělecké záměry. V takových případech je opravdu těžké stanovit přesnou hranici mezi uměleckými záměry a jazykovými pravidly, neboť tyto záměry souvisejí se svobodným tvůrčím procesem osobnosti. Pouze systematický výzkum veškeré litevské písemné tvorby by umožnil předložit lépe podložené hypotézy, i když nikdy nebude možné dospět ke konečným závěrům. Při srovnání systémů litevštiny a němčiny lze snadno vysvětlit pouze jednoduché, zjevně mechanické rozdíly, jako je německý člen > litev. ø, něm. werden + infinitiv > litev. budoucí čas, něm. pomocné sloveso + příčestí > litev. minulý čas, něm. in + dativ > litev. lokál, něm. in + akuzativ > litev. instrumentál. To, co bylo řečeno o přímých překladech z němčiny, platí v zásadě i pro mnohem vzácnější fráze přeložené z latiny; v těchto případech však hrají mechanické procesy menší roli, neboť litevština je typologicky podobnější latině než němčině. Ze stejného důvodu nejsou mechanické procesy tak důležité ani v několika větách přeložených z polštiny, ani v ojedinělých případech, kdy hlavními zdroji překladu jsou jak latinské, tak polské texty. Samostatnou (mnohem menší) skupinu tvoří věty, které nemají v pramenech žádný protějšek, a vzácné fráze, v nichž byla struktura předlohy změněna natolik, že ji již nelze rozpoznat. První z nich je třeba považovat za původní díla. Je rozumné se domnívat, že v těchto případech původní tvorby syntaktická a sémantická struktura vět v zásadě odráží zákonitosti litevského jazyka. Takové hodnocení by však bylo příliš jednoduché a jednostranné, zejména s ohledem na to, že v tehdejší době (kdy se tradice a normy psané litevštiny teprve utvářely, kdy ještě neexistovaly litevské gramatiky ani příručky stylistiky) mohla volbu překladatele určovat jen zčásti neustálená pravidla mluvené litevštiny: jelikož dobře ovládal jazyky se starší písemnou tradicí a vyšší „prestiží“ (především latinu), mohly syntaktické zásady těchto jazyků ovlivňovat i jeho mateřštinu. Zde je namístě připomenout, že překladatel se jako všichni vzdělanci renesanční doby musel dlouho učit latinsky a důkladně poznat její syntaxi a stylistiku, aby ji mohl svobodně užívat jako hlavní jazyk vědy 28 a vzdělanosti. Není tedy možné s konečnou platností dokázat, zda původní věty zvolené překladatelem odrážejí normy tehdejší mluvené litevštiny, nebo zda jsou podmíněny systémem jiných jazyků (např. latiny a němčiny). Otázka se dále komplikuje, vezmeme-li v úvahu rozdíly v uměleckých záměrech překladatele. Tato skupina by se v budoucnu mohla zmenšit, pokud by byly objeveny nové (německé, latinské či polské) překladové prameny a ukázalo by se, že litevské věty, které dosud nemají přesný ani žádný protějšek v jiných jazycích, vycházejí z dosud neznámých pramenů. Tato skupina je pouze výchozím bodem, který ukazuje, co je třeba hledat především. Při pojednání o hudební části (těch písní, které jsou uvedeny s melodií) lze vyčlenit nejjednodušší skupinu melodií s nesporným původem: jde o případy, kdy jsou modely z Geistliche Lieder v Mažvydově zpěvníku uvedeny bez jakýchkoli změn melodie. Mohly by sem patřit i vzácné melodie, jejichž nahodilé odchylky od modelů z Geistliche Lieder lze považovat za tiskové chyby. U ostatních melodií je třeba zvlášť zkoumat ty, které se téměř shodují s modely z Geistliche Lieder nebo se jim významně podobají; srov. melodie písní Jesus Christus sunus Diewa, Su pakaiu dzauksmu eimi, Widui gerausa ßiwata, Schwenta Dwasse mū̄sump ateik, Pagirtas buk Jesu Christe, Dūk mums pakaiuju malonei. Lze odlišnosti litevského zpěvníku považovat za promyšlené odchylky od melodií z Geistliche Lieder a přiznat tak autorům Mažvydova zpěvníku hudební tvořivost (obdobnou jazykové, která je vzhledem k již předloženým faktům nepochybná)? Anebo bychom měli předpokládat, že tyto melodie v Mažvydově zpěvníku byly beze změn převzaty z jiných pramenů, snad souvisejících s Geistliche Lieder (například z polských evangelických publikací)90? Je samozřejmé, že tento poslední předpoklad nebude mít žádný empirický základ, dokud nebudou nalezeny tyto další možné prameny. Hledání dalších pramenů je zvlášť důležité v případech, kdy melodie dokonce nelze považovat za přepracované podoby modelů z Geistliche Lieder, neboť se od nich zásadně či zcela odlišují: jak ukazují naše předložené údaje, tak výrazné odlišnosti obvykle nejsou ukazatelem originality, nýbrž je lze vysvětlit tím, že spolupracovníci Mažvydova zpěvníku použili jiné melodie své doby. Je zřejmé, že k důkladnějšímu prozkoumání geneze textů pojednávaných v tomto článku a důvodů výběru jednotlivých jazykových prostředků by bylo velmi užitečné mít k dispozici nové vydání Mažvydova zpěvníku, v němž by vedle litevského 90 V tomto ohledu srov. Pociūtė, cit. dílo, 15–16. 29 byly uvedeny (v případě písní i s melodií) Geistliche Lieder a další možné zdroje litevského překladu. Takové vydání by nejen poskytlo pevnou oporu pro nové, rozmanité výzkumy jazykových jevů, ale také by umožnilo snadno určit, které otázky geneze této významné litevské sbírky dosud zůstávají nevyřešeny. Přijato 18. 2. 1998 DIE GESMES CHRIKSCZONISKAS VON MAŽVYDAS UND DIE GEISTLICHE LIEDER Shrnutí Článek zkoumá vztahy mezi Gesmes Chriksczoniskas z let 1566–70 a luterskými Geistlichen Liedern, které jako pramen této starolitevské zpěvníkové knihy sehrály velmi důležitou roli: 40% jejích textů má protějšek v Geistlichen Liedern. Na základě srovnání textů lze konstatovat, že ve většině případů byly texty Geistlichen Lieder pravděpodobně použity jako hlavní pramen při přípravě litevské verze. Tento předpoklad je opakovaně potvrzen tím, že se shodují také melodie tištěné spolu s texty. 30